Zápis ze zasedání Rady Biologického centra AV ČR, v. v. i. (dále jen Rada) Termín: Místo: Čas:
23. 6. 2014 zasedací místnost ÚMBR, Branišovská 31, České Budějovice 12,35–19,05 hod.
Přítomni: T. Scholz (předseda), J. Kopáček (místopředseda), P. Kopáček, V. Košťál, K. Šimek, J. Špak (interní členové), J. Doležel, H. Šantrůčková, J. Šobotník (externí členové), M. Krištůfková (tajemnice); hosté: M. Šimek (ředitel BC), J. Adamcová, B. Helclová, T. Rys, O. Tomec (SoS – bod 6); J. Fišerová (SoS – 11); K. Tajovský (ÚPB – 7). Omluveni: J. Frouz, F. Marec, V. Pižl, F. Vácha (interní), P. Horák, A. Petrusek (externí). Program:
1. Přivítání hostů a schválení programu jednání - předseda Rady přivítal přítomné členy a blahopřál externímu členovi J. Doleželovi k vynikajícím výsledkům v rámci projektu sekvenování genomu pšenice; tyto výsledky byly zmíněny na dubnovém zasedání Akademického sněmu a budou publikovány ve 2 článcích v časopise Science.
2. Ověření zápisu z posledního zasedání Rady BC dne 26. 2. 2014 - žádné připomínky k zápisu nebyly vzneseny. Usnesení: Rada BC ověřila zápis ze zasedání dne 26. 2. 2014 bez připomínek.
3. Ověření hlasování per rollam za období od posledního zasedání Rady BC dne 26. 2. 2014 - návrhy na udělení ocenění; - mzdová podpora postdoktorandů na pracovištích; - změna Zřizovací listiny; - schválení rozpočtu BC pro rok 2014; - neplatnost usnesení o hlasování per rollam ohledně racionalizačního opatření (zrušení pozice projektového manažera projektu VĚDRO k datu ukončení projektu) podle Bodu 4 Článku 4 Jednacího řádu Rady. Usnesení: Rada BC schválila bez připomínek všechna hlasování per rollam uskutečněná v období od posledního zasedání dne 26. 2. 2014 a potvrdila neplatnost usnesení o hlasování o racionalizačním opatření.
4. Krátká informace ředitele BC Miloslava ŠIMKA - Strategie AV ČR: do 6 programů je zapojeno přes 25 týmů z BC; dva programy byly navrženy
-
BC (Ekosystémy – koordinátor M. Šimek; Patogeny – koordinátor J. Lukeš); stále zůstávají nevyjasněny klíčové otázky včetně tzv. programového financování; podle informace J. Doležela, člena Vědecké rady AV ČR, bylo proti původním předpokladům navrženo více programů; rozhodnutí Akademické rady o konečném počtu programů bylo proto odloženo na červenec 2014; hodnocení ústavů a týmů za období 2010–2014: dosud nejsou k dispozici žádné nové informace; v rámci BC bylo každému vědeckému pracovníkovi přiděleno tzv. Researcher ID pro získání informací o jeho publikační aktivitě v systému Web of Science; 1
-
-
-
hodnocení podle II. pilíře Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI): výzkumné instituce byly požádány o dodání nejlepších výsledků VaV za roky 2009–2013 v rámci tzv. II. pilíře hodnocení výsledků vědy a výzkumu, a to v závislosti na výši přidělených institucionálních prostředků (na BC připadá ekvivalent 16 výsledků při 100% podílu; celkem bylo vybráno 29 výsledků s různým podílem autorů z BC); výhled činnosti BC: jedním z hlavních úkolů, který souvisí i s blížícím se hodnocením výzkumných týmů, je možné zvýšení odpovědnosti a pravomocí vedoucích týmů (a s tím související snížení pravomocí ředitelů vědeckých ústavů BC); dalším významným úkolem je příprava dalšího projektu zaměřeného na půdu a vodu (v návaznosti na projekty SoWa a PŮVOD, které nebyly podpořeny patrně z „politických“, nikoliv odborných důvodů); další informace: ředitel informoval členy Rady o plánované změně vlastnického práva k objektu zámku v Nových Hradech (dosud Centrum výzkumu globální změny AV ČR; novým vlastníkem bude pravděpodobně Mikrobiologický ústav AV ČR) a s tím souvisejícím ukončením pronájmu místností v areálu BC Na Sádkách.
V následné diskusi členové Rady podpořili myšlenku přípravy nového projektu zaměřeného na půdní a vodní ekosystémy; v souvislosti s podklady pro hodnocení tzv. II. pilíře pro RVVI členové Rady zdůraznili nevhodnost a administrativní náročnost současné metodiky hodnocení výzkumu pro objektivní posouzení kvality vědeckých výstupů výzkumných institucí. Usnesení: (i) Rada BC vzala na vědomí informaci ředitele BC a souhlasí se zapojením BC do 6 výzkumných programů přípravy Strategie BC; (ii) Rada BC podporuje přípravu velkého projektu zaměřeného na výzkum půdy a vody a pověřuje své členy H. Šantrůčkovou a J. Kopáčka, aby společně s ředitelem BC M. Šimkem a pracovníky projektového oddělení hledali možnosti podání projektu, např. v rámci vhodné výzvy Strukturálních fondů; (iii) na základě požadavku ředitele BC zahájí Rada ve spolupráci s vědeckými radami jednotlivých ústavů BC diskusi o možném zvýšení odpovědnosti a pravomocí vedoucích výzkumných týmů.
5. Schválení Výroční zprávy o činnosti a hospodaření BC za rok 2013 - návrh Výroční zprávy byl projednán Dozorčí radou s jediným požadavkem na úpravu, -
-
konkrétně doplnění popisků k obrázkům; tento požadavek byl splněn; předseda Rady poděkoval J. Šobotníkovi a dalším externím členům za cenné připomínky ke zprávě za rok 2012, které byly vedením BC zohledněny při přípravě aktuální zprávy, včetně zestručnění textu a zvýšení jeho přehlednosti; členové Rady neměli k předložené zprávě žádné připomínky.
Usnesení: Rada BC schválila Výroční zprávu o činnosti a hospodaření BC za rok 2013 bez připomínek.
6. Ekonomické a další informace - zpráva s informacemi o financování SoS a personálních změnách: součástí materiálu o rozsahu 16 stran, vypracovaného vedoucí SoS BC Zdeňkou Grufíkovou, jsou podrobné informace o rozpočtu SoS v letech 2009–2014 (klesl z 21% z institucionálních prostředků BC v roce 2009 na 16% v roce 2014), personálním složení i provedených organizačních změnách; zpráva rovněž obsahuje požadavky SoS na vědecké útvary s cílem zlepšit vzájemnou komunikaci a zamezit chybám při administrativním zajištění činnosti vědeckých ústavů; předseda Rady proto navrhl, aby byl zmíněný materiál v předložené formě rozeslán všem vědeckým pracovníkům BC a stal se přílohou tohoto zápisu; 2
-
-
plán stavebních akcí a žádosti o dotace pro roky 2015–2018: vedoucí provozního úseku Tomáš Rys a ředitel BC Miloslav Šimek zodpověděli dotazy ohledně plánované výměny vnějšího pláště budov v areálu BC na Branišovské; výměna vnějších panelů se uskuteční pouze v případě udělení dotace ze Státního fondu životního prostředí (50% nákladů z odhadovaných 22 mil. Kč) a Kanceláře AV; zároveň musí být zajištěno minimální omezení práce vědeckých ústavů; žádosti o dotace na přístrojové vybavení: nebyl vznesen žádný dotaz na vedoucího úseku informačních technologií Oldřicha Tomce; výjezdní zasedání členů Ekonomické rady v jižních Čechách (Nové Hrady, Třeboň a ČB): M. Šimek informoval o účelu zasedání (mj. zjištění skutečného stavu objektů BC v souvislosti s žádostí na jejich opravy a stavební investice) i výsledcích jednání (příslib dalších finančních dotací na rekonstrukci havarijního nebo zcela neuspokojivého stavu infrastruktury BC a na provoz Dětské skupiny Motýl do roku 2017; nominace členky Ekonomické rady a vedoucí SoS Z. Grufíkové do Asociace pro veřejné zakázky). M. Šimek zdůraznil osobní podíl Z. Grufíkové na získání mimořádných dotací pro BC v řádu milionů Kč, v poslední době např. na rekonstrukci sítí IT a rekonstrukci náhradního zdroje elektrické energie pro areál Branišovská; další žádosti jsou v přípravě.
V následné diskusi k vystoupení ředitele BC i představitelů SoS členové Rady poukázali na existující problémy v komunikaci mezi jednotlivými úseky SoS, např. projektovým oddělením a personálním a finančním útvarem. Členové Rady rovněž kritizovali způsob prováděných personálních změn, neboť často nebyla zajištěna odpovídající náhrada, a to zejména po odchodu dlouholetých pracovníků, z nichž řada dobře zvládala svou agendu. Zástupkyně vedoucí SoS J. Adamcová připustila, že rozsáhlé personální změny přinesly některé problémy, které se však intenzivně řeší. Navíc selhání jednotlivce, např. pracovnice zajišťující osobní náklady z grantů, je řadou pracovníků neoprávněně považováno za selhání celé SoS. Členové Rady v souvislosti s tímto konkrétním případem zdůraznili nutnost zajistit lépe než dosud zastupitelnost, tj. zajištění agendy např. nemocného pracovníka jeho spolupracovníkem nebo přímým nadřízeným. Některé existující problémy však mohou souviset s nedostatečným zaučením nových zaměstnanců odcházejícími pracovníky s dlouholetou zkušeností z BC. Diskutována byla také otázka kompetencí ředitelů ústavů ve vztahu k SoS i v rámci Rady ředitele BC, která není výkonným, ale poradním orgánem vedení BC; podle Organizačního řádu BC ředitelé ústavů nemohou zasahovat do kompetence vedoucích pracovníků SoS. Ředitelé ústavů však musejí důsledněji kontrolovat kvalitu služeb poskytovaných pracovníky SoS a v případě nedostatků na tyto adresně upozorňovat odpovědné pracovníky. Je nepochybné, že ne všechny problémy vznikly pouze změnami na SoS a často jsou způsobeny i neúnosným zvyšováním administrativní zátěže současnou legislativou. V některých útvarech SoS nicméně došlo ke snížení rozhodovacích pravomocí výkonných administrativních pracovníků a k zesložitění řídících a rozhodovacích procesů, což snižuje operativnost a rychlost řešení problémů. Ředitel BC M. Šimek uvedl, že na 5 pravidelných poradách ředitele BC s řediteli vědeckých ústavů BC a vedoucí SoS BC, konaných za přítomnosti předsedy Rady BC nebo jeho zástupce v lednu až květnu 2014, vznesli ředitelé celkem pouze 5 kritických a 5 pochvalných připomínek (řada kritických a pochvalných připomínek ředitelů však směřuje adresně k pracovníkům SoS a k jejich přímým nadřízeným). Ředitel BC pravidelně vyzývá k adresným připomínkám k činnosti SoS, aby tyto mohly být ihned a účinně řešeny. 3
Ředitel BC M. Šimek se důrazně ohradil proti paušalizujícím a zjevně nesmyslným tvrzením typu „nic tady nefunguje“ a uvedl, že s takovou formou „připomínek“ se opravdu nedá nic dělat. Problémem je tedy zčásti i absence nebo neadresnost kritiky ze strany vědeckých a dalších pracovníků ústavů, kteří nevyužívají možnost upozorňovat představitele BC a SoS na existující problémy. Ani na setkání vedoucích vědeckých týmů dne 18. 6. 2014 nebyly směrem k vedení BC vzneseny podstatnější připomínky k činnosti SoS a nebyla tak využita možnost přímé diskuse s přítomnými vedoucími všech úseků SoS, se zástupkyní vedoucí SoS i s vedoucí SoS. Týká se to i anonymní ankety, ve které měli pracovníci možnost uvést své připomínky a podněty ke zlepšení; z velké části této možnosti nevyužili, což výrazně ztěžuje možnost zlepšení činnosti SoS i jím poskytovaných služeb. I přes tento fakt se členové Rady domnívají, že by bylo dobré umožnit všem zaměstnancům BC anonymní stížnosti, neboť především techničtí a mladší vědečtí pracovníci často znají podrobnosti o existujících problémech a zároveň si netroufají stěžovat si otevřeně. Řešení zmíněných problémů si vyžaduje zlepšení oboustranné komunikace mezi pracovníky ústavů i SoS. V této souvislosti zástupkyně vedoucí SoS J. Adamcová uvedla připravovaná setkání vedoucích pracovníků SoS se zástupci jednotlivých ústavů, především jejich sekretariátů; tato setkání byla plánována již na začátek roku 2014, ale z časových důvodů se dosud neuskutečnila. Je nutné v případě jakýchkoliv problémů upozornit daného pracovníka i jeho přímého nadřízeného; týká se to však také stížností pracovníků SoS směrem k vědeckým útvarům, např. nekompletní či pozdě dodané podklady a dokumenty, nevhodné chování, apod. V rámci diskuse byl vznesen podnět, aby SoS koncepčně řešila otázku pojištění do zahraničí pro často cestující vědce. Při objemu cca 20 dní a více se již vyplatí celoroční pojištění a při větším počtu pojištěných jednou pojišťovnou by bylo možné sjednat „množstevní slevu“ na jednoho pojištěnce (v současné době je nutné uzavírat pojištění separátně, což zatěžuje pracovníky i SoS). Obdobný podnět sice nebyl na jednání Rady ředitele BC v nedávné minulosti řediteli ústavů podpořen vzhledem k tomu, že většina vědeckých pracovníků má vlastní cestovní pojištění, např. ke svým kreditním a debetním kartám, jde však o možný podnět k nové diskusi vedením BC i ústavů. Usnesení: Rada BC vzala po zevrubné diskusi na vědomí informaci ředitele BC i vedoucích představitelů SoS. Rada oceňuje kvalitu zprávy o financování SoS a personálních změnách připravenou vedoucí SoS Z. Grufíkovou; tato zpráva je přílohou č. 1 tohoto zápisu. Členové Rady BC však konstatovali, že prováděné personální změny, jakkoliv ve většině případů nutné, byly v některých případech lidsky necitlivé. Společně s organizačními změnami proto tyto personální změny vedly k problémům v rychlosti a kvalitě řešení některých úkonů a úkolů SoS. Členové Rady rovněž vyjádřili obavy z možného narušení kontinuity fungování útvarů SOS v důsledku překotných personálních změn. Rada BC proto žádá ředitele BC a vedoucí SoS, aby zajistili co nejrychlejší personální stabilizaci SoS a usilovali o co nejrychlejší odstranění nedostatků, které se vyskytly v práci některých, zejména nově přijatých pracovníků. Je třeba zabezpečit jasnou zastupitelnost jednotlivých pracovníků jejich kolegou či přímým nadřízeným. Rada rovněž požaduje zlepšit vzájemnou součinnost mezi jednotlivými útvary SoS za účelem zjednodušení a zrychlení administrativních úkonů a doporučuje vedení BC, aby ve spolupráci s řediteli ústavů zajistilo lepší vzájemnou komunikaci mezi pracovníky vědeckých ústavů a SoS.
7. Analýza činnosti a vědeckých výstupů Ústavu půdní biologie (ÚPB) za poslední 2 roky (2012– 2014) – Karel TAJOVSKÝ (zástupce ředitele) 4
zástupce ředitele ÚPB seznámil členy s prezentací ředitele ústavu, který se nemohl jednání zúčastnit (zahraniční služební cesta; ředitel ÚPB V. Pižl následně doplnil některé skutečnosti k zápisu z jednání); mimo jiné uvedl následující údaje: - celkový počet vědeckých pracovníků/přepočtený: 2012: 17/15,7; 2013: 19/17,85; 2014: 19/16,95 (nárůst v posledních 2 letech byl způsobem přijetím postdoktorandů placených z účelových prostředků, zejména projektu Postdok_Bioglobe); - rozpočet (institucionální/účelové prostředky; v tisících Kč): 2012: 13 121/13 165; 2013: 13 012/10 889; 2014: 12 919/6 055; v posledních letech došlo k velmi výraznému poklesu účelových prostředků (na méně než polovinu během 2 let!), zejména v souvislosti s menší úspěšností v grantových soutěžích; - počet IF publikací: 2012: 34 (71,1 IF bodů); 2013 – 38 (91,7); 1–6/2014 – 18 (39,3); - od roku 2012 je zřejmé zvyšování počtu publikací i IF bodů; snižují se i náklady na publikaci; - vydané monografie: Soil Biota and Ecosystem Development in Post Mining Sites (J. Frouz – editor), vydáno v CRC Press, Florida, USA; The Cave of Slovakia – Speleologia Slovaca (autory příspěvků řada pracovníků ÚPB), vydáno na Slovensku; - vynikající týmy dle vedení ÚPB: Frouz + Elhottová; standardní: Chroňáková, M. Šimek, Krištůfek, Starý, Pižl; problematické: Novák (laboratoř půdní organické hmoty) a Šustr (laboratoř biologie a fyziologie půdních živočichů); - střednědobá perspektiva: rozvoj molekulárních metod. Diskuse: Členové Rady ocenili nárůst publikační aktivity z hlediska počtu prací i kvality časopisů (vyšší součet IF bodů) v posledních 3 letech, ale domnívají se, že je výsledkem samovolného rozvoje (aktivity jednotlivých pracovníků ústavu) a zejména změny atmosféry v rámci BC s důrazem na zvýšení kvality výstupů spíše než výsledkem aktivního přístupu ředitele. Členové Rady v následné diskusi zdůraznili, že prováděné změny jsou příliš pomalé a nedostatečné – ve srovnání s kritickou analýzou za rok 2013 předloženou Radě na zasedání 26. 2. 2014 nedošlo prakticky k žádnému posunu. Např. činnost dlouhodobě problematické laboratoře dr. Nováka neměla být pouze utlumena, ale měla by být v krátkém časovém horizontu zrušena jako samostatná výzkumná jednotka. Deklarovaný rozvoj molekulárních metod, zejména v půdní zoologii, musí být absolutní prioritou a je chybou vedení ústavu, že k tomuto rozvoji dochází teprve nyní, se zpožděním 15–20 let ve srovnání s ostatními ústavy BC. Diskutovaným tématem byla také otázka smysluplnosti a finanční udržitelnosti sbírek hub a dalších půdních mikroorganismů, které nejsou dostatečně využívány pro vlastní výzkum ústavu ani nejsou plně poskytovány na komerční bázi pro případné externí zájemce. Byl dokonce zmíněn případ, kdy vzorky nebyly poskytnuty mimoústavnímu zájemci, což zcela popírá základní účel existence vědeckých sbírek. Pouze sbírka sinic je využívána k výzkumu ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem a sbírka aktinomycet ke spolupráci s americkým partnerem. Vhodné by bylo využití recentně pořízeného sekvenátoru na genotypizaci vybraných skupin sbírkových organismů; lepší využití je však zčásti limitováno finančně. Dalšími problémy jsou např. nízké a klesající množství účelových prostředků i příliš velký počet problematických týmů i jednotlivců vzhledem k velikosti ústavu. Členové Rady také doporučili zlepšení spolupráce s jinými tuzemskými podobně zaměřenými týmy a zdůraznili nutnost vyšších nároků na nově přijaté postdoktorandy, kteří by se měli podílet na přípravě publikací již v letošním roce. Shrnuto: rozsah a rychlost prováděných změn a stávající situace na ústavu nedávají velkou naději na zásadně lepší hodnocení ústavu a jeho týmů v roce 2015.
-
5
Usnesení: Rada BC na základě prezentace dopadu opatření přijatých po hodnocení ÚPB a jeho týmů v roce 2011 vyjadřuje nespokojenost s rozsahem a rychlostí prováděných změn, ať již v oblasti nových směrů výzkumu, organizačních opatření (např. utlumení dlouhodobě neproduktivní laboratoře místo jejího zrušení, lepší využití rozsáhlých sbírek pro zkvalitnění vlastního výzkumu) i personálních změn (počet průměrných nebo slabých pracovníků je neúměrně vysoký v poměru k celkově nízkému počtu všech vědeckých pracovníků). Rada vyzývá ředitele ÚPB a vědeckou radu ústavu, aby okamžitě začali realizovat kroky vedoucí k lepšímu hodnocení ústavu a jeho týmů v roce 2015 ve srovnání s minulým hodnocením v letech 2010/2011. Na začátku roku 2015 bude Rada na základě analýzy za rok 2014 hodnotit kritickou analýzu činnosti ÚPB v roce 2014. V případě, že dospěje k názoru, že nedošlo k odpovídajícím změnám z hlediska dynamiky výzkumu (aktivnější hledání progresivních směrů, tuzemské i mezinárodní spolupráce, efektivnější zhodnocení cenných sbírkových materiálů, apod.) i personálního složení (vyřešení problému neproduktivních týmů nebo jednotlivců), RADA DOPORUČÍ ŘEDITELI BC ZAHÁJIT DISKUSI O MOŽNÝCH PERSONÁLNÍCH I ORGANIZAČNÍCH OPATŘENÍCH V ÚPB.
8. Analýza činnosti a vědeckých výstupů Ústavu molekulární biologie rostlin (ÚMBR) za poslední 2 roky (2012–2014) – Josef ŠPAK - ředitel ÚMBR J. Špak seznámil členy Rady s personálními změnami i organizačními opatřeními; - v letech 2013/2014 bylo získáno o 3,3 mil. Kč více účelových prostředků; - stávající struktura ústavu zahrnuje 4 oddělení, v nichž byly provedeny po hodnocení personální změny i změny na pozicích vedoucích u 2 oddělení; - oddělení fotosyntézy, kde existuje výzkumný i personální překryv s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity, vede od 1. 7. 2012 Radek Litvín (36 let) a tým byl posílen, zčásti díky prostředkům Centra excelence „Fotosyntéza“ na PřF (řešitel F. Vácha), o 4 mladé postdoktorandy (D. Bína, Z. Gardian, M. Herbstová a R. Litvín); - vedoucím oddělení virologie byl dne 1. 4. 2014 jmenován Igor Koloniuk a došlo ke změně zaměření (mykoviry a ekologie – vyšší IF než ve fytopatologických časopisech); - problémem ústavu je vysoká fluktuace doktorandů, z nichž jen malá část zůstává na ÚMBR; - oddělení molekulární genetiky (vedoucí J. Matoušek) bylo posíleno o indického postdoktoranda financovaného z projektu Modbiolin; - méně produktivní pracovníci I. Mráz a K. Roháček, zaměstnaní na ÚMBR pouze na částečný úvazek, skončí do konce roku 2014; - 17. 1. 2014 byl podán na MŠMT projekt KOROLID (žádost o dotaci ve výši 60 mil. Kč); 2. 5. 2014 byla projektová žádost doporučena ke schválení; 14. 5. 2014 byla celá výzva zrušena; - i přes zrušení výzvy projevili zahraniční pracovníci včetně řešitele H. Küppera z University of Konstanz (39 let; h‐index 20) zájem o práci v ÚMBR; - díky finanční podpoře z institucionálních prostředků ÚMBR a dotaci ve výši 500 tisíc Kč z prostředků BC proto k 1. 7. 2014 vznikne nové oddělení Biofyziky a biochemie rostlin pod vedením H. Küppera (H. Küpper bude rovněž podpořen 0,2 úvazku na Přírodovědecké fakultě JU, kde má od roku 2005 statut hostujícího profesora); součástí týmu budou postdoktorandi a doktorandi ze zahraničí. Diskuse: Celkově lze pozorovat zlepšení dojmu z postupného vývoje v ústavu ve světle změn prováděných vedením ústavu. Členové Rady ocenili tyto změny, zejména jmenování mladých vědeckých pracovníků do funkcí vedoucích 2 oddělení; zvlášť kladně hodnotili vznik nového oddělení 6
vedeného zahraničním badatelem z Německa včetně personálního zajištění týmu postdoktorandy a doktorandy; v rámci BC půjde teprve o druhý ústav, ve kterém bude otevřena laboratoř se zahraničním vědeckým pracovníkem na vedoucí pozici. Rada také zdůraznila kvalitu a mezinárodní ohlas výzkumu týmu J. Macase (molekulární cytogenetika), který může být využit jako „vlajkový výstup“ z činnosti ústavu. V souvislosti s webovými stránkami ÚMBR, které vyžadují zlepšení (jejich změna nebyla provedena vzhledem k probíhající rekonstrukci webu BC), členové Rady kritizovali současné webové stránky BC. Usnesení: Rada BC vzala na vědomí informaci předloženou ředitelem ÚMBR a konstatovala, že díky aktivitě vedení ústavu dochází k potřebným organizačním i personálním změnám, které by měly v blízké budoucnosti přinést přeměnu stávajícího pracoviště v moderní instituci molekulárně‐ biologického výzkumu s vědeckými týmy mezinárodní kvality.
9. Ocenění – návrh na udělení čestné oborové medaile Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách Petru HUŠKOVI (ENTÚ) - V. Košťál, zástupce ředitele ENTÚ, předkladatele návrhu, a interní člen Rady informoval o podpoře návrhu v ústavu, byť jde o objevy v oblasti chemie (návrh byl podpořen mj. i P. Šimkem, vedoucím laboratoře analytické biochemie ENTÚ); - ředitel BC M. Šimek návrh podpořil a vyzval k navrhování vyššího počtu ocenění. Usnesení: Rada BC souhlasí s návrhem na ocenění P. Huška.
10. Jednací řád Rady BC - předseda Rady ocenil návrhy P. Kopáčka na úpravu textu Jednacího řádu a vysvětlil nutnost navrhovaných změn, zejména bodu ohledně zasedání Rady (Článek 4, Bod 7). Usnesení: Rada BC schválila změnu Jednacího řádu BC.
11. Projednání stanoviska Jolany Fišerové k výpovědi pro nadbytečnost a otevřeného dopisu Jany Nebesářové - během jednání zodpověděla J. Fišerová věcně a otevřeně řadu otázek členů Rady i ředitele; zdůraznila, že smyslem stížnosti byla především forma ukončení jejího pracovního poměru, včetně způsobu, jakým jí byl předložen návrh na ukončení pracovního poměru dohodou; - záznam z jednání k tomuto bodu tvoří přílohu č. 2 tohoto zápisu; - v další části jednání k bodu 11 byly diskutovány konkrétní podněty související s otevřeným dopisem J. Nebesářové, které na vyžádání předsedou Rady zaslala řada signatářů dopisu; dokument o rozsahu 8 stran bez uvedení jmen vědeckých pracovníků byl před jednáním rozeslán členům Rady i řediteli BC a bude poskytnut vedení SoS; je přílohou č. 3 tohoto zápisu; řada podnětů se shoduje s kritickými připomínkami J. Fišerové k současné pracovní atmosféře na SoS, jakož i důvody projektové manažerky T. Veselé (které Radě poskytla a tvoří přílohu č. 4 tohoto zápisu), které ji vedly k výpovědi z pracovního poměru na BC; - členové Rady se shodli, že příliš technokratický („manažerský“) přístup nelze aplikovat na řešení personálních záležitostí BC jakožto akademické instituce. Rada proto požaduje aplikovat v personální politice BC větší míru empatie, ohleduplnosti a velkorysosti. Za zásadní problém Rada rovněž považuje fakt, že se dosud v SoS nepodařilo jasně nastavit pravomoci a odpovědnosti jednotlivých úseků, jejich vedoucích i podřízených pracovníků, což přispívá k celkové míře nejistoty pracovníků SoS, jak plyne z příloh tohoto zápisu (rozhovor s J. Fišerovou, dopis T. Veselé, reakce signatářů otevřeného dopisu). Jednou z řady možných 7
-
-
způsobů řešení problémů musí být také v Bodu 6 uvedená lepší vzájemná obousměrná komunikace mezi zaměstnanci SoS a pracovníky ústavů; zároveň členové Rady připustili, že některé problémy či nejasnosti nemohly být vyjasněny vzhledem k předem omluvené neúčasti vedoucí SoS Z. Grufíkové, která bude pozvána na podzimní zasedání Rady a bude mít možnost vyjádřit se ke konkrétním stížnostem a podnětům; zejména však seznámí členy Rady s opatřeními, která byla podniknuta ke zlepšení stávající situace, zejména v oblasti personálních záležitostí a snížení administrativní zátěže přenášené na ústavy. ředitel BC M. Šimek se důrazně ohradil proti opakovanému a spekulativnímu zpochybňování ukončení pracovního poměru se zaměstnankyní M. Brožkovou, k němuž přistoupil v roce 2013 po pečlivém zvážení, dvou právních analýzách a poradách s předsedou Rady BC a předsedou Dozorčí rady BC. Za ukončením pracovního poměru si M. Šimek plně stojí a nabídl členům Rady BC, po podepsání závazku mlčenlivosti, úplné seznámení se skutkovou podstatou případu. Přítomní členové Rady BC o seznámení s případem nepožádali, neboť důvěřují řediteli BC podpořenému předsedou a místopředsedou Rady, kteří byli s důvody ukončení pracovního poměru seznámeni a vyslovili souhlas s finální dohodou s M. Brožkovou. M. Šimek požádal členy Rady, aby jeho rozhodnutí již více nenapadali, neboť zjevně nemají k posouzení všechny potřebné informace. Zpochybňování rozhodnutí v takové situaci je nejen nesprávné a nespravedlivé, ale také destabilizující a rozhodně nepřispívá k atmosféře důvěry a spolupráce, o niž ředitel BC M. Šimek trvale usiluje.
Usnesení: Rada BC konstatovala, že není kompetentní k posouzení formální správnosti výpovědi J. Fišerové, ale nepovažuje za správnou formu udělení výpovědi a způsob jednání s dlouholetou pracovnicí, k jejíž práci nebyla nadřízenými nikdy vznesena konkrétní kritika. V souvislosti s projednávanou stížností Rada rovněž konstatuje: (1) Personální agenda je plně v kompetenci vedoucí SoS. (2) Vedoucí SoS musí provádět personalní opatření nejen v souladu se zákonem, ale také lidsky citlivě a s ohledem na charakter práce v BC. (3) Rada BC považuje tímto kauzu J. Fišerové za uzavřenou; patrně však mohlo dojít i k dalším podobným případům (viz např. dopis byvalé kvalitní projektové manažerky T. Veselé v příloze č. 4 k zápisu). (4) Podobné kauzy prohlubují atmosféru strachu na SoS s přesahem do dalších součástí BC, negativně ovlivňují pracovní pohodu a snižují pozitivní motivaci pracovníků (a tím i efektivitu jejich práce) nejen v samotné SoS, ale i na sekretariátech ústavů. Tato skutečnost je některými členy Rady považována za největší současný problém. Rada proto žádá ředitele BC, aby bedlivěji dohlížel na řešení personálních záležitostí v BC, neboť dosavadní „manažerský“ přístup se ukázal v této instituci základního výzkumu jako nevhodný a vedl ke zhoršení dříve dobrých vztahů v SoS. Rada rovněž žádá vedoucí SoS, aby přijala potřebná opatření ke zlepšení kritizovaných činností (viz Bod 6 a materiály dodané signatáři dopisu, které tvoří přílohu č. 3 tohoto zápisu). Na podzimním zasedání Rady bude vedoucí SoS informovat o těchto opatřeních a jejich dopadu na zlepšení atmosféry mezi pracovníky SoS a koordinace jednotlivých útvarů a zejména na snížení administrativní zátěže vědeckých pracovníků.
12. Racionalizační opatření (zánik pozice projektové manažerky s ukončením popularizačního projektu VĚDRO) 8
-
v souvislosti s racionalizačním opatřením někteří členové Rady znovu vyjádřili své kritické výhrady ke způsobu ukončení pracovního poměru J. Fišerové v BC (viz bod 11).
Usnesení: Rada BC projednala racionalizační opatření.
13. Různé - návrh na přeřazení Martina Konvičky (ENTÚ) do nejvyššího kvalifikačního stupně (vedoucí vědecký pracovník – mzdová třída V6) Usnesení: Rada BC vzala na vědomí návrh na přeřazení M. Konvičky do nejvyššího kvalifikačního stupně.
-
stanovení termínu dalšího zasedání Rady: kromě hlasování per rollam (viz Článek 4, Bod 6 Jednacího řádu Rady) se další prezenční zasedání uskuteční na konci listopadu 2014 (v týdnu od 24. do 28. 11. 2014); v době zahraničního pracovního pobytu předsedy Rady v Brazílii (12. 8.–10. 11. 2014) a Tunisku (13.–19. 11. 2014) bude potřebnou agendu prezenčně zajišťovat místopředseda Rady J. Kopáček (
[email protected]); předseda Rady bude dostupný pomocí E‐mailu (
[email protected]).
Zapsal: T. Scholz Přílohy č. 1–4
9
Ověřili: členové Rady
