Zasedání zastupitelstva obce

Q0RNHUVNÛ]SUDYRGDM 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL URêQËN9,, URêQËN9,,, ,,,u ,uêËVOR êËVOR

6OXQËêNRSU¿]GQLQ\ GRYROHQ¿f GRYROHQ¿f 0LOËêWHQ¿ĆL 0LOËêWHQ¿ĆL

dostává se Vám do rukou letní þíslo našeho zpravodaje. Je plné užiteþných informací i zajímavých þlánkĤ. V þervnu jsme uspoĜádali dvČ nejoblíbenČjší akce – Den pro dČti a Hon za pokladem. Poþasí nám pĜálo, co víc bychom si mohli pĜát? O to víc nás tČší chvála rodiþĤ a spokojenost dČtí. Komisi v soutČži Vesnice roku 2013 jsme oslnili naší webovou prezentací a za ni jsme obdrželi cenu. PĜesto, že není ohodnocena penČzi, vČtšinu MokerákĤ jistČ potČší, že jsme opČt v nČþem nejlepší…..ale to vše se doþtete, když otevĜete zpravodaj a nevynecháte žádnou stránku -

Sluníþko se snad už u nás zabydlelo a þekají nás prázdniny. Pro nČkoho dny jako každé jiné, jiní si užijí zaslouženou dovolenou, pro dČti nejkrásnČjší období z celého školního roku. TĜeba je stráví v Mokrém, kde je plno krásných míst…..a možná…možná… VýbČr z obsahu: tĜeba i zahlédnou…. ZávČreþný úþet obce 2012 3 Pojízdná prodejna Marta 4 Vesnice roku 2013 5 KRONIKA Za letních veþerĤ, KĜesadlo 6 když slunce už jde spát, Mokré v tisku 8 z rákosu vykouknou bledá svČtýlka, Výroþí 160 let pĜenešení hĜbitova 9 chtČjí si hrát Hádej! Co je to? 10 na honČnou, schovávanou, Rybníky v obci 10 KNIHOVNA 2013 zlomyslnČ dovádí, Termíny tradiþních akcí 10 v oþích jim ohýnky plápolají, Nové knihy 11 pocestného do bažin lákají. Akce knihovny Slet þarodČjnic 13 Ruku svou k nČmu vztáhnou Výstavy v knihovnČ 14 a než se nadČje, Celé ýesko þte dČtem 15 do bažin ho vtáhnou. Den pro dČti 16 NejdĜív si s ním pohrají, Hon za pokladem 17 k tanci ho smíchem lákají. Prázdninové malování 20 A když už má nohy znavené, Kamarádka knihovna 20 navždy podlehne moci kouzelné! ýAJOVNA U BLUDIýKY 21 KVċTINOVÁ SOUTċŽ 22 Zas mokĜinami se nese smích ANKETA - výsledky 22 v hodinách pĤlnoþních. ýTENÍ U VODY VČtĜík s rákosem si pohrává Jména þeské historie 23 a tajemství bažin v hlubinách schovává… Poklady na zahradČ 27 POZVÁNKY 29 K ZAMYŠLENÍ 32 Dagmar Honsnejmanová BABSKÉ RADY 33 Jak na komáry? 35

6YøWÛONDY 6YøWÛONDY øWÛONDYPRNĆLQ¿FK PRNĆLQ¿FK

Zasedání zastupitelstva obce - 2013 Zasedání zastupitelstva ze dne 30.5.2013 Úþast zastupitelĤ: Úþast obyvatel:

5 osob 2 osoby

Souhrnné usnesení zastupitelstva: Usnesení 14/2013 Urþení zapisovatele a ovČĜovatelĤ zápisu Usnesení 15/2013 Schválení programu zasedání Usnesení 16/2013 Schválení úþetní závČrky DSO Horka Oþelice za rok 2012 „bez výhrad“ Usnesení 17/2013 Schválení ZávČreþného úþtu DSO Horka Oþelice za rok 2012 „bez výhrad“ Usnesení 18/2013 Schválení úþetní závČrky obce Mokré za rok 2012 „bez výhrad“ Usnesení 19/2013 Schválení ZávČreþného úþtu obce Mokré za rok 2012 „bez výhrad“ Usnesení 20/2013 Schválení provedené kontroly kontrolního výboru „bez výhrad“ Usnesení 21/2013 Schválení nákupu pozemkĤ V Lípách p. þ. 618/2 a 618/29. Usnesení 22/2013 Schválení výpovČdi nájemci v místním obchodČ se smíšeným zbožím dohodou a zajištČní pojízdné prodejny v obci Usnesení 23/2013 Schválení pĜipojení obce k energetické aukci Usnesení 24/2013 Schválení oprav v domČ þp. 20 a jejich zaĜazení do rozpoþtového opatĜení Usnesení 25/2013 Schválení nákupu ĜetČzové dvojhoupaþky Zastupitelé vzali na vČdomí: 1. SoutČž Vesnice roku 2013 – zajištČní a pĜípravu na návštČvu krajské komise dne 24.6.2013 2. Kontrolu Okresní správy sociálního zabezpeþení Rychnov n. K., pĜi které nebyly zjištČny chyby a nedostatky 3. Diskusi

Zasedání zastupitelstva ze dne 3.7.2013 Úþast zastupitelĤ: Úþast obyvatel:

5 osob 2 osoby

Souhrnné usnesení zastupitelstva: Usnesení 26/2013 Urþení zapisovatele a ovČĜovatelĤ zápisu Usnesení 27/2013 Schválení programu zasedání Usnesení 28/2013 Schválení nákupu pozemku p. þ. 618/2 Zastupitelé vzali na vČdomí: 1. Stažení žádosti na ukonþení nájemného manželĤ Diškancových 2. Výsledky soutČže Vesnice roku 2013 3. Diskusi

Strana 2 (celkem 36)

RĤzné obecní Úþetní závČrka a ZávČreþný úþet obce Úþetní závČrka a ZávČreþný úþet obce Mokré za rok byly vyvČšeny na úĜedních deskách od 9.5. do 24.5.2013. Uloženy jsou vzhledem o obsáhlosti dokumentĤ v archivu obecního úĜadu ve složce rok 2012. Všichni zájemci a zastupitelé mČli možnost nahlédnout do písemných dokumentĤ také v úĜedních hodinách obecního úĜadu. Všechny uvedené dokumenty splĖují finanþní kontrolu dle zákona þ. 320/2001 Sb. a zákona þ. 563/1991 Sb. A) Úþetní závČrka obsahuje: • Rozvahu k 31.12.2012 • Výkaz pro hodnocení a plnČní rozpoþtu Fin 2 – 12 M k 31.12.2012 • PĜílohu úþetní závČrky k 31.12.2012 • Výkaz zisku a ztráty k 31.12.2012 • Výkaz evidence podrozvahových úþtĤ B) ZávČreþný úþet obsahuje: • Rozvahu k 31.12.2012 • Výkaz pro hodnocení a plnČní rozpoþtu Fin 2 – 12 M k 31.12.2012 • PĜílohu úþetní závČrky k 31.12.2012 • Výkaz zisku a ztráty k 31.12.2012 • Výkaz evidence podrozvahových úþtĤ • Zprávu o výsledku pĜezkoumání hospodaĜení obce Mokré za rok 2012 se závČrem: nebyly zjištČny chyby a nedostatky • Písemný dokument o prĤbČhu hospodaĜení obce v roce 2012 • Tabulkový závČreþný úþet Fenix 7.00.601, 2004 – 2012 Asseco Czech Republic, a. s.

Odpady v obci ZmČna svozu papíru Dopis firmy Marius Pedersen: Vážení obchodní pĜátelé, z dĤvodu stále rostoucího množství vyvážených kontejneru þi zvyšování frekvence svozu separovaného papíru jsme nuceni udČlat zmČnu ve svozovém dni, neboĢ kapacita svozového vozidla v páteþní lince již nepostaþuje. Proto od 20. týdne 2013 mČníme svozový den takto: V lichém týdnu bude svoz provádČn v pondČlí odpolední smČnou V sudém týdnu bude svoz provádČn v úterý odpolední smČnou. SamozĜejmostí bude zajištČní úklidu posádkou vozidla na stanovištích, neboĢ pĜi první zmČnČ dojde k 4denní prodlevČ. V pĜíštím roce bude svoz papíru zajištČn ve stejný den v obou týdnech. V letošním roce to však již není možné. VČĜíme, že touto úpravou, spoþívající v založení nové linky, bude zkrácen þasu svozu, který se prodlužoval v posledních týdnech až pĜes pĤlnoc, a obtČžoval obþany v pozdních hodinách. VČra Svobodová, vedoucí stĜediska odpady, provozovna Náchod Kontakt: Marius Pedersen a.s. | PrĤbČžná 1940/3 | Hradec Králové 500 09 494 629 056 | fax : 494 629 070 | mobil: 734 414 340 [email protected]

ýistá obec

Obec Mokré je zaĜazena do systému EKO-KOM a v soutČži ýistá obec. I když jsme se malinko pohoršili, rozhodnČ patĜíme k obcím, kde se odpad tĜídí na velmi dobré úrovni. Rekapitulace úþasti obce Mokré: Rok 2008: celkové poĜadí 159. místo, v obcích do 500 obyvatel 72. místo Rok 2009: celkové poĜadí 118. místo, v obcích do 500 obyvatel 53. místo Rok 2010: celkové poĜadí 227. místo, v obcích do 500 obyvatel 112. místo Rok 2011: celkové poĜadí 44. místo, v obcích do 500 obyvatel 10. místo Rok 2012: celkové poĜadí 49. místo, v obcích do 300 obyvatel 21. místo


TĜídČní odpadu v roce 2012 Spoleþnost EKO-KOM zpracovala a poskytla obci informace o množství odpadu, který naši obþané vytĜídili v roce 2012. 1. 2. 3. 4.

þtvrtletí þtvrtletí þtvrtletí þtvrtletí Celkem

1,674 tun odpadu 7,829 tun odpadu 1,876 tun odpadu 1,798 tun odpadu

vrácené prostĜedky obci 5 550,00 Kþ vrácené prostĜedky obci 13 060,50 Kþ vrácené prostĜedky obci 7 241,50 Kþ vrácené prostĜedky obci 6 969,50 Kþ 32 821,50 Kþ

Diakonie Broumov Sbírka použitých vČcí pro Diakonii Broumov se konala v kvČtnu. OpČt se do ní zapojilo mnoho rodin, kterým dČkujeme za pomoc lidem v nouzi.

Nebezpeþný odpad Nebezpeþný odpad se konal 11.5.2013. Celkem obec za odvoz zaplatila 5 646 Kþ. Další svoz nebezpeþného odpadu se bude konat na podzim, takže kdo zapomnČl, mĤže využít této možnosti.

RĤzné obecní Pojízdná prodejna Marta Obchod se smíšeným zbožím v Mokrém je bohužel uzavĜen. Obecní úĜad tedy pĜistoupil k novému zpĤsobu zabezpeþení základních potravin a dalšího zboží ve formČ pojízdné prodejny Pekárny Marta Dobruška. Prodejní doba: PondČlí a þtvrtek od 11 hodin u obecního úĜadu

PondČlí a þtvrtek od 11.30 hodin v þásti obce V Lípách

V pĜípadČ zpoždČní více než 20 minut volejte prodejci: Martin Záliš – mobil 777 137 147 Možnost objednávání zboží, doplnČní sortimentu.

PostĜik proti komárĤm Letošní rok je abnormálnČ mokrý a pĜedevším V Lípách nejdĜíve trápila voda a s jejím pomalým vysycháním pĜišli pro zmČnu komáĜi, a to v takovém množství, že zastupitelé rozhodli nechat provést proti nim postĜik (cena postĜiku cca 30 tisíc Kþ). PostĜik byl proveden 2.7.2013.

Laviþka pro pocestné a houpaþka pro dČti Možná jste si všimli, že V Lípách pod lípou bludiþky MokĜinky se objevila laviþka pro unavené pocestné. UrþitČ ji nejvíce ocení bruslaĜi, kteĜí se zde rádi projíždČjí. Laviþku vyrobili, ustavili a upravili terén: Roman Honsnejman, Lukáš Honsnejman a Karel Faltus. DČkujeme. U obecního úĜadu a knihovny zase pĜibyla ĜetČzová houpaþka pro dČti, která jim jistČ s pĜicházejícím létem udČlala velkou radost Cena houpaþky je 24 103 Kþ. Do budoucna bychom chtČli pro dČti k houpaþce zakoupit další hrací prvky. Základní informace o houpaþce pro rodiþe: VČková kategorie: 3 – 14 let Minimální prostor: 6 x 7,5 m RozmČry d. š. v.: 3 x 1,4 x 1,8 m Výška volného pádu: 1 m Dopadová plocha: staþí travnatý povrch Urþení: exteriér Dostupnost náhradrních dílĤ: dodá výrobce Certifikát shody s normou: EN 1176-1,2 Firma: www.hriste-bonita.cz


Lipová alej ke hĜbitovu Lipová alej ke hĜbitovu zĜejmČ nedá spát nČkterým lidem. S odpady jsme si docela poradili, ale pro zmČnu pod lipami jezdí osobní auta, niþí trávník a svojí vahou vytváĜejí hluboké koleje, které se pak špatnČ sekají a udržují. Žádáme všechny, kteĜí se takto alejí prohánČjí, aby toho radČji nechali. Je jen otázkou þasu, až nČkoho vyfotíme.

Vesnice roku 2013 V letošním roce bylo hodnoceno celkem 273 obcí ze tĜinácti krajĤ ýeské republiky. Do celostátního kola pak postupuje za každý kraj vždy jedna obec. VítČze celostátního kola a nositele titulu Vesnice roku 2013 oznámí ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský dne 14. záĜí 2013 v Luhaþovicích v rámci konání Mezinárodního dČtského folklorního festivalu "Písní a tancem". Všechny pĜihlášené obce byly hodnoceny v následujících oblastech: koncepþní dokumenty, spoleþenský život, aktivity obþanĤ, podnikání, péþe o stavební fond a obraz vesnice, obþanská vybavenost, inženýrské sítČ a úspory energií, péþe o veĜejná prostranství, pĜírodní prvky a zeleĖ v obci, péþe o krajinu, pĜipravované zámČry a informaþní technologie. Na Rychnovsku se do soutČže pĜihlásily tyto obce: Obec Okres DobĜany Rychnov nad KnČžnou Mokré Rychnov nad KnČžnou PodbĜezí Rychnov nad KnČžnou PohoĜí Rychnov nad KnČžnou Skuhrov nad BČlou Rychnov nad KnČžnou TĜebešov Rychnov nad KnČžnou

Poþet obyvatel 135 150 534 686 1109 262

PĜihlášku obce Mokré zpracovala Dagmar Honsnejmanová. PĜihláška je velmi obsáhlá, obsahuje 52 textových stran + 42 stran fotografické pĜílohy (výbČr fotek z let 2011 – 2013 v poþtu cca 80 fotografií) + pĜílohy: ¾ Veþerní vyprávČní bludiþky MokĜinky ¾ Mokerský zpravodaj ¾ Pohlednice obce ¾ Skládaþka s pĜírodními zajímavostmi obce ¾ Publikace Obec Mokré v dČjinách i souþasnosti ¾ CD s fotografickou prezentací obce Mokré 1390 – 2010 ¾ DVD s filmovými ukázkami vybraných akcí ¾ Mokerské bludiþky ¾ Statistika knihovny za rok 2012 Ráno o pĤl osmé 24.6.2013 navštívila naši obec desetiþlenná komise soutČže Vesnice roku Královéhradeckého kraje. NejdĜíve si všichni prohlédli obecní úĜad a knihovnu, potom se pĜemístili do místního spoleþenského klubu, kde bylo pĜipraveno nejen obþerstvení, ale pĜedevším hlavní prezentace ze života obce. RozhodnČ bylo na co se dívat. PĜi prohlížení dokumentĤ starostka obce Blanka Kuþerová hovoĜila o obyvatelích Mokrého, o tom, co se zde udČlalo, co se chystá. Knihovnice a kronikáĜka obce Dagmar Honsnejmanová hovoĜila o knihovnČ, kultuĜe a kronice obce. SpoleþnČ s nimi obec zastupovali místostarostka obce VČra Faltusová, zastupitel obce Roman Honsnejman, dále VČra Hrubá, Vladimír Falta a prezentaci na poþítaþi zajišĢoval Lukáš Honsnejman. V druhé þásti prezentace komise navštívila þást obce V Lípách, všichni se sešli pod lípou bludiþky MokĜinky. Po té projeli celou obec až ke hĜbitovu, kde obdivovali Lipovou alej Mistra Jana Husa. Urþených devadesát minut ani nestaþilo, ale pravidla mají všechny obce stejná a je nutné je dodržet. Nikomu nevadil ani déšĢ. Všichni zúþastnČní prezentovali obec na výbornou. UrþitČ jsme uspČli. A když ne nČjakou cenou, tak rozhodnČ sami pĜed sebou a bylo þím se chlubit. Obþerstvení pro komisi zajistily: VČra Faltusová, Jaroslava Honsnejmanová, Dagmar Honsnejmanová KvČtinovou výzdobu zajistily: Renata Krejþová, Drahomíra Taþíková Výstavu pĜipravily: Dagmar Honsnejmanová, Lucie Tomková PodČkování patĜí všem, kteĜí k tomuto termínu pĜispČli zkrášlením naší obce a obecního úĜadu. Byli to pĜedevším: VČra Hrubá, Dagmar Honsnejmanová, Vladimír Falta, Markéta Honsnejmanová, Roman Honsnejman, Lukáš Honsnejman, Karel Faltus, Stanislav Rejman, Petr Horák, Andrejka Tomková PodČkování patĜí i obyvatelĤm Mokrého, kteĜí se vzornČ starají o své domy a zahrádky. I když pršelo, bylo vidČt, jak je vše peþlivČ udržováno.


Výsledky soutČže VESNICE ROKU 2013 v Královéhradeckém kraji Hodnotitelská komise soutČže Vesnice roku 2013 navštívila v Královéhradeckém kraji ve dnech od 17. 6. až 25. 6. 2013 celkem 31 obcí. Na každou obec mČla vymezený þas v rozsahu 90 minut. V této dobČ se mohla každá obec prezentovat ve všech oblastech života. ZávČreþné vyhodnocení probČhlo dne 25. 6. 2013, kdy komise postupovala ve smyslu Podmínek soutČže Vesnice roku 2013 v Programu obnovy venkova. Na základČ tohoto hodnocení udČlila následující ocenČní: Zlatá stuha – krajský vítČz Modrá stuha za spoleþenský život Bílá stuha za þinnost mládeže Oranžová stuha za spolupráci obce se zemČdČlským subjektem Zelená stuha za péþi o zeleĖ a životní prostĜedí

Holovousy (JC) Havlovice (TR) DobĜany (RK)

odmČna 500 tis. Kþ odmČna 300 tis. Kþ odmČna 300 tis. Kþ

Suchý DĤl (NA) Velichovky (NA)

odmČna 600 tis. Kþ odmČna 400 tis. Kþ

Cena hejtmana: Za vzorné vedení obecní knihovny a kroniky Za rozvíjení lidových tradic Za koncepþní rozvoj obce Za pĜíkladnou péþi o obec Za obnovu sakrálních památek Za propojení historie a souþasnosti

Kratonohy (HK) Straþov (HK) ChudeĜice (HK) Kovaþ (JC) Šaplava (HK) Maršov u Úpice (TR)

odmČna 25 tis. Kþ odmČna 25 tis. Kþ odmČna 25 tis. Kþ odmČna 25 tis. Kþ odmČna 25 tis. Kþ odmČna 25 tis. Kþ

¾ Cena nadČje pro živý venkov (za místní spolkový život a obþanskou spoleþnost v obcích) – obec Petrovice (HK). ¾ Zlatá cihla v Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje v roce 2013 – kategorie B – obnova, þi rekonstrukce staveb venkovské zástavby – obec PohoĜí (RK). ¾ Cena Spolku pro obnovu venkova za netradiþní spolkové aktivity – obec TĜebnouševes (JC), odmČna 10 tis. Kþ. Diplomy komise: Za vzorné vedení webových stránek Za pomoc handicapovaným dČtem Za udržování lidových tradic Za využívání alternativních zdrojĤ energie Za pĜeshraniþní spolupráci

Mokré (RK) LibuĖ (JC) KĜinice (NA) PodbĜezí (RK) Žćár nad Metují (NA)

Slavnostní vyhlášení bude ve vítČzné obci Holovousy dne 24. srpna 2013 v 10,00 hodin. Naše obec tentokrát nezískala žádnou stuhu, i když k ní mČla hodnČ blízko. Komise však byla tak nadšená webovou prezentací obce, že se rozhodla poprvé v historii této soutČže ocenit i tuto oblast a dát tak pĜíklad dalším obcím v tom, že prezentace života i historie obce je velmi dĤležitá. Není to sice cena s finanþním ocenČním, ale všechno se penČzi ocenit nedá. Pro webmastera našich stránek paní Dagmar Honsnejmanovou je tato cena jistČ velkým zadostiuþinČním za nČkolikaleté úsilí pĜi tvorbČ webových stránek obce. TČch máme v souþasné dobČ pČt a jsme tak pravdČpodobnČ jedinou obcí v celé naší republice. PĜesto, že naše stránky získaly mnoho ocenČní, i celostátních, tato cena patĜí urþitČ k tČm nejdĤležitČjším, protože byla vybrána nadšením a nebyla na seznamu pĜedpokládaných cen.

Z kroniky obce KĜesadlo pro obyþejné lidi, kteĜí dČlají neobyþejné vČci Na cenu KĜesadlo v rámci projektu Dobrovolnictví v Kladské pomezí byly za okres Rychnov nad KnČžnou nominovány Dagmar Honsnejmanová, za práci v kultuĜe, práci s dČtmi a mládeží v obci Mokré a za obec PodbĜezí Mgr. Jana KĜepelová za práci ve sdružení žen, za poĜádání kulturních a sportovních akcí pro dČti a ženy. Slavnostní vyhodnocení se konalo 11.4.2013 v MČstském divadle Dr. J. ýížka Náchod, pod osobní záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Lubomíra France a pĜedstavitelĤ mČsta Náchod starosty Jana Birke a místostarostĤ Tomáše Šuberta a Drahomíry Benešové. ObČ dámy si odnesly diplomy a podČkování za svoji dobrovolnickou þinnost.


BČhem veþera vystoupilo úžasné bubenické seskupení Tus TuduKa ZUŠ Náchod a divadelní soubor Na tahu z ýerveného Kostelce uvedl pĜedstavení Pohádka o tĜech prasosleþnách. Poznámka: paní Dagmar Honsnejmanová již jedno KĜesadlo získala, a to v roce 2011 Podrobnosti na www.krasnno.cz a www.deckonachod.cz

ýásteþné zatmČní MČsíce

Dne 25.4.2013 probČhlo nad ýeskou republikou þásteþné zatmČní MČsíce. Unikátní snímek se povedl Dagmar Honsnejmanové, která fotila V Lípách ve 22.04 hodin. Fotografie je vystavená v knihovnČ. Nejbližší zatmČní v ýeské republice do roku 2018: ¾ Polostínové zatmČní MČsíce 18. Ĝíjna 2013 (celý prĤbČh) ¾ Úplné zatmČní MČsíce 28. záĜí 2015 (celý prĤbČh) ¾ Polostínové zatmČní MČsíce 16. záĜí 2016 (celý prĤbČh, veþer) ¾ Polostínové zatmČní MČsíce 10. února 2017 (celý prĤbČh) ¾ ýásteþné zatmČní MČsíce 7. srpna 2017 (pĜi východu MČsíce) ¾ Úplné zatmČní MČsíce 27. þervence 2018 (podstatná þást úkazu, veþer) Polostínové zatmČní MČsíce 18./19. Ĝíjna 2013 Toto zatmČní spatĜíme v celém prĤbČhu velmi vysoko nad obzorem v noci z pátku na sobotu. MČsíc pĜi maximální fázi v 1 hodinu 50 minut SELý (v sobotu 19. Ĝíjna) najdeme 48° nad obzorem v souhvČzdí Ryb. Bude-li prĤzraþný vzduch, nemuselo být obtížné polostínovou fázi zaznamenat i oþima (rozhodnČ však bude pozorovatelná fotograficky). Jižní okraj MČsíce bude nejblíže k plnému zemskému stínu na 0.14° (27.2 % mČsíþního prĤmČru). V té dobČ se bude zdát, jako by byl MČsíc z levého dolního okraje mírnČ potmavlý. Na obloze najdeme mimo MČsíc ještČ planetu Jupiter vysoko nad východním obzorem v souhvČzdí BlížencĤ. Úplné zatmČní MČsíce 28. záĜí 2015 Toto úplné mČsíþní zatmČní má pro nás stĜedoevropany hned nČkolik výsad. PrvnČ pĤjde po 3 letech (od roku 2011) a na další 3 roky (do roku 2018) o jediné úplné zatmČní MČsíce viditelné v ýeské republice. Druhou výsadou je, že jde od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bude viditelné v celém prĤbČhu (MČsíc zapadá v dobČ koncové polostínové fáze, která je však oþima již nepozorovatelná). TĜetí výhodu pĜináší kalendáĜ þeských svátkĤ - zatmČní se odehraje na svátek sv. Václava, kdy mají ýeši volno (naposledy takové "sváteþní" zatmČní nastalo 28. Ĝíjna 2004). Protože tento den pĜipadá na pondČlí, pĤjde i o pČkné zpestĜení prodlouženého víkendu. A pokud se nČkdo zajímá o zatmČní Slunce, tak nejbližší zatmČní v ýeské republice bude: ¾ Úplné zatmČní Slunce 20. bĜezna 2015 (v ýR þásteþné) ¾ Prstencové zatmČní Slunce 20. þervna 2021 (v ýR þásteþné) Zdroj: http://www.astro.cz

ReceptáĜ Mokrého! KronikáĜka a knihovnice obce Mokré Dagmar Honsnejmanová pĜipravuje novou publikaci – Rodinný receptáĜ mokerských pochutin a tekutin (pracovní název). Kdo má doma nČjaký dobrý recept, svĤj, babiþþin, nový þi letitý, doneste jej do knihovny nebo zašlete na adresu [email protected]. Publikace bude obsahovat recepty všech chutí – tj. pĜedkrmy, polévky, slané þi sladké peþivo, hlavní jídla, pĜílohy, šĢávy, zavaĜeniny, také recepty zelné, houbové, zeleninové, ovocné….atd. PĜedstavte svoje recepty a zachovejte je i pro další generace! DČkujeme! Budeme rádi i za pĜíbČhy, které se váží k životu souþasných obyvatel nebo našich pĜedkĤ. Až budete mít trochu þasu, mrknČte do svých þi receptáĜĤ po babiþce a recept pĜineste. Jen tak Váš recept neupadne v zapomnČní a další generace našich dČtí se možná bude divit, co vše jsme vaĜili DČkuji všem, kteĜí mi recepty již dodali. Dagmar Honsnejmanová

Co dokáže bouĜka … V noci z 1.5. na 2.5.2013 se Mokrým pĜehnala silná bouĜka. Mnoho lidí ze spánku probudily blesky a silné hromy. U nás se vše naštČstí obešlo bez velkých niþivých následkĤ. Odnesla to snad jen jedna „blĤma“, kterou zasáhl blesk a její tĜísky rozmetal v okruhu 100 – 130 m. Fotografii poskytl Vladimír Falta


Mokré v tisku a webových portálech

K nejúspČšnČjším þlánkĤm v þeských novinách patĜí þlánky otisknuté v celostátním tisku, jako je Mladá fronta nebo Revue 50plus – Magazín pro aktivní život seniorĤ. Dostat þlánek (pĜedevším pozitivní þlánek) do celostátního tisku je velký úspČch, zvlášĢ pro tak malou obec jako je Mokré.

Mokré v tisku – rok 2013: 20) 10.2.2013 Místní kultura – Magazín pro život v místech a regionech ¾ Rychnovsko obrazem a ve zpravodajství 21) 27.3.2013 Rychnovský deník þ. 73 ¾ Cukrovou polevou vdechli perníþkĤm život 22) 1.4.2013 Kultura21.cz – nekomerþní nezávislý e-magazín ¾ Seriál k mČsíci þtenáĜĤ: Knihovny pro K21, U MokĜinky

23) 1.4.2013 Místní kultura – Magazín pro život v místech a regionech ¾ SoutČž zpravodajĤ 24) 3.4.2013 Orlický týdeník roþník 54/25 ¾ Velikonoce nebo Vánoce? 25) 5.4.2013 Mladá fronta DNES þ. XXIV/80 ¾ PĜed sto lety stvoĜil hoch herbáĜ. Má následníky


26) 8.4.2013 Rychnovský deník þ. 82 ¾ TvĤrci zpravodajĤ jdou s kĤží na trh. Vyberte ten nej 27) 18.4.2013 Rychnovský deník þ. 91 ¾ Hledá se strom roku. Nominujte adepty 28) 19.4.2013 Rychnovský deník þ. 92 ¾ Bude mít lípa z Mokrého následovníka? 29) 22.4.2013 Rychnovský deník þ. 94 ¾ Hlasy se už množí. Zpravodaje bojují o pĜízeĖ 30) 27.4.2013 Rychnovský deník þ. 99 ¾ Hlasy se už množí. Zpravodaje bojují o pĜízeĖ þtenáĜĤ 31) 2.5.2013 Rychnovský deník þ. 102 ¾ Jednu dominantu postavili, druhou rychle spálili 32) 2.5.2013Opoþenské noviny þ. 6 ¾ Zachránil život 33) 9.5.2013 Rychnovský deník þ. 102 ¾ "MoĜská nemoc? Když to pĜeženete s alkoholem, netušíte, zda ji máte anebo je to jen kocovina" 34) 9.5.2013 Revue 50plus – Magazín pro aktivní život seniorĤ ¾ Dopis z knihovny U MokĜinky 35) 17.5.2013 Orlický týdeník roþník 54/35 ¾ Hlasujte o nejvydaĜenČjší obecní zpravodaje Rychnovska

36) 23.5.2013 Rychnovský deník þ. 119 ¾ Boj o nejhezþí þi nejlepší zpravodaj spČje pomalu do finále 37) 4.6.2013 Rychnovský deník þ. 129 ¾ Na zlatou stuhu mají zálusk i obce z okresu 38) 8.6.2013 Rychnovský deník þ. 133 ¾ Drží pĜi sobČ. Staví i obnovují. ChtČjí být zkrátka nejlepší vsí 39) 19.6.2013 Rychnovský deník þ. 142 ¾ I bez tisícĤ knih mají v Mokrém þtenáĜe 40) 26.6.2013 Rychnovský deník þ. 148 ¾ Vesnice roku 2013 Královéhradeckého kraje pomalu spČje do finále 41) 1.7.2013 Místní kultura – Magazín pro život v místech a regionech ¾ Letošní krajskou vesnicí roku jsou Holovousy 42) 2.7.2013 Místní kultura – Magazín pro život v místech a regionech ¾ Den pro dČti je pro nás ten nejvČtší svátek 43) Knihovnicko informaþní zpravodaj Královéhradeckého kraje U NÁS ¾ ýajovna u bludiþky v Mokrém

Velkou prezentací obce jsou také þlánky na celostátních portálech, jako Místní kultura – Magazín pro život v místech a regionech www.mistnikultura.cz a Kultura21.cz – nekomerþní nezávislý e-magazín www.kultura21.cz

2013 – 1853 = 160 let od pĜenešení evangelického hĜbitova u obce Mokerské! Psal se rok 1853…sedmého srpna þtyĜi hodiny odpoledne… V srpnu si pĜipomeneme již 160 let od založení nového mokerského hĜbitova. Ve vzpomínkách se mĤžeme pĜenést do roku 1853... „V roku 1853 u obce Mokerské za pĜedstaveného a kurátora církve JiĜího Baše a Josefa DvoĜáka, staršího církve, jakožto od nich a skrze nČ k tomu pĜivedeno, by na jiné lepší místo tento hĜbitov pĜenešen byl, k þemuž skrze nČ vysoké povolení vyjednáno, a s pomocí Boží, a pak tamČjších evangelíkĤ, jakož i nČkterých jiných obcí k tomu se pĜihlásivších spoleþnČ vystaven byl. A dne 7. srpna 1853 v nedČli 4 hodinu odpoledne skrze dvojectihodného duchovního správce Jana Veselýho slovem Božím ĜádnČ vysvČcen. HĜbitov tento jest velmi ušlechtilého pohledu tak, že jej žádný mravnČ vzdČlaný þlovČk, byĢ i náš nepĜítel pohanČti nemĤže. Nebo když pohlédneme jak na Ĝádnou stavbu, tak i pĜed ním na to zelené prostranství stromoĜadím vroubené, tento náš oþekávající odpoþinek kráslící, musíme o nČm slovĤm "Kde láska trĤn svĤj postaví, tam se i poušĢ v ráje promČní" uvČĜiti, také nás mĤže tato zelená cesta k našemu odpoþinku vedoucí upamatovati na naši kvetoucí cestu mladosti, kterak nás vede k bílému stáĜí a koneþnČ se ztratí mezi zdmi vČþnosti. Také zušlechtČní hĜbitova toho jest patrným dĤkazem lásky spoleþné s þím více bude láska spoleþná obraceti zraky své na zušlechtČní odpoþinku svých, tím více bude pamČtliva na konec žití vezdejšího a tím také bude šlechetnČjší a cnostnČjší život náš a až všeliká nešlechetnost svČta ustoupí pravdČ a cnosti, a až lakomství ustoupí obČtavosti, pak bude to nové nebe a ta nová zemČ, která podle zaslíbení Božího þekáme, v které spravedlnost pĜebývá.“ V roce 1915 byla ke hĜbitovu zasázena lipová alej. Na pamČĢ smrti pĜed pČtisty lety mistra Jana Husa byla nazvána alejí Husovou. V roce 1916 bylo naĜízeno hejtmanstvím Nové MČsto nad Metují obcím by význaþnČjší þást obce, buć park nebo stromoĜadí, byla pojmenována jménem nČkterého vojevĤdce neb þlena vysoké postavení zastávající. Proþež naĜízením donucení byla pojmenována alej ke hĜbitovu, Alejí arciknížete BedĜicha. Po pĜevratu v roce 1918 však bylo pojmenování aleje mistra Jana Husa obnoveno.

Dne 10.1.2008 zastupitelstvo na svém veĜejném zasedání rozhodlo zapsat alej ke hĜbitovu jako Významný krajinný prvek. Název aleje byl obnoven schválením zastupitelstva obce dne 25.2.2008, a to: "Lipová

alej Mistra Jana Husa" Strana 9 (celkem 36)

Na hĜbitovČ se nachází pravdČpodobnČ nejstarší náhrobek, a to JiĜího a Anny Bašových. JiĜí Baše, narozen 22.10.1798 v Bolehošti, svĤj život spojil s Annou Moravcovou, také z BolehoštČ. Roku 1822 se pĜestČhovali do Mokrého, kde zakoupili statek þ. 35 od Jana Hedviþáka za 3 800 zl. a spoleþnČ na nČm hospodaĜili. 6.7.1865 Anna zemĜela a JiĜí zde žil sám až do své smrti 5.12.1880. Jméno „Baše“ se v tomto kraji vyskytuje již od roku 1683. Více o historii hĜbitova se dozvíte v knize: Obec Mokré v dČjinách i souþasnosti 1390 – 2010 (kniha je k zakoupení v knihovnČ za 130 Kþ)

Hádej! Co je to?

Protože jsou prázdniny, bude urþitČ víc þasu na odpoþinek, lenošení i sportování, výletování nebo þtení knih….a tĜeba také na hádání. Tak tu pro vás máme opČt jednu hádanku. SchválnČ, jestli uhodnete, co za pĜedmČt je na obrázku. Zdroj: www.novinky.cz

Své odpovČdi (jméno a adresa) mĤžete vhodit do schránky na budovČ obecního úĜadu nebo odevzdat v knihovnČ. Z došlých správných odpovČdí pak vylosujeme výherce, který obdrží pČknou cenu. Výsledky budou v pĜíštím zpravodaji!

Rybníky v obci aneb úkol pro všechny! V Mokrém máme dva rybníky, ale za tu dobu, co zde žiji, jsem neslyšela, že by se nČjak jmenovaly. Tak si myslím, že by bylo dobré jim nČjaká jména vymyslet. Vyhlašujeme tedy anketu o jména rybníkĤ v Mokrém. Své návrhy (jméno a adresa) mĤžete nosit do knihovny nebo tĜeba vhodit do schránky na budovČ obecního úĜadu, a to celé prázdniny. V podzimním zpravodaji zveĜejníme návrhy, ze kterých pak vybereme nová jména. Rybník 1 u FaltĤ: jméno Rybník 2 u TyþĤ: jméno Už se tČšíme na vaše návrhy! TĜeba i nČjaký vylovíte z dávné historie naší obce, kdo ví? Autor vybraných jmen pak obdrží malou pozornost obce Mokré. Dagmar Honsnejmanová, kronikáĜka obce

Knihovna 2013 Termíny akcí v obci NezapomeĖte si data akcí zapsat do svých diáĜĤ! A žádáme také všechny nadšence a dobrovolníky, kteĜí chtČjí pomoci s organizací, vČnovat þas, materiál nebo i pĜíspČvek nebo mají dobrý nápad, budeme rádi. MĤžete se hlásit v knihovnČ u paní Dagmar Honsnejmanové! PĜedem dČkujeme! Prázdninový keramický kurz Posvícení Vyhodnocení zpravodajĤ Rychnovska Vyhodnocení kvČtinové soutČže Rozsvícení stromu

19.7.2013 31.8.2013 záĜí Ĝíjen 30.11.2013

ýertovské zvonČní 6.12.2013 Vánoþní tvoĜení 7.12.2013 Vánoþní besídka 14.12.2013


Poþítaþová soutČž „ýtverce“ Poþítaþová soutČž pro dČti až se o prázdninách budou nudit nebo zrovna bude pršet. Vše máme v knihovnČ pĜipraveno, staþí se domluvit a mĤžeme zaþít! Hru si mĤžete stáhnout na stránkách obce www.obecmokre.cz v oddíle ZÁBAVA a zatím trénovat.

HerbáĜ

I v letošním roce budeme sbírat rostliny do našeho „Stoletého herbáĜe II.“ Ono se to nezdá - ale, když se rozhlédneme po mokerském katastru, stromĤ, keĜĤ, kvČtin a bylin zde roste nepĜeberné množství. V podstatČ jsme stále na zaþátku Tato akce, urþená pĜedevším rodiþĤm a dČtem, má smysl pĜedevším v tom, že všichni spoleþnČ vyrazí na procházku do okolí naší obce. Na nejlepší sbČraþe rostlin þekají opČt hezké ceny. Listiny na lepení vylisovaných rostlin si mĤžete vyzvednout v knihovnČ, kde se dozvíte další podrobnosti.

Nové knihy v knihovnČ Žánr – regionální historie Antonín Flesar - Popis historicko-archelogicko-statistický okresu Opoþenského - sepsal Antonín Flesar (Hradec Králové 1895, Brno 2013) Jedná se o znovuvydání knihy regionálního historika Antonína Flesara. Zachytil v nČm historii Opoþenského okresu. Kniha v I. þásti obsahuje kroniku okresu od nejstarších dob pĜes župní soustavu až po historii za jednotlivých šlechtických rodĤ pánĤ z Dobrušky, zkázu Opatovického kláštera, pánĤ z Dubé, Náchoda, ze Zahrádky, z LibánČ, z KnČžmosta, z Hrádku, z Janovic, TrþkĤ z Lípy a Colloredo-MannsfeldĤ. Autor vČnuje pozornost pomČrĤm politickým, sociálním, kulturním, náboženským, ale i rozvoji Ĝemesel a pozdČji prĤmyslové výroby. V II. þásti se vČnuje dČjinám a památkám jednotlivých obcí okresu podle pĜíslušných dČkanátĤ. Okres zahrnuje tato mČsta a obce: I. Opoþno. Obce pĜifaĜené: 1. PohoĜ. 2. Puliþky. 3. Semechnice. 4. Podchlumí. 5. Trnov. - Bysradec. Houtkovice II. Dobruška. - 1. Chábory. 2. BČstviny. DvĤr. 3. BĜeziny. 4. Brtva. 5. Domašín. Škola. 6. KĜovice. 7. MČlþany. 8. Provoz. 9. Val. 10. Pulice - Dvory. 11. SpáleništČ. 12. Myškov. 13. Paseky. - Baþetín. - Sudín. Kounov. Rozkoš. Hluky. - Chlistov - III. Dobré. - 1. Živina. 2. ChmelištČ. 3. Petrovice. 4. Škutina. 5. Hlinné. 6. Sekyrka. 7. Oseþnice. 8. Lomy. 9. Rovné. 10. Šediviny. 11. Kamenice. 12. Žákovec. 13. SpáleništČ. 14. NetĜeba IV. MeziĜíþí. - 1. Lhota Králova. - 2. Rohenice. - Roheniþky. 3. Skršice. 4. Tošov. V. PĜepychy. - 1. KĜivice. 2. BolehošĢ. 3. ýánka. 4. DobĜikovec. 5. Lhota BolehošĢská. 6. Lipiny. 7. Mokrá. 8. Oþelice. 9. Záhornice. 10. Zádolí - VI. Újezd Bílý. - 1. Ostrov. 2. PodbĜezí. Zámek Skalka. 3. NetĜeba 4. Chábory. 5. Lhota. 6. Masti. 7. Polom. 8. Roudné. 9. JeštČtice. 10. Hroška. - VII. Újezd Vysoký. - 1. Klášter. 2. Podolí. 3. Jilovice 4. MČstec - 5. Vranov. 6. Libnikovice - VIII. Ledce. DvĤr. Kostel filiální. Šárovcové ze Šárova. Stránka. Tvrz Sruby. Újezdec - Mapy: okresu Opoþenského, župy Opoþenské a dČkanatu Dobrušského. - Rodokmeny: pánĤ z Dobrušky, TrþkĤv z Lípy, hrabat a knížat ColloredĤ, Vostrovských a MladotĤ. Kniha je þtivá a poskytne zájemcĤm o region spoustu zajímavých informací.

Žánr – cestopisy Richard Konkolski – Sám proti moĜi Kniha je souborem zážitkĤ ze závodu osamČlých moĜeplavcĤ pĜes Atlantický oceán. Richard Konkolski je dlouholetý kamarád námoĜního kapitána Petra Ondráþka, který nám získal vČnování do knih, které máme v knihovnČ. Druhou knihou, kterou nám Richard Konkolski je kniha 360 poledníkĤ pod plachtami: Richard Konkolski 17. þervna 1972 startuje v anglickém pĜístavu Plymouth se svou vlastnoruþnČ vyrobenou lodí Niké I. I pĜes nucený návrat kvĤli zlomenému stČžni a další útrapy na moĜi se mu daĜí pĜiplout 17. srpna do amerického Newportu na celkovém 41. místČ. Po ukonþení závodu pokraþuje Niké I a Richard Konkolski v historicky první sólové plavbČ našeho jachtaĜe kolem svČta. Tu po 342 dnech plavby na moĜi ukonþuje v roce 1975 v Plymouth a pak za obrovského pĜivítání v polském Svinoustí a ŠtČtínČ. Nike I se stává druhým nejmenším plavidlem, které obeplulo svČt.


Žánr – pro dČti a mládež Michaela Klimková - Jaro, léto, podzim, zima, s touto knihou rok je prima Kniha obsahuje spoustu známých písniþek, pohybových Ĝíkadel, básniþek a rozpoþitadel. Najdete v ní i veršovánky nové, které jste dosud neslyšeli. S touto knížkou nebudete s dČtmi procviþovat jen pamČĢ a motoriku, ale i dumat nad hádankami. Soubor þinností a úkolĤ pĜináší nenásilnou a zábavnou formou dČtem Ĝadu nových poznatkĤ o svČtČ kolem nás. Pohádkový pĜíbČh skĜítka KoĜínka a víly VČtviþky vám mĤže zpĜíjemnit nejen chvilky pĜed spaním. Knihu zdobí roztomilé obrázky a dílka dČtí, jež vám mohou být inspirací pĜi vlastních tvoĜivých þinnostech. Celý soubor je rozdČlen tematicky podle roþních období. Kniha je vhodná pro dČti od narození do 9 let i pro jejich rodiþe. MĤže být také návodem všem, kteĜí se vČnují dČtem pĜedškolního þi mladšího školního vČku. Knihu nám do knihovny darovala autorka Michaela Klimková i s vČnováním. MĤžete si ji také objednat na tel. þísle 775 704 468 nebo na adrese [email protected]

Knihovna 2013 – akce, které už probČhly MoĜské akvárium Ve spoleþenském klubu je novČ zrenovované moĜské akvárium. DČti i dospČlí malovali rybiþky a moc se jim povedly. Do malování se zapojili: Maruška Horáková, Andrea Tomková, Adam Franc, Šimon Franc, Iva Francová, Dagmar Honsnejmanová, JiĜina Faltusová, KateĜina Jílková, Magdalena Jílková.

Zdobení medových perníþkĤ Sobotní odpoledne 23.3.2012 strávily maminky s dČtmi v našem spoleþenském klubu pĜi zdobení medových perníþkĤ. Tuto akci jsme zorganizovali poprvé a s tímto skvČlým nápadem pĜišly do knihovny Žaneta Jakubková a Helena Francová z Mokrého, které také perníþky pĜedem napekly a pĜipravily veškerý materiál, aby dČti mohly jen zdobit. Za nápad a pĜípravu moc dČkujeme! DČtí pĜišlo hodnČ a perníþkĤ bylo také dost, takže se dostalo na všechny. Zdobení si užily i ty nejmenší dČti a byly velmi šikovné. Zdobení jim šlo pČknČ od ruky, jako by to dČlaly úplnČ bČžnČ. Všechny perníþky byly moc krásné. PodČkování patĜí také maminkám, které pĜinesly drobné obþerstvení - sušenky, bábovku a také jednohubky. Nezbyl ani drobeþek :-)

BouĜlivý oceán s Petrem Ondráþkem

V loĖském roce, pĜesnČji 30. þervna 2012 jsme v Mokrém slavnostnČ pĜivítali námoĜního kapitána a moĜeplavce Petra Ondráþka, který se pokusil o pĜekonání svČtového rekordu v sólové nonstop plavbČ bez zastávky kolem svČta. Cílem celého projektu bylo uskuteþnit první þeskou osamČlou nonstop plavbu. VlastnoruþnČ postavená 8,5 m dlouhá loć je nejmenší plachetnicí na svČtČ v zemi bez moĜe, která takovou plavbu uskuteþnila, a tím se nesmazatelnČ zapsala do historie svČtového i þeského jachtingu. Petr Ondráþek si svoji Singu postavil sám v suchém doku v Mokrém. A zde jeho cesta zaþala a také se uzavĜela. Jeho pĜivítání v Mokrém se zúþastnilo mnoho lidí i médií. Jeho vyprávČní všechny pĜítomné pĜeneslo až na druhý konec svČta a tak jsme se všichni tČšili, až kapitán zpracuje všechny filmy, fotografie a zážitky a vrátí se k nám do Mokrého s pĜednáškou. A jak slíbil, tak se stalo. Jeden z dubnových víkendĤ (20.4.2013) patĜil plavbČ okolo svČta. PĜítomní návštČvníci se zaujetím poslouchali poutavé vyprávČní kapitána. Jak cesta zaþala, co jí pĜedcházelo, co mu dala i co mu vzala. Shlédli jsme unikátní zábČry, které kapitán poĜídil v silných bouĜích, kdy se ocitl nohama na stropČ své lodi, jak mu zamilované kosatky narazily do lodi nebo okolo proplouvali delfíni a smáli se mu, když si nestaþil dojít pro foĢák. Na dalších zábČrech jsme mohli vidČt, co vše musí þlovČk zvládnout, aby pĜežil sám na širém oceánu – zašívat plachty, opravit tĜeba stČžeĖ, autopilota, vČtrný generátor a další pĜístroje,


vyrobit si rĤzné náhradní díly, spravit nejen elektronické pĜístroje, ale i svĤj bolavý zub. Na lodi je prostČ spousta práce, nČkdy þlovČk stojí za kormidlem dlouhé a dlouhé hodiny. A hlavnČ, nic se nesmí podcenit. Projekt byl ukonþen v kvČtnu 2012. Kapitán se dostal do bouĜe se sílou vČtru o 70 uzlech, která mu nenávratnČ poškodila již druhou hlavní plachtu, a bez té už projekt nemohl dokonþit. Doplul na Nový Zéland, do pĜístavu Auckland, kde jeho cesta definitivnČ skonþila. Ale ještČ pĜed tím na Antipodu vhodil do oceánu láhev se vzkazem z Mokrého. A kdo ví, kde a kdo ji objeví? TĜeba ji spolkne nČjaká ryba a tu zase vyloví rybáĜi nebo dopluje na nČjaký ostrov. Možná, že na tom až tak nezáleží, jednou ji jistČ nČkdo najde a otevĜe. A bude se divit, kde že to Mokré a ýechy vlastnČ jsou? DĤležitá data projektu: 1992 – dokonþení desetileté stavby plachetnice Singy 25.6.2011 – Mokré – udČlení ýestného obþanství Petru Ondráþkovi 6.7.2011 – stČhování lodi Singa ze stodoly v Mokrém 16.7.2011 – oficiální rozlouþení s rodinou a pĜáteli v Mokrém 25.7.2011 – Singa odjíždí do pĜístavu v Hamburku 28.8.2011 – start z pĜístavu Falmouth v Anglii 18.9.2011 – nový start 17.4.2012 – dosažení ANTIPODU, upluto 16.162 Nm za 5077 hod., vhození láhve se vzkazem z Mokrého do oceánu 29.5.2012 – Nový Zéland, zakonþení plavby 30.6.2012 – slavnostní pĜivítání kapitána Ondráþka v ýechách, v Mokrém, pod osobní záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Lubomíra France 8.12.2012 - ýeská asociace námoĜního jachtingu (ýANY) udČlila Sinze a kapitánovi cenu "Plavba roku 2012" 26.1.2013 - za dlouholetou práci pro jachting pĜedal pĜedseda ýeského svazu jachtingu Karel Bauer kapitánovi "Zlatý þestný odznak ýSJ" Odborným konzultantem plavby byl nejznámČjší þeský jachtaĜ a vynikající svČtový závodník v osamČlých plavbách OSTAR a BOC Richard Konkolski. NejvČtší oporou však byla kapitánovi jeho manželka Jarmila, která mu zabezpeþovala veškeré zázemí na lodi i na zemi.

Slet þarodČjnic


Na Slet þarodČjnic v Mokrém se i v letošním roce slétlo mnoho þarodČjnic a þarodČjĤ. Napoþítali jsme jich celkem 35, z toho 10 dospČlých. Všechny se sešly tradiþnČ pĜed knihovnou, kde bylo nejdĜíve spoleþné focení Potom se þarodČjnice vydaly prĤvodem na hĜištČ. Na hĜišti všechny pĜivítala þarodČjnice BČtka, která posbírala soutČžní knoflíky a seznámila je s úkoly, které mČly vykonat, aby obdržely sladkou odmČnu. Úkoly pro malé þarodČjnice si nachystaly pĜedem ty starší, zkušené þarodČjnice: 1. Faltusová JiĜina - hádanky 2. Francová Iva (þarodČjnice BČtka) - poznávání þarodČjnických bylinek 3. Honsnejmanová Dagmar (KanimĤra dobrotivá) - házení krysy do koše a þarodČjnické otázky 4. Jakubková Žaneta - najít myšku v kouzelném pytlíku 5. Krejþová Petra - poznávání barev a tvarĤ 6. Lelková KateĜina - ochutnávka rĤzných pochutin a uhodnout, co to podle chuti je 7. Tomková Andrea - poznávání þarodČjnického koĜení 8. Tomková Lucie - odpovČdi na zvídavé otázky, napĜ. z pĜírody 9. Tomková Romana - chtČla slyšet básniþku nebo písniþku 10. Vychytilová Petra - poznávat pohádkové postaviþky ýarodČjnice byly oznaþené žlutou kytkou, aby dČti vČdČly, která má pro nČ úkol, za který, když ho splnily, dostaly razítko, na ruku, na tváĜ, na þelo, kamkoliv. Celkem musely posbírat 11 razítek, aby nakonec obdržely sladkou odmČnu, kterou vČnovali: ¾ Manželé Romana a Martin Tomkovi ¾ JiĜí Tomek ¾ Roman Honsnejman ¾ Firma Somipo Opoþno Pro dČti byl pĜipravený i sportovní program, který jsme po loĖském úspČchu, opČt zajistili u luþištníka LUKYHO. A tak všichni mČli možnost si zastĜílet z kuší, lukĤ na terþ, pytel nebo imitace zvíĜat a ptákĤ. NechybČl ani dĜevČný terþ na házení stĜedovČkými sekyrkami a kordy pro malé i velké šermíĜe. Novinkou byl velký katovský meþ, replika z 16. století, s kterým jsme si mohli vyzkoušet rozseknout (místo hlavy), alespoĖ jablko nebo bramboru. V letošním roce byla bohužel velká zima a studený vítr, tak asi nejtČsnČji bylo u ohníþku na opékání párkĤ, které nám þásteþnČ sponzorsky zajistila firma Maso-uzeniny Renata Broulíková z JaromČĜe. Nakonec ještČ bylo vylosování hlavní ceny ze všech knoflíkĤ, které mČly dČti za úkol pĜinést. A nČkteré byly opravdu zajímavé a máme je vystavené v knihovnČ. Hlavní cenu velký koláþ s tvarohem, mákem a povidly, vyhrála þarodČjnice Elizabeth GrĤberová. Ale ani ostatní neodešli s prázdnou. Všechny þarodČjnice i þarodČjové také dostali koláþ, jen trochu menší. Velké podČkování patĜí IvČ Francové, která pro dČti napekla koláþe. Byly výborné, jen se na jazyku rozplývaly. Velký oheĖ jsme nakonec nezapálili, z dĤvodu velkého vČtru, který vál bohužel pĜímo na domy u hĜištČ. Ale urþitČ se najde pĜíležitost a dĜevo spálíme. Jen co bude trochu lepší poþasí. Na závČr patĜí podČkování všem, kteĜí pomohli se soutČžemi pro dČti, protože se jim moc povedly, všem, kteĜí zajistili technické zázemí, hudbu a ceny pro dČti.

Výstava þarodČjnických knoflíkĤ

Na „ýarodČjnicích“ jsme sesbírali þarodČjnické knoflíky, které byly v kvČtnu a þervnu vystaveny v knihovnČ. A nČkteré byly opravdu zajímavé a nápadité.


Výstava starých podkov

V knihovnČ si také návštČvníci mohli prohlédnout malou výstavu starých podkov, které zapĤjþil Kamil Tomek. Druhou þást výstavy tvoĜí novČjší podkovy, které zapĤjþil pan JiĜí Tomek ze Stáje Lucie Mokré.

Výstava keramiky Seriál výstav završila výstava keramiky. Autorkou modelovaných a toþených výrobkĤ na hrnþíĜském kruhu je Dagmar Honsnejmanová z Mokrého. Všechny výstavy byly souþástí prezentace obce v soutČži Vesnice roku 2013.

Celé ýesko þte dČtem

Již 3. roþník Týdne þtení dČtem probČhl od 1.6. – 7.6.2013 v mČstech a obcích v celé naší republice. Naše knihovna se do spoleþného þtení také zapojila, ve stĜedu 5.6.2013. Se spoleþným þtením máme již dlouholeté zkušenosti. PĜed lety jsme se takto scházeli v knihovnČ, aniž by existovala nČjaká takováhle akce. První dČti, s kterými jsme si þetli, zatím odrostly, mají samozĜejmČ jiné zájmy. Mezitím nám tu vyrostla nová generace dČtí, a pokud budou mít chuĢ, mĤžeme si opČt v knihovnČ pravidelnČ þíst. PRAVIDELNÉ ýTENÍ DċTEM: ¾ vytváĜí pevné pouto mezi rodiþem a dítČtem ¾ podílí se na emoþním rozvoji dítČte ¾ uþí morálním hodnotám, napomáhá pĜi výchovČ ¾ rozvíjí jazyk, pamČĢ a pĜedstavivost, uþí myšlení ¾ formuje þtecí návyky a podporuje získávání vČdomostí po celý život

¾ rozšiĜuje znalosti, zlepšuje soustĜedČní, usnadĖuje uþení ¾ je tou nejlepší investicí do úspČšné budoucnosti dítČte

Zahajovací báseĖ "Nemalujte þerta na zeć" JiĜího Žáþka každoroþnČ zahajuje TÝDEN ýTENÍ DċTEM v ýeské republice. Nemalujte þerta na zeć JiĜí Žáþek Nemalujte þerta na zećco když tĜeba ožije? Pamatujte, kamarádi, þert je strašná bestie! S þerty nejsou žádné žerty, však to známe z pohádek: kde se lidi zaþnou þertit, hned se pustí do hádek. Vrþí, bruþí, vyhrožují, pak se vrhnou do pranic: kde se lidé zaþnou þertit, nepomĤže zhola nic. Není lepší mít se rádi, hledČt na svČt zvesela? Nemalujte þerta na zećnamalujte andČla. Už teć se dČti tČší na další þtení. A rozhodnČ nebudeme þekat na vyhlášení celostátní akce, to urþitČ není podstatné. Zdroj: http://www.celeceskoctedetem.cz


Lanový park Deštné v Orlických horách pĜivítal dČti z Mokrého PĜestože jsme v lednové soutČži Rychnovského deníku o nejkrásnČjší fotografii vánoþní besídky neuspČli (z pČti soutČžících jsme skonþili na pátém místČ), firma HEJDUK SPORT, s. r. o., Pardubice, která byla hlavním sponzorem této akce, se rozhodla mokerským dČtem a dČtem, které jsou þleny knihovny, zapojují se do soutČží a pomáhají pĜi spoleþenských akcích v obci, také darovat zdarma pobyt v Lanovém parku Deštné v Orlických horách. V nedČli 9.6.2013 dČti spolu s rodiþi vyrazili do Deštného v Orlických horách – cíl „Lanový park“! Poþasí bylo na lezení a dČti se na lanech a pĜekážkách náležitČ se vyĜádili. FirmČ HEJDUK SPORT dČkujeme, dČti si to užily a mČly opravdu velkou radost! Areál v Deštném v Orlických horách nabízí všem vČkovým kategoriím velké množství aktivit. MĤžete se podívat na www.lanovyparkdestne.cz. VĜele doporuþujeme! PĜedevším pro dČti je to ráj.

Den pro dČti Pršelo. V sobotu ráno 22.6.2013 pršelo, jen se lilo. A tak je to v háji si Ĝekla asi vČtšina rodiþĤ dČtí, když se podívali ven z okna. Ale bČhem dopoledne se poþasí vybralo, vysvitlo sluníþko, které se rozpálilo a pálit nepĜestalo až do veþera. Nakonec to byl velmi horký den, který se vydaĜil. DČti si s rodiþi užili spoustu zábavy a legrace. Zahájení se ujal Jan Honza Lušovský se svým hádankovým programem pro dČti. Každému dítČti nafoukl balonek, na který namaloval postaviþku podle pĜání. Starším dČtem i dospČlým se vČnoval Vojta Zajíþek se svým kamarádem, kteĜí si pĜipravili ukázku Airsoft. Všichni zájemci si mohli vyzkoušet stĜílení na terþe. A nechybČl ani poník a oblíbené projížćky ze Stáje Lucie Mokré. S dČtmi na poníkovi se procháela Andrea Tomková s kamarádkou Denisou. Mezi tím si dČti mohly ve výtvarném stanu vymalovat akrylovými barvami sádrové odlitky, kameny, šneþky, vybarvit si omalovánku, skládat puzzle nebo obrázky z víþek. Pro malé sportovce byla nachystaná „Opiþí dráha“, dČti mČly k dispozici také malé motorky a kolobČžky, na kterých se prohánČly po hĜišti, nechybČl líný tenis, létající talíĜe a stavebnice. A pro radost všech dČtí byl na hĜišti SKÁKACÍ HRAD a prodejní stánek s cukrovou vatou! NechybČly bonbony a také skvČlá jahodová bublanina a perník s þokoládou od rodiþĤ. Ani dospČlí nepĜišli zkrátka. Pitný režim zodpovČdnČ dodržovali ve stánku „U VČrušky“ a o skvČlé uzené a klobásy se postarali Roman Honsnejman a Vašek Šolín. PodČkování patĜí všem, kteĜí pĜispČli svojí pomocí, þasem, penČzi þi dárky pro dČti. SpecielnČ Slávku Rejmanovi a Petru Horákovi za úpravu hĜištČ, které nám v tom deštivém poþasí pČknČ narostlo a pĜidČlalo spoustu starostí. Místním „mládencĤm“ za technické a hudební zázemí. Za pomoc pĜi organizaci a realizaci programu pro dČti Katce Lelkové, Lucii Tomkové a její kamarádce PetĜe Vychytilové, MarkétČ Honsnejmanové, Andrejce Tomkové a dalším. PomocníkĤ byla celá Ĝada a my jsme za nČ rádi.


Ceny a sladkosti pro dČti vČnovali: ýeská spoĜitelna a. s. Nakladatelství Egmont Ing. Vladimír ýerný Roman Honsnejman Romana a Martin Tomkovi JiĜí Tomek Maso – Uzeniny Renata Broulíková JaromČĜ a další…

Hon za pokladem Již potĜetí, vždy na závČr školního roku, knihovna U MokĜinky poĜádala noþní hru pro dČti Hon za pokladem. Na prázdniny urþitČ každý zlaĢák navíc dobrý! Hledání pokladĤ se uskuteþnilo 28.6.2013 v podveþer. U rybníka u FaltĤ, kde bydlí vodník Mokeráþek, se sešlo víc než 40 malých i velkých hledaþĤ pokladĤ. DČti s rodiþi si na ohýnku opékali párky, mezitím je chytaly þarodČjnice a dávaly jim všeteþné otázky. Kdo odpovČdČl správnČ, mohl se svést na lodiþce na mokerském rybníku a také mČl otevĜenou cestu k pokladu. Navštívit nás pĜišel opČt vodník Mokeráþek a krásná víla Zlatomila. Když se všichni posilnili, sedli si kolem ohnČ a paní knihovnice jim pĜeþetla starý dopis, který nalezla v archivu. Dopis mČl datum z roku 1872 a byla u nČj pĜiložena stará mapa, na které jsme našli i Mokré. A jak to všechno zaþalo? Tak tedy pČknČ popoĜádku! Na úplném zaþátku byl dopis se starou mapou…… Praha L.P. 1782 Milý pĜíteli, jsi jediný, komu mohu vČĜit. Už léta jezdím se svým obchodem s drahými látkami, nitČmi a knoflíky, z dalekého Východu až do ýech. Nejvíce obchoduji v Praze, kde se látky moc dobĜe prodávají. Ale poslední dobou jsem zavítal i do malého mČsta Dobrušky, a to na radu jednoho mládence, který zde studuje na gymnáziu. Jmenuje se František Vladislav Hek a je synem obchodníka z Dobrušky. Procestoval jsem pĤl svČta, ale cesta z Prahy do Dobrušky je vždy velmi nebezpeþná. Moje konČ jsou poslušní a znají cestu, mohu v klidu psát svĤj dopis. Na cestČ se to hemží loupežníky a všude þíhá nebezpeþí. Obchod byl úspČšný, prodal jsem všechno svoje zboží. Tentokrát moji spolucestující zĤstali v OpoþnČ v krþmČ a já jsem se vydal do Prahy sám. V nedalekém lesíku slyším konČ a také stĜílení. Proto svĤj výdČlek vkládám do starého hrnce a nechám jej ve vesnici za Opoþnem….myslím, že se jmenuje Mokrey. Všude je tu voda, samý rybník, to Ti snad více napoví. Kdyby se mi nČco stalo, vydej se do vesnice Mokrey u Opoþna a mĤj majetek odevzdej mojí drahé manželce Žofii. Milý pĜíteli, dČkuji Ti a buć Sbohem. Jan Kryštof Kramerius KoĖský trh 21 Staré mČsto pražské


Jak dopis napovídá, hrnec s penČzi by se mČl nacházet u jednoho z rybníkĤ. Tak se všichni vydali na cestu k druhému rybníku. A tam byla ve vodČ stará láhev s mapou, která nás navedla zase o kus dál, ke kĜížku, kde byl další kus mapy a stále se stejnými indiciemi. Na obálce s mapou bylo napsané jméno Taczik Bohumil. Tak jsme usoudili, že se to nejvíce podobá jménu Taþík a Taþíkovi pĜeci bydlí na hĜišti. A tak jsme se vydali až tam. Poklad jsme sice na hĜišti nenašli, ale byl tam hrnec s tatrankami a dalším dopisem. Cesta Tvá se zaþíná a konþí, když mČsíc zachází a do stĜíbrných vln se ukládá. Poklad najde pouze ten, kdo rozdČlí se s pĜítelem! Až sílu opČt nabudeš, zpČt se vydat mĤžeš, tam, kde voda život dá, tam se zastav a štČstí své najdeš! Od pokladu jsme byli takový malý kousíþek! Jak jsme si mysleli, vodník Mokeráþek o pokladu jistČ vČdČl, nakonec tu žije mnoho a mnoho let a ví o každé rybiþce, o každém kamínku u rybníka, natož, jestli je tam zakopán hrnec plný zlaĢákĤ! A bylo to tak! Poklad byl zakopán nedaleko rybníka pod starou hruškou. DČti však ještČ musely splnit poslední úkol. Jestli odpovíš správnČ na tuto otázku, poklad bude TvĤj, jestli ne, promČní se v hnĤj! Klíþ k pokladu: Které slovíþko vám otevĜe všechny dveĜe? A všechny dČti správnČ uhodly! PĜeci slovíþko „PROSÍM!“ To bylo radosti! Hrnec plný zlatých penČz a bonbonĤ! DČti se hezky podČlily a domĤ odcházely spokojené. Myslím, že je ani nožiþky moc nebolely, jako nás dospČlé -

DČti na památku obdržely od vodníka Mokeráþka pohlednici s jeho portrétem a podpisem!


A jak vidí vodníka Šimon Franc, se mĤžete podívat na následujícím obrázku. Je jako opravdickej, že jo? A k obrázku ještČ s bráškou Adámkem a maminkou pĜidali hezkou básniþku. Náš Mokeráþek z ní urþitČ bude mít velkou radost! S vodníþkem se dobĜe známe, þasto si s ním povídáme. K pokladu nám dobĜe radí, protože jsme kamarádi. Na mokerském rybníþku, pĤjþujeme si lodiþku. Rybky ty se dobĜe mají, když vodníþka poslouchají!


PodČkování patĜí pohádkovým bytostem a dalším pomocníkĤm: Vodník Mokeráþek – Vladimír Falta Víla Zlatomila – Andrea Tomková ýarodČjnice – Lucie Tomková a její kamarádka PetraVychytilová Dagmar Honsnejmanová, Jaroslava Netušilová, Vladimír Falta s pĜítelkyní a Markéta Honsnejmanová Obþerstvení a sladkosti poskytli: Roman Honsnejman Romana a Martin Tomkovi

JiĜí Tomek Maso – Uzeniny Renata Broulíková JaromČĜ

Prázdninové malování V letošním roce se koná již 10. jubilejní roþník této oblíbené soutČže dČtí i dospČlých. Prázdninové téma:

-¾PCMTGUNÊOOCOKPMW OCOKPMC\CUVCVÊPMC OCOKPMC\CUVCVÊPMC Bude to taková týmová práce dČtí s maminkami, pĜi které dČti budou kreslit maminky a ty zase nakreslí tatínky…. Vzniknou tak párové obrázky. Nejhezþí pár bude na konci odmČnČn speciální cenou! DospČlí, kteĜí už mají odrostlé dČti, se ale také mohou zapojit! Nakreslením své ratolesti nebo manžela þi pĜítele. A když se nám podaĜí, dáme do kupy i celé rodiny! Podmínky: Obrázek musí být velikosti A4 na þtvrtce, vytvoĜený jakoukoliv výtvarnou technikou: kreslený, malovaný, koláž atd., fantazii se prostČ meze nekladou. Obrázky se budou sbírat do 20. záĜí v knihovnČ. Vyhodnocení se bude tradiþnČ již konat o vánoþní besídce. Již teć máme pĜichystané pro malíĜe krásné ceny.

Kamarádka knihovna Od podzimu 2012 pravidelnČ píšeme, jak pokraþoval projekt Kamarádka knihovna 2012, do kterého se pĜihlásila i naše knihovna. SoutČž Kamarádka knihovna, poĜádaná Svazem knihovníkĤ a informaþních pracovníkĤ ýR (SKIP) a firmou 3M, probíhá už od roku 2007 pod záštitou MK ýR. Cílem je motivovat knihovny k lepším službám a co nejvČtší vstĜícnosti k dČtským uživatelĤm. SoutČže se zúþastnilo více než 100 knihoven, do posledního kola postoupilo 15 nejlepších, z nichž pak vzešlo 6 vítČzĤ a nakonec také Kamarádka knihovna 2012 z Uherského HradištČ. VítČzkami se knihovny staly nejen za dobrá vysvČdþení, která jim vystavili jejich dČtští þtenáĜi, ale pĜedevším za výborné služby, které dČtem poskytují. Jedním z hlavních kritérií je procento dČtských þtenáĜĤ z dČtské populace v obci. V Mokrém se této akce zúþastnilo 40 dČtí, které vyplnily vysvČdþení, nČkteré nakreslily i obrázek. Jsme rádi, že se zapojili jak registrovaní þtenáĜi, tak i dČti, které jezdí do Mokrého k babiþce a také se úþastní akcí knihovny. Rodiþe také dostali úkol, hlavnČ maminky, které s dČtmi chodí do knihovny a úþastní se akcí, aby napsali odpovČć na jednoduchou otázku: Myslíte si, že naše knihovna je dobrou kamarádkou pro dČti? OdpovČdí se sešlo mnoho a nakonec nebyly jen od maminek, ale i od ostatních obyvatel naší obce, kteĜí naši knihovnu mají rádi a hlásají její dobré jméno všude, kam pĜijedou -

Naše knihovna se probojovala až do nejvyššího finále, mezi prvních 15 nejlepších knihoven! Na to jsme velmi pyšní! Autorkou projektu Kamarádka knihovna je Zlata Houšková Více o celém projektu na www.kamaradkaknihovna.cz


ýajovna u bludiþky aneb mČli by se lidé sdružovat? V listopadu minulého roku jsme pĜi knihovnČ založili takový malý dámský klub s poetickým názvem ýajovna u bludiþky. Myslím, že to byl moc dobrý nápad. Nejen pro to, že dČtí v Mokrém ubývá a starších obþanĤ pĜibývá, ale proþ nevyužít pĜíjemné prostory knihovny, aby byla využitá co nejvíce? NČkomu se mĤže zdát takovéto ženské tlachání zbyteþné a o niþem. Ale to není pravda. ýlovČk si musí obþas jen tak popovídat právČ o niþem… a právČ o tČch zbyteþnostech, které nám zpĜíjemĖují život. VždyĢ, kolik zbyteþného þasu stráví chlapi u piva? Také se ty jejich pivní porady konají pravidelnČ. Možná, že probírají nČco dĤležitČjšího a hodnotnČjšího, kdo ví? Názvy hospod asi nejsou tak poetické, ale to urþitČ nikdo z nich neĜeší. Jedno je však jisté, je to dávno provČĜená pravda, že se lidé sdružují, aby jim bylo dobĜe, aby si popovídali, (ne)vyĜešili domácí i zahraniþní situaci, aby se dozvČdČli, co se dČje ve svČtČ a hlavnČ na území domovské obce Dalším dĤležitým zjištČním je, že þajovna obec nestojí skoro nic, ženské si nosí svĤj þaj, kávu, cukr a nČco sladkého k tomu. Jestli je dĤležitým nákladem svícení v knihovnČ, tak si budeme nosit tĜeba svoje svíþky. Nakonec by to možná bylo daleko romantiþtČjší - Takový veþer pĜi svíþkách??? Hmm, proþ ne? Asi by ani nebyl problém si pĜinést i svoji vodu a cestovní vaĜiþ….. Ale to je samozĜejmČ extrém, který nikdo nebere vážnČ!??? V jarní, ale poþasím zimní þajovnČ, jsme si opČt povídali u šálku þaje. Tentokrát jsme si pozvali vþelaĜe z ýeského svazu vþelaĜĤ ýeské MeziĜíþí, pĜedsedu Františka Šulce a jednatele Jaroslava Tláskala, k malému neformálnímu povídání o vþelách a vþelaĜení. A vyprávČní to bylo opravdu moc zajímavé. Na závČr jsme si prohlédli film, který zachycuje práci vþelaĜĤ po celý rok. Práce je to velmi nároþná, a tak nechybČla spousta otázek. Posezení nám zpĜíjemnil i výborný domácí koláþ. Na dubnovou þajovnu jsme si pozvali skvČlého vypravČþe, spisovatele a pohádkáĜe Orlických hor a Podorlicka pana Josefa Lukáška. V þajovnČ zavládla pohoda a všichni jsme se zaposlouchali do vyprávČní pĜíbČhĤ z našeho kraje, tĜeba o loupeživém rytíĜi Mikuláši z Potštejna. Nakonec nám pan Lukášek pĜeþetl pohádku z knihy Korunka princezny Kaþenky. I my jsme mČli pro pana Lukáška pĜekvapení. Pan Pavel Vávra složil písniþku, kterou mu zazpíval s doprovodem na kytaru. Bylo to moc pĜíjemné odpoledne. A už jsme se domluvili na dalším vyprávČní z našich hor. KvČtnou a þervnovou þajovnu jsme strávili pĜíjemným povídáním, prohlížením výstav v knihovnČ a místním spoleþenském klubu. Doprovodnou akcí byl napĜ. i nákup stáþené drogerie. Katalog výrobkĤ je stále k dispozici a je možné si výrobky prĤbČžnČ objednat. PohádkáĜ Pohádky, pohádky, vedou nás ke štČstí. Ti, kdo je nechtČjí, slouží jen neĜesti, zlo je ovládá a neĜesti. ýistému vše þisté, Ĝíká nám kniha knih. Ti, kdo je píší nám, nemají v duši hĜích. Pohádkám vdČþím za to, jak neznat zlo a zmar. Perly moudrosti získám, je to nejvČtší dar. Umí to na svČtČ jen lidí pár. Tak pane Lukášku, napište ještČ mnoho knih. Budem je rádi þíst, vznášet se na rĤžích. Pohádkám vdČþím za to, jak neznat zlo a zmar. Perly moudrostí získám, je to nejvČtší dar. Umí to na svČtČ jen lidí pár, umí to na svČtČ jen lidí pár.

Josef Lukášek

Poznámka: Setkání v ýajovnČ se konají zhruba1x za mČsíc, pozvánka je vyvČšena na vývČsce a na webových stránkách obce Mokré v oddíle Kulturní a jiné pozvánky. SamozĜejmČ se poþítá s tím, že si naše dámy o dalším termínu vždy Ĝeknou. Dagmar Honsnejmanová


Nobelova cena Koneþný souþet hlasĤ nominace na Nobelovu cenu siru Nicholasi Wintonovi Naše knihovna se zapojila do projektu na podporu nominace sira Nicholase Wintona na Nobelovu cenu za mír na podzim roku 2013. Za touto iniciativou stojí studenti Gymnazia Open Gate, Babice 5, 25101 ěíþany u Prahy. Sbírání hlasĤ skonþilo 31.5.2013 a z naší knihovny jsme odeslali dalších 170 podpisĤ, v prvním kole to bylo 273 podpisĤ a celkem bylo odesláno 443 podpisĤ. PĜipojili jsme se tak k tisícĤm odeslaných hlasĤ a snad budou vyslyšeny! DČkujeme všem, kteĜí pĜipojili svĤj podpis a hlavnČ našim stálým pĜíznivcĤm, kteĜí si vyzvedli podpisové listiny a shánČli hlasy u svých známých, pĜíbuzných þi v práci. Nejvíce hlasĤ sehnali: Lucie Tomková, Hana Fabiánová, Anna Doležalová a Vladimíra KrþmáĜová. O tom, zda sir Nicholas Winton Nobelovu cenu získá, se bude rozhodovat asi v polovinČ Ĝíjna 2013. Snad tentokrát komise bude rozhodovat zodpovČdnČ a Cenu za mír nedostane Evropská unie, ale skuteþný þlovČk, který si ji zaslouží!

SoutČž zpravodajĤ Rychnovska Projekt "SoutČž zpravodajĤ Rychnovska aneb Rychnovsko obrazem a ve zpravodajství" byl finanþnČ podpoĜen Královéhradeckým krajem

BČhem kvČtna a þervna probČhly výstavky zpravodajĤ na zhruba 25 místech našeho okresu. Výstavky budou probíhat také o letních prázdninách. Vyhodnocení se bude konat v druhé polovinČ záĜí. V knihovnČ jsou k nahlédnutí všechny soutČžní zpravodaje. PĜijćte podpoĜit svým hlasem náš Mokerský zpravodaj!

KvČtinová soutČž O prázdninách budeme opČt prĤbČžnČ fotit kvČtiny v Mokrém, ale rozhodnČ není v našich silách být vždy u vás, když zrovna kvete ta nejkrásnČjší kvČtina. Žádáme tedy všechny, kteĜí se chtČjí zúþastnit, že nemusí þekat, až jejich kvČtiny vyfotíme, ale mohou si sami fotit kvČtinová okna, truhlíky þi kvČtináþe a fotky pĜinést do knihovny na CD, flash nebo je mohou poslat na adresu: [email protected]. TČšíme se na ta nejkrásnČjší okna. Hlasování bude opČt probíhat na obecním úĜadČ a webových stránkách obce. Ale rozhodnČ opČt oceníme rozkvetlé zahrádky, spolu s odborným zahradníkem. Na vítČze obou kategorií þekají pČkné ceny a zápis do PamČtní knihy obce Mokré! Slavnostní vyhodnocení se bude konat na podzim a jeho souþástí bude urþitČ i pĜednáška, jak jinak, než kvČtinová Fotografie mĤžete nosit þi posílat celé prázdniny! E-mailem: [email protected].

Anketa Obþané s minulým zpravodajem obdrželi dvČ otázky, na které odpovídali takto: 1. Které místo v Mokrém byste oznaþili za nejkrásnČjší? 2. Které místo v Mokrém byste oznaþili za nejošklivČjší? Celkem se ankety zúþastnilo: 49 osob, 41 starších 18 let, 6 mladších 18 let, 2 osoby vČk nezaškrtly. Do vyhodnocení jsme zapoþítali všechny názory, které byly na anketních lístcích napsány. Obrázek si už udČlejte sami.


NejkrásnČjší místo v Mokrém 1. obecní úĜad a okolí 2. lipová alej ke hĜbitovu 3. þást obce od rybníka po obecní úĜad 4. celá obec 5. vánoþní strom 6. rybník s vodníkem 7. Horka 8. upravené zahrádky 9. V Lípách 10. hĜištČ NejošklivČjší místo v Mokrém: 1. stará hospoda a okolí 2. Lhotka a okolí 3. mokĜiny V Lípách 4. skládka dĜeva u rybníka 5. okolí bytovky, bČhají tam potkani 6. nejednotné komunikace, chodníky, vzdušné vedení elektrického vedení, pĜestárlé stromy v obci 7. cesta na hĜištČ a ke mlýnu 8. hĜištČ 9. V Lípách 10. okolí u BernardĤ 11. okolí hĜbitova – staré stromy u zdi 12. slepiþárna 13. bývalý les v zatáþce 14. žádné místo není ošklivé

26 hlasĤ 11 hlasĤ 3 hlasy 2 hlasy 2 hlasy 2 hlasy 1 hlas 1 hlas 1 hlas 1 hlas

14 hlasĤ 12 hlasĤ 10 hlasĤ 3 hlasy 2 hlasy

2 hlasy 1 hlas 1 hlas 1 hlas 1 hlas 1 hlas 1 hlas 1 hlas 1 hlas

ýtení u vody Jak již víte, tak ….. pod okny Národního muzea v Praze je napsáno dvaasedmdesát jmen þeské historie. Dvaasedmdesát jmen þeské historie je cyklus portrétĤ pĜipravený ýesku televizí o dvaasedmdesáti významných osobnostech, jejichž jména jsou napsána pod okny Národního muzea v Praze (zajímavé je, že jde pouze o muže, a to nejen ýechy, ale napĜ. proslulé vČdce þi vládce pĤsobící v ýeských zemích). Jednotlivé osobnosti jsou pĜedstaveny ve dvanácti minutách pomocí dobových obrazĤ, citátĤ a vyprávČní historika Petra Charváta. V tomto þísle si pĜedstavíme dalších 11 osobnosti (již jsme jich vypsali 44), jejichž osudy jsou víc než zajímavé a jistČ stojí za to se s nimi seznámit a tĜeba si o nich pozdČji pĜeþíst nČco víc…. 45. Stanislav Vydra 46. Ignác Born 47. Josef Dobrovský 48. František Josef Gerstner 49. Alois Martin David 50. Tadeáš Haenke 51. Kašpar Marie hrabČ Štemberk 52. František Josef hrabČ Štemberk 53. Josef Jungmann 54. Bernard Bolzano 55. Jan Evangelista PurkynČ

matematik, pedagog pĜírodovČdec, sbČratel minerálĤ a zkamenČlin, teoretik hornictví, chemik, satirik historik, jazykovČdec, slavista, bohemista a orientalista, osvícenec matematik, astronom, technik astronom, kartograf, tepelský premonstrát botanik, lékaĜ, etnograf botanik, geolog, zakladatel paleobotaniky sbČratel, mecenáš, numismatik, politik, vlastenec jazykovČdec, historik, vlastenec, buditel filozof, matematik, teolog fyziolog, lékaĜ, zastánce slovanské vzájemnosti

45. Stanislav Vydra (13. listopadu 1741, Hradec Králové – 3. prosince 1804, Praha) byl katolický knČz, þeský vysokoškolský profesor, matematik a národní buditel. PatĜí mezi nejvýznamnČjší postavy první vlny národního obrození v þeských zemích. V roce 1757 vstoupil do jezuitského Ĝádu. Vystudoval filozofii a matematiku na pražské univerzitČ. Roku 1772 byl jmenován profesorem matematiky na pražské univerzitČ, stal se dČkanem filozofické fakulty a od roku 1800 rektorem univerzity. Roku 1803 oslepl a rok na to zemĜel. 46. Ignác Antonín Born (26. prosince 1742, Cavnic v Rumunsku, Sedmihradsko - 24. þervence 1791, VídeĖ) byl významný rakouský osvícenec, mineralog, geolog, montanista a svobodný zednáĜ druhé poloviny 18. století. Za svĤj život byl ve styku


a pĜátelil se s mnoha osobnostmi v oblasti vČdy, jako napĜ. Kašpar Maria Šternberk, Jáchym Šternberk, František Josef Kinský aj. Studoval ve Vídni a v Praze. V šedesátých letech pĤsobil na pražské univerzitČ, kde jako profesor pĜednáší o problematice montánních vČd. Koncem šedesátých let se stal na rok dolnouherským horním radou, jak v Uhrách, tak na Slovensku. Za svĤj život se také oženil a podaĜilo se mu získat statek SedlištČ u Tachova, kde také založil botanickou zahradu, vlastnil nČkolik svých mineralogických sbírek a podrobnou knihovnu o tČchto a podobných studií. Zaþal vydávat první pĜírodovČdecký þasopis v þeských zemích – týdeník Prager gelehrte Nachrichten (Pražské uþené zprávy). V þeských zemích se Born snažil hlavnČ o rozvoj vČdy a vzdČlanosti, zajímal se také i o dČjiny a pĜíbuzné vČdy. V roce 1770 založil Uþený klub, ze kterého vznikla v letech 1773-1774 Královská þeská spoleþnost nauk. Spoleþnost rozšíĜil spoleþnČ s Františkem Josefem Kinským. Na konci sedmdesátých let povolala Ignáce Antonína Borna Marie Terezie do VídnČ, jehož cílem bylo, aby uspoĜádal císaĜské pĜírodovČdecké sbírky a byl také jmenován do funkce dvorního rady, co se mČl starat o mincovní a horní záležitosti. Ke konci života se uplatĖoval také jako chemik a zkoumal amalgamace, psal o ní plno vČdecký dČl. Kriticky se také vyjadĜoval proti církvi. Nejspíše mČl vliv i na Josefa II. pĜi rušení klášterĤ. Poznámka: Montanisté - pĜívrženci kacíĜské sekty ve II. stol. po Kr., která oþekávala nový pĜíchod KristĤv a zdokonalení kĜesĢanství. Sektu kolem roku 160 založil Montanus, bývalý knČz kultu frýžské bohynČ Kybelé. 47. Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Ćarmoty, nyní Balassagyarmat, Maćarsko – 6. ledna 1829 Brno) byl knČz, jezuita, þeský filolog, historik a zakladatel slavistiky v þeských zemích. Je považován za vzor kriticky dĤsledného, racionálního osvícenského vČdce. NČkdy bývá také považován za pĜedstavitele tzv. 1. obrozenecké generace. Aþkoli nepsal þesky a nevČĜil v budoucnost þeského jazyka, bývá Ĝazen do þeské literatury, protože se na záchranČ þeského jazyka svými filologickými pracemi výraznČ podílel. NČkdy je mu pĜezdíváno "modrý abbé". Jako jeden z prvních evropských lingvistĤ rozpoznal existenci indoevropské jazykové rodiny a pĜíslušnosti slovanských jazykĤ k ní. Byl synem vojína Jakuba Doubravského (zmČnu jména zpĤsobil chybný zápis v matrice). V jeho rodinČ se mluvilo nČmecky, þesky se nauþil až na gymnáziu v HavlíþkovČ BrodČ. Roku 1769 odešel Dobrovský studovat filosofii do Prahy. V roce 1772 se stal novicem jezuitského Ĝádu a pĜipravoval se na misionáĜskou cestu do Indie. Ta nebyla uskuteþnČna, protože roku 1773 byl zrušen celý jezuitský Ĝád v þeských zemích a Josef Dobrovský se rozhodl dokonþit studium teologie v Praze. V roce 1787 jej v Hradci Králové biskup Jan Leopold Hay vysvČtil na knČze. V Praze zamČstnával i Františka Palackého, ten vypomáhal pĜi tvorbČ šlechtických rodokmenĤ. Dobrovský se živČ úþastnil vČdeckého života v Praze, pĤsobil v Soukromé spoleþnosti nauk. V roce 1784 pomáhal zakládat ýeskou (resp. Královskou) spoleþnost nauk a v roce 1818 Národní muzeum. Dobrovský mČl také vliv na mladou generaci osvícencĤ. Jeho žákem se stal František Palacký. Josef Dobrovský se okrajovČ vČnoval také archeologii, ale jeho pĜínos je významný. Z roku 1786 pochází práce o zpĤsobu pohĜbívání starých ýechĤ, která je první þeskou studií archeologického materiálu. Byl þlenem dánské archeologické komise v Kodani a sám provádČl výkopy žárových hrobĤ v Brodech v dnešním Polsku. Byl prvním autorem v ýechách, který považoval archeologické památky za plnohodnotný historický pramen. 48. Franz Josef Gerstner (23. února 1756, Chomutov - 25. þervence 1832, MladČjov) byl významný þeský matematik a fyzik a prĤkopník železnice. VyrĤstal v chudé rodinČ ĜemenáĜe nČmecké národnosti. BČhem studia si oblíbil matematiku. Jednou pĜi výuce matematiky opravil uþitele nepĜíliš zdatného v matematice a ten mu zakázal navštČvovat jeho hodiny. Proto mu jeho otec zaĜídil hodiny matematiky u pĜíbuzného venkovského faráĜe, který ho pĜipravil tak dobĜe, že mohl nastoupit na chomutovské gymnázium a v roce 1772 na pražskou univerzitu. Na filozofické fakultČ v Praze studoval elementární matematiku, vyšší matematiku a astronomii Po studiích na filozofické fakultČ krátce navštČvoval i pĜednášky na inženýrské škole. Uþila se na ní geometrie, fortifikace a mechanika - tak, aby si žáci osvojili vymČĜování zemČ, zakládání pevností, též splavĤ. Poté pracoval tĜi roky jako geometr pĜi vymČĜování lesĤ a pozemkĤ. V roce 1781 odešel do VídnČ, aby studoval medicínu, botaniku a chemii, ale brzy tČchto studií zanechal a pĤsobil na hvČzdárnČ ve Vídni a v Praze. V roce 1785 publikoval Gerstner astronomickou práci, ve které opravil zemČpisnou délku Ĝady významných evropských mČst. Jako uznání za jeho práci jej jmenovala Královská þeská spoleþnost nauk Ĝádným þlenem. I další Gerstnerovy výsledky v astronomii mu zjednaly vážnost v evropských vČdeckých kruzích. Podle Gerstnerových návrhĤ se zaþalo uþit v novČ reorganizovaném Královském stavovském technickém uþilišti v Praze dne 10. listopadu roku 1806 a Gerstner sám se stal jeho prvním Ĝeditelem a souþasnČ profesorem mechaniky a hydrauliky. Byl kladen dĤraz, aby inženýrské nauky byly úzce spojeny s matematikou a exaktními vČdami. V roce 1807 se mu podaĜilo pro školu získat první WattĤv parní stroj v Rakousko-Uhersku. KromČ toho stále konal pĜednášky z vyšší matematiky na univerzitČ. V roce 1830 pĜedal Gerstner své pĜednášky z mechaniky a hydrauliky svému synovi Františku Antonínovi Gerstnerovi, staviteli první železnice nejen v ýechách, ale i v celé kontinentální EvropČ.


V roce 1807 byl zvolen vČdeckým Ĝeditelem ýeské hydrotechnické privátní spoleþnosti, pro kterou mČl spolu se stavebním radou Pakassym vypracoval projekt stavby vodního kanálu mezi Vltavou a Dunajem (z ýeských BudČjovic pĜes Vyšší Brod do Lince). Projekt zaþal vypracovávat v roce 1821. TraĢ mČla mČĜit 129 km, s rozchodem 1 106 mm a nejvyšším stoupáním 18 %. Výstavba zaþala o þtyĜi roky pozdČji. Stavbyvedoucím byl jeho František Antonín Gerstner. V roce 1811 byl císaĜem jmenován Ĝeditelem vodních staveb v ýechách, byl navíc poradcem pro stavbu mostĤ a nejenom prĤmyslové podniky jej žádali o radu v technických záležitostech. Jakožto jeden z prvních matematikĤ matematicky popsal vlny na vodní hladinČ. V roce 1808 mu byl udČlen LeopoldĤv Ĝád a o dva roky pozdČji povýšen do stavu rytíĜského. V roce 1813 jej KateĜina Pavlovna doporuþila svému bratrovi Alexandru I. k vyznamenání, a to spolu s Goethem, Wielandem a Wolfem. Dne 22.2.2006 vydala ýeská národní banka k 250. výroþí jeho narození a k 200. výroþí zahájení výuky na pražské polytechnice dvousetkorunovou pamČtní minci. 49. Alois Martin David (8. prosince 1757 DĜevohryzy u Toužimi – 22. února 1836 Klášter Teplá) byl nČmecko-þeský knČz, astronom a kartograf, prĤkopník aplikované vČdy. Vystudoval klášterní gymnázium v Teplé a od roku 1776 studoval filosofii, fyziku, matematiku a teologii na KarlovČ univerzitČ v Praze. 1777 se stal magistrem filosofie a pokraþoval ve studiu teologie. PĜitom navštČvoval pĜednášky o matematice, mechanice a astronomii. 1780 vstoupil do Ĝádu premonstrátĤ. Roku 1789 byl jmenován profesorem a pracoval na hvČzdárnČ v Klementinu, od roku 1799 jako její Ĝeditel. Roku 1790 obhájil doktorát filosofie, od roku 1795 byl þlenem Královské þeské spoleþnosti nauk, v letech 1806-1831 byl jejím tajemníkem a od roku 1832 Ĝeditelem. Navázal þetné styky s hvČzdárnami v NČmecku. Roku 1805 byl dČkanem Filosofické fakulty, roku 1815 jej císaĜ František I. vyznamenal Velkým zlatým Ĝádem a 1816 jmenoval rektorem pražské univerzity. Byl þlenem Ĝady uþených a vČdeckých spoleþností v ýechách, na MoravČ, v Lipsku a v MnichovČ. Byl jmenován královským astronomem a roku 1830 císaĜským radou. Roku 1833 se vrátil do Teplé, kde o tĜi roky pozdČji zemĜel Jako Ĝeditel pražské hvČzdárny se vČnoval zejména geodézii a v letech 1801-1820 zpracoval se svými spolupracovníky novou pĜesnČjší mapu ýech. VČnoval se také meteorologii a fenologii. Jako první na svČtČ popsal zpĤsob pĜedpovídání poþasí podle zmČn atmosférického tlaku.ěada pĜístrojĤ, které opatĜil v MnichovČ nebo sám zkonstruoval, je dnes vystavena v Klementinu a v Teplé si zĜídil hvČzdárnu v klášterním parku a na Branišovském vrchu. 50. Tadeáš Xaverius Peregrinus Haenke (5. prosince 1761 v ChĜibské – 31. Ĝíjna 1817 v CochabambČ) byl þeský botanik, lékaĜ, etnograf, kartograf, cestovatel a objevitel. Jako první v ýechách roku 1784 vypustil montgolfiéru. Jeho životní náplní se stala botanika a vČhlas si získal na své výpravČ do Alp. Poté cestoval okolo svČta s výpravou Alessandra Malaspiny, po které se vrátil do Jižní Ameriky, kde prožil zbytek svého života. Jako první objevil viktorii královskou, zmapoval region, který také etnograficky popsal. Ve španČlských službách se staral o místní indiány, udČlal objevy s chilským ledkem, se kterým mohl vylepšit stĜelný prach, za napomáhání povstalcĤm byl zatþen, pozdČji zemĜel za záhadných okolností. VČnoval se také výzkumu výroby léþiv a stĜelného prach. PČstoval rĤzné druhy rostlin a zvíĜat, mezi nimi i bource morušového. Založil výrobnu hedvábí a barvírnu. ZemĜel dne 31. Ĝíjna 1817, kdy mu podle oficiální zprávy dala služka místo léku jed. Podle neoficiálních zpráv se zapojil do bojĤ za nezávislost a zemĜel ve vČzení. Pochován je v klášteĜe františkánĤ v CochabambČ, Kde je po nČm pojmenována ulice Avenida de Don Tadeo. Dále je po nČm pojmenován Haenke Island na Aljašce a rostlina Juncus haenkei. 51. Kašpar Maria hrabČ ze Šternberka (6. ledna 1761, Praha - 20. Prosince 1838, BĜezina) byl jeden z nejvýznamnČjších pĜírodovČdcĤ první poloviny 19. století. Specializoval se zejména na botaniku, geologii a paleontologii. Je považován za jednoho ze zakladatelĤ paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostĤ, zkamenČlin a herbáĜových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil. Kašpar Šternberk se narodil ve starobylém, ale nepĜíliš bohatém þeském šlechtickém rodČ ŠternberkĤ jako 8. a poslední dítČ a 3. syn Jana ze Šternberka a Anny Josefy rozené hrabČnky Krakovské z Kolovrat. V mládí toužil být vojákem, posléze se však rozhodl (pod tlakem rodiþĤ a bratrĤ) pro církevní kariéru. Od mládí projevoval velké nadání pro studia. Mluvil þesky, nČmecky, francouzsky a latinsky, pozdČji se ještČ nauþil trochu anglicky. Studoval na pražské univerzitČ filosofii a v ěímČ teologii, kde také pĜijal nižší církevní svČcení. Uþiteli byl hodnocen jako žák velmi schopný, ale též vzpurný a bez respektu k autoritám (pĜesnČjší by patrnČ bylo Ĝíci, že si autority neurþoval podle titulĤ). Na pĜelomu let 1782/1783 odjel do ěezna, kde strávil významnou þást svého dalšího života. Založil botanickou zahradu v ěeznČ a v Radnici, kde vyhledával pĜedevším zkamenČlé pravČké rostliny. 52. František Josef, hrabČ ze Šternberka a Manderscheidu (4. záĜí 1763, Praha - 8. dubna 1830, tamtéž) byl významným þeským šlechticem, mecenášem a osvícencem. Narodil se jako starší syn a dČdic Františka Kristiána, hrabČte ze Šternberka, a Augusty, hrabČnky z Manderscheidu, dČdiþky Ĝady panství v Porýní. Na statcích své matky strávil významnou þást svého dČtství a v KolínČ nad Rýnem nabyl znaþného vzdČlání.


Ve svém životČ se snažil o rozvoj umČní a vČdy v ýechách. VČnoval se také politickému dČní. Byl pĜedstavitelem þeského zemského vlastenectví. Koncem 18. století se zásadnČ podílel na vzniku Spoleþnosti vlasteneckých pĜátel umČní, tato spoleþnost se stavČla proti niþení obrazĤ. O nČkolik let pozdČji v roce 1800 vznikla v Praze Akademie výtvarných umČní, tedy veĜejná škola, se zamČĜením na oblast výtvarných umČní. Podporoval Františka Palackého. Všímal si hlavnČ návrhĤ na muzejní þasopis, který František Palacký pozdČji vydával. František Josef Šternberk patĜil také mezi zakladatele Vlasteneckého muzea v ýechách v roce 1818. Jako numismatik vČnoval Vlasteneckému muzeu nČkolik svých sbírek mincí a své písemnosti. 53. Josef Jungmann (16. þervence 1773 Hudlice – 14. listopadu 1847 Praha) byl þeský filolog, lexikograf, spisovatel a pĜekladatel. Jungmann se celý život pokoušel položit teoretické základy novému vývoji þeštiny, což se mu víceménČ podaĜilo. Vyuþoval na gymnáziu v LitomČĜicích, kde se roku 1800 oženil s Johannou SvČteckou z ýernþic. Na tamním gymnáziu vyuþoval þeštinu, za což nepobíral plat, a byl tak prvním uþitelem þeštiny v ýechách a na MoravČ. Dnešní litomČĜické gymnázium nese jeho jméno. Roku 1815 odešel do Prahy, kde se stal Ĝeditelem Staroþeského gymnázia. Nakonec se stal rektorem pražské univerzity. Zasloužil se o založení prvního þeského vČdeckého þasopisu Krok. Je autorem první þeské romance - OldĜich a Božena. PĜeložil velké množství dČl z nČmþiny, francouzštiny a angliþtiny. 54. Bernard Bolzano (5. Ĝíjna 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl þeský matematik, filozof a knČz nČmecké národnosti. Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze. Poté se vČnoval studiu matematiky a logiky. SoukromČ studoval zejména matematiku a filosofii a souþasnČ navštČvoval pĜednášky prvního a druhého roþníku na Filosofické fakultČ Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména pĜednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. PĜes obrovský zájem o matematiku a filosofii se nakonec rozhodl pro studium teologie. Dne 7. dubna 1805 byl vysvČcen knČzem a o 10 dní pozdČji byl promován doktorem filosofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy pĜijal místo univerzitního uþitele, profesora filosofie náboženství. Byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsv. Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivĖoval inteligenci v éĜe národního obrození. V roce 1819, na ŠtČdrý den, mu bylo znemožnČno dekretem císaĜe Františka I. uþit a tĜi týdny poté byl z uþitelského úĜadu pro své reformátorské názory nakonec suspendován a byla mu pĜiĜþena doživotní penze (renta) ve výši 300 zlatých. PĤvodní plat byl 800 zlatých roþnČ. Ani BolzanĤv odchod z univerzity však neznamenal konec jeho stíhání pro názory, které mČly odezvu hlavnČ v Ĝadách studentĤ. Proces, který proti Bolzanovi vedla církevní vyšetĜovací komise, se vlekl až do konce roku 1825. V letech 1841–1848 se Bernard Bolzano jako sekretáĜ podílel také na práci pro Královskou þeskou spoleþnost nauk, kde hojnČ pĜispíval svými pĜednáškami. A v tomto období vznikla i Ĝada jeho matematických pojednání. 55. Jan Evangelista PurkynČ (18. prosince 1787 Libochovice (zámek) – 28. þervence 1869 Praha) byl þeský fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof; otec malíĜe Karla PurkynČ. Svým pĜíspČvkem o živoþišných tkáních složených z bunČk s jádry se stal jedním ze spoluzakladatelĤ cytologie. Otec byl správcem libochovického šlechtického panství. Když bylo Janu Evangelistovi šest let, jeho otec zemĜel. V jedenácti letech PurkynČ odešel za vzdČláním k piaristĤm, ve dvaceti však z Ĝádu odešel. Živil se jako vychovatel v šlechtických rodinách, jeden z jeho zamČstnavatelĤ nasmČroval PurkyĖĤv zájem smČrem k lékaĜství. Už v prvním roþníku pražského studia mu ve Vídni vyšla první báseĖ Orážení obrazu bez konce. Doktorskou práci O zĜení v ohledu subjektivním obhájil roku 1818 a stal se asistentem na pražské lékaĜské fakultČ. Pro vlastenecké názory se ale marnČ ucházel o profesuru. Teprve na mocnou pĜímluvu nČkolika osob byl angažován na univerzitu mimorakouskou, do tehdy pruské Vratislavi. V roce 1827 se oženil s Julií Rudolphi. MČli spolu dvČ dcery a dva syny. Ve Vratislavi mu na choleru zemĜela manželka a obČ dcery, zbyli mu dva synové. Starší syn Emanuel se stal pĜírodovČdcem, mladší syn Karel vynikl jako malíĜ. Ve Vratislavi získal roku 1832 výkonný mikroskop. SvĤj nejvýznamnČjší objev prezentoval PurkynČ na sjezdu nČmeckých pĜírodovČdcĤ a lékaĜĤ v pražském Karolinu roku 1837, kde mezi prvními na svČtČ pĜisoudil buĖkám jejich stČžejní význam pro život. Ve Vratislavi také odvádČl tvrdou badatelskou práci, která z nČj þiní zĜejmČ nejfrekventovanČjšího eponyma þeské vČdy: PurkyĖova vlákna v srdci, PurkyĖovy buĖky v malém mozku, PurkyĖovy obrázky (vnímání svČtla okem), PurkyĖĤv jev (vnímání barev okem) a Ĝada dalších po nČm nazvaných útvarĤ a jevĤ. V práci O spánku, snech a stavech pĜíbuzných z roku 1857 PurkynČ zdĤraznil osvČžující a léþivou funkci snĤ pro duševní rovnováhu. PĜedjímá tím budoucí Freudovy úvahy o snu. Jako jeden z mála þeských vČdcĤ pĜijal ve své dobČ Darwinovu evoluþní teorii, což svČdþí o jeho otevĜenosti. Roku 1850 se PurkynČ vrátil na pražskou lékaĜskou fakultu. Založil fyziologický ústav. Stal se þlenem londýnské Královské spoleþnosti, vídeĖské a paĜížské akademie vČd, poslancem zemského snČmu a nositelem Leopoldova rytíĜského Ĝádu. Jen nČkolik dní pĜed smrtí byl rakouským císaĜem povýšen do rytíĜského stavu.


Ve 40. letech 19. století PurkynČ sestrojil kinesiskop, u nČhož použil rotaþní závČrku používanou následnČ u kinematografĤ. Lze ho považovat i za prĤkopníka v oblasti animovaného filmu. V roce 1861 nechal podle svých nákresĤ vyrobit kotouþ zobrazující animovanou sekvenci práce lidského srdce. Je to první známý pĜípad užití této techniky pro výuku vČdeckého oboru. Zapojil se do vzniku tČlovýchovné organizace Sokol v Praze. V Praze žil a zemĜel ve Spálené ulici, což pĜipomíná pamČtní deska poblíž stanice metra Národní tĜída. Pochován je na vyšehradském hĜbitovČ. Jeho pohĜeb se stal velkou národní manifestací. Celý život se vČnoval také básnické tvorbČ. Byl také významným pĜekladatelem poesie z nČmþiny a italštiny, mj. lyrických básní Friedricha Schillera. Jako vĤbec první je pĜeložil do þeštiny. Jejich pĜeklady zĤstaly až do konce 19. století nepĜekonány. Poznámka V knihovnČ je možné si zapĤjþit knihu Maxmiliána PetĜíka – 72 jmen þeské historie, kde se mĤžete dozvČdČt více o osobnostech, o kterých tu píšeme. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Možná vás pĜekvapí, ale žáby v zahradČ jsou poklad! Komu se na zahrádce usadily žáby, mĤže si gratulovat. DennČ totiž spoĜádají velké množství záškodníkĤ. Navíc mají výbornou pamČĢ, která jim dovoluje vracet se na místo, kde se narodily. Žáby jsou velké cestovatelky. PĜi hledání místa k rozmnožování k nám mohou zavítat, i když zahrada neleží v blízkosti Ĝeky nebo rybníka. Ovšem vodu ke svému vývoji žáby potĜebují, protože patĜí mezi obojživelníky. Kladou do ní svá vajíþka, z nichž se bČhem nČkolika dnĤ až týdnĤ líhnou þilí pulci. TČm postupnČ narĤstají konþetiny a mizí ocásek, ve vodČ zĤstávají do doby, než se promČní v mladé žabky. Po promČnČ se žabky stČhují na souš. Tady ke spokojenému životu kromČ klidu potĜebují stín a vlhko. Perfektní je pro nČ chránČný kout a spousta zelenČ, nejlépe rostliny s listy jako sluneþníky, které zabraĖují vysychání pĤdy. Zatímco ve volné pĜírodČ žáby nepohrdnou ani vČtší louží, na zahradách se jim líbí u zarostlého rybníþka, jezírka, klidnČ i miniaturního v nádobČ nebo v klidné zátoþinČ potĤþku. Proþ zahrádku zatČžovat nebezpeþnými pesticidy, když si na pomoc v boji proti škĤdcĤm mĤžeme pĜizvat žáby? Žáby dennČ snČdí ohromné množství nevítaného hmyzu, þervĤ a housenek, dospČlci spoĜádají dokonce i slimáky a šneky. Pulci žab zase fungují jako pĜirozená þistiþka vodní nádrže, jelikož požírají Ĝasy, nepohrdnou ani larvami komárĤ. Rozkvetlé záhony, chutné plody z vlastní skliznČ… To je polovina úspČchu. Skuteþnou hodnotu zahrádka získává až tehdy, když se v ní zabydlí užiteþní živoþichové. TĜeba žáby, þasto opomíjená stvoĜení, která patĜí k nejlepším pĜátelĤm každého zahrádkáĜe. Zimu žáby tráví v útlumu. VČtšina z nich zalézá pod zahradní domky, do paĜeništČ a do skulin mezi kameny na skalce. VdČþné jsou také za hromadu polen a vČtví z proĜezaných stromĤ, které necháme ležet na hromádce v rohu zahrady. Zahrabávají se dokonce i do haldy kompostu a do pĤdy, kde obsazují opuštČné myší díry. Proto pozor pĜi jarním rytí! Na zahradČ se nejþastČji setkáme se skokanem hnČdým, ropuchou obecnou, krátkonohou a zelenou. K vzácným hostĤm patĜí skokan štíhlý a zelený, kuĖky a nádherné rosniþky, které vČtšinu þasu tráví ve vČtvích dĜevin. Všechny žáby mají svĤj charakteristický hlasový repertoár, jejž používají ke spoleþenským setkáním, k pĜilákání partnera, k vyznaþení teritoria þi k zastrašení nepĜítele. Jakmile žáby vycítí nebezpeþí, odskáþou. Jeden skok mĤže být dlouhý i nČkolik metrĤ. Samiþky kladou vajíþka i po tisících. VČtšina vajíþek, pulcĤ a mladých žabiþek konþí jako potrava predátorĤ. Jedinci, kteĜí pĜežijí, se rozmnožují až o dva tĜi roky pozdČji. Žáby pod vodou dýchají kĤží. Populace žab ustaviþnČ klesá. Nikomu a niþemu neškodí, naopak, pro pĜírodu jsou nepostradatelné! Pro Mokerský zpravodaj upravila Dagmar Honsnejmanová podle þlánku Adély Taitlové, Právo

Jste spokojený zákazník? SpotĜebitelé ocení živnostníky Sdružení þeských spotĜebitelĤ (SýS) vyhlašuje i v letošním roce cenu „Spokojený zákazník Královéhradeckého kraje“. Stejná soutČž se koná také v Jihoþeském, Karlovarském, Ústeckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Jejím cílem je mimo jiné pomoci s propagací firem, s nimiž jsou jejich zákazníci spokojeni. SoutČž, kterou finanþnČ podporuje Královéhradecký kraj, se v regionu koná již poþtvrté a je vypsána pro všechny obory podnikání. Záštitu nad letošním roþníkem pĜevzal opČt hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Cena se udČluje na dva roky a je prestižním ocenČním živnostníka, malé, stĜední þi velké firmy s právem užívat ocenČní „Spokojený zákazník“. OcenČní vyjadĜuje, že podnikatel, který ho získal, trvale poskytuje služby v oboru svého podnikání v souladu s oþekáváním spotĜebitele.


Návrh na ohodnocení lze podat prostĜednictvím Regionálního kontaktního místa, které je zĜízeno na tĜídČ Karla IV. 430, 500 02 Hradec Králové, kontaktní osoba Petr Krejcar, e-mail [email protected], tel. 495 215 266 nebo pĜímo v SýS, e-mail [email protected]. Zde staþí uvést své jméno a pĜíjmení s kontaktní adresou, jméno a pĜíjmení fyzické osoby/obchodní firmu/název právnické osoby navrhovaného podnikatelského subjektu, jeho IýO, adresu navrhované prodejny (provozovny) a struþné zdĤvodnČní pĜedloženého návrhu. SouþasnČ lze využít i internet www.konzument.cz, kde se nacházejí podrobnČjší informace a formuláĜ pro podání návrhu. UzávČrka pro podání návrhĤ je 13. 10. 2013. Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz

Vyberte si svého potravináĜe roku! Královéhradeþtí potravináĜi se po roce opČt utkají V pátek 24. kvČtna odstartoval v TrutnovČ na KrakonošovČ námČstí již 8. roþník soutČže „Potravina a potravináĜ roku 2013 Královéhradeckého kraje“. Hlavním organizátorem akce je Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje za finanþní podpory Královéhradeckého kraje. SoutČž je založena na výsledcích hlasování spotĜebitelĤ prostĜednictvím hlasovacích lístkĤ a webových stránek www.potravinarroku.cz. Hlasování bude probíhat až do 15. þervence. Slosování lístkĤ a pĜedání hodnotných darĤ vítČzĤm probČhne již tradiþnČ na podzim na Královéhradeckých krajských dožínkách 14.9.2013. SoutČž je vyhlašována za úþelem propagace místních zemČdČlských a potravináĜských výrobkĤ. Tato propagace má regionu mimo jiné pĜispČt a pomoci k udržení tradic, podpoĜe zamČstnanosti, ekonomickému rĤstu, zvýšení povČdomí místních spotĜebitelĤ i turistĤ. Logo bude mít možnost užívat vítČz na ocenČném výrobku. V rámci celé soutČže se vyhlašuje absolutní vítČz a jednotliví vítČzové v kategoriích: Alkoholické a nealkoholické nápoje; CukráĜské výrobky; Maso a masné výrobky; Mléko a mléþné výrobky; Mlýnské a pekárenské výrobky; Ovoce, zelenina a ostatní produkty. Potravinu a potravináĜe Královéhradeckého kraje tradiþnČ doprovázejí prodejní a ochutnávkové akce ve vybraných mČstech regionu. Více informací a hlasování naleznete na www.potravinarroku.cz. Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz

DĤvod k oslavČ SERVISBAL OBALY Dobruška 1993 - 2013 Spoleþnost Servisbal s.r.o. v Dobrušce vznikla v roce 1993. Název Servisbal od poþátku vyjadĜoval základní filozofii firmy poskytovat bezchybný, excelentní „Servis pro balení", která se stala pozdČji i posláním celé spoleþnosti. Firma zahájila svou þinnost v pronajatých prostorech v Pulické ulici výrobou kartonáže z vlnité lepenky. Jediným výrobním zaĜízením v té dobČ byly kruhové nĤžky. Po stabilizaci této výroby zahájila firma budování velkoobchodu se standardními obalovými materiály a dále rozvíjela své služby (poradenství, balení na zakázku, návrhy obalĤ). Poþáteþní hektické období završilo vydání katalogu výrobkĤ, což vyvolalo u zákazníkĤ mimoĜádnČ pĜíznivou odezvu. Zakladatelem, majitelem a Ĝeditelem spoleþnosti je pan Ing. Ladislav Horþiþka, spolumajitelkou je jeho manželka Hana Horþiþková. Jedná se tedy o rodinnou þeskou firmu, zamČstnávající pĜibližnČ 80 zamČstnancĤ, která se vypracovala ze skromných zaþátkĤ k prosperující firmČ s roþním obratem 230 mil za rok. 1993 1996 1997 1999 2001 2002 2004 2006 2008 2012 2013

Založení spoleþnosti SERVISBAL s.r.o. OcenČní Obal roku OcenČní Obal roku ZmČna názvu SERVISBAL OBALY s.r.o. OcenČní Obal roku OcenČní Obal roku OcenČní WORLDSTAR FOR PACKAGING OcenČní Obal roku OcenČní WORLDSTAR FOR PACKAGING OcenČní WORLDSTAR FOR PACKAGING OcenČní firma roku 2008 OcenČní Obal roku 2012 OcenČní WORLDSTAR FOR PACKAGING

WORLD STAR FOR PACKAGING je mezinárodní soutČž, ve které jsou oceĖovány obaly za inovativní konstrukci nebo design. Hodnocen je pĜedevším pĜíspČvek k rozvoji obalového prĤmyslu.


V roce 2012 bylo pĜihlášeno 243 obalĤ z 32 zemí. Mezi obrovskou konkurencí se prosadil navržený obal na svČtlomet AUDI Q5 a skládací lepenková cívka. Obal na svČtlomet dále získal ocenČní v celostátní soutČži OBAL ROKU 2012. Toto ocenČní získala i skládací cívka vyrobená z vlnité lepenky, která navíc získala Zlatou cenu pĜedsedkynČ komise. Tato významná ocenČní dokazují, že i malá firma z malého mČsta se mĤže ve svČtČ prosadit a získat uznání. Podmínkou je ovšem mít dobré nápady a umČt je realizovat. V roce 2013 firma slaví 20 let své existence a srdeþnČ zve všechny zájemce na Den otevĜených dveĜí spoleþnosti Servisbal Obaly Dobruška dne 21.9.2013, areál Servisbalu, Na PoĜíþí 661. Program: 9.00 – 17.00 hodin Program pro celou rodinu ¾ jízdy historického parního vlaku ¾ prohlídka firmy ¾ výstava 20 let Servisbalu aneb baleno v Dobrušce, vyrobeno v Orlických horách ¾ malování na kartony pro dČti

13.00 – 16.00 hodin ¾ Švejkovy c. k. manévry ¾ zábavné pásmo pod Švejkovým vedením ¾ zábavné scénky, hudba, soutČže, ukázka výzbroje rakouské armády

Firma Servisbal je otevĜená spoleþnost pro všechny obþany našeho regionu. Jak finanþními, tak i vČcnými dary podpoĜila mnoho projektĤ, které se tu v posledních letech uskuteþnily. Mokré se svým podČkování pĜipojuje k dlouhé ĜadČ gratulantĤ, neboĢ i díky této firmČ byla v roce 2006 vydána naše první publikace Mokerské bludiþky a knihovna obdržela již nČkolikrát materiál na poĜádání akcí pro dČti. UrþitČ pĜejeme firmČ Servisbal, aby i nadále rozvíjela svoji firemní strategii, podporovala zamČstnanost v našem regionu, aby se jí daĜilo a svojí kvalitou výrobkĤ i nadále obstála nejen v þeské, ale i v zahraniþní konkurenci. Dagmar Honsnejmanová Zdroj: www.servisbal.cz Konzultace: Ing. Ladislav Horþiþka

Pozvánky Josef ýapek – Podoby – unikátní výstava v OpoþnČ

Opoþno je na chvíli spojeno se jménem dalšího vynikajícího þeského umČlce zaþátku 20. století malíĜem, grafikem a ilustrátorem Josefem ýapkem. MČsto vystavilo originály obrazĤ Josefa ýapka a zpĜístupnilo pro širokou veĜejnost expozici nazvanou JOSEF ýAPEK - PODOBY od konce kvČtna do zaþátku srpna. V rámci této mimoĜádné události je poprvé v ýeské republice vystaven oboustranný obraz Josefa ýapka nazvaný Kontemplace (Dívka v hnČdém šálu) z roku 1915. NávštČvníci mohou zhlédnout také ýapkĤv nejdražší obraz DČvþe v rĤžových šatech, jenž byl vydražen za 12 miliónĤ korun. Pro výstavu byly propĤjþeny prostory výstavní sínČ Františka Kupky. Výstava Josef ýapek – Podoby pĜeruší Kupkovu stálou expozici, která bude þásteþnČ pĜesunuta do KND. Na tĜi mČsíce tak mají návštČvníci Opoþna a milovníci obrazĤ Josefa ýapka možnost obdivovat jeho unikátní dílo. Výstava je otevĜena od 24.5. – 4.8.2013 Út - Ne 9 - 12 a 13 - 16 hodin. Jste srdeþnČ zváni. Zdroj: www.opocno.cz

Tavení skla dĜevem v Deštném v Orlických horách XXII. roþník tradiþního tavení skla dĜevem podle historických postupĤ. Jedná se o experimentální tavení, kdy sledujete práci skláĜĤ pod širým nebem a sami si tvarování skla mĤžete vyzkoušet. Program: Pátek 2. srpna 2013 15.00 – Foukání a tvarování skla u pece Magdaléna 16.00 – Slavnostní zahájení XXII. Roþníku Tavení skla dĜevem 19.00 – Veþer s country hudbou Sobota 3. srpna 2013 09.00 – Foukání a tvarování skla až do vyþerpání skloviny s ukázkami skláĜských technologií

18.00 – Slavnostní koncert v kostele sv. MáĜí Magdalény v Deštném v Orlických horách 20.00 – Veþer s hudbou NedČle 4. srpna 2013 10.00 – Dražba vyrobkĤ XXII. Roþníku Tavení skla dĜevem

Doprovodný program: výstava v muzeu „Sklo a obalový materiál“


PČt let AKRONU

Název AKRON Vám možná mnoho neĜekne. ZájemcĤm o historii, rodokmeny, stará Ĝemesla, sbČratelství atd. se vybaví, že se jedná o volné sdružení ArchiváĜĤ, KronikáĜĤ, RodopiscĤ z Orlických hor a z okolí Náchoda. Nejsou to jen lidé z ýeské republiky, ale také ze zahraniþí – z USA, NSR a Slovenska… Tam všude jsou lidé, kteĜí jsou þleny našeho sdružení. Jak volné sdružení AKRON vzniklo? PrávČ pĜed pČti lety vznikl nápad uspoĜádat setkání lidí, kteĜí se zajímají o historii, a to jak kronikáĜĤ, tak i tČch, kteĜí sestavují rodokmeny a zajímají se o vyhledávání dat v archivech a muzeích. Na setkání jsme si chtČli pĜedat zkušenosti, vymČnit data o pĜedcích a rozšíĜit okruh svých vČdomostí. PozdČji zaþaly pĜicházet dotazy na plánované setkání, které se následnČ konalo v KounovČ u Dobrušky v Hotelu Zlatý potok. Z pĤvodních 20 ti pĜihlášených bylo na prvním setkání 40 úþastníkĤ, kteĜí si pĜáli poĜádat setkání pravidelnČ každý rok, a to pod názvem ArchiváĜi Podorlicka. Další rok se pĜihlásilo opČt o mnoho více lidí, a to i z Ĝad profesionálních archiváĜĤ a historikĤ. Možná také proto, že þlenství bylo a je bezplatné a stejnČ tak i vstup na naše akce. Na tĜetí setkání pĜijeli návštČvníci i z dalších míst naší republiky. Proto jsme zvolili nový název - AKRON. Scházíme se jednou za rok, vždy první þi druhou sobotu v mČsíci þervenci. Do Kounova pĜijíždČjí i zaþáteþníci, kteĜí potĜebují poradit, nebo jen tak ze zvČdavosti, aby si vyslechli zajímavé pĜíspČvky našich hostĤ. V souþasné dobČ má naše volné sdružení okolo 190 þlenĤ, ale poþet se každý mČsíc zvyšuje. Setkání v KounovČ i naše stránky na internetu jsou výsledkem velkého úsilí všech poĜadatelĤ i nČkterých þlenĤ AKRONU. Více na http://akron.webmate.cz. Zde je možné se zdarma zaregistrovat, pĜihlásit se na setkání, hledat pĜíbuzné a pĜedky. Staþí také poslat e- mail na adresu [email protected]. Volné sdružení ARON nemá žádné finanþní prostĜedky a uvítalo by pomoc od sponzorĤ, kteĜí mohou napĜ. zajistit drobné upomínkové pĜedmČty - vhodné jako dárky pro hosty na našem setkání (propagace firmy), tisk pozvánek nebo vizitek (s logem jejich firmy) atd. Každá i sebemenší pomoc pĜi poĜádání setkání a þinnosti AKRONU bude záslužná a pomĤže uchovat odkazy našich pĜedkĤ.

$. $.521

volné sdružení

poĜádá páté – výroþní setkání

$UFKLY¿ĆĎ. UFKLY¿ĆĎ.URQLN¿ĆĎ .URQLN¿ĆĎ URQLN¿ĆĎ D5RGRSLVFĎ 5RGRSLVFĎ2 RGRSLVFĎ2UOLFNDD1 UOLFNDD1¿FKRGVND ¿FKRGVND Místo konání: Kounov u Dobrušky, velký sál hotelu Zlatý potok Datum konání: sobota 13. þervence 2013 od 10.30 hod. (vstup volný, obþerstvení a teplá kuchynČ zajištČna, pĜedpokládané ukonþení setkání v 15.00 hod.) Program: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)

Informace o v. s. AKRON Mgr. Jaromír KošĢák - pĜedseda kronikáĜĤ ýech a Moravy (SK ýMS) - KronikáĜi a jejich publikaþní þinnosti k výroþím obcí a mČst pro internetový magazín Místní kultura Ing. Libor KováĜ - místopĜedseda kronikáĜĤ ýech a Moravy (SK ýMS) – informace o semináĜích a workshopech pro kronikáĜe v rámci ýR Mgr. VojtČch Šustek - pĜednáška – Heydrichiáda ve východních ýechách Mgr. Alena ýtvrteþková - autorka knihy Osudy židovských rodin z Náchodska 1938-1945 Jan F. KĜivohlávek – archiváĜ v. v. – Znaky a vlajky obcí v okrese Rychnov n. K. a Ústí n. O. Ing. JiĜí Stach - dopisovatel do sborníku Rodným krajem Další hosté: profesionální historici, archiváĜi, zástupci regionálních muzeí a další Vzájemná výmČna nových poznatkĤ z historie rodĤ, Ĝemesel a obcí Orlicka a Náchodska BČhem setkání bude k vidČní soutČžní výstava zpravodajĤ Rychnovska

Informace na http://akron.webmate.cz [email protected] nebo na telefonních þíslech: 608 732 182 a 494 664 138 Za poĜadatele: Zdena Hartmanová – hlavní poĜadatelka setkání (autorka þlánku) – Náchod (Kounov, Šediviny, Ohnišov). Dagmar Hosnejmanová, Mokré. Bc. Danuše Marková, Opoþno. RĤžena Vrbická, Opoþno. PhDr. Jan Škoda ml., Praha (Rovné u Dobrušky). Milan Práza, Rovné u Dobrušky. Milan Kopecký, Varnsdorf (NedvČzí - Doly). Josef Louþka, Praha.


PotČšit se drahým kamenem! NejvČtší výstava drahých kamenĤ v EvropČ! NejvČtší výstava drahých kamenĤ v EvropČ þeká na vaši návštČvu! Unikátní expozice, v níž jsou zastoupeny vzácné minerály, fosilie i dekoraþní výrobky z kamene a dĜeva, zaujme jak sbČratele, tak rodiny s dČtmi. Mezi tisícovkami vystavených exponátĤ obzvlášĢ vyniká tunová kĜišĢálová koule nebo obĜí ametystové geody z Brazílie. Poklady z hlubin ZemČ vám dodají energii a oslní vás svou krásou – není divu, že vČtšina návštČvníkĤ se na naši výstavu opakovanČ vrací! Výstava minerálĤ na adrese Drnovská 968/36 v Praze-Ruzyni (nedaleko OBI) je otevĜena dennČ od 10 do 20 hodin a vstup na ni je zcela zdarma. MomentálnČ navíc probíhá mimoĜádná akce, kdy lze vystavené drahé kameny koupit se slevou až 70 procent! Více na www.vystavamineralu.cz

Peníze nebo život? Muzeum hlavního mČsta Prahy Výstava je celá o penČzích – objasĖuje jejich historii a funkci jako platebního nástroje, jejich výrobu i obČh. Ve svČtČ dospČlých jsou peníze všudypĜítomným tématem. DČti se s penČzi jako darem od rodinných pĜíslušníkĤ nebo kapesným dostávají do kontaktu velmi záhy. Proto je nutné, aby mČly pĜíležitost dozvČdČt se více o nakládání s nimi a jejich správČ, aby si od útlého vČku mohly k penČzĤm vytváĜet odpovČdný pĜístup. Výstava PENÍZE NEBO ŽIVOT? funguje jako velká hra. DČti na vlastní kĤži aktivnČ zažívají, jakou funkci a roli peníze v naší spoleþnosti hrají. Se svou spoĜicí kartou k osobnímu úþtu projdou jednotlivými stanovišti, kde mají možnost seznámit se hravou formou s dĤležitými informacemi o penČžních tocích. Aby si vydČlaly peníze, mohou si vybrat urþité zamČstnání, peníze pak mohou utrácet za zábavu i jiné zboží nebo šetĜit. Multimediální kvízové stanice dČtem nabízejí možnost, aby si své novČ nabyté znalosti vyzkoušely a zároveĖ za nČ získaly jako jejich ohodnocení další peníze na svĤj úþet. Výstava má za cíl pomoci rozvoji finanþní gramotnosti a navazuje na školní vzdČlávací programy, které dČti uþí rozvíjet správný úsudek, rozhodování i kritické myšlení – životní schopnosti, které potĜebují mladí i dospČlí. KromČ dovedností, které se s penČzi obvykle spojují, tu dČti mohou rozvíjet také další schopnosti, napĜíklad matematické. Využití multimediálních interaktivních aplikací podporuje cílené a samostatné vzdČlávání. Finální podobu výstavy, která vznikla z podnČtu Erste Group jako souþást sponzorského programu PĜidaná HODNOTA, pĜipravilo DČtské muzeum ZOOM ve Vídni spolu s Kindermuseum FRida & freD v Grazu a její þeskou verzi realizuje ýeská spoĜitelna a Muzeum hlavního mČsta Prahy. Výstava je urþena dČtem (doporuþený vČk od osmi let), jejich pedagogĤm, rodiþĤm i prarodiþĤm a bude probíhat v hlavní budovČ Muzea hlavního mČsta Prahy na Florenci (Na PoĜíþí 52, 180 00 Praha 8) od 5. þervna 2013 do 5. ledna 2014, dennČ kromČ pondČlí od 9.00 do 18.00 hodin. Zdroj: http://www.muzeumprahy.cz

Ivan Lendl: Alfons Mucha Obecní dĤm hlavního mČsta Prahy Unikátní výstava nejkompletnČjší kolekce plakátĤ Alfonse Muchy ze soukromé sbírky Ivana Lendla Až do 31.7.2013 mĤžete navštívit unikátní výstavu plakátové tvorby Alfonse Muchy. NEJ projektu • Kompletní sbírka Ivana Lendla je vystavovaná absolutnČ poprvé v historii. • Jde o nejvČtší a nejkomplexnČjší sbírku plakátové tvorby Alfonse Muchy na svČtČ (151 artefaktĤ). • Realizaþní nároþnost projektu z nČj þiní jedineþnou událost – nabízí životní zážitek, který si pravdČpodobnČ nebudete mít možnost zopakovat. • Spojení legend Alfons Mucha a Ivan Lendl Alfonse Muchu a Ivana Lendla mnohé spojuje. Jejich jména patĜí k tČm, která si cizinci v souvislosti s ýeskou republikou vybavují mezi prvními. Oba dosáhli nejvČtších úspČchĤ a spoleþenského uznání nikoli ve vlasti, ale za hranicemi. A pĜedevším: Oba ve svČtovém mČĜítku urþovali ve svých oborech styl, který ovlivnil jak souþasníky, tak budoucí generace – byĢ Mucha na poli výtvarného umČní a tehdejšího designu a Lendl na tenisových kurtech. Výstava je spojením tČchto dvou fenoménĤ. Mostem z minulosti do souþasnosti a naopak, propojujícím þeské osobnosti svých ér. ýech Alfons Mucha se nyní díky ýechovi Ivanu Lendlovi vrací do Prahy. A jsou to právČ vazby s pĤvodní vlastí, díky nimž budeme mít tu þest spatĜit nejkomplexnČjší sbírku Muchových plakátĤ jako první na svČtČ.


Alfons Mucha - životopis SvČtoznámý þeský malíĜ, grafik a návrháĜ, který se proslavil zejména užitým umČním (plakáty, etikety, knihy, šperky, nábytek). StČžejní pĜedstavitel dekorativního secesního stylu, jenž urþoval „vzhled“ tehdejší doby. Jeho jméno a pĤsobení jsou spojeny pĜedevším s PaĜíží, kde dlouhé roky žil. Pojmy „le style Mucha“ nebo také „art nouveau“ þi „nejznámČjší secese“ oznaþují poslední z univerzálních stylĤ. Na pĜelomu 19. a 20. století ovládl vše – od architektury pĜes nábytek až po módu a nálepky na sušenkách. Tento malíĜský rukopis je spojen se jménem Alfonse Muchy, muže, díky nČmuž je secese stále živá. Byl jejím nejvýznamnČjším pĜedstavitelem, v Americe jej vítali a ctili jako nejvČtšího dekorativního umČlce svČta. Jeho vstupenkou na výsluní pĜitom nebyla vznešená salonní plátna, ale obrazy ulice – plakáty. Cesta Alfonse Muchy k postavení obdivovaného umČlce vedla z rodných Ivanþic pĜes Brno, VídeĖ, Mnichov a PaĜíž… (Mimo jiné i pĜes nepĜijetí na pražskou Akademii výtvarných umČní, kde jej odmítli pro nedostatek talentu) Sláva pĜišla prakticky ze dne na den. Sarah Bernhardtová, tehdejší paĜížská divadelní heroina nejvyššího jasu, si u nČj v roce 1894 objednala plakát na pĜedstavení Gismonda, uvádČné ve slavném divadle de la Renaissance. ZapĤsobil jako zjevení. NČco, co tu ještČ nebylo. Sarah byla nadšená, protože plakát nikdo nepĜehlédl. Lidé byli fascinováni. Spolupráce s hereþkou trvala dlouhých pČt let a pĜinesla Muchovi Ĝadu dalších nabídek. Je považován za jednoho ze zakladatelĤ plakátové tvorby, v souþasném kontextu bychom nejspíše Ĝekli outdoorové reklamy. PravdČpodobnČ intuitivnČ vycítil, že nejsilnČjším magnetem pro spotĜebitelovo oko není produkt sám, ale emoce, jež jsou s ním spojeny. A jsou-li zachyceny ve tváĜi krásné ženy, efekt je ještČ mocnČjší. Muchovi se podaĜilo vystihnout nejen ideál dobové krásy, ale i nový pĜístup k reklamČ, který je používaný dodnes, kdy výrobky propagují svČtové modelky. Mucha navíc, protože šlo o tisk, otevĜel plakát široké veĜejnosti, umožnil jí, aby si jej mohla koupit a vyzdobit si jím domácnosti. Dal rovnČž vysokou úroveĖ nejrĤznČjším pĜíležitostným tiskĤm, v jejichž úpravČ ukázal, že lze všední den pĜemČnit ve svátek.“ I když mu svČt ležel u nohou, srdce Alfonse Muchu táhlo domĤ. Jakmile v Americe sehnal sponzora, vrátil se a zaþal tvoĜit cyklus monumentálních pláten, o nČmž byl pĜesvČdþen, že se stane jeho životním dílem – Slovanskou epopej. Nikdy jej nedokonþil. ýeský lid však ještČ staþil obohatit známkami a bankovkami þi policejními uniformami, které navrhl pro novČ vzniklou samostatnou republiku. Byl jedním z mála umČlcĤ, kteĜí se doþkali uznání již za života, a jeho obliba po desetiletí neutuchá. Jak jinak – krása žen a kvČtĤ je vČþná. Ivan Lendl - životopis Ivan Lendl je bývalý svČtový hráþ þíslo jedna profesionálního tenisu. V 80. letech 20. století byl jedním z nejdominantnČjších tenistĤ a pobýval na špici svČtového žebĜíþku až do zaþátku 90. let. Tennis magazine ho vyhlásil jedním z deseti nejúspČšnČjších hráþĤ od roku 1966 a zdĤraznil jeho význam, zejména profesionální pĜístup, který ovlivnil tenisovou historii a plejádu tČch, kdo pĜišli po nČm. V knize Moderní encyklopedie tenisu zahrnul Bud Collins Lendla do seznamu 21 nejvČtších tenisových hráþĤ v období 1946 – 1992. Ivan Lendl zaþal úspČšnou profesionální dráhu v socialistickém ýeskoslovensku. V roce 1980 pomohl k vítČzství ýSSR v Davis Cupu. V roce 1986 trvale pĜesidluje do USA a o šest let pozdČji se stal americkým obþanem. BČhem kariéry získal osm grandslamových titulĤ ve dvouhĜe. Probojoval se celkem do 19 grandslamových finále, což byl dlouhodobý rekord. Dosáhl alespoĖ jednoho grandslamového finále bČhem 11 let v ĜadČ, což je rovnČž rekord všech dob, který byl pozdČji vyrovnán Petem Samprasem. Po seznámení se spisovatelem JiĜím Muchou v roce 1982 Ivana Lendla doslova nadchlo dílo jeho otce Alfonse. Zaujaly ho pĜedevším plakáty, které se rozhodl sbírat. Na pomoc pĜizval odborníka Jacka Rennerta a zaþal vznikat unikátní soubor, který nyní þítá 151 položek. Pomineme-li obþasné zápĤjþky jednotlivých dČl na výstavy a podobnČ, kompletní sbírka doposud nikdy neopustila sídlo Ivana Lendla, v tomto rozsahu soubor doposud nebyl nikdy vystaven. Zdroj: http://www.mujmucha.cz Zdroj: http://www.lendl-mucha.cz

K zamyšlení… HĜíchy a ctnosti

Výþet sedmi hlavních hĜíchĤ zavedl na konci 6. století papež ěehoĜ I. Veliký, ovšem otázka jejich vzniku je nejasná. Podle nČkterých autorĤ jde o upravenou verzi seznamu osmi zlozvykĤ, vytvoĜeného ve 4. století Evagriem z Pontu. HĜích znamená stavy mysli, okolo kterých se „otáþí“ celá hĜíšnost þlovČka. Jde tedy o hĜíchy a lidské slabosti, ze kterých vychází další hĜíšné þiny. V moderní dobČ se vyskytly i návrhy na zavedení nového výþtu, žádný z nich však výraznČji neuspČl.


HĜíchy: Pýcha. Lakomství. Závist. HnČv. Smilstvo. NestĜídmost. Lenost. Ctnosti: Pokora. ŠtČdrost. PĜejícnost. Mírumilovnost. Cudnost. StĜídmost. ýinorodost. Jednou z nejþastČjších lidských emocí, která se dotýká témČĜ každého þlovČka, je ZÁVIST. Závist je jedna z lidských emocí, spoþívající v touze po nČþem, co má nČkdo jiný, a snaze získat pĜedmČt této touhy, þi druhého o to pĜipravit, nČkdy i za cenu zavrženíhodných þinĤ. Spolu se žárlivostí þi nenávistí patĜí mezi konceptuální lidské emoce. Z hlediska náboženského bývá odsuzována jako hĜích, napĜ. katolická nauka ji považuje za jeden ze sedmi hlavních hĜíchĤ. Opakem závisti je pĜejícnost. Sochy hĜíchĤ a ctností od Matyáše Brauna zdobí prĤþelí Hospitalu v areálu Kuksu. A jak závist vidí nČkteĜí lidé? ¾ Žena touží víc po závisti žen než po obdivu mužĤ. Autor: Hippolyte Adolphe Taine ¾ Závist je forma chvály. Autor: John Gay ¾ ZávistníkĤm se nejlépe pomstíš, budeš-li den ode dne lepší. Autor: Diogenes Laertios ¾ Jenom krásný den chválí všichni, neb jej mohou chválit bez závisti. Autor: Miguel de Cervantes y Saavedra ¾ NejvČtší závist vzniká vĤþi tČm, kteĜí vlastní silou vzlétli a tak unikli ze spoleþné klece. Autor: Francesco Petrarca ¾ Závistivec Ĝíká: "Ostatní mají štČstí - mají všechno, co já potĜebuji mít". Autor: Alexi Andrejev ¾ Závist zasluhuje pouze ten, kdo ji sám nezná. Autor: Francois de la Rochefoucauld ¾ Ze strachu pĜed závistí dokážeme být dokonce umírnČní a stĜídmí. Autor: Francois de la Rochefoucauld ¾ Jestliže nČkdo závistí se unést dává, když u nČkoho velkou hojnost uvidČl, své vlastní vnitĜní bohatství tím vyþerpává, jako kdyby tím i sám sobČ závidČl. Autor: Sakja-pandita ¾ Závist je zármutek nad cizím dobrem. Autor: Zenón ¾ Jen stateþný a šĢastný mĤže závist snést. Autor: Publilius Syrus ¾ Lidé, kteĜí žijí v závisti a zlobČ, neváhají pustit se i do toho nejlepšího. Autor: William Shakespeare ¾ Milé dámy, nikdy se neukazujte svým starým pĜítelkyním v novém kožichu. Autor: Kenda ¾ Závist je prĤvodkyní slávy a lidé rádi utrhají na cti tČm, které vidí pĜíliš vynikat nad prĤmČr. Autor: Cornelius Nepos ¾ Závist je nejhloupČjší ze všech neĜestí, neboĢ nepĜináší nic. Autor: Honoré de Balzac ¾ Nezávić boháþĤm! Jeden francouzský mudrc bystĜe podotkl, že þasto nosívají veselí nosiþové v pozlacených nosítkách naĜíkajícího pána. Autor: Kozma Prutkov ¾ Závist si nikdy neudČlá svátek. Autor: Francis Bacon ¾ Závistník pĤsobí sobČ žal a je tak sám sobČ nepĜítelem. Autor: Démokritos z Abdér ¾ Nezávić nikomu, protože nevíš, zda neskrývá nČco, co bys s ním za žádnou cenu nemČnil. Autor: August Strindberg ¾ Závist je nesmiĜitelnČjší než nenávist. Autor: Francois de la Rochefoucauld ¾ Závist vyžene koĜeny pod sousedĤv plot. Autor: Franz Hannemann ¾ Zklamaná ctižádost snadno probouzí jinou vášeĖ - závist. Autor: Stefan GarzyĖski ¾ ěíká se, že peníze nedČlají þlovČka šĢastným - tím se jistČ myslí peníze druhých. Autor: Jules Renard ¾ Na cizích polích je úroda vždy o mnoho vČtší. Autor: Publius Ovidius Naso ¾ Posledním stupnČm závisti je nenávist. Autor: Gaius Plinius Secundus Maior ¾ Poþet tČch, kteĜí nám závidí je též mírou našeho úspČchu. Autor: OldĜich Fišer ¾ Závistivci sice umírají, ale závist je nesmrtelná. Autor: Moliére ¾ Závist trvá vždy déle, než štČstí tČch, kterým závidíme. Autor: Francois de la Rochefoucauld ¾ ýlovČk udČlá hodnČ, aby ho milovali, a všechno, aby mu závidČli. Autor: Mark Twain ¾ VČtší tíhou jsou cizí úspČchy než vlastní neúspČchy. Autor: Blaise Pascal ¾ Závistivci nejsou šĢastni dĜíve, dokud nezpĤsobí, že druzí také závidí. Autor: C. Diane ¾ Závist rozváže právČ tolik jazykĤ, kolik jich obdiv umlþí. Autor: Honoré de Balzac ¾ Láska a závist þlovČka trápí, ostatní city ne, protože netrvají tak dlouho. Autor: Francis Bacon ¾ Bolení zubĤ a závist tČžko utajíš. Autor: Martti Larni ¾ PoĜád je víc lidí bez vyhlídek než bez závisti. Autor: Francois de la Rochefoucauld ¾ Závist je nejupĜímnČjší formou uznání. Autor: Richard Wiggins ¾ Závistivý þlovČk chudne štČstím druhého. Autor: Quintus Flaccus Horatius ¾ Chcete-li þlovČka ochránit pĜed lidskou závistí, musíte ho uþinit absolutnČ nešĢastným. Autor: OldĜich Fišer ¾ Vynikající a skvČlý osud vzbuzuje závist. Autor: Marcus Tullius Cicero ¾ ýlovČk nerad vidí druhé šĢastnČjší než je sám. Autor: Sebestian Roch Chamfort Zdroj: http://cs.wikipedia.org

A nakonec ještČ nČjaké ty babské rady… Univerzální hĜebíþek Jak se zbavit létavého hmyzu Proti mouchám a dalšímu hmyzu v místnostech pomáhá hĜebíþková voda. Do mistiþky dejte asi 15 ks hĜebíþku, zalijte je vodou a nechte louhovat. Misku uložte kdekoliv v místnosti, v níž zĤstávají po celý den otevĜená okna nebo dveĜe. Pro lepší úþinek je dobré ponechat misku na stole nebo v blízkosti oken i dveĜí. Dokonce i vosa, která vlétne dovnitĜ, jakmile


zaregistruje vĤni hĜebíþku, zase odletí. A staþí jen, aby byly hĜebíþky stále ponoĜené pod vodou (proto je tĜeba vodu kontrolovat a dolévat). HĜebíþkem na mravence HĜebíþek vám ale pomĤže napĜíklad také proti mravencĤm. Mravenci jeho vĤni také nesnášejí. Pokud hĜebíþek položíte na mravenþí cestiþku, nebo na ni nakapete hĜebíþkový olej, mravenci se místu vyhnou a nepĜejdou pĜes nČj. VoĖavý byt skoro zadarmo PodobnČ si vyrobíte také vĤni - nebo zvlhþovaþ vzduchu. JeštČ na chalupČ nebo na chatČ topíte v kamnech? Dejte na nČ smaltovaný hrnec s vodou. Do ní pĜidejte kĤru z citrusĤ, hĜebíþek, kousky skoĜice a nechte vaĜit. VĤnČ se bude uvolĖovat do bytu, aroma hĜebíþku zažene hmyz a pára zvlhþí suchý vzduch. Ústní voda Z hĜebíþku si mĤžete vyrobit také ústní vodu. PĜipravíte ji tak, že do pĤllitrové nádoby dáte dva šálky vaĜící vody a pĜidáte asi 80 g þerstvého rozmarýnu a 30 g celého hĜebíþku. Nádobu uzavĜete, dejte pĜes noc louhovat a poté scećte. HĜebíþková tinktura JeštČ úþinnČjší je tinktura. Do 0,5 litru 60 % lihu dejte asi 10 g hĜebíþku a nechte minimálnČ 14 dní louhovat. Pak nálev pĜecećte a tinkturu používejte na vyplachování. Hodí se pĜi bolestech zubu, ale rovnČž pĜi paradentóze. Na bolavý zub použijte hĜebíþkový olej. Pokud bolest neustoupí, navštivte lékaĜe. Zdroj: http://zena.centrum.cz

Mravenci jsou stále problém… Máte plnou kuchyĖ nezvaných hostĤ? Skoncujte s mravenci, kteĜí si bez dovolení budují cestiþky a obléhají cukĜenky a nádoby se sirupem. Máme pro vás užiteþné rady našich babiþek a tipy þtenáĜĤ/Ĝek. Zbavte se jich bez chemie! Malé potvĤrky se snaží do našich domĤ a bytĤ dostat bČhem roku dokonce ve dvou vlnách. Na podzim se setkáte s faraony, þervenými mravenci, kteĜí netouží po niþem jiném, než se ve vašem pĜíbytku ohĜát. Jaro je zase ideální dobou pro malé þerné mravence, shlukující se pod fasádou, podél oken nebo u dveĜí. Zjistí-li, že je za oknem teplo a dokonalý bufet, je to jen otázka þasu, kdy se objeví v hojném poþtu. Staþí jim jejich pobyt znepĜíjemnit a své hnízdo lehce pĜestČhují jinam. Babské rady, jak na mravence ¾ Na oknČ þi balkonČ pČstujte mátu, eukalyptus, bazalku þi levanduli. Aroma je odpuzuje. ¾ Pod oknem zasaćte cibuli, þesnek nebo ĜebĜíþek. Nebude se jim chtít putovat pĜes voĖavé záhony. ¾ Na místo, kde se hromadí, nastražte osolený celer posypaný skoĜicí. Za pár dnĤ se odstČhují. ¾ Do cestiþky jim pĜipravte papír a na nČj kvasnice s cukrem þi medem. Po pozĜení umírají. ¾ UdČlejte roztok ze sírového kvČtu (rostlina Isis spuria), citrónu, kvČtu máty a majoránky. PravidelnČ potírejte díry a škvíry, kterými do domu vnikají. ¾ Do míst, kde se objeví, a na pravidelné cestiþky dejte aromatické látky: jalovcový list, kerblík, skoĜici, majoránku, hĜebíþek. ¾ Díry a prahy dveĜí natĜete roztokem horké slané vody nebo kombinací pČti dílĤ zažívací sody, jednoho dílu cukru a vody. ¾ Vysušenou kávovou sedlinu nadrobte a nasypte do cesty nebo pĜímo na nČ. ¾ Otvory, kterými prolézají dovnitĜ, postĜíkejte vodou s jarem. ¾ Nasypte jim do cesty pepĜ, sĤl nebo pálivou papriku. ¾ Výbornou prevencí v dobČ jejich výskytu je úklid celého bytu octovou vodou. ¾ BytostnČ nesnášejí hĜebíþek, staþí jich pár rozmístit po bytČ a po první návštČvČ se už nevrátí. ¾ Putování pĜeruší i þára ze zubní pasty. MĤžete jí natĜít okenní rám nebo udČlat þáru pĜes jejich oblíbenou trasu. ¾ Velmi nepĜíjemná nástraha je pro nČ rozsypaný prášek do peþiva, který jim nechutná a lepí se na nohy. A pokud jste již hodnČ zoufalí, prý pomĤže nakreslit na zem þáru bílou kĜídou, údajnČ ji nepĜekroþí Zdroj: http://zena.centrum.cz

S jahodou na zuby!

Podle archeologických nálezĤ již þlovČk z doby kamenné jedl planČ rostoucí jahody. První dochované zprávy o jahodách a hlavnČ o jejich léþebných úþincích pocházejí od Ĝeckého lékaĜe Hippokrata a ve starém ěímČ byly jahody považovány za lahĤdku. Ve stĜedovČku pČstovali jahody mniši v klášterních zahradách a tyto þervené plody nesmČly chybČt ani na zámeckých hostinách. OdrĤdy jahodníku se dĜíve podobaly asi nejvíce dnešním lesním jahodám. Jahody obsahují enzym, který je pĜirozeným bČlidlem. Jahody mĤžeme rozmaþkat, pomocí zubního kartáþku nanést na zuby a nechat pár minut pĤsobit. Do jahodové smČsi mĤžeme pĜidat i nepatrné množství jedlé sody. PĜírodní bČlení však má i svá úskalí, protože ovocná kyselina mĤže poniþit zubní sklovinu. BČlit zuby pomocí jahod je vhodné tak maximálnČ jednou za dva týdny. Zdroj: Moje rodina – Víkendová pĜíloha regionálního Deníku þ. 26/29.6./2013


Jak na komáry v mokĜinách aneb jak se zbavit otravného souseda!? Zahrada je pĜíjemným místem pro relaxování ve stínu, ale vše se v okamžiku zmČní v horor, když je vaše venkovní posezení obklíþeno komáry. Podívejte se, jak mĤžete terasu þi pergolu ochránit pĜed nájezdy otravného hmyzu! V našich zemČpisných šíĜkách se mĤžeme setkat až se 45 druhy komárĤ, kteĜí jsou aktivní témČĜ po celý rok. Teć nejspíš pánĤm zaþnou cukat koutky, ale v Ĝíši hmyzu platí, že mezi otravnČjší z páru komárĤ, patĜí hlavnČ samiþky, které nám sají krev a jsou schopné vyprodukovat témČĜ nezniþitelná vajíþka. PĜeþtČte si, jak se mĤžete bránit. Repelentové spirály Existují insekticidní spirály, které postupnČ odhoĜívají a do okolí jsou uvolĖovány odpuzující látky. Ochrana se snadno používá a ve vČtru nezhasíná. UV lapaþe hmyzu UV svČtlo nechtČné návštČvníky pĜiláká a elektroda, která je pod proudem, následnČ rychle zahubí. Lapaþ se hodí pro použití v domČ, na terase nebo v obytném pĜívČsu. Nemusíte se bát, provoz je bezpeþný a šetrný. Jako ochrana pĜed nenechavými prsty dČtí slouží druhá plastová mĜížka, která není pod proudem. Ultrazvukové odpuzovaþe Fungují na bázi frekvence zvuku, jež bodavý nepĜítel nesnáší. Jsou to malé krabiþky na baterky nebo do elektriky, které vysílají tóny o frekvenci 22-28 Khz. Novinkou zĤstává ultrazvukový program, který si na internetu stáhnete do svých notebookĤ nebo telefonĤ. Vygenerují tóny, které lidské ucho neslyší, ale hmyz odpudí. Náramky Moderní náramky by mČli pomoci otravné komáry odehnat. Neþekejte, že jsou napuštČné smrdutým repelentem, vČtšinou jde právČ o aromatické bylinky a citrusy, které hmyzu vadí. Fungují místo spreje, který si obvykle stĜíkáme na obleþení, staþí si je jen nasadit. MČli by vydržet zhruba 10 dní a seženete je v obchodech se sportovními potĜebami nebo na internetu. ZapomeĖte na chemii, sáhnČte po bylinkách AĢ se to zdá možná šílené, na hmyz a hlavnČ komáry funguje "aromaterapie". Mezi nejúþinnČjší zbraĖ patĜí levandule, která se dá používat nČkolika zpĤsoby. Staþí si ji nasušit a rozmístit po terase þi pergole nebo si ji nastrkat do kapsy þi se potĜít levandulovým olejem. Pozor, nepoužívejte ji v pĜípadČ, že máte nízký tlak nebo jste v prvním trimestru tČhotenství. PodobnČ je na tom i máta. VČdci z univerzity v IowČ pĜišli na to, že její vĤnČ je úþinnČjší než chemické insekticidy. Natrhejte ji a nechte sušit v mistiþce pĜímo na stole zahradního posezení. VýbornČ zafunguje, když listy promnete v ruce, potĜete si jimi pĜedloktí a oblast krku. (pozor na alergii) Co ještČ zabírá: • citronový olejíþek do aromalampy • skoĜice • karafiáty • rozmarýn • starý dobrý ocet • meduĖka • jalovec Také jste nenávidČli, když vám rodiþe foukali cigaretový kouĜ do vlasĤ, aby na vás nešli komáĜi? Aþ je to škodlivé, kouĜ všeobecnČ komárĤm vadí. Nemusíte nutnČ sahat po cigaretách, staþí dým z ohnČ. Staré dobré babské rady • Sedíte-li venku, namažte se vepĜovým sádlem. • Kolem posezení vysázejte afrikány nebo rozložte pelynČk. • Hmyz nesnáší pach þesneku, potĜete jim rámy oken þi okraje venkovního posezení. Zdroj: http://zena.centrum.cz


Slovo šéfredaktorky na závČr Když píši poslední sloupek našeho zpravodaje, vždy si vzpomenu na novináĜku Carrie Bradshaw ze seriálu Sex ve mČstČ, která v nich zcela otevĜenČ popisuje svĤj život, pĜátelství a vztahy, pĜedevším mezi muži a ženami v New Yorku. Nic takového já rozhodnČ v tomto plátku dČlat nehodlám. PĜesto si dovolím Ĝíct, že je jedno, zda þlovČk žije v Mokrém þi New Yorku, jestli žije v chalupČ nebo mrakodrapu, protože všude žijí lidé, kteĜí mají stejné radosti i stejné starosti. V podstatČ mi skoro všichni urþitČ dají za pravdu, že všude je to stejné, všude žijí stejní lidé, všude je potĜeba živit se prací, všude je chleba o dvou kĤrkách. Protože šĢastný život není o bohatství, ale o vnitĜní spokojenosti. A proþ to všechno píšu? Zaujala mČ v anketČ „Které místo je v Mokrém nejkrásnČjší þi nejošklivČjší“ jedna zvláštní odpovČć, která s anketou ani nesouvisela, že život není jenom o soutČžích. To jistČ ne. PĜestože v odpovČdi cítím pichlavý podtext, musím Ĝíct, že co se tu v obci vybudovalo, uspoĜádalo, bylo možné provést právČ díky soutČžím a díky knihovnČ, aĢ se to nČkomu líbí nebo ne. Díky soutČžím, kterých se naše obec úþastní a které poĜádá, nám zajišĢují body v pĜidČlování dotací. Je to prostČ jednoduché. Jako ve škole. Kdo se snaží, dostane bod. Kdo se fláká, nic nedČlá, žádný bod! A proþ by ho mČl taky dostat? Možná bychom si to mohli zkusit. PĜestaneme být aktivní, založíme si ruce pod hlavu, nebudeme nic dČlat a budeme þekat, až nás budou na kraji þi ministerstvech pĜemlouvat, jestli náhodou nepotĜebujeme nČjaké peníze? Že jich mají tolik, že nevČdí co s nimi a že se jich potĜebují zbavit. Také cítíte tu absurditu? Víte, že dnes obdržet dotaci je dost tČžké a stále složitČjší? Staþí k tomu malý pĜíklad: Na zaþátku roku knihovna žádala o dotaci na soutČž zpravodajĤ Rychnovska. Je to žádost velmi malá, o to víc ale nároþná. Málokdo však ví, že i tak malý projekt musí dnes už projít tĜemi výbČrovými koly. Na zaþátku je nČkolika mČsíþní sledování krajských dotaþních titulĤ, zda vĤbec bude vypsán ten správný grant, který se hodí k vašemu projektu. Potom teprve mĤžete sepsat žádost podle stanovených podmínek, nesmíte prošvihnout termín, nesmíte v zadaných bodech na nic zapomenout. Že ji zkoumají þlenové výbČrové komise, radní a nakonec i krajští zastupitelé? Že musíte vymyslet takový projekt, aby je zaujal a pĤl roku þekat než dostanete nČjaké rozhodnutí? Královéhradecký kraj patĜí k tČm lepším úĜadĤm, svoje rozhodnutí pošlou písemnČ. A pokud je bohužel záporné, pĜesto ocení vaši þinnost a úsilí a popĜeje vám hodnČ zdaru do další práce. Ale tĜeba takové ministerstvo kultury se ani neobtČžuje napsat, když vám dotaci nepĜidČlí. Tentokrát jsme mČli štČstí, náš projekt zaujal svojí výjimeþností a originalitou a dotaci na soutČž zpravodajĤ ve výši 14 tisíc korun naše knihovna obdržela. Kolik ale originálních projektĤ se dá ještČ vymyslet, když už je témČĜ vše vymyšleno? Není ale nutné vymýšlet za každou cenu nČco nového, staþí zdokonalovat to, co je þasem provČĜené úspČchem a co se lidem líbí. A nebylo by lepší, kdyby se do života v obci zapojilo víc lidí? Dokázali bychom totiž daleko víc. A možná bychom pak nemuseli žádat o dotace, protože bychom si vystaþili sami, svým þasem a svými silami, které, když to jinak nejde, musíme zaplatit. SamozĜejmČ, že všichni se zapojit nemohou, to bychom takovou invazi asi také nezvládli. A protože je všechno dobrovolné, tak aĢ ti, kteĜí opravdu nechtČjí nic dČlat, jsou doma, bude to tak urþitČ lepší. Pokud totiž nejsou pĜesvČdþení o smyslu svého konání, jejich práce pak stejnČ nestojí za nic. A ti ostatní, jsou vždy vítáni. A závČr? Jen malý dodatek! Knihovna svými aktivitami obci vydČlala na dotacích 1 milion 259 tisíc korun z celkových pĜidČlených dotací 1 milion 494 tisíc korun. A to není malé þíslo! Bez toho by nebyla v obci spousta vČcí a asi ani nový obecní úĜad s vodou a „záchodem“. ZamČstnanci by dál 20 let chodili þĤrat do potoka (v dobČ sucha) nebo po sousedech (v dobČ dešĢĤ). Ale to nikoho dĜív rozhodnČ netrápilo, když po sobČ mohl v pohodlí svého domova nebo zamČstnání spláchnout a umýt si ruce v teplé vodČ, která teþe z opravdového kohoutku a ne z PET láhve! A poslední dobou stále prší! Dost dČsivá pĜedstava, že? Dagmar Honsnejmanová, také knihovnice a kronikáĜka

PĜísloví nakonec… „Zeptáš-li se, budeš pČt minut vypadat jako blbec. Nezeptáš-li se, budeš blbcem po celý život.“ ýínské pĜísloví Mokerský zpravodaj vydává Obec Mokré Šéfredaktorka, texty a grafika: Den vydání: 10.7.2013 Redakce: Dagmar Honsnejmanová Tisk: Regereklama, Nádražní 460, Knihovna U MokĜinky AutoĜi ostatních pĜíspČvkĤ a zdroje jsou uvedeny pod þlánky 517 73 Opoþno Mokré þp. 12 Fotografie: archiv kroniky obce, pĜípadní autoĜi jsou Kontakt: 494 667 569 517 71 ýeské MeziĜíþí uvedeni zvlášĢ Náklad: 110 ks Periodicita vydávání: ýíslo zpravodaje: 2/2013 Evidenþní þíslo: MK ýR E 17618 nepravidelnČ 4 – 5 x roþnČ Spis.zn. 76.1-A/5 Pro obyvatele Mokrého zdarma Kontakt na vydavatele a zasílání pĜíspČvkĤ: [email protected] Elektronický zpravodaj: www.obecmokre.cz/zpravodaj2 a archiv www.obecmokre.cz/nepravidelny_zpravodaj Vydavatel neodpovídá za stylizaci pĜíspČvkĤ, za tiskové a pravopisné chyby. Za obsah þlánkĤ plnČ zodpovídají jejich autoĜi a jejich názory nemusí vyjadĜovat postoj vydavatele. Všechny zprávy jsou v souladu se zák. 101/2000 Sb. DobrovolníkĤm dČkujeme za roznášku v obci.


Zasedání zastupitelstva obce

Recommend Documents