Závěrečná práce. Školní vzdělávací program pro MŠ. Markéta Hobzková. Název práce: Autor:

Závěrečná práce posluchače Kurzu manažerských dovedností pro pracovníky škol a školských zařízení s důrazem na projektové řízení ročník 2010 / 2011

Název práce:

Školní vzdělávací program pro MŠ Autor:

Markéta Hobzková Vzdělávací program je akreditovaný rozhodnutím č.j. 14 021/2009-25-256 ze dne 19.5.2009 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na základě §25 a §27 zákona č. 563/2004 Sb. v systému Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Tento vzdělávací program byl inovován v rámci projektu Cesta k modernizaci vzdělávání ve Středočeském kraji CZ.1.07/1.3.04/02.002

Obsah 1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...................................................................................................................... 3 1.1 Předkladatel a zřizovatel: .............................................................................................................. 3

2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY...................................................................................................... 4 2. 1 Historie mateřské školy: ............................................................................................................... 4 2. 2 Charakteristika žáků a pedagogického sboru v mateřské škole : ................................................ 4 2. 3 Velikost mateřské školy,interiér,exteriér ..................................................................................... 4 2. 4 Zřizovatel mateřské školy ............................................................................................................. 4 3. PODMÍNKY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................................... 4 3. 1 Materiální podmínky MŠ jsou plně vyhovující, jestliže: ............................................................... 4 3. 2 Životospráva dětí v MŠ je plně vyhovující,jestliže: ....................................................................... 5 3. 3 Psychosociální podmínky jsou pro vzdělávání dětí plně vyhovující,jestliže: ................................ 5 3. 4 Organizace zajištění chodu MŠ je plně vyhovující,jestliže:........................................................... 6 3. 5 Řízení MŠ je plně vyhovující,jestliže: ............................................................................................ 7 3. 6 Personální a pedagogické podmínky jsou plně vyhovující,jestliže: .............................................. 8 3. 7 Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání je plně vyhovující,jestliže: ................................... 8 4. Organizace vzdělávání: ........................................................................................................................ 9 4. 1 Kritéria pro přijetí žáků do MŠ v …………….. : ................................................................................ 9 4. 2 Školní řád mateřské školy............................................................................................................. 9 5. Charakteristika vzdělávacího programu předškolního vzdělávání.................................................... 19 5. 1 Koncepce předškolního vzdělávání ............................................................................................ 19 5. 2 Cíl předškolního vzdělávání ........................................................................................................ 20 6. Vzdělávací obsah ............................................................................................................................... 23 7. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných..................... 23 7. 1 Podmínky pro vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením ......... 24 7. 2 Podmínky vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním ........................................................... 25 7. 3 Vzdělávání dětí mimořádně nadaných....................................................................................... 26 8. Autoevaluace MŠ a hodnocení dětí................................................................................................... 26

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Motivační název: „Kdo si hraje, nezlobí“ zpracovaný podle RVP ZV

1.1 Předkladatel a zřizovatel: Předkladatel: Název školy: Ředitel:

IČ: IZO: Telefon: E-mail: Web.: Koordinátor tvorby ŠVP:

Zřizovatel: Zřizovatel školy: Starosta: Telefon: E-mail:

Platnost dokumentu od: Podpis ředitelky:

Razítko školy:

Strana 3 (celkem 27)

2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2. 1 Historie mateřské školy: Mateřská škola v obci ..... pracuje od poloviny padesátých let. Budova prošla celkovou rekonstrukcí v letech 1992-1994. Součástí Základní školy ……. se stala 1. 1. 2003. Základní a mateřská škola v …….. je tvořena těmito objekty: základní škola (budova č. p. … a č. p. …),mateřská škola-nová budova se školní jídelnou s výdejnou pro mateřskou školu

2. 2 Charakteristika žáků a pedagogického sboru v mateřské škole : Mateřská škola má tři oddělení s celodenním provozem. Tvoří je věkově homogenní oddělení. 1. oddělení- 3-4 roky, 2. oddělení 4-5 let a 3. oddělení 5-7 let MŠ patří ředitelstvím pod ZŠ v ……... Pedagogický sbor tvoří šest učitelek. Učitelky MŠ jsou přímo podřízeny ředitelce školy ZŠ a zástupkyni ředitelky.

2. 3 Velikost mateřské školy, interiér,exteriér Mateřská škola je zařízena pro 65 žáků. Tato kapacita je plně využívána. Areál MŠ se skládá z budovy s oploceným pozemkem s travnatou plochou.Objekt je tvořen přízemím a 1. patrem. V přízemí je umístěna v oddělené části školní jídelna .V samostatné části přízemí MŠ je třída s hernou, sociální zařízení, chodba se šatnou, kuchyňka. V 1. patře jsou umístěny dvě třídy s hernami,sociální zařízení,chodba se šatnou,dvě kuchyňky,sociální zařízení,dvě místnosti na hračky,kabinet a izolační místnost.

2. 4 Zřizovatel mateřské školy Zřizovatelem MŠ je Obecní úřad v ……... V současné době jsou našimi žáky žáci s trvalým bydlištěm v ……… a žáci s přilehlých obcí. Snahou vedení školy i zřizovatele je samozřejmě co nejlepší vzhled a vybavení interiéru školy. Zájem o vzdělání v naší MŠ již několik let převyšoval kapacitní možnosti naší školy,proto obec za pomoci dotací EU dostavěl 3 oddělení MŠ v budově ŠJ roku 2011.

3. PODMÍNKY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 3. 1 Materiální podmínky MŠ jsou plně vyhovující, jestliže: MŠ má odpovídající velké prostory a takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým a individuálním činnostem dětí dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení/umývárny,toalety/ i vybavení pro odpočinek jsou přizpůsobeny antropometrickým požadavkům,odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu. vybavení hračkami, pomůckami,náčiním,materiály a doplňky odpovídá počtu dětí, jejich věku, je průběžně obnovováno a doplňováno a pedagogy plně využíváno.


děti si samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru, prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli, je shlédnout i jejich rodiče. na budovu MŠ bezprostředně navazuje zahrada, tyto prostory jsou vybavené tak, aby umožňovaly dětem rozmanité pohybové a další aktivity všechny vnitřní a venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů 3. 2 Životospráva dětí v MŠ je plně vyhovující,jestliže: dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava/dle předpisu/. Je zachovávána vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů, děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin a mezi jednotlivými podávanými jsou dodržovány vhodné intervaly. Je nepřípustné násilně nutit děti do jídla. je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád,který je však natolik flexibilní,aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku,program činností je přizpůsobován kvalitě ovzduší děti mají dostatek volného pohybu nejen na zahradě,ale i v interiéru MŠ v denním programu je respektována individuální potřeba aktivity,spánku a odpočinku jednotlivých dětí pedagogové se sami chovají dle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor 3. 3 Psychosociální podmínky jsou pro vzdělávání dětí plně vyhovující,jestliže: děti i dospělí se cítí v prostředí MŠ dobře,spokojeně,jistě a bezpečně nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situaci pedagogové respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování. Děti nejsou neúměrně zatěžováni, či neurotizovány spěchem a chvatem všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Jakékoliv projevy nerovnosti, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřípustné volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení, vyplývající ch z nutnosti dodržovat v MŠ potřebný řád a učit děti pravidlům soužití


dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída je pro děti kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla rády pedagogický styl,resp. způsob,jakým jsou děti vedeny, je podporující, sympatizující, projevuje se přímou,vstřícnou,empatickou a naslouchající komunikací pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem,zbytečné organizování dětí z obavy o časové prostoje,podporování nezdravé soutěživosti dětí. Jakákoliv komunikace s dítětem,kterou dítě pociťuje jako násilí je nepřípustná je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodování dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života pedagog se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval stejně jako odsudků ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra,tolerance,ohleduplnost a zdvořilost,solidarita,vzájemná podpora a pomoc. dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě, pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem/prevence šikany a jiných sociálně patologických projevů u dětí/ 3. 4 Organizace zajištění chodu MŠ je plně vyhovující,jestliže: denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělání děti nacházejí potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí při vstupu dítěte do MŠ je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený, a to včetně aktivit, které MŠ organizuje nad rámec běžného programu


děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní později pokračovat veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností, pracovaly svým tempem atd. jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí. Pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností, stejně tak i možnost soukromí při osobní hygieně apod. plánování činností vychází z potřeb a zájmu dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí pro realizaci plánovaných činností jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky nejsou překračovány stanovené počty dětí ve třídě, spojování tříd je maximálně omezeno 3. 5 Řízení MŠ je plně vyhovující,jestliže: povinnosti, pravomoci a úkoly všech zaměstnanců jsou jasně vymezeny v pracovní náplni je vytvořen funkční informační systém, a to jak uvnitř MŠ tak navenek při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení MŠ, ponechává jim dostatek pravomocí a respektuje jejich názor, podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci pedagogický sbor pracuje kooperativně jako tým, zve ke spolupráci rodiče plánování pedagogické práce a chodu MŠ je funkční, opírá se o předchozí analýzu a využívá zpětné vazby ředitelka se zástupkyní vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu, kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu MŠ, jsou smysluplné a užitečné, z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci


MŠ spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, popř. i s jinými organizacemi v místě MŠ a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuální výchovných a vzdělávacích problémů dětí 3. 6 Personální a pedagogické podmínky jsou plně vyhovující,jestliže: všichni pracovníci, kteří pracují v MŠ jako pedagogové, mají předepsanou odbornou kvalifikaci, Ti, kterým část odbornosti chybí, si ji musí doplnit pedagogický sbor by měl fungovat na základě jasně vymezených a společně vytvořených pravidel pedagogové by se měli sebevzdělávat, ke svému dalšímu vzdělávání přistupovat aktivně ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů/včetně své osoby/,vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání služby pedagogů jsou organizovány takovým způsobem, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna dětem optimální pedagogická péče pedagogové jednají, chovají se a pracují profesionálním způsobem/v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělání předškolních dětí specializované služby, jako je logopedie,rehabilitace či jiná péče se speciálními potřebami,ke kterým předškolní pedagog sám sobě není dostatečně kompetentní,by měly být zajišťovány ve spolupráci s příslušnými odborníky/speciálními pedagogy,poradenskými psychology,lékaři apod. / 3. 7 Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání je plně vyhovující,jestliže: ve vztazích mezi pedagogy a rodiči by měla panovat oboustranná důvěra a otevřenost,vstřícnost,porozumění,respekt a ochota spolupracovat, spolupráce by měla fungovat na základě partnerství pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, snaží se jim porozumět a vyhovět rodiče by měli mít možnost podílet se na dění v MŠ, účastnit se různých programů,dle svého zájmu zde vstupovat do her svých dětí,měli by být pravidelně informovány o všem,co se děje v MŠ,projeví-li zájem,mohou se spolupodílet při plánování programu MŠ,při řešení vzniklých problémů apod.


4. Organizace vzdělávání: Vnitřní uspořádání školy je tvořeno-základní školou, mateřskou školou, školní družinou, školním klubem, školní jídelnou. Objekt se skládá ze čtyř samostatných budov.

4. 1 Kritéria pro přijetí žáků do MŠ v ………. : dítě je předškolák dítě má trvalé bydliště v …….. oba rodiče dítěte pracují dítě má sourozence na naší základní či mateřské škole matka nepobírá mateřský ani rodičovský příspěvek

4. 2 Školní řád mateřské školy Ředitelka Základní školy a Mateřské školy ………. v souladu s § 30 odst. 1 a 3 zákona č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákon) vydává tento řád, kterým se upřesňují vzájemné vztahy mezi dětmi, jejich zákonnými zástupci a zaměstnanci školy . I. PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ 1. Základní cíle mateřské školy při zabezpečování předškolní výchovy a vzdělávání a školní vzdělávací program 1. 1. Mateřská škola v rámci předškolní výchovy a vzdělávání (dále jen „vzdělávání“) a) podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, b) podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji, c) podílí se na osvojování základních pravidel chování dítětem, d) podporuje získávání základních životních hodnot a mezilidských vztahů dítěte, e) vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, f) napomáhá vyrovnávat nerovnosti vývoje dětí před jejich vstupem do základního vzdělávání, g) poskytuje speciální pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, h) vytváří podmínky pro rozvoj nadaných dětí 1. 2. Školní vzdělávací program upřesňuje cíle, zaměření, formy a obsah vzdělávání podle konkrétních podmínek uplatněných v mateřské škole. 1. 3. Při plnění základních cílů vzdělávání a školního vzdělávacího programu mateřská škola postupuje v souladu se zásadami uvedenými v § 2 odst. 1 školského zákona a řídí se platnými


právními předpisy, zejména pak ustanoveními Školského zákona a ustanoveními vyhlášky č. 14/2005 Sb. , o předškolním vzdělávání (dále jen „Vyhláška o MŠ“) v platném znění. . 2. Základní práva děti přijatých k předškolnímu vzdělávání 2. 1. Každé přijaté dítě (dále jen „dítě“) má právo a) na kvalitní předškolní vzdělávání v rozsahu uvedeném v bodě 1. tohoto školního řádu, zaručující optimální rozvoj jeho schopností a rozvoj jeho osobnosti, b) na zajištění činností a služeb poskytovaných školskými poradenskými zařízeními v rozsahu stanoveném ve školském zákoně, c) na fyzicky i psychicky bezpečné prostředí při pobytu v mateřské škole. 2. 2. Při vzdělávání mají dále všechny děti práva, která jim zaručuje Listina lidských práv a svobod a Úmluva o právech dítěte. 2. 3. Další práva dětí při vzdělávání vyplývají z ustanovení ostatních článků tohoto školního řádu.

3. Základní práva zákonných zástupců při předškolním vzdělávání dětí 3. 1. Rodiče dětí, popřípadě jiné osoby jako opatrovníci nebo osvojitelé dětí (dále jen „zákonní zástupci“) mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dětí, vyjadřovat se ke všem rozhodnutím mateřské školy týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání dětí, na poradenskou pomoc mateřské školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání dětí. 3. 2. Konkretizace realizace práv zákonných zástupců při vzdělávání dětí a podrobnosti k jejich výkonu jsou uvedeny v Čl. III „Upřesnění výkonu práv a povinnosti zákonných zástupců při vzdělávání dětí a pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky mateřské školy“ tohoto školního řádu. 4. Povinnosti zákonných zástupců 4. 1. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni: a) zajistit, aby dítě řádně docházelo do mateřské školy, pří příchodu do mateřské školy bylo vhodně a čistě upraveno, b) na vyzvání ředitelky mateřské školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte, c) informovat mateřskou školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání dítěte, d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004 Sb. další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a změny v těchto údajích (např. údaje pro vedení školní matriky), f) ve stanoveném termínu hradit úplatu za předškolní vzdělávání a stravné.


II. UPŘESNĚNÍ PODMÍNEK PRO PŘIJETÍ A UKONČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ DÍTĚTE V MATEŘSKÉ ŠKOLE 5. Přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání Pro přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání předkládá zákonný zástupce dítěte: a) žádost zákonného zástupce o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání b) evidenční list dítěte potvrzený pediatrem a podepsaný zákonným zástupcem c) potvrzení o tom, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. 5. 1. Při přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání může ředitelka školy sjednat se zákonným zástupcem zkušební pobyt dítěte v mateřské škole v délce nejvýše 3 měsíce. 6. Rozhodnutí ředitelky školy o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání Na základě žádosti zákonného zástupce vydává ředitelka školy Rozhodnutí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v souladu se zákonem 500/2004 Sb. , správní řád a zákonem 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) 7. Ukončení vzdělávání z důvodu neúčasti dítěte na vzdělávání Ředitelka školy může rozhodnout o ukončení vzdělávání dítěte, pokud se nepřetržitě neúčastnilo vzdělávání po dobu delší než dva týdny a nebylo omluveno zákonným zástupcem podle stanovených pravidel uvedených v bodech 16. 1. až 16. 3 tohoto školního řádu. 8. Ukončení vzdělávání dítěte z důvodu narušování provozu mateřské školy ze strany zákonných zástupců V případě, že zákonní zástupci dítěte závažným způsobem nebo opakovaně porušují pravidla stanovená v bodě 18. tohoto školního řádu, může ředitelka rozhodnout o ukončení vzdělávání dítěte v mateřské škole z důvodu narušování provozu mateřské školy.

9. Ukončení vzdělávání dítěte ve zkušební době Pokud při přijetí dítěte ke vzdělávání v mateřské škole byla stanovena zkušební doba pobytu a lékař nebo školské poradenské zařízení v průběhu této zkušební doby doporučí nezatěžovat dítě dalším vzděláváním, může ředitelka školy na základě písemného oznámení – žádosti zákonných zástupců rozhodnout o ukončení vzdělávání dítěte v mateřské škole. 10. Ukončení vzdělávání z důvodu nehrazení úplaty za vzdělání nebo stravného V případě, že zákonní zástupci dítěte opakovaně nedodržují podmínky stanovené pro úhradu úplaty za vzdělávání nebo stravného uvedené v tomto školním řádu, může ředitelka rozhodnout o ukončení vzdělávání dítěte v mateřské škole z důvodu nehrazení stanovených úplat.


III. UPŘESNĚNÍ VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ PŘI VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ S PEDAGOGICKÝMI PRACOVNÍKY MATEŘSKÉ ŠKOLY 11. Změna stanovených podmínek pobytu dítěte, způsobu a rozsahu jeho stravování 11. 1. Při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitelka školy po dohodě se zákonnými zástupci dítěte dny docházky dítěte do mateřské školy a délku jeho pobytu v těchto dnech v mateřské škole a zároveň dohodne se zákonnými zástupci dítěte způsob a rozsah jeho stravování po dobu pobytu v mateřské škole. 11. 2. Pokud zákonní zástupci budou požadovat změnu těchto sjednaných podmínek, je nutno tuto změnu opět dohodnout s ředitelkou školy. 12. Upřesnění podmínek pro přebírání dětí od zákonných zástupců ke vzdělávání v mateřské škole a pro jejich předávání zákonným zástupcům po ukončení vzdělávání 12. 1. Zákonní zástupci v době určené pro příchod dětí do mateřské školy předávají dítě po jeho převlečení v šatně pedagogickým pracovnicím ve třídě MŠ. 12. 2. Zákonní zástupci si přebírají dítě po skončení jeho vzdělávání od pedagogického pracovníka mateřské školy přímo ve třídě, do které dítě dochází, popřípadě na zahradě mateřské školy a to v době určené mateřskou školou k přebírání dětí zákonnými zástupci. 12. 3. V případě, že je se zákonnými zástupci dítěte dohodnuta individuální délka jeho pobytu v mateřské škole, bude s nimi i samostatně dohodnut způsob přebírání dítěte ke vzdělávání a jeho předávání po ukončení vzdělávání. 12. 4. Zákonní zástupci dítěte mohou pověřit jinou osobu pro jeho přebírání a předávání při vzdělávání v mateřské škole. Vystavené písemné pověření podepsané zákonnými zástupci dítěte předají zákonní zástupci ředitelce školy. 12. 5. Pokud si pověřená osoba nevyzvedne dítě do stanovené doby, příslušný pedagogický pracovník a) pokusí se pověřené osoby kontaktovat telefonicky b) informuje telefonicky ředitelku školy c) obrátí na se na obecní úřad, který je podle § 15 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí povinen zajistit dítěti neodkladnou péči, případně se obrátí na Policii ČR - podle § 43 zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, má každý právo obrátit se na policistu a policejní útvary se žádostí o pomoc. 13. Konkretizování způsobu informování zákonných zástupců dětí o průběhu jejich vzdělávání a dosažených výsledcích 13. 1. Zákonní zástupci dítěte se mohou informovat o cílech, zaměření, formách a obsahu vzdělávání konkretizovaných podle podmínek uplatněných v mateřské škole ve školním vzdělávacím programu, který je volně přístupný na nástěnce v šatně mateřské školy a na webových stránkách školy.


13. 2. Zákonní zástupci dítěte se mohou průběžně během roku v době určené pro příchod dětí do mateřské školy a jejich předání ke vzdělávání informovat u pedagogického pracovníka vykonávajícího pedagogickou činnost ve třídě, do které dítě dochází, o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte. 13. 3. Zákonní zástupci dítěte si mohou domluvit s ředitelkou mateřské školy nebo s pedagogickým pracovníkem školy vykonávajícím pedagogickou činnost ve třídě, individuální pohovor, na kterém budou projednány podstatné připomínky zákonných zástupců ke vzdělávání dítěte. 13. 4. . Ředitelka školy nebo pedagogický pracovník vykonávající pedagogickou činnost ve třídě, do které dítě dochází, mohou vyzvat zákonné zástupce, aby se osobně dostavili k projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte. 14. Informování zákonných zástupců dětí o mimořádných školních a mimoškolních akcích 14. 1. Pokud mateřská škola organizuje a pořádá akce jako jsou výlety, exkurse, divadelní a filmová představení pro děti, besídky, dětské dny apod. , informuje o tom v dostatečném předstihu zákonné zástupce dětí písemným upozorněním umístěným na vývěsce v chodbě MŠ a na webových stránkách školy www. ………... cz. 15. Konkretizace způsobu omlouvání dětí zákonnými zástupci z každodenního vzdělávání a způsobu informování o jejich zdravotním stavu 15. 1. Pokud je zákonnému zástupci dopředu známá krátkodobá nepřítomnost dítěte při vzdělávání v mateřské škole, oznámí tuto skutečnost včetně uvedení důvodu a doby nepřítomnosti dítěte v dostatečném předstihu telefonickou formou nebo osobně mateřské škole. 15. 2. V případě, že dítě onemocní nebo se mu stane úraz a nemůže se z tohoto důvodu účastnit vzdělávání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu zákonný zástupce mateřské škole a to včetně předpokládané doby nepřítomnosti dítěte v mateřské škole. Oznámení této nepředvídané nepřítomnosti je možné i telefonicky. 15. 3. Při předávání dítěte ke každodennímu vzdělávání v mateřské škole informuje zákonný zástupce dítěte přejímajícího pedagogického pracovníka o případných zdravotních obtížích dítěte a dalších závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh jeho činnosti při vzdělávání. 15. 4. Zákonní zástupci informují mateřskou školu o každé změně zdravotní způsobilosti dítěte,o větších zdravotních potížích a dalších závažných skutečnostech,které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání dítěte. 16. Stanovení podmínek pro úhradu platby za předškolní vzdělávání a stravného v mateřské škole 16. 1. Úhrada platby za vzdělávání Podle zákona č. 561/2004 Sb. ,(školský zákon) a podle prováděcí vyhlášky č. 14/2005 Sb. , o předškolním vzdělávání je stanoveno :


Děti,které chodí do posledního ročníku MŠ,tj. děti,kterým je do 31. 7. daného roku šest a více let,mají předškolní vzdělávání bezúplatné (školský zákon § 123 odst. 2). Úplata za předškolní vzdělávání je pro dané období stanovena na : 400,- Kč měsíčně za celodenní provoz ( vyhláška č. 14,§ 6 odst. 2 ). 250,- Kč měsíčně za polodenní provoz Splatnost úplaty je do 15 dne v měsíci u hospodářky v kanceláři školy. Za MŠ je možno zaplatit úplatu i předem na několik měsíců. V případě dlouhodobé,závažné a řádně omluvené nepřítomnosti dítěte lze na žádost zákonného zástupce snížit nebo prominout poměrnou část předem zaplacené úplaty. Osvobozen od úplaty bude zákonný zástupce dítěte,který pobírá sociální příplatek,nebo fyzická osoba,která o dítě osobně pečuje a pobírá dávky pěstounské péče ( vyhláška č. 14 §6 odst. 3). Rodiče podají MŠ žádost o snížení nebo prominutí úplaty písemně. O osvobození v konkrétních případech rozhoduje ředitelka školy(školský zákon, § 164 , odst. 1) Zákonní zástupci dodržují při úhradě úplaty za předškolní vzdělávání podmínky stanovené ve směrnici o úplatě v MŠ. 16. 2. Úhrada stravného Zákonní zástupci dodržují při úhradě stravného podmínky stanovené ve směrnici o úhradě starvného.

Úplata za školní stravování dětí: Výše stravného je stanovena ve stravovacím řádu MŠ. Stravování dětí zabezpečuje školní jídelna. Termín placení je vždy uveřejněn na chodbě MŠ na nástěnce a na webových stránkách školy. Při nepřítomnosti dítěte v MŠ odhlašuje zákonný zástupce jídlo den předem do 13,00 hod. u vedoucí školní jídelny. V první den nepřítomnosti má strávník možnost odebrat odebrané jídlo do jídlonosiče v době výdeje ve školní jídelně od 11,20 hod. Telefon do školní jídelny: 739572042 www. jídelnazs-nucice. cz 17. Základní pravidla chování zákonných zástupců dětí při vzájemném styku se zaměstnanci mateřské školy, s jinými dětmi docházejícími do mateřské školy a s ostatními zákonnými zástupci Při pobytu v mateřské škole zákonní zástupci dětí a) dodržují stanovenou organizaci provozu mateřské školy a vnitřní režim mateřské školy, b) řídí se školním řádem mateřské školy, c) dodržují při vzájemném styku se zaměstnanci mateřské školy, s jinými dětmi docházejícími do mateřské školy a s ostatními zákonnými zástupci dětí pravidla slušnosti a vzájemné ohleduplnosti.


IV. PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM MATEŘSKÉ ŠKOLY 18. Podmínky provozu a organizace vzdělávání v mateřské škole 18. 1. Mateřská škola je zřízena jako škola s celodenním provozem s určenou dobou pobytu od 6,30 do 16,30 hodin 18. 2. V měsících červenci a srpnu může ředitelka mateřské školy po dohodě se zřizovatelem provoz omezit nebo přerušit a to zejména z důvodu stavebních úprav, předpokládaného nízkého počtu dětí v tomto období, čerpání řádné dovolené pedagogického personálu apod. . Rozsah omezení nebo přerušení oznámí ředitelka školy zákonným zástupcům dětí nejméně 2 měsíce předem. 18. 3. Provoz mateřské školy lze ze závažných důvodů a po projednání se zřizovatelem omezit nebo přerušit i v jiném období než stanoveném v odstavci 18. 2. Za závažné důvody se považují organizační či technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání. Informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejní ředitelka školy na přístupném místě ve škole neprodleně poté, co o omezení nebo přerušení provozu rozhodne. 18. 4. MŠ může organizovat zotavovací pobyty ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání,školní výlety a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy. O uskutečnění těchto pobytů,výletů a dalších akcí informuje MŠ zákonné zástupce dětí nejméně týden před jejich zahájením. 19. Vnitřní denní režim při vzdělávání dětí 19. 1. Předškolní vzdělávání dětí podle stanoveného školního vzdělávacího programu probíhá v základním denním režimu. 19. 2. 6,45 – 8,30 Příchod dětí do MŠ,předávání dětí pedagogickým pracovnicím do třídy,volně spontánní zájmové aktivity 8,30 – 9,00

Ranní cvičení,pohybové hry

9,00 – 9,30

Osobní hygiena, dopolední svačina

9,30 – 10,00

10,00 – 11,45

Volné činnost a aktivity řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry a zájmovou činnost,práce s integrovanými dětmi,řízené aktivity Pobyt dětí venku

11,45 - 12,30

Osobní hygiena,oběd,odchod dětí z MŠ

12,30 - 14,45

Spánek a odpočinek respektující rozdílné potřeby dětí,individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku Osobní hygiena dětí,odpolední svačina

14,45 - 15,00 15,00 - 16,30

Volné činnosti a aktivity dětí řízené ped. pracovníky zaměřené především na hry,zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí,v případě pěkného počasí mohou pobývat na zahradě MŠ,odchod dětí z MŠ


20. Doba určená pro přebírání dětí zákonnými zástupci 20. 1. Děti se přijímají v době od 6,30 hod. do 8,30 hod. Poté se MŠ z bezpečnostních důvodů uzamyká. V případě plánovaného příchodu mimo dobu pro příjem dětí,je zákonný zástupce povinen toto oznámit ped. pracovnici. 20. 2. Přivádění a převlékání dětí: Rodiče převlékají děti v šatně. Věci dětí ukládají podle značek dítěte do označených poliček. Věci dětí rodiče označí tak, aby nemohlo dojít k záměně. 20. 3. Předávání a vyzvedávání dětí: Rodiče nebo jimi písemně pověřené osoby jsou povinni děti přivádět až ke třídě, osobně je předat učitelce a informovat ji o zdravotním stavu dítěte. Rodiče za děti zodpovídají až do jejich předání učitelce. Rodiče neponechávají děti v šatně nikdy samotné. a) b) c) d) e)

děti nebudou přebírány před zahájením provozu děti z MŠ smí vyzvedávat pouze zákonní zástupci dětí a osoby jimi pověřené rodiče si pro děti chodí až ke dveřím třídy v případě, že dítě odchází po obědě, rodiče čekají v prostorách šatny při vstupu do třídy jsou rodiče povinni se přezouvat

20. 4. Čas – doba vydávání dětí z MŠ: Děti, které chodí domů po obědě si vyzvedávají rodiče mezi 12,15 až 12,30 hodin Ostatní děti se rozcházejí mezi 15. 00 hod až 16. 30 hodinou. 21. Délka pobytu dětí v MŠ: 21. 1. Délka pobytu dítěte se řídí podle individuálních potřeb rodičů. Dítě může chodit do MŠ na celý den, nebo jen na dopoledne s obědem. Děti přicházejí do MŠ do 8,30 hod. Pozdější příchody si rodiče dohodnou s učitelkami předem. Děti přijaté k docházce nepřesahující 4 hodiny denně pobývají v MŠ od 8,30 do 12,30 hodin. 22. Způsob omlouvání dětí: 22. 1. Rodiče mohou omluvit nepřítomnost dítěte např: a) osobně ve třídě učitelce b) telefonicky na čísle: 311 670 668 c) elektronickou omluvenkou na www. zs-nucice. cz 23. Pobyt venku: 23. 1. Za příznivého počasí tráví děti venku nejméně dvě hodiny. Důvodem vynechání pobytu venku jsou: silný vít, déšť, mlha, znečištěné ovzduší nebo teplota pod – 10°C, stejně tak vysoké teploty v letních měsících. 24. Změna režimu 24. 1. Stanovený základní denní režim může být pozměněn v případě, že to vyplývá ze školního vzdělávacího programu ,v případě výletů, divadelních a filmových představení, besídek, dětských dnů a jiných akcí.


V. PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ DĚTÍ A JEJICH OCHRANY PŘED SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY A PŘED PROJEVY DISKRIMINACE, NEPŘÁTELSTVÍ NEBO NÁSILÍ 25. Péče o zdraví a bezpečnost dětí při vzdělávání 25. 1. Mateřská škola vykonává dohled nad dítětem od doby, kdy je pedagogický pracovník převezme od jeho zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby, až do doby, kdy je pedagogický pracovník předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Předat dítě pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření vystaveného zákonným zástupcem dítěte. 25. 2. K zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo území mateřské školy stanoví ředitelka mateřské školy počet pedagogických pracovníků tak, aby na jednoho pedagogického pracovníka připadlo nejvýše 21 dětí. 25. 3. Při zajišťování zotavovacích pobytů,popřípadě výletů pro děti určí ředitelka školy počet pedagogických pracovníků tak,aby byla zajištěna výchova dětí,včetně dětí se zdravotním postižením,jejich bezpečnost a ochrana zdraví¨ 25. 4. Při vzdělávání dětí dodržují pedagogičtí pracovníci pravidla a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které pro tuto oblast stanoví platná školská a pracovněprávní legislativa. 25. 5. . Zejména vzhledem k ochraně zdraví ostatních dětí může pedagogický pracovník, pokud má při přebírání dítěte od zákonného zástupce nebo jim pověřené osoby podezření, že dítě není zdravé, požádat zákonného zástupce o doložení zdravotní způsobilosti dítěte k docházce do MŠ formou předložení potvrzení od ošetřujícího lékaře. 25. 6. Při přesunech dětí při pobytu mimo území mateřské školy po pozemních komunikacích se pedagogický dozor řídí pravidly silničního provozu, kde není chodník nebo je-li neschůdný, se chodí po levé krajnici, a kde není krajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky. Děti smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dvě vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít děti pouze za sebou. 25. 7. Před cvičením dětí a dalšími pohybovými aktivitami, které probíhají ve třídách nebo ve venkovních prostorách, kontrolují pedagogičtí pracovníci zda prostory jsou k těmto aktivitám dostatečně připraveny, odstraňují všechny překážky, které by mohly vést ke zranění dítěte a při použití tělocvičného načiní a nářadí kontrolují jeho funkčnost a bezpečnost 25. 8. Pedagogické pracovnice dále dbají, aby cvičení a pohybové aktivity byly přiměřené věku dětí a podle toho přizpůsobují intenzitu a obtížnost těchto aktivit individuálním schopnostem jednotlivých dětí 25. 9. Pracovní a výtvarné činnosti - při aktivitách rozvíjejících zručnost a výtvarné cítění dětí, při kterých je nezbytné použít nástroje jako jsou nůžky, nože, kladívka apod. , vykonávají děti práci s těmito nástroji za zvýšené opatrnosti a výhradně pod dohledem pedagogického pracovníka školy, nástroje jsou zvlášť upravené (nůžky nesmí mít ostré hroty apod. )


25. 10. V ostatních otázkách BOZP se škola řídí svojí směrnicí k BOZP,která je součástí školního řádu a metodicky vychází z Metodického pokynu MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí,žáků a studentů ve kolách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT ze dne 22. 12. 2005, č. j. 37014/2005-25 26. Ochrana před sociálně patologickými jevy , projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 26. 1. Důležitým prvkem ochrany před sociálně patologickými jevy je i výchovně vzdělávací působení na děti již předškolního věku zaměřené na zdravý způsob života. V rámci školního vzdělávacího programu jsou proto děti nenásilnou formou a přiměřeně jejich věku a schopnostem seznamovány s nebezpečím drogové závislosti, alkoholismu, kouření, virtuální závislosti (počítače, televize, video), vandalismu, kriminality a jiných forem násilného chování a jsou jim vysvětlována pozitiva zdravého životního stylu. 26. 2. V rámci prevence před projevy diskriminace,nepřátelství a násilí provádí pedagogičtí pracovníci MŠ monitoring a screening vztahů mezi dětmi ve třídních kolektivech s cílem řešit případné deformující vztahy mezi dětmi již v jejich počátcích a to ve spolupráci se zákonnými zástupci ,případně za pomoci školských poradenských zařízeních. 26. 3. Důležitým prvkem prevence v této oblasti je i vytvoření příznivého sociálního klimatu mezi dětmi navzájem,mezi dětmi a ped. pracovníky a mezi ped. pracovníky a zákonnými zástupci.

VI. ZACHÁZENÍ S MAJETKEM MATEŘSKÉ ŠKOLY 27. Chování dětí při zacházení s majetkem mateřské školy. 27. 1. Děti jsou vedeny k tomu, aby zacházely šetrně s učebními pomůckami, hračkami a dalšími vzdělávacímu potřebami a aby úmyslně nepoškozovaly ostatní majetek mateřské školy. V případě záměrného poškození majetku MŠ bude požadována náhrada na zákonném zástupci dítěte. 28. Povinnosti zákonných zástupců při zacházení s majetkem MŠ při jejich pobytu v mateřské škole 28. 1. Zákonní zástupci pobývají v mateřské škole jen po dobu nezbytně nutnou pro převlečení dítěte do oblečení určenému ke vzdělávání a předání dítěte pedagogickému pracovníkovi MŠ a po převzetí dítěte a převlečení do šatů,ve kterých dítě přišlo do MŠ a po dobu jednání s pedagogickými pracovníky školy týkajícího se vzdělávání dítěte. 28. 2. Po dobu pobytu v prostorách MŠ jsou zákonní zástupci povinni se chovat tak,aby nepoškozovali majetek školy a v případě,že zjistí jeho poškození,nahlásí tuto skutečnost neprodleně pedagogickému pracovníkovi školy.


29. Zabezpečení budovy MŠ 29. 1. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době,stanovené k přijímání dětí,nebo kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý pracovník školy,který otvírá budovu cizím příchozím,je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit,aby se nepohybovali nekontrolovatelně po budově. Během provozu školy jsou zevnitř odemykatelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů ( klíče jsou umístěny ve výšce 150 cm nad podlahou-dostupnost pro dospělou osobu) 30. Další bezpečnostní opatření 31. 1. Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz požívání alkoholu, kouření, používání nepovolených elektrických spotřebičů, odkládání osobních věcí zaměstnanců na místa, která k tomu nejsou určena.

5. Charakteristika vzdělávacího programu předškolního vzdělávání 5. 1 Koncepce předškolního vzdělávání se orientuje k tomu, aby si dítě od útlého věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo tak předpoklady pro své celoživotní vzdělávání. Stanovuje se pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti/sedmi/ let. Přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. MŠ se dělí na třídy. Do tříd je možno zařazovat děti stejného či různého věku a vytvářet třídy věkově homogenní či věkově heterogenní. Stejně tak je možno do tříd běžných MŠ zařazovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami a vytvářet třídy integrované. Poskytování předškolního vzdělávání je podle školského zákona veřejnou službou. . Předškolní vzdělávání se maximálně přizpůsobuje vývojovým, fyziologickým, kognitivním, sociálním a emociálním potřebám dětí této věkové skupiny. Vzdělávání má být důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí včetně vzdělávacích potřeb specifických. Každému dítěti je třeba poskytnout pomoc a podporu v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení pedagoga vycházelo z pedagogické analýzy – zpozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti jeho aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace a pravidelného sledování jeho rozvojových i vzdělávacích pokroků. Takovéto pojetí vzdělávání umožňuje vzdělávat společně v jedné třídě děti bez ohledu na jejich rozdílné schopnosti a učební předpoklady. Rozvojové předpoklady a možnosti dětí vyžadují uplatňovat v předškolním vzdělávání odpovídající metody a formy práce. Vhodné jsou metody prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporující dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení a potřebu objevovat,


jeho zájem poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti. Významnou roli v procesu učení sehrává spontánní sociální učení založené na principu přirozené nápodoby. V předškolním vzdělávání by měli být uplatňovány aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázené a vyvážené. Takovou specifickou formou je didakticky zacílená činnost, která je pedagogem přímo nebo nepřímo motivovaná. Didaktický styl vzdělávání dětí v MŠ by měl být založen na principu vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte. V předškolním vzdělávání je třeba uplatňovat integrovaný přístup. Vzdělávání by mělo probíhat na základě integrovaných/tematických/ bloků, které nerozlišují vzdělávací oblasti či složky, ale které nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Obsah bloků by měl vycházet ze života dítěte, být pro ně smysluplný, zajímavý a užitečný. Dítě může získávat skutečné činnostní výstupy - kompetence . 5. 2 Cíl předškolního vzdělávání Záměrem předškolního vzdělávání je rozvíjet dítě po stránce fyzické, psychické i sociální a vést je tak, aby na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností schopnou zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením, takové nároky života, které jsou na něj běžně kladeny a zároveň i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně očekávají. Rámcové cíle: 1. Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. Osvojení základu hodnot, na nichž je založena naše společnost 3. Získání osobnostní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí Klíčové kompetence reprezentují v současném vzdělávání cílovou kategorii vyjádřenou v podobě výstupů. Výstupy jsou formulovány jako soubory předkládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Kompetence představují soubory činnostně zaměřených a prakticky využitelných výstupů, které se propojují a doplňují, čímž se postupně stávají složitější a tím využitelnější. Jejich osvojování je proces dlouhodobý a složitý, který začíná v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří i v dalším průběhu života.

Pro etapu předškolního předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence: 1. kompetence k učení 2. kompetence k řešení problému 3. kompetence komunikativní 4. kompetence sociální a personální 5. kompetence činnostní a občanské


Předpokládá se, že pro dítě předškolního věku mohou být dosažitelné klíčové kompetence v následující úrovni: 1. kompetence k učení/dítě ukončující předškolní vzdělání/ - soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchý pojmů, znaků a symbolů - získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení - má elementární poznatky o světe lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije - klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně se všímá, co se kolem něho děje, chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí, přiznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledku - odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých - pokud se mu dostává uznání i ocenění, učí se s chutí 2. kompetence k řešení problému/dítě ukončující předškolní vzdělání/ - všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí, přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem - řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně/na základě nápodoby či opakování/, náročnější s oporou a pomocí dospělého - problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti, postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje, spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací, hledá různé možnosti a varianty, využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a předvídavost - při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů, pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích - zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti - rozlišuje řešení, která jsou funkční a řešení, která funkční nejsou, dokáže mezi nimi volit - chápe, že vyhýbat se řešení nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou, uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit - nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu 3. kompetence komunikativní/dítě ukončující předškolní vzdělání/ - ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, slovně reaguje a vede smysluplný dialog - dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky/řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod. / - domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci - v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou - ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní - průběžně rozšiřuje slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím - dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává/knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon apod. /


-

ví, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku

4. kompetence sociální a personální/dítě ukončující předškolní vzdělání/ - samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej - uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky - dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost - ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společenských činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy - napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí - spolupodílí se na společenských rozhodnutí, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim - při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně, nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí ji odmítnout - je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem - chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty se lépe řeší dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování 5. kompetence činnostní a občanské /dítě ukončující předškolní vzdělávání/ - svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat - dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky - odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem - chápe, že může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá - má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení, k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, váží si práce i úsilí druhých - zajímá se o druhé i o to, co se kolem něj děje, je otevřené aktuálnímu dění - chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mojí svoje nepříznivé důsledky - má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat - spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat - uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat, chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu - ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit - dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí


Úroveň kompetencí, obecně dosažitelná předškolním dítětem, vyjadřuje očekávaný vzdělávací přínos předškolního vzdělávání, tedy to, čím může MŠ přispět k výbavě dítěte pro celoživotní učení dříve, než dítě zahájí povinné školní vzdělávání.

6. Vzdělávací obsah Obsah předškolního vzdělávání představuje hlavní prostředek vzdělávání dítěte v MŠ. Stanovuje se pro celou věkovou skupinu společně, tj. pro děti ve věku od 3 do 6/7 let. Vzdělávací obsah představuje vnitřně propojený celek. Učivo je vyjádřeno v podobě činností. Pojem učivo je nahrazen pojmem vzdělávací nabídka. Očekávané výstupy mají činnostní povahu. Vzdělávací obsah je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: 1. Dítě a jeho tělo 2. Dítě a jeho psychika 3. Dítě a ten druhý 4. Dítě a společnost 5. Dítě a svět

Každá oblast zahrnuje tyto vzájemně propojené kategorie: a/ dílčí cíle – zahrnují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat, co yb měl u dítěte podporovat b/ vzdělávací nabídku – je to prostředek vzdělávání, představuje souhrn praktických i intelektových činností, vhodných k naplňování cílů a k dosahování výstupů c/ očekávané výstupy – jsou to dílčí výstupy vzdělávání, mají mít charakter kompetencí /způsobilosti/, jedná se o vzájemné propojení schopností, poznatků, dovedností, postojů a hodnot, jejich dosažení není pro dítě povinné. Každé dítě může v čase, kdy opouští MŠ dosahovat těchto výstupů v míře odpovídající jeho individuálních potřebám a možnostem. Z praktického hlediska jsou pojmenována možná rizika, která mohou ohrožovat úspěch vzdělávacích záměrů. Ta srozumitelně upozorňují pedagoga na to, čeho by se měl vyvarovat. Příloha č. 1: Vzdělávací obsah učiva na celý školní rok (září - červen)

7. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné, při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba jejich naplňování přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhovělo dětem, jejich potřebám i možnostem. Snahou pedagogů by – stejně jako ve vzdělávání dětí, které speciální vzdělávací potřeby nemají – mělo být vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti.


7. 1 Podmínky pro vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením Ve vztahu k druhu a stupni postižení dítěte jsou podmínky při jeho vzdělávání vyhovující, jestliže: A. U dětí s tělesným postižením: - je zajištěno osvojení specifických dovedností v rozsahu individuálních možností dítěte - je zabezpečena možnost pohybu dítěte v prostorách školy pomocí dostupných technických prostředků nebo lidských zdrojů - jsou vytvářeny podmínky pro náhradní tělovýchovné aktivity dítěte možné v rámci jeho postižení - jsou využívány kompenzační /technické a didaktické/ pomůcky - počet dětí ve třídě je snížen B. U dětí se zrakovým postižením: - je zajištěno osvojení specifických dítětem zvládnutelných dovedností zaměřených na samostatnost a sebeobsluhu - prostředí je bezbariérové, s ohledem na zrakové postižení pro ně maximálně bezpečné - je dodržována předepsaná zraková hygiena -

je vytvářena nabídka alternativních /zvládnutelných/ aktivit jsou využívány vhodné kompenzační /technické, zvláště optické a didaktické/ pomůcky

-

a hračky počet dětí ve třídě je snížen je zajištěna přítomnost asistenta /podle míry a stupě postižení/

C. U dětí se sluchovým postižením - je zajištěno osvojení specifických dovedností v úrovni odpovídající individuálním potřebám a možnostem dítěte -

je dodržována sluchová hygiena jsou zajištěny a využívány vhodné kompenzační /didaktické a technické/ pomůcky vzdělávání dítěte probíhá ve vhodném komunikačním systému

D. U dětí s mentální retardací - je zajištěno osvojení specifických dovedností zaměřených na zvládnutí sebeobsluhy a základních hygienických návyků v úrovni odpovídající věku dítěte a stupni postižení - jsou využívány vhodné kompenzační /technické a didaktické/ pomůcky - je zajištěna přítomnost asistenta/podle míry a stupně postižení - počet dětí ve třídě je snížen E. U dětí s poruchami pozornosti a vnímá /děti s poruchou učení a chování/ - prostředí je pro dítě zklidňující - je zajištěn zvýšený bezpečnostní dohled Strana 24 (celkem 27)

-

počet dětí ve třídě je snížen je zajištěn důsledný individuální přístup pedagoga k dítěti MŠ těsně spolupracuje s SPC a s rodiči dítěte jsou využívány speciální didaktické pomůcky zaměřené na cvičení soustředění a pozornosti

F. U dětí s poruchami řeči - je zajištěna kvalitní průběžná logopedická péče -

je zajištěna těsná spolupráce s odborníky a s rodiči dítěte

G. U dětí s více vadami a autismem - je zajištěno osvojení specifických dovedností zaměřených na sebeobsluhu - vzdělávací prostředí je klidné a pro dítě podnětné - je zajištěna přítomnost asistenta - počet dětí ve třídě je snížen - jsou využívány vhodné kompenzační /technické a didaktické/ pomůcky - jsou zajištěny další podmínky podle druhu a stupně postižení Podmínky pro vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením - vzdělávání je třeba přizpůsobit potřebám, které vyplývají ze zdravotního oslabení dítěte, které jsou důsledkem jeho dlouhodobější nemoci, nebo které jsou dány lehčími poruchami jeho učení a chování

7. 2 Podmínky vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním -

vzdělávání dětí ze socio – kulturně znevýhodněného prostředí, děti s oslabeným rodinným zázemím či děti, které pocházejí z jazykově odlišného prostředí a které nemluví jazykem, v němž probíhá vzdělávání, se uskutečňuje podle požadavků daných RVP PV. Snížená sociální adaptibilita těchto dětí či zvýšená potřeba výchovy a vzdělávání v některé oblasti vyžaduje úpravu vzdělávacího obsahu i podmínek vzdělávání. V MŠ jsou uplatňovány speciální metody umožňující včasnou diagnostiku a rozvojovou stimulaci dětí.

-

děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí mohou být vzdělávány také v přípravných třídách ZŠ Integrované vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami -

vzdělání těchto dětí v MŠ splňuje základní povinné podmínky integrace dětí do běžné MŠ znamená přiblížení se normálnímu prostředí a oslabení určité izolace dítěte i jeho případného vylučování ze společnosti ostatních vrstevníků vzdělávání těchto dětí se uskutečňuje na základě školních vzdělávacích programů upravených podle speciálních potřeb dětí


-

-

-

důležitou podmínkou úspěšnosti předškolního vzdělávání dětí s postižením či znevýhodněním je uplatňování vysoce profesionálních postojů pedagogů i ostatních pracovníků, kteří se na jeho péči podílejí je nezbytné, aby pedagog postupoval vždy s vědomím, že takové dítě má jiné osobnostní předpoklady a je v obtížné situaci /má menší zkušenosti a větší problémy s osamostatňováním, hůře se prosazuje, má méně rozvinutou schopnost autoregulace apod. / při vzdělávání pedagog spolupracuje s dalšími odborníky, využívá služeb školských poradenských zařízení

7. 3 Vzdělávání dětí mimořádně nadaných Obsah i podmínky vzdělávacího programu mají být podle potřeb a možností přizpůsobeny mimořádným schopnostem dětí a popř. obměněny nabídkou dalších aktivit podle zájmů a mimořádných schopností či mimořádného nadání dětí. Rozvoj a podpora mimořádných schopností by měla být zajišťovány a organizována tak, aby nebyla jednostranná a neomezila pestrost a šíři obvyklé vzdělávací nabídky.

8. Autoevaluace MŠ a hodnocení dětí Autoevaluace je proces průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací i podmínek vzdělávání, realizovaný uvnitř MŠ, který se odehrává v několika na sebe navazujících aneustále se opakujících fází. Poznatky získané tímto průběžný, vyhodnocováním poskytují pedagogům zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce a pedagogové by ji měli cíleně využívat k optimalizaci a zlepšování vzdělávacího procesu i podmínek, za nichž vzdělávání probíhá. Nejedná se o proces, který je realizován systematicky, podle předem připraveného plánu. MŠ by měla vyhodnocovat svou práci komplexně. Ke komplexnímu vyhodnocování práce MŠ v praxi je zapotřebí zaměřit evaluaci na následující oblasti: 1. naplňování cílů programů 2. kvalita podmínek vzdělání 3. způsob zpracování a realizace obsahu vzdělávání /zpracování a realizace integrovaných bloků/ 4. práce pedagoga /včetně jejich sebereflexe/ 5. výsledky vzdělávání Evaluace může probíhat na úrovni školy či třídy. Může ji provádět ředitelka, pedagogický sbor, každý jednotlivý pedagog. Má – li být evaluace skutečně funkční, je zapotřebí sbírat, zpracovávat a využívat informace pravidelně a systematicky. Pravidla, podle nichž škola bude postupovat: - předmět evaluace /co všechno budou v MŠ sledovat, n akteré konkrétní jevy se ve vyhodnocování zaměří/


-

techniky evaluace /jakými formami, metodami, jakým způsobem budou dané jevy vyhodnocovat/ časový plán /konkrétní termíny, či frekvenci, s jakou budou v jednotlivých případech vyhodnocování provádět/ odpovědnost pedagogů /kdo bude za co odpovědný/

Evaluace vzdělávacích výsledků: - v předškolním vzdělávání se nejedná o hodnocení dítěte a jeho výkonů ve vztahu k dané -

-

-

-

normě, ani o porovnávání jejich výkonů mezi sebou v důsledku individuálního vzdělávání je nutné sledovat rozvoj a vzdělávací pokroky u každého dítěte zvlášť a důležité informace dokumentovat tak, aby pedagog mohl každé dítě dobře poznat, porozumět mu a vyhovět jeho individuálním možnostem a potřebám pedagog má průběžně sledovat a vyhodnocovat individuální vývoj a učební pokroky každého jednotlivého dítěte, neboť dlouhodobé a systematické sledování toho, jak se dítě rozvíjí a jaké pokroky v učení dělá, mu umožňuje vést dítě v souladu s jeho přirozeným rozvojem, plynule s přiměřenou a postupně narůstající náročností a průběžně mu zajišťovat odpovídající podporu v rozvoji učení neméně důležitým smyslem je včas zachytit případné problémy či nedostatky, vyvodit odborně podložené závěry pro další rozvoj dítěte a pomoci dítěti v jejich řešení, popř. včas intervenovat další potřebnou pomoc písemné záznamy vypovídající o dítěti a pokrocích v jeho rozvoji a učení jsou považovány za důvěrné a měly by být přístupné pouze pedagogům v MŠ, popř. rodičům


Závěrečná práce. Školní vzdělávací program pro MŠ. Markéta Hobzková. Název práce: Autor:

Recommend Documents