Závěrečná práce. Název práce: Autor: Třídní plán - Vánoce. Miroslava Semerádová

Závěrečná práce posluchače Kurzu manažerských dovedností pro pracovníky škol a školských zařízení s důrazem na projektové řízení ročník 2011 / 2012

Název práce: Třídní plán - Vánoce

Autor: Miroslava Semerádová Vzdělávací program je akreditovaný rozhodnutím č.j. 18 307/2011-25-345 ze dne 17.5.2011 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na základě §25 a §27 zákona č. 563/2004 Sb. v systému Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Tento vzdělávací program byl inovován v rámci projektu Cesta k modernizaci vzdělávání ve Středočeském kraji CZ.1.07/1.3.04/02.002

Obsah 1. Dílčí cíle

strana

4

2. Očekávané výstupy

strana

5

3. U nás doma s Mikulášem

strana

6

4. Vánoční tajemství

strana

8

5. Advent

strana

10

5.1 Charakteristika období

strana

10

5.2 Významní světci adventního času

strana 10

5.2.1 Svatá Kateřina

strana 10

5.2.2 Svatá Barbora

strana 11

5.2.3 Svatý Mikuláš

strana 12

5.2.4 Svatá Lucie

strana 12

6. Vánoční symboly

strana 13

Příloha 1 – Pohybové hry

strana 17

Příloha 2 – Vymalovánka Mikuláš

strana 18

Příloha 3 – Maska čerta

strana

19

Příloha 4 – Pohybové hry

strana

20

Příloha 5 – Dopis Ježíškovi

strana

21

Příloha 6 – Pracovní list

strana

22


strana

23


strana

24

Příloha 9 – Vánoční ozdoba

strana

24

Příloha 10 –Říkanky

strana

26

Příloha 11- Lidové vánoční zvyky a tradice

strana

27

Téma : TŘÍDNÍ PLÁN - VÁNOCE Podtéma : U nás doma s Mikulášem Vánoční tajemství

Strana 3 (celkem 27)

1. DÍLČÍ

CÍLE

DÍTĚ A JEHO TĚLO: Rozvíjet užívání všech smyslů. DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA: Rozvíjet schopnosti vytvářet a upevňovat citové vztahy k rodině i ke svému okolí. DÍTĚ A TEN DRUHÝ: Podporovat schopnosti a dovednosti pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem. Vytvářet prosociální postoje k druhému( v rodině, v mateřské škole, ve řídě….). DÍTĚ A SPOLEČNOST: Rozvíjet kulturně estetické dovednosti výtvarné, hudební a dramatické, produktivní i receptivní ( např. vánoční tradice a slavnosti u vánočního stromku pro rodiče a děti). Rozvíjet estetické a tvůrčí činnosti slovesné a literární ( např. poslech pohádek, příběhů a veršů, sledování dramatizací). DÍTĚ A SVĚT Osvojovat si dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností , k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí.


2. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Záměr bloku: Prohloubit znalost dětí v oblasti vánočních tradic a zvyků. Těšit se z příjemných prožitků, radostně prožívat oslavy, podílet se na dění ve třídě, na výzdobě, spolupracovat mezi s sebou. Osvojit si základní poznatky o vánočních tradicích a zvycích. Umět vyjadřovat svá přání . Všímat si co si přejí a potřebují druzí. Zapamatovat si texty básní, písní, reprodukovat je před rodiči. Svoje prožitky a zážitky vyjádřit slovně, výtvarně, hudebně a pohybově. Umět si vzájemně pomáhat a spolupracovat. Rozvíjet dětskou představivost fantazii v tvořivých činnostech. Vnímání pomocí všech smyslů( zvuky, tvary, chutě, vůně, hmat….). Vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat a sledovat literární, dramatické a hudební představení.


3. PODTÉMA : U NÁS DOMA S MIKULÁŠEM 1.Dítě a jeho tělo: Koordinovat lokomoci, sladit pohyby s hudbou. ,, Když se čerti ženili“ Postřeh, obratnost a rychlost. „Chlupatý čert“ (příloha 1) ,,Z pekla do pekla” (příloha 1) „Čertí kopaná“ (příloha 1) Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku. Zacházení s tužkou – správné držení tužky, kreslit lehce. „Dokresli Mikulášovi punčochu“ „Dokresli oříšky do Mikulášovy punčochy“ Vykreslit si obrázek pro radost. „Mikuláš“- vymalovánka ( příloha 2) Správně držet nůžky při vystřihování, nanášení lepidla v přiměřeném množství, čistota práce. „Mikuláš“ „Maska čerta“ (příloha 3) 2. Dítě a jeho psychika: Vyjadřovat samostatně myšlenku, pocity, přání, úsudek. Jaké je mé přání a co bych si přál od Mikuláše. Uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky, rozlišovat citové projevy v důvěrném prostředí (rodinném) a cizím prostředí. Upevňovat citové vztahy k rodině i ke svému okolí. Jak je to u nás doma. Porovnávat, řadit a třídit předměty podle určitého pravidla, orientovat se v počtu 1-6. „ Mikulášské perníčky“ 3. Dítě a ten druhý Prožívat radost z možnosti splnit přání druhých. Umět plnit přání svých nejbližších a vím co si přejí. „ Kupujeme dárky“ Námětová hra „Na čertí školu“ 4. Dítě a společnost Dekorační výzdoba, zdobíme třídu a šatnu. Čertovský řetěz.


Připravovat společně slavnostní mikulášské pásmo, seznamovat se s vánočními tradicemi a zvyky. „ Přišel k nám čert s Mikulášem“ „ Punčoška“ Seznamovat děti s tradicemi blížících se vánoc. Adventní věnec, Barborky. Působit na estetické cítění dětí literárním textem. „Na Mikuláše“ Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce. „Bába a čert“ Poslech koled a vánočních písní, učit se některé z nich podle přání dětí. „Kolíbala bába čerta“

5. Dítě a svět Čertí bál v naší školce.


4. PODTÉMA : VÁNOČNÍ TAJEMSTVÍ 1. Dítě a jeho tělo Koordinace lokomoci , sladit pohyby s hudbou. „Stromečku vstávej“ (Písničky a říkadla s tancem str. 135) Procvičovat pohotovost, obratnost, plazení po břiše. Pohybová hra „Na rybáře“ (příloha 4) Pohybová hra „Na rybičku“ (příloha 4) Sladit pohyb s říkadlem „Vánoční stromeček“ Procvičujeme sluchové vnímání a hmat. „Kde zvoní zvoneček“ Lidové tradice str.242 Ovládat koordinaci ruky a oka. Zvládání jemné motoriky. „Vánoční dárky“ „Vánoční ozdoba“ (příloha 9) „Vánoční kapr“ Vykreslit si obrázek pro radost. „Vánoční stromeček“ – vymalovánka. Správně držet nůžky při vystřihování, práce s lepidlem, udržovat čistotu na pracovním místě. „Výroba vánočních ozdob“ Pracovní dovednosti, zacházení s materiálem, drobné manipulační schopnosti. „Vánoční zápichy z keramické hlíny“ „Vánoční svícen z jablka“ 2. Dítě a jeho psychika Vyjádřit samostatně myšlenku, pocit či přání. Co si přeji od Ježíška. ,, Dopis Ježíškovi”- (příloha 5) Uvědomovat si příjemné a nepříjemné cilte prožitky. Upevňovat citové vztahy k rodině i k okolí. Vánoční svátky u nás doma. Řadíme, třídíme předměty dle předlohy, orientace v počtu 1-7 „Co maminka upekla“ „Vánoční kapři“ ,,Čím se liší ozdoby”- pracovní list (příloha 6) ,,Najdi dvojici stejných stromečků “- pracovní list (příloha 7) ,,Vybarvi podle barev”-pracovní list (příloha 8) 3. Dítě a ten druhý


Prožívat radost z možnosti splnit přání druhých. Umět plnit přání svých nejbližších a vím co si přejí. Umím připravit překvapení pro své nejbližší doma, pro kamaráda… „Papírový stojánek“ „Kdybych já byl Ježíškem“- námětová hra Záleží na tom jak je drahý dárek? Zasloužíme si vůbec nějaké dárky? Koho a čím obdaruji. Tříkrálová sbírka v naší obci. Pomoc potřebným. 4. Dítě a společnost Dekorační výzdoba třídy, šatny a chodeb mateřské školy. „Vánoční zvon“, „Stromeček“ Vyjádřit vlastní fantazii a představivost, výtvarně vyjádřit přání. „Dopis Ježíškovi“- co si přeji pod stromeček-kresba,malba. Seznamovat děti s vánočními zvyky tradicemi (příloha 11) Připravovat společně vánoční pásmo pro rodiče a seniory v pečovatelském domě. Říkanky ( příloha 10) Působit na estetické cítění dětí literárními texty. „Dárky“ (Martínkova čítanka). „ Krtek a Vánoce“( Eduard Petiška) „Ježíšek se nemá zdržovat“(Miloš Kratochvíl) Prožívat radostně předvánoční čas dramatizací pohádek. Divadelní představení „Vánoční pohádka“ Tříkrálový pochod v naší školce. Poslech koled a vánočních písní. „Štědrej večer nastal“, „Půjdem spolu do Betléma“ „Předvánoční“ (Zpívejme si, zpívejme 2) „Vánoční cinkání“ (Nalaďte si hlásky) “My Tři králové” – (Písničky a říkadla s tancem str. 142)

5. Dítě a svět Jaké známe tradice vánoc a proč je dodržujeme? Mají všichni lidé domov? Proč by neměl nikdo na vánoce zůstat sám? Jak to jde zařídit v rodině, ve svém okolí? Co jsou bohaté vánoce? Je bohatství jen v penězích? Co znamená rčení „Svátky pokoje klidu“? jak se lidé k sobě chovají o vánocích? Máme se rádi? Umíme být na sebe hodní po celý rok? Jak se chováme ke stromečku, když vánoce skončí? Kam uklízíme papíry a stromeček po vánocích?


Proč nezapomínáme o vánocích na zvířátka a ptáčky? Co je to krmítko pro ptáčky a krmelec pro zvířátka v lese 5. ADVENT

5.1 Charakteristika období Slovo „advent“ pochází z latinského adventus a znamená „příchod“. Příchod čeho nebo koho? Podstata adventu vychází z křesťanské filosofie. Věřící lid se v tomto čase připravoval a očekával příchod (narození) Spasitele (jinak také Krista). Křesťané se na jeho příchod připravovali hlubokým zbožným rozjímáním v kostelech a dodržováním půstu, tzn. střídmostí v jídle, pití a zábavách. Každoročně adventní období vrcholí 24. prosince na Štědrý den, kdy se narodil Ježíš. Adventní období trvá asi čtyři týdny. Počet dní je pohyblivý (nejméně 22 dní a nejvíce 28 dní), protože začíná neděli, která je nejblíže k svátku svatého Ondřeje ( 30.listopad). Poslední adventní neděle (čtvrtá) připadá vždy na neděli před 25.prosincem. Někdy se stává, že poslední adventní neděle může připadnout i na Štědrý den. V adventním čase má svátek i několik významných světců. A s těmito dny je spojeno mnoho zvyků a pověr a magických praktik. Podoba dnešního adventu ve většině postrádá náboženský smysl. Je spjata především s tradicí mikulášské nadílky, rozsvěcování vánočních stromů na náměstí a hlavně s prodejními akcemi a trhy zaměřenými na prodej stromků, hraček, potravin a dalšího zboží.

5.2 Významní světci adventního času 5.2.1 Svatá Kateřina (25.listopadu) Kateřina žila na rozhraní 3.a 4. století v Egyptě. Ten byl součástí Římské říše. Vyznávala křesťanskou víru na rozdíl od císaře. Odvážně ho vyzvala,aby začal věřit v jednoho Boha, ale ten ji za tuto drzost nechal vsadit do vězení. Byla souzena a své postoje názory musela obhajovat před mnoha učenci. Byla nejen krásná, ale i chytrá a vládla slovem a tak se ji podařilo získat všechny učence pro křesťanskou víru. Avšak učenci byli potrestáni a Kateřina krutě mučena. Nakonec byla sťata. Posléze začalo výt křesťanství rovnoprávné s jinými náboženstvími a Kateřina byla prohlášena za svatou mučednicí. Protože byla moudrá a učená stala se patronkou mnoha významných univerzit, také naší Karlovy univerzity v Praze. Zvyky a pověry Se svátkem svaté Kateřiny souvisely zábavy a tancovačky. Bývaly to, a i dnes jsou, poslední tancovačky v roce, protože brzy na to začínalo adventní ( postní) období. Basu tak na muzice převlékli do černého sukna a pohřbili. Obdoba svátku masopustu. A housle strčili do komína.

Pranostiky ke svaté Kateřině Svatá Kateřina zakazuje muziku.


Svatá Kateřina dává housle do komína. Na svatou Kateřinu sluší se schovat pod peřinu. Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína! Chodí-li na Kateřinu husa na rybníku po ledě, na Barborku na něm bude plavat. Svatá Kateřina přichází bíle oděna. Jaká svátá Kateřina, taková je celá zima. 5.2.2 Svatá Barbora (4.prosince) Legenda vypráví, že otcem Kateřiny byl bohatý turecký šlechtic, který velmi dbal o její ctnost. Proto ji nechal zavřít ve věži. Měla tam sice veškeré pohodlí, ale nebyla svobodná. Jeden ze sloužících, byl tajný křesťan, ten Barboru obrátil na křesťanskou víru. Nechala se tajně pokřtít. Její otec však křesťany nenáviděl. Jednou se podařilo Barboře z vězení utéci, ale byla prorazena pastýřem ze skal a dovlečena zpět do věže. Bůh pastýře potrestal a jeho stádo ovcí proměnil v luční kobylky. Otec nepřemluvil svou dceru,aby se křesťanství zřekla a proto byla odsouzena k smrti. Než zemřela byla krutě mučena a popravu provedl její vlastní otecuťal jí hlavu. Neunikl božímu trestu, zabil ho blesk.Dle pověsti, když šla Barbora na popravu, tak cestou utrhla větvičku, která uprostřed zimy rozkvetla. Tato statečná dívka se stala světicí. Jako patronku ji uctívají především horníci. Nejznámější chrám zasvěcený svaté Barboře je v hornickém městě Kutná Hora. Je také patronkou dělostřelců, hasičů, stavebních dělníků. Zvyky a pověry V podvečer tohoto svátku se ženy a dívky oblékly do bílých prostěradel či šatů a celé se bíle zahalily závojem či rouškou. Bílá barva symbolizovala panenskou čistotu. V jedné ruce nesly košík s ovocem a sladkostmi ( pro hodné děti), ve druhé ruce měly metlu, kterou hrozily dětem nehodným. Nejznámější pověrou v tento den je vak řezání větviček, kterým se říká „barborky“. Nejlepší jsou třešňové. Zvyk praktikují svobodné dívky, které se chtějí dozvědět, jestli se do roka vdají. Jestli přesně na Štědrý den větvička rozkvete, může se v příštím roce chystat svatba. Některé dívky svou větvičku schovávaly, protože se tradovalo, že nepoctivé dívce větvička nerozkvete. V současné době tento zvyk udržují i vdané ženy, protože větvičky slouží jako krásná vánoční dekorace. Pranostiky Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc. Na svatou Barboru saně do dvoru. O svaté Barboře, leží sníh ve dvoře. Jaké počasí na svatou Barboru, takový bude celý advent.


Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy. Je-li na svatou Barboru jinovatka na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce. 5.2.3 Svatý Mikuláš ( 6. prosince) Postava Mikuláše je historicky doložena. Původní podoba jména je Nicolaos ( z řečtiny). Narodil se v křesťanské rodině. Byl zbožný a dobrotivý. Byl vysvěcen na kněze. Po smrti svých rodičů, rozdal svůj majetek chudým a odešel do Palestiny. Stal se biskupem. Jeho předností byla jeho štědrost. Lidé ho uctívali a prohlásili za svatého. V podvečer svátku Mikuláše se již po mnoha generacím dětem naděluje. Zvyky a pověry Dnes chodí postava Mikuláše spolu s Čertem a Andělem. Čertů a Mikulášů může být v družině více, ale Mikuláš vždy jenom jeden. Chodili od domu k domu a dětem nadělovali. Především sladkosti, ovoce, ořechy a drobné dárky. Cílem bylo odměnit hodné a poslušné děti. Těm, kteří své rodiče zlobí měli nahnat trochu strachu. Ať zlobivé či hodné museli děti odříkat modlitbičku ( dnes básničku). Největší darebové dostali metličkou a v punčoše našli uhlí a brambory. Přijměte však několik rad: Nechte si poradit, jak přivítat Mikuláše a jeho družinu beze strachu. Nestrašte děti čertem. Většina dětí vnímá, že to dospělí nemyslí vážně. Vždyť loni také zlobily a čert si je neodnesl. Ve chvíli, kdy je čert před nimi, však na rozumové zdůvodnění zapomenou a nevhodné čertovo chování může způsobit pohromu v dětské psychice. Navíc vzezření čerta může nám dospělým připadat přijatelné, ale dítě, které se bojí může pořádně vystrašit. Připravte své děti na návštěvu Mikuláše. Vhodné je se o postavách pobavit, přečíst dětem pohádky a příběhy, ve kterých vystupují právě čerti, andělé či Mikuláš. Nevydírejte své děti přednesem básničky. Neberte dětem iluzi. Do určitého věku chce každé dítě věřit tomu, že k nim domů chodí ti „opravdový pohádkový čerti“, přesto, že tam venku chodí jen lidé za něho převlečení. Výsledkem mikulášské nadílky by nemělo být vyděšené dítě. Určitě chceme, aby děti i v dospělosti na Mikuláše, Anděla a Čerty rády vzpomínaly. Pranostiky Svatý Mikuláš splacuje břehy (pršívá). O svatém Mikuláši snížek často práší. Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu. Když na Mikuláše prší, zima hodně lidi zkruší. 5.2.4

Svatá Lucie ( 13. prosince)

Společným znakem téměř všech světců bylo to, že ač za svého života trpěli za své křesťanské vyznání, nikdy se ho nevzdali. To byl také osud Lucie, která žila koncem 2. století na Sicílii. Od dětství byla velmi zbožná, nechtěla patřit žádnému muži, jen Bohu a chtěla mu zasvětit celý svůj život. Rodiče s ní však měli jiné plány. Chtěli jí provdat za bohatého člověka bez


vyznání. Rodiče přesvědčila, ale ženich ji udal jako křesťanku. Byla uvržena do vězení a mučena. Nakonec byla katem usmrcena dýkou do hrdla. Byla zvolena patronkou švadlenek, krejčích a dalších řemeslníků. Lidové zvyky a pověry: V tento den bývá zvykem, že ženy či dívky dělají obchůzky po domech. Jsou oděny do bílých plachet do hlavy až po paty, jako „Lucky“ nebo „Lucy“, jak se jim říkalo. Chodily po domech a kontrolovaly jak mají hospodyně na blížící se Vánoce uklizeno. V ruce držely peroutky z husích brk či metlu a ometaly všechny kouty od prachu, ale i od všeho zlého. Pranostiky Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu. Na svatou Lucii jasný den – urodí se konopí a len. Adventní kalendář Jakýmsi měřítkem adventu jsou čtyři adventní neděle. První je „železná“, druhá je „bronzová“, třetí se nazývá „stříbrná“ a poslední je „zlatá“ a je nejblíže Štědrému dni. Jak daleko či blízko je štědrý den dětem, měří tzn. adventní kalendáře. Účelem tohoto předmětu je hravou formou přiblížit představu o čase. Společným znakem je 24 dílků, z nich každý symbolizuje jeden den od 1. prosince. Různým způsobem děti tyto dílky ubírají a mají tak přehled o tom, kdy už přijde Ježíšek. Adventní věnec Věnec je symbolem vítězství a královské důstojnosti. Adventní věnec je holdem tomu, kdo je očekáván a kdo zároveň již přichází jako vítěz, jako král, Ježíši Kristu. Kruhová podob a věnce symbolizuje ustavičnou cestu slunce a zároveň i věčnost.

6. Vánoční symboly Chceme-li uchovávat tradice, je nutné pochopit – jejich smysl,význam a symboliku. Děťátko Narození malého človíčka už samo o sobě znamená zrod něčeho nového, co má před sebou budoucnost. Vkládají se do něho sny a naděje v úspěšný život. Podíváme-li se do různých snářů, vždy je zde symbol dítěte charakterizován jako počátek, zrod, naděje. Stejný význam má tento symbol i v souvislosti s Vánocemi. Narození dítěte znamená narození Ježíše.


Betlém

Betlém – místo, kde nastal velký zlom v dějinách lidstva. Přišel zde na svět Ježíš (Bůh), který měl stanout v čele harmonického království, jehož základem měly být láska, pravda a spravedlnost. Tradice stavění betlémů je velmi stará, dokonce starší než zdobení stromečku. Výtvarné zpracování betlémů bylo různé, odlišovalo se použitým materiálem a jednak vlastním pojetím. Různé kraje- různé betlémy. Těžištěm byly vždy jesličky s děťátkem, Panna Marie, svatý Josef, osel a vůl. Obklopovali je pastýři s ovečkami. Tři králové a další postavy. Zakladatelem betlémů je František z Assisi. Roku 1223 postavil v jeskyni živé jesle se zvířaty a lidmi. Vytvořil tak tradici, která se rozšířila do celého křesťanského světa. V domácnostech šlechty a pak i měšťanstva se betlémy zabydlely v 18. století a nakonec pronikly i mezi prostý venkovský lid. Strom Jako vánoční symbol se strom do Čech dostal v 19. století z Německa. Zdobení vánočního stromečku se u nás zabydlelo tak, že si bez toho Vánoce neumíme představit. V minulosti se nejčastěji používaly jedličky, pro jejich pěkný vzhled a zejména trvanlivost. Se stále se zhoršujícím ekologickým stavem naší planety začali lidé upouštět od čerstvě řezaných stromků a častěji se v domácnostech objevují jehličnany v květináčích, která se po Vánocích přesadí ven do země. Ve větší míře se také začalo používat stromků umělých. Je však hodně těch kýčovitých. Chybí jim ta nádherná vůně lesa. I zdobení stromku prošlo určitých vývojem. Dříve se stromky krášlily ryze přírodními ozdobami, jako byla jablíčka, ořechy a šišky. Hvězdy, řetězy a různé květy se vyráběly z papíru. Zavěšovalo se pečivo nejrůznějších


druhů a tvarů, zejména perníčky a vizovické figurky a preclíky. Nový druh ozdob se objevil koncem 19. století. Byly to výrobky českých sklářů – foukané skleněné baňky, ozdoby z korálků. Čokoládové figurky jsou typické hlavně pro naši zemi, jinde se čokoláda na stromeček nezavěšuje. Dříve se používaly voskové svíčky. Koncem 19.století se objevily první elektrické svíčky. S vývojem společnosti se mění i způsoby zdobení vánočních stromečků, někdy bohužel na úkor vkusu. Není na škodu ozdobit stromeček starým, možná méně okázalým, ale snad krásnějším způsobem. Velký prostor pro to skýtají školy a školská zařízení. Jmelí Snítky zeleného či zlatého jmelí neodmyslitelně patří ke Štědrému dni. Jmelí je vidličnatý keřík rostoucí v korunách stromů, na nichž parazituje. Žije nedostupně vysoko v korunách stromů a stále zůstává zelené. Podle legendy bylo jmelí kdysi stromem. Z jeho větví Josef vyřezal o Vánocích kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech strom porazili Římané. Z jeho dřeva byl vytesán kříž, na němž Ježíš trpěl a skonal. Strom nemohl tu hanbu unést a seschl do malých keříčků a ze statného stromu se stala malá rostlina. Zavěšené jmelí prý přináší do domu štěstí a lásku, chrání proti zlým duchům a čarodějnicím. Také prý funguje jako ochrana proti ohni. Kouzelná moc se umocňuje, je-li snítka jmelí darována, nikoli zakoupena. Štěstí zajišťuje množství bobulek, čím je jich více, tím více štěstí má obdarovaný v příštím roce. Zvyk líbat se s partnerem pod zavěšeným jmelím, pochází od starých Keltů, kteří věřili, že jmelí zajišťuje plodnost. Ryba Ryba, v naší zemi kapr, je nejdůležitější součástí Štědrovečerní hostiny. Není tomu tak ale všude. Ne každý ale pohlíží na rybu jenom jako na jídlo. A samozřejmě nezapomeneme schovat si do peněženky pár kapřích šupinek. Prý pomáhají hromadit peníze a přinášejí do domu štěstí.


Zvon Do doby než byly vynalezeny hodiny, to byly zvony, které dělily den na části a umožňovaly orientaci v čase. Zvony však také ohlašují smrt, nebezpečí, ale i příchod naděje a radosti. A tak po právu patří mezi symboly Vánoc, jež jsou časem naděje, radosti a lásky. Host Host byl velmi důležitý v rodině se sudým počtem členů. Věřilo se, že ke štědrovečern í hostině má usedat lichý počet. Nebylo-li to tak, zval se do domu z toho důvodu host, aby tak zajistil štěstí celé rodině. Zvířata Některá zvířata opravdu symbolicky patří k Vánocům. Jsou to především osel a vůl, první dva tvorové, kteří se starali o narozené Jezulátko tím, že ho zahřívali svým dechem. K Vánocům samozřejmě patří i stáda oveček a beránků, protože krajina v okolí Betléma byla plná pastvin. Dárky Vánoční nadělování dárků má svůj prapůvod již v legendě o narození Ježíška. Všechen lid chtěl pomoci Svaté rodině, která se ocitla na cestě do Betléma v nesnázích a současně chtěl udělat radost a projevit úctu budoucímu králi. Ač chudí, spěchají pastýři k Betlému a nesou „veselého beránka ze stáda svého“ nebo „dvě kozičky by zahřály tvé nožičky“ či „trošku mlíčka by kvetla tvá líčka“. A kdo nic neměl, tak Jezulátku aspoň zazpíval. Svátky vánoční jsou tou nejlepší příležitostí k dělání radosti svým blízkým a přátelům i sobě. Štědrovečerní nadílka po zářícím stromečkem bývá ve velké většině rodin tím zlatým hřebem celého večera. Zvláště v rodinách s malými dětmi je chvíle, kdy se rozzáří dětské oči na zjištěním, že „dopis Ježíškovi opravdu došel“, ta nejkouzelnější. Děti by však měly vědět, že je krásné dárek dostat, avšak ještě krásnější je něco darovat. Učíme děti mít radost i z malého, finančně nenáročného dárku či vlastnoručně vyrobeného dárku.


Příloha 1 Pohybové hry Chlupatý čert Čert má na svém oděvu nacvakány prádelní kolíčky (chlupy). Chytá ostatní děti, které se však snaží ,,chlupy”mu vzít a nacvakat si je nasvůj oděv. Výměna rolí. Kdo má nejvíce ,,chlupů” je čert. Z pekla do pekla Po prostoru herny se rozmístí například menší kroužky nebo rozprostřou šátky. Musí jich být o jeden méně, než je hráčů. Každé dítě si stoupne do jednoho kruhu, či na jeden šátek a představuje čerta v pekle. Pro jednoho čerta však místo není. Ten zvolá: ,,Čerti z pekla do pekla!”. Na tento povel se každý čert musí přestěhovat do jiného pekla ( na jiný šátek). Bez pekla zůstane zase někdo jiný. Hra se opakuje. Na závěr může učitelka vyzvat děti, aby udělaly ze šátků jedno veliké peklo, kam se vešli všichni čerti a chvíli by odpočívali. Čertí kopaná Každý hráč hraje sám za sebe a potřebuje židličku. Všechny židle se seskupí do kruhu ( což představuje peklo). Hráči (čerti) si sednou na židličky. Doprostřed učitelka vhodí míč. Čerti mohou pohybovat pouze nohama a snaží se odkopnout míč některému protihráči pod židli. Ten, kterému se tam míč zakutálí, ze hry vypadne. Kruh se zmenšuje s počtem vyřazených hráčů a jejich židlí. Hru ukončují tři hráči. Kteří jsou vítězi. Hra je veselejší a dynamičtější jsou-li do kruhu vhozeny dva míče.


Příloha 2 Vymalovánka Mikuláš


Příloha 3 Maska čerta


Příloha 4 Pohybové hry Pohybová hra ,,Na rybáře” Procvičit pohotovost,obratnost, plazení po břiše. Popis činnosti: Polovina dětí představuje rybáře a polovina dětí rybičky. Rybáři klečí za lavičkou a vruce drží švihadla za jeden konec, kterými volně pohybují. Volají na rybičky: ,,Rybičky, rybičky, chyťte se udičky!”.Rybičky přeplouvají (plazení po břiše) k udici. Rybáři je vytahují na břeh zkracováním švihadla. Role rybářů a rybiček se střídají. Pohybová hra ,,Na rybičku” Reagovat na povel, pohotovost, postřeh. Popis činnosti: Děti (rybičky) sedí ve dřepu v kroužcích. Rybář chodí mezi nimi se slovy: ,,Já jsem rybář, kdo je víc? Nechytil jsem včera nic. Dnes si chytím rybičku bez udice, bez háčku.” Rybář pohlazením chytá rybičky, které se řadí za rybáře. Na slova : ,,Běžte rybičky!” běží děti zpět do kroužků. Proběhne výměna rybáře.


Příloha 5 Dopis Ježíškovi


Příloha 6 Pracovní list –čím se liší


Příloha 7 Pracovní list-dvojice


Příloha 8 Pracovní list - barvy

Příloha 9 Vánoční ozdoba


Příloha 10 Říkanky Vánoční Už se těším, andílku, na vánoční nadílku. Chci být hodný moc a moc, vydržím to do vánoc. Potom zase malinko začnu zlobit, maminko. Rolničky Rolničky zas pěkně zvoní, Vánoce cukrovím voní. Mámo, my se těšíme, rádi baňky zdobíme. Vánoce Na dveře ťukají Vánoce, na ty se těšíme velice. Mám zas dárků dost a dost, milým doma pro radost. Vánoce s tátou Dnes náš táta nakupuje, pro stromeček jdeme ráno, kapr z vody nakukuje, vrátíme se brzy, mámo. Stromečku náš zelený, budeš pěkně zdobený. Na večer se připravíš, dárečky nás překvapíš. Koledy si zazpíváme, Vánoce tak přivítáme.


Příloha 11 Lidové vánoční zvyky a tradice Adventní věnec- rozsvícení svíce. Přípravné předvánoční období se nazývalo advent. Základem věnce je jakákoliv zelená dřevina a na ní čtyři svíčky, které symbolizují čtyři neděle, které zbývají do Štědrého dne. Každou neděli se pak zapaluje po jedné svíčce a děti vidí, kolik týdnů zbývá do Vánoc. Svátek Barborky O svátku Barborky si děvčata uřízla větvičku třešně nebo trnky. Větvičku pak daly do vody. Pokud jim do Štědrého dne vykletla, bylo to znamení, že se dívka bude do roka vdávat. Kouzlo střevíčkové Svobodné dívky házely střevícem přes hlavu. Obrátil-li se střevíc patou ke dveřím, znamenalo to, že dívka zůstane doma. Obrátil-li se špičkou k dveřím, bylo to znamení, že se dívka bude vdávat. Svátek Lucie Do domu přicházely bíle oděné Lucky, dohlížely na draní peří a předení, symbolicky vyčistily dům a přitom hodné děti odměnily a zlobivé metlou vyplatily. Kouzlo hrnečkové Hrnečky s ukrytými symboly: prsten = svatba uhlí = bída kapesník = nemoc panenka = narození dítěte peníze = blahobyt Kouzlo oříškové Pouštění lodiček z ořechových skřápek. Komu lodička dlouho plula bude mít douhý a šťastný život. Komu se držela lodička při kraji nádoby, ten zůstane po celý rok doma. Pokud plula lodička do středu , ten se vydá do světa. Kouzlo jablíčkové Po štědrovečerní večeři se rozkrajovalo jablko nožem na půl. Sledoval se jádřinec. Když vypadal jako hvězdička, značilo to, že všichni budou celý rok zdraví a zase za rok se sejdou. Svátek Tří králů Tímto dnem končí vánoční svátky a naposledy se rozsvítí stromeček.


Použitá literatura: Gabriela a Milada Přikrylovy: Hrajeme si č.4 Renata Špačková : 111 námětů pro tvořivou hru dětí Jan Teufel: Čertovské pohádky Marie Maťáková : Nalaďte si hlásky Dagmar Šottnerová : Lidové tradice Eva Kulhánková : Písničky a říkadla s tancem Milada Přikrylová : Zpívejme si, zpívejme 2

Internetové odkazy: www.i-creative.cz www.predskolaci.cz www. omalovanky-zdarma.cz www. detskestranky.cz


Závěrečná práce. Název práce: Autor: Třídní plán - Vánoce. Miroslava Semerádová

Recommend Documents