Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ
KATEDRA VÝPOČETNÍ A DIDAKTICKÉ TECHNIKY
METODY VYBARVOVÁNÍ ČERNOBÍLÝCH FOTOGRAFIÍ V GRAFICKÝCH EDITORECH PHOTOSHOP A PHOTO‐PAINT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Michal Smazal Přírodovědná studia, obor Informatika pro vzdělávání léta studia (2005 2009)
Vedoucí práce: Ing. Pavel Kocur, CSc.
Plzeň, 13. únor 2009
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. Plzeň, 13. únor 2009 …………………………………………… vlastnoruční podpis
OBSAH
OBSAH 1 ÚVOD .............................................................................................................................................. 1 2 VÝHODY A NEVÝHODY KOLORIZACE ....................................................................................................... 3 3 BAREVNÝ MODEL ............................................................................................................................... 4 3.1 BAREVNÝ MODEL RGB ............................................................................................................... 4 3.2 BAREVNÝ MODEL CMYK ............................................................................................................. 5 3.3 BAREVNÝ MODEL LAB ................................................................................................................. 6 3.4 STUPNĚ ŠEDI ............................................................................................................................. 7 4 ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE ..................................................................................................................... 8 4.1 METODA 1 – BAREVNÝ REŽIM STUPNĚ ŠEDI ................................................................................... 8 4.2 METODA 2 – DESATURACE .......................................................................................................... 9 4.3 METODA 3 – BAREVNÝ MODEL LAB .............................................................................................. 9 4.4 METODA 4 – MÍCHÁNÍ KANÁLŮ ................................................................................................... 9 4.5 METODA 5 – SCOTTOVA METODA ODBARVENÍ .............................................................................. 10 5 ADOBE PHOTOSHOP CS3 .................................................................................................................. 11 5.1 KRÁTKÉ PŘEDSTAVENÍ ............................................................................................................... 11 6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP ..................................................................................... 12 6.1 METODA PRVNÍ – MAPOVÁNÍ NA PŘECHOD ................................................................................. 12 6.1.1 První část ................................................................................................................. 12 6.1.2 Druhá část ................................................................................................................ 13 6.1.3 Třetí část .................................................................................................................. 13 6.1.4 Čtvrtá část ................................................................................................................ 13 6.1.5 Pátá část .................................................................................................................. 14 6.1.6 Šestá část ................................................................................................................. 14 6.2 METODA DRUHÁ – MASKA VE VRSTVÁCH ÚPRAVA ......................................................................... 15 6.2.1 První část ................................................................................................................. 15 6.2.2 Druhá část ................................................................................................................ 16 6.2.3 Třetí část .................................................................................................................. 16 6.3 METODA TŘETÍ – KOLORIZACE POMOCÍ CMYK KANÁLŮ ................................................................. 16 6.3.1 První část ................................................................................................................. 17 6.3.2 Druhá část ................................................................................................................ 17 6.3.3 Třetí část .................................................................................................................. 18 6.3.4 Čtvrtá část ................................................................................................................ 18 6.4 METODA ČTVRTÁ – MASKA VÝPLNĚ PLNÁ BARVA .......................................................................... 19 6.4.1 První část ................................................................................................................. 19 6.4.2 Druhá část ................................................................................................................ 20 6.4.3 Třetí část .................................................................................................................. 20 6.4.4 Čtvrtá část ................................................................................................................ 20 6.5 METODA PÁTÁ – JDE TO I JEDNODUŠE ......................................................................................... 20 7 COREL PHOTO‐PAINT X4 .................................................................................................................. 22 7.1 KRÁTKÉ PŘEDSTAVENÍ ............................................................................................................... 22 8 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTO‐PAINT ................................................................................... 23 8.1 METODA PRVNÍ – OBARVENÍ OBJEKTOVOU MASKOU ..................................................................... 23 8.1.1 První část ................................................................................................................. 23 8.1.2 Druhá část ................................................................................................................ 23 8.1.3 Třetí část .................................................................................................................. 24 8.1.4 Čtvrtá část ................................................................................................................ 24
OBSAH
8.2 METODA DRUHÁ – VYUŽITÍ ČOČKY A MAPOVÁNI NA PŘECHOD ......................................................... 24 8.2.1 První část ................................................................................................................. 24 8.2.2 Druhá část ................................................................................................................ 25 8.2.3 Třetí část .................................................................................................................. 25 8.2.4 Čtvrtá část ................................................................................................................ 25 9 DUHOVKY, VLASY A POKOŽKA ............................................................................................................. 26 9.1 POKOŽKA A VLASY .................................................................................................................... 26 9.2 BĚLMO A DUHOVKY .................................................................................................................. 26 10 PLUGINY ........................................................................................................................................ 27 10.1 AKVIS COLORIAGE V6.0 .......................................................................................................... 27 11 ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ ...................................................................................................................... 29 12 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................... 31 13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................ 32 14 RESUMÉ / SUMMARY .......................................................................................................................... I 15 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................... II 15.1 BAREVNÉ VZORKOVNÍKY PRO KOLORIZACI FOTOGRAFIÍ ...................................................................... II 15.2 METODA PRVNÍ ‐ MAPOVÁNÍ NA PŘECHOD ................................................................................... III 15.3 METODA DRUHÁ – MASKA VE VRSTVÁCH ÚPRAV ........................................................................... IV 15.4 METODA TŘETÍ ‐ CMYK .............................................................................................................. V 15.5 METODA ČTVRTÁ ‐ PLNÁ BARVA .................................................................................................. VI 15.6 METODA PÁTÁ – JDE TO I JEDNODUŠE ......................................................................................... VII 15.7 METODA PRVNÍ – OBARVENÍ OBJEKTOVOU MASKOU .................................................................... VIII 15.8 METODA DRUHÁ – VYUŽITÍ ČOČKY A MAPOVÁNÍ NA PŘECHOD .......................................................... IX
1 ÚVOD
1 ÚVOD Kolorizace je jedna ze základních vlastností grafických editorů. V dobách dávno minulých, kdy grafické editory nebyly zdaleka tak sofistikované a kolorizace se prováděly ručním přebarvováním a filtrací původního obrázku, byla tato činnost velmi zdlouhavá, drahá a časově náročná. Původně vychází kolorizace z kolorování černobílých filmů a byla tedy hojně využívaná ve filmovém průmyslu. Kolorizace fotografií je specifickou metodou a s tou filmovou má pramálo společného. V mé práci bych proto rád vysvětlil některé pojmy, týkající se kolorizace, chcete‐li přebarvování černobílých snímků v digitální formě (mnohdy digitalizovaných ‐ naskenovaných) do barevné podoby. Popíši metody, kterými můžeme obrázky přebarvovat za použití grafických editorů Photoshop a Photo‐Paint. Pokusím se také nastínit některé problémy, se kterými se setkáme a které naše snažení budou komplikovat. Využití kolorizace je zřejmé. Setkáme se s ní při retuši fotografií, při obarvování starých černobílých fotografií, které je potřeba získat v barevném provedení, či v reklamní tvorbě, kde nahrazujeme jednotlivé barevné či černobílé části potřebnou barevností. Každý, kdo se grafickou tvorbou zabývá, by tedy měl znát možné postupy, jak docílit požadovaného výsledku. Do kolorizace samotné, patří nejen obarvování černobílých obrázků, ale také přebarvování již barevných, nebo naopak jejich odbarvování. Nejpoužívanějším programovým vybavením pro práci s fotografiemi, potažmo grafikou, jsou programy firem ADOBE a COREL. Adobe je profesionálněji lépe využitelný a svou podskupinou programů, vytváří ideální „balík“ pro tvorbu grafiky pro jakékoli účely. Naproti tomu si COREL se svými dlouholetými zkušenostmi a nižší cenou, stále udržuje velký počet uživatelů. Z mého pohledu je ale software od firmy ADOBE lepší a pro úpravu fotek efektivnější nástroj, který společně s možností stažení rozšiřujících plug‐inů velmi rozšiřuje původní možnosti tvorby. Tomu odpovídá i cena, která se u celého balíku pohybuje v desítkách tisíc korun.
1
1 ÚVOD
Dle mého názoru je pro tento druh práce lepší použití Adobe Photoshopu a všechny následné pokusy budou vysvětleny na verzi CS3. V části „Corel Photo‐Paint“ jsem si bezplatně stáhl zkušební 30 denní verzi označenou CorelDraw Graphic Suite X4. Některé níže uvedené metody jsou některým uživatelům všeobecně známé, nicméně se budu snažit vytvořit i postupy své vlastní za použití mých zkušeností s tvorbou grafiky. V mé práci se tedy pokusím za použití různých technik docílit co možná nejlepších výsledků kolorizace a vše komentovat formou psaného postupu.
2
2 VÝHODY A NEVÝHODY KOLORIZACE
2 VÝHODY A NEVÝHODY KOLORIZACE Nevýhod obarvování neboli kolorování digitálních fotografií asi mnoho nebude. Jedná se pouze o efekt, který může napomoci snímku v jeho celkovém výrazu a emotivním projevu. Pokud bych ale hledal nějaké negativum, které si tato technika s sebou nese, napadá mě pouze slovo iluze. V dnešní době se s ní díky mediálnímu světu potkáváme každý den. Je obsažena v reklamě, která nás všude obklopuje. Ať jsou to letáky, billboardy či televizní reklamy, všude se aplikují efekty nahrazování a úpravy barev. Je skoro nemožné si v dnešní době vystačit s pořízeným snímkem a myslet si, že zaujme širokou veřejnost. Myslíte si, že dívka na billboardu má tak krásně opálenou pleť a zelené oči? Nemá, ale s pomocí několika technik, včetně kolorizace to není problém. To je ale spíše etický problém toho, jak jsme každý den balamutěni pod nátlakem medií. Mně osobně tento svět vyhovuje, práce grafika mě slušně živí, ale tím více si uvědomuji, tu stále tenčí pomyslnou linii mezi opravdovým a uměle vytvořeným světem reklamy. Z výše uvedeného textu tedy plyne jasná výhoda kolorování. Možnost změnit cokoli, co v reálu není možné. Možnost upravit předlohu tak, aby byla přitažlivější a zajímavější. Znovu vrátit barevnost nostalgickým fotografiím a připomenout si dobu dávno minulou. To jsou výhody kolorování. V metodách uvedených dále se budu snažit o co nejrealističtější kolorizace tak, aby běžný laik nepoznal rozdíl od barevné fotografie s reálnými barvami.
3
3 BAREVNÝ MODEL
3 BAREVNÝ MODEL V grafickém editoru, jakým je např. Photoshop, je možno změnit kdykoli během práce barevný režim. Barevným režimem je určeno, jaký barevný model bude použit pro zobrazení a tisk obrazu, na kterém pracujeme. Barevný režim je číselná metoda popisu barev. Můžete zvolit: RGB barva (Red – červená, Green – zelená, Blue – modrá) CMYK barva (Cyan – azurová, Magenta – purpurová, Yellow – žlutá, Black – černá) Lab barva (založený na CIE L*a*b*) Stupně šedi Dále jsou zde obsaženy i speciální režimy barevného výstupu, kterými jsou indexované barvy a duplexy. Barevné režimy u obrazu určují jeho počet barev, kanálů a celkovou velikost konečného souboru. Zvolený barevný režim také stanovuje, které nástroje a formáty souborů jsou dostupné, jelikož u různých barevných režimů jsou některé volby omezené. Popíši tedy jednotlivé nejčastěji používané barevné režimy, založené na jednotlivých barevných modelech.
3.1 BAREVNÝ MODEL RGB Barevný režim RGB je nejpoužívanější barevný režim pro výstup na obrazovku PC. Photoshop používá model RGB, který přiřazuje pro každý obrazový bod hodnotu barvy. V obrazech, které mají 8 bitů na kanál, jsou hodnoty barvy v rozsahu od 0 (černá) do 255 (bílá) pro každou ze složek RGB1 (červená, zelená, modrá) v barevném obraze. Například jasná modrá barva může mít hodnotu R 20, hodnotu G 105 a hodnotu B 246. Pokud jsou hodnoty všech tří složek stejné, je výsledkem odstín neutrální šedé, která je blíže 255 světlejší a blíže 0 tmavne do černa.
1
RGB – angl. Red, Green, Blue
4
3 BAREVNÝ MODEL
Jsou‐li tedy hodnoty všech složek 255, je výsledkem čistá bílá. A pokud mají všechny složky hodnotu 0, je to čistá černá. Obrazy v režimu RGB používají pro reprodukování barev na obrazovku tři barvy neboli kanály. V obrazech, které mají 8 bitů na kanál, tyto tři kanály představují 24 (8 bitů x 3 kanály) bitů barevné informace na každý obrazový bod. Takovéto 24 bitové obrazy mohou reprodukovat až 16,7 miliónů barev. Se 48 bitovými (16 bitů na kanál) a 96 bitovými (32 bitů na kanál) obrazy lze reprodukovat ještě mnohem více barev. Kromě toho, že je to výchozí režim pro nové obrazy Photoshopu, je model RGB používán monitory pro zobrazování. To znamená, že při práci v jiných barevných režimech jako je CMYK, Photoshop pro zobrazení na monitoru vytváří interpolovaný obraz z CMYK do RGB. R
G
B
Barva
0
0
0
černá
255
0
0
červená
0
255
0
zelená
0
0
255
modrá
255
255
0
žlutá
255
0
255
purpurová
0
255
255
azurová
255
255
255
bílá
Obrázek 1 ‐ Barevný model RGB
Přestože je RGB standardní barevný model, přesný rozsah reprezentovaných barev se může měnit v závislosti na aplikaci nebo na zobrazovacím zařízení. Barevný režim RGB ve Photoshopu závisí na nastavení pracovního prostoru, které určíte v dialogovém okně Nastavení barev.
3.2 BAREVNÝ MODEL CMYK V režimu CMYK2 je každému obrazovému bodu přiřazena procentuální hodnota pro každou výtažkovou tiskovou barvu. Nejsvětlejší barvy (světla) mají přiřazeny malé procentuální hodnoty tiskových barev. Naproti tomu tmavší barvy (stíny) mají vždy vyšší 2
CMYK ‐ angl. Cyan, Magenta, Yellow,Black
5
3 BAREVNÝ MODEL
hodnoty. Například jasně modrá barva může obsahovat 81% azurové, 61% purpurové, 0% žluté a 0% černé. V obrazovém režimu CMYK se vytvoří čistá bílá, mají‐li všechny čtyři složky procentuální hodnoty 0. Režim CMYK se převážně používá při přípravě obrazu, který se bude tisknout pomocí výtažkových tiskových barev (tj. tisk pomocí tiskárny). Převod obrazu z RGB do CMYK se vytváří výtažky neboli separacemi. Pokud začnete pracovat s obrazem v režimu RGB, je nejlepším postupem obraz nejdříve upravit v RGB, a pak ho v konečné podobě zpracování teprve převést do CMYK. Při práci v režimu RGB můžete použít příkaz Nastavení kontrolního náhledu pro simulování efektu převodu do CMYK bez změny skutečných obrazových dat. Režim CMYK můžete také použít pro přímé zpracování obrazů v CMYKu naskenovaných, nebo importovaných z profesionálních systémů.
Obrázek 2 ‐ Subtraktivní míchání barev
Přestože CMYK je standardní barevný model, přesný rozsah reprezentovaných barev se může měnit v závislosti na stroji použitém pro tisk, kvalitě podkladu, na který bude tisk proveden, a na celkových tiskových podmínkách. Barevný režim CMYK je v grafických editorech závislý na nastavení pracovního prostoru, které například u Photoshopu určíte v dialogovém okně pro Nastavení barev.
3.3 BAREVNÝ MODEL LAB Barevný režim Lab má pouze složku světlosti (L3), která může mít libovolný rozsah od 0 do 100. V dialogovém okně pro výběr barvy a panelu Barva mohou být komponenty a (osa zelená – červená) a b (osa modrá – žlutá) v rozsahu od +127 do ‐128.
3
L – angl. Lightness
6
3 BAREVNÝ MODEL
Obrázek 3 ‐ Barevný model Lab
Režim Lab můžeme použít pro práci s obrazy Photo CD, když chceme nezávisle upravovat světlost (jas) a hodnoty barev v obraze, pro přenos obrazů mezi systémy a pro tisk na tiskárnách s PostScriptem Level 2 a Level 3. Před tiskem obrazů Lab na jiných barevných PostScriptových zařízeních je potřeba převádět do CMYK.
3.4 STUPNĚ ŠEDI V tomto režimu jsou v obraze použity všechny stupně šedi. Každý obrazový bod má svoji hodnotu jasu, která je v rozsahu 0 (černá) až 255 (bílá). Toto platí pro 8 bitové obrazy. Hodnoty stupňů šedi mohou být také reprezentovány procentuálním krytí černé tiskové barvy (0 % se rovná bílé a 100 % se rovná černé).
7
4 ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE
4 ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE Pořízení černobílé fotografie je pro naši tvorbu důležitý aspekt, bez kterého bychom toho mnoho nevytvořili. Ne vždy máme k dispozici černobílou fotografii, kterou je nutné ke kolorizaci použít. Tradičním dilematem vždy bylo, zda mají být fotografie pořizovány raději černobíle, nebo barevně. Barva nabízí divákovi určitý prvek reality, na který je zvyklý z každodenního života. Naopak černobílá dává větší prostor představivosti a její atmosféra může být velmi přitažlivá. Při pořizování se ale vždy doporučuje volit barevnou fotografii, kterou si pak pomocí počítače s příslušným softwarem můžeme převést do monochromatického (černobílého) režimu. Docílíme tak daleko větší hloubky obrazu. Jelikož k naší práci budeme takovéto fotografie potřebovat, zmíním několik typů, jak docílit monochromatických obrazů z fotografií, které byly pořízeny barevně. Pro kolorizace je základem kvalitně provedená černobílá fotografie s jasným rozdílem světla, stínů a celkovým kontrastem. Při samotném převodu barevných snímků do černobílé podoby můžeme v Adobe Photoshopu volit mezi pěti nejčastěji používanými metodami. Samozřejmě se každá hodí pro jiné typy snímků a je tedy třeba popsat všechny. Grafické editory jsou ale na takovéto manipulace přímo stavěné a obsahují funkce, které nám tři z těchto pěti metod zjednoduší na jednoduché kliknutí. Čtvrtá metoda je složitější, ale zato se s ní dá docílit nejlepších výsledků. Poslední metoda je tzv. Scottova metoda převodu a je určena pro velmi pokročilé a nabízí vytvoření snímků s obrovskou hloubkou a vysokým kontrastem.
4.1 METODA 1 – BAREVNÝ REŽIM STUPNĚ ŠEDI Jedná se o asi nejvíce používanou metodu odbarvení. Stačí pouze otevřít menu Obraz ‐> Přizpůsobení a zvolit Stupně šedi. Více již není potřeba, jelikož se fotografie sama převede do černobílé podoby. Celý proces je automatický a dosahuje celkem uspokojivých, nicméně fádních výsledků. Díky eliminaci červeného, modrého a zeleného kanálu navíc výrazně klesá datový objem obrázku.
8
4 ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE
Jediné co bych vytkl, je nemožnost pracovat s barevnými softwarovými filtry, které nelze při omezeném počtu kanálů vůbec použít. Pak je třeba znovu obrázek převádět do RGB.
4.2 METODA 2 – DESATURACE Další často používaná metoda. Je asi ještě jednodušší a razantnější. Je přímo implementována pro tuto činnost. Jedná se o prosté odbarvení. Příkaz nalezneme v menu Obraz ‐> Přizpůsobení ‐> Odbarvit. Celé odbarvení probíhá v barevném modelu RGB a není zde tedy žádný problém jako při odebrání kanálů pomocí režimu Stupně šedi. Tato metoda má ale také svá negativa, například to, že prosté odbarvení bez změny jasů způsobí obrázek vizuálně plochý, kdy nejsou patrné kontrasty mezi odstíny. Obecně to moc nevadí, ale pokud chce někdo získat profesionálně vypadající černobílý obraz, asi tuto metodu nepoužije.
4.3 METODA 3 – BAREVNÝ MODEL LAB Velmi zajímavá metoda oblíbená především mezi fotografickými puristy, je použití barevného modelu LAB. Najdeme ho v menu Image ‐> Mode ‐> Lab. Nastane to, že se při převodu izoluje jasový kanál. Nemáme tedy klasické kanály RGB, ale pouze oddělený jasový kanál Lightness a informace o barvě jsou uloženy ve dvou kanálech „a“ a „b“. Tím vlastně při odbarvení nedochází ke ztrátě jasu jako při desaturaci. Snímky jsou po konverzi o něco světlejší, než byly před ní, takže je vhodné tuto metodu použít u mírně podexponovaných snímků. Pokud je potřeba, doporučuji zduplikovat si původní vrstvu, nastavit její prolnutí na Násobit a změnit míru průhlednosti dle požadovaného výstupu. Velkou výhodou užití barevného modelu Lab je účinné zabránění růstu šumu, což je neblahý, ale častý účinek ostatních metod.
4.4 METODA 4 – MÍCHÁNÍ KANÁLŮ Tímto způsobem převádějí do černobílé podoby profesionálové a náruživí tvůrci. Otevřeme si menu Obraz ‐> Přizpůsobení ‐> Míchání kanálů, kde zaškrtneme políčko Monochromatický, čímž umožníme prolnutí kanálů do stupňů šedi. Červený, modrý a
9
4 ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE
zelený kanál pak můžeme upravovat dle potřeb a libosti. Tato metoda vlastně spočívá na stejném principu jako použití barevných filtrů u klasické fotografie. Míchání kanálů má zásadní vliv na dynamiku snímku. Nespornou výhodou je, že fotografie zůstává v RGB modelu a můžeme tedy pracovat se všemi dostupnými softwarovými filtry. Avšak zásadou je, že součet hodnot na posuvníkách by se měl blížit číslu 100. Protože mají někteří lidé s použitím správného nastavení problémy, uvádím dále několik různých nastavení, která simulují použití různých barevných filtrů. Je tedy na každém, aby si vyzkoušel nejlepší variantu. Následující hodnoty jsou uvedeny vždy v nastavení posuvníků v pořadí R, G, B, Konstantní: Světle žlutý filtr (45/45/20/‐5) Tmavě žlutý filtr (60/40/20/‐7) Tmavě zelený filtr (5/135/‐35/‐2) Tmavě modrý filtr (‐45/25/120/5) Oranžový filtr (90/55/‐35/0) Červený filtr (115/‐10/‐5/0) Metoda míchání kanálu je pracnější než desaturace nebo převod do jiných barevných režimů, výsledky však stojí za to.
4.5 METODA 5 – SCOTTOVA METODA ODBARVENÍ Chceme‐li převést snímek na černobílý s vysokým kontrastem, použijeme právě tuto metodu. Nejprve si musíme stiskem klávesy D nastavit barvu popředí na černou. Vytvoříme Novou vrstvu úprav (New Adjustment Layer), kde zvolíme Mapovat na přechod (Gradient Map). Abychom mohli ovlivnit kvalitu přechodu, je potřeba opět vytvořit vrstvu úprav, kde zvolíme Míchání kanálů (Channel mixer) a zaškrtneme políčko Monochromatický. Pak už jen pomocí jezdců posunujeme, dokud nejsme spokojeni s výsledkem. Metoda je velmi přesná a výsledkem je naprostá kontrola nad barvami, bohužel je použitelná pouze pro specifické typy fotografií, které mají podexponovaný základ.
10
5 ADOBE PHOTOSHOP CS3
5 ADOBE PHOTOSHOP CS3 5.1 KRÁTKÉ PŘEDSTAVENÍ Jak jsem již v úvodu naznačil, je pro mě produkt od Adobe Systems tím nejlepším řešením pro úpravu obrazových materiálů. Kombinuje v sobě vše potřebné pro grafickou tvorbu. Je plně přizpůsobitelný nejrůznějším požadavkům, díky snadné implementaci rozšíření a nástrojů, které se dají snadno a někdy i zdarma stáhnout. V první polovině roku 2007 byla vypuštěna nová verze Adobe Photoshop s označením CS3. Oproti minulým verzím se zvýšil výkon i rychlost aplikace. Novinkou je také pozměněné uživatelské rozhraní, které nyní koresponduje s vizuálními trendy pro Windows, tedy vzdušnějším a namodralým designem. Přibyly nedestruktivní filtry a možnost vytváření tzv. Smart objects, tedy chytrých objektů. Nyní, v době psaní této práce, je již k dispozici verze CS4, která je obohacena o několik vylepšení v oblasti inteligentních nástrojů pro práci s nedestruktivním obrazem. Mým pracovním nástrojem je však verze CS3, proto veškeré ukázky budou probíhat na jejím rozhraní.
11
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP Před začátkem jakékoli práce upozorňuji, že je potřeba pracovat v barevném režimu RGB, popřípadě CMYK. Jestliže si otevřeme ve Photoshopu barevný obrázek, je tento režim implicitně nastaven. Pokud však otevíráme monochromatický snímek, režim se nastaví samovolně do stupňů šedi. Je tedy potřeba přejít do menu Obraz ‐> Režim a zvolit položku RGB barva. Pokud není nastavené standardní rozhraní, zapneme si panel nástrojů, panel vrstev a kanálů přes menu Okna, popřípadě vybereme defaultní nastavení z menu Okna ‐> Pracovní plocha. V příloze jsou uvedeny jednotlivé nejpoužívanější hodnoty (formát RGB a hexadecimální) barev pro pokožku a vlasy.
6.1 METODA PRVNÍ – MAPOVÁNÍ NA PŘECHOD Metoda kolorování vytvořením Mapování na přechod je jednou z nejkvalitnějších metod, při které se dají dosáhnout úžasné výsledky k nerozpoznání od přirozeně pořízené barevné fotografie. Vyžaduje mít pokročilé znalosti a možná hlavně zkušenosti při výběru vhodných barev. Je zvláště vhodná na kolorizace fotografií postav a detailů s mnoha barevnými rozdíly. V návodu budu používat nástroje jako Pero, Maska úprav s mapováním na přechod nebo práci s kanály. K obarvení jsem si vybral fotografii dívky s nepříliš kontrastním pozadím. Pro přehlednost si návod rozdělíme do několika menších skupin, aby bylo možné systematicky pracovat. 6.1.1 PRVNÍ ČÁST Nejdříve musíme klepnutím zvolit aktivní vrstvu s pozadím. Pokud je vedle miniatury vrstvy malý zámeček, znamená to, že je vrstva uzamčena. Musíme z ní tedy poklepáním vytvořit vrstvu. Vytvoříme si novou skupinu pomocí malé ikonky složky umístěné ve spodní části palety vrstev a naši vrstvu přetáhneme do vytvořené skupiny.
12
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
Pojmenujeme ji třeba „dívka“. Nyní nakreslíme perem (P) cestu okolo všech „hrubých“ okrajů, to zahrnuje především obličej a ramena. Vlasy a jiné drobnosti zatím nejsou podstatné, protože je uděláme zvlášť. Uložíme si vytvořenou a uzavřenou cestu poklepáním na její název v paletě cest a pojmenujeme jí. Nyní provedeme výběr cesty stisknutím CTRL + kliknutím na náhled v paletě cest. Stiskneme Alt + Ctrl + D (Výběr ‐> Změnit ‐> Prolnutí) a tím provedeme prolnutí okrajů s poloměrem 0.5 ‐ 5 bodů. Zjemníme tím výběr námi vytvořené cesty. Je důležité si zkontrolovat rozsah výběru, a když, tak použít k převrácení položku menu Výběr ‐> Doplněk. 6.1.2 DRUHÁ ČÁST Máme‐li všechno z předchozí části splněno, můžeme pokračovat dále. Vrátíme se do palety vrstev a vytvoříme na složce „Dívka“ masku z našeho výběru. To provedeme kliknutím na ikonku Přidat masku ve spodní části palety vrstev. Pokud jsme postupovali správně, musí zbýt jen obličej a ramena, zbytek se odmaže. Držením Shiftu a kliknutím na ikonku vytvořené masky ji prozatím deaktivujeme. Nyní přejdeme do palety kanálů a duplikujeme červený „RED“ kanál. Ostatní vypneme a necháme aktivní pouze tento duplikovaný. V něm pak pomocí úpravy křivek (Obraz ‐> Přizpůsobení ‐> Křivky) nastavíme křivky do polohy pro bod světla (výstup: 255, vstup: 177), pro bod stínů (výstup: 0, vstup: 70). Tento postup nám umožní dobře selektovat vlasy od pozadí. 6.1.3 TŘETÍ ČÁST Pomocí CTRL + I invertujeme výběr. Opět aktivujeme masku vrstvy. Načteme si výběr z červeného kanálu stiskem CTRL + kliknutí na miniaturu. Musíme mít nastavenou bílou jako barvu pozadí. To lze měnit stiskem klávesy X. Stiskneme Backspace nad složkou „Dívka “, abychom tím vyplnili výběr bílou barvou. Pokud teď stiskneme Alt + kliknutí na náhled masky, uvidíme masku jako kanál. Pomocí bílého štětce vyčistíme nedokonalosti ve výběru. Celý obrys by měl tedy být bílý na černém pozadí. ALT+ kliknutí na náhled masky se vrátíme nazpět. 6.1.4 ČTVRTÁ ČÁST Nyní je čas na přidání barvy pomocí přechodu (Gradient map). Začneme pokožkou. Vytvoříme tedy novou masku úprav Mapovat na přechod nad první vrstvou v naší složce
13
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
Dívka. Nastavíme prolnutí na Barva. Dvakrát klikneme na miniaturu vytvořené masky a nastavíme podle potřeby. Nyní bude nutné správně zvolit barvy pro přechod. Pokud s kolorováním máte zkušenosti, můžete barvy nastavovat od oka, nicméně doporučuji si otevřít podobný obrázek, který je barevný a pomocí kapátka vyhledat světlá a tmavá místa obarvované části. Poté, pro lepší fotorealističnost, doporučuji přidání tzv. middle4 tónu. Předejdeme tím umělému efektu při špatně zvoleném odstínu. Mapování na přechod využívá data z obrázku, nad kterým byl použit. Vlevo jsou znázorněny tmavé odstíny a vpravo naopak světlé. Proto je důležité vhodně zvolit barevné tóny, které jsou zvláště u žen daleko rozsáhlejší. Bohužel se nedá nijak omezit pevný rozsah, jelikož má každá pokožka jiný odstín, takže je třeba stále zkoušet a nastavovat vhodné kombinace. 6.1.5 PÁTÁ ČÁST Nakreslíme si perem další cestu okolo očí. Stejným způsobem si nastavíme prolnutí na cca 0,5 bodů jako v předchozím případě. Vytvoříme novou vrstvu úprav Křivky nad vrstvou kůže. Malými změnami nyní zesvětlíme bělmo okolo duhovek. Stejným postupem jako v předchozím případě vytvoříme opět masku úprav Mapovat na přechod s nastaveným prolnutím na Barva nad vrstvou úprav křivky. Stiskneme Alt + Ctrl + G a aplikujeme ořezovou masku na vrstvu křivek. Teď jen zbývá vhodnou barvenou kombinací změnit přechod. Nejlépe se osvědčila kombinace jemně růžové do bílé. Je mylné se domnívat, že bělmo je opravdu bílé, růžová tedy dodá ten pravý dojem žilnavosti. Této problematice se ale budu dále věnovat. Pomocí cesty obkreslíme duhovky, opět prolneme s poloměrem 0.5 bodu a načteme si výběr. Použijeme masku úprav Plná barva s nastaveným prolnutím vrstvy na Barva a opět vytvoříme ořezovou masku pomocí Alt + Ctrl + G nad předchozí vrstvou úprav Mapování na přechod. 6.1.6 ŠESTÁ ČÁST Na ostatní části používáme naprosto stejné postupy stále dokola. A zkoušíme vhodné nastavení prolnutí vrstvy buď na Barva, nebo Normální spolu s různými stupni krytí.
4
Střední tón – další barevný odstín, který dodá větší obrazovou hloubku
14
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
Máme‐li celý obrázek obarvený, je potřeba docílit více barevných rozdílů, které se na pleti nacházejí v okolí očí, nosu a tváří. Vytvoříme si tedy na těchto místech výběry a prolneme je s intenzitou okolo 20‐40px. Vytvoříme novou Vrstvu úprav Plná barva a té nastavíme prolnutí vrstvy na Barva nebo Měkké světlo. Takto přidáme vrstvy zvlášť pro tváře, kde bude červenější odstín a pro oči s nosem zase trošku do hněda. Pro celkový dojem nastavíme vhodnou hodnotu krytí. Právě za pomoci těchto rozdílů získáme opravdu profesionální výsledek. Pokud zvolíme tuto metodu, můžeme namísto vytváření výběrů použít i štětec (B). Je nutné mít základní nastavení barev pro bílé pozadí a černé popředí. Pak stačí vytvořit vždy novou vrstvu úprav Mapovat na přechod, kliknout na její miniaturu a pomocí štětce jemně vykreslovat části, které chceme umazat. Doporučuji používat měkčí štětce. Záleží jen na zručnosti práce s myší.
6.2 METODA DRUHÁ – MASKA VE VRSTVÁCH ÚPRAVA Tato metoda je velmi oblíbená kvůli své nedestruktivní povaze. Je další z forem úprav, které nijak nepozmění obrazové body na fotografii. Protože jsem zatím nenaznačil princip masek, popíši, v čem tkví jejich kouzlo. V podstatě to znamená, že pokud bychom chtěli nějak upravit fotografii, přidat kontrast nebo upravovat barvu, použili bychom nejspíš Úrovně nebo Křivky. Ale je také možné na původní obrázek aplikovat akce, které pracují vrstvu nad ním. Nazývají se Vrstvy úprav. Její hlavní princip je, že nijak nezmění trvalé body na fotografii. Vrstvu můžeme odstranit, nebo vypnout její viditelnost. Můžeme libovolně upravovat nastavení, měnit jeho hodnoty, či se k němu později vrátit. A asi nejdůležitější vlastností je, že se s každou vrstvou úprav vytvoří i vlastní maska, která je lehce editovatelná dle aktuálního obrazového podkladu. 6.2.1 PRVNÍ ČÁST Základem při práci je otevření obrázku, který chceme obarvit. Znovu si překontrolujeme, zda pracujeme v režimu RGB. Poté vytvoříme nad vrstvou s obrázkem novou vrstvu úprav Odstín a sytost.
15
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
Po otevření dialogového okna je nutné zaškrtnout položku Kolorovat. Poté přetáhneme jezdec Odstínu doprava nebo doleva tak, aby měla fotka odpovídající barevný nádech. Pomocí sytosti a světlosti můžeme ještě barvu doladit. Nyní po potvrzení nastavení se vytvořila nová vrstva úprav Odstín a sytost a u ní automaticky přidaná maska, která je standardně bílá. Jelikož je bílá, efekt se zobrazuje na celé ploše obrázku. 6.2.2 DRUHÁ ČÁST Nyní klikneme na miniaturu masky a pokud nemáme nastavené standardní barvy pozadí a popředí, stiskneme klávesu D a poté Ctrl + Backspace – tím jsme si nastavili barvu popředí na bílou, pozadí na černou a černou aplikovali na masku, která je nyní černá. Fotografie se nyní zobrazuje jako před tím, pomocí bílé barvy kreslíme do masky a tím odkrýváme požadované části, u kterých chceme změnit barvu. U vytvořené vrstvy můžeme nechat prolnutí na Normální, nebo použít Barva popřípadě Zesvětlit. 6.2.3 TŘETÍ ČÁST Stejným způsobem vytváříme masky úprav Odstín a sytost s různými barevnými nastaveními pro každou část obrázku, kterou chceme obarvit. Tato metoda je velmi jednoduchá a nevyžaduje mnoho zkušeností s barvami. Je tedy spíše vhodná na kolorování předloh, u kterých není potřeba vytvářet fotorealistické přechody a barevné rozdíly. Já například tuto metodu používám pro kolorování jednodušších předloh, či stejnobarevných ploch.
6.3 METODA TŘETÍ – KOLORIZACE POMOCÍ CMYK KANÁLŮ Tato metoda je asi jednou z nejsložitějších, se kterou jsem se kdy setkal. Vyžaduje hodně zkušeností a velmi vytříbený cit pro barvy. Je také důležité chápat základní principy při barevném míchání (viz. Kapitola 1 Barevné modely). Odstíny v CMYK barvě jsou totiž odlišné od RGB. Díky práci v CMYK máme daleko snazší kontrolu odstínů založených na žluté a červené.
16
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
K obarvení jsem si vybral opět fotografii dívky. Budeme pracovat v režimu CMYK a využívat kolorování pomocí jednotlivých kanálů tohoto režimu skrze nástroj Křivky. Doporučuji u této metody ukládat práci po každém kroku, protože je časově náročnější. 6.3.1 PRVNÍ ČÁST Po otevření obrázku je nutné upravit kontrast pomocí úrovní (Obraz ‐> Přizpůsobení ‐> Úrovně). Pravý jezdec upravuje světla, levý zase stíny. Je potřeba, aby byly oba krajní jezdce shodně s krajními body grafu. Tím dosáhneme skoro optimálního výsledku ve všech běžných případech. Pokud se zdá být obrázek dobře kontrastní, tento krok můžeme vynechat. Jakmile máme obrázek nastaven, je potřeba změnit pracovní režim na CMYK. Přepneme jej v menu Obraz ‐> Režim ‐> CMYK barva. 6.3.2 DRUHÁ ČÁST Nyní přejdeme k výběru pomocí masky. Musíme vybrat jednu část, kterou budeme obarvovat. Já osobně vždy začínám pokožkou. Můžeme vytvořit výběr v režimu rychlé masky (Q) pomocí měkkého štětce, pak můžeme rovnou přejít ke třetí části, nebo zvolením jakéhokoli výběrového nástroje označíme plochy, kde se vyskytuje pokožka. Poté aktivujeme režim rychlé masky stisknutím Q. Pokud máme správně provedený výběr, měly by být červeně zobrazeny ty části, které se nemají obarvit. Pokud není výběr dle našich představ, můžeme pomocí štětce označit nevybrané části. Jelikož pracujeme v režimu masky, funguje bílá barva pro odkrytí, černá pro zakrytí. Použijeme Gaussovské rozmazání (Filtr ‐> Rozostření ‐> Gaussovské) na zjemnění okrajů výběru. Nastavení rozmazání kolem 5 bodů. Nastavení záleží na kvalitě fotky, pokud je velikost a rozlišení kolorované fotky vyšší, tím větší můžeme použít rozmazání a naopak. Opět stiskneme Q a přejdeme do normálního režimu s vyznačeným výběrem, který je ale jemnější a přesnější.
17
6 METODY A PPOSTUPY KOLLORIZACE PHOTOSHOP
6.3.3 3 TŘETÍ ČÁ ÁST Když máme vytvořený výběrr pokožky, můžeme začít z kolorovat. Klikneme na půvo odní vrstvu ss obrázkem m a vytvořím me novou vrrstvu úprav Křivky. Tuto o vrstvu doporučuji pojm menovat nap př. jako „Po okožka“ kvůli přehledno osti. Tím, že jsme v reežimu CMYYK, můžeme pomocí jezdců up pravovat je ednotlivé barevné složky.. Úpravou každé složkky vždy přid dáme určitou barvu. TTady je asii nejvíce prob blematická část celého o postupu. Je nutné si buď naastavení paamatovat, nebo n jej provádět od „o oka“. Pomů ůckou můžee být, že ro ostoucí křivvka nahoru a vlevo dáává více barev, naopak d dolů a vpravvo méně. Prro detailnější nastaven ní je možné do křivky p přidávat i vlastní body a změnit z tak její linearittu. Pomocí kanálu K‐černá můžeme nastavit tmavší stínyy a pomocí kkombinovan ného CMYK K kanálu jas v celém rozzsahu.
Obrázek 4 4 ‐ Nastaveníí křivek kanállů
4 ČTVRTÁ Č ČÁST 6.3.4 Nyní jen n opakujemee dané posttupy na všechny části o obrazu. Pro každou je aale třeba nastaavit odlišné parametryy křivek. Já pokraačoval v ko olorizaci očních duhovvek, kde jsem křivky nastavil do o jemně modrého tónu. Opět tedyy klikneme na základní vrstvu, vytvoříme v selekci a následně n novo ou vrstvu úp prav Křivky.
Obrázek 5 ‐ Nastavení křřivek pro pozzadí
18
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
Další přišly na řadu vlasy. Nemám žádný vzorec, podle kterého míchám barvy, takže je potřeba nastavení zkoušet, dokud není výsledek optimální. Pomůckou pro výběr vlasů, která je v tomto případě použitelná, může být používání selektivního rozostřování a výběrů pomocí kanálů. Je totiž celkem obtížné se vyvarovat linii, kde se spojuje pokožka s kořínky vlasů. Dále zbývají rty, tváře, oblečení, pozadí atd. Opět používáme stejné postupy a pro každou vrstvu tvoříme novou vrstvu úprav. Znovu doporučuji udělat barevné korekce pomocí růžových částí kolem tváří. Stejně jako v postupu 6.1.6. Výhodou u nedestruktivních postupů je, že je můžeme libovolně upravovat a vracet se k nim, takže nás nic neomezuje.
6.4 METODA ČTVRTÁ – MASKA VÝPLNĚ PLNÁ BARVA Opět je to další metoda využívající nedestruktivní postup. Pracuje se na podobném principu jako Mapování na přechod, ale je podstatně jednodušší a nevyžaduje tolik zkušeností s barvami. Podlé této metody může obarvit obrázek i začínající uživatel. Při kolorizaci budeme používat vrstvu úprav Plná barva, nástroje pro ztmavení a zesvětlení. 6.4.1 PRVNÍ ČÁST Otevřeme si požadovaný obrázek. Označíme tuto vrstvu klepnutím a vytvoříme si vrstvu úprav Plná barva. Tímto krokem jsme si opět vytvořili vrstvu nad původní vrstvou a nepřepisujeme tedy původní obrazové body. Po otevření dialogového okna Plná barva vybereme požadovaný odstín. Já zase začínám od pokožky a vyberu si tedy světle oranžovou barvu. V této chvíli se vůbec nemusíme zatěžovat věrností barvy, jelikož tu si finálně upravíme až na konci celého postupu. Takto vzniklé vrstvě nastavíme pomocí volby prolnutí režim Barva. Pokud je vše správně, měl by mít celý obrázek naoranžovělý nádech, popř. barevný nádech podle zvolené barvy.
19
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
6.4.2 DRUHÁ ČÁST Nyní klikneme na miniaturu vzniklé masky. Pomocí měkkého štětce s nastavenou černou barvou odmažeme všechny části, které nejsou samotnou pokožkou. Tvrdost štětce doporučuji v rozmezí od 50% do 70%. Pokud se stane, že umažeme, co jsme nechtěli, pomocí klávesy X (při defaultně nastaveném černím popředí a bílém pozadí) přepneme barvu štětce na bílou a umazanou část znovu zakryjeme. 6.4.3 TŘETÍ ČÁST Stejný postup zopakujeme pro všechny obarvované části obrázku. Na co ale musím upozornit je, že pokud bude na obrázku více jiných částí, ale se stejnou barvou, tak pro každou je potřeba vytvořit vlastní vrstvu. Uvedu na příkladu. Pokud chceme rty i šaty červené, nesmí se stát, že použijeme pouze jednu vrstvu. Musíme ji udělat pro každou část samostatně, jelikož je konečný odstín pokaždé jiný. 6.4.4 ČTVRTÁ ČÁST Pokud máme na všech částech vytvořeny vrstvy úprav Plná barva, zbývá jen doupravit barvy do konečné podoby. Většinou stačí kliknout na miniaturu čtverečku Barvy u vrstvy a změnit její odstín na světlejší. Zde je potřeba zkoušet a hledat vhodný odstín, dokud nejsme s finální podobou dostatečně spokojeni. Jakmile jsme s výsledkem spokojeni, můžeme celkový vzhled podpořit pomocí nástrojů ztmavení, zesvětlení či úpravou sytosti barev.
6.5 METODA PÁTÁ – JDE TO I JEDNODUŠE Tato metoda, kterou jsem si dovolil pojmenovat „Jde to i jednoduše“ je základ, který by měl při práci s vrstvou a jejím nastavením krytí a výplně ovládat každý začínající uživatel. Pro obarvení potřebujeme pouze štětec s vybranou barvou na vrstvě nastavené v režimu prolnutí na Barva, společně s krytím okolo 40% a výplní nastavenou na cca 30%. Záleží na odstínu, který potřebujeme. Takto se dá lehce obarvit celý obrázek za pár minut. Nikdy ale nedostaneme profesionální výsledek, pouze slušně obarvený obrázek. Třebaže
20
6 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOSHOP
je tento postup v porovnání s ostatními velmi jednoduchý, na rychlou práci je ideální, i přestože se již nejedná o nedestruktivní metodu. Destruktivnost obrazových bodů je v tomto případě hlavním nedostatkem a oprava již obarveného obrázku je tedy problematická.
21
7 COREL PHOTO‐PAINT X4
7 COREL PHOTOPAINT X4 7.1 KRÁTKÉ PŘEDSTAVENÍ Photo‐Paint nabízí jako pracovní nástroj spousty možností, jak upravovat digitální předlohy. Snaha odlišit se od produktu Adobe napomohla k tomu, že některé nástroje jsou daleko efektivnější než u konkurence. Je zde mnoho již předpřipravených nástrojů, které u Adobe zatím chybí, nebo jsou pouze ve formě pluginů5. Poslední verze X4 má spousty vylepšení oproti svému předchůdci. Plnou podporu OS Vista, lepší grafické rozhraní atd. Nicméně nejlepší, co může Photo‐Paint nabídnout při práci s fotografiemi, je tzv. live histogram, na kterém jsou viditelné změny provedené na snímku v reálném čase. Nebo použití čoček, což jsou objekty v samostatné vrstvě nad pozadím, umožňující aplikování efektů a změn, bez zničení podkladových obrazových bodů. Stále je velkým kladem cena, která je skoro poloviční oproti Adobe. Nicméně si myslím, že nemá potenciál na to, aby sesadil Adobe z první příčky prodejnosti. Ohledně kolorizace nabízí Photo‐Paint v podstatě ty samé metody co Photoshop, jen jich je méně a je potřeba hledat stejné, nicméně jinak pojmenované nástroje. Nabízí podobnou práci s maskami, kolorování se tedy dá provádět nedestruktivní metodou.
5
rozšiřující nástroje
22
8 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTO‐PAINT
8 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTOPAINT Opět je potřeba vždy pracovat v barevném režimu RGB. U Photo‐Paintu si jej můžeme nastavit v menu Obraz ‐> Převést do RGB (Image ‐> Convert to RGB). Je třeba mít aktivní všechny nástroje, které budou pro práci potřeba. Pracujeme tedy s defaultním nastavením. Pokud tak není, musíme mít zobrazeny Objekty v paletě objektů CTRL + F7 a také nástrojové lišty z menu Okno ‐> Panely nástrojů (Window ‐> Toolbars), kde si zatržením aktivujeme prvních 5 položek.
8.1 METODA PRVNÍ – OBARVENÍ OBJEKTOVOU MASKOU Jedna z profesionálně použitelných metod v programu Photo‐Paint je metoda obarvení za použití Objektové masky a aplikace Barevného odstínu. Jedná se opět o nedestruktivní metodu, díky aplikaci masky nad upravovanou vrstvu. 8.1.1 PRVNÍ ČÁST Nejdříve si vytvoříme hrubou masku okolo objektu, který chceme obarvit. Maskou je ve Photo‐Paintu označována jakákoli selekce definující upravitelnou část obrázku, já používám převážně selekci pomocí štětce (B). Není nutné ji udělat přesně, stačí jen přibližný tvar. Maska by ale měla obsahovat celý objekt, je tedy lepší ji udělat klidně o několik pixelů širší. 8.1.2 DRUHÁ ČÁST Nyní si z masky vytvoříme nový objekt. Výraz objekt je definovaný pro rastrovou vrstvu navrstvenou na obrázku pozadí. Můžeme použít zkratku CTRL + šipka nahoru nebo vybrat z menu Objekt ‐> Vytvořit ‐> Kopírovat výběr. Takto vytvořený objekt si doporučuji pojmenovat podle obarvované části, abychom se v nich později lépe vyznali. Stačí kliknout pravým tlačítkem myši na objekt a zvolit Vlastnosti, popřípadě poklepat na název objektu. Vybereme kliknutím nově vytvořený objekt a z menu Přizpůsobení si zvolíme položku Barevný odstín6. V dialogovém okně si můžeme libovolně pozměnit stíny, střední tóny, světla a nasvícení. Pomocí posuvníku si nastavíme míru, s jakou bude obrázek 6
angl. Color Hue
23
8 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTO‐PAINT
měněn. Doporučuji hodnotu kolem 10. Nyní už jen stačí pomocí tlačítek přidávat více červené, modré, zelené, žluté, purpurové, azurové dokud nejsme spokojeni s výslednou barvou. 8.1.3 TŘETÍ ČÁST Předpokládám, že zvolená barva ještě nemá ideální odstín, takže si ji můžeme doladit pomocí úpravy Selektivní barvy z menu Přizpůsobení. To nám dává široké možnosti úpravy všech barevných složek. Pokud jsme již spokojeni s výsledkem, je na čase upravit naši masku tak, aby obarvovala opravdu jen tu část, kterou chceme. Vytvoříme si tedy tzv. Ořezovou masku (obdobu masky z Photoshopu). Klikneme na naši vrstvu a vybereme přes menu Objekt ‐> Ořezová maska (Clip Mask) ‐> Vytvořit z průhlednosti (From object transparency). Stačí už jen vybrat její miniaturu a pomocí štětce umazávat nebo naopak přidávat části objektu stejně jako ve Photoshopu. Bílá barva odkrývá a černá zakrývá. Zde je také velká výhoda Photo‐Paintu, pokud pracujete se štětcem a potřebujete změnit velikost, stačí stisknout SHIFT + stisknout levé tlačítko myši a pohybem nahoru nebo dolů si měníte velikost štětce. Velmi užitečná vlastnost. 8.1.4 ČTVRTÁ ČÁST Naprosto stejným způsobem si označíme všechny ostatní části a celý proces opakujeme stále dokola, dokud není celý obrázek v barvě.
8.2 METODA DRUHÁ – VYUŽITÍ ČOČKY A MAPOVÁNI NA PŘECHOD Opět začneme otevřením požadovaného obrázku a zkontrolujeme, jestli máme aktivní režim RGB. Protentokrát jsme zvolili obrázek objektu, nikoli osoby. 8.2.1 PRVNÍ ČÁST Pomocí nástrojů selekce si vybereme požadovanou část obrázku. Selekci není potřeba provádět důkladně, je možné si ji v pozdější fázi upravit. Když máme selekci vytvořenou, v paletě objektů zvolíme ikonku Nová čočka (New Lens). Nachází se vpravo dole a je ekvivalentem Vrstvě úprav známe z Photoshopu.
24
8 METODY A POSTUPY KOLORIZACE PHOTO‐PAINT
Z nabídky vybereme Mapovat na přechod (Gradient Map) a nastavíme barvy dle požadovaného odstínu. Opět jsou vpravo světla a vlevo stíny. Pokud máme nastavené vhodné barvy, změníme režim prolnutí čočky na Násobit (Multiply) nebo Normální (Normal) se zvolenou průhledností okolo 60‐ 85%. 8.2.2 DRUHÁ ČÁST Pokud není námi obarvená část vybraná pečlivě a přesně, můžeme si ji nyní upravit. Jak je vidět, díky Mapování na přechod nám vznikla v panelu objektů nová editovatelná maska. Má shodné vlastnosti jako ta ve Photoshopu a pomocí kliknutí na její miniaturu, což způsobí její výběr, do ní můžeme štětcem malovat. Černá barva zakrývá a bílá odkrývá aplikovaný efekt. 8.2.3 TŘETÍ ČÁST Určitě se nepovedlo zvolit ideální odstín hned napoprvé. Kliknutím na masku si ji tedy
zvolíme
a
vytvoříme
novou
Čočku
s názvem
Odstín/Sytost/Světlost
(Hue/Saturation/Lightness). Pokud není aktivní volba náhledu, klikneme na tlačítko Náhled (Preview), abychom viděli změny v reálném čase. Tato volba by ale měla být implicitně nastavena na aktivní. Pomocí kombinace výběru barevného kanálu a tří posuvníků si určíme ten správný odstín. 8.2.4 ČTVRTÁ ČÁST Opět opakujeme stejné postupy, dokud nemáme všechny části obarvené.
25
9 DUHOVKY, VLASY A POKOŽKA
9 DUHOVKY, VLASY A POKOŽKA Při kolorizaci fotografií lidí, je velmi důležité dodržovat určité zásady pro správnou volbu barev. Proto zde uvedu pár tipů a rad, jak se vyvarovat případným chybám. Některé jsem uvedl přímo u jednotlivých postupů, proto je jen ve stručnosti shrnu, popřípadě doplním. Každý den jsme ve styku s různými typy lidí, ihned tedy poznáme, jestli barva části těla, kterou jsme použili je reálná, nebo vypadá opravdu uměle. Pro usnadnění práce s obarvováním pokožky a vlasů, jsem si připravil tabulky s hexadecimálními kódy barev, které je možné použít bez zdlouhavého experimentování nad tím, jaký odstín je ten správný.
9.1 POKOŽKA A VLASY Pro kolorování pokožky a vlasů doporučuji najít na internetu vhodný obrázek, který je podobný tomu, jenž chceme kolorovat. Samozřejmě musí být barevný. Z něj pak pomocí kapátka můžeme lehce zjistit vhodný odstín a ten dále upravovat. Také doporučuji při kolorování pokožky používání středních tónů u metod, pracujících s barevnými přechody a používání zjasňujících barevných nádechů nad vrstvami s obličejem (viz. kapitola 6.1.6).
9.2 BĚLMO A DUHOVKY Pro kolorizaci bělma platí, že nikdy není bílé. Můžeme buď použít jemný nádech šedé, popřípadě přidat i vrstvu s červeným odstínem a nastaveným prolnutím na Překrýt, abychom umocnili drobné žilky, nacházející se v bělmu. Pro duhovky platí obdobná rada a to, že nejsou nikdy černé. Sebetmavší oči jsou vždy jen tmavým odstínem hnědé. Pokud uděláte černé duhovky, určitě nebudete s výsledkem spokojeni.
26
10 PLUGINY
10 PLUGINY 10.1 AKVIS COLORIAGE V6.0 Plugin od AKVIS Software Inc. je profesionální nástroj určený speciálně pro kolorování. Je možné ho používat jako samostatný program, nebo jako formu pluginu do grafického editoru Photoshop. Pracuje jak s prostředím Mac tak i Windows. Je nesmírně jednoduchý a efektivní. Během chvilky v něm můžeme vytvářet selektivní barevné korekce, desaturace a kolorizace. Práce v něm je tak jednoduchá, že by obarvení zvládlo i malé dítě. Celý program pracuje na bázi omalovánek. Žádné manipulace s vrstvami, žádné složité techniky, prostě nic. Jediné co se od uživatele očekává, je pár tahů štětcem. Program využívá složité algoritmy, které rozpoznávají hranice objektů a sám vytváří barevné plochy jen z informací ohledně barevných rozdílů.
Obrázek 6 ‐ Prostředí AKVIS Coloriage
Když jsem program poprvé viděl, nevěřil jsem, že může takto automaticky sám kolorovat. O to větší bylo moje překvapení, když byl první výsledek celkem uspokojivý. Celá práce mi zabrala asi dvě minuty. Celé prostředí je zpracováno velmi intuitivně a není
27
10 PLUGINY
tedy problém se v něm zorientovat. Na pomoc jsou dále k dispozici výukové materiály přímo na stránkách AKVISu přístupné z menu Help. Díky implementované knihovně obsahuje velké množství předem nadefinovaných barevných odstínů a přechodů pro kolorizace lidí, krajiny, prostředí, kovů atd. Vše je kvůli přehlednosti strukturovaně rozděleno do kategorií a podkategorií. Program o velikosti 18Mb jsem si stáhl bezplatně ze stránek www.akvis.com a jedná se o 10denní trial7 verzi. Plná verze přijde na 75€. Jako doplnění zde uvádím odkaz, z kterého je možné stáhnout celý algoritmus v MATLAB8 kódu. http://www.cs.huji.ac.il/~yweiss/Colorization/
7 8
výraz pro časově omezené používání softwaru skriptovací programovací jazyk – vychází z jazyka Fortran
28
11 ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ
11 ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ Po provedení všech popsaných postupů jsem dospěl k několika závěrům. Porovnání, které se týká Adobe Photoshop CS3 a Corel Photo‐Paint X4 je ve způsobu, jak dosáhnout konkrétního cíle. U Photoshopu je možné stejného výsledku dosáhnout několika různými způsoby. Naproti tomu je program Photo‐Paint navržen více striktně vůči uživatelskému myšlení. Není zde takový prostor pro experimentování a každý nástroj má své jasné uplatnění. Nevím, zda je tento můj závěr zkreslen vysokou uživatelskou znalostí Photoshopu oproti Photo‐Paintu, nicméně se mi nepodařilo najít více použitelných alternativ při kolorování fotografií. Je zde tedy vidět jasná převaha Photoshopu v poměru 5:2. Konkrétně pro jednotlivé metody, které jsem měl za cíl porovnat a popsat, jsem zhodnotil, že pro kolorování má obrovský potenciál metoda využívající CMYK kanálů. Je zde lepší a přesnější možnost nastavení a řízení požadovaného odstínu než u všech zbývajících. Naopak, jako méně vhodnou bych označil kolorování pomocí vrstvy úprav Plná barva. I po dlouhém snažení mi výsledek přijde nejméně realistický. Tuto metodu tedy nedoporučuji na kolorování osob. Obě metody použitelné v programu Photo‐Paint byly snadno proveditelné a vzhledem k mnoha funkcím zabývajících se řízením barev, se dalo dosáhnout velmi kvalitních výsledků. Bohužel selektivní nástroje mi nepřijdou moc „chytré“ a práci tedy zbytečně komplikují. Použití pluginů je velmi vhodnou alternativou, jak si celou práci značně ulehčit. Bohužel Coloriage od AKVISu nemá na trhu žádného konkurenta a není tedy s čím porovnávat. Je to jediný profesionálně vytvoření program na kolorizaci obrazových předloh, který je možno používat zcela samostatně, nebo jako plugin do grafických editorů.
29
11 ZÁVĚR A ZHODNOCENÍ
Bakalářská práce byla tvořena jako pomocný materiál pro kolorování v grafických editorech Photoshop a Photo‐Paint. Slouží jako ilustrace jednotlivých metod a postupů. Není tedy plnohodnotným metodickým podkladem, určeným ke vzdělávání.
30
12 SEZNAM OBRÁZKŮ
12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Barevný model RGB ......................................................................................... 5 Obrázek 2 - Subtraktivní míchání barev ................................................................................ 6 Obrázek 3 - Barevný model Lab............................................................................................ 7 Obrázek 4 - Nastavení křivek kanálů .................................................................................. 18 Obrázek 5 - Nastavení křivek pro pozadí ............................................................................ 18 Obrázek 6 - Prostředí AKVIS Coloriage ............................................................................. 27
31
13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Scott Kelby, Digitální fotografie ve Photoshopu CS2 1. Vyd. Brno : Computer Press, 2006. 470s. ISBN 80‐251‐1158‐X. [2] Scott Kelby, Photoshop kanály 1.vyd. Praha : Zoner press, 2007. 271s. ISBN 978‐80‐86815‐60‐2 . [3] Christoph Kunne, Adobe Photoshop úpravy barev 1.vyd. Brno : Computer press, 2007. 120s. ISBN 978‐80‐251‐1578‐7 . [4] Adobe Photoshop CS2 User Guide [online].20.12.2008[cit. 05. 01. 2009]. Dostupný z WWW: < http://diplodocs.cz/uzivatelska‐prirucka‐navod‐k‐ obsluze/ADOBE/PHOTOSHOP%20CS2‐_E>
32
14 RESUMÉ / SUMMARY
14 RESUMÉ / SUMMARY This work deals with a comparison of two most used graphic editors (Adobe Photoshop and Corel Photo‐Paint). It provides an explanation how colorizing black and white photos. It can help the reader to dispose the basics techniques of colorization, what method to choose and how to fully use.
I
15 PŘÍLOHY
15 PŘÍLOHYY 15.1 1 BAREVNÉÉ VZORKOVN NÍKY PRO K KOLORIZACI FOTOGRAF FIÍ
II
15 PŘÍLOHY
15.2 METODA PRVNÍ ‐ MAPOVÁNÍ NA PŘECHOD
III
15 PŘÍLOHY
15.3 METODA DRUHÁ – MASKA VE VRSTVÁCH ÚPRAV
IV
15 PŘÍLOHY
V
15.4 METODA TŘETÍ ‐ CMYK
15 PŘÍLOHY
VI
15.5 METODA ČTVRTÁ ‐ PLNÁ BARVA
15 PŘÍLOHY
VII
15.6 METODA PÁTÁ – JDE TO I JEDNODUŠE
15 PŘÍLOHY
15.7 METODA PRVNÍ – OBARVENÍ OBJEKTOVOU MASKOU
VIII
15 PŘÍLOHY
15.8 METODA DRUHÁ – VYUŽITÍ ČOČKY A MAPOVÁNÍ NA PŘECHOD
IX
