Zápis ze 30. schůze výboru pro sociální politiku konané dne 11. listopadu 2009
Schůzi výboru zahájil v 9.07 hodin předseda výboru Zdeněk Škromach. Upozornil, že program 30. schůze byl schválen na mimořádné schůzi. Prvním projednávaným bodem byla Zpráva ministra práce a sociálních věcí k řešení nedostatku finančních prostředků pro zajištění sociálních služeb v roce 2010. V úvodu předal předseda výboru slovo předkladateli Zprávy ministru práce a sociálních věcí Petru Šimerkovi. P. Šimerka představil své spolupracovníky – 1. náměstka Robina Šimko a ředitele odboru Martina Žárského. Základní problém nedostatku financí je v centrálním zdroji z Ministerstva práce a sociálních věcí, což je dlouhodobě neudržitelný stav. V letošním roce se situace vyhrotila, přechod na nové financování sociálních služeb má velký dopad na kapitolu MPSV. Přesto všechno vidí jako hlavní obtíž v malém objemu finančních prostředků na neinvestiční trasfery do sociálních služeb, které by byly potřeba alespoň ve výši 6,8 mld. , jak bylo doporučeno podvýborem a vyjádřil dík podvýboru i výboru, že se touto záležitostí podrobně zabývá. Příspěvek na péči se dnes vyplácí v objemu 18, 6 mld. Kč za rok a předpokládá se ještě nárůst. Celkové výdaje vynaložené na sociální péči se blíží k 25, 5 mld. Kč. Významná část peněz jde za uživatelem, a to byl i záměr zákona o sociálních službách. Mělo by být využito profinancování poskytovaných sociálních služeb. Pokud by došlo k snížení objemu prostředků na sociální služby, znamenalo by to ztrátu pro 10 tisíc zaměstnanců v sociálních službách, jde tedy o dopad vážný a nenahraditelný. Ministr P. Šimerka dále zmínil jednání s hejtmany, kteří se shodli, že otázka financování sociálních služeb je pro ně priorita číslo 1. V této souvislosti zdůraznil potřebu zesílit spolufinancování z krajů. Předseda výboru Z. Škromach uvedl, že není třeba k tomuto bodu zadávat zpravodaje výboru, neboť materiál není určen k projednání Poslaneckou sněmovnou. V obecné rozpravě vystoupil posl. Opálka, který uvedl, že zmíněný problém je koncepční a dlouhodobý. Nebyla přesně udělána inventura potřeb sociálních služeb. De facto inventura byla provedena až přijetím zákona a teď se shání prostředky, aby bylo možné celý
systém ufinancovat. Vláda předkládá státní rozpočet s fakticky ještě větším deficitem než bylo schváleno. Počítá se s tím, že peníze se vždy někde najdou. Posl. Opálka uvedl příklad Spolkové republiky Německo. Z celkového zdanění kolem 40 % hrubé mzdy jde téměř 20 % na důchody, ale např. existuje tzv. dlouhodobý odvod 1,95 % pojistné na péči ve stáří nebo 0,25 % dlouhodobý odvod pro ty, kteří nemají děti. Posl. Opálka se dále vyjádřil k problému absence komunitního plánování, ve smyslu aby bylo povinné pro obce. Je to důležitý nástroj, který se doposud nepodařilo prosadit. Dále vystoupila ve všeobecné rozpravě posl. Molendová, která informovala o jednání podvýboru, který apeloval na větší odpovědnost krajů. Rovněž upozornila, že podvýbor požádal výbor, aby navýšil částku o 6,8 mld. Kč na sociální služby. Posl. Kafka uvedl, že 95 % plateb v případě sociálních služeb jde o obligatorní platby. Do sociálních služeb jde přibližně 25 mld. Kč. V mnohém souhlasí s posl. Opálkou. Jako jeden z velkých problémů vidí objem zdravotních výkonů v rezidenčních zařízeních. Za 3 roky fungování systému vzniká velká disproporce v rozpočtu. Domnívá se, že minimálně 0,8 mld. by mělo do systému přijít ze zdravotnictví, pokládá to za systémovou chybu, že tomu tak není. Navrhne usnesení, ve kterém by se doporučilo stanovení normativu neboli Velkého ceníku služeb. Velkým problémem je malý podíl krajů na financování sociální péče. Angažovanost krajů ve financování sociálních služeb je navíc velmi rozdílné. Uvedl, že např. rozvoz obědů nepokládá za sociální službu, ale za normální službu, která by měla být hrazena jiným způsobem. Rovněž zdůraznil i mezigenerační soudržnost, která by měla být zřetelnější. Dále vystoupil posl. Hovorka, který se v řadě případů ztotožnil s názory posl. Kafky a připomínky má totožné. Už 3 roky se opakuje situace. V oblasti poskytovatelů vládne velká nejistota. Situace volá po systémovém řešení, náklady rostou, v dlouhodobě pobytových zařízeních přibývají tzv. „ležáci“, to jsou postižení natolik, že se nemůžou pohybovat ani na vozíku. Zmínil i alimentační povinnost dětí k rodičům. Posl. Levá uvedla, že rozvoz oběda pokládá na rozdíl od posl. Kafky za sociální službu. Je to jediná služba, kterou je možné poskytnout starším a postiženým občanům. Přimlouvala se, aby se i u nás platil příspěvek na stáří, který by zajišťoval dostatek prostředků ve státním rozpočtu. V případě alimentační povinnosti uvedla, že ne každý má děti v místě bydliště. V rozpravě dále vystoupil posl. Nečas, který uvedl, že jsou zde zřejmé systémové chyby. Zmínil podfinancovanost bezplatných sociálních služeb, což je jistý paradox, naopak tyto měly být hlavně dotovány ze státního rozpočtu. Souhlasí s posl. Levou, že náklady rozhodně klesat nebudou. V budoucnu bude třeba počítat s větším tlakem na zřizovatele, 2
rovněž se nevyhneme alimentační povinnosti. Zavedením zákona o sociálních službách se kvalita služeb nesmírně zlepšila. V současné době existuje 37 tisíc koncových pracovníků v sociálních službách. Tzn., že na 3 postižené připadá jeden pracovník. Rozhodně by nebylo dobré tuto situaci vracet do horšího stavu. Je třeba snížit motivaci ke vstupu do systému a to velmi měkce a nedramaticky. Kritizoval rovněž podíl veřejných rozpočtů a macešské chování krajských reprezentací, které bohužel patří pro levé i pravé politické formace. Upozornil na hluboké podfinancování oblasti, kde se stýká sociální a zdravotní péče. Především míra zdravotní péče není dostatečně zafinancována. Posl. Hovorka zmínil, že by výbor měl ve svém usnesení přijmout rovněž pobídku k Ministerstvu zdravotnictví k řešení právě oblastí, které jsou na pomezí zdravotní a sociální péče. Rovněž vyslovil pochybnost zda kraje bez legislativních opatření zvýší svoji finanční spoluúčast na financování sociálních služeb. Posl. Molendová uvedla, že ošetřovatelská lůžka i ve zdravotnictví jsou podfinancována a samozřejmě se toto promítá do sociální oblasti. V další rozpravě vystoupili posl.: Opálka, Hovorka, kteří podpořili myšlenku řešení sociální a zdravotní oblasti v oblasti ošetřovatelských lůžek společně. Posl. Škromach se v rozpravě vyslovil pro potřebu vytvořit pracovní skupinu, která by řešila otázku sociálních a zdravotních služeb. Zdravotnictví má jiný způsob financování a proto v této oblasti docházet k jistým konfliktům. Rovněž upozornil, že ani dřívější představitelé krajů neměli pocit, že mají financovat sociální služby. V tomto směru dochází k obratu. Veřejné prostředky by měly být směřovány jen na dofinancování. Upozornil, že v důchodovém systému stát nedává nic na náhradní doby. Rovněž upozornil na nebezpečí nedofinancování sociálních služeb, který bude mít dramatický vývoj a dopad na poskytovatele a na rozvoj sociálních služeb. Vyjádřil kritiku vůči vládě, při tvoření rozpočtu nebylo dostatečně pamatováno právě na tuto oblast. V otázce zneužívání sociálních služeb upozornil na úlohu posudkového lékaře. Na závěr vznesl dotaz vůči ministru práce a sociálních věcí, zda by mohl doporučit vhodný zdroj prostředků pro sanování dotací na sociální služby. Dále vystoupil ministr P. Šimerka, který poděkoval za diskusi, hodnotil obzvlášť znalost poslanců a dobrou orientaci v této problematice. Pokládá tuto diskusi rovněž za obohacení pro budoucí řešení otázky sociálních služeb. Jako případný možný zdroj uvedl kapitolu Ministerstva dopravy. Jako důvod uvedl, že je to jediná kapitola, která vzrostla i v tomto rozpočtovém roce. Posl. Opálka uvedl, že všude kde se prostředky vezmou, budou chybět. Pravděpodobně by bylo dobré řešit záležitost přes DPH. 3
Posl. Nečas upozornil na možný odhad kdy 188 mld. Kč DPH může být ve skutečnosti vybrán na 193 mld. DPH. Nicméně vzhledem ke schválení ukazatelů je tato cesta prakticky nemožná. Dále bylo hlasováno o možnosti vystoupení Jiřího Schlangera, předsedy Odboru svazů pracovníků ve zdravotnictví a sociální oblasti. J. Schlanger uvedl, že se připravuje rozpočet. Odborový svaz je v současné době ve stávkové pohotovosti. Je zde velké znejistění. Upozornil, že systém sociálních služeb byl zaveden všeobecným koncezem a pak se poněkud usnulo na vavřínech. Zmínil rovněž skutečnost, že teprve tento rok je závažnějším způsobem řešena ošetřovatelská péče. Podpořil vytvoření normativu pro cenotvorbu. Zmínil skutečnost, že vláda uzavřela memorandum s kraji o řešení např. železničních místních sítí. Bylo by dobré, aby podobné memorandum bylo uzavřeno i v oblasti sociální péče. Pokládá ho za účinnější než přijímat legislativu. Dále bylo hlasováno o možnosti vystoupit předsedovi Vládní výboru pro zdravotně postižené Václavu Krásovi. Bylo mu uděleno slovo. Václav Krása uvedl, že souhlasí s většinou vyslovených názorů, potřeba stanovení cenotvorby je naléhavá. Krása rovněž upozornil na obecný stres, který během roku vzniká z financování poskytovatelů. Bylo by třeba se zamyslet systémově nad jiným způsobem, který by se nepřekrýval s rozpočtovým rokem. Posl. Kafka doporučil usnesení č. 132, jednak vzít na vědomí zprávu ministra, dále požádat ministra práce a sociálních věcí, aby urychlil práce spolu s Ministerstvem zdravotnictví na novém seznamu zdravotnických výkonů pro zdravotní pojišťovny. Dále aby zařídil zřízení expertní skupiny k problematice vytvoření souboru normativních nákladů sociálních služeb, tzv. Velkého ceníku sociálních služeb a problematice financování sociálních služeb. Dále aby připravil novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách s cílem optimalizovat a stabilizovat úroveň výdajů na sociální služby už v letech 2011 a 2012. Pro první bod usnesení se vyslovilo 12 poslanců, návrh byl přijat. Pro druhý bod se vyslovilo 12 poslanců, návrh byl přijat. Pro třetí bod se vyslovilo 8 poslanců, 4 se zdrželi, návrh byl rovněž přijat. Dále vystoupil posl. Hovorka s doplňujícím návrhem pro usnesení, kdy žádá ministryni zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí o předložení návrhu na systém řešení financování sociálních služeb na rozhraní zdravotní a sociální péče zařízení sociálních služeb. Pro toto usnesení se vyslovilo 11 poslanců, jeden se zdržel.
4
Pro usnesení č. 132 hlasovalo 12 poslanců. O usnesení hlasovali poslanci Levá, Lesenská, Dimitrov, Čurdová, Opálka, Škromach, Páralová, Kafka, Hovorka, Molendová, Jeník, Nečas. Dalším projednávaným bodem byl plán zahraničních aktivit na 1. pololetí 2010. Poslanci byli prostřednictvím předsedy výboru seznámeni s plánem zahraničních aktivit. Pro výjezdy je plánováno Rumunsko a alternativně Moldavsko. Pro výjezdy Slovensko, alternativně Švédsko. Posl. Nečas navrhl zrušit zahraniční aktivity ve prospěch kapitoly MPSV. Posl. Čurdová uvedla, že doporučuje vypustit Moldavsko a nahradit ho jinou zemí. Po dohodě bylo navrženo Švédsko a pro přijetí bylo navrženo alternativně Polsko. Pro tento návrh se vyslovilo 11 poslanců. Pro návrh usnesení č. 133 hlasovali poslanci: Levá, Lesenská, Dimitrov, Čurdová, Opálka, Škromach, Páralová, Kafka, Hovorka, Molendová, Jeník. V bodě Různé vystoupil posl. Kafka, který doporučil, aby v 1. pololetí byl zorganizován velký stůl pro všechny skupiny zdravotně postižených zastoupené jednotlivými organizacemi tak, aby bylo možné se shodnout na některých společných bodech. Posl. Páralová doporučila projednat záležitost v rámci podvýboru, posl. Škromach doporučil věc připravit a předložit v písemné podobě. Myšlenku projednat v podvýboru podpořil i posl. Opálka. Posl. Páralová upozornila na nesoulad v zákoně o životním minimu, kde nastala skutečnost, že kdo po půl roce nepobírání dávky nastoupí alespoň na 20 hodin práce, ztrácí nárok na dávky dietního stravování a tito lidé jdou na životní minimum. Jsou zde výjimky pro invalidní důchodce, ale zapomnělo se na dietní stravování. V současné době se tato záležitost dotýká přibližně 1500 lidí, domnívá se, že nešlo o záměr, ale o náhodu a o náhodné opomenutí. Bylo proto dobré v době krize toto opatření zvážit. Posl. Hovorka upozornil na dopis paní Kapešové z Liberce, která oslovila prakticky celý výbor v otázce změny důchodového systému především k zaměstnávání důchodců, kteří potom ubírají pracovní vztah mladším lidem. Posl. Škromach upozornil, že nelze bránit lidem v důchodu v jejich pracovní aktivitě. Tento projekt se pokládá za nepřijatelný. Dále posl. Škromach doporučil, aby se v dalším pololetí zvažoval alespoň jeden výjezd výboru.
5
Návrh programu byl navržen v usnesení č. 134 jako zmocnění pro předsedu. Pro tento návrh se vyslovilo 11 poslanců. O usnesení hlasovali poslanci: Levá, Lesenská, Dimitrov, Čurdová, Opálka, Škromach, Páralová, Kafka, Hovorka, Molendová, Jeník. Jednání výboru pokračovalo odpoledne od 13.07 hodin projednáváním kapitoly státního rozpočtu na rok 2010, kapitola 313 MPSV. Ministr informoval, že celkové příjmy kapitoly 313 na rok 2010 jsou představeny částkou 362 mld. 739 miliónů Kč. Výdaje kapitoly jsou potom ve výši 474 mld. 193 tisíc. Oproti roku 2009 se jedná o nárůst o 11,3 mld. Kč. Příjmy a výdaje jsou spojeny s činností samotného ministerstva a podřízených organizací, které představuje Česká správa sociálního zabezpečení, dále její územní pracoviště, 77 úřadů práce, Státní úřad inspekce práce, ostatní inspektoráty bezpečnosti práce, byť specializovaných ústavů sociální péče, Úřad pro mezinárodní ochranu dětí, Inspektorát bezpečnosti práce, Institut technické inspekce práce je zahrnut Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Nejvyšší část výdajů představují mandatorní výdaje, to jsou dávky důchodového pojištění, nemocenské pojištění, státní sociální podpora, pomoz v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým, příspěvek na péči, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením atd. Co se týče rozpočtu důchodů, je zásadní rozhodnutí o novelizování důchodů. Výdaje jen na důchodové pojištění představují 338,5 mld., dávky nemocenského pojištění 24,4 mld. Kč, podpora v nezaměstnanosti 14,4 a na státní sociální podporu byla doplacena 41,6 mld. Kč. Na sociální služby je vyčleněno 18,5 mld. Kč. Předseda rovněž upozornil, že v tomto roce ministerstvo nezahajuje žádné nové investiční akce. Je to odraz obecného šetření v rozpočtu. K tomuto bodu posl. Lesenská seznámila poslance se základními charakteristikami rozpočtové kapitoly, odkázala se na svého předkladatele a doporučila o podrobné projednání, především řešení otázky sociálních služeb. Řízení schůze bylo na chvíli předáno místopředsedkyni Páralové, která otevřela obecnou rozpravu. V obecné rozpravě vystoupila posl. Lesenská, která upozornila na nesrovnalosti ve výplatě nemocenských dávek kde jsou až 3měsíční zpoždění ve výplatě. Posl. Opálka upozornil, že příjmy kapitoly se dostaly před rok 2007, proti roku 2009 to znamená rozdíl 31 mld. Kč. Dále vystoupil posl. Nečas, který uvedl, že problémem kapitoly 313, jež představují 40 % výdajů státního rozpočtu a jde vesměs o mandatorní výdaje. Domnívá se, že bez oprav 6
výdajové stránky státního rozpočtu není situace řešitelná. Roste zátěž důchodového systému, což vyvolá potřebu zpřísnit předčasné důchody. Dalším problémem jsou invalidní důchody, které představují 18 % z ostatních důchodů. Otázkou je, zda není znevýhodněn starobní důchod vůči plnému invalidnímu důchodu. Může jít o rozdíl až řádu stovek korun. Pojišťovací matematika v tomto případě není spravedlivá. Posl. Kafka poděkoval za přehledné zpracování rozpočtu. Uvedl, že příspěvek na péči je asi trochu podceněn, příští rok lze očekávat nárůst až na 20 mld. Kč. Posl. Jeník ocenil střídmost rozpočtu. Posl. Hovorka zmínil pozměňovací návrh, kde prostředky 3,8 mld. Kč sociální služby byly získány z vybalancování oproti navýšení DPH, nebo alternativně z kapitoly 307 Ministerstvo obrany 2 mld. a z programu nového financování 1,5 mld. Domnívá se, že bilancování v rámci kapitoly MPSV není řešitelné. Posl. Nečas upozornil na skutečnost, že příjmy DPH jsou závazný ukazatel, proto doporučuje lépe využít prostředků z dluhové služby, která je přímo gescí Ministerstva financí. Ministr P. Šimerka připustil skutečnost ve zpožďování plateb nemocenské. Je to způsobeno nárůstem nové agendy, zvláště v Praze jsou problémy, mimo Prahu by problémy již být neměly. 4 – 5 % není vyřízeno ve lhůtě. Byla provedena řada opatření na České správě sociálního zabezpečení včetně posílení počtu pracovníků a práce přes čas. V oblasti příspěvku na péči je třeba počítat s větším zapojením kontrolních akcí. V další rozpravě vystoupili: Lesenská, Schinke, Škromach. Posl. Opálka uvedl skutečnost, že nemá povinnost informovat výbor o rozpočtových opatřeních. Jenže ovšem významný objem. V další rozpravě, ve které vystoupili: Levá, Myšička, Čurdová, byla řešena otázka vyplácení nemocenské a dotace pro SOS vesničky. Posl. Škromach se vyjádřil k problému, zda vláda využívá dostatečně prostředky Evropské unie. Jde především o nastavení titulu tak, aby odpovídaly situaci v ekonomické krizi. Dále se dotázal, zda Ministerstvo práce a soc. věcí hodnotilo účinnost charakteru příspěvku na bydlení. Dále vystoupili Schinke, Myšička. Ředitel Myšička uvedl, že ve všech kapitolách došlo ke snížení mzdové oblasti o 4 %. Po souhlase výboru – 14 poslanců pro – vystoupila předsedkyně Odborových svazů pracovníků ve státní správě paní Vondrová, která uvedla, že poslední snížení tarifních platů přineslo pokles na úroveň roku 2007. Kromě problému v ozbrojených sborech zmínila situaci v České správě sociálního zabezpečení, kdy po nárůstu agendy došlo k výraznému snížení 7
platů. V roce 2001 a 2012 se počítá se zmrazením platů. Další snížení mimo tarifní složky platu znamená, že stát přestává být konkurenceschopný na trhu práce. Po podrobné rozpravě předložili pozměňovací návrhy poslanci Dimitrov, Hovorka, Škromach, Lesenská, Mertinová, Dopitová, Mazuchová, Páralová, Jeník, Kafka. Posl. Nečas předložil návrh doprovodného usnesení, ve kterém doporučil zástupcům kraje, aby zvýšili dotace na sociální služby na úroveň před přijetím zákona č. 106/2006 Sb.. Posl. Lesenská doporučila, aby se o všech návrzích hlasovalo najednou. Pro investiční záměry se vyslovilo 10 poslanců pro, 5 se zdrželo. Pro doprovodné usnesení poslance Hovorky se vyslovilo 7 poslanců pro, 6 se zdrželo, 1 proti. Návrh nebyl přijat. Pro návrh posl. Nečase se vyslovilo 9 poslanců pro, 5 se zdrželo, návrh byl přijat. Na závěr předložila zpravodajka posl. Lesenská návrh o usnesení č. 135, pro který se vyslovilo 14 poslanců. O usnesení hlasovali poslanci Lesenská, Levá, Dimitrov, Čurdová, Mazuchová, Opálka, Škromach, Páralová, Kafka, Hovorka, Molendová, Jeník, Nečas, Filipi. Dalším projednávaným bodem byl návrh poslanců L. Mazuchové, Z. Škromacha, I. Levé, M. Opálky, J. Krákory, B. Sobotky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (sněm. tisk 670). Za skupinu předkladatelů návrh odůvodnila posl. Mazuchová. Ve své zpravodajské zprávě uvedla, že předkládaný návrh novely si klade za cíl odstranit nerovný přístup k jednotlivým formám náhradní výchovy. Jde především o tzv. dětské vesničky, neboli SOS vesničky. V současné době sdružení SOS vesniček je nuceno převážnou část svých nákladů zajišťovat prostřednictvím individuálních dárců a sponzorů především z komerčních společností. Významnou část představovaly dotace ze zahraničí, které v brzké době přestanou být vypláceny, neboť se má za to, že projekt SOS vesniček je již v naší republice stabilizován. Dostává to tato zařízení, která jsou poměrně nenahraditelná, do velmi komplikované situace. Zpravodajskou zprávu přednesla posl. Filipi. Uvedla, že s návrhem nesouhlasí, neboť jednoznačně zvýhodňuje tato zařízení proti individuální pěstounské péči. Navýšení agendy pro podobná zařízení doporučuje řešit v rámci tzv. „prorodinného balíčku“, nikoliv v tomto zákoně. V obecné rozpravě vystoupila posl. Čurdová, která vyslovila plnou podporu předkládanému návrhu, neboť odstraňuje diskriminaci mezi jednotlivými formami náhradní péče. SOS vesničky byly jakýmsi průkopníkem náhradní rodinné péče. Jde o péči na rozhraní mezi dětským domovem a přímou péčí a je třeba ji podpořit, protože je v řadě případů jediná možná a vhodná. Posl. Hovorka uvedl, že pěstounská péče by měla být jednoznačně zvýhodněna před ostatními typy péče. Nevidí jako šťastnou rivalitu mezi dětskými domovy, 8
diagnostickými ústavy, SOS vesničkami a Klokánky. Posl. Levá uvedla, že SOS vesničky dostávají pouze 17 milionů Kč ze zahraničí a přesně tolik peněz jim bude v budoucnu chybět. Posl. Kafka uvedl, že jde o aktuální problém, nicméně způsob, kterým je navržen, pokládá za nesystémový. Posl. Škromach uvedl, že ekonomická soběstačnost SOS vesniček není úplně reálná. Situace k řešení je už značně zralá. Pokud nepadne jiný návrh a bude-li se vše svalovat na hledání koncepce, dojde zřejmě k zániku. Posl. Nečas uvedl, že návrh se ubírá správným směrem a pokládá ho za pozitivní. Problém je v legislativním zpracování předloženého návrhu. Doporučil, aby toto bylo řešeno v rámci buď „prorodinného balíčku,“ případně aby bylo požádáno MPSV o zpracování návrhu. Posl. Škromach uvedl, že technicky je možné, aby se tento návrh zpracoval a byl předložen v druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Ředitelka N. Břeská uvedla, že rozhodně není zájmem MPSV nechat padnout SOS vesničky. Stanovisko vlády dává výhrady k legislativní stránce a způsobu, jak jsou některé problémy řešeny. Tyto věci jsou mnohem lépe zpracovány v návrhu posl. Nečase, který je převážně z dílny MPSV. Posl. Lesenská navrhla, aby bylo v zato z tohoto tisku, co je dobré a projednat to v rámci podrobné rozpravy. Čas je důležitý faktor. Ředitelka Břeská uvedla, že věc je potřeba řešit šířeji, je třeba vstoupit do více zákonů, než jak ke uváděna. Posl. Mazuchová vznesla rovněž dotaz, proč někdo z MPSV nekontaktoval předkladatele, že je třeba legislativně upravit tento návrh.Posl. Čurdová uvedla, že se jí nelíbí přístup MPSV, které by mělo být neutrální a nestranné. V této fázi vidí, že návrh posl. Mazuchové a dalších je znevýhodněn proti „prorodinnému balíčku“. Ředitelka Břeská uvedla, že výhrady, které byly uvedeny ve stanovisku vlády, každý poslanec obdržel, byly právě
naznačením postoje
MPSV, které toto stanovisko zpracovávalo. Předkladatelům tisku nic nebránilo, aby oslovili odborníky MPSV. Z předchozí doby je známá dobrá spolupráce a snaha vyhovět. Poslanec Škromach doporučil, aby se postupovalo cestou pozměňovacích návrhů, které zpracuje MPSV. V další rozpravě, ve které vystoupili posl. Nečas, Hovorka, Páralová, se diskutovala otázka projednávání jednotlivých tisků ve sněmovně. Z debaty vyplynulo, že je třeba nalézt co nejrychleji společné řešení. PO odsouhlasení výboru, 12 poslanců pro, vystoupila Dr. Vodičková na podporu SOS vesniček s tím, že SOS vesničky právě pokrývají tu část přijímaných dětí, které nejsou vhodné pro pěstounskou péči v rodině. Upozornila na špatnou finanční situaci v Klokáncích, které jsou doslova před krachem, v řadě případů jsou výplaty zpožděny až o dva měsíce. Posl. Škromach navrhl bod přerušit v obecné rozpravě a 1. 12. se sejít před polední přestávkou ve 13.00 hodin. Dále bylo doporučeno, aby odborníci z MPSV
9
v čele s ředitelkou Břeskou zpracovali do 14 dnů návrh pro poslance. Pro usnesení č. 136 o přerušení se vyslovilo 14 poslanců. Návrh byl přijat. Dalším projednávaným bodem byl návrh poslance M. Opálky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (sněm. tisk 788). Návrh odůvodnil posl. Opálka, který uvedl, že návrh zákona reaguje na změnu od 1. 1. 2009, kdy vznikl. Byl velký problém v nerovném právním postavení zaměstnanců s nerovnoměrnou pracovní dobou, a to jak ve zdravotnictví, tak v dopravě a dalších oborech. V případě, že by sněmovna nesouhlasila s návrhem na proplacení mzdy zaměstnavatelem za všechny kalendářní dny, může být posouzen alternativní návrh, a to proplácet náhradu mzdy za všechny kalendářní dny jen u zaměstnanců pracujících v nepřetržitých provozech a zaměstnanců majících nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. V závěru uvedl, že přednese pozměňovací návrhy k otázce tzv. kalendářního dne a účinnosti. Doporučuje účinnost prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení ve sbírce. Zpravodajem k tomuto návrhu byla posl. Mazuchová. Ta upozornila na některé legislativní nesrovnalosti a uvedla, že je třeba na tomto návrhu ještě pracovat. V obecné rozpravě vystoupil posl. Škromach. Uvedl, že podle nového zákona i ústavní činitelé mají shodné podmínky v rámci zákoníku práce. Návrh pokládá za zmatečný, Nezapadá do systému výplaty nemocenské péče. V případě nerovnoměrné pracovní doby s principem souhlasí, ale takto podaný návrh nemůže podpořit. Posl. Hovorka uvedl, že u turnusových zaměstnání jde skutečně o problém a nespravedlnost, kterou přinesla tato změna. Posl. Kafka označil návrh za „donkichotský“ pokus, nelze kombinovat systém za kalendářní dny a zároveň za pracovní dny. Posl. Opálka uvedl, že nečekal podporu tohoto návrhu, protože posl. Škromach má konkurenční návrh. Posl. Škromach doporučil návrh přerušit. Doporučil předkladateli pozměňovací návrh dopracovat tak, aby mohl být projednán. Ministr Šimerka uvedl, že vláda zůstává na svém stanovisku odmítnutí tohoto návrhu. Pokud jde o turnusy, je to dostatečně řešeno v zákoně 326/2009 Sb. Posl. Opálka uvedl, že netrvá na přerušení. Posl. Mazuchová podala návrh na usnesení o přerušení. Pro tento návrh hlasovalo 10 poslanců pro, 2 proti, 2 se zdrželi. O usnesení č. 137 hlasovali poslanci: Lesenská, Levá, Dimitrov, Čurdová, Mazuchová, Opálka, Škromach, Páralová, Kafka, Hovorka, Molendová, Jeník, Nečas, Filipi. Dalším projednávaným bodem byl návrh poslance M. Opálky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sněm. tisk 798). Návrh odůvodnil posl. Opálka. Uvedl, že tisk je již od 10. 4. ve sněmovně, hlavním cílem je zrušení stropů, 10
domnívá se, že záleží na úhlu pohledu na solidaritu. Zrušení stropů by znamenalo nárůst ve výběru pojistného okolo 18,3 miliard Kč ročně. Zpravodajka Filipi v souladu se stanoviskem vlády doporučila vyslovit nesouhlas s tímto návrhem a návrh zamítnout. V obecné rozpravě vystoupil posl. Škromach, který uvedl, že problém stropu je nejen ekonomický, ale i právní. V případě jeho zrušení lze očekávat řadu právních sporů. Tento názor podpořil i poslanec Nečas, který upozornil, že dříve či později by byla k tomuto návrhu podána ústavní žaloba. Při existenci redukčních hranic pro výpočet důchodu není reciprocita zajištěna. Upozornil rovněž, že zrušení stropů zhorší konkurenceschopnost našeho pracovního trhu a povede k odlivu vysokopříjmových pracovníků z našeho území. Posl. Kafka diskutoval téma solidarity, které pokládá do značné míry za obtížně měřitelný a relativní. V obecné rozpravě vyslovil ministr práce a sociálních věcí záporné stanovisko k návrhu. Ředitelka Jeníčková uvedla některé podrobnosti k započítávání důchodu. Posl. Škromach doplnil toto stanovisko tím, že důchodový systém je solidárně regresivní. Posl. Filipi vyslovila návrh na zamítnutí. Pro tento návrh se vyslovilo 6 poslanců pro, 3 proti, 4 se zdrželi, návrh nebyl přijat. V obecné rozpravě přednesl několik pozměňovacích návrhů posl. Opálka, a to s úpravou v §15b a změnu účinnosti. Pro návrh se vyslovilo 6 poslanců pro, 7 se zdrželo. Návrh nebyl přijat. Na závěr bylo přijato doporučující usnesení. Pro toto usnesení se vyslovilo 6 poslanců pro, 4 proti, 3 se zdrželi. Návrh usnesení nebyl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Lesenská, Levá, Dimitrov, Čurdová, Mazuchová, Opálka, Škromach, Páralová, Kafka, Hovorka, Molendová, Jeník, Nečas. Jiný návrh usnesení nebyl podám vzhledem k tomuto hlasování byl vydán záznam č. 138. Schůze výboru skončila v 18.10 hod. Zaznamenal A. Papoušek
Kosta Dimitrov, v.r.
Zdeněk Škromach, v.r.
ověřovatel výboru
předseda výboru
11
