Zápis z 2. krajského informačního semináře k IPn Kariérní systém Liberec, 11. 2. 2014 Program: 10:00 -‐ 10:15 Úvod, seznámení s programem 10:15 – 10:30 Základní informace MŠMT k IPn Kariérní systém (zástupce MŠMT) 10:30 – 11:00 Koncepce kariérního systému (PhDr. Jitka Miklová) 11:00 – 11:30 Parametry kariérního systému učitelů a role standardu učitele v něm (RNDr. Jiří Kuhn) 11:30 -‐ 11:50 Způsob hodnocení kvality DVPP v rámci kariérního systému (PhDr. Romana Lisnerová) 11:50 – 12:10 Role profesního portfolia v kariérním systému (Mgr. Monika Šimonová) 12:10 – 14:00 Diskuse k jednotlivým bodům programu 1. Úvod, seznámení s programem -‐ moderátorka semináře ing. Jana Otavová -‐ vedoucí KP NIDV Liberec. • Přivítání účastníků, příprava semináře po odborné stránce MŠMT, spoluorganizátor NIDV. • Zástupce kraje -‐ Alena Losová dipl. um., členka rady kraje pro resort školství mládež a zaměstnanost. Poděkování za vstřícnost při zajištění prostor KÚ pro informační seminář. • Představení panelistů: • MŠMT -‐ Mgr. Jakub Stárek, ředitel oboru vzdělávací soustavy MŠMT, Projektový tým: PhDr. Jitka Miklová – gestor MŠMT, RNDr. Jiří Kuhn – věcný garant KA1, PhDr. Romana Lisnerová – vedoucí řešitelské skupiny KA2, Mgr. Monika Šimonová – manažerka KA3. • Podrobněji o všech třech KA v jednotlivých prezentacích. • Organizační informace: Program rozdělen na 2 bloky: 1. blok – prezentace panelistů, 20 min. přestávka, 2. blok – diskuse k jednotlivým bodům programu (upozornění – dotazy až ve druhé půlce semináře, pořizuje se audiozáznam a písemný zápis, dotazy prostřednictvím přenosných mikrofonů, předpokládaný konec semináře cca v 14.00 hod. V konferenčních materiálech jsou k dispozici dotazníky – odkaz na web, prosíme o vyplnění cca do týdne, prezentace všech panelistů a další doprovodné materiály). 2. Základní informace MŠMT k IPn Kariérní systém -‐ Mgr. Jakub Stárek, ředitel odboru vzdělávací soustavy MŠMT. • Přivítal za MŠMT přítomné, ocenil velký zájem pedagogů Libereckého kraje o kariérní systém, • Odkaz na Programové prohlášení vlády – idea kariérního systému a sám kariérní systém je novým vedením ministerstva velmi silně podporován. • Zavedení KS je jednou ze systémových priorit MŠMT. • Nejdůležitější zlom při zavedení KS – změna pohledu veřejnosti na pedagoga (přirovnání ke zdravotnickým oborům -‐vzdělávají se, absolvují atestace, existuje systém, tlak na další vzdělávání, důvěra v lékaře je konstantní a stabilní).
• MŠMT chce přinést podobný systém pro pedagogy, MŠMT chce přinést nový pohled na vnímání pedagogů, na jejich kvalifikaci. • Důležitá je ochota politiků téma podporovat, jak politici vnímají roli pedagoga, v předchozích vládách politici nebyli nakloněni zvyšování finančních prostředků pro pedagogy, nebyla politická důvěra v to, že prostředky přinesou změnu. Myslím si, že KS přinese ochotu politiků vložit více finančních prostředků do financování školství. • Změna KS přinese změnu ve vnímání pedagogů, finanční motivace na úrovni stejně výkonných států EU, důležitá je i vnitřní motivace pedagogů. • Změna paradigmatu, změna pohledu vnímání na svět vzdělávání jako takového. Zvýšení kvality vzdělávání. Změny, dopady a vliv na žáka. Větší spokojnost rodičů. • MŠMT s NIDV a s týmem odborníků připravují návrh KS, prezentace na webových stránkách NIDV a informační semináře. Diskutuje se pomocí stránek NIDV, další diskuse na MŠMT. • Přítomní odborníci přednesou připravovaný systém, chceme pokorně vnímat požadavky ped. terénu, chceme vnímat zpětnou vazbu, chceme, aby byl KS jasný a srozumitelný pro pedagogy, aby se v něm dobře orientovali a neměli žádnou pochybnost o tom jak postupovat dál v rozvoji své kariéry . • Jedna ze změn je změna v zákoně o pedagogických pracovnících, paragraf 29 (KS – směřuje spíše do specializace řídících funkcí), uvidíme, zda změna nebo pouze novelizace. • Jistý je záměr politiků – KS zaveden v nějakém právním stavu již v roce 2015. V tak rychlou ochotu pracovat na KS ze strany politiků jsme nedoufali. • Poděkování přítomným účastníkům, Libereckému kraji a paní radní Losové za ochotu podílet se na spolupráci nejenom na tomto tématu. 3. Koncepce kariérního systému -‐ PhDr. Jitka Miklová, gestor MŠMT – viz prezentace. 4. Parametry kariérního systému učitelů a role standardu učitele v něm -‐ RNDr. Jiří Kuhn, věcný garant KA1 – viz prezentace. 5. Způsob hodnocení kvality DVPP v rámci kariérního systému -‐ PhDr. Romana Lisnerová, vedoucí řešitelské skupiny KA2 – viz prezentace. 6. Role profesního portfolia v kariérním systému -‐ Mgr. Monika Šimonová, manažerka KA3 – viz prezentace. 7. Diskuse k jednotlivým bodům programu: Dotaz č. 1. – 3. ředitelka MŠ, ZŠ Slaná – p. Zajícová: 1) Co si MŠMT představuje pod pojmem odpovídající praxe, po kolika letech by měli jít učitele k další atestaci, a jestli je ošetřena spolupráce s Pedf – spolupráce na KS2, při jejich akademické svobodě si to neumím představit. 2) Příspěvek na atestační řízení, zda si učitelé budou muset přispívat sami – zda MŠMT zvýší dotace školám na atestace. 3) Učitelé z KS3 a KS4 – snížení úvazku – cenný je pro mě učitel na KS4 aby učil, zda by učitelé na KS4 neměli předávat zkušenosti na Pedf a snažit se metodicky vést budoucí učitele. Odpověď na dotaz č. 1. dr. Kuhn: Odpovídající délka praxe, snaha řešitelské skupiny nenatahovat atestační řízení moc daleko, pokud učitel prokáže výsledky, kvalitu a rozsah působení, zvažujeme možnost přihlásit se do atestačního řízení poměrně brzy -‐ do KS3 – 3 roky, KS4 – mohou tam být lidé, kteří na KS4 dosáhnou mnohem dříve – není nijak omezováno, snaha o motivační účinek, zejména u začínajících učitelů, aby viděli svou perspektivu – dosáhnout postupu co nejdříve, musí ale splnit požadavky standardu. Pedf – adaptační období berou jako zásadní, průnik (provázání) posledního roku studia a prvních 2 let praxe,
tato spolupráce by byla dobrá. Pedf by měly dostat co nejdřív zpětnou vazbu, jak jejich absolventi uspívají v praxi a mohli by tomu upravit pregraduální přípravu. Odpověď na dotaz č. 2. dr. Miklová: Příspěvek na atestační řízení -‐ zvažujeme finanční otázky za nárokový příplatek 5 000 – 10 000 Kč, domníváme se, že je legitimní chtít po učitelích, aby si příspěvek na atestační řízení platili na vlastní náklady, např. platba za atestační řízení např. 2 – 3 násobek příplatku, tedy toho, co bude každý měsíc učitel dostávat, vrátí se mu to za pár měsíců. Vzdělávání – standard je postaven jako kompetenční model, nevyžadujeme povinné vzdělávání, uchazeč spolu se zpravodajem vydefinují silné a slabé stránky a zpravodaj doporučí potřebné vzdělávání tam, kde podporu a pomoc uchazeč potřebuje. dr. Kuhn: Ještě k platbě za vzdělávání (příklad – do konce roku 2014 si musí nekvalifikovaní učitelé podle zákona doplnit vzdělání, ochotně docházejí v sobotu i neděli na studia, kde si doplňují vzdělání, platí za vzdělávání na VŠ, nepřijde mi zbytečné za své vzdělání platit, a připomínám, že postup do KS3 a KS4 není povinný, je to cesta dobrovolná, něco do toho dám a něco mi to přinese). Pokud by to platil systém, odkud ty peníze půjdou? Vezme se to z balíku peněz pro všechny na mzdy. Pokud stojíme před otázkou platit nebo neplatit – je to částka, která nebude likvidační a je to částka únosná. Odkaz na dotazník, jedna z otázek – jakou částku si představujete, že by uchazeč o atestační řízení měl platit, a byla by pro uchazeče únosná. Nechceme platbu za atestační řízení stavět likvidačně, přijde nám únosné zaplatit 2 – 3 násobek toho, co bude učitel po postupu do KS 3 nebo KS4 dostávat každý měsíc. Odpověď na dotaz č. 3. dr. Kuhn: Snížení úvazků učitelů na KS4 – KS míří na to, aby se zvýšila kvalita celého školství jako celku, pokud chceme, aby učitelé, kteří školí, lektorují, tvoří učebnice v dané chvíli si odučí svůj úvazek a potom se vrhnou na zmiňované aktivity, ve chvíli, kdy budeme chtít, aby byli zaangažovaní do tohoto samotného systému, byli členy atestačních komisí, lektorovali, tak tam si to bez snížení úvazku nedokážeme představit. Ten čas na to musí získat. Nesouhlasíme s tím, že to té škole nic nepřinese. Při výše zmiňovaných aktivitách učitel získá zkušenosti, které škole přímo nebo nepřímo přinese. Dotaz č. 4 – 6. SŠ řemesel a služeb Jablonec: 4) Není mi jasné, jak nastartovat KS v roce 2015. 5) Na odborných školách jsou dílenští učitelé, učitelé odborných předmětů, ti nemají kam růst, ani ve specializované části se nemají kam dostat, to je špatně. 6) Na jakém základě – finanční analýze bude učitel na KS 1 začínat, dnes většina učitelů zůstane v KS 2 (v tom startovacím systému), výchovný poradce, ředitel budou v KS3, zbytek učitelů bude v KS1. V systému by mělo zůstat peněz víc. Osobní názor – přechod z přípravného období do 2KS by taky neměl být zadarmo.
Odpověď na dotaz č. 4. dr. Miklová: Zavedení KS v roce 2015 – nepřesná informace, systém potřebuje několikaletou náběhovou dobu. V roce 2015 můžeme provést legislativní změny, ukotví se zásady, principy KS, potom např. 2 roky první náběhová etapa, která zhodnotí práci současných dlouholetých výborných učitelů, o kterých to ví odborný terén, kolegové, v tomto prvním náběhovém období – zkrácené atestační řízení, aby si systém vygeneroval např. hodnotitele do atestačních komisí. Musí dojít k navýšení rozpočtu do kapitoly školství. V první koncepci na začátku projektu se odhadovalo, že cílový stav nastane v roce 2023. Z dnešního pohledu to vypadá daleko, ale roli hrají další okolnosti např. – kapacity vzdělávacích institucí, kapacity atestačních komisí, aby se z toho nestala formální fraška a systém se rozjel tak, aby byl funkční a věrohodný. Mgr. Stárek: Potvrzuji slova dr. Miklové, v návrhu Programového prohlášení vlády – se cituje jediná věta, že: „ Vláda zavede efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení od roku 2015“. Tímto se nastavuje široké pole působnosti, zavedení lze vysvětlit i tak, že dojde na legislativní zakotvení, ale dále se budou budovat postupné kroky, začít se na ni připravovat. Systém -‐ záměr nechce na některých kategoriích učitelů šetřit, zavedení KS -‐ má být spojeno s tím, že budou přidány finance nad rámec tohoto systému, jak bude systém nabíhat, budou i finanční prostředky narůstat. Odpověď na dotaz č. 5. dr. Kuhn: Učitelé ze SŠ – máme zástupce těchto škol v řešitelské i interní oponentní skupině, spolupráce s CZESHA, kteří velmi hlídají parametry těchto učitelů, chystáme setkání s řediteli MŠ, SOU a SŠ – budeme chtít znát momenty, které jsou z jejich pohledu kritickými pro jejich učitele, podobné setkání jsme již uskutečnili s řediteli malotřídních škol. Upozorňuji na to, že jsme v polovině projektu, tyto problémy evidujeme, mluvíme o nich, na některé otázky neumíme odpovědět. Odpověď na dotaz č. 6. dr. Kuhn: Ukončení adaptačního období -‐ zvažovali jsme, zda příplatek ano či ne, -‐ je to věc do diskuse – viz dotazník. Začínající učitel – plat by se neměl měnit od toho co v dané chvíli je, určitě ne měnit dolů. Dotaz č. 7. p. Hájek ZŠ Horní Branná: Kdo a na základě čeho bude zpravodajem? Odpověď na dotaz č. 7. dr. Kuhn: Zpravodajové a lidé, kteří půjdou do KS4 – systém budujeme s velkým časovým horizontem, věkové průměry sboroven stárnou, systém bude potřebovat hodně zkušených lidí, mohou předávat zkušeností dál, odborně zdatní, zkušení učitelé, z nich by se měli rekrutovat zpravodajové. Dotaz č. 8 – 9. Milan Adamec -‐ SOŠ Liberec Standard pro ředitele škol by měl navazovat na standard učitele – reálný horizont, kdy by byl vytvořen a jakoukoliv další podrobnost ke standardu ředitele.
Z prezentací vyplývá, že velkou roli budou mít atestační komise. Kdo bude členem, jaké budou mít kompetence. Odpověď na dotaz č. 8. dr. Miklová: Standard ředitele není součástí projektu, ale řeší se pouze vize kariérního systému pro ředitele, původně jsme chtěli další IPn, který by se věnoval pouze řediteli, který by měl jiné parametry, než jeden z výstupů IPn KS, vize SŘ vznikla jako přílepek neschváleného IPn v tomto projekt na to není ani čas, ani prostor a peníze, ale předpokládáme, že v dalším programovacím období bude samostatně věnována pozornost na ředitele. Výstupem projektu není standard ředitele, ale obrys, rámec, vize. V průběhu řešení projektu se ukazuje, že role ředitele bude velmi významná. Představa je taková, že do funkce ředitele školy by neměl nastoupit někdo, kdo pro tuto funkci nebyl připraven. Pokud nebudeme mít koncepci a jasně definovaná pravidla, jsme stále na stejném místě. dr. Kuhn: Projednávali jsme s řediteli v listopadu 2013 na konferenci v Brně -‐ Šlapanicích – výstup směrem k ředitelům, aby mohl být zahájen další projekt pro kariéru ředitele. Shoda na tom, aby výstupem projektu bylo mnoho argumentů proto, aby vznikl nový projekt k problematice kariéry ředitelů. Takové argumenty sbíráme. dr. Růžková: Pro nové programovací období je důležité, abychom věděli, na jakou koncepci vzdělávací programy připravované pro ředitele budou odpovídat. Koncepce navrhovaného projektu KS učitele musí být řádně projednána. Koncepce je v základních obrysech, shoda na úvodním vzdělávání pro zájemce o funkci ředitele, podporu pro práci. Ti, kteří pomáhají v KS ředitele by měli mít jasně deklarovanou pozici. Dnes ředitel pod těžkou administrativní zátěží, v koncepci musíme řešit i to, kdo bude dělat veškerou administrativu nebo jak ji snížíme, aby se ředitelé mohli věnovat tomu, co od nich všichni očekáváme, tedy vedení škol k lepším výsledkům. Kompetence pro ředitele – jak vést školu, byly popsány v mezinárodních projektech, analýzy byly provedeny, bude syntéza a návrh v připravované koncepci KS ředitele. Role ředitele bude naprosto klíčová, aby mohl dobře ohodnotit učitele při průchodu KS, musí se zdokonalit v pozici lídra, jako člověka, který umí vést svůj tým k profesnímu rozvoji. Musí mít podporu i v tom, aby byl oproštěn od administrativní zátěže. To vše by mělo být zakomponováno do koncepce KS pro ředitele. Odpověď na dotaz č. 9. dr. Kuhn: Složení atestační komise – zástupce fakult vzdělávající učitele, učitel ze stejného typu a druhu školy a má už příslušný KS za sebou, (zkušený 3 nebo 4), odborník, který danému typu školy rozumí a zpravodaj. Dotaz č. 10. p. Irena Šolcová, ředitelka MŠ Jablonec. Pokud budu mít absolventa, budu ho chtít posunout do KS2, nevím, zda si pozvu komisi přímo do školy a můžu ho společně s tou komisí posunout do KS2, nevím, jak budu zvát do školy někoho kompetentního za fakulty. Odpověď na dotaz č. 10. Dr. Kuhn:
Adaptační období, do kterého bude každý učitel zařazen, bez ohledu na typ školy, bude provázet cílená podpora ze strany ředitele té školy, případně uvádějícího učitele, dostane plán profesního rozvoje. Absolvent přijde s nějakými teoretickými znalostmi ze školy, která ho připravovala (VŚ nebo SPŠ), tak, aby byl kvalifikovaný. Ředitel školy během např. půl roku zjišťuje, v čem je absolvent dobrý a kde potřebuje podpořit a pomoci v tom, co škola potřebuje. Nastavíte mu vzdělávání nebo např. doporučíte konzultaci s kolegou apod. Na konci adaptačního období vyhodnotíte splnění vašich doporučení a požadavků. Hodnotícího řízení bude přítomen ředitel školy, uvádějící učitel, někdo, kdo ho připravoval na jeho typu školy. Mechanismus výběru komisí – je potřeba dořešit, řešili jsme shodu s Pedf, jsou ochotny se na adaptačním období podílet, zvát si absolventy do školy a podílet se na hodnotícím řízení na KS2. Dotaz č. 11. Jarmila Plachá, ZŠ Liberec Do školy mi nastoupí absolvent VŠ, bude zásadní, zda splní nebo nesplní kritéria zadaná ředitelem. Můžu mu jako ředitel zamezit v postupu do KS2? Může tento absolvent na jiné škole znovu absolvovat adaptační období, a co když ho ředitel na jiné škole shledá jako vhodného? Odpověď na dotaz č. 11. dr. Kuhn: Předpoklad je následující, ta situace se může stát. Absolvent např. nastoupí na SŠ a tam se ukáže jako nevhodný, ale např. na 2. stupni ZŠ uspěje a dokonce tam bude učit dobře. To, že bude vyhodnocen, že nesplňuje požadavky na atestační řízení na jedné škole, neznamená, že by se o to nemohl pokusit na jiné škole… na další a další. Ale vžijte se do role zaměstnavatele, když uvidíte, že uchazeč na vaší škole učil tam dva roky a neuspěl, tam dva roky a neuspěl. Nechceme klást formální zábranu. Již to ukazuje, že je to asi špatný učitel a přirozeně ze systému vysublimuje. Dotaz č. 12. ředitelka MŠ, ZŠ Slaná – p. Zajícová: Jak se budou učitelé, kteří jsou nyní v systému, současně učí, zařazovat do KS? Budou automaticky zařazeni do KS2 nebo budou muset prokazovat portfolia a všichni učitelé budou prozkoušeni nebo budu muset absolvovat pohovor s ředitelem apod. Odpověď na dotaz č. 12. dr. Kuhn: Myšlenka je následující. Všichni současní učitelé by měli být automaticky zařazeni do KS2, protože nejsou začínajícími učiteli a nebudou k tomu muset nic prokazovat. Ale pokud budou chtít postoupit do KS3, budou muset prokázat, že to, co je na KS2 požadováno, splňují. Tím se „obejde“ v tom přechodovém stádiu adaptační období. Dotaz č. 13 – 14. Kateřina Sýkorová, MŠ Jablonec nad Nisou, Lovecká U „nevhodných absolventů“, zda bude opora v zákoníku práce, jestli se ho budeme moci zbavit. Spousta ředitelů se potýká s tím, že nepotřebuje mít na své škole neschopného učitele. V případě, že se na škole najde učitel, který bude v KS3 a KS4, zda se počítá s normativním vykompenzováním jeho snížení úvazku, tomu se nikdo nebrání, aby měl ředitel na škole učitele ve 3 a 4 KS, ale neřeší to řediteli provoz a zajištění výuky.
Odpověď na dotaz č. 13. Dr. Miklová: Opora v zákoníku práce, předpokládáme, že všichni začínající učitelé budou uzavírat smlouvu na dobu určitou. Pak by neměl mít problém, pokud shledáte, že je pro vaši školu nevhodný, aby se ucházel o místo někde jinde. Mgr. Stárek: Praktické provedení zanesení v zákoně o pedagogických pracovnících – možnost novelizace vůči zákoníku práce, bude to zakotveno a umožněno, jak v rámci adaptačního období pracovat. Odpověď na dotaz č. 14. Mgr. Stárek: Vykompenzování – určitě se s tím systémově počítá, musí být vyvážení z druhé strany, škola, která bude mít samé trojkaře a čtyřkaře by nemohla pořádně fungovat, potom ten KS není dobře nastaven. Nějaké zohlednění této situace bude muset být realizováno, zda adresně u příplatku učiteli na KA3 nebo KS4 přijde vůči němu nějaké vykompenzování, buď přímo z ministerstva, nebo budou zvláště vyčleněny do rozpočtu kraje a potom na danou školu, filozoficky to pokryté máme. Dotaz č. 15. Kateřina Sýkorová, MŠ Jablonec nad Nisou, Lovecká Doplňující dotaz, zda je možné se zbavit stávajících špatných učitelů, kteří budou automaticky převedeni do KS2. Odpověď na dotaz č. 15. dr. Kuhn: Tato otázka padá vždy. KS takto daleko nedosáhne. Máme k dispozici v dané chvíli stávající zákoník práce. To bychom museli všechny stávající učitele posunout na KS1 a pak je prozkoušet, jestli by mohli jít do KS2. To by nám současní učitelé nepoděkovali, kdybychom je postavili na úroveň začátečníka, je to jeden z důvodů, proč jsme o tom uvažovali, ale dospěli jsme k názoru, že by to vyvolalo nedůvěru v KS. Dotaz č. 16. Křížová, MŠ Sosnová Pochopila jsem systém KS správně, ale např. učitelka postoupí z KS2 do KS3. Je možné vrátit stagnujícího učitele zpátky z KS3 do KS2? dr. Kuhn: Je to věc, kterou právě v řešitelské skupině řešíme – trvalost u KS nebo ne. U KS4 jsme celkem jednotní v tom, že by to mělo být dočasné. Snižujeme mu úvazek, a když přestane lektorovat, psát články, publikovat apod. tak není jediný důvod ho v KS4 nechávat. UKS3, tam vnímáme problémy, které to může přinést. Ten člověk může vyhořet apod. Tento problém v dané chvíli také řešíme a ptáme se na něj rovněž v dotazníkovém šetření, zda zachovat, či nikoliv, při přechodu na jinou školu. Závěr: Radní p. Losová: Poděkování účastníkům za účast, ing. Otavové za organizaci, Mgr. Stárkovi za to, že do Libereckého kraje přijel zástupce MŠMT. Věřím, že zavedení KS bude kvalitní norma na velmi dlouho. Ing. Otavová Poděkování za účast, plodnou diskusi a zpětnou vazbu, poděkování kraji a MŠMT.
