VY_32_INOVACE_TS_18
Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0304
Zapichování, upichování a vypichování Zapichování Zapichováním soustružíme na vnějších i vnitřních plochách obrobků drážky různých tvarů. Zápichy malé šířky, které lze zhotovit jedním záběrem, se soustruží přísuvem (kolmo na osu obrobku). Zápichy mohou být: 1) Nenormalizované – na technických výkresech jsou prokresleny (zpravidla detailním zobrazením) a podrobně zakótovány 2) Normalizované – na technických výkresech jsou kresleny zjednodušeně, jejich tvar je udán normou, jejich rozměry najdeme ve strojnických tabulkách.
Vnější a čelní zápichy - do větší hloubky se soustruží postupně vždy nožem užším než šířka drážky a po posledním záběru se dno zápichu vyhladí podélným posuvem. Pro vnitřní zapichování – platí stejná pravidla, používá se nižší řezná rychlost a menší hodnoty přísuvu ( ruční ), to vše v závislosti na velikosti a vyložení nože.
1
VY_32_INOVACE_TS_18
Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0304
Geometrie břitu zapichovacího nože
Nenormalizované zápichy Zápichy za závitem – soustružíme především kvůli dosednutí matice k čelu osazeného hřídele. Hlavním důvodem je možnost vyjetí závitového nože ze záběru při soustružení závitů velkých průměrů
Zápichy pro pojistné kroužky a pístní kroužky
Z hlediska produktivity je možno upnout více zapichovacích nožů do speciálních držáků a soustružit všechny zápichy naráz. Tím je zabezpečena dokonalá přesnost, používá se v sériové výrobě
2
VY_32_INOVACE_TS_18
Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0304
Zápichy pro klínové řemeny Drážka na řemenicích pro klínové řemeny se soustruží postupně několika noži. Závěrečná třísku pak dokončujeme nožem, který má tvar hotového profilu.
Normalizované zápichy U broušených součástí, které mají ostré přechody se soustruží v místě přechodu také drážka (tvar D).Tyto zápichy jsou normalizované, jejich rozměry jsou přiřazeny ke konkrétním průměrům. I v rohu osazení se často provádí zápichy s přídavkem a broušení kvůli dosednutí hřídele (tvar F a G). Na technických výkresech se jejich kreslení zjednodušuje
3
VY_32_INOVACE_TS_18
Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0304
Tyto zápichy mají konkrétní tvar. Hodnoty rozměrů lze najít v tabulkách.
Upichování se používání k dělení materiálu, oddělování částí různých obrobků, převážně z tyčového materiálu. Dlouhé obrobky – místo upichování musí ležet blízko vřetene. Upichovací nože – mají delší řeznou část – šířka ostří nože se volí s ohledem na průměr upichovaného polotovaru
. Ostří bývá přímé, může být i šikmé, α se nesmí rovnat 0 , šikmé ostří však odtlačuje nůž od upichovaného obrobku .Výhoda šikmého nebo stupňovitého ostří – nezanechává neobrobený povrch na upíchnutém obrobku.
4
VY_32_INOVACE_TS_18
Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0304
Pro tvrdé materiály se používá odpružený upichovací nůž – při vzniku překážky nůž odpruží místo toho aby se zasekl a ulomil. Upichujeme-li nebo zapichujeme-li delší kusy materiálu, pomáháme si koníkem případně upraveným pouzdrem v koníku. Při upichování 4-hranného nebo 6-hranného materiálu, dbáme výšené pozornosti při počátečním záběru nože. Nožová hlava musí být řádně dotažená, rovněž je nutné klást důraz na chlazení. Geometrie břitu upichovacího nože
Vypichování Používá se pro výrobu kovových kroužků , úzkých pouzder a součástí větších průměrů. Při vypichování se ubírá nejnutnější materiál (oproti vrtání). Vedlejší hřbety vypichovacího nože jsou podbroušeny.
Velikost podbroušení se volí v závislosti na průměru obrobku. Nůž upínáme na krátko správné nastavení nože kolmo na upichovaný zapichovaný materiál provádíme pomocí čela sklíčidla, případně podle přiloženého úhelníku lze kolmost nože upravit.
5
VY_32_INOVACE_TS_18
Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0304
Geometrie břitu vypichovacího nože
http://www.youtube.com/watch?v=3Urqx2_AsSI&feature=related Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Technologie soustružení. 1.vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998. ISBN 80-7200-239-2. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., 2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 2., upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN 80-718-3244-8. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80-718-3265-0. LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4.
6