Za´padoˇceska´ univerzita v Plzni Fakulta aplikovany´ch vˇed Katedra informatiky a vy´poˇcetn´ı techniky
Bakal´ aˇ rsk´ a pr´ ace Aerodynamick´ a vyˇ setˇ ren´ı ve foniatrii
Plzeˇ n 2016
Lucie Puchrov´a
´ ´I ZDE BUDE ZADAN
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem bakal´aˇrskou pr´aci vypracovala samostatnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u. V Plzni dne 4. kvˇetna 2016 Lucie Puchrov´a
Podˇ ekov´ an´ı Pˇredevˇs´ım bych r´ada podˇekovala sv´emu vedouc´ımu bakal´aˇrsk´e pr´ace, Ing. Pavlu Nov´emu, Ph.D., za velkou trpˇelivost, s n´ıˇz vˇzdy vyslechl a zodpovˇedˇel m´e dotazy pˇri konzultac´ıch. Velik´ y d´ık patˇr´ı tak´e Ing. Jiˇr´ımu Peˇstovi, CSc. z ORL kliniky Fakultn´ı nemocnice Plzeˇ n za odbornou asistenci pˇri vyˇsetˇren´ıch a za ˇcas, kter´ y mi ochotnˇe vˇenoval. V neposledn´ı ˇradˇe dˇekuji sv´ ym rodiˇc˚ um a pˇr´ıteli, kteˇr´ı mne za vˇsech okolnost´ı bezpodm´ıneˇcnˇe podporuj´ı.
Abstract This Bachelor’s thesis is dedicated to aerodynamic examination methods and their use in phoniatrics. A part of this work describes Phonatory Aerodynamic System by KayPENTAX which is a system used to obtain data during these examinations. Big part of the thesis is dedicated to analysis of the relations between aerodynamic parameters and other phoniatric methods used for evaluation of the voice health Multidimensional Analysis and SCORE test. One of the partial goals is to discover the relation between aerodynamic efficiency (AEFF) and phonation intensity and then to determine the reference curve describing this relation. The curve could be used for comparison of aerodynamic efficiency values on different phonation intesity levels.
Abstrakt Tato bakal´aˇrsk´a pr´ace je zamˇeˇrena na aerodynamick´e vyˇsetˇrovac´ı metody a jejich ˇ ast pr´ace je vˇenov´ana popisu a vyuˇzit´ı pˇr´ıstroje pouˇzit´eho pouˇzit´ı ve foniatrii. C´ k tˇemto vyˇsetˇren´ım - Phonatory Aerodynamic System od spoleˇcnosti KayPENTAX. Hlavn´ı d˚ uraz je kladen na zkoum´an´ı vz´ajemn´ ych vztah˚ u mezi parametry z´ıskan´ ymi z tˇechto vyˇsetˇren´ı a jejich vazeb na ostatn´ı metody hodnocen´ı hlasu - multidimenzion´aln´ı anal´ yzu a test SCORE. Jedn´ım ze z´ajm˚ u je tak´e zjiˇstˇen´ı z´avislosti aerodynamick´e u ´ˇcinnosti na fonaˇcn´ı intenzitˇe a n´asledn´e urˇcen´ı referenˇcn´ıch kˇrivek, jejichˇz pomoc´ı bude moˇzn´e porovn´avat navz´ajem namˇeˇren´e hodnoty aerodynamick´e u ´ˇcinnosti s hodnotami z´ıskan´ ymi z mˇeˇren´ı pˇri jin´e fonaˇcn´ı intenzitˇe.
Obsah ´ 1 Uvod 2 Hlasov´ eu ´ stroj´ı 2.1 Hrtan . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Kostra hrtanu . . . . . . . . . . 2.1.2 Svalstvo hrtanu . . . . . . . . . 2.2 Hlasivky . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Tvorba hlasu . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Ewaldova p´ıˇst’ala . . . . . . . . 2.3.2 Teorie zdroje a filtru . . . . . . 2.3.3 Myoelasto-aerodynamick´a teorie 2.4 Hlasov´e poruchy a onemocnˇen´ı . . . . .
1
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
3 3 3 4 5 6 6 6 7 8
3 Vyˇ setˇ rovac´ı metody 3.1 Popisn´e – diagnostick´e metody . . . . . . . 3.1.1 Nepˇr´ım´a laryngoskopie . . . . . . . 3.1.2 Pˇr´ım´a laryngoskopie . . . . . . . . 3.1.3 Laryngostroboskopie . . . . . . . . 3.1.4 RTG vyˇsetˇren´ı . . . . . . . . . . . 3.2 Funkˇcn´ı – diagnostick´e metody . . . . . . 3.2.1 Akustick´e metody . . . . . . . . . . 3.2.2 Elektrofyziologick´e metody . . . . . 3.2.3 Aerodynamick´e metody . . . . . . 3.3 Metody pouˇz´ıvan´e ORL klinikou FN Bory
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
11 11 11 11 12 12 12 12 14 14 15
. . . . . . .
17 17 17 19 20 22 23 23
. . . . . . . . .
4 Proveden´ a vyˇ setˇ ren´ı 4.1 Aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı . . . . . . . . . 4.1.1 Pouˇzit´e zaˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . 4.1.2 Pr˚ ubˇeh mˇeˇren´ı . . . . . . . . . . 4.1.3 Z´ıskan´e parametry . . . . . . . . 4.2 Podm´ınky vyˇsetˇren´ı, normativn´ı hodnoty 4.3 Multidimenzion´aln´ı anal´ yza . . . . . . . 4.3.1 Pouˇzit´ y syst´em hodnocen´ı . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . parametr˚ u. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
4.4
4.3.2 Z´ıskan´e parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 SCORE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 4.4.1 Z´ıskan´e parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
5 Archivace
30
6 Zpracov´ an´ı dat 32 6.1 Pouˇzit´ y software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 6.2 Postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 6.3 Ovˇeˇren´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 7 Dosaˇ zen´ e v´ ysledky 7.1 Z´akladn´ı statistick´e u ´daje . . . . 7.2 Z´avislost vybran´ ych parametr˚ u na 7.2.1 AEFF . . . . . . . . . . . 7.2.2 Dalˇs´ı parametry . . . . . . ´ 7.3 Upravy a ovˇeˇren´ı model˚ u. . . . . 7.4 Korelaˇcn´ı anal´ yza . . . . . . . . . 7.4.1 Referenˇcn´ı mˇeˇren´ı . . . . . 7.4.2 ORL-zdrav´ı . . . . . . . . 7.4.3 ORL-nemocn´ı . . . . . . .
. . . . . . . . . . intenzitˇe fonace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
36 36 38 38 40 42 46 47 50 51
8 Z´ avˇ er
54
Literatura
55
A Struktura pˇ riloˇ zen´ eho DVD
58
B Uk´ azky graf˚ u
59
C Uˇ zivatelsk´ y manu´ al 65 C.1 Pozn´amky k instalaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 C.2 N´avod k pouˇzit´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
´ 1 Uvod Lidsk´ y hlas je bezpochyby velice d˚ uleˇzitou souˇca´st´ı lidsk´eho ˇzivota. Slouˇz´ı k mezilidsk´e komunikaci, vyjadˇrov´an´ı myˇslenek a pocit˚ u. Z´aroveˇ n ale m˚ uˇze slouˇzit tak´e jako indik´ator lidsk´eho zdrav´ı. Z hlasu je totiˇz moˇzn´e pomoc´ı r˚ uzn´ ych vyˇsetˇrovac´ıch metod z´ıskat mnoh´e d˚ uleˇzit´e informace o zdravotn´ım stavu d´ ychac´ıho a ˇreˇcov´eho u ´stroj´ı ˇclovˇeka. V oblasti medic´ıny bylo vyvinuto jiˇz mnoho metod, pomoc´ı nichˇz je moˇzn´e diagnostikovat onemocnˇen´ı hlasivek ˇci hrtanu. Nˇekter´e z tˇechto metod jsou star´e stalet´ı, jin´e jsou naopak v´ ysledkem nejmodernˇejˇs´ıch v´ yzkum˚ u a postup˚ u, vˇsechny ale pod´avaj´ı urˇcit´e informace o kvalitˇe hlasu ˇci ˇreˇcov´eho u ´stroj´ı. Otorinolaryngologick´a klinika Fakultn´ı nemocnice v Plzni vyuˇz´ıv´a k hodnocen´ı hlasu r˚ uzn´e vyˇsetˇrovac´ı metody. V dneˇsn´ı dobˇe se na tomto pracoviˇsti pouˇz´ıvaj´ı tak´e nov´e metody aerodynamick´e, kter´e by mˇely slouˇzit k doplnˇen´ı v´ ystup˚ u z ostatn´ıch metod ˇci jako samostatn´ y ukazatel zdravotn´ıho stavu d´ ychac´ıho u ´stroj´ı jedince. C´ılem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace je pˇrispˇet do souboru pouˇz´ıvan´ ych metod nov´ ym pohledem na zpracov´an´ı a anal´ yzu dat z´ıskan´ ych z aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı laryngu pomoc´ı pˇr´ıstroje KayPentax Phonatory Aerodynamic System. Jedn´a se o vyˇsetˇrovac´ı syst´em, kter´ y v souˇcasn´e dobˇe patˇr´ı do souboru vyˇsetˇrovac´ıch metod plzeˇ nsk´e ORL kliniky. Smyslem t´eto pr´ace je n´avrh pˇr´ıstup˚ u, kter´e by s vyuˇzit´ım parametr˚ u z´ıskan´ ych z aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı mohly pˇrispˇet ke zpˇresnˇen´ı hodnocen´ı hlasu a n´aslednˇe i cel´eho ˇreˇcov´eho u ´stroj´ı. Jedn´ım ze z´amˇer˚ u t´eto pr´ace je zjiˇstˇen´ı z´avislosti aerodynamick´e u ´ˇcinnosti na intenzitˇe fonace. Tato z´avislost je velice d˚ uleˇzit´a, nebot’ v´aˇznˇe nemocn´ı pacienti, kteˇr´ı maj´ı v r´amci ORL vyˇsetˇren´ı podstoupit i vyˇsetˇren´ı aerodynamick´a, nemus´ı vzhledem ke sv´e nemoci b´ yt schopni absolvovat vyˇsetˇren´ı v pln´em rozsahu. Dodrˇzen´ı podm´ınek vyˇsetˇren´ı m˚ uˇze b´ yt tak´e n´aroˇcn´e i pro zdrav´e jedince. Aby tedy bylo moˇzn´e porovn´avat mezi sebou hodnoty parametr˚ u z´ıskan´e z vyˇsetˇren´ı pˇri r˚ uzn´ ych hlasitostech, je potˇreba vyvinout model, jehoˇz pomoc´ı by bylo moˇzn´e pˇrev´est hodnoty z´ıskan´e z mˇeˇren´ı na urˇcit´e intenzitˇe fonace na hodnoty, jichˇz by bylo dosaˇzeno pˇri jin´e hlasitosti. Popis vlastn´ı pr´ace by se dal shrnout do nˇekolika krok˚ u: • Popis pneumotachografick´ ych metod vyˇsetˇren´ı laryngu a rozbor vlastnost´ı parametr˚ u namˇeˇren´ ych bˇehem tˇechto aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı. • Nalezen´ı z´avislosti hlasov´e u ´ˇcinnosti na intenzitˇe fonace a n´asledn´e vyj´adˇren´ı
1
´ Uvod referenˇcn´ı ( korekˇcn´ı“) kˇrivky pro tento vztah. ”
1
• V´ ybˇer dalˇs´ıch funkˇcn´ıch vyˇsetˇren´ı a jim odpov´ıdaj´ıc´ıch parametr˚ u pro ovˇeˇren´ı vz´ajemn´ ych vazeb. • Realizace programov´eho vybaven´ı pro archivaci a zpracov´an´ı namˇeˇren´ ych dat a hodnocen´ı v´ ysledk˚ u. • Vypracov´an´ı podrobn´e anal´ yzy dosaˇzen´ ych v´ ysledk˚ u z pohledu aerodynamick´ ych parametr˚ u a parametr˚ u dalˇs´ıch vyˇsetˇren´ı hlasivek. • Otestov´an´ı zjiˇstˇen´ ych referenˇcn´ıch kˇrivek na souboru pacient˚ u ORL kliniky.
1
Pˇredpokl´ adan´ ym z´ amˇerem t´eto pr´ace bylo p˚ uvodnˇe proveden´ı podobn´ ych anal´ yz nad souborem zdrav´ ych a nemocn´ ych jedinc˚ u a n´ asledn´e zhodnocen´ı rozd´ıl˚ u jako v [1]. Po dohodˇe s vedouc´ım pr´ ace bylo ale rozhodnuto, ˇze bod 2 zad´an´ı bude zamˇeˇren na zdrav´e jedince a celkovˇe bude v pr´ aci vˇenov´ ana vˇetˇs´ı pozornost chov´ an´ı hlasu z pohledu aerodynamick´ ych parametr˚ u nad souborem zdrav´ ych jedinc˚ u. Pacienti s poruchou hlasu budou pouze vyuˇziti k ovˇeˇren´ı spr´avnosti v´ ysledn´ ych model˚ u.
2
2 Hlasov´e u´stroj´ı Hlas vznik´a v d´ ychac´ım u ´stroj´ı, kam kromˇe hrtanu a hlasivek, kter´e jsou dohromady naz´ yv´any hlasov´ ym u ´stroj´ım, patˇr´ı tak´e nosn´ı a u ´stn´ı dutina, hltan, pr˚ uduˇsnice, pr˚ uduˇsky a pl´ıce. Pro pochopen´ı tvorby hlasu je nejprve nutn´e zn´at z´akladn´ı anatomii hlasov´eho u ´stroj´ı.
2.1
Hrtan
Hrtan je nep´arov´ y org´an slouˇz´ıc´ı k d´ ych´an´ı, uz´avˇeru pr˚ uduˇsnice a tvorbˇe hlasu. [4] Jeho z´aklad je tvoˇren chrupavˇcitou kostrou, kter´a je doplnˇena o kloubn´ı spojen´ı, vazy a svalstvo.
2.1.1
Kostra hrtanu
Kostra hrtanu (obr´azek 2.1) se skl´ad´a ze tˇr´ı nep´arov´ ych a tˇr´ı p´arov´ ych chrupavek. Chrupavka ˇst´ıtn´a (cartilago thyroidea) se skl´ad´a ze dvou ploch´ ych destiˇcek, kter´e na styku sv´ ych pˇredn´ıch ˇca´st´ı tvoˇr´ı hranu. Tato hrana (prominentia laryngea) je zn´am´a jako ohryzek“ a u muˇz˚ u je v´ yraznˇejˇs´ı neˇz u ˇzen. Ze zadn´ı ˇca´sti tˇechto plo” t´enek vyb´ıhaj´ı rohy chrupavky ˇst´ıtn´e. Na jej´ı horn´ı roh je napojen vaz, kter´ y ji spojuje s jazylkou. Doln´ı roh chrupavky ˇst´ıtn´e je pomoc´ı kloubu spojen s chrupavkou prstencovou. Kolem tohoto kloubu je umoˇznˇen´a rotace chrupavky ˇst´ıtn´e v˚ uˇci chrupavce prstencov´e, coˇz umoˇzn ˇuje mˇenit napˇet´ı hlasivek, a t´ım nastavovat hlasov´e frekvence. [6] Dalˇs´ı chrupavka, chrupavka prstencov´a (cartilago cricoidea), tvoˇr´ı z´akladn´ı oporu cel´eho hrtanu. Je kloubnˇe spojena se zadn´ımi rohy chrupavky ˇst´ıtn´e a na sv´e spodn´ı ˇc´asti je propojena s pr˚ uduˇsnic´ı. Na horn´ı stranˇe se nach´az´ı dvˇe vyklenut´e kloubn´ı ploˇsky, na nˇeˇz nasedaj´ı chrupavky hlasivkov´e. [6] Chrupavky hlasivkov´e (cartilago arytenoidea) maj´ı tvar trojbok´eho jehlanu a kloubnˇe nasedaj´ı na horn´ı zadn´ı okraj plot´enky chrupavky prstencov´e. [6] Dalˇs´ı dvˇe p´arov´e chrupavky, kter´e tvoˇr´ı hrtan, se naz´ yvaj´ı cartilago corniculata a cartilago cuneiformis. [6]
3
Hrtan
Hlasov´e u ´stroj´ı
Obr´azek 2.1: Kostra hrtanu. [8] Chrupavka pˇr´ıklopky hrtanov´e (cartilago epiglottica) je nep´arov´a chrupavka pˇripom´ınaj´ıc´ı tvar listu, kter´a je pˇripojena k chrupavce ˇst´ıtn´e. [6] Jazylka (os hyoideum) jiˇz nen´ı pˇr´ımou souˇc´ast´ı hrtanu. Jedn´a se ale o kost, na niˇz se up´ın´a velk´e mnoˇzstv´ı zevn´ıch hrtanov´ ych sval˚ u, kter´e napom´ahaj´ı k samotn´emu pohybu hrtanu, kter´ y je na jazylce zavˇeˇsen. [4]
2.1.2
Svalstvo hrtanu
Svalov´ y apar´at hrtanu tvoˇr´ı vnˇejˇs´ı a vnitˇrn´ı svalstvo. Vnˇejˇs´ı svalstvo slouˇz´ı k upevnˇen´ı hrtanu k sousedn´ım u ´tvar˚ um, hlavnˇe k hrudn´ı kosti a jazylce, a napom´ah´a pohybovat hrtanem vertik´aln´ım smˇerem, ale na tvorbu hlasu nem´a vliv. Mezi tyto svaly patˇr´ı m. mylohyoideus, m. digastricus, m. geniohyoideus a m. stylopharyngicius.([4],[6]) Vnitˇrn´ı svalstvo, tzv. fonaˇcn´ı, propojuje navz´ajem chrupavky hrtanu, ovlivˇ nuje tvar hlasivkov´e ˇstˇerbiny (rima glottidis / glottis), napˇet´ı hlasivek a postaven´ı pˇr´ıklopky. Podle funkc´ı, jeˇz tyto svaly zajiˇst’uj´ı, je lze dˇelit do n´asleduj´ıc´ıch skupin [4]: • svaly rozˇsiˇruj´ıc´ı hlasovou ˇstˇerbinu (abdukce), tzv. rozvˇeraˇce: m. cricoaryraenoideus dorsalis • svaly zuˇzuj´ıc´ı hlasivkovou ˇstˇerbinu (addukce), tzv. svˇeraˇce: m. cricoarytaeno4
Hlasivky
Hlasov´e u ´stroj´ı
ideus lateralis, m. arytaenoideus transversus • svaly nap´ınaj´ıc´ı hlasov´e vazy, tzv. nap´ınaˇce: vnitˇrn´ı nap´ınaˇc (m. thyroarytaenoideus internus), kter´ y pˇri stahu zvˇetˇsuje sv˚ uj pˇr´ıˇcn´ y pr˚ uˇrez, ˇc´ımˇz doch´az´ı k z´ uˇzen´ı glottis, a vnˇejˇs´ı nap´ınaˇc (m. cricothyreoideus). Tyto svaly maj´ı vliv na d´elku a napˇet´ı hlasivek, ˇc´ımˇz ovlivˇ nuj´ı vznik hrtanov´eho t´onu.
2.2
Hlasivky
Obr´azek 2.2: Laryngoskopick´ y pohled na hlasivky. [18] Hlasivky (obr´azek 2.2) jsou um´ıstˇeny v nejuˇzˇs´ım m´ıstˇe hrtanu mezi chrupavkou ˇst´ıtnou a chrupavkami hlasivkov´ ymi. [6] Hlasivky jsou tvoˇreny nˇekolika vrstvami: povrchov´ ym vrstevnat´ ym ˇsupinov´ ym epitelem, vazivovou ˇc´ast´ı a svalovou ˇc´ast´ı. Prvn´ı dvˇe tˇretiny d´elky jsou tvoˇreny vazivovou a svalovou ˇca´st´ı, posledn´ı tˇretina ˇca´st´ı chrupavˇcitou. [6] D´elka hlasivek ud´av´a v´ yˇsku hlasu, pˇriˇcemˇz ˇzensk´e hlasivky jsou m´ırnˇe kratˇs´ı neˇz muˇzsk´e, coˇz zp˚ usobuje vyˇsˇs´ı ˇzensk´ y hlas. Nap´ın´an´ım hlasivek pomoc´ı sval˚ u lze dos´ahnout vyˇsˇs´ıho hlasu (aˇz 480 Hz). V klidn´em stavu pˇri n´adechu jsou hlasivkov´e ˇrasy volnˇe odd´aleny od sebe, takˇze hlasov´a ˇstˇerbina (rima glottidis) je ˇsirok´a. Pˇri fonaci se hlasivky pˇribliˇzuj´ı k sobˇe, a tak uzav´ıraj´ı hlasovou ˇstˇerbinu. Subglotick´ y tlak, kter´ y pˇri fonaci nar˚ ust´a, zp˚ usob´ı, 5
Tvorba hlasu
Hlasov´e u ´stroj´ı
ˇze se hlasivky od sebe nar´az odd´al´ı, a tak dojde k u ´niku vzduchu ze subglotick´eho prostoru. Vz´apˇet´ı se hlasivky pomoc´ı napˇet´ı sval˚ u a vaz˚ u opˇet vrac´ı do uzavˇren´e polohy. [4] Hlasivkov´a ˇstˇerbina se otev´ır´a smˇerem od hlasivkov´e chrupavky ke ˇst´ıtn´e chrupavce a uzav´ır´a se smˇerem opaˇcn´ ym. [6]
2.3 2.3.1
Tvorba hlasu Ewaldova p´ıˇ st’ala
Ewaldova p´ıˇst’ala (obr´azek 2.3), kter´a patˇr´ı mezi historicky nejstarˇs´ı modely chov´an´ı hlasivek, pˇrirovn´av´a hlasivky k p´ıˇst’ale s protirazn´ ymi jaz´ yˇcky. Tento model popisuje chov´an´ı hlasivek tak, ˇze subglotick´ y tlak vzduchu rozevˇre hlasivky, kter´e se po u ´niku vzduchu a poklesu tlaku d´ıky sv´e pruˇznosti opˇet uzavˇrou. [6]
Obr´azek 2.3: Ewaldova p´ıˇst’ala. [6]
2.3.2
Teorie zdroje a filtru
Podle teorie zdroje a filtru, jiˇz v roce 1960 pˇredstavil ˇsv´edsk´ y vˇedec Gunnar Fant, je hlas zvuk tvoˇren´ y vlivem kmit´an´ı hlasivek, kter´ y je d´ale upravov´an pomoc´ı rezonanc´ı v dutin´ach vok´aln´ıho traktu.
6
Tvorba hlasu
Hlasov´e u ´stroj´ı
Obr´azek 2.4: Schematick´e zn´azornˇen´ı hlasov´eho akustick´eho syst´emu. [6] V prvn´ı f´azi jsou hlasivky pˇri fonaci pˇritisknuty k sobˇe a vzduˇsn´ y proud vych´azej´ıc´ı z plic je rozechv´ıv´a. P˚ uvodnˇe statick´ y vzduˇsn´ y tlak, kter´ y vznik´a stlaˇcen´ım plic, je pomoc´ı kmit˚ u hlasivek transformov´an na akustick´ y tlak, a tak vznik´a prvotn´ı akustick´ y sign´al. Prvotn´ı akustick´ y sign´al se d´ale ˇs´ıˇr´ı pˇres hltan do u ´stn´ı, pˇr´ıpadnˇe nosn´ı dutiny. V dalˇs´ı f´azi je tento akustick´ y sign´al v rezonanˇcn´ıch dutin´ach nad hlasivkami transformov´an do v´ ysledn´eho akustick´eho sign´alu a n´aslednˇe pokraˇcuje ven do prostoru. [6] Sch´ema akustick´eho syst´emu, kudy se ˇs´ıˇr´ı akustick´ y sign´al, je zobrazeno na obr´azku 2.4.
2.3.3
Myoelasto-aerodynamick´ a teorie
Aerodynamick´e vlastnosti hlasivek l´epe popisuje teorie myoelasto-aerodynamick´a. Ta popisuje chov´an´ı hlasivek a tvorbu hlasu z pohledu dvou rovin: myoelastick´e a aerodynamick´e, kter´e se navz´ajem doplˇ nuj´ı. Podle t´eto teorie jsou kmity hlasivek z´avisl´e na jejich myoelastick´ ych vlastnostech a energie, kter´a zp˚ usobuje jejich kmit´an´ı, je dod´av´ana aerodynamicky. [6] Myoelastick´a ˇca´st teorie je zamˇeˇrena pˇrev´aˇznˇe na elastickou deformaci hlasivek zp˚ usobenou svalov´ ym napˇet´ım a extern´ımi silami. Aerodynamick´a ˇc´ast potom popisuje 7
Hlasov´e poruchy a onemocnˇen´ı
Hlasov´e u ´stroj´ı
vliv vzduchu proud´ıc´ıho z plic. Aerodynamick´a ˇca´st je zaloˇzena na existenci Bernouliho efektu (viz vztah 2.1), kter´ y se pˇri fonaci projevuje v podobˇe s´ıly, d´ıky n´ıˇz jsou hlasivky pˇritahov´any k sobˇe. S´ıla vyvolan´a t´ımto efektem p˚ usob´ı na povrch hlasivek spolu se silou vyvolanou tlakem vzduchu. Tˇemito silami je vyvol´an periodick´ y pohyb hlasivek, kter´e d´ale funguj´ı jako ventil, kter´ y propouˇst´ı pˇreruˇsovan´ y proud vzduchu v podobˇe puls˚ u v supraglotick´em prostoru. Ty popisuj´ı pr˚ ubˇeh hrtanov´e objemov´e rychlosti a generuj´ı akustickou energii v podobˇe zdrojov´eho hlasu. Pulsy proch´az´ı d´ale vok´aln´ım traktem, kter´ y p˚ usob´ı jako spojen´ı rezon´ator˚ u, kde jsou modulov´any a d´ale vych´az´ı ven u ´sty. Aby se mohl projevit vliv tˇechto anatomick´ ych rezon´ator˚ u na kvalitu hlasu, mus´ı b´ yt bˇehem jedn´e periody hrtanov´eho t´onu splnˇeny dvˇe podm´ınky: rezon´atory mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe vybuzeny tlakov´ ym pulsem a rezonanˇcn´ı dutiny se mus´ı n´aslednˇe oddˇelit od zdroje vzduchu po skonˇcen´ı pulsu. Prvn´ı podm´ınka je splnˇena, pokud tlakov´ y puls generovan´ y z´avˇerem glottis m´a bohat´e frekvenˇcn´ı spektrum. Druh´a podm´ınka je zajiˇstˇena spr´avnou kinematikou a spr´avnou funkc´ı hlasivek. Rezonanˇcn´ı dutiny na tlakov´ y puls pˇri splˇen´ı obou podm´ınek reaguj´ı vznikem modulaˇcn´ıho dˇeje, kter´ y lze ide´alnˇe ch´apat jako pˇrechodov´ y dˇej (obr´azek 2.5). Ten vznik´a reakc´ı supraglotick´eho prostoru na jednotkov´ y tlakov´ y skok. ([15], [16]) % 2 v + p = konst. 2
(2.1)
Veliˇcina % [kg/m3 ] popisuje hustotu hmoty, v [m/s] rychlost proudˇen´ı a p [P a] tlak.
Obr´azek 2.5: Pˇrechodov´ y dˇej akustick´eho sign´alu
2.4
Hlasov´ e poruchy a onemocnˇ en´ı
Bˇeˇzn´a fyziologick´a fonace vznik´a pouze za pˇredpokladu, ˇze d˚ uleˇzit´e parametry jako napˇr´ıklad subglotick´ y tlak ˇci napˇet´ı hlasivek se pohybuj´ı v bˇeˇzn´ ych fyziologick´ ych hodnot´ach. V pˇr´ıpadˇe vych´ ylen´ı z urˇcit´eho intervalu bˇeˇzn´ ych hodnot doch´az´ı k nepravideln´emu kmit´an´ı hlasivek, coˇz zp˚ usobuje nefyziologickou tvorbu hlasu. Naruˇsen´ım t´eto funkce m˚ uˇze doch´azet k mnoh´ ym poruch´am, kter´e se projevuj´ı r˚ uzn´ ym stupnˇem chrapotu, ˇselestu, s´ıp´an´ı ˇci u ´plnou ztr´atou schopnosti fonace. ([4], [2]) 8
Hlasov´e poruchy a onemocnˇen´ı
Hlasov´e u ´stroj´ı
Chrapot, jakoˇzto patologick´a aperiodicita, m˚ uˇze b´ yt zapˇr´ıˇcinˇen dvˇema zp˚ usoby. Prvn´ım z nich je ˇspatn´e dov´ır´an´ı glottis, kdy nedomykavost hlasivek zp˚ usobuje u ´nik vzduchu skrz ˇstˇerbinu, nad n´ıˇz n´aslednˇe vznik´a v´ır. To m´a za n´asledek hlas, v nˇemˇz je slyˇset ˇselest ˇci dyˇsn´a pˇr´ımˇes. Takov´ yto hlas m˚ uˇzeme charakterizovat jako hlas dyˇsn´ y. [4] Druh´ ym zp˚ usobem vzniku chrapotu je zmˇena hmoty hlasivek ˇci jej´ıho rozloˇzen´ı, coˇz zp˚ usobuje naruˇsen´ı jejich fyzik´aln´ıch vlastnost´ı, a n´aslednˇe jejich nepravideln´e kmit´an´ı s moˇznost´ı rozd´ıln´e amplitudy ˇci frekvence. Takov´ y hlas b´ yv´a naz´ yv´an jako hrub´ y, drsn´ y ˇci chraptiv´ y. [4] Dalˇs´ım zp˚ usobem poruˇsen´ı pravideln´eho kmit´an´ı hlasivek je diplofonie, kdy doch´az´ı ke stˇr´ıd´an´ı r˚ uzn´ ych d´elek kmit˚ u, nebot’ kaˇzd´a hlasivka kmit´a s jinou frekvenc´ı. Takov´ yto hlas zn´ı jako spojen´ı dvou r˚ uzn´ ych hlas˚ u. [4] Hlasov´e poruchy lze obecnˇe rozdˇelit na organick´e a funkˇcn´ı. Organick´e poruchy jsou charakterizov´any patologicko-anatomick´ ymi zmˇenami na hrtanov´ ych struktur´ach. [2] Pˇri funkˇcn´ıch poruch´ach nen´ı v hrtanu patologick´ y n´alez, ale pˇretrv´avaj´ı hlasov´e pot´ıˇze. [4] Z hlediska t´eto pr´ace jsou v´ yznamnˇejˇs´ı poruchy organick´e. N´asleduj´ıc´ı text shrnuje nejv´ yznamnˇejˇs´ı hlasov´e poruchy, jak jsou pops´any v [7]. • Uzl´ık – tak´e zpˇev´ack´ y uzl´ık. Vznik´a jako d˚ usledek chronick´e hlasov´e n´amahy. Jedn´a se o zbytnˇen´ı hlasivkov´e sliznice zp˚ usobuj´ıc´ı ne´ upln´ y z´avˇer glottis. Zhorˇsen´ı stavu m˚ uˇze v´est ke vzniku hlasivkov´eho polypu. [11] • Polyp – vazivov´ y u ´tvar se stopkou na hlasivce zp˚ usobuj´ıc´ı ne´ upln´e zav´ır´an´ı hlasivkov´e ˇstˇerbiny [9]. Spolu s napˇr. Reinkeho ed´emem b´ yv´a oznaˇcov´an jako neprav´ y n´ador [11]. Vznik´a n´ahl´ ym pˇrepˇet´ım hlasivek ˇci na z´akladˇe vlekl´eho z´anˇetu hrtanu. M˚ uˇze vzniknout i zhorˇsen´ım stavu zpˇev´ack´eho uzl´ıku. [11] • Reinkeho ed´em – otok hlasivek vznikl´ y mechanickou traumatizac´ı. Vyskytuje se nejˇcastˇeji u kuˇra´k˚ u ˇci profesion´aln´ıch ˇreˇcn´ık˚ u. Mezi projevy patˇr´ı chrapot ˇci zmˇena hloubky hlasu, u velk´ ych n´alez˚ u i duˇsnost [11]. M˚ uˇze dosahovat velk´ ych rozmˇer˚ u a zp˚ usobovat pˇrekryv hlasivek. • Papilom – prav´ y benign´ı n´ador zp˚ usoben´ y virovˇe. Jeho v´ yskyt nen´ı neobvykl´ y ani u dˇet´ı, kde se vyskytuje vˇetˇsinou ve shluc´ıch, v pr˚ ubˇehu puberty ale m˚ uˇze vlivem hormon˚ u regredovat. U dospˇel´ ych m˚ uˇze hrozit malign´ı degenerace n´adoru, ˇcetnost recidiv ale nen´ı tak vysok´a jako u dˇet´ı. [11] • Karcinom – n´adorov´e onemocnˇen´ı hrtanu. Jeho vznik m˚ uˇze b´ yt podpoˇren dlouhodob´ ym siln´ ym kouˇren´ım ˇci pit´ım alkoholu. Podle um´ıstˇen´ı se rozliˇsuj´ı 3 typy 9
Hlasov´e poruchy a onemocnˇen´ı
Hlasov´e u ´stroj´ı
karcinomu hrtanu: glotick´ y, supraglotick´ y a subglotick´ y. Symptomy jsou z´avisl´e na um´ıstˇen´ı a rozsahu n´adoru. Karcinom hlasivek se projevuje chrapotem, pˇri um´ıstˇen´ı nad prostorem hlasivek patˇr´ı mezi pˇr´ıznaky pocit ciz´ıho tˇelesa, karcinom v subglotick´em prostoru se projevuje duˇsnost´ı. [11] • Chronick´a laryngitida – chronick´ y vlekl´ y z´anˇet hrtanov´e sliznice spojen´ y s dysfoni´ı. Projevuje se pocitem ciz´ıho tˇelesa v krku, pocitem ˇskr´ab´an´ı a such´ ym kaˇslem. Vznik´a vlivem vnˇejˇs´ıch ˇskodlivin, jako je kouˇren´ı, prach, nevhodn´e klimatick´e podm´ınky ˇci pˇr´ıliˇsn´a hlasov´a z´atˇeˇz [11]. • Par´eza zvratn´eho nervu – vˇetˇsinou jednostrann´a obrna. Zp˚ usobuje nedomykavost hlasivek. Projevuje se slab´ ym hlasem a ˇcast´ ym odkaˇsl´av´an´ım [11]. • Myopatie – ˇc´asteˇcn´a obrna hlasivkov´ ych sval˚ u [10]. • Hemoragick´a cysta – vejˇcit´a l´eze pod sliznic´ı vznikaj´ıc´ı nejˇcastˇeji pˇrepˇet´ım pˇrekrven´ ych hlasivek. M˚ uˇze zp˚ usobit nepravideln´e kmit´an´ı ˇci nedostateˇcn´e dov´ır´an´ı hlasivek, coˇz se m˚ uˇze projevovat zv´ yˇsenou dyˇsnost´ı. • Granulom – chronick´ y z´anˇet na chrupavˇcit´e ˇca´sti hlasivky [10].
10
3 Vyˇsetˇrovac´ı metody Pro zkoum´an´ı a vyˇsetˇrov´an´ı hlasivek a cel´eho hlasov´eho apar´atu existuje cel´a ˇrada metod, kter´e budou v n´asleduj´ıc´ım textu rozdˇeleny a struˇcnˇe pops´any na z´akladˇe pˇrehledu v [2].
3.1 3.1.1
Popisn´ e – diagnostick´ e metody Nepˇ r´ım´ a laryngoskopie
Nepˇr´ım´a laryngoskopie je vyˇsetˇrovac´ı metoda, kter´a byla vyvinuta jiˇz v 19. stolet´ı. P˚ uvodn´ı vyˇsetˇren´ı pomoc´ı zrc´atka zasunut´eho do zadn´ı ˇc´asti u ´stn´ı dutiny se v souˇcasn´e dobˇe jiˇz ˇrad´ı mezi zastaral´e vyˇsetˇrovac´ı metody. V dneˇsn´ı dobˇe se toto vyˇsetˇren´ı prov´ad´ı se sloˇzitˇejˇs´ım optick´ ym zaˇr´ızen´ım pˇriloˇzen´ ym na zadn´ı stˇenu hltanu [11]. Ani v t´eto podobˇe nen´ı dnes pˇr´ıliˇs vyuˇz´ıv´ano, nebot’ vzhledem k nutn´emu vysunut´ı a pˇridrˇzen´ı jazyka neodpov´ıd´a norm´aln´ı fyziologi. U nˇekter´ ych pacient˚ u se siln´ ym d´avic´ım reflexem je dokonce nutn´e pˇred takov´ ym vyˇsetˇren´ım prov´est anestezii, coˇz jeˇstˇe v´ıce naruˇsuje bˇeˇznou fyziologickou funkci hrtanu. V souˇcasn´e dobˇe je rozˇs´ıˇrena metoda vyuˇz´ıvaj´ıc´ı z´aznam˚ u z vysokorychlostn´ı kamery (HSV). Toto zaˇr´ızen´ı je schopno zaznamenat aˇz 4000 sn´ımk˚ u/s. Poˇr´ızen´e sn´ımky se d´ale analyzuj´ı a je moˇzn´e z nich z´ıskat informace o symetrii kmit´an´ı hlasivek ˇci geometrii ˇstˇerbiny jako napˇr. plocha a obvod, poloha tˇeˇziˇstˇe, anatomick´a osa hlasivek atd. Dalˇs´ım dnes pouˇz´ıvan´ ym vyˇsetˇren´ım je videokymografie (VKG), kdy jsou z´aznamy poˇr´ızen´e bˇehem vyˇsetˇren´ı vysokorychlostn´ı kamerou podrobeny kymografick´e anal´ yze zkoumaj´ıc´ı dynamiku a kinematiku hlasivek na z´akladˇe videosekvence sn´ımk˚ u glottis.
3.1.2
Pˇ r´ım´ a laryngoskopie
Bˇehem pˇr´ım´e laryngoskopie je pacient vyˇsetˇrov´an flexibiln´ım laryngoskopem, kter´ y se vsouv´a skrz nosn´ı dutinu aˇz do hrtanu, coˇz m˚ uˇze b´ yt pro pacienta velmi nepˇr´ıjemn´e. Jedn´a se o vyˇsetˇren´ı, kter´e se v souˇcasn´e dobˇe vyuˇz´ıv´a pouze pˇri menˇs´ıch chirurgick´ ych z´akroc´ıch prov´adˇen´ ych v celkov´e anestezii [11], ale i v tˇechto pˇr´ıpadech mnoz´ı l´ekaˇri preferuj´ı laryngoskopii prov´adˇenou nepˇr´ımou metodou.
11
Funkˇcn´ı – diagnostick´e metody
3.1.3
Vyˇsetˇrovac´ı metody
Laryngostroboskopie
Laryngostroboskopie je metoda zaloˇzen´a na osvˇetlov´an´ı kmitaj´ıc´ıch hlasivek svˇetlem, kter´e je t´eˇz kmitaj´ıc´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze frekvence kmit˚ u svˇetla je shodn´a s frekvenc´ı kmit˚ u hlasivek, jev´ı se pozorovateli hlasivky v klidu. V pˇr´ıpadˇe, ˇze frekvence svˇetla a hlasivek se rozch´az´ı, dojde ke zd´anliv´emu zpomalen´ı z´abˇeru, coˇz umoˇzn ˇuje lepˇs´ı pozorov´an´ı a n´aslednˇe hodnocen´ı pravidelnosti kmit˚ u, amplitudu kmit˚ u a ˇs´ıˇren´ı slizniˇcn´ı vlny. Toto vyˇsetˇren´ı je d˚ uleˇzit´e pro hodnocen´ı spr´avnosti tvorby hlasu a k tomuto u ´ˇcelu se tak´e bˇeˇznˇe doplˇ nuje o dalˇs´ı metody, jako je napˇr´ıklad vyˇsetˇren´ı hlasov´eho pole.
3.1.4
RTG vyˇ setˇ ren´ı
Rentgenov´a metoda se pouˇz´ıv´a jen u podezˇren´ı na pˇr´ıtomnost ciz´ıch tˇeles v oblasti hrtanu, ale i v tomto pˇr´ıpadˇe je vhodnˇejˇs´ı prov´est jin´a vyˇsetˇren´ı, konkr´etnˇe pˇr´ımou laryngoskopii. V pˇr´ıpadˇe n´adorov´ ych onemocnˇen´ı hrtanu m´a toto vyˇsetˇren´ı samozˇrejmˇe sv´e opodstatnˇen´ı, ale pro funkˇcn´ı diagnostiku nem´a v´ yznam.
3.2 3.2.1
Funkˇ cn´ı – diagnostick´ e metody Akustick´ e metody
Akustick´e vyˇsetˇrovac´ı metody jsou zaloˇzeny na spektr´aln´ı ˇci akustick´e anal´ yze, na jejichˇz z´akladˇe je n´aslednˇe provedeno hodnocen´ı akustick´e str´anky hlasu. Tyto metody se ˇrad´ı mezi nejpˇresnˇejˇs´ı.
Sonografick´ a anal´ yza Sonografick´a anal´ yza, jinak naz´ yvan´a viditeln´a ˇreˇc, je metodou poskytuj´ıc´ı obraz hlasov´eho spektra. Zvukov´ y z´aznam je nahr´av´an na magnetick´ y kotouˇc a poˇr´ızen´ y sign´al je zpracov´an akustick´ ym filtrem. Ten propust´ı pouze nˇekter´e frekvence, kter´e jsou elektrick´ ym z´aznamem pˇreneseny na pap´ır. Na z´akladˇe hustoty ˇcar, a tedy v´ ysledn´e sytosti barvy, lze n´aslednˇe urˇcit s´ılu sign´alu.
12
Funkˇcn´ı – diagnostick´e metody
Vyˇsetˇrovac´ı metody
Tˇ r´ıdimenzion´ aln´ı anal´ yza periodicity hlasu (3D – PAN) 3D-PAN je metoda zaloˇzen´a na sledov´an´ı d´elky a amplitudy vln hrtanov´eho t´onu. Poskytuje dva d˚ uleˇzit´e parametry: jitter, kter´ y vyjadˇruje procentn´ı rozd´ıl mezi d´elkami jednotliv´ ych vln, a shimmer, kter´ y popisuje procentn´ı rozd´ıl v amplitud´ach. V´ yhodou t´eto metody je, ˇze kromˇe kvantitativn´ıch informac´ı pod´av´a i grafick´e zn´azornˇen´ı, coˇz umoˇzn ˇuje z v´ ysledn´eho grafu rychle urˇcit, zda je analyzovan´ y hlas zdrav´ y.
Multidimenzion´ aln´ı anal´ yza (MDVA) MDVA zpracov´av´a zvuk jako digit´aln´ı sign´al, coˇz pˇrin´aˇs´ı mnoh´e v´ yhody. Toto vyˇsetˇren´ı pˇrin´aˇs´ı informace o t´emˇeˇr vˇsech parametrech kvality hlasu. Zaˇr´ızen´ı, kter´a se pro tuto metodu vyuˇz´ıvaj´ı, jsou vˇetˇsinou schopna poˇr´ızen´a data i pˇr´ımo vyhodnotit na z´akladˇe srovn´an´ı s normativn´ımi daty. Mezi informace, kter´e MDVA poskytuje, patˇr´ı napˇr´ıklad vyhodnocen´ı nejhlubˇs´ı ˇci nejvyˇsˇs´ı z´akladn´ı frekvence, fonaˇcn´ı frekvenˇcn´ı rozsah ˇci celkov´ y poˇcet period (v´ıce viz kapitola 4.3).
Metoda anal´ yzy okamˇ zit´ eho spektra Jedn´a se o dnes velmi m´alo vyuˇz´ıvanou metodu, kter´a sice poskytuje detailn´ı informace o spektru po jednotliv´ ych ˇcasov´ ych u ´sec´ıch, bohuˇzel ale nem´a velk´ y v´ yznam pro klinickou praxi.
Hlasov´ e pole Vyˇsetˇren´ı hlasov´eho pole je metoda poskytuj´ıc´ı informace o frekvenˇcn´ım i dynamick´em rozsahu pacientova hlasu. Lze je prov´est pro mluvn´ı i zpˇevn´ y hlas, ˇc´ımˇz z´ısk´ame komplexn´ı spektrum hlasu. Vyˇsetˇren´ı hlasov´eho pole nen´ı metoda finanˇcnˇe n´aroˇcn´a – k vyˇsetˇren´ı je tˇreba pouze zvukomˇer a k urˇcen´ı frekvenˇcn´ıho rozsahu hlasu lze pouˇz´ıt libovoln´ y hudebn´ı n´astroj. Bˇeˇzn´ y postup spoˇc´ıv´a v tom, ˇze pacient fonuje samohl´asky v cel´em frekvenˇcn´ım rozsahu hlasu a s r˚ uzn´ ymi intenzitami. Tato metoda se tak´e vyuˇz´ıv´a pro z´atˇeˇzov´ y test, kdy pacient ˇcte po dobu 30 minut urˇcit´ y text pˇri stˇredn´ı aˇz niˇzˇs´ı fonaˇcn´ı intenzitˇe. Pˇred i po testu se nahraje paci13
Funkˇcn´ı – diagnostick´e metody
Vyˇsetˇrovac´ı metody
ent˚ uv hlas. Pokud po doˇcten´ı dojde ke z´ uˇzen´ı hlasov´eho spektra z frekvenˇcn´ıho ˇci dynamick´eho hlediska, lze diagnostikovat zv´ yˇsenou hlasovou unavitelnost.
3.2.2
Elektrofyziologick´ e metody
Elektroglottografie (EGG) EGG je vyˇsetˇren´ı zaloˇzen´e na sn´ım´an´ı zmˇen elektrick´eho odporu vznikaj´ıc´ıch kmit´an´ım hlasivek a zmˇenou tvaru hlasivkov´e ˇstˇerbiny. K vyˇsetˇren´ı jsou pouˇz´ıv´any sn´ımac´ı elektrody, kter´e se umist’uj´ı na ˇst´ıtnou chrupavku. V´ ysledn´ y glottogram pod´av´a informace o ˇcasu z´avˇeru a otevˇren´ı ˇstˇerbiny. Dnes se tato metoda doplˇ nuje o soubˇeˇznˇe prov´adˇenou stroboskopii, coˇz umoˇzn ˇuje srovn´avat f´aze kmit˚ u poˇr´ızen´e obˇema zp˚ usoby. Bohuˇzel touto metodou nen´ı moˇzn´e jednoznaˇcnˇe diagnostikovat konkr´etn´ı typy hlasov´ ych poruch.
Elektromyografie (EMG) Pˇrestoˇze se jedn´a o metodu bˇeˇznˇe vyuˇz´ıvanou v jin´ ych l´ekaˇrsk´ ych disciplin´ach, ve foniatrii slouˇz´ı EMG sp´ıˇse jako metoda podp˚ urn´a ˇci doplˇ nkov´a k jin´ ym vyˇsetˇren´ım. Jedn´a se o metodu vyuˇz´ıvaj´ıc´ı zaveden´ı jehlov´ ych nebo povrchov´ ych elektrod, kter´a poskytuje informace o aktivit´ach vnitˇrn´ıch hrtanov´ ych sval˚ u v pr˚ ubˇehu fonace. Z tohoto d˚ uvodu se vyuˇz´ıv´a pˇrev´aˇznˇe u pacient˚ u s obrnou zvratn´eho nervu.
3.2.3
Aerodynamick´ e metody
Aerodynamick´a vyˇsetˇren´ı se soustˇred’uj´ı hlavnˇe na techniku d´ ych´an´ı a mnoˇzstv´ı ˇci rychlost proudˇen´ı vzduchu hlasivkovou ˇstˇerbinou.
Pneumografie Jedn´a se o dnes jiˇz zastaral´e vyˇsetˇren´ı, pˇri nˇemˇz se sleduj´ı pohyby hrudn´ıku a bˇriˇsn´ı stˇeny. Na z´akladˇe tˇechto sledov´an´ı lze zjistit napˇr´ıklad pomˇer vdechu a v´ ydechu, dechovou frekvenci ˇci fonaˇcn´ı tlak. Tato metoda byla nahrazena v´ yraznˇe obs´ahlejˇs´ı pneumotachografi´ı. 14
Metody pouˇz´ıvan´e ORL klinikou FN Bory
Vyˇsetˇrovac´ı metody
Pneumotachografie Pneumotachografie je metoda umoˇzn ˇuj´ıc´ı mˇeˇren´ı mnoˇzstv´ı a rychlosti proudu vzduchu v hlasivkov´e ˇstˇerbinˇe ˇci subglotick´eho tlaku. Bˇehem vyˇsetˇren´ı m´a pacient na u ´stech pˇriloˇzenou masku a ucpan´e nosn´ı d´ırky. Proud vzduchu je zaznamen´av´an senzitivn´ım sn´ımaˇcem a zvuk je nahr´av´an mikrofonem. Probl´em nast´av´a v ot´azce mˇeˇren´ı subglotick´eho tlaku, nebot’ ani jeden ze zp˚ usob˚ u nen´ı ide´aln´ı. Prvn´ı moˇznost´ı je zaveden´ı jehly do subglotick´eho prostoru, coˇz ale nen´ı kladnˇe pˇrij´ım´ano ani pacienty, ani l´ekaˇri, a to z d˚ uvodu pˇr´ıliˇsn´e invazivnosti t´eto metody. Druh´a moˇznost, jak zmˇeˇrit subglotick´ y tlak, je zaveden´ı katetru a mˇeˇric´ıho bal´onku do oblasti pod hlasivkami, ale ani tento zp˚ usob nen´ı u ´plnˇe vhodn´ y, nebot’ bal´onek naruˇsuje norm´aln´ı fyziologickou funkci pˇri tvorbˇe hlasu. Dalˇs´ı zp˚ usob mˇeˇren´ı subglotick´eho tlaku je moˇzn´e realizovat prostˇrednictv´ım mˇeˇric´ı hadiˇcky um´ıstˇen´e na jazyku. T´eto metody vyuˇz´ıv´a pˇr´ıstroj Phonatory Aerodynamic System od spoleˇcnosti KayPENTAX. Mˇeˇren´ı tlaku v tomto pˇr´ıpadˇe prob´ıh´a nepˇr´ımo pˇri fonaci slabiky p´a“, nebot’ pˇri fonaci konsonantu p“ je vzduchov´ y sloupec od ” ” plic aˇz po rty nepˇreruˇsen, a tak je tlak v u ´stech totoˇzn´ y s tlakem v oblasti pod hlasivkami. [1] Dalˇs´ım nev´ yhodou t´eto metody je fakt, ˇze maska, jiˇz mus´ı m´ıt pacient pˇritisknutou na u ´stech, znaˇcnˇe omezuje pˇrirozenou artikulaci, coˇz zp˚ usobuje, ˇze namˇeˇren´e u ´daje nejsou naprosto pˇresn´e. Z tohoto d˚ uvodu se pneumotachografick´e vyˇsetˇren´ı bˇeˇznˇe doplˇ nuje dalˇs´ımi metodami.
3.3
Metody pouˇ z´ıvan´ e ORL klinikou FN Bory
Otorinolaryngologick´a klinika Fakultn´ı nemocnice Bory vyuˇz´ıv´a ve sv´e ˇcinnosti komplexn´ı soubor r˚ uznorod´ ych foniatrick´ ych vyˇsetˇrovac´ıch metod. Nˇekter´e z nich patˇr´ı mezi tradiˇcnˇe pouˇz´ıvan´a vyˇsetˇren´ı, jin´e jsou zat´ım v experiment´aln´ı f´azi, jako napˇr. aerodynamick´a vyˇsetˇren´ı, jejichˇz moˇznostmi se zab´ yv´a tato pr´ace. Soubor metod pro vyˇsetˇren´ı hlasivek zahrnuje n´asleduj´ıc´ı: • Anal´ yza hlasov´eho pole (VRP) - viz kapitola 3.2.1 • Multidimenzion´aln´ı anal´ yza (MDVA) - viz kapitola 3.2.1 • Anal´ yza z´aznam˚ u z vysokorychlostn´ı kamery - viz kapitola 3.1.1 15
Metody pouˇz´ıvan´e ORL klinikou FN Bory
Vyˇsetˇrovac´ı metody
• Videokymografie (VKG) - viz kapitola 3.1.1 • Anal´ yza jednoho kmitu hlasivek (SCORE) - viz kapitola 4.4 • Z´atˇeˇzov´e hlasov´e testy (STRESS test) - viz [24] • Aerodynamick´a vyˇsetˇren´ı hlasivek - viz kapitola 4.1 • Detekce nestandardn´ıho kmitu hlasivek (AOD) - viz [9]
16
4 Proveden´a vyˇsetˇren´ı
Obr´azek 4.1: Sch´ema proveden´ ych vyˇsetˇren´ı a zpracov´an´ı dat V r´amci t´eto pr´ace byla provedena aerodynamick´a vyˇsetˇren´ı na 25 z foniatrick´eho hlediska zdrav´ ych jedinc´ıch ve vˇeku mezi 20 a 55 lety. Mezi subjekty bylo 16 ˇzen a 9 muˇz˚ u. Kaˇzd´ y dobrovoln´ık podstoupil 5 - 7 tˇechto mˇeˇren´ı pˇri r˚ uzn´e intenzitˇe fonace. Pro srovn´an´ı a doplnˇen´ı v´ ysledn´ ych parametr˚ u z´ıskan´ ych z aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı byl sign´al zaznamenan´ y mikrofonem bˇehem tˇechto vyˇsetˇren´ı d´ale zpracov´an a podroben multidimenzion´aln´ı anal´ yze a jednoduch´emu testu SCORE. Sch´ema proveden´ ych vyˇsetˇren´ı a zpracov´an´ı dat je na obr´azku 4.1.
4.1 4.1.1
Aerodynamick´ e vyˇ setˇ ren´ı Pouˇ zit´ e zaˇ r´ızen´ı
Pro mˇeˇren´ı aerodynamick´ ych vlastnost´ı laryngu bylo pouˇzito zaˇr´ızen´ı Phonatory Aerodynamic System Model 6600 (PAS) vyvinut´e spoleˇcnost´ı KayPENTAX [5]. Jedn´a se o komplexn´ı syst´em, kter´ y sest´av´a z extern´ıho modulu slouˇz´ıc´ıho k samotn´emu vyˇsetˇren´ı a softwaru pro zpracov´an´ı a zobrazov´an´ı dat. Tento syst´em kombinuje aerodynamick´a a akustick´a data, z nichˇz dopoˇc´ıt´av´a dalˇs´ı parametry. D´a se vyuˇz´ıt k ˇradˇe rozliˇcn´ ych vyˇsetˇren´ı, napˇr. m˚ uˇze podat informace o vit´aln´ı kapacitˇe plic, hlasov´e u ´ˇcinnosti, aerodynamick´em odporu a pˇri dlouhodob´e fonaci lze z´ıskat hodnoty jako d´elka ˇci intenzita fonace. Pˇr´ıstroj zahrnuje nˇekolik moˇzn´ ych protokol˚ u zamˇeˇren´ ych na r˚ uzn´e aerodynamick´e charakteristiky hlasu, napˇr´ıklad na hlasovou u ´ˇcinnost ˇci vit´aln´ı kapacitu plic. Tyto protokoly se liˇs´ı nejen z´ıskan´ ymi parametry, ale tak´e pr˚ ubˇehem mˇeˇren´ı a rozd´ıln´ ymi slabikami, kter´e by mˇel pacient fonovat. 17
Aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
Obr´azek 4.2: Sch´ema pˇr´ıstroje PAS [13]
Obr´azek 4.3: Pohled na pˇr´ıstroj PAS shora [13]
18
Aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
Obr´azek 4.4: Pr˚ ubˇeh mˇeˇren´ı syst´emem PAS [5] Zaˇr´ızen´ı se skl´ad´a ze samotn´eho pˇr´ıstroje s drˇzadly, obliˇcejov´e masky, sn´ımaˇce pr˚ utoku vzduchu, mikrofonu pro mˇeˇren´ı akustick´eho tlaku a hadiˇcky se sn´ımaˇcem subglotick´eho tlaku [1]. Pˇr´ıstroj je zobrazen na obr´azc´ıch 4.2 a 4.3. Do drˇza´ku v pˇredn´ı horn´ı ˇca´sti pˇr´ıstroje je ze zadn´ı strany zasazena hlavice pneumotachu, kter´a je s pˇr´ıstrojem spojena haiˇckami pro proud vzduchu. Do drˇza´ku je shora pˇrivedena vymˇeniteln´a intraor´aln´ı trubiˇcka pro mˇeˇren´ı subglotick´eho tlaku, kter´a je k pˇr´ıstroji pˇripojena vˇetˇs´ı gumovou hadiˇckou a jej´ı druh´ y konec vych´az´ı z drˇza´ku na stranˇe, kam se pˇripevˇ nuje obliˇcejov´a maska. Druh´ y konec drˇz´aku slouˇz´ı k pˇripojen´ı obliˇcejov´e masky. Na zadn´ı stranˇe pˇr´ıstroje je bl´ızko k pneumotachu um´ıstˇen drˇza´k na mikrofon, kter´ y se pˇripojuje do zaˇr´ızen´ı pˇres k tomu urˇcen´ y port. Pro hlasit´e fonace lze mikrofon pomoc´ı ot´aˇcen´ı n´astavce odd´alit od pneumotachu. [13] Bˇehem mˇeˇren´ı jsou poˇrizovan´e sign´aly v re´aln´em ˇcase zobrazov´any na obrazovce PAS softwaru.
4.1.2
Pr˚ ubˇ eh mˇ eˇ ren´ı
Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace byl vybr´an jako relevantn´ı protokol VOEF (Voicing Efficiency), kter´ y je zamˇeˇren na hlasovou u ´ˇcinnost. Pr˚ ubˇeh mˇeˇren´ı pro tento protokol je n´asleduj´ıc´ı: Jedinec uchop´ı pˇr´ıstroj za drˇzadla v u ´rovni obliˇceje a hadiˇcku pro sn´ım´an´ı subglotick´eho tlaku vloˇz´ı do u ´st tak, aby nebyla ucp´ana jazykem ani d´asn´ı, a pˇres oblast nosu a u ´st pˇriloˇz´ı obliˇcejovou masku. 19
Aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
oblast fonace „p“
oblast fonace „a“ oblast fonace „paaaaa…“
Obr´azek 4.5: Sign´al z´ıskan´ y fonac´ı slabiky pa“ ” Samotn´e mˇeˇren´ı prob´ıh´a pˇri opakovan´e fonaci slabiky pa“, pˇriˇcemˇz p“ by mˇelo ” ” b´ yt v´ yraznˇe vysloveno a fonace samohl´asky a“ by mˇela trvat 1 - 2 s. Bˇehem t´eto ” slabiky doch´az´ı k nepˇr´ım´emu mˇeˇren´ı subglotick´eho tlaku, jak je pops´ano v 3.2.3. Sign´al z´ıskan´ y pˇri fonaci t´eto slabiky je zobrazen na obr´azku 4.5. Toto vyˇsetˇren´ı bylo provedeno u kaˇzd´eho jedince minim´alnˇe pˇetkr´at, a to pˇri r˚ uzn´ ych intenzit´ach fonace od nejtiˇsˇs´ı aˇz po nejhlasitˇejˇs´ı, aby bylo moˇzn´e d´ale odvodit v´ yvoj vybran´ ych parametr˚ u v z´avislosti na intenzitˇe fonace.
4.1.3
Z´ıskan´ e parametry
Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace byly jako relevantn´ı vybr´any parametry zahrnut´e ve speci´aln´ım protokolu pˇr´ıstroje pro hlasovou u ´ˇcinnost. Jedn´a se o n´asleduj´ıc´ı parametry [13]: • MAXDB - Maximum Sound Pressure Level [dB] - maxim´aln´ı hladina akustick´eho tlaku - viz vztah 4.1 • MEADB - Mean Sound Pressure Level [dB] - pr˚ umˇern´a u ´roveˇ n akustick´eho tlaku - viz vztah 4.1 • PHODB - Mean Sound Pressure Level During Voicing [dB] - pr˚ umˇern´a u ´roveˇ n akustick´eho tlaku pˇri fonaci - viz vztah 4.1 • MEAP - Mean Pitch [Hz] - pr˚ umˇern´a v´ yˇska t´onu • RANP - Pitch Range [Hz] – rozsah v´ yˇsek t´onu 20
Aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
• FET100 - Expiratory Airflow Duration [s] – d´elka v´ ydechu • PAP - Peak Air Pressure [cmH2 O] - nejvyˇsˇs´ı namˇeˇren´ y tlak – odpov´ıd´a nejvyˇsˇs´ımu subglotick´emu tlaku • MPAP - Mean Peak Air Pressure [cmH2 O] - pr˚ umˇern´ y subglotick´ y tlak • PEF - Peak Expiratory Airflow [l/s] – nejvyˇsˇs´ı pr˚ utok vzduchu pˇri v´ ydechu • TARF - Target Airflow [l/s] - pr˚ utok vzduchu mezi hlasivkami bˇehem fonace • FVC - Expiratory Volume [l] – celkov´ y objem vydechovan´eho vzduchu • MFPHO - Mean Airflow During Voicing [l/s] – celkov´ y pr˚ utok vzduchu bˇehem fonace • APOW - Aerodynamic Power [W ] - aerodyamick´ y v´ ykon, viz vztah 4.2 • ARES - Aerodynamic Resistance [cmH2 O/(l/s)] - aerodynamick´ y odpor, viz vztah 4.3 • AOHM - Acoustic Ohms [dynesec/cm5 ] - aerodynamick´ y odpor • AEFF - Aerodynamic Efficiency [10−6 ] - hlasov´a u ´ˇcinnost - pomˇer akustick´eho v´ ykonu k aerodynamick´emu v´ ykonu, viz vztah 4.4 • AP - Acoustic Power [W ] - akustick´ y v´ ykon (pomocn´ y parametr) Mezi pˇr´ımo mˇeˇren´e parametry patˇr´ı pouze akustick´ y tlak, subglotick´ y tlak a pr˚ utok vzduchu. Ostatn´ı hodnoty jsou pˇr´ıstrojem dopoˇc´ıt´av´any. Z´akladn´ı vztahy pro nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı parametry jsou uvedeny v n´asleduj´ıc´ım textu.
SP L = 20log
P [dB] Po
(4.1)
P vyjadˇruje hodnotu aktu´aln´ıho akustick´eho tlaku [N/m2 ] a Po je vyj´adˇren´ım standardn´ıho referenˇcn´ıho akustick´eho tlaku pro pr´ah slyˇsen´ı (2 · 10−5 P a) AP OW = M P AP · T ARF · 0, 09806
ARES =
M P AP T ARF
21
(4.2)
(4.3)
Podm´ınky vyˇsetˇren´ı, normativn´ı hodnoty parametr˚ u
1, 4137 · 10−7 · 10 AP = AEF F = AP OW AP OW
4.2
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
M EADB 10
(4.4)
Podm´ınky vyˇ setˇ ren´ı, normativn´ı hodnoty parametr˚ u
Jako nejv´ yznamnˇejˇs´ı parametry pro tuto pr´aci byly urˇceny parametry ARES a AEFF, u nichˇz je nutn´e pro n´asledn´e porovn´an´ı v´ ysledk˚ u s fyziologick´ ymi hodnotami dodrˇzet dvˇe z´akladn´ı podm´ınky [1]: 1. Konstantn´ı frekvence fonace bˇehem vyˇsetˇren´ı. 2. Konstantn´ı intenzita fonace na hladinˇe 75 dB pˇri konstantn´ı frekvenci hrtanov´eho t´onu. Fyziologick´e hodnoty parametru AEFF jsou n´asleduj´ıc´ı [1]: • muˇzi: AEF Fm = 150 · 10−6 • ˇzeny: AEF Fz = 220 · 10−6 V pˇr´ıpadˇe parametru AEFF znamenaj´ı namˇeˇren´e hodnoty, kter´e jsou niˇzˇs´ı neˇz fyziologick´e, moˇznost hlasov´e poruchy. Namˇeˇren´e hodnoty, kter´e jsou rovn´e ˇci pˇresahuj´ıc´ı hodnotu fyziologickou, naopak znamenaj´ı bezchybn´ y z´avˇer glottis. [1] Fyziologick´e hodnoty parametru ARES jsou n´asleduj´ıc´ı [1]: • muˇzi: ARESm = 35cmH2 O/(l/s) • ˇzeny: ARESz = 38cmH2 O/(l/s) Namˇeˇren´e hodnoty rovn´e fyziologick´ ym odpov´ıdaj´ı bezchybn´emu z´avˇeru glottis, vyˇsˇs´ı hodnoty mohou znamenat pˇrek´aˇzku na hlasivk´ach, kter´a br´an´ı proudˇen´ı vzduchu hlasivkami. Naopak hodnoty niˇzˇs´ı neˇz fyziologick´e odpov´ıdaj´ı nedomykavosti hlasivek ˇci u ´tvaru na jejich okraji. [1] Pr´avˇe vzhledem k obt´ıˇznˇe udrˇziteln´ ym podm´ınk´am vyˇsetˇren´ı je tato pr´ace prim´arnˇe zamˇeˇrena na zjiˇstˇen´ı z´avislosti a n´asledn´e urˇcen´ı referenˇcn´ı kˇrivky AEF F = f (M EADB). Kˇrivku by bylo moˇzn´e pouˇz´ıt pro pˇrepoˇcet namˇeˇren´ ych hodnot parametr˚ u na odpov´ıdaj´ıc´ı hodnoty pˇri intenzitˇe 75 dB pro porovn´an´ı s fyziologick´ ymi hodnotami, ˇci 22
Multidimenzion´aln´ı anal´yza
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
18-39 let (n=78)
40-59 let (n=41)
60+ let (n=78)
Průměr (směr. odchylka)
Rozpětí
Průměr (směr. odchylka)
Rozpětí
Průměr (směr. odchylka)
Rozpětí
75,83 (4,64)
67,74 - 85,56
75,35 (4,32)
68,37 - 85,76
79,14 (6,49)
69,48 - 93,04
Ženy
MEADB
179,19 (257,33)
13,12 - 1038,30
90,92 (113,07)
13,62 - 558,52
224,46 (251,08)
24,70 - 827,77
Muži
MEADB
77,24 (5,40)
66,88 - 86,76
78,77 (4,28)
71,91 - 87,22
76,68 (4,22)
70,05 - 83,36
AEFF
90,05 (66,69)
22,94 - 244,56
78,67 (67,05)
13,56 - 262,44
164,46 (135,40)
4,26 - 418,60
AEFF
Obr´azek 4.6: Normativn´ı hodnoty vybran´ ych parametr˚ u podle [17]. pro vz´ajemn´e porovn´av´an´ı hodnot napˇr. pˇred a po z´akroku, kter´e byly poˇr´ızeny za r˚ uzn´ ych fonaˇcn´ıch intenzit. Pro porovn´an´ı z´ıskan´ ych aerodynamick´ ych parametr˚ u byly pouˇzity v´ ysledky projektu z roku 2011, jehoˇz v´ ystupem jsou normativn´ı hodnoty parametr˚ u pro pˇr´ıstroj KayPENTAX Phonatory Aerodynamic System Model 6600 pro dospˇel´e jedince [17]. Zkoum´ano bylo 157 zdrav´ ych jedinc˚ u (69 muˇz˚ u, 89 ˇzen), kteˇr´ı byli rozdˇeleni do 3 vˇekov´ ych skupin (18-39, 40-59, 60+). Vyˇsetˇren´ı prob´ıhalo vˇzdy na komfortn´ı frekvenci i intenzitˇe fonace. V´ ysledky nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch parametr˚ u jsou zobrazeny v tabulce 4.6.
4.3
Multidimenzion´ aln´ı anal´ yza
K posouzen´ı v´ ysledk˚ u z aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı byla provedena i multidimenzion´aln´ı anal´ yza hlasu (MDVA) za pomoci programu specializovan´eho na toto vyˇsetˇren´ı. Anal´ yza byla provedena pro kaˇzd´e d´ılˇc´ı vyˇsetˇren´ı z PAS. Pro rozbor byla vybr´ana vˇzdy druh´a fonace slabiky pa“. ” V´ ystupem tohoto vyˇsetˇren´ı je opˇet soubor parametr˚ u komplexnˇe popisuj´ıc´ıch hlasov´e kvality.jejichˇz hodnoty jsou vyps´any ve v´ ystupn´ım textov´em souboru typu .mdv. Souˇca´st´ı v´ ystupu je i profilov´ y graf, z nˇejˇz lze zˇretelnˇe rozeznat fyziologick´e, ˇci patologick´e hodnoty.
4.3.1
Pouˇ zit´ y syst´ em hodnocen´ı
Pro zpracov´an´ı audiosign´alu a proveden´ı multidimenzion´aln´ı anal´ yzy byl pouˇzit Multi-Dimensional Voice Program, Model 5105. Jedn´a se o n´astroj, kter´ y urˇcuje hodnoty aˇz 22 parametr˚ u hodnot´ıc´ıch akustick´e vlastnosti hlasu, kter´e n´aslednˇe vyhodnocuje. Anal´ yza prob´ıh´a na z´akladˇe jednoho 23
Multidimenzion´aln´ı anal´yza
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
Obr´azek 4.7: Zpracov´an´ı sign´alu pomoc´ı MDVA vzorku audiosign´alu a v´ ystup tvoˇr´ı numerick´e i grafick´e vyj´adˇren´ı zjiˇstˇen´ ych hodnot parametr˚ u, kter´e jsou porovn´any s rozs´ahlou datab´az´ı normativn´ıch hodnot zdrav´ ych i nemocn´ ych jedinc˚ u. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı paramtery, kter´e zaˇr´ızen´ı umoˇzn ˇuje urˇcit, patˇr´ı jitter a shimmer (frekvenˇcn´ı a amplitudov´e kol´ıs´an´ı). Pro komplexnost v´ ystupu jsou tyto parametry doplnˇeny o mnoho dalˇs´ıch, coˇz umoˇzn ˇuje okamˇzit´e celkov´e zhodnocen´ı hlasov´ ych kvalit, kter´e je snadno vyuˇziteln´e napˇr. pro zhodnocen´ı hlasu pˇred a po z´akroku. [19]
4.3.2
Z´ıskan´ e parametry
V´ ystup multidimenzion´aln´ı anal´ yzy tvoˇr´ı soubor nˇekolika akustick´ ych parametr˚ u [2]: • Fo - Average Fundamental Frequency [Hz] - z´akladn´ı hlasivkov´a frekvence (pr˚ umˇern´a hodnota) • To - Average Pitch Period [ms] - pr˚ umˇern´a d´elka periody • Fhi - Highest Fundamental Frequency [Hz] - nejvyˇsˇs´ı z´akladn´ı frekvence ze vˇsech zkouman´ ych period • Fo - Lowest Fundamental Frequency [Hz] - nejniˇzˇs´ı z´akladn´ı frekvence ze vˇsech zkouman´ ych period
24
Multidimenzion´aln´ı anal´yza
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
• STD - Standard Deviation of Fo [Hz] - smˇerodatn´a odchylka z´akladn´ı frekvence Fo • PFR - Phonatory Fo-Range in semi-tones [p˚ ult´ony] - fonaˇcn´ı frekvenˇcn´ı rozsah (rozsah mezi Fhi a Flo v p˚ ult´onech) • Fftr - Fo-Tremor Frequency [Hz] - tremor F0 (frekvence nejintenzivnˇejˇs´ı n´ızkofrekvenˇcn´ı komponenty frekvenˇcnˇe moduluj´ıc´ı Fo) • Fatr - Amplitude Tremor Frequency [Hz] - amplituda frekvenˇcn´ıho tremoru (frekvence nejintenzivnˇejˇs´ı amplitudovˇe moduluj´ıc´ı n´ızkofrekvenˇcn´ı komponenty) • Tsam - Length of Analyzed Sample [s] - d´elka analyzovan´eho vzorku • Jitta - Absolute Jitter [ms] - frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı - absolutn´ı jitter (kr´atkodob´a variabilita d´elek jednotliv´ ych period po sobˇe jdouc´ıch) • Jitt - Jitter Percent [%] - frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı - jitter v procentn´ım vyj´adˇren´ı (parametr Jitta vztaˇzen´ y k pr˚ umˇern´e d´elce jedn´e periody) • RAP - Relative Average Perturbation [%] - frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı - relativn´ı pr˚ umˇer odchylek (viz parametr PFR, ale pˇres 3 periody) • PPQ - Pitch Perturbation Quotient [%] - frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı - kvocient odchylek d´elek period (variabilita d´elek period pr˚ umˇerov´an´ım pˇres 5 period, viz tak´e Jitt) • sPPQ - Smoothed Pitch Perturbation Quotient [%] - frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı - zpr˚ umˇerovan´ y kvocient odchylek d´elek period • vFo - Fundamental Frequency Variation [%] - frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı - smˇerodatn´a odchylka z´akladn´ı frekvence vztaˇzen´a k pr˚ umˇern´e z´akladn´ı frekvenci Fo • ShdB - Shimmer in dB [dB] - amplitudov´e kol´ıs´an´ı - odchylky (variabilita) amplitud jednotliv´ ych period po sobˇe jdouc´ıch v dB • Shim - Shimmer Percent [%] - amplitudov´e kol´ıs´an´ı - procentu´aln´ı rozd´ıl ve vrcholu amplitud jednotliv´ ych period po sobˇe jdouc´ıch • APQ - Amplitude Perturbation Quotient [%] - amplitudov´e kol´ıs´an´ı - koeficient amplitudov´ ych odchylek (variabilita amplitud ve vzorku) • sAPQ - Smoothed Amplitude Perturbation Quotient [%] - amplitudov´e kol´ıs´an´ı - kvocient zpr˚ umˇerovan´ ych odchylek amplitud
25
Multidimenzion´aln´ı anal´yza
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
• vAm - Peak-to-Peak Amplitude Variation [%] - amplitudov´e kol´ıs´an´ı - standardn´ı odchylka vrchol˚ u amplitud jednotliv´ ych period vztaˇzen´a k pr˚ umˇern´e amplitudˇe vzorku • NHR - Noise to Harmonic Ratio [%] - ˇsumov´e parametry - pomˇer ˇsum/harmonick´e (energie neharmonick´ ych [1000-4500 Hz] / energie harmonick´ ych [704500 Hz]) • VTI - Voice Turbulence Index [−] - ˇsumov´e parametry - index turbulence hlasu (energie spektra neharmonick´ ych [2800-5800 Hz] ku energii spektra harmonick´ ych [70-4500 Hz]) • SPI - Soft Phonation Index [−] - ˇsumov´e parametry - index mˇekk´e fonace (pomˇer energie harmonick´ ych [70-1600 Hz] ku energii ve vysok´ ych harmonick´ ych [1600-4500 Hz]) • FTRI - Fo-Tremor Intensity Index [%] - index intenzity tremoru (pomˇer amplitudy nejintenzivnˇejˇs´ı n´ızkofrekvenˇcn´ı frekvenˇcnˇe moduluj´ıc´ı komponenty Fo k celkov´e amplitudˇe sign´alu) • ATRI - Amplitude Tremor Intensity Index [%] - index intenzity amplitudov´eho tremoru • DVB - Degree of Voice Breaks - stupeˇ n hlasov´ ych zlom˚ u (procento hlasov´ ych zlom˚ u vzhledem k d´elce dan´eho vzorku) • DSH - Degree of Sub-harmonics [%] - stupeˇ n subharmonick´ ych (relativn´ı ohodnocen´ı stupnˇe subharmonick´ ych komponent k Fo ve vzorku) • DUV - Degree of Voiceless [%] - stupeˇ n neznˇel´ ych u ´sek˚ u (relativn´ı ohodnocen´ı neharmonick´ ych oblast´ı, kde nelze stanovit Fo v dan´em vzorku) • NVB - Number of Voice Breaks [−] - poˇcet hlasov´ ych zlom˚ u (kolikr´at byla Fo pˇreruˇsena od poˇca´teˇcn´ıho ke koncov´emu znˇel´emu u ´seku) • NSH - Number of Sub-harmonic Segments [−] - poˇcet subharmonick´ ych u ´sek˚ u • NUV - Number of Unvoiced Segments [−] - poˇcet neznˇel´ ych u ´sek˚ u • SEG - Number of Segments Computed [−] - celkov´ y poˇcet segment˚ u • PER - Total Number Detected Pitch Periods [−] - celkov´ y poˇcet period v analyzovan´em vzorku
26
SCORE
4.4
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
SCORE
Jako posledn´ı byl u vˇsech subjekt˚ u proveden tak´e jednoduch´ y test SCORE, kter´ y pomoc´ı anal´ yzy jednoho kmitu hlasivek hodnot´ı kvalitu z´avˇeru glottis. Jedn´a se o test zaloˇzen´ y na Fourierov´e anal´ yze jedn´e periody hlasivek s c´ılem detekce pˇrechodov´eho dˇeje, kter´ y vznik´a jako odezva na tlakov´ y puls vyvolan´ y z´avˇerem glottis. Vyhodnocen´ı v´ ysledk˚ u prob´ıh´a na z´akladˇe regresn´ıho SCORE modelu, kde promˇenn´e tvoˇr´ı normovan´e amplitudy vypoˇc´ıtan´e z koeficient˚ u Fourierovy ˇrady. V´ ysledkem modelu jsou koeficienty SCORE, vznikl´e na z´akladˇe porovn´an´ı v´ ysledk˚ u se souborem znalecky ohodnocen´ ych z´aznam˚ u. Zaokrouhlen´ım tˇechto koeficient˚ u je z´avˇer glottis zaˇrazen do jedn´e z 5 skupin (1 - velmi kvalitn´ı, 5 - velmi nekvalitn´ı). Vstupem pro tento test byly opˇet z´aznamy sign´alu poˇr´ızen´e bˇehem aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı a jejich zpracov´an´ı je zobrazeno na obr´azku 4.8. [16] Existuje v´ıcero variant tohoto testu, kter´e se m´ırnˇe odliˇsuj´ı klasifikaˇcn´ım algoritmem ˇci fonovanou slabikou. Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace byly vybr´any parametry hodnot´ıc´ı kvalitu z´avˇeru podle klasifik´ator˚ u SCORE25 a ScoreHSV. Druh´ y zm´ınˇen´ y je bˇeˇznˇe vyuˇz´ıv´an bˇehem vyˇsetˇren´ı vysokorychlostn´ı kamerou (HSV), kdy m´a pacient v krku um´ıstˇenou kameru, a snaˇz´ı se o fonaci slabiky i“ - v tom pˇr´ıpadˇe je totiˇz v´ ysledn´a slabika ” v´ yraznˇe zkreslena. Pˇrestoˇze SCORE bylo v t´eto pr´aci hodnoceno na fonaci slabiky a“, byl jako relevantn´ı vybr´an i parametr popisuj´ıc´ı hodnotu SCORE-HSV, nebot’ ” vzhledem k masce s hadiˇckou, kterou m´a pacient bˇehem vyˇsetˇren´ı na obliˇceji, nen´ı ani v tomto pˇr´ıpadˇe fonace plnˇe fyziologick´a.1
4.4.1
Z´ıskan´ e parametry
• Samples - poˇcet vzork˚ u sign´alu • F0[Hz] - z´akladn´ı hlasivkov´a frekvence • T0[ms] - doba trv´an´ı jednoho kmitu - periody • metoda detekce ˇc´asti uzav´ır´an´ı hlasivek • Ta[ms] - doba uzav´ır´an´ı hlasivek • Tb[ms] - doba otev´ır´an´ı hlasivek • |MAX| - maxim´aln´ı hodnota vzorku sign´alu 1
Zde se jako n´ amˇet na dalˇs´ı pr´ aci nab´ız´ı v´ yvoj nov´eho modelu SCORE, kter´ y by slouˇzil pr´avˇe k hodnocen´ı z´ avˇeru glottis na z´ akladˇe sign´alu z´ıskan´eho bˇehem aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı.
27
SCORE
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
Obr´azek 4.8: Zpracov´an´ı sign´alu pomoc´ı SCORE • Mean - stˇredn´ı hodnota vzork˚ u sign´alu • Std - smˇerodatn´a odchylka vzork˚ u sign´alu • HARMopt - poˇcet harmonick´ ych nutn´ ych pro aproximaci sign´alu jednoho kmitu podle zadan´eho krit´eria • ORL-expert - hodnocen´ı kvality z´avˇeru glottis l´ekaˇrem ORL • SCORE(10) - v´ ysledky SCORE podle modelu 10 • SCORE(21) - v´ ysledky SCORE podle modelu 21 • SCORE(22) - v´ ysledky SCORE podle modelu 22 • SCORE(23) - v´ ysledky SCORE podle modelu 23 • SCORE(24) - v´ ysledky SCORE podle modelu 24 • SCORE(25) - v´ ysledky SCORE podle modelu 25
28
SCORE
Proveden´a vyˇsetˇren´ı
• score(25a) - hodnota SCORE pro ˇca´st uzav´ır´an´ı hlasivek • score(25b) - hodnota SCORE pro ˇc´ast otev´ır´an´ı hlasivek • SCORE(10-HSV) - v´ ysledky SCORE podle speci´aln´ıho modelu 10 pro laryngoskopick´e vyˇsetˇren´ı pomoc´ı HSV • SCORE(20-HSV) - v´ ysledky SCORE podle speci´aln´ıho modelu 20 pro laryngoskopick´e vyˇsetˇren´ı pomoc´ı HSV • ax[i],bx[i] - koeficienty Fourierovy ˇrady, i={0...10} • AA[i] - amplituda, i={0...10}
29
5 Archivace Vzhledem k r˚ uzn´ ym typ˚ um foniatrick´ ych vyˇsetˇren´ı, kter´a se na ORL klinice FN Bory prov´adˇej´ı, jsou data kaˇzd´eho pacienta uloˇzena po r˚ uzn´ ych stroj´ıch a v r˚ uzn´ ych nejednotn´ ych form´atech. Dalˇs´ı nev´ yhodou souˇcasn´eho syst´emu je tak´e fakt, ˇze vzorky sign´alu, kter´e jsou pomoc´ı MDVA ˇci SCORE vyhodnocov´any, se bˇeˇznˇe nearchivuj´ı. Z tohoto d˚ uvodu byla pro u ´ˇcely experiment´aln´ıho hodnocen´ı dat v r´amci t´eto pr´ace vytvoˇrena datab´aze, kter´a sice v souˇcasn´e dobˇe zahrnuje pouze vyˇsetˇren´ı relevantn´ı pro tuto pr´aci, ale je volnˇe rozˇsiˇriteln´a i pro uchov´av´an´ı z´aznam˚ u z dalˇs´ıch vyˇsetˇren´ı. Pro archivaci u ´daj˚ u o pacientech, jejich namˇeˇren´ ych parametr˚ u a vˇsech dalˇs´ıch potˇrebn´ ych soubor˚ u (obr´azky, audioz´aznamy) byla vytvoˇrena jednoduch´a relaˇcn´ı datab´aze v programu MS Access. Tento n´astroj byl vybr´an, nebot’ umoˇzn ˇuje jak snadnou tvorbu formul´aˇr˚ u pro zobrazov´an´ı dat, tak i tvorbu programov´ ych modul˚ u pro naˇc´ıt´an´ı dat. Do datab´aze je moˇzn´e ukl´adat informace o pacientech, z´aznamy jejich jednotliv´ ych aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı, kter´e se naˇc´ıtaj´ı automaticky z vloˇzen´eho textov´eho souboru, a k nim pˇr´ısluˇsej´ıc´ı z´aznamy sign´alu. Ke kaˇzd´emu aerodynamick´emu vyˇsetˇren´ı je moˇzn´e naˇc´ıst z textov´eho souboru parametry MDVA i SCORE a jim odpov´ıdaj´ıc´ı audiosign´aly, na nichˇz byly anal´ yzy provedeny. K MDVA vyˇsetˇren´ı je moˇzn´e pˇriloˇzit i obr´azky pˇredstavuj´ıc´ı profilov´e grafy porovn´avaj´ıc´ı z´ıskan´e MDVA parametry oproti fyziologick´ ym hodnot´am, jak je zobrazeno na obr´azku 5.1.
Obr´azek 5.1: N´ahled v´ ysledk˚ u MDVA v datab´azi Nahr´av´an´ı soubor˚ u prob´ıh´a za pomoc´ı tlaˇc´ıtka k tomu urˇcen´eho, a to aˇz po v´ ybˇeru konkr´etn´ıho pacienta ˇci vyˇsetˇren´ı, k nˇemuˇz nahr´avan´ y soubor pˇr´ısluˇs´ı. K´od programu 30
Archivace
pro naˇc´ıt´an´ı parametr˚ u je ps´an v jazyce Visual Basic for Applications (VBA). Po naˇcten´ı do datab´aze je kaˇzd´ y soubor (.txt, .nsp, .wav, .jpg) pˇrejmenov´an tak, ˇze pˇred p˚ uvodn´ı n´azev je vloˇzen text Importovan“, n´asleduje datum a ˇcas importu ” a id, jeˇz bylo dan´emu pacientovi pˇridˇeleno v datab´azi. Datab´aze obsahuje 5 tabulek, jejichˇz vztahy jsou zobrazeny na obr´azku 5.2: • Pacient - id, jm´eno, pˇr´ıjmen´ı, datum narozen´ı, pohlav´ı, k´od diagn´ozy, popis diagn´ozy (tab. Diagnozy) • Diagnozy1 - id , popis • Aerodyn - id, id pacienta, ˇc´ıslo mˇeˇren´ı, ˇcas mˇeˇren´ı, vˇsechny parametry aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı, zaznamenan´ y sign´al (.nsp) • MDVA - id, id pacienta, id aerodyn. vyˇsetˇren´ı, ˇcas anal´ yzy, vˇsechny parametry MDVA, zpracov´avan´ y audiosign´al (.wav), v´ ysledn´ y graf (.jpg) • SCORE - id, id pacienta, id aerodyn. vyˇsetˇren´ı, ˇcas anal´ yzy, vˇsechny parametry SCORE, zpracov´avan´ y audiosign´al (.wav)
Obr´azek 5.2: Zjednoduˇsen´ y model datab´aze.
1
Ofici´ aln´ı ˇc´ıseln´ık diagn´ oz vydan´ y Vˇseobecnou zdravotn´ı pojiˇst’ovnou.
31
6 Zpracov´an´ı dat 6.1
Pouˇ zit´ y software
Pro zpracov´an´ı v´ ystup˚ u ze vˇsech vyˇsetˇren´ı byl vybr´an tabulkov´ y editor MS Excel, a to hlavnˇe kv˚ uli statistick´ ym n´astroj˚ um, jeˇz poskytuje. Dalˇs´ı v´ yhodou tohoto n´astroje je jednoduch´e uˇzivatelsk´e prostˇred´ı a rozs´ahl´e pˇredchoz´ı zkuˇsenosti s t´ımto programem. V´ yhodu pˇredstavuje tak´e kompatibilita s n´astrojem MS Access z t´eˇze sady kancel´aˇrsk´ ych n´astroj˚ u Microsoft Office, v nˇemˇz byla vytvoˇrena archivaˇcn´ı datab´aze. D´ıky tomu je velice snadn´e z datab´aze importovat data do tabulkov´eho editoru.
6.2
Postup
Do MS Excel byla pˇrevedena veˇsker´a data potˇrebn´a pro zhodnocen´ı v´ ysledk˚ u. Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace byla data kompletnˇe zanonymizov´ana a vˇsem jedinc˚ um byl pˇriˇrazen ˇc´ıseln´ y identifik´ator z mnoˇziny ˇc´ısel 1 - 25. U kaˇzd´eho subjektu byla d´ale uvedena informace o pohlav´ı a diagn´oze. Vzhledem k zamˇeˇren´ı t´eto ˇca´sti pr´ace pouze na zdrav´e jedince se u ˇz´adn´eho z referenˇcn´ıch subjekt˚ u jin´a diagn´oza nevyskytuje. D´ale byly u vˇsech jedinc˚ u a jejich jednotliv´ ych mˇeˇren´ı zaznamen´any veˇsker´e parametry z aerodynamick´ ych mˇeˇren´ı. Parametry u vˇsech mˇeˇren´ı byly posl´eze zkontrolov´any a v pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı podezˇrel´ ych hodnot bylo vˇzdy pˇr´ısluˇsn´e mˇeˇren´ı eliminov´ano. Tato kontrola prob´ıhala pouze zbˇeˇznˇe, nebot’ v tomto stavu rozpracov´an´ı dat nen´ı moˇzn´e bez dalˇs´ıch informac´ı pˇresnˇe urˇcit, zda parametry skuteˇcnˇe nab´ yvaj´ı pˇrirozen´ ych hodnot. Takto eliminov´any byly jen dva z´aznamy, kde byly hodnoty evidentnˇe mimo bˇeˇzn´ y rozsah. Tyto anom´alie byly pravdˇepodobnˇe zp˚ usobeny ˇspatn´ ym nasazen´ım masky ˇci ne´ umysln´ ym ucp´an´ım hadiˇcky v u ´stech mˇekkou tk´an´ı ˇci zuby. Nad tˇemito daty bylo provedeno nˇekolik jednoduch´ ych statistick´ ych operac´ı. Pro muˇze, ˇzeny i vˇsechny jedince celkem byly vypoˇc´ıt´any hodnoty jako pr˚ umˇer, v´ ybˇerov´a smˇerodatn´a odchylka, poˇcet, minimum, maximum a medi´an. Po zpracov´an´ı vˇsech parametr˚ u bylo pˇristoupeno k detailnˇejˇs´ı anal´ yze urˇcit´ ych d˚ uleˇzit´ ych parametr˚ u a jejich z´avislost´ı na hlasov´e intenzitˇe. Mezi tyto vybran´e parametry byly zaˇrazeny MPAP, TARF, APOW, ARES a AEFF, kter´e byly reprezentov´any hodnotami namˇeˇren´ ymi ˇci propoˇc´ıtan´ ymi pˇr´ıstrojem pro aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı. K parametr˚ um ARES a AEFF byly hodnoty dopoˇc´ıt´any podle vzorc˚ u 4.3 a 4.4, 32
Postup
Zpracov´an´ı dat
stejnˇe tak byl dopoˇc´ıt´an i pomocn´ y parametr AP pˇredstavuj´ıc´ı akustick´ y tlak, jehoˇz hodnota byla zapotˇreb´ı pro kalkulaci parametru AEFF. Mezi hodnotami tˇechto parametr˚ u z pˇr´ıstroje a dopoˇc´ıtan´ ymi hodnotami byly objeveny urˇcit´e rozd´ıly zp˚ usoben´e pravdˇepodobnˇe jin´ ym postupem pˇri zaokrouhlov´an´ı hodnot. Tyto nuance nebyly pˇr´ıliˇs v´ yznamn´e, a tak byly k dalˇs´ım zpracov´an´ım i nad´ale pouˇz´ıv´any hodnoty vyhodnocen´e pˇr´ıstrojem PAS. Pro vˇsechny jedince byly n´aslednˇe vykresleny grafy zobrazuj´ıc´ı z´avislost pˇeti zm´ınˇen´ ych parametr˚ u na fonaˇcn´ı intenzitˇe. Kˇrivky tˇechto z´avislost´ı byly pot´e proloˇzeny regresn´ımi kˇrivkami aproximuj´ıc´ımi tyto z´avislosti. Pˇredpisy tˇechto kˇrivek byly pro snadnou orientaci zaznamen´any pˇr´ımo do graf˚ u. Stejn´ y postup byl proveden s celkov´ ymi daty pro ˇzeny, pro muˇze i pro vˇsechny jedince dohromady. Pro parametr AEFF, kter´ y byl zkoum´an nejpodrobnˇeji, byl podle vzorce 6.1 dopoˇc´ıt´an koeficient determinace R2 . n P
(yi − yˆi )2 RSS = 1 − i=1 R2 = 1 − n P T SS (yi − y¯i )2
(6.1)
i=1
RSS popisuje residu´aln´ı souˇcet ˇctverc˚ u (souˇcet druh´ ych mocnin odchylek pozorovan´ ych hodnot od hodnot predikovan´ ych pomoc´ı modelu) a TSS celkovou sumu ˇctverc˚ u (souˇcet druh´ ych mocnin odchylek pozorovan´ ych hodnot od jejich pr˚ umˇeru dopoˇc´ıtan´eho podle vzorce 6.2). n 1 X yi y¯i = · n i=1
(6.2)
V´ ypoˇcet koeficientu determinace nad referenˇcn´ımi daty prob´ıhal podle vzorce 6.3 n P
(AEF Fskut.i − AEF Fmodeli )2 RSS i=1 R =1− =1− n 2 n P P T SS (AEF Fskut.i − n1 · AEF Fskut.i ) 2
i=1
(6.3)
i=1
AEF Fskut. vyjadˇruje skuteˇcnˇe namˇeˇrenou hodnotu parametru AEFF a AEF Fmodel pˇredstavuje hodnoty AEFF predikovanou na dan´e intenzitˇe hlasitosti podle modelu. Ze z´aznam˚ u poˇr´ızen´ ych bˇehem aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı byl extrahov´an pouze akustick´ y sign´al ve form´atu .wav, kter´ y byl n´aslednˇe d´ale zpracov´an. Konkr´etnˇe byla vybr´ana druh´a fonovan´a slabika pa“, kter´a byla pot´e podrobena multidimen” zion´aln´ı anal´ yze za pomoc´ı programu k tomu urˇcen´eho. V´ ystupem tohoto zpracov´an´ı 33
Ovˇeˇren´ı
Zpracov´an´ı dat
byl vˇzdy textov´ y soubor ve form´atu .mdv obsahuj´ıc´ı hodnoty z´ıskan´ ych MDVA parametr˚ u a soubor typu .jpg zobrazuj´ıc´ı jejich vizualizovan´e hodnoty. Z´ıskan´e hodnoty parametr˚ u byly zaznamen´any k parametr˚ um aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı. Hodnoty parametr˚ u Fftr, Fatr, FTRI, ATRI, DVB, DSH, DUV, NVB, NSH, NUV nedok´azal u nˇekter´ ych jedinc˚ u software pro MDVA urˇcit, a tak tyto parametry nebyly d´ale nijak hodnoceny, nebot’ by nebylo moˇzn´e dos´ahnout kompletn´ıch ˇci nezkreslen´ ych v´ ysledk˚ u. Nˇekter´e z tˇechto parametr˚ u jsou pouze obdobn´ ym vyj´adˇren´ım parametr˚ u jin´ ych, kter´e se urˇcit podaˇrilo, a tak absence jejich hodnot nen´ı nijak kritick´a. Ze z´aznamu akustick´eho sign´alu byla pro test SCORE vybr´ana jedna reprezentativn´ı perioda hlasivkov´eho kmitu, kter´a byla podrobena testu SCORE25 i ScoreHSV. V´ ystupy obou tˇechto vyˇsetˇren´ı spolu se zjiˇstˇenou frekvenc´ı hrtanov´eho t´onu byly tak´e zaznamen´any k souboru parametr˚ u z ostatn´ıch vyˇsetˇren´ı. Pro doplnˇen´ı byly dopoˇc´ıt´any i rozd´ıly mezi hodnotami zjiˇstˇen´ ymi z obou typ˚ u vyˇsetˇren´ı SCORE. Tento parametr byl pojmenov´an jako SCOREdiff. Pro parametry vyˇsetˇren´ı MDVA i SCORE byly n´aslednˇe tak´e dopoˇc´ıt´any z´akladn´ı statistick´e ukazatele pr˚ umˇer, v´ ybˇerov´a smˇerodatn´a odchylka, poˇcet, minimum, maximum a medi´an. Na z´avˇer byly parametry ze vˇsech vyˇsetˇren´ı podrobeny line´arn´ı korelaˇcn´ı anal´ yze. Jako korelovan´e byly vyhodnoceny parametry, u nichˇz zjiˇstˇen´ y koeficient korelace pˇres´ahl hodnotu 0,75.
6.3
Ovˇ eˇ ren´ı
Pro ovˇeˇren´ı z´ıskan´ ych v´ ysledk˚ u byla pouˇzita data poskytnut´a ORL klinikou Fakultn´ı nemocnice Bory. Jedn´a se o data skuteˇcn´ ych pacient˚ u poˇr´ızen´a bˇehem re´aln´ ych aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı proveden´ ych pˇr´ımo na ORL oddˇelen´ı. Tyto z´aznamy zahrnuj´ı 23 mˇeˇren´ı jedinc˚ u, u nichˇz nebyla prok´az´ana ˇza´dn´a diagn´oza, a 53 mˇeˇren´ı jedinc˚ u s hlasovou poruchou. Konkr´etn´ı diagn´ozy nebyly pro tento pˇr´ıpad rozliˇsov´any a jednotliv´a mˇeˇren´ı byla jednoduˇse ch´ap´ana jako z´aznamy pacient˚ u s poruchou hlasu. Tato data byla zpracov´ana stejn´ ym zp˚ usobem jako data referenˇcn´ı - byla nad nimi provedena multidimenzion´aln´ı anal´ yza i test SCORE. D´ale byly pro soubory zdrav´ ych i nemocn´ ych jedinc˚ u z ORL (ORL-zdrav´ı a ORL-nemocn´ı) vytvoˇreny korelaˇcn´ı anal´ yzy, jejichˇz v´ ysledky byly n´aslednˇe porovn´any s korelaˇcn´ı strukturou referenˇcn´ıch jedinc˚ u. Podle z´ıskan´ ych model˚ u pro aerodynamickou u ´ˇcinnost byly podle fyziologick´ ych hodnot pro 75 dB urˇceny kˇrivky fyziologick´ ych hodnot pro muˇze a ˇzeny zvl´aˇst’, podle nichˇz lze urˇcit pˇredpokl´adanou fyziologickou hodnotu na jak´ekoli fonaˇcn´ı intenzitˇe. 34
Ovˇeˇren´ı
Zpracov´an´ı dat
Tyto kˇrivky byly urˇceny podle obecn´eho pˇredpisu exponenciely (6.4) s vyuˇzit´ım posunu pouze ve smˇeru osy y tak, aby exponenciela vˇzdy proch´azela bodem definovan´ ym konkr´etn´ı hodnotou parametru MEADB (75 dB) a odpov´ıdaj´ıc´ı fyziologickou hodnotou AEFF. y − y0 = A · eB·(x−x0 )
(6.4)
V tomto konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe byla za promˇennou y dosazena fyziologick´a hodnota AEFF, y0 vyjadˇruje v´ ysledn´ y posun po ose y do referenˇcn´ıho bodu. Za promˇennou x byla dosazena hodnotu MEADB pro fyziologick´e hodnoty (75 dB). Promˇenn´a x0 vyjadˇruje posun po ose x do referenˇcn´ıho bodu, kter´ y ale nebyl vyuˇzit. Promˇenn´e A a B vyjadˇruj´ı konkr´etn´ı koeficienty exponenci´aln´ıho modelu. Pro jin´ y zp˚ usob porovn´an´ı dat byl urˇcen i druh´ y model vych´azej´ıc´ı pouze z referenˇcn´ıch dat korpusu, kter´ y byl z´ısk´an stejn´ ym zp˚ usobem jako model pro fyziologick´e hodnoty, ale s t´ım rozd´ılem, ˇze kˇrivka byla posouv´ana do bodu odpov´ıdaj´ıc´ıho media´nov´e hodnotˇe AEFF a pˇr´ısluˇsn´e hodnotˇe MEADB. T´ım bylo zajiˇstˇeno nezkreslen´ı v´ ysledku mezn´ımi hodnotami AEFF, kter´e mohly b´ yt zp˚ usobeny nepˇresn´ ym mˇeˇren´ım. Podle z´ıskan´ ych model˚ u byly pro kaˇzd´e mˇeˇren´ı a danou intenzitu dopoˇc´ıt´any fyziologick´e hodnoty a oˇcek´avan´e hodnoty podle medi´anov´eho modelu a s nimi byly n´aslednˇe porovn´any hodnoty skuteˇcnˇe namˇeˇren´e. Toto porovn´an´ı probˇehlo jak u vˇsech referenˇcn´ıch jedinc˚ u (muˇzi, ˇzeny, celkem), tak i u z´aznam˚ u pacient˚ u ORL kliniky. Sch´ema vytvoˇren´ı a ovˇeˇren´ı model˚ u je zobrazeno na obr´azku 6.1. Datový korpus 25 jedinců 133 záznamů
ORL - zdraví 23 záznamů
Vy tvo ře ní Ov ěř en í
Ověření
Modely
í en ěř Ov
ORL - nemocní 53 záznamů
Obr´azek 6.1: Sch´ema vytvoˇren´ı a ovˇeˇren´ı modelu nad soubory z´aznam˚ u z aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ı.
35
7 Dosaˇzen´e v´ysledky N´asleduj´ıc´ı text popisuje v´ ysledky z´ıskan´e ze vˇsech proveden´ ych anal´ yz nad souborem parametr˚ u ze vˇsech proveden´ ych vyˇsetˇren´ı. Je tˇreba br´at v u ´vahu moˇzn´e zkreslen´ı v´ ysledk˚ u zp˚ usoben´e nepˇresnostmi mˇeˇren´ı, jako je moˇzn´e ucp´an´ı hadiˇcky pˇr´ıstroje PAS, nepˇril´ehavost masky ˇci faktory maj´ıc´ı vliv na samotnou tvorbu hlasu.
7.1
Z´ akladn´ı statistick´ eu ´ daje
Z´akladn´ı statistick´a anal´ yza prok´azala pr˚ umˇernou intenzitu fonace (MEADB) o v´ yˇsi 86 dB, pˇriˇcemˇz pr˚ umˇern´e hodnoty u muˇz˚ u a u ˇzen se v´ yznamnˇe neliˇsily. Celkov´a minim´aln´ı hodnota fonaˇcn´ı intenzity byla namˇeˇrena 67 dB a maxim´aln´ı 103 dB. Celkovˇe se hodnoty tohoto parametru pohybovaly ve vyˇsˇs´ıch hodnot´ach neˇz normativn´ı data [17], nebot’ ta byla poˇrizov´ana pˇri fonaci na bˇeˇzn´e intenzitˇe, zat´ımco data pro tuto pr´aci byla poˇrizov´ana v cel´em fonaˇcn´ım rozsahu. V´ yrazn´e rozd´ıly hodnot mezi obˇema pohlav´ımi byly zjiˇstˇeny u parametru MEAP, kter´ y ud´av´a pr˚ umˇernou v´ yˇsku t´onu. U muˇz˚ u se pr˚ umˇern´a hodnota pohybovala okolo 130 Hz, zat´ımco u ˇzen byla t´emˇeˇr o 80 Hz vyˇsˇs´ı. Tento v´ yznamn´ y rozd´ıl nen´ı nijak pˇrekvapiv´ y, nebot’ vypl´ yv´a z odliˇsnost´ı ve fyziologii ˇzensk´eho a muˇzsk´eho hrtanu a tvorby hlasu. Tento rozd´ıl je znaˇcn´ y i u parametru Fo[Hz] z´ıskan´eho z vyˇsetˇren´ı SCORE, kter´ y popisuje frekvenci z´akladn´ıho hrtanov´eho t´onu. Rozsah v´ yˇsek t´onu (RANP) byl u ˇzen v pr˚ umˇeru dvojn´asobnˇe ˇsirˇs´ı neˇz u muˇz˚ u, kde se pohyboval pouze okolo 31 Hz, zat´ımco ˇzeny dos´ahly rozsahu v pr˚ umˇeru aˇz 65 Hz. D´elka v´ ydechu (FET100) u obou pohlav´ı lehce pˇres´ahla 2 s. V´ yˇska pr˚ umˇern´eho subglotick´eho tlaku (MPAP) se u obou pohlav´ı pohybovala mezi 2,7 aˇz 46 cmH2 0 s celkov´ ym pr˚ umˇerem 10,29 cmH2 0. Rozd´ıly u obou pohlav´ı byly zjiˇstˇeny i pro nejvyˇsˇs´ı pr˚ utok vzduchu pˇri v´ ydechu (PEF), jehoˇz hodnota u muˇz˚ u byla v pr˚ umˇeru o v´ıce neˇz tˇretinu vyˇsˇs´ı neˇz hodnota zjiˇstˇen´a u ˇzen, kter´a byla urˇcena jako pouh´ ych 0,28 l/s. Stejn´ y proporcion´aln´ı rozd´ıl byl zjiˇstˇen i u hodnoty TARF pˇredstavuj´ıc´ı pr˚ utok vzduchu hlasivkami v pr˚ ubˇehu fonace, nebot’ tyto dva parametry spolu logicky souvis´ı. T´emˇeˇr stejn´ ych hodnot jako TARF dosahuje i parametr MFPHO, popisuj´ıc´ı celkov´ y pr˚ utok vzduchu bˇehem fonace. Celkov´ y objem vydechovan´eho vzduchu (FVC) se pohyboval okolo pr˚ umˇern´e hodnoty 0,45 l, pˇriˇcemˇz u muˇz˚ u byly opˇet namˇeˇreny vyˇsˇs´ı hodnoty neˇz u ˇzen.
36
Z´akladn´ı statistick´e u ´daje
Dosaˇzen´e v´ysledky
Nejvˇetˇs´ı pozornost byla vˇenov´ana parametr˚ um APOW, ARES a AEFF. Pr˚ umˇern´e hodnoty aerodynamick´eho v´ ykonu u ˇzen a muˇz˚ u se opˇet v´ yraznˇe liˇsily. Zat´ımco u muˇz˚ u se pohyboval tento parametr v rozmez´ı 0,01 W - 1,07 W s pr˚ umˇernou hodnotou 0,26 W, u ˇzen to bylo v´ yraznˇe m´enˇe. Pr˚ umˇer u jedinc˚ u ˇzensk´eho pohlav´ı dosahoval pouze hodnoty 0,18 W s rozpˇet´ım 0,04 W - 0,68 W. Ze vztahu 4.3 a hodnot parametr˚ u MPAP a TARF vypl´ yvaj´ı tak´e rozd´ıln´e hodnoty aerodynamick´eho odporu (ARES) namˇeˇren´eho u muˇz˚ u a ˇzen. V´ ysledkem n´ızk´ ych hodnot TARF je pr˚ umˇern´a hodnota ARES u ˇzen v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı neˇz u muˇz˚ u s maxim´aln´ı hodnotou vyˇsˇs´ı aˇz o polovinu. Pr˚ umˇern´a hodnota aerodynamick´eho odporu u muˇz˚ u je reprezentov´ana hodnotou 47 cmH2 0/(l/s), zat´ımco u ˇzen dosahuje aˇz 66 cmH2 0/(l/s). Stejnˇe vypad´a i v´ yvoj parametru AOHM, jenˇz je vyj´adˇren´ım t´ehoˇz v jin´ ych jednotk´ach. Parametr vyjadˇruj´ıc´ı aerodynamickou u ´ˇcinnost AEFF se pohybuje u obou pohlav´ı v rozmez´ı jednotek aˇz des´ıtek tis´ıc, coˇz je d´ano exponenci´aln´ı z´avislost´ı akustick´eho v´ ykonu na fonaˇcn´ı intenzitˇe (akustick´em tlaku). U ˇzen dosahuje maxim´aln´ı hodnota aˇz dvojn´asobku nejvyˇsˇs´ı hodnoty u muˇz˚ u, coˇz je ˇca´steˇcnˇe zapˇr´ıˇcinˇeno m´ırnˇe vyˇsˇs´ı hodnotou maxim´aln´ıho akustick´eho tlaku u ˇzen. Tento jev se vyskytuje i v normativn´ıch datech [17], kde se hodnoty tohoto parametru u ˇzen tak´e pohybuj´ı ve v´ yraznˇe vyˇsˇs´ıch u ´rovn´ıch. Napˇr. pro prvn´ı vˇekovou kategorii (do 39 let) jsou uv´adˇeny pr˚ umˇern´e ˇzensk´e normativn´ı hodnoty parametru AEFF dvakr´at vyˇsˇs´ı, neˇz jsou muˇzsk´e hodnoty. Z´avislost AEFF na MEADB je d´ale pops´ana v n´asleduj´ıc´ı podkapitole. Parametry hodnot´ıc´ı kvalitu z´avˇeru glottis, kter´e byly z´ıskan´e testem SCORE25 a ScoreHSV, se pohybovaly od nejniˇzˇs´ıch hodnot aˇz po nejvyˇsˇs´ı. Rozd´ıly mezi hodnotami z obou tˇechto vyˇsetˇren´ı nebyly nijak v´ yznamn´e, maxim´aln´ı hodnota parametru SCOREdiff, popisuj´ıc´ıho tento rozd´ıl, byla urˇcena na 1,09, coˇz odpov´ıd´a rozsahu jedn´e tˇr´ıdy. Pr˚ umˇern´ y rozd´ıl mezi zjiˇstˇen´ ymi hodnotami byl shodn´ y s medi´anem a dosahoval hodnoty 0,54. Celkov´a pr˚ umˇern´a hodnota testu SCORE25 byla urˇcena jako 2,42, test ScoreHSV pr˚ umˇernˇe generoval o 0,3 vyˇsˇs´ı hodnoty. Pˇrestoˇze pr˚ umˇern´e hodnoty obou tˇechto parametr˚ u jsou pomˇernˇe vysok´e, nemus´ı znamenat ˇspatn´ y zdravotn´ı stav vyˇsetˇrovan´ ych jedinc˚ u, ale ukazuje sp´ıˇse na zkreslen´ı sign´alu zp˚ usoben´e maskou, jiˇz m´a pacient pˇri vyˇsetˇren´ı pˇritisknutou na obliˇceji. Pr˚ umˇern´e hodnoty jsou tak´e v´ yraznˇe ovlivnˇeny nˇekolika hodnotami parametr˚ u pˇresahuj´ıc´ımi hodnotu 4, kter´e se ale objevuj´ı v souboru v´ ysledk˚ u velice zˇr´ıdka a jsou pravdˇepodobnˇe zp˚ usobeny chybami mˇeˇren´ı. Jedinc˚ um, u nichˇz se tyto vysok´e hodnoty vyskytuj´ı, byly pˇri jin´ ych intenzit´ach fonace zjiˇstˇeny hodnoty SCORE v´ yraznˇe niˇzˇs´ı.
37
Z´avislost vybran´ych parametr˚ u na intenzitˇe fonace
7.2
7.2.1
Dosaˇzen´e v´ysledky
Z´ avislost vybran´ ych parametr˚ u na intenzitˇ e fonace AEFF
Nalezen´ı vztahu mezi aerodynamickou u ´ˇcinnost´ı a akustick´ ym tlakem bylo jedn´ım z hlavn´ıch c´ıl˚ u t´eto pr´ace. U vˇetˇsiny jedinc˚ u byla nalezena exponenci´aln´ı z´avislost aerodynamick´e u ´ˇcinnosti na fonaˇcn´ı intenzitˇe, pˇrestoˇze jednotliv´e funkce se liˇsily. Exponenci´aln´ı kˇrivky odpov´ıdaj´ı obecn´emu pˇredpisu 7.1. AEF F = A · eB·M EADB
(7.1)
Co se t´ yˇce celkov´eho v´ yvoje hodnot parametru nad souborem v´ıce jedinc˚ u (muˇzi, ˇzeny, celkem), byla i zde objevena exponenci´aln´ı z´avislost a ve vˇsech tˇechto pˇr´ıpadech koeficient determinace pˇresahoval u ´roveˇ n 0,5. Exponenci´aln´ı z´avislost aerodynamick´e u ´ˇcinnosti na fonaˇcn´ı intenzitˇe byla prok´az´ana nad cel´ ym souborem zdrav´ ych jedinc˚ u. Regresn´ı exponenciela popisuj´ıc´ı tuto z´avislost odpov´ıd´a pˇredpisu 7.2. Koeficient determinace, vypoˇcten´ y na z´akladˇe vzorce 6.1, podle tohoto modelu dosahuje hodnoty 0,58 s koeficientem korelace 0,76. Koeficienty kˇrivky byly urˇceny jako Ac = 0, 0003 a Bc = 0, 1617. AEF Fc = 0, 0003 · e0,1617·M EADB
(7.2)
Jak plyne i z velice rozd´ıln´ ych fyziologick´ ych hodnot pro muˇze a ˇzeny, jeˇstˇe lepˇs´ı zpˇresnˇen´ı regresn´ıho modelu pro hodnoty prametru AEFF bylo dosaˇzeno rozdˇelen´ım dat podle pohlav´ı. Pro muˇze, kter´ ych bylo v souboru zdrav´ ych jedinc˚ u v´ yraznˇe m´enˇe neˇz ˇzen, odpov´ıdalo rozloˇzen´ı namˇeˇren´ ych hodnot exponenciele s pˇredpisem 7.3 a pˇresnost tohoto modelu byla vyj´adˇrena koeficientem determinace s hodnotou 0.59. Koeficienty v´ ysledn´e exponenciely maj´ı hodnoty Am = 0, 0005 a Bm = 0, 1537. Korelaˇcn´ı koeficient v tomto pˇr´ıpadˇe dos´ahl hodnoty 0.77. Namˇeˇren´e hodnoty i regresn´ı exponenciela jsou zobrazeny v grafu 7.1. AEF Fm = 0, 0005 · e0,1537·M EADB
38
(7.3)
Z´avislost vybran´ych parametr˚ u na intenzitˇe fonace
Dosaˇzen´e v´ysledky
y = 0,0005e0,1537x
AEFF(muži) = f(MEADB) 6000,00 5500,00 5000,00 4500,00 4000,00 3500,00 3000,00 2500,00 2000,00 1500,00 1000,00 500,00 0,00 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00
90,00
95,00
100,00
105,00
110,00
MEADB
Obr´azek 7.1: Graf z´avislosti AEFF na MEADB u muˇz˚ u.
y = 0,0002e0,1678x
AEFF(ženy) = f(MEADB) 6000,00 5500,00 5000,00 4500,00 4000,00 3500,00 3000,00 2500,00 2000,00 1500,00 1000,00 500,00 0,00 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00
90,00
95,00
100,00
105,00
MEADB
Obr´azek 7.2: Graf z´avislosti AEFF na MEADB u ˇzen.
39
110,00
Z´avislost vybran´ych parametr˚ u na intenzitˇe fonace
Dosaˇzen´e v´ysledky
U ˇzen, jejichˇz z´aznam˚ u bylo v souboru vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı, byla data nejl´epe proloˇzena kˇrivkou s pˇredpisem 7.4. Zde byl koeficient determinace urˇcen s daleko vyˇsˇs´ı hodnotou 0,67 a korelaˇcn´ı koeficient dos´ahl hodnoty 0.82. Koeficienty kˇrivky byly vypoˇcteny jako Az = 0, 0002 Bz = 0, 1678. Namˇeˇren´e hodnoty i regresn´ı exponenciala jsou zobrazeny v grafu 7.2. AEF Fz = 0, 0002 · e0,1678·M EADB
(7.4)
ˇ adn´ Z´ y ze zjiˇstˇen´ ych model˚ u neodpov´ıdal fyziologick´ ym hodnot´am uv´adˇen´ ym v literatuˇre. Pro muˇze by se hodnota parametru AEFF pˇri 75 dB mˇela pohybovat okolo 150 · 10−6 , u ˇzen potom by parametr mˇel b´ yt vyˇsˇs´ı a jeho hodnota je uv´adˇena jako 220 · 10−6 . Podle zjiˇstˇen´ ych model˚ u vˇsak hodnota u ˇzen pˇri zm´ınˇen´e intenzitˇe dosahovala pouze hodnoty 62 · 10−6 , u muˇz˚ u 53 · 10−6 . Tento rozd´ıl m˚ uˇze b´ yt zp˚ usoben nˇekolika ˇspatn´ ymi mˇeˇren´ımi (ˇspatnˇe pˇritisknut´a maska), jeˇz nelze jednoduˇse rozeznat od bˇeˇzn´ ych a kter´a zkresluj´ı v´ yvoj cel´eho modelu. Dalˇs´ı moˇznou pˇr´ıˇcinou m˚ uˇze b´ yt skryt´e foniatrick´e onemocnˇen´ı nˇekter´ ych z jedinc˚ u, avˇsak tato moˇznost nen´ı pˇr´ıliˇs pravdˇepodobn´a, nebot’ v takov´em pˇr´ıpadˇe by pravdˇepodobnˇe nebyly hodnoty zkresleny tak v´ yraznˇe. Stejnˇe tak m˚ uˇze b´ yt na vinˇe nedodrˇzen´ı podm´ınky vyˇsetˇren´ı t´ ykaj´ıc´ı se minim´aln´ıho frekvenˇcn´ıho kol´ıs´an´ı, aˇckoli pr˚ umˇern´a hodnota parametru MDVA-Jitt popisuj´ıc´ıho procentu´aln´ı frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı dosahuje hodnoty pouze 1,4 %. Nejpravdˇepodobnˇejˇs´ı pˇr´ıˇcinou velk´e odchylky od fyziologick´ ych hodnot je nestabilita a nepˇresnost mˇeˇren´ı, a tedy cel´eho aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı.
7.2.2
Dalˇ s´ı parametry
V r´amci t´eto pr´ace byly zkoum´any tak´e z´avislosti pˇeti aerodynamick´ ych parametr˚ u na pr˚ umˇern´e intenzitˇe fonace (MEADB). Pro vˇetˇsinu tˇechto parametr˚ u nebyla zjiˇstˇena ˇza´dn´a obecn´a z´avislost na MEADB. Pˇredpokl´ad´ame tedy, ˇze se jedn´a o vztahy velice individu´aln´ı, kter´e nelze vzt´ahnout na cel´ y soubor jedinc˚ u.
MPAP Pomoc´ı korelaˇcn´ı anal´ yzy nebyla prok´az´ana v´ yznamn´a line´arn´ı z´avislost pr˚ umˇern´eho subglotick´eho tlaku na fonaˇcn´ı intenzitˇe. Na z´akladˇe graf˚ u vytvoˇren´ ych pro kaˇzd´eho jedince zvl´aˇst’ mˇel tento parametr ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u rostouc´ı ˇci neklesaj´ıc´ı v´ yvoj pˇripom´ınaj´ıc´ı line´arn´ı funkci. Na z´akladˇe grafu zn´azorˇ nuj´ıc´ıho z´avislost tˇechto dvou parametr˚ u pro cel´ y soubor jedinc˚ u vˇsak byla metodou nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u vyhodnocena jako nejv´ıce odpov´ıdaj´ıc´ı kˇrivka mocninn´e funkce. Stejnˇe tak byla mocninn´a z´avislost nejvhodnˇejˇs´ı i pro oddˇelen´e grafy hodnot ˇzen a muˇz˚ u. 40
Z´avislost vybran´ych parametr˚ u na intenzitˇe fonace
Dosaˇzen´e v´ysledky
Koeficient determinace pro tuto z´avislost nenab´ yval v´ yznamn´ ych hodnot, a tak mocninn´a z´avislost nebyla plnˇe prok´az´ana.
TARF Dalˇs´ım zkouman´ ym byl parametr vyjadˇruj´ıc´ı pr˚ utok vzduchu mezi hlasivkami v pr˚ ubˇehu fonace. Na z´akladˇe namˇeˇren´ ych hodnot nebylo moˇzn´e zjistit ˇz´adnou z´avislost tohoto parametru na MEADB. Grafy pro hodnoty jednotlivc˚ u ukazovaly nˇekdy v´ yrazn´e kol´ıs´an´ı tohoto parametru, jindy byly jeho hodnoty vyrovnan´e napˇr´ıˇc r˚ uzn´ ymi fonaˇcn´ımi intenzitami. Grafy rozdˇelen´e podle pohlav´ı jedinc˚ u se nejv´ıce bl´ıˇzily z´aporn´e polynomick´e funkci, ˇ adn´ u ˇzen mˇela regresn´ı kˇrivka tvar z´aporn´e paraboly. Z´ y z vyzkouˇsen´ ych regresn´ıch model˚ u vˇsak ani zd´anlivˇe neodpov´ıdal skuteˇcn´ ym hodnot´am. Nebyla prok´az´ana ˇza´dn´a zn´am´a z´avislost tohoto parametru na fonaˇcn´ı intenzitˇe.
APOW V´ yvoj aerodynamick´eho v´ ykonu vzhledem k akustick´emu tlaku u vˇetˇsiny jedinc˚ u odpov´ıdal neklesaj´ıc´ı line´arn´ı funkci. Grafy pro hromadn´e hodnoty v´ıcero jedinc˚ u (muˇzi, ˇzeny, celkem) vˇsak nejv´ıce odpov´ıdaly mocninn´e funkci, koeficient determinace ale ani v jednom pˇr´ıpadˇe nedosahoval v´ yznamn´ ych hodnot. Nebyl tedy zjiˇstˇen ˇza´dn´ y v´ yznamn´ y vztah mezi aerodynamick´ ym v´ ykonem a intenzitou fonace.
ARES Namˇeˇren´e hodnoty aerodynamick´eho odporu bylo moˇzn´e u vˇetˇsiny jedinc˚ u pˇribliˇznˇe aproximovat neklesaj´ıc´ı pˇr´ımkou, v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech model velice dobˇre popisoval namˇeˇren´e hodnoty, ovˇsem tento jev a cel´ y v´ yvoj z´avislosti je ale pravdˇepodobnˇe v pˇr´ıpadˇe tohoto parametru velice individu´aln´ı. U nˇekter´ ych jedinc˚ u byl aerodynamick´ y odpor i se stoupaj´ıc´ı intenzitou st´ale t´emˇeˇr konstantn´ı, u jin´ ych dokonce s rostouc´ı intenzitou klesal. U souboru hodnot namˇeˇren´ ych vˇsem jedinc˚ um vˇsak nebylo moˇzno hodnoty ˇza´dn´ ym modelem aproximovat. Nejl´epe byly namˇeˇren´e hodnoty aproximov´any opˇet exponenci´aln´ımi kˇrivkami, kter´e se na hodnotˇe 75 dB l´epe pˇribl´ıˇzily fyziologick´ ym hodnot´am. Pro muˇze je uv´adˇena fyziologick´a hodnota ARES jako 35 cmH2 O/(l/s) a model na t´eto intenzitˇe odpov´ıd´a 41
´ Upravy a ovˇeˇren´ı model˚ u
Dosaˇzen´e v´ysledky
hodnotˇe 24 cmH2 O/(l/s). U ˇzen potom je fyziologick´a hodnota ARES uv´adˇena jako 38 cmH2 O/(l/s) a podle modelu byla pˇri stejn´em akustick´em tlaku urˇcena hodnota 34,6 cmH2 O/(l/s). Podle celkov´eho modelu byla hodnota ARES v 75 dB vypoˇctena jako 30,7. Pro aerodynamick´ y odpor nebyla nad cel´ ym souborem jedinc˚ u nalezena v´ yznamn´a z´avislost na akustick´em tlaku.
7.3
´ Upravy a ovˇ eˇ ren´ı model˚ u
Pro porovn´an´ı s fyziologick´ ymi hodnotami byly exponenci´aln´ı modely podle pˇredpisu 7.5 pro muˇze i ˇzeny posunuty ve smˇeru osy y tak, aby proch´azely vˇzdy konkr´etn´ı fyziologickou hodnotou parametru AEFF a odpov´ıdaj´ıc´ı hodnotou MEADB (75 db). AEF F f yziol. − AEF F0 = A · eB·(M EADBf yziol. )
(7.5)
Z tohoto vztahu byl vypoˇc´ıt´an rozd´ıl (vztah 7.6) mezi skuteˇcnou fyziologickou hodnotou AEF Ff yziol a odhadovanou fyziologickou hodnotou podle p˚ uvodn´ıho modelu. Tento rozd´ıl byl pouˇzit jako konstanta, kter´a byla n´aslednˇe pˇriˇctena k p˚ uvodn´ımu modelu. AEF F0 = AEF F f yziol. − A · eB·(M EADBf yziol. )
(7.6)
Veˇsker´e z´aznamy referenˇcn´ıho korpusu jedinc˚ u byly nejprve porovn´any s oˇcek´avan´ ymi fyziologick´ ymi hodnotami na konkr´etn´ı fonaˇcn´ı intenzitˇe, kter´e byly urˇceny na z´akladˇe v´ ysledn´ ych model˚ u 7.7 pro muˇze a 7.8 pro ˇzeny. Pod vzorci jsou uvedeny i pˇr´ısluˇsn´e koeficienty determinace a korelace, kter´e popisuj´ı pˇresnost dan´eho modelu. AEF Fm = 0, 0005 · e0,1537·M EADB + 96, 71
(7.7)
R2 = 0, 59 r = 0, 77
AEF Fz = 0, 0002 · e0,1678·M EADB + 157, 84 R2 = 0, 68 r = 0, 82 42
(7.8)
´ Upravy a ovˇeˇren´ı model˚ u
Dosaˇzen´e v´ysledky
Pouze 27 % mˇeˇren´ı z referenˇcn´ıho souboru ˇzen pˇres´ahlo svou namˇeˇrenou AEFF oˇcek´avanou fyziologickou hodnotu urˇcenou podle modelu. U muˇz˚ u bylo takov´ ych z´aznam˚ u pouze 24 %. Vzhledem k tomu, ˇze se jednalo o zdrav´e jedince bez zjiˇstˇen´e hlasov´e poruchy, z´avˇer, ˇze jedinci s AEFF niˇzˇs´ı neˇz fyziologickou maj´ı nutnˇe hlasovou poruchu, byl nepravdˇepodobn´ y. Z tohoto d˚ uvodu nebyla s fyziologick´ ymi daty porovn´av´ana data skuteˇcn´ ych pacient˚ u ORL, nebot’ v´ ysledky by pravdˇepodobnˇe ani v tomto pˇr´ıpadˇe nebyly uspokojiv´e. Pro dalˇs´ı porovn´an´ı byly vybr´any modely urˇcen´e podle medi´anu, kter´e odpov´ıdaj´ı pˇredpis˚ um 7.9 pro muˇze, 7.10 pro ˇzeny a 7.11 pro celkov´ y soubor jedinc˚ u. AEF Fm = 0, 0005 · e0,1537·M EADB + 212, 49
(7.9)
R2 = 0, 59 r = 0, 77
AEF Fz = 0, 0002 · e0,1678·M EADB − 171, 70
(7.10)
R2 = 0, 65 r = 0, 80
AEF Fc = 0, 0003 · e0,1617·M EADB − 23, 81
(7.11)
R2 = 0, 58 r = 0, 76 Podle tˇechto model˚ u bylo nad muˇzsk´ ym souborem zjiˇstˇeno pouze 17 % z´aznam˚ u, kde byla oˇcek´avan´a hodnota podle modelu niˇzˇs´ı neˇz namˇeˇren´a. U ˇzen byly v´ ysledky v´ yraznˇe pˇr´ıznivˇejˇs´ı - u v´ıce neˇz 81 % z´aznam˚ u byla namˇeˇren´a hodnota AEFF vyˇsˇs´ı neˇz hodnota odhadnut´a podle modelu. Nad celkov´ ym souborem referenˇcn´ıch jedinc˚ u potom vyˇsly kladn´e odchylky od pˇredpokl´adan´ ych hodnot u 56 % z´aznam˚ u. Histogram ˇcetnosti odchylek je na obr´azku 7.3. Graf namˇeˇren´ ych i pˇredpokl´adan´ ych hodnot na z´akladˇe p˚ uvodn´ıho i posunut´eho modelu je na obr´azku 7.4. Obdobn´e srovn´an´ı bylo provedeno i u pacient˚ u ORL, jejichˇz odhadovan´e hodnoty AEFF byly vzhledem k mal´emu poˇctu z´aznam˚ u vˇzdy predikov´any na z´akladˇe modelu pro celkov´ y soubor jedinc˚ u, tedy bez rozliˇsen´ı pohlav´ı. V´ ysledky jsou na obr´azc´ıch 7.5 a 7.6. 43
´ Upravy a ovˇeˇren´ı model˚ u
Dosaˇzen´e v´ysledky
histogram rozložení četností odchylek D1 a D3 ... datový korpus - zdraví
1500
1400
1300
1200
1100
900
1000
800
700
600
500
400
300
200
0
četnosti D1
100
-100
-200
-300
-400
-500
-600
-700
-800
-900
-1000
-1100
-1200
-1300
-1400
-1500
40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
četnosti D3
Obr´azek 7.3: Histogram ˇcetnost´ı odchylek u zdrav´ ych referenˇcn´ıch jedinc˚ u. D1-rozd´ıl namˇeˇren´a vs. odhadnut´a hodnota AEFF podle modelu bez posunu, D3-rozd´ıl namˇeˇren´a vs. odhadnut´a hodnota AEFF podle modelu s posunem do medi´anu. Popisky osy x vyjadˇruj´ı vˇzdy horn´ı hranici dan´eho intervalu.
AEFF = f(MEADB) - datový korpus - zdraví 2000 1900 1800 1700 1600 1500
AEFF
1400
y-estimovane
AEFF
1300
AEFF-prumer
1200
AEFF-median
1100
fyziolog-ref-muži
1000
fyziolog-ref-ženy
900
AEFF-fyziolog-muži
800
median-ref
700
y-est_median
600
AEFFfyziol-z
500
Expon. (y-estimovane)
400
Polyg. (y-est_median)
300 200 100
99
100
98
97
96
95
94
93
92
91
90
89
88
87
86
85
84
83
82
81
80
79
78
77
76
75
74
73
72
71
70
69
68
67
66
0
MEADB
Obr´azek 7.4: Srovn´an´ı namˇeˇren´ ych i odhadovan´ ych hodnot nad cel´ ym souborem referenˇcn´ıch jedinc˚ u. 44
´ Upravy a ovˇeˇren´ı model˚ u
Dosaˇzen´e v´ysledky
AEFF = f(MEADB) - ORL zdraví 1500 1450 1400 1350 1300 1250 1200
AEFF
1150 1100
y-estim
1050 1000
AEFFprůměr
950
AEFFmedian
900
AEFF
850
y-est_median
800
median-ref
750 700
AEFF-fyzilog-muzi
650 600
fyziolog-ref-muzi
550
AEFF-fyzilog-zeny
500 450
fyziolog-ref-zeny
400
Polyg. (y-estim)
350 300
Expon. (y-est_median)
250 200
Polyg. (y-est_median)
150 100 50 99
100
98
97
96
95
94
93
92
91
90
89
88
87
86
85
84
83
82
81
80
79
78
77
76
75
74
73
72
71
70
69
68
67
66
65
0
MAEDB
Obr´azek 7.5: Srovn´an´ı namˇeˇren´ ych i odhadovan´ ych hodnot nad cel´ ym souborem zdrav´ ych ORL pacient˚ u.
AEFF = f(MAEDB) - ORL nemocní 1500 1450 1400 1350 1300 1250 1200
AEFF
1150
y-estim
1100 1050
AEFFprůměr
1000
AEFFmedian
AEFF
950 900
y-est_median
850
median-ref
800
AEFF-fyziolog-muzi
750 700
AEFF-fyziolog-zeny
650
fyziolog-ref-muzi
600 550
fyziolog-ref-zeny
500 450
Expon. (y-estim)
400
Polyg. (y-est_median)
350 300 250 200 150 100 50 100
99
98
97
96
95
94
93
92
91
90
89
88
87
86
85
84
83
82
81
80
79
78
77
76
75
74
73
72
71
70
0 MAEDB
Obr´azek 7.6: Srovn´an´ı namˇeˇren´ ych i odhadovan´ ych hodnot nad cel´ ym souborem nemocn´ ych ORL pacient˚ u.
45
Korelaˇcn´ı anal´yza
Dosaˇzen´e v´ysledky
histogram rozložení četností odchylek D1 a D3 ... data ORL - zdraví 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
1500
1400
1300
1200
1100
900
1000
800
700
600
500
400
300
200
0
četnosti D1
100
-100
-200
-300
-400
-500
-600
-700
-800
-900
-1000
-1100
-1200
-1300
-1400
-1500
0
četnosti D3
Obr´azek 7.7: Histogram ˇcetnost´ı odchylek u zdrav´ ych pacient˚ u. D1-rozd´ıl namˇeˇren´a vs. odhadnut´a hodnota AEFF podle modelu bez posunu, D3-rozd´ıl namˇeˇren´a vs. odhadnut´a hodnota AEFF podle modelu s posunem do medi´anu. Popisky osy x vyjadˇruj´ı vˇzdy horn´ı hranici dan´eho intervalu. Ze souboru zdrav´ ych pacient˚ u bylo 65 % z´aznam˚ u hodnot AEFF pˇrevyˇsuj´ıc´ıch odhadovan´e hodnoty. Histogram ˇcetnost´ı odchylek u zdrav´ ych pacient˚ u je zobrazen na obr´azku 7.7. U nemocn´ ych potom pˇrevyˇsovalo odhadovan´e hodnoty AEFF 38 % z´aznam˚ u. Histogram odchylek pacient˚ u s poruchou hlasu je na obr´azku 7.8. Zaj´ımav´ ym jevem byly kladn´e odchylky od predikovan´ ych hodnot u pacient˚ u se strumou1 (pˇred operac´ı) ˇci u jedinc˚ u pˇred mikrochirurgick´ ym z´akrokem. V tˇechto pˇr´ıpadech tedy podle oˇcek´av´an´ı pravdˇepodobnˇe nebyla naruˇsena hlasov´a funkce a dan´ı jedinci se podle model˚ u jevili jako zdrav´ı.
7.4
Korelaˇ cn´ı anal´ yza
Pro zjiˇstˇen´ı vz´ajemn´ ych vztah˚ u, kter´e existuj´ı v komplexn´ım souboru parametr˚ u poˇr´ızen´ ych bˇehem vˇsech zm´ınˇen´ ych foniatrick´ ych vyˇsetˇren´ı byla provedena korelaˇcn´ı anal´ yza. Jako korelovan´e byly oznaˇceny parametry, jejichˇz vz´ajemn´ y koeficient korelace pˇresahoval hodnotu 0,75. 1
Viditeln´e zvˇetˇsen´ı ˇst´ıtn´e ˇzl´ azy, kter´a m˚ uˇze tlaˇcit na d´ ychac´ı cesty ˇci hlasivkov´e nervy. Mezi pˇr´ıznaky patˇr´ı obt´ıˇzn´e polyk´ an´ı, d´ ych´an´ı ˇci chrapot.
46
Korelaˇcn´ı anal´yza
Dosaˇzen´e v´ysledky
histogram rozložení četností odchylek D1 a D3 ... data ORL - nemocní
1500
1400
1300
1200
1100
900
1000
800
700
600
500
400
300
200
0
četnosti D1
100
-100
-200
-300
-400
-500
-600
-700
-800
-900
-1000
-1100
-1200
-1300
-1400
-1500
25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
četnosti D3
Obr´azek 7.8: Histogram ˇcetnost´ı odchylek u pacient˚ u s poruchou hlasu. D1-rozd´ıl namˇeˇren´a vs. odhadnut´a hodnota AEFF podle modelu bez posunu, D3-rozd´ıl namˇeˇren´a vs. odhadnut´a hodnota AEFF podle modelu s posunem do medi´anu. Popisky osy x vyjadˇruj´ı vˇzdy horn´ı hranici dan´eho intervalu.
7.4.1
Referenˇ cn´ı mˇ eˇ ren´ı
Korelaˇcn´ı anal´ yza proveden´a nad souborem 25 zdrav´ ych referenˇcn´ıch jedinc˚ u prok´azala pouze z´akladn´ı pˇrirozen´e vazby mezi parametry. Vzhledem k velk´emu poˇctu z´aznam˚ u pouˇzit´ ych pro tuto anal´ yzu, logick´ ym v´ ysledk˚ um a faktu, ˇze referenˇcn´ı jedinci byli pro vyˇsetˇren´ı ˇra´dnˇe proˇskoleni, lze v´ ysledn´e vazby ch´apat jako skuteˇcnˇe existuj´ıc´ı. Parametry, kter´e vyˇsly jako silnˇe korelovan´e by bylo moˇzn´e v budoucnu nahradit pouze jedn´ım vybran´ ym. Vzhledem k nepˇr´ıliˇs ˇcetn´ ym z´avislostem mezi parametry jednotliv´ ych vyˇsetˇren´ı lze aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı povaˇzovat za metodu s dobrou samostatnou vypov´ıdac´ı hodnotou. V´ ysledky korelaˇcn´ı anal´ yzy nad souborem zdrav´ ych jedinc˚ u jsou zobrazeny na obr´azku 7.9.
MAXDB, MEADB, PHODB Jednou skupinou vz´ajemnˇe korelovan´ ych parametr˚ u jsou parametry popisuj´ıc´ı akustick´ y tlak. Vztah mezi nimi je naprosto pˇrirozen´ y, nebot’ popisuj´ı tent´ yˇz jev, at’ jiˇz 47
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
PER
SEG
SPI
VTI
NHR
vAm
sAPQ
APQ
Shim
ShdB
vFo
sPPQ
PPQ
RAP
Jitt
Jitta
Tsam
PFR
PEF
STD
MPAP
Flo
PAP
Fhi
FET100
To
RANP
Fo
MEAP
Fo[Hz]
PHODB
SCR-HSV
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 SCR-25
8
AEFF
7
AOHM
6
ARES
5
APOW
4
MFPHO
3
FVC
2
TARF
1
MEADB
práh = 0,750
Dosaˇzen´e v´ysledky
MAXDB
Korelaˇcn´ı anal´yza
MAXDB MEADB PHODB MEAP RANP FET100 PAP MPAP PEF TARF FVC MFPHO APOW ARES AOHM AEFF SCR-25 SCR-HSV Fo[Hz] Fo To Fhi Flo STD PFR Tsam Jitta Jitt RAP PPQ sPPQ vFo ShdB Shim APQ sAPQ vAm NHR VTI SPI SEG PER … pozitivně korelováno, nadprahové hodnoty, ( + práh ) … negativně korelováno, podprahové hodnoty, ( – práh ) … diagonála, "téměř" jednotková korelace
Obr´azek 7.9: Korelaˇcn´ı struktura zdrav´ ych referenˇcn´ıch jedinc˚ u jeho maxim´aln´ı, ˇci pr˚ umˇernou hodnotu. Vazba mezi tˇemito parametry je velice siln´a s korelaˇcn´ımi koeficienty pˇresahuj´ıc´ımi hodnoty 0,9.
MAXDB, PAP, MPAP Dalˇs´ı skupinou pˇrirozenˇe korelovan´ ych parametr˚ u jsou hodnoty popisuj´ıc´ı subglotick´ y tlak. Byla prok´az´ana vz´ajemn´a vazba mezi tˇemito parametry i s parametrem urˇcuj´ıc´ım maxim´aln´ı tlak akustick´ y. Tento vztah je opˇet evidentn´ı, nebot’ subglotick´ y tlak je v supraglotick´em prostoru transformov´an na tlak akustick´ y.
48
Korelaˇcn´ı anal´yza
Dosaˇzen´e v´ysledky
PEF, TARF, FVC, MFPHO Vz´ajemnˇe korelov´ana byla tak´e skupina parametr˚ u vyjadˇruj´ıc´ıch pr˚ utok ˇci objem proud´ıc´ıho vzduchu. Korelaˇcn´ı koeficient mezi parametry MFPHO a TARF dokonce pˇresahoval hodnotu 0,9. Korelace mezi FVC a PEF jiˇz nebyla tak v´ yznamn´a s koeficientem pouh´ ych 0,5.
ARES, AOHM Parametry popisuj´ıc´ı aerodynamick´ y odpor byly vz´ajemnˇe korelov´any s hodnotou korelaˇcn´ıho koeficientu 1. Tato vazba je pˇrirozen´a a plyne ze samotn´e definice AOHM, kter´ y je jen ekvivalentn´ım vyj´adˇren´ım ARES v jin´ ych jednotk´ach.
MEAP, Fo[Hz], Fo, Fhi, Flo, To (neg.) Dalˇs´ı velkou skupinu korelovan´ ych parametr˚ u tvoˇrily parametry z´ıskan´e napˇr´ıˇc vˇsemi proveden´ ymi vyˇsetˇren´ımi. Jedn´a se o parametry popisuj´ıc´ıch hlasivkovou frekvenci MEAP, Fo[Hz], Fo, Fhi, Flo, mezi nimiˇz byla pˇrirozenˇe prok´az´ana siln´a korelaˇcn´ı vazba s koeficienty pˇresahuj´ıc´ımi hodnotu 0,9. Parametr To, popisuj´ıc´ı periodu, byl se vˇsemi ostatn´ımi zm´ınˇen´ ymi korelov´an negativnˇe.
FET100, TSAM, SEG Korelaˇcn´ı vazba byla tak´e nalezena mezi parametrem FET100 z pˇr´ıstroje PAS a parametry TSAM a SEG z multidimenzion´aln´ı anal´ yzy. Jedn´a se o parametry popisuj´ıc´ı d´elku vzorku a poˇcet segment˚ u, stejnˇe jako d´elku v´ ydechu, kter´ y pˇretrv´av´a v pr˚ ubˇehu cel´eho vzorku. Tato vazba je opˇet zcela pˇrirozen´a a nijak nepopisuje hlasov´e charakteristiky, ale sp´ıˇse d´elku analyzovan´eho vzorku.
STD, PFR, VFo Dalˇs´ı skupinu korelovan´ ych parametr˚ u tvoˇr´ı hodnoty popisuj´ıc´ı frekvenˇcn´ı rozsah, kol´ıs´an´ı a smˇerodatnou odchylku. I tato vazba je zcela pˇrirozen´a.
49
Korelaˇcn´ı anal´yza
Dosaˇzen´e v´ysledky
Score25, ScoreHSV Paramtery popisuj´ıc´ı kvalitu z´avˇeru glottis, kter´e byly poˇr´ızeny obˇema testy SCORE byly tak´e vyhodnoceny jako korelovan´e. Tato vazba je opˇet pˇrirozen´a, nebot’ oba parametry hodnot´ı tent´ yˇz jev a vyuˇz´ıvaj´ı podobn´e klasifikaˇcn´ı algoritmy.
Jitt, Jitta, RAP, PPQ Skupina parametr˚ u popisuj´ıc´ıch jitter, tedy frekvenˇcn´ı kol´ıs´an´ı, byla tak´e pˇrirozenˇe korelov´ana, nebot’ se jedn´a pouze o jin´a vyj´adˇren´ı t´ehoˇz jevu.
ShdB, Shim, APQ Stejnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe byly i parametry popisuj´ıc´ı shimmer (amplitudov´e kol´ıs´an´ı) prok´az´any jako korelovan´e. Tento vztah je opˇet zcela pˇrirozen´ y.
7.4.2
ORL-zdrav´ı
Pro porovn´an´ı v´ ysledk˚ u korelaˇcn´ı anal´ yzy byla obdobn´a anal´ yza provedena i nad z´aznamy poskytnut´ ymi ORL klinikou Fakultn´ı nemocnice. Zde byly nalezeny v´ yrazn´e rozd´ıly ve zjiˇstˇen´ ych vazb´ach, kter´e jsou s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı zp˚ usobeny faktem, ˇze tito jedinci nebyli dostateˇcnˇe proˇskoleni k proveden´emu aerodynamick´emu vyˇsetˇren´ı. V´ yznamn´ ym faktorem, kter´ y m˚ uˇze zp˚ usobit zkreslen´ı v´ ysledk˚ u, je jistˇe tak´e stres a obavy, jeˇz takov´a vyˇsetˇren´ı u re´alnˇe vyˇsetˇrovan´ ych pacient˚ u ˇcasto prov´az´ı. Korelaˇcn´ı struktura je zobrazena na obr´azku 7.10. Nad t´ımto souborem doˇslo k vymizen´ı vazbeb MAXDB - PAP, MPAP a niˇzˇs´ı koeficient korelace byl zjiˇstˇen i u vztah˚ u FVC - TARF, MFPHO. Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u vˇsak vazby sp´ıˇse pˇribyly, napˇr. FET100 - FVC ˇci SCR25 - FVC FET100. Novˇe byla tak´e v tomto souboru objevena z´avislost APOW - PAP, MPAP, kter´a vypl´ yv´a ze vzorce 4.2. Pozitivnˇe korelov´an byl tak´e parametr sPPQ s celou skupinou parametr˚ u STD, Jitta, Jitt, RAP, PPQ, ShDb, Shim t´ ykaj´ıc´ıch se frekvenˇcn´ıho kol´ıs´an´ı. Stejnˇe tak lze vysvˇetlit vztah mezi parametry amplitudov´eho kol´ıs´an´ı sAPQ - vFO. Logick´a vazba byla zaznamen´ana tak´e mezi parametry PER - Tsam, SEG, FET100, kter´a plyne z d´elky analyzovan´eho vzorku. Pozitivnˇe korelov´any vyˇsly tak´e parametry vAm a AEFF, ale vzhledem k n´ızk´emu koeficientu korelace (0,75) m˚ uˇze b´ yt tato vazba pouze n´ahodn´a. Na rozd´ıl od skupiny referenˇcn´ıch jedinc˚ u byla
50
1 2 3 4
MAXDB MEADB PHODB MEAP
5
RANP
6 7 8 9
FET100 PAP MPAP PEF
PER
SEG
SPI
VTI
NHR
vAm
sAPQ
APQ
Shim
ShdB
vFo
sPPQ
PPQ
RAP
Jitt
Jitta
Tsam
PFR
STD
Flo
PEF
Fhi
MPAP
To
PAP
Fo
FET100
Fo[Hz]
RANP
SCR-HSV
MEAP
SCR-25
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 AEFF
8
AOHM
7
ARES
6
APOW
5
MFPHO
4
FVC
3
TARF
2
PHODB
1 MAXDB
práh = 0,750
Dosaˇzen´e v´ysledky
MEADB
Korelaˇcn´ı anal´yza
10 TARF 11 FVC 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
MFPHO APOW ARES AOHM AEFF SCR-25 SCR-HSV Fo[Hz] Fo To Fhi Flo STD PFR Tsam
27 28 29 30
Jitta Jitt RAP PPQ
31 sPPQ 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
vFo ShdB Shim APQ sAPQ vAm NHR VTI SPI SEG PER … pozitivně korelováno, nadprahové hodnoty, ( + práh ) … negativně korelováno, podprahové hodnoty, ( – práh ) … diagonála, "téměř" jednotková korelace
Obr´azek 7.10: Korelaˇcn´ı struktura zdrav´ ych ORL pacient˚ u zde objevena vazba mezi ˇsumov´ ym parametrem NHR a dalˇs´ımi parametry MDVA, kter´e popisuj´ı frekvenˇcn´ı ˇci amplitudov´e kol´ıs´an´ı: Jitt, Jitta, sPPQ, ShDb a Shim.
7.4.3
ORL-nemocn´ı
Pro srovn´an´ı korelaˇcn´ıch struktur zdrav´ ych a nemocn´ ych jedinc˚ u byla pouˇzita data pacient˚ u s poruchou hlasu poskytnut´a ORL klinikou. Stejnˇe jako u pacient˚ u bez hlasov´e poruchy bylo zaznamen´ano vymizen´ı nˇekter´ ych vazeb, napˇr. MAXDB - PAP, MPAP ˇci vazby mezi MEAP a souborem parametr˚ u
51
1 2 3 4
MAXDB MEADB PHODB MEAP
5
RANP
6 7 8 9
FET100 PAP MPAP PEF
PER
SEG
SPI
VTI
NHR
vAm
sAPQ
APQ
Shim
ShdB
vFo
sPPQ
PPQ
RAP
Jitt
Jitta
Tsam
PFR
PEF
STD
MPAP
Flo
PAP
Fhi
FET100
To
RANP
Fo
MEAP
Fo[Hz]
PHODB
SCR-HSV
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 SCR-25
8
AEFF
7
AOHM
6
ARES
5
APOW
4
MFPHO
3
FVC
2
TARF
1
MEADB
práh = 0,750
Dosaˇzen´e v´ysledky
MAXDB
Korelaˇcn´ı anal´yza
10 TARF 11 FVC 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
MFPHO APOW ARES AOHM AEFF SCR-25 SCR-HSV Fo[Hz] Fo To Fhi Flo STD PFR Tsam
27 28 29 30
Jitta Jitt RAP PPQ
31 sPPQ 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
vFo ShdB Shim APQ sAPQ vAm NHR VTI SPI SEG PER … pozitivně korelováno, nadprahové hodnoty, ( + práh ) … negativně korelováno, podprahové hodnoty, ( – práh ) … diagonála, "téměř" jednotková korelace
Obr´azek 7.11: Korelaˇcn´ı struktura ORL pacient˚ u s poruchou hlasu MDVA popisuj´ıc´ıch z´akladn´ı hlasivkovou frekvenci. Pˇrekvapiv´e bylo tak´e vymizen´ı vazeb mezi obˇema vyˇsetˇren´ımi SCORE, coˇz lze interpretovat tak, ˇze ani jeden z model˚ u nen´ı vhodn´ y pro pouˇzit´ı pˇri aerodynamick´ ych vyˇsetˇren´ıch. Naopak se tak´e u nemocn´ ych pacient˚ u objevilo mnoho nov´ ych vazeb, nˇekter´e z nich opˇet koresponduj´ı s v´ ysledky korelaˇcn´ı anal´ yzy nad souborem zdrav´ ych pacient˚ u ORL. Jedn´a se napˇr´ıklad o vazby FVC - FET100 ˇci PER - FET100, Tsam, SEG, kter´e opˇet charakterizuj´ı zkouman´ y vzorek sign´alu. Stejnˇe jako u zdrav´ ych pacient˚ u ORL byla i zde nalezena z´avislost ˇsumov´eho parametru NHR a parametr˚ u Jitt, Jitta, RAP, PPQ, sPPQ, ShdB, Shim. Nov´e korelaˇcn´ı vazby byly objeveny mezi APOW - PEF, TARF, MFPHO nebo u parametr˚ u amplitudov´eho kol´ıs´an´ı: sAPQ - ShdB, Shim, APQ. Velk´e mnoˇzstv´ı vz´ajemn´ ych vazeb bylo nalezeno mezi velkou skupinou 52
Korelaˇcn´ı anal´yza
Dosaˇzen´e v´ysledky
parametr˚ u MDVA: STD, PFR, Jitta, Jitt, RAP, PPQ, sPPQ, vFO, ShdB, Shim, APQ. Jedn´a se o parametry MDVA, kter´e u nemocn´ ych hlasivek vykazuj´ı zhorˇsen´ı frekvenˇcn´ıch, ˇsumov´ ych a amplitudov´ ych hodnot, coˇz vyvol´av´a n´ar˚ ust statistick´ ych vazeb.
53
8 Z´avˇer V r´amci bakal´aˇrsk´e pr´ace byla provedena anal´ yza dosavadn´ıch poznatk˚ u v oblasti anatomie hlasov´eho u ´stroj´ı, foniatrick´ ych diagn´oz a diagnostick´ ych vyˇsetˇren´ı. D´ale byl na 25 foniatricky zdrav´ ych jedinc´ıch proveden soubor vyˇsetˇren´ı charakterizuj´ıc´ıch hlasov´e kvality. Hlavn´ı pozornost byla zamˇeˇrena na zkouman´e aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı pomoc´ı pˇr´ıstroje KayPENTAX Phonatory Aerodynamic System, d´ale byla nad poˇr´ızen´ ymi vzorky hlasu provedena multidimenzion´aln´ı anal´ yza a test kvality z´avˇeru glottis SCORE. Hodnoty vˇsech zjiˇstˇen´ ych parametr˚ u a veˇsker´e potˇrebn´e soubory byly uspoˇra´d´any do datab´aze, kter´a byla pro tento u ´ˇcel vytvoˇrena. Spolu s n´ı byl i vyvinut jednoduch´ y program pro naˇc´ıt´an´ı tˇechto dat do datab´aze. Namˇeˇren´e hodnoty parametr˚ u byly podrobeny d˚ ukladn´e anal´ yze a byly prozkoum´any jejich vz´ajemn´e z´avislosti i vztahy s parametry ostatn´ıch proveden´ ych vyˇsetˇren´ı. U vˇetˇsiny jedinc˚ u byla zjiˇstˇena exponenci´aln´ı z´avislost hlasov´e u ´ˇcinnosti (AEFF) na pr˚ umˇern´e hladinˇe akustick´eho tlaku, kter´ y vyjadˇruje fonaˇcn´ı intenzitu. Tato z´avislost byla prok´az´ana tak´e nad cel´ ym souborem jedinc˚ u i pˇri rozdˇelen´ı podle pohlav´ı. V´ ysledn´e kˇrivky byly pouˇzity pro vytvoˇren´ı modelu proch´azej´ıc´ıho medi´anem a pro porovn´an´ı byly urˇceny i pˇredpisy fyziologick´ ych kˇrivek pro obˇe pohlav´ı. Zjiˇstˇen´e v´ ysledky byly ovˇeˇreny na souborech foniatricky zdrav´ ych i nemocn´ ych pacient˚ u, jejichˇz data byla v anonymn´ı formˇe poskytnuta ORL klinikou plzeˇ nsk´e Fakultn´ı nemocnice. Na z´akladˇe v´ ysledk˚ u t´eto pr´ace bylo aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı za pomoci pˇr´ıstroje KayPENTAX Phonatory Aerodynamic System vyhodnoceno jako nestabiln´ı“ vyˇset” ˇrovac´ı metoda, jej´ıˇz v´ ysledky jsou z ˇc´asti ovlivnˇeny mnoha extern´ımi faktory v podobˇe spolupr´ace vyˇsetˇrovan´e osoby. Protoˇze vˇsak metoda pod´av´a velk´e mnoˇzstv´ı nenahraditeln´ ych informac´ı o nejr˚ uznˇejˇs´ıch aerodynamick´ ych parametrech hlasu, je moˇzn´e jej´ı vyuˇzit´ı jako souˇca´sti cel´eho komplexu vyˇsetˇrovac´ıch metod. V n´avaznosti na tuto pr´aci by bylo vhodn´e se d´ale zamˇeˇrit na rozˇsiˇrov´an´ı referenˇcn´ıho souboru jedinc˚ u, kteˇr´ı by sv´ ymi namˇeˇren´ ymi hodnotami mohli pˇrin´est zpˇresnˇen´ı korekˇcn´ıch kˇrivek pro pˇrepoˇcet aerodynamick´e u ´ˇcinnosti, a v´ yvoj nov´eho modelu. Stejnˇe tak by bylo ˇza´douc´ı soustˇredit se na v´ yvoj nov´eho klasifikaˇcn´ıho algoritmu SCORE, kter´ y by byl zamˇeˇren pr´avˇe na aerodynamick´a vyˇsetˇren´ı, pro nˇeˇz ˇz´adn´ y ze st´avaj´ıc´ıch model˚ u nen´ı vhodnˇe pouˇziteln´ y.
54
Literatura ˇ ´ Monika - SL´IPKA, Jaroslav - NOVY, ´ Pavel. [1] PESTA, Jiˇr´ı - VOHL´IDKOVA, Aerodynamick´a vyˇsetˇren´ı ve foniatrick´e praxi, XXII. celost´atn´ı foniatrick´e dny Evy Sedl´aˇckov´e a 9. ˇcesko-slovensk´ y foniatrick´ y kongres, Plzeˇ n, 2011. ´ Alexej. Foniatrie a pedaudiologie II.. Praha: Alexej Nov´ak, 1996. 110 [2] NOVAK, s. ˇ [3] SVEC, Jan. On Vibration Properties of Human Vocal Folds, Dissertation Thesis. Netherlands: University of Groningen, 2000. ISBN 90-367-1235-1. ˇ AL, ´ Jan. Akustick´e parametry chraptivosti, Doktorsk´a disertaˇcn´ı pr´ace. [4] VOKR ˇ Praha: CVUT, 1998. [5] KayPENTAX. Technick´a dokumentace KayPentax Phonatory Aerodynamic System. [online] Dostupn´ y na URL:
[cit. 2015-12-10]. ˇ [6] SVEC, Jan. Studium mechanicko-akustick´ych vlastnost´ı zdroje lidsk´eho hlasu, Dizertaˇcn´ı pr´ace. Olomouc: Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta, Univerzita Palack´eho v Olomouci, 1996. ´ SEK, ˇ [7] HYBA Jan. Choroby hrtanu. 1. vyd. Praha: Zdravotnick´e nakladatelstv´ı, 1950. 126 s. Uˇcebnice pro studenty l´ekaˇrsk´ ych fakult a praktick´e l´ekaˇre. [8] UNIVERZITA KARLOVA. Moodle pro v´yuku [online]. Dostupn´ y na URL: [cit. 12.12.2015] [9] KROUPA, Luk´aˇs. Syst´em vyhodnocen´ı parametru jednoho kmitu hlasivek, Diplomov´a pr´ace. Plzeˇ n: Fakulta aplikovan´ ych vˇed, Z´apadoˇcesk´a univerzita v Plzni, 2015.
55
Literatura ˇ ˇ Marek - HAL´IR, ˇ Martin. Praktick´y kurz hlasov´e [10] KUCERA, Martin - FRIC, rehabilitace a reedukace. Opoˇcno: M. Kuˇcera, 2010. 67 s. ISBN 978-80-2548244-5. [11] HAHN, Aleˇs a kolektiv. Otorinolaryngologie a foniatrie v souˇcasn´e praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 390 s. ISBN 978-80-247-0529-3. [12] TITZE, Ingo R. Principles of Voice Production. 2. vyd. Iowa City: Natioanl Center for Voice and Speech, 1994. 409 s. ISBN 978-0137178933. 1994. [13] KayPENTAX. Phonatory Aerodynamic System (PAS) Model 6600: Instruction manual, Kay Elemetrics Corp. [14] STEMPLE, Joseph - WEINRICH, Barbara - BREHM, Susan Baker: Phonatory Aerodynamic System: A Clinical Manual. Kay Elemetrics Corp., 2008. ˇ [15] VASEK, Martin. N´ahradn´ı hlasivky pro generov´an´ı zdrojov´eho hlasu, Doktorsk´a pr´ace. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, 2013. ˇ ´ Pavel, VAVRA, ´ [16] PESTA, Jiˇr´ı - SL´IPKA, Jaroslav, NOVY, Frantiˇsek. Hodnocen´ı kvality z´avˇeru glottis. Otorinolaryngologie a foniatrie, vol. 59, no. 4. s. 190-196. ˇ a l´ekaˇrsk´a spoleˇcnost Jana Evangelisty Purkynˇe, 2010. ISSN 1210Praha: Cesk´ 7867. [17] ZRAICK, Richard I. - SMITH-OLINDE, Laura - SHOTTS, Laura L.: Adult Normative Daa for the KaypPENTAX Phonatory Aerodynamic System model 6600. Little Rock, Arkansas: University of Arkansas for Medical Sciences, University of Arkansas at Little Rock, 2011. [18] GRAY, Henry. Anatomy of the human body. Philadelphia : Lea & Febiger, 1918. ISBN 1-58734-102-6. [19] KayPENTAX: Multi-Dimensional Voice Program, Model 5105: Operation manual. Kay Elemetrics Corp. [20] TITZE, Ingo R. - Riede, Tobias. A Cervid Vocal Fold Model Suggests Greater Glottal Efficiency in Calling at High Frequencies. PLoS Computational Biology, August 2010, vol. 6, no. 8. [21] TITZE, Ingo R. aj. Vocal power and pressure-flow relationships in ecised tiger larynges. The Journal of Experimental Biology, July 2010, no. 213. [22] RIEDE, Tobias. Subglottal pressure, tracheal airflow, and intrinsic laryngeal muscle activity during rat ultrasound vocalization. J Neurophysiol, August 2011, no. 106, s. 2580-2592.
56
Literatura
[23] TITZE, Ingo R. - Regulating glottal airflow in phonation: Application of the maximum power transfer theorem to a low dimensional phonation model. Acoustical Docety of America, September 2001, no. 111, s. 367-376. [24] KURD´IK, Michael. Z´atˇeˇzov´e hlasov´e testy, Diplomov´a pr´ace. Plzeˇ n: Fakulta aplikovan´ ych vˇed, Z´apadoˇcesk´a univerzita v Plzni, 2013.
57
A Struktura pˇriloˇzen´eho DVD • Data-ref - Data pro soubor referenˇcn´ıch jedinc˚ u. – MDVA ∗ wav - Audiosign´aly vyhodnocovan´e pomoc´ı MDVA. ∗ mdv - Textov´e soubory (.mdv) s v´ ysledky MDVA. ∗ jpg - Obr´azky (.jpg) profilov´ ych graf˚ u z MDVA. – SCORE ∗ wav - Audiosign´aly vyhodnocovan´e pomoc´ı SCORE. ∗ txt - Textov´e soubory s v´ ysledky SCORE. – PAS ∗ txt - Textov´e soubory s v´ ysledky aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı. ∗ nsp - Sign´aly z aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı. ∗ wav - Audiosign´aly ve form´atu .wav z´ıskan´e z .nsp soubor˚ u. • Archivace - Sloˇzka s datab´az´ı. • Zpracovani.xls - Soubor MS Excel s v´ ysledky a postupy. • BcP.pdf - Text bakal´aˇrsk´e pr´ace • Latex-source - Zdrojov´e soubory textu pr´ace.
58
B Uk´azky graf˚ u y = 0,0003e0,1617x
AEFF = f(MEADB) 4000,00
3500,00
3000,00
AEFF
2500,00
2000,00
1500,00
1000,00
500,00
0,00 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00
90,00
95,00
100,00
MEADB
Obr´azek B.1: Celkov´ y v´ yvoj parametru AEFF.
59
105,00
110,00
Uk´azky graf˚ u
y = 1,6565e0,0389x
ARES = f(MEADB) 300,00 280,00 260,00 240,00 220,00 200,00
ARES
180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00
90,00
95,00
100,00
105,00
110,00
MEADB
Obr´azek B.2: Celkov´ y v´ yvoj parametru ARES. y = 5E-13x5,9306
APOW = f(MEADB) 1,000 0,900 0,800 0,700
APOW
0,600 0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00
90,00
95,00
100,00
MEADB
Obr´azek B.3: Celkov´ y v´ yvoj parametru APOW. 60
105,00
110,00
Uk´azky graf˚ u
y = 1E-08x4,6254
MPAP = f(MEADB) 50,00 45,00 40,00 35,00
MPAP
30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00
90,00
95,00
100,00
105,00
110,00
MEADB
Obr´azek B.4: Celkov´ y v´ yvoj parametru MPAP. y = 0,0004x1,3517
TARF = f(MEADB) 0,70
0,60
TARF
0,50
0,40
0,30
0,20
0,10
0,00 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00
90,00
95,00
100,00
MEADB
Obr´azek B.5: Celkov´ y v´ yvoj parametru TARF. 61
105,00
110,00
ARES
ARES
Uk´azky graf˚ u
300,00 280,00 260,00 240,00 220,00 200,00 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 300,00 80,00 280,00 60,00 260,00 40,00 240,00 20,00 220,00 0,00 200,0065,00
70,00
180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 1,000 80,00 0,900 60,00 0,800 40,00 20,00 0,700 0,00 65,00 0,600
70,00
75,00
80,00
ARES = f(MEADB)
y = 1,9601x - 123,15
ARES = f(MEADB)
y = 1,9601x - 123,15
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
110,00
APOW
APOW = f(MEADB) Obr´azek B.6: V´ yvoj parametru ARES jednoho referenˇcn´ıho jedince.
75,00
80,00
0,500
95,00
100,00
105,00
110,00
0,400 0,300 1,000 0,200 0,900 0,100 0,800 0,000 0,70065,00
APOW = f(MEADB)
70,00
75,00
80,00
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
70,00
75,00
80,00
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
0,600 APOW
85,00 90,00 MEADB
110,00
0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000 65,00
110,00
Obr´azek B.7: V´ yvoj parametru APOW jednoho referenˇcn´ıho jedince.
62
Uk´azky graf˚ u
AEFF = f(MEADB)
y = 0,0031e0,138x
AEFF = f(MEADB)
y = 0,0031e0,138x
2600,00 2400,00 2200,00 2000,00 1800,00 AEFF
1600,00 1400,00 1200,00 1000,00 800,00 2600,00 600,00 2400,00 400,00
AEFF
2200,00 200,00 2000,00 0,00 1800,00 65,00 1600,00
70,00
75,00
80,00
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
110,00
1400,00 1200,00
MPAP = f(MEADB) Obr´azek B.8: V´ yvoj parametru AEFF jednoho referenˇcn´ıho jedince.
1000,00 50,00 800,00
45,00 600,00
MPAP
400,00 40,00 200,00 35,00 0,00 30,00 65,00
75,00
80,00
25,00
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
110,00
20,00 15,00 50,00 10,00 45,00 5,00 40,00 0,00 35,00 65,00 30,00
MPAP
70,00
MPAP = f(MEADB)
70,00
75,00
80,00
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
110,00
70,00
75,00
80,00
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
110,00
25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 65,00
Obr´azek B.9: V´ yvoj parametru MPAP jednoho referenˇcn´ıho jedince.
63
Uk´azky graf˚ u
0,138x
TARF = f(MEADB) 0,70 0,60
TARF
0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 65,00
70,00
75,00
80,00
85,00 90,00 MEADB
95,00
100,00
105,00
110,00
Obr´azek B.10: V´ yvoj parametru TARF jednoho referenˇcn´ıho jedince.
64
C Uˇzivatelsk´y manu´al C.1
Pozn´ amky k instalaci
Aplikaci PhonatoryArchive je moˇzno provozovat pod v´ yvojov´ ym prostˇred´ım MS Access na poˇc´ıtaˇci, kde je MS Access instalov´an (samostatnˇe, nebo jako souˇc´ast bal´ıku MS Office Professional ). Pokud v´ yvojov´e prostˇred´ı MS Access instalov´ano nen´ı, je nutno nainstalovat MS Access Runtime. Ten je volnˇe ke staˇzen´ı napˇr. na . Aplikace PhonatoryArchive se skl´ad´a ze dvou ˇca´st´ı. Soubor PhonatoryArchive_Data.accdb obsahuje tabulky s archivovan´ ymi daty. Tento soubor spolu se souborem Diagnozy.accdb je vhodn´e um´ıstit na server na s´ıti, aby byl dosaˇziteln´ y jako sd´ılen´ y ze vˇsech poˇc´ıtaˇc˚ u, na kter´ ych bude aplikace PhonatoryArchive provozov´ana. Druh´a ˇc´ast aplikace PhonatoryArchive se skl´ad´a ze souboru PhonatoryArchive.ini a PhonatoryArchive.accdb. PhonatoryArchive.accdb obsahuje formul´aˇre pro zobrazen´ı archivovan´ ych dat a tak´e programovou ˇca´st aplikace. Tyto soubory je tˇreba zkop´ırovat do zvolen´eho adres´aˇre na kaˇzd´ y poˇc´ıtaˇc, na nˇemˇz m´a b´ yt aplikace PhonatoryArchive provozov´ana. Pro spuˇstˇen´ı aplikace je vhodn´e um´ıstit na plochu z´astupce, kter´ y m´a poloˇzku C´ıl nastavenu na: <Soubor spouˇ stˇ ej´ ıc´ ı MS Access vˇ cetnˇ e cel´ e cesty> <Soubor Phonatory Archive.accdb> /runtime /x ZobrazitZakladniForm Napˇr.: "C:\Program Files (x86)\Microsoft Office\Office12\MSACCESS.EXE" "E:\Lu\20160314_ArchivaceVysledku\PhonatoryArchive.accdb"/runtime /x ZobrazitZakladniForm
65
N´avod k pouˇzit´ı
C.2
Uˇzivatelsk´y manu´ al
N´ avod k pouˇ zit´ı
V inicializaˇcn´ım souboru PhonatoryArchive je nejprve vhodn´e nastavit implicitn´ı cesty k adres´aˇr˚ um, kde se nach´az´ı konkr´etn´ı data, jeˇz budou do datab´aze naˇc´ıt´ana (obr. C.1).
Obr´azek C.1: Nastaven´ı defaultn´ıch adres´aˇr˚ u. Po otevˇren´ı datab´aze je zobrazen u ´vodn´ı formul´aˇr programu (obr. C.2). Stiskem tlaˇc´ıtka Seznam pacient˚ u, zobrazen´ı a import v´ysledk˚ u se uˇzivateli zobraz´ı dalˇs´ı formul´aˇr jiˇz se seznamem jednotliv´ ych mˇeˇren´ı. Pro zad´an´ı nov´eho pacienta staˇc´ı kliknout na tlaˇc´ıtko Nov´y pacient v horn´ı liˇstˇe formul´aˇre nebo na pr´azdn´ y ˇra´dek v seznamu pacient˚ u a vyplnit potˇrebn´e u ´daje (obr. C.3). Pro naˇcten´ı nov´eho vyˇsetˇren´ı mus´ı uˇzivatel nejprve vybrat ˇra´dek pˇredstavuj´ıc´ı vybran´eho pacienta a n´aslednˇe stisknout tlaˇc´ıtko Import Aerodyn v horn´ı liˇstˇe formul´aˇre. Objev´ı se okno pro v´ ybˇer konkr´etn´ıho textov´eho souboru, kter´ y obsahuje v´ ysledky aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı (obr. C.4). Po vybr´an´ı textov´eho souboru se objev´ı dalˇs´ı okno pro v´ ybˇer sign´alu poˇr´ızen´eho bˇehem aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı (obr. C.5). V pˇr´ıpadˇe, ˇze import probˇehl u ´spˇeˇsnˇe, je o tom uˇzivatel informov´an prostˇrednictv´ım dialogov´eho okna. Naˇcten´e parametry aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı jsou vyps´any v doln´ım podoknˇe formul´aˇre (obr. C.6). Importovan´e soubory jsou v adres´aˇri automaticky pˇrejmenov´any tak, ˇze pˇred p˚ uvodn´ı n´azev souboru je zaps´ano heslo Importov´an a n´asleduje datum a ˇcas importu. Kdyˇz je naˇcteno aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı, lze pˇristoupit k nahr´an´ı dalˇs´ıch vyˇsetˇren´ı. V´ ybˇerem ˇr´adku s konkr´etn´ım vyˇsetˇren´ım a stiskem tlaˇc´ıtka Import MDVA v horn´ı 66
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
liˇstˇe podokna se zobraz´ı okno pro v´ ybˇer textov´eho souboru s v´ ysledn´ ymi parametry z MDVA (obr. C.7). Po vybr´an´ı konkr´etn´ıho souboru je uˇzivatel vyzv´an i k v´ ybˇeru audiosign´alu, nad n´ımˇz byla provedena MDVA, a d´ale i odpov´ıdaj´ıc´ıho obr´azku, kter´ y pˇredstavuje v´ ystup z MDVA. V z´aloˇzce MDVA podokna s v´ ysledky lze zobrazit pˇrehled vˇsech parametr˚ u vˇcetnˇe obr´azku. Mezi zobrazovan´ ymi vyˇsetˇren´ı lze pˇrep´ınat prostˇrednictv´ım v´ ybˇeru konkr´etn´ıho ˇr´adku, kter´ y m´a b´ yt zobrazen (obr. C.8). Pro import v´ ysledk˚ u testu SCORE je tˇreba opˇet vybrat pˇr´ısluˇsn´e aerodynamick´e vyˇsetˇren´ı a pokraˇcovat stiskem tlaˇc´ıtka Import SCORE. Uˇzivatel je vyzv´an k v´ ybˇeru textov´eho souboru s parametry z testu SCORE a tak´e audiosign´alu, nad n´ımˇz byl test proveden. Z´aloˇzky SCORE (form´at 1) a SCORE (form´at 2) slouˇz´ı k r˚ uzn´ ym styl˚ um zobrazen´ı v´ ysledk˚ u. Prvn´ı pˇr´ıpad zobrazuje pouze ˇr´adky s jednotliv´ ymi vyˇsetˇren´ımi a jejich v´ ysledky (obr. C.9), druh´ y form´at zobrazuje pˇrehlednˇejˇs´ı komplexn´ı verzi v´ ysledk˚ u (obr. C.10). Nahran´e soubory jako sign´aly ˇci obr´azky lze poklepem na ikonu pˇrehr´at/zobrazit, uloˇzit ˇci odebrat.
67
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
´ Obr´azek C.2: Uvodn´ ı formul´aˇr.
68
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.3: Zaloˇzen´ı nov´eho pacienta.
69
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.4: V´ ybˇer textov´eho souboru s v´ ysledky aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı.
70
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.5: V´ ybˇer .nsp souboru se sign´alem z aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı.
71
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.6: Zobrazen´ı v´ ysledk˚ u aerodynamick´eho vyˇsetˇren´ı.
72
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.7: V´ ybˇer textov´eho souboru s v´ ysledky MDVA.
73
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.8: Zobrazen´ı v´ ysledk˚ u MDVA.
74
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.9: Zobrazen´ı v´ ysledk˚ u SCORE, form´at 1.
75
N´avod k pouˇzit´ı
Uˇzivatelsk´y manu´ al
Obr´azek C.10: Zobrazen´ı v´ ysledk˚ u SCORE, form´at 2.
76