Za´padoˇceska´ univerzita v Plzni Fakulta aplikovany´ch vˇed Katedra informatiky a vy´poˇcetn´ı techniky
Diplomov´ a pr´ ace Mobiln´ı aplikace pro rezervace objekt˚ u
Plzeˇ n, 2013
Luk´aˇs Gemela
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem diplomovou pr´aci vypracoval samostatnˇe a v´ yhradnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u. V Plzni dne 19. dubna 2013 Luk´aˇs Gemela
Abstract TODO ABSTRACT
Obsah ´ 1 Uvod
1
2 Problematika spr´ avy v´ yp˚ ujˇ cek 2.1 Motivace . . . . . . . . . . . . . . 2.2 St´ avaj´ıc´ı syst´emy . . . . . . . . . 2.3 Generalizace probl´emu v´ yp˚ ujˇcek 2.4 Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
2 2 3 4 13
. . . .
14 14 15 20 25
4 Specifikace poˇ zadavk˚ u 4.1 Specifikace pro server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Specifikace pro klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26 26 26
5 Moˇ znosti 5.0.1 5.0.2 5.0.3
27 27 27 27
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
3 Mobiln´ı zaˇ r´ızen´ı 3.1 Proˇc mobiln´ı zaˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Technick´e prostˇredky mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı . . . . . . . 3.3 Vyuˇzitelnost mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı pro syst´em rezervac´ı 3.4 Mobiln´ı platforma Android . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
implementace Spring Framework . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SOA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N-Tier . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6 RAT - Reserve A Thing! 6.1 Server . . . . . . . . . . 6.1.1 Datov´ a vrstva . . 6.1.2 Aplikaˇcn´ı vrstva 6.1.3 Webov´e rozhran´ı 6.1.4 REST rozhran´ı . 6.2 Klient . . . . . . . . . . 6.2.1 Architektura . . 7 Z´ avˇ er
. . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
28 28 28 28 28 29 29 29 30
OBSAH
OBSAH
A Administr´ atorsk´ a dokumentace A.1 Nasazen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A.2 Administrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31 31 31
B Uˇ zivatelsk´ a pˇ r´ıruˇ cka
32
4
´ 1 Uvod T´emˇeˇr v kaˇzd´e rozs´ ahlejˇs´ı organizaci obvykle existuje mnoˇzina invent´arn´ıho majetku, kter´ y je dostupn´ y ˇclen˚ um t´eto organizace k zap˚ ujˇcen´ı nebo doˇcasn´emu vyuˇz´ıv´ an´ı. Mluv´ıme–li o tomto majetku, m´ame na mysli jak vˇeci movit´e, jako je napˇr´ıklad v´ ypoˇcetn´ı technika nebo kancel´aˇrsk´e pom˚ ucky, tak vˇeci nemovit´e, jako jsou m´ıstnosti, budovy atp. Za modelovou organizaci si m˚ uˇzeme pˇredstavit napˇr´ıklad neziskov´e organizace, mal´e a stˇredn´ı podniky nebo vzdˇel´avac´ı instituce. Term´ınem v´ yp˚ ujˇcka“ pˇredmˇetu pot´e nemysl´ıme pˇred´an´ı do d´eletrvaj´ıc´ıho uˇz´ıv´an´ı ” v ˇr´adech t´ ydn˚ u nebo mˇes´ıc˚ u, ale kr´atkodob´e zap˚ ujˇcen´ı pˇredmˇetu jeho ˇzadateli s t´ım pˇredpokladem, ˇze se oˇcek´ av´ a jeho opˇetovn´e navr´acen´ı v pˇredem domluven´em term´ınu tak, aby si pˇredmˇet mohl p˚ ujˇcit jin´ y ˇzadatel. Tato diplomov´ a pr´ ace se zab´ yv´a probl´emem spr´avy v´ yp˚ ujˇcek movit´ ych i nemobit´ ych objekt˚ u a implementac´ı jeho ˇreˇsen´ı za pomoci unik´atn´ıch moˇznost´ı mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı. Nejprve dojde k celkov´emu zobecnˇen´ı probl´emu a nast´ınˇen´ı z´akladn´ıch poˇzadavk˚ u kladen´ ych na vznikaj´ıc´ı syst´em tak, aby bylo moˇzn´e spr´avu v´ yp˚ ujˇcek efektivnˇe ˇreˇsit Kap. (2). V Kap. 3 budou podrobnˇe rozebr´any moˇznost´ı splnˇen´ı tˇechto poˇzadavk˚ u s vyuˇzit´ım vlastnost´ı mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı. N´aslednˇe se v Kap. 4 ˇcten´ aˇr sezn´ am´ı s u ´plnou specifikac´ı poˇzadavk˚ u, kter´e bude syst´em implementovat. V realizaˇcn´ı ˇc´ asti (Kap. 5) dojde k rozboru obecn´ ych architektonick´ ych ˇreˇsen´ı obdobn´ ych syst´em˚ u, aby byla pot´e uk´az´ana konkr´etn´ı implementace syst´emu pro p˚ ujˇcov´ an´ı a rezervaci objekt˚ u (Kap. 6).
1
2 Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇ cek 2.1
Motivace
S rostouc´ım poˇctem participuj´ıc´ıch ˇclen˚ u nebo objekt˚ u po ˇcase zaˇcne vznikat probl´em, jak tyto v´ yp˚ ujˇcky“ efektivnˇe spravovat. Obvykl´ y zp˚ usob ˇreˇsen´ı u movit´ ych ” objekt˚ u je zaveden´ı v´ yp˚ ujˇcn´ıho listu“, kde kaˇzd´ y uˇzivatel vyˇzadovan´eho pˇredmˇetu ” strzuje pˇrevzet´ı pˇredmˇetu a zavazuje se, ˇze jej do dohodnut´eho term´ınu opˇet vr´at´ı. Akt vracen´ı pˇredmˇetu obvykle opˇet vyˇzaduje z´apis do v´ yp˚ ujˇcn´ıho listu s ˇcasem navr´acen´ı a opˇetovn´e stvrzen´ı podpisem uˇzivatele. Motivac´ı pro vytvoˇren´ı t´eto pr´ace bylo provozov´an´ı o dlouhodob´a neudrˇzitelnost obdobn´eho syst´emu spr´ avy v´ yp˚ ujˇcek movit´ ych vˇec´ı na Katedˇre informatiky a v´ ypoˇcetn´ı techniky pˇri Z´ apadoˇcesk´e Univerzitˇe v Plzni. S t´ımto pˇr´ıstupem se ovˇsem poj´ı nˇekolik nedostatk˚ u: - movit´e objekty nelze na z´ akladˇe pap´ırov´eho formul´aˇre efektivnˇe rezervovat do budoucnosti - z´ aznamy o zap˚ ujˇcen´ı jsou dostupn´e pouze na jednom m´ıstˇe v pap´ırov´e podobˇe - nelze efektivnˇe sledovat vyuˇzitelnost pˇredmˇet˚ u - samotn´ y akt v´ yp˚ ujˇcky je pomˇernˇe zdlouhav´ y a obtˇeˇzuj´ıc´ı - dohledatelnost jak´ ychkoliv dalˇs´ıch u ´daj˚ u na z´akladˇe pap´ırov´eho podkladu je miziv´ a - uˇzivatel´e maj´ı pˇri vyplˇ nov´ an´ı pap´ırov´ ych formul´aˇr˚ u sklony k chyb´am a nepˇresnostem U nemovit´ ych objekt˚ u pot´e obvykle existuje cosi jako rozvrhov´ y kalend´aˇr rezervac´ı, kter´ y m˚ uˇze b´ yt na u ´rovni slovn´ı dohody mezi vˇsemi participuj´ıc´ımi uˇzivateli, v podobˇe napˇr´ıklad n´ astˇenky. V rozs´ahlejˇs´ıch organizac´ıch v pˇr´ıpadˇe m˚ uˇze b´ yt ˇreˇsen extern´ım informaˇcn´ım syst´emem (na Z´apadoˇcesk´e Univerzitˇe tuto roli zast´av´a syst´em IS/STAG). Bylo by vhodn´e zobecnit probl´em v´ yp˚ ujˇcky movit´ ych a nemovit´ ych objekt˚ u, zav´est jednotnou terminologii tak, aby byly navrˇzen´e postupy obecnˇe pouˇziteln´e, a navrhnout ˇreˇsen´ı v podobˇe nˇejak´eho druhu informaˇcn´ıho syst´emu.
2
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
2.2
St´avaj´ıc´ı syst´emy
St´ avaj´ıc´ı syst´ emy
Teoretick´ a ˇreˇsen´ı prop˚ ujˇcov´ an´ı zdroj˚ u ve velmi obecn´e rovinˇe existuj´ı a jsou pops´ana v r´ amci tzv. Inventory managementu. Tento pojem poch´az´ı z logistiky a oznaˇcuje sadu postup˚ u zab´ yvaj´ıc´ıch se ot´azkami dohledu nad skladov´ ymi z´asobami, jejich objedn´ av´ an´ı a udrˇzov´ an´ı jejich poˇctu v udrˇziteln´ ych mez´ıch. Syst´emy, kter´e se nejv´ıce bl´ıˇz´ı potˇreb´ am t´eto pr´ace, se pot´e zpravidla oznaˇcuj´ı jako invent´arn´ı syst´emy (Inventory Systems nebo Stock Systems). Ty lze charakterizovat jako sadu hardwarov´ ych a softwarov´ ych n´astroj˚ u, kter´e automatizuj´ı proces sledov´ an´ı invent´arn´ıch objekt˚ u. Druh sledovan´ ych objekt˚ u m˚ uˇze b´ yt vpravdˇe jak´ ykoliv poˇcitateln´ y pˇredmˇet (napˇr´ıklad obleˇcen´ı, knihy, technick´e vybaven´ı). Modern´ı invent´arn´ı syst´emy jsou t´emˇeˇr v´ yhradnˇe zaloˇzeny na technologii skenovateln´ ych ˇc´ arov´ ych k´od˚ u, QR k´od˚ u nebo RFID ˇst´ıtk˚ u (viz d´ale). Takov´ ych syst´em˚ u je cel´ a ˇrada, obvykle je invent´arn´ı syst´em souˇc´ast´ı cel´eho bal´ıku rozs´ ahl´ ych podnikov´ ych syst´em˚ u jako je napˇr´ıklad Microsoft Dynamics nebo Oracle SCM. Vˇsechny ale maj´ı jedno spoleˇcn´e – jsou zamˇeˇreny na v´ yrobu a logistiku invent´ aˇre, kter´ y je urˇcen k prodeji, nikoliv k u ´ˇcel˚ um zap˚ ujˇcov´an´ı zamˇestnanc˚ um (nebo ˇclen˚ um organizace). Spr´ avou takov´eho druhu objekt˚ u, kter´e se obvykle oznaˇcuje slovem assets, se zab´ yv´ a jin´ a discipl´ına – tzn. Asset Management. V podnikov´e terminologii se slovo asset pˇrekl´ ad´ a jako tzv. provozn´ı aktivum, neboli objekt, kter´ y generuje pˇridanou hodnotu. Mezi aktiva m˚ uˇzeme zaˇradit pozemky, budovy, ale i stroje, softwarov´e licence a dalˇs´ı zaˇr´ızen´ı. Asset management se pot´e zab´ yv´a spr´avou tˇechto aktiv bˇehem jejich ˇzivotn´ıho cyklu tak, aby jejich provozov´an´ı generovalo maxim´aln´ı pˇridanou hodnotu. Asset Management syst´em˚ u je cel´a ˇrada – z tˇech nejvˇetˇs´ıch zde jmenujme napˇr. Maximo Asset Management od IBM, Software Asset Management od spoleˇcnosti Microsoft a z tˇech ryze ˇcesk´ ych napˇr´ıklad ALVAO Asset Management. Tyto syst´emy zpravidla umoˇzn ˇuj´ı pˇridˇelovat jednotliv´a aktiva mezi zamˇestnance v r´amci evidence majektu (aby bylo vˇzdy jasn´e, kdo m´a danou SW licenci, poˇc´ıtaˇc atd. aktu´alnˇe v drˇzen´ı) – ˇz´ adn´ y z nich ovˇsem neposkytuje moˇznost pl´anov´an´ı, rezervac´ı ani okamˇzit´eho vyzvednut´ı z podnˇetu zamˇestnanc˚ u. Nav´ıc naˇs´ım c´ılem nen´ı majetek evidovat (i kdyˇz nˇejak´ a forma evidence bude pravdˇepodobnˇe nutn´a), ani ˇr´ıdit jeho ˇzivotn´ı cyklus, ale pouze ˇr´ıdit jeho ˇcasov´ y“ obˇeh mezi uˇzivateli. ” Jak je vidˇet, analogie ˇreˇsen´ı naˇseho probl´emu se v podnikov´e informaˇcn´ı sf´eˇre nehled´ a snadno. Samozˇrejmˇe existuj´ı specializovan´e syst´emy pro napˇr. rezervaci hotelov´ ych pokoj˚ u nebo pro p˚ ujˇcovny rozliˇcn´ ych druh˚ u movit´ ych objekt˚ u, autorovi t´eto pr´ ace se vˇsak nepodaˇrilo naj´ıt ˇz´adn´ y st´avaj´ıc´ı software, kter´ y by celistvˇe ˇreˇsil nast´ınˇen´ y probl´em vyp˚ ujˇcov´ an´ı majetku v obecn´e rovinˇe.
3
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
2.3
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´ emu v´ yp˚ ujˇ cek
´ Ukolem t´eto kapitoly je zobecnit probl´em v´ yp˚ ujˇcek a definovat term´ıny, se kter´ ymi by bylo moˇzn´e d´ ale pracovat.
Objekt, Uˇ zivatel, Rezervace Protoˇze ˇreˇs´ıme v´ yp˚ ujˇcky jak nemovit´ ych, tak movit´ ych pˇredmˇet˚ u, nebudeme tyto pojmy jiˇz nad´ ale pouˇz´ıvat a shrneme jej do jednoho term´ınu objekt, a to n´asledovnˇe: Definice 1. Objekt“ je movit´y nebo nemovit´y majetek organizace, kter´y lze doˇcasnˇe ” p˚ ujˇcit jeho uˇzivatel˚ um. Aktem zap˚ ujˇcen´ı objektu“ budeme tedy nad´ale rozumˇet nejen fyzick´e zap˚ ujˇcen´ı ” napˇr. notebooku, ale i zap˚ ujˇcen´ı m´ıstnosti pro prezentaci, konferenˇcn´ıho s´alu pro pˇredn´ aˇsku, cel´e budovy pro r˚ uzn´e akce atp. Nyn´ı definujme term´ın pro uˇzivatele syst´emu: Definice 2. Uˇzivatel“ je ˇclen organizace nebo jin´ a osoba, kter´ a je opr´ avnˇena ” k vyp˚ ujˇcov´ an´ı objekt˚ u. Zcela z´ amˇernˇe neomezujume uˇzivatele pouze na hranice organizace. T´ım n´am moˇzn´ y poˇcet uˇzit´ı dramaticky nar˚ ust´a napˇr´ıklad o parkovac´ı m´ısta pro n´avˇstˇevn´ıky nebo online m´ıstenku k sezen´ı v autobuse. Jedin´e, co je nutn´e pro koncov´ y syst´em ˇreˇsit, je pr´ avˇe opr´ avnˇenost k v´ yp˚ ujˇcce. Aby dosud navrˇzen´ y model d´aval smysl, je tˇreba zav´est logiku rezervac´ı objekt˚ u. Aktem rezervace objektu uˇzivatel ˇr´ık´a, ˇze je to on, kdo bude ˇz´adan´ y objekt v budouc´ım ˇcasov´em u ´seknu vyuˇz´ıvat a ˇz´adn´ y jin´ y uˇzivatel nen´ı opr´avnˇen do tohoto ˇcasov´eho u ´seku jakkoliv zasahovat nebo v tomto u ´seku objekt s´am vyuˇz´ıvat. Definice 3. Rezervace“ je kladn´y ˇcasov´y u ´sek poˇc´ınaj´ıc´ı v pˇr´ıtomnosti nebo bu” doucnosti, ve kter´em jeden objekt m˚ uˇze vyuˇz´ıvat pouze jeden uˇzivatel. Rezervac´ı m˚ uˇze m´ıt jeden uˇzivatel libovoln´e mnoˇzstv´ı a libovoln´ y poˇcet rezervac´ı m˚ uˇze b´ yt v´ az´ an k jednomu objektu – jedinou podmiˇ nuj´ıc´ı prerekvizitou pro vytvoˇren´ı rezervace je neexistence jin´e rezervace ve stejn´em ˇcasov´em u ´seku. V´ ysledkem je vlastnˇe kalend´ aˇr ˇcasov´ ych ud´alost´ı – rezervac´ı, a to jak pro uˇzivatele, tak pro objekt.
4
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
ˇ Zivotn´ ı cyklus rezervace Nyn´ı je nutn´e si poloˇzit ot´ azku, jak zobecnit vlastn´ı vyzved´av´an´ı a vracen´ı objekt˚ u. Je tˇreba si uvˇedomit, ˇze tato ˇcinnost se jiˇz vlastnˇe nevztahuje na konkr´etn´ı objekty, ale na jejich rezervace. Samozˇrejmˇe, objekt zde hraje roli pˇredmˇetu rezervace, bez nˇej by vlastnˇe rezervace samotn´ a postr´adala smysl – nicm´enˇe je to pr´avˇe rezervace, kter´a bude uˇzivateli vytv´ aˇrena, upravov´ana a nakonec fyzicky vyzvednuta“. ” V samotn´em u ´vodu t´eto pr´ace jiˇz bylo ˇreˇceno, ˇze k vyzvednut´ı pˇredmˇetu doch´az´ı v okamˇziku podpisu kolonky v pap´ırov´em formul´aˇri. T´ım uˇzivatel vlastnˇe potvrdil“ svou rezervaci a je nyn´ı opravdu opr´avnˇen k tomu, aby mohl ˇz´adan´ y ” pˇredmˇet pˇrevz´ıt. Co ale u napˇr. v´ yˇse zm´ınˇen´eho pˇr´ıkladu parkovac´ıho st´an´ı? Tam k pˇrevzet´ı objektu doch´ az´ı uˇz samotn´ ym aktem pˇr´ıjezdu auta, u rezervace m´ıstnosti fyzick´ ym obsazen´ım m´ıstnosti atp. Je pˇrinejmenˇs´ım poˇsetil´e v tˇechto pˇr´ıpadech vyˇzadovat po uˇzivatel´ıch jakoukoliv dalˇs´ı akci. Jednak je to zbyteˇcn´ y proces nav´ıc a jednak je miziv´ a ˇsance, ˇze by uˇzivatel´e v tˇechto situac´ıch modelem pˇredepsanou ˇ sen´ım je tedy rozdˇelen´ı objekt˚ akci skuteˇcnˇe prov´ adˇeli. Reˇ u do dvou kategori´ı: Definice 4. Objekty dˇel´ıme na povinnˇe potvrzovan´e pˇri vyzvednut´ı a nepotvrzovan´e pˇri vyzvednut´ı. Povinnˇe potvrzovan´e objekty jsou ty objekty, jejichˇz rezervace budou pro vyzvednut´ı vyˇzadovat po majiteli t´eto rezervace nˇejakou akci. Rezervace nepotvrzovan´ ych objekt˚ u ˇz´ adnou akci vyˇzadovat nebudou a k jejich vyzvednut´ı dojde uˇz jen t´ım, ˇze term´ın poˇc´ atku ˇcasov´eho r´ amce rezervace se ocitne v souˇcasnosti. ˇ aˇr by nemˇel nab´ Cten´ yt dojmu, ˇze povinnˇe potvrzovan´e pˇredmˇety jsou vˇzdy ty movit´e a nepotvrzovan´e ty nemovit´e. D´ıky tomu, ˇze vynucen´ım potvrzen´ı o vyzvednut´ı vznik´ a vlastnˇe nov´ y z´ aznam o aktivitˇe uˇzivatele, je moˇzn´e si pˇredstavit sc´en´aˇre, kdy se i u nemovit´ ych objekt˚ u uplatn´ı potvrzovan´ı a naopak: - chceme sledovat re´ alnou uˇz´ıvanost objekt˚ u - v souˇcasnosti bˇeˇz´ıc´ı rezervace, kter´e jejich majitel nepotvrd´ı (a objekt si tak vlastnˇe nevyzvedne), mohou propadnout“ a objekt si m˚ uˇze v pˇrekr´ yvaj´ıc´ım ” se ˇcasov´em r´ amci rezervovat jin´ y uˇzivatel - movit´e objekty se pohybuj´ı v omezen´em prostoru, nen´ı potˇreba jejich obˇeh potvrzov´ an´ım komplikovat Z podobn´ ych d˚ uvod˚ u je d´ ale zavedeno i potvrzov´an´ı pˇri vracen´ı objektu: Definice 5. Objekty dˇel´ıme na povinnˇe potvrzovan´e pˇri vracen´ı a nepotvrzovan´e pˇri vracen´ı.
5
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
Rezervace takto potvrzovan´ ych objekt˚ u budou vyˇzadovat obdobnou formu akce pˇri vracen´ı jako objekty potvrzovan´e pˇri vyzvednut´ı. V´ yhody jsou zˇrejn´e – rezervaci je moˇzn´e uˇzivatelem pˇredˇcasnˇe ukonˇcit a ostatn´ı uˇzivatel´e tak budou m´ıt v re´aln´em ˇcase informaci o tom, zdali je jimi sledovan´ y objekt aktu´alnˇe k dispozici. Zaveden´ım povinnˇe potvrzovan´ ych a nepotvrzovan´ ych objekt˚ u, at’ uˇz pˇri vyzvednut´ı, ˇci pˇri vracen´ı, n´ am umoˇzn´ı jistou formu genericity a flexibility cel´eho modelu – z´aleˇz´ı jen na konkr´etn´ı situaci a pouˇzit´ı, re´aln´emu druhu objekt˚ u a pˇr´an´ı uˇzivatel˚ u.
Cyklick´ e rezervace Nejr˚ uznˇejˇs´ı lidsk´e aktivity se v ˇcase ˇcasto opakuj´ı – nejinak je to i s naˇsimi rezervacemi. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt napˇr. kaˇzdot´ ydenn´ı team meeting s potˇrebou rezervace m´ıstnosti, pˇredn´ aˇska s rezervac´ı projektoru apod. Abychom tento jev nˇejak podchytili, zavedeme pojem periodick´a rezervace: Definice 6. Rezervace dˇel´ıme na jednor´ azov´e a opakuj´ıc´ı se v ˇcase, s pevnˇe danou periodou a pevnˇe dan´ym poˇctem opakov´ an´ı. Cyklick´ a rezervace m˚ uˇze b´ yt samozˇrejmˇe vedena k libovoln´emu typu objektu – pokud bude objekt povinnˇe potvrzovan´ y pˇri vyzvednut´ı, mus´ı tak uˇzivatel uˇcinit. Opakov´ an´ı rezervace vˇsak zp˚ usob´ı, ˇze tak mus´ı uˇcinit na poˇc´atku kaˇzd´eho ˇcasov´eho u ´seku rezervace. Obdobn´ a situace bude platit i pro vracen´ı objekt˚ u. Zde vˇsak nast´ av´ a urˇcit´ y nesoulad. Rezervace sama o sobˇe sice k sobˇe v´aˇze objekt a uˇzivatele, model vˇsak v pˇr´ıpadˇe cyklick´e rezervace pokulh´av´a – jak definovat periodiˇcnost? Od jak´eho data? Po jak dlouhou dobu? Jak´ y ˇcasov´ yu ´sek maj´ı zabrat jednotliv´e cykly? Co kdyˇz uˇzivatel bude cht´ıt nˇekter´ y ˇcasov´ yu ´sek pˇreskoˇcit nepˇr´ıklad z d˚ uvodu v´ yluky v rozvrhu? Z tohoto d˚ uvodu upˇresn´ıme pˇredch´azej´ıc´ı definici n´asledovnˇe: Definice 7. Rezervace se skl´ ad´ a z jedn´e nebo v´ıce ˇcasov´ych period, kde kaˇzd´ a perioda obsahuje ˇcasov´y u ´sek rezervace v dan´e periodˇe. a pˇrid´ ame definici dalˇs´ı, kter´ a n´ am umoˇzn´ı jednotliv´e periody vyp´ınat“: ” ˇ Definice 8. Casov´e periody rezervace dˇel´ıme na platn´e a neplatn´e. Vysvˇetlen´ı tˇecho definic je n´ azornˇe uk´az´ano na Obr. 2.1. Kaˇzd´a rezervace se skl´ad´a z jedn´e a v´ıce ˇcasov´ ych period, pˇriˇcemˇz periody maj´ı konstantn´ı d´elku. V tˇechto period´ ach jsou pot´e zahrnuty jednotliv´e ˇcasov´e u ´seky samotn´e rezervace objektu.
6
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
Uˇzivatel m˚ uˇze v tˇechto u ´sec´ıch pouˇz´ıvat pˇredmˇet, kter´ y si zarezervoval. Pokud je nˇekter´ a z period neplatn´ a (na obr´azku zn´azornˇeno ˇsedou barvou), je i ˇcasov´ yu ´sek rezervace v t´eto periodˇe obsaˇzen´ y neplatn´ y a bude se interpretovat tak, jako by ˇz´adn´a rezervace v dan´e periodˇe nikdy nevznikla. rezervace perioda
t
Obr´azek 2.1: Struktura periodick´e rezervace.
Potvrzen´ı vyzvednut´ı objektu Samotn´ y akt vyzvednut´ı rezervace se zd´a jako pomˇernˇe trivi´aln´ı ud´alost. Nicm´enˇe narozd´ıl od vytvoˇren´ı rezervace je tato ud´alost sv´az´ana s aktu´aln´ım ˇcasem a ˇcasem poˇc´atku vyzved´ avan´e rezervace. Jistˇe by nemˇelo b´ yt moˇzn´e vyzved´avat objekty, jejichˇz rezervace jeˇstˇe nezaˇcala. Protoˇze vˇsak uˇzivatel´e sotva budou vyzved´avat objekty v pˇresnˇe dan´ y ˇcas poˇc´ atku rezervace, je tˇreba umoˇznit pˇredˇcasn´e vyzvednut´ı, pˇr´ıpadnˇe vyzvednut´ı po term´ınu zaˇc´atku rezervace. D´ale je tˇreba se pt´at, co se stane s rezervacemi, kter´e nebudou vyzvednuty. Abychom tyto probl´emy mohly b´ yt vyˇreˇseny, je nejprve nutn´e definovat z´akladn´ı ˇcasov´e konstanty rezervac´ı: Definice 9. Minim´ aln´ı d´elka rezervace“ je minim´ aln´ı d´elka ˇcasov´eho u ´seku rez” ervace v kaˇzd´e sv´e periodˇe. Definice 10. Maxim´ aln´ı d´elka rezervace“ je maxim´ aln´ı d´elka ˇcasov´eho u ´seku ” rezervace v kaˇzd´e sv´e periodˇe. Definice 11. Maxim´ aln´ı d´elka rezervace je menˇs´ı nebo rovna ˇcasov´e d´elce periody rezervace. Rezervac´ım jsou t´ımto definov´ any meze pro jejich ˇcasov´e u ´seky. Syst´em samozˇrejmˇe bude muset tyto meze kontrolovat pˇri kaˇzd´em vytv´aˇren´ı nebo editaci rezervace.
7
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
Pˇ redˇ casn´ e vyzvednut´ı Na Obr. 2.2 je zn´ azornˇena ˇcasov´a osa, aktu´aln´ı ˇcas a situace pˇredˇcasn´eho vyzvednut´ı rezervace. Je tˇreba se nejprve pt´at, jak velk´ y ˇcasov´ y rozd´ıl uˇzivatele dˇel´ı od ˇcasu vyzvednut´ı a ˇcasu zaˇc´ atku rezervace objektu, kter´a uˇzivateli patˇr´ı a zda takov´a rezervace v˚ ubec existuje.
Obr´azek 2.2: Pˇredˇcasn´e vyzvednut´ı rezervace. Pokud je tento rozd´ıl menˇs´ı neˇz minim´aln´ı d´elka rezervace, znamen´a to, ˇze mezi aktu´aln´ı ˇcas a ˇcas poˇc´ atku rezervace se jiˇz ˇz´adn´a nov´a rezervace nevejde. Nyn´ı je tˇreba jeˇstˇe zv´ aˇzit dalˇs´ı rezervace, kter´e mohou do ˇcasov´eho rozd´ılu zasahovat. Na Obr. 2.3 je zn´ azornˇena situace, kdy se uˇzivatel1 pokouˇs´ı pˇredˇcasnˇe vyzvednout objekt na svou v minulosti vytvoˇrenou rezervaci.
Obr´azek 2.3: Kolize rezervac´ı pˇri vyzved´av´an´ı. To vˇsak nen´ı moˇzn´e, protoˇze mezi aktu´aln´ım ˇcasem a ˇcasem poˇc´atku rezervace st´ale prob´ıh´ a rezervace uˇzivatele2. Uˇzivateli1 tedy nezb´ yv´a nic jin´eho, neˇz vyˇckat, aˇz blokuj´ıc´ı rezervace skonˇc´ı nebo uˇzivatel2 objekt nevr´at´ı. Pokud vˇsak ˇz´adn´a takov´a blokuj´ıc´ı rezervace neexistuje, je moˇzn´e objekt vyzvednout i pˇredˇcasnˇe. Poˇc´atek rezervace se posune na aktu´ aln´ı datum a rezervace se oznaˇc´ı jako vyzvednut´a. Tuto situaci ilustruje Obr. 2.4.
8
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
´ esn´e vyzvednut´ı rezervace. Obr´azek 2.4: Uspˇ Pokud je rozd´ıl od ˇcasu vyzvednut´ı a ˇcasu zaˇc´atku rezervace objektu vˇetˇs´ı neˇz minim´ aln´ı d´elka rezervace, uˇzivatel vyzved´av´a objekt pˇr´ıliˇs brzy a nen´ı moˇzn´e objekt vyzvednout. Nen´ı vˇsak d˚ uvod proˇc by uˇzivateli nemohla b´ yt vytvoˇrena rezervace nov´ a, s poˇc´ atkem v aktu´aln´ım ˇcase. Term´ın ukonˇcen´ı rezervace bude moci uˇzivatel s´ am definovat. Novˇe vytvoˇren´a rozervace by mˇela b´ yt tak´e automaticky vyzvednuta, jak ukazuje Obr. 2.5.
Obr´azek 2.5: Vytvoˇren´ı nov´e rezervace. Vytvoˇren´ı rezervace vˇsak mus´ı splˇ novat podm´ınku o neexistenci jin´e rezervace na stejn´ y objekt ve stejn´em ˇcasov´em u ´seku. Na Obr. 2.6 je zn´azornˇena situace, kdy se uˇzivatel1 pokouˇs´ı pˇredˇcasnˇe vyzvednout objekt.
Obr´azek 2.6: Kolize rezervac´ı pˇri vytv´aˇren´ı.
9
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
Toto vyzvednut´ı je odm´ıtnuto a uˇzivateli1 je umoˇznˇeno vytvoˇren´ı rezervace nov´e, s libovolnou d´elkou trv´ an´ı. Ten tedy zad´a pˇredpokl´adanou dobu trv´an´ı nov´e rezervace a pokus´ı se rezervaci vytvoˇrit. Syst´em by mˇel zkontrolovat, zda v ˇcasov´em u ´seku nov´e rezervace neexistuje jin´a rezervace na stejn´ y objekt. Jak je vidˇet, tato rezervace stuteˇcnˇe existuje a patˇr´ı uˇzivateli2 a proto vytvoˇren´ı nov´e rezervace pro uˇzivatele1 skonˇc´ı ne´ uspˇesnˇe.
Vyzvednut´ı po term´ınu Uˇzivatel´e z libovoln´eho d˚ uvodu nemus´ı term´ın vyzvednut´ı objektu vˇcas stihnout. Rezervace jiˇz zaˇcala a objekt nen´ı st´ale vyzvednut – st´av´a se tedy nevyzvednutou. Tuto situaci ilustruje Obr. 2.7.
Obr´azek 2.7: Nevyzvednut´a rezervace. Ot´azkou je, jak se takov´ ym rezervac´ıch zachovat. Jistˇe nen´ı ˇz´adouc´ı blokovat ostatn´ı uˇzivatele rezervac´ı, kter´ a ztratila sv´e p˚ uvodn´ı posl´an´ı – zaruˇcit jej´ımu majiteli v´ yp˚ ujˇcku objektu. Ten si vˇsak ˇza´dn´ y objekt fyzicky nep˚ ujˇcil, neprovedl potvrzen´ı o vyzvednut´ı a t´ım p´ adem se cel´a rezervace st´av´a neplatnou. Na druhou stranu, jistˇe chceme umoˇznit i vyzvednut´ı objektu po term´ınu rezervace. Rozumn´ ym kompromisem bude zaveden´ı dalˇs´ı ˇcasov´e konstanty do naˇseho modelu: Definice 12. Expirace rezervace“ je ˇcasov´y u ´sek od zaˇc´ atku nevyzvednut´e rezer” vace, po kter´e je rezervace ch´ ap´ ana jako st´ ale platn´ a. Pokud je poˇc´ atek rezervace roven aktu´aln´ımu ˇcasu a rezervace st´ale nen´ı vyzvednuta, je vyˇclenˇen ˇcasov´ y u ´sek, tzv. expirace rezervace, po kter´ y bude rezervace st´ale ch´ ap´ ana jako platn´ a. V tomto ˇcasov´em u ´seku ostatn´ı uˇzivatel´e nebudou moci vytv´aˇret sv´e rezervace na stejn´ y objekt a rezervace m˚ uˇze b´ yt st´ale vyzvednuta jej´ım majitelem. Tato situace je zn´azornˇena na Obr. 2.8.
10
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
Obr´azek 2.8: Expirace rezervace. Jak ilustruje Obr. 2.9, aˇz se ˇcas dostane za dobu expirace rezervace a tato st´ale nen´ı vyzvednuta, bude umoˇznˇeno ostatn´ım uˇzivatel˚ um vytvoˇrit vlastn´ı rezervaci v ˇcasov´em u ´seku t´eto nevyzvednut´e rezervace. Pokud se tak stane, je p˚ uvodn´ı ˇcasov´ y interval rezervace automaticky zneplatnˇen a majitel rezervace jiˇz nem˚ uˇze objekt vyzvednout (tato zmˇena se neprom´ıtne do ostatn´ıch period v pˇr´ıpadˇe cyklick´e rezervace).
Obr´azek 2.9: Zneplatnˇen´ı rezervace. Tento pˇr´ıstup pˇrin´ aˇs´ı jeˇstˇe jeden benefit – i po vyprˇsen´ı doby expirace je st´ale moˇzn´e rezervaci vyzvednout. Lze tak ale uˇcinit pouze v pˇr´ıpadˇe, kdy jin´ı uˇzivatel´e nevytvoˇrili nov´e rezervace do ˇcasov´eho u ´seku rezervace p˚ uvodn´ı.
Potvrzen´ı vr´ acen´ı objekt˚ u Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, administr´ ator syst´emu bude moci vynutit potvrzen´ı vr´acen´ı objektu. T´ım se opˇet dost´ av´ ame do situace, kdy je nutn´e definovat chov´an´ı akce vr´acen´ı objektu v r˚ uzn´ ych ˇcasov´ ych intervalech. Oˇcividnˇe nebude moˇzn´e potvrzovat vracen´ı tˇech objekt˚ u, kter´e jsou vedeny jako povinnˇe potvrzovan´e pˇri vyzvednut´ı a jejichˇz rezervace nebyla vyzvednuta.
Pˇ redˇ casn´ e vr´ acen´ı objektu V tomto pˇr´ıpadˇe dojde ke zkr´ acen´ı doby rezervace na ˇcas vr´acen´ı objektu a cel´a v´ yp˚ ujˇcka t´ım bude dokonˇcena. Je tak mimo jin´e umoˇznˇeno, aby i ostatn´ı uˇzivatel´e
11
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Generalizace probl´emu v´yp˚ ujˇcek
vyuˇzili ˇcas po t´eto rezervaci pro sv´e v´ yp˚ ujˇcky. Pˇr´ıpad pˇredˇcasn´eho vr´acen´ı je zobrazen na Obr. 2.10.
Obr´azek 2.10: Pˇredˇcasn´e vr´acen´ı objektu.
Vr´ acen´ı objektu po term´ınu Pokud je objekt vr´ acen po term´ınu konce rezervace, nedojde k ˇz´adn´e zmˇenˇe tohoto term´ınu – mohli bychom se dostat do kolize s jinou rezervac´ı. Rezervace vr´acen´eho objektu bude pouze vedena jako ukonˇcena.
Nevr´ acen´ı objektu Nevr´acen´ı objektu nem´ a smysl nijak penalizovat a omezovat t´ım ostatn´ı uˇzivatele. Dan´ y uˇzivatel pouze mohl zapomenout vr´acen´ı potvrdit a objekt m˚ uˇze b´ yt fyzicky dostupn´ y. Syst´em by vˇsak mˇel uˇzivatele o tomto faktu nˇejak´ ym zp˚ usobem informovat.
Lokalizace objekt˚ u Bylo by jistˇe ˇz´ adouc´ı nˇejak´ ym zp˚ usobem poskytnout uˇzivatel˚ um nˇejak´a doplˇ nkov´a data o objektech – kde se objekt fyzicky nach´az´ı, jak vypad´a a jak se z nˇemu dostat. Tyto informace by byly jistˇe velmi cenn´e zejm´ena pro ty uˇzivatele, kteˇr´ı rezervace tˇechto objekt˚ u prov´ adˇej´ı nepravidelnˇe, nejsou st´alou souˇc´ast´ı organizace nebo jsou v n´ı nov´ aˇcky. Zejm´ena poloha budov, m´ıstnost´ı nebo objekt˚ u, kter´e se ´ ˇcasto pohybuj´ı mezi v´ıce uˇzivateli, by byla velmi uˇziteˇcn´a. Udaje by mˇely b´ yt co
12
Problematika spr´avy v´yp˚ ujˇcek
Shrnut´ı
nejrychleji dohledateln´e a nemˇelo by jich b´ yt zbyteˇcnˇe moc, aby se v nich uˇzivatel´e neztr´aceli. Sledov´ an´ı polohy majetku by mˇelo jeˇstˇe jeden pˇr´ıjemn´ y efekt – organizace by mˇela v re´ aln´em ˇcase pˇrehled, kde se jej´ı majetek nach´az´ı.
2.4
Shrnut´ı
Nyn´ı m´ ame vytvoˇren´ y potˇrebn´ y obecn´ y model pro to, abychom mohli zaˇc´ıt s bliˇzˇs´ı specifikac´ı poˇzadavk˚ u na nov´ y syst´em. K dosaˇzen´ı u ´pln´e komplexnosti n´am vˇsak st´ale nˇeco chyb´ı – je tˇreba bl´ıˇze urˇcit, jak´e technick´e ˇreˇsen´ı bude pouˇzito pro n´asleduj´ıc´ı c´ıle: - autentizace uˇzivatel˚ u - identifikace objekt˚ u - vyzvednut´ı a vr´ acen´ı objektu - lokalizace objekt˚ u V n´asleduj´ıc´ı kapitole si uk´ aˇzeme, jak lze tˇechto c´ıl˚ u dos´ahnout pomoc´ı unik´atn´ıch technick´ ych vlastnost´ı mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı a pokus´ıme se definovat z´akladn´ı sadu mobiln´ıch technologi´ı, kter´ a bude pouˇzita pro nov´ y informaˇcn´ı syst´em.
13
3 Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı 3.1
Proˇ c mobiln´ı zaˇ r´ızen´ı
V dneˇsn´ı dobˇe drtiv´ a vˇetˇsina populace vlastn´ı mobiln´ı telefon. V t´eto mnoˇzinˇe existuje nemal´ a podmnoˇzina majitel˚ u tzv. chytr´ ych telefon˚ u. Tyto telefony jsou unik´atn´ı t´ım, ˇze vyuˇz´ıvaj´ı pokroˇcil´eho operaˇcn´ıho syst´emu a obvykle maj´ı vlastn´ı aplikaˇcn´ı rozhran´ı, kter´e umoˇzn´ı instalaci program˚ u tˇret´ıch stran. Jejich konektivita se tak´e neomezuje na pouh´e GSM hovory – zcela bˇeˇznˇe podporuj´ı technologie jako je napˇr´ıklad WiFi nebo 3G pro rychl´ y pˇr´ıstup do Internetu. V posledn´ıch letech lze tak´e pozorovat n´astup tzv. tablet˚ u. Tablet je zaˇr´ızen´ı, kter´e sice obvykle neumoˇzn ˇuje komunikaci po klasick´e GSM s´ıti, disponuje vˇsak mnohem vˇetˇs´ım displejem neˇz chytr´ y telefon. V posledn´ı dobˇe se ukazuje, ˇze chytr´e telefony a tablety d´ıky sv´e mobilitˇe, jednoduchosti, dlouh´e v´ ydrˇze na baterii a ergonomick´emu uˇzivatelsk´emu rozhran´ı skuteˇcnˇe zaˇc´ınaj´ı naplˇ novat v´ yznam term´ınu osobn´ı poˇc´ıtaˇc“. Chytr´e telefony a tablety se st´avaj´ı mnohem popul´arnˇejˇs´ı ” neˇz klasick´e stoln´ı poˇc´ıtaˇce a notebooky a to dokonce do t´e m´ıry, ˇze nˇekteˇr´ı lid´e jiˇz ani nec´ıt´ı potˇrebu pro svou bˇeˇznou agendu klasick´e poˇc´ıtaˇce vyuˇz´ıvat. Je tak´e mozn´e vyuˇz´ıt r˚ uzn´e technologie tˇechto zaˇr´ızen´ı, kter´e klasick´e poˇc´ıtaˇce zpravidla neumoˇzn ˇuj´ı, nebo je jejich pouˇzit´ı znaˇcnˇe neergonomick´e ˇci pro bˇeˇzn´e uˇzivatele sloˇzit´e. Pro n´ aˇs novˇe vznikaj´ıc´ı informaˇcn´ı syst´em je moˇzn´e vyuˇz´ıt tˇechto zaˇr´ızen´ı jako jak´ ychsi mobiln´ıch termin´ al˚ u, pˇres kter´ y uˇzivatel´e budou interaktivnˇe se syst´emem komunikovat. Protoˇze samotn´ y akt rezervace objektu a jeho pˇr´ıpadn´e vyzvednut´ı ˇci vr´acen´ı je ud´ alost vˇzdy konkr´etn´ıho uˇzivatele, a protoˇze je ˇz´adouc´ı uˇzivatel˚ um tyto ˇcinnosti co nejv´ıce usnadnit a poskytnout jim takov´e prostˇred´ı, kter´e jiˇz sami d˚ uvˇernˇe znaj´ı, vyuˇzit´ı mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı jako dalˇs´ıho termin´alu do syst´emu se vlastnˇe samo nab´ız´ı. Nezanedbateln´ ym benefitem je tak´e to, ˇze uˇzivatel´e obvykle maj´ı tato zaˇr´ızen´ı prakticky poˇr´ ad u sebe a ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u i pˇripojen´a k Internetu, coˇz oproti staticky um´ıstˇen´ ym termin´ al˚ um nebo webov´emu rozhran´ı ˇr´adovˇe zvyˇsuje komfort uˇz´ıv´an´ı syst´emu a zvyˇsuje jeho flexibilitu. Mezi dalˇs´ı moˇznosti mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı v organizaci patˇr´ı uplatnˇen´ı tzv. BYOD (Bring your own device) politiky. Tento pˇr´ıstup umoˇzn ˇuje v organizac´ıch pouˇz´ıvat stejn´e zaˇr´ızen´ı pro osobn´ı i pracovn´ı u ´ˇcely. IT oddˇelen´ı nezakazuje pouˇz´ıv´an´ı vlastn´ıch zaˇr´ızen´ı v organizaci, naopak jej aktivnˇe podporuje a snaˇz´ı se poskytovat maxim´ aln´ı podporu pro hladkou integraci zaˇr´ızen´ı s infrastrukturou. Tento pˇr´ıstup
14
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Technick´e prostˇredky mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı
m´a samozˇrejmˇe sv´ a rizika a z´ aleˇz´ı na kaˇzd´e organizaci zdali pouˇz´ıv´an´ı takov´ ych zaˇr´ızen´ı ve sv´e infrastruktuˇre umoˇzn´ı, pˇr´ıpadnˇe zdali nezvol´ı postup takˇr´ıkaj´ıc z druh´e strany“ – tedy zdali radˇeji neposkytne zamˇestnanc˚ um takov´a zaˇr´ızen´ı, ” kter´a by mohli pouˇz´ıvat i k soukrom´ ym u ´ˇcel˚ um. [3]. Pokud v organizaci nen´ı pouˇz´ıv´ ano ˇz´ adn´e unifikovan´e mobiln´ı zaˇr´ızen´ı, je moˇzn´e nab´ıdnout dalˇs´ı cesty jak se syst´emem pracovat (napˇr. webov´e rozhran´ı), nebo vyvinout rozhran´ı pro v´ıce platforem.
Nev´ yhody mobiln´ıch zaˇ r´ızen´ı Chytr´ a mobiln´ı zaˇr´ızen´ı obvykle ani zdaleka nedosahuj´ı hrub´eho v´ ykonu jejich plnohodnotn´ ych PC ekvivalent˚ u. Jen m´alokdy integruj´ı plnohodnotnou hardwarovou kl´avesnici a spol´ehaj´ı se pouze na dotykov´e prostˇred´ı. Hlavn´ı nev´ yhodou tˇechto zaˇr´ızen´ı je vˇsak zejm´ena jist´ a platformn´ı roztˇr´ıˇstˇenost. V souˇcasn´e dobˇe lze hovoˇrit o tˇrech nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ıch platform´ach – iOS od spoleˇcnosti Apple, Android a MS Windows Phone. Mezi dalˇs´ı, minoritn´ı platformy pak patˇr´ı BlackBerry OS nebo napˇr´ıklad Bada od Samsungu. Moˇznosti v´ yvoje aplikac´ı pro v´ yˇse uveden´e platformy jsou limitov´any zpravidla m´enˇe sofistikovan´ ym operaˇcn´ım syst´emem, nemoˇznost´ı n´ızko´ urovˇ nov´eho programov´an´ı, restrikcemi ze strany vydavatele platformy, at’ uˇz se jedn´a o programov´e rozhran´ı, pˇres pouˇzit´ y programovac´ı jazyk, v´ yvoj´aˇrsk´e n´astroje aˇz po distribuci aplikace samotn´e.
3.2
Technick´ e prostˇ redky mobiln´ıch zaˇ r´ızen´ı
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı v sobˇe ukr´ yvaj´ı celou ˇradu zaj´ımav´ ych technologi´ı, se kter´ ymi se na klasick´ ych poˇc´ıtaˇc´ıch obvykle nesetk´ame. Tato kapitola m´a za u ´kol sezn´amit ˇcten´aˇre s tˇemito technologiemi a rozebrat jejich klady a z´apory.
Lokalizace zaˇ r´ızen´ı GSM lokalizace Pokud mobiln´ı zaˇr´ızen´ı podporuje s´ıtˇe GSM, je moˇzn´e pouˇz´ıt tzv. GSM lokalizaci. U t´eto lokalizaˇcn´ı metody doch´ az´ı k pˇrenosu ˇz´adosti o lokalizaci z mobiln´ıho zaˇr´ızen´ı do s´ıtˇe, kde se s vyuˇzit´ım dat zjiˇstˇen´ ych z tohoto zaˇr´ızen´ı a s´ıtˇe stanov´ı jeho poloha. Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı pak zpˇetnˇe pˇrijme informaci o poloze.
15
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Technick´e prostˇredky mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı
GSM s´ıt’ m´ a buˇ nkovou strukturu, kdy kaˇzd´e buˇ nce je pˇridˇeleno (v r´amci s´ıtˇe unik´atn´ı) Cell ID ˇc´ıslo. To slouˇz´ı pro urˇcen´ı pˇr´ıstupov´eho bodu pro mobiln´ı zaˇr´ızen´ı. Poloha vˇsech z´ akladnov´ ych stanic (tzv. BTS) vytv´aˇrej´ıc´ı buˇ nkovou strukturu je oper´atorovi zn´ ama. Poloha uˇzivatele v s´ıti m˚ uˇze b´ yt stanovena s vyuˇzit´ım metody Cell ID s pˇresnost´ı odpov´ıdaj´ıc´ı velikosti buˇ nky, kter´a se pohybuje od 100m do 500m v mˇestsk´ ych oblastech a v jednotk´ach i des´ıtk´ach kilometr˚ u mimo mˇesta. Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı v praxi pˇrij´ım´a sign´al od v´ıce z´akladnov´ ych stanic, coˇz umoˇzn ˇuje v´ ypoˇcet pr˚ uniku bunˇek, kter´e tyto stanice vytv´aˇrej´ı. Pro pˇresn´e urˇcen´ı polohy je tˇreba tˇr´ı (a v´ıce) stanic. Dos´ ahne se tak zv´ yˇsen´ı pˇresnosti urˇcov´an´ı polohy na hodnoty, kter´ a m˚ uˇze dos´ ahnout zhruba 50m. Tento princip urˇcov´an´ı polohy je zn´am tak´e jako multilaterace sign´ al˚ u [2]. Tento postup uˇzivatelsk´eho urˇcen´ı polohy jiˇz dnes d´ıky sv´e mal´e pˇresnosti zastaral a v praxi jej nahradily jin´e metody lokalizace. Pouˇz´ıv´a se vˇsak st´ale u kombinovan´ ych metod lokalizace k dalˇs´ımu zpˇresˇ nov´an´ı polohy zaˇr´ızen´ı.
GPS lokalizace GPS (anglicky Global Position System) patˇr´ı mezi tzv. glob´aln´ı navigaˇcn´ı druˇzicov´e syst´emy (anglicky Global Navigation Satellite System, zkratkou GNSS). P˚ uvodnˇe byl vyvinut pro vojensk´e u ´ˇcely a v souˇcasn´e dobˇe je pod kontrolou Ministerstva obrany Spojen´ ych st´ at˚ u americk´ ych. GPS umoˇzn ˇuje za pomoci pˇrij´ımaˇce GPS sign´alu z´ısk´ an´ı tˇr´ıdimenzion´ aln´ıch souˇradnic pˇrij´ımaˇce, jeho aktu´aln´ı rychlost vzhledem k povrchu Zemˇe a tak´e ˇcas. Pˇrij´ımaˇc m˚ uˇze b´ yt pouˇzit k´ ymkoliv kdekoliv na planetˇe, ve dne i v noci, na souˇsi, na moˇri i ve vzduchu. Existuj´ı samozˇrejmˇe i dalˇs´ı GNSS syst´emy: jmenujme napˇr´ıklad rusk´ y GLONASS, ˇc´ınsk´ y Compass nebo novˇe vznikaj´ıc´ı syst´em Evropsk´e unie - Galileo. V souˇcasn´e dobˇe je vˇsak GPS zdaleka nejpouˇz´ıvanˇejs´ı GNSS syst´em na planetˇe, se zdaleka nejˇsirˇs´ı podporou v´ yrobc˚ u lokalizaˇcn´ıch zaˇr´ızen´ı. GPS funguje d´ıky flotile vys´ılac´ıch druˇzic –Kaˇzd´a druˇzice je vynesena na pˇresnˇe stanovenou obˇeˇznou dr´ ahu tak, aby bylo bylo zajiˇstˇeno, ˇze lokalizaˇcn´ı zaˇr´ızen´ı bude moci z jak´ehokoliv m´ısta na zemi, v jakoukoliv denn´ı dobu, pˇrij´ımat sign´aly ˇ z nejm´enˇe tˇr´ı druˇzic. Ctvrt´ y sign´al druˇzice je pak nezbytn´ y pro synchronizaci hodin pˇrij´ımaˇce s hodinami druˇzic. Je nezbytn´e zm´ınit, ˇze pˇrij´ımaˇc GPS sign´alu je skuteˇcnˇe jenom pˇrij´ımaˇc – s druˇzic´ı nikterak obousmˇernˇe nekomunikuje [1]. V souˇcasn´e dobˇe jsou GPS pˇrij´ımaˇce integrov´any do cel´e ˇrady zaˇr´ızen´ı a ty jsou velmi ˇsiroce vyuˇz´ıv´ any – jmenujme alespoˇ n autonavigace, zabezpeˇcen´ı majektu, sledov´ an´ı osob, geodetick´e pˇr´ıstroje nebo napˇr´ıklad syst´emy urˇcen´e k optimalizaci zdroj˚ u, jako je napˇr´ıklad monitorov´an´ı dopravy. Vˇetˇsina dnes prod´avan´ ych chytr´ ych telefon˚ u a tablet˚ u GPS pˇrij´ımaˇc obsahuje, a d´ıky moˇznosti tento pˇrij´ımaˇc
16
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Technick´e prostˇredky mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı
aktivnˇe vyuˇz´ıvat aplikacemi tˇret´ıch stran poskytuj´ı pro uˇzivatele ˇsirok´e moˇznosti pouˇzit´ı, poˇc´ınaje navigac´ı, pˇres nejr˚ uznˇejˇs´ı inteligentn´ı vyhled´avaˇce zaloˇzen´e na aktu´aln´ı poloze zaˇr´ızen´ı a konˇce u r˚ uzn´ ych podob soci´aln´ıch ˇci geolokaˇcn´ıch her, jako je napˇr´ıklad Foursquare nebo Geocaching.
Nev´ yhody GPS GPS sign´ al m´ a vysokofrekvenˇcn´ı charakter (origin´aln´ı n´avrh pˇredpokl´ad´a dvˇe nosn´e frekvence na 1575.42 MHz a 1227.60 MHz, coˇz je jiˇz v p´asmu UHF). D´ıky tomu vˇsak obt´ıˇznˇe proch´ az´ı nˇekter´ ymi pevn´ ymi materi´aly, a proto je uvnitˇr budov pro pˇrij´ımaˇc d´ıky cel´e plej´ adˇe fyzick´ ych bari´er sloˇzit´e aˇz nemoˇzn´e zachytit sign´al alespoˇ n ze ˇctyˇr druˇzic nar´ az a n´aslednˇe stanovit polohu. Nav´ıc se zde mohou nach´azet zdroje ruˇsen´ı sign´ alu GPS. Situace se ponˇekud lepˇs´ı, pokud se pˇrij´ımaˇc pohybuje pobl´ıˇz okna. GPS sign´al pomˇernˇe dobˇre proch´az´ı sklem a tak je moˇzn´e, ˇze pˇri dobr´em v´ yhledu napˇr. v pˇr´ıpadˇe v´ yˇskov´e budovy s velk´ ymi okny, bude GPS lokalizace st´ ale fungovat. Tento pˇr´ıpad je vˇsak sp´ıˇse v´ yjimkou a na GPS zaˇr´ızen´ı ˇ sen´ım tohoto probl´emu by mohla uvnitˇr budov se obecnˇe nelze spolehnout [?]. Reˇ b´ yt tzv. IPS (Indoor Positioning System) navigace.
Lokalizace IPS IPS je navigaˇcn´ı syst´em navrˇzen´ y tak, aby fungoval uvnitˇr budov. Narozd´ıl od GPS nevyuˇz´ıv´ a pozicov´eho sign´alu druˇzic, ale rovnou nˇekolika rozliˇcn´ ych technologi´ı, kter´e spolu mohou fungovat i souˇcasnˇe. Pod pojmem IPS se neskr´ yv´a ˇz´adn´a konkr´etn´ı technologie, ˇz´ adn´ y uchopiteln´ y standard – v souˇcasn´e dobˇe prob´ıh´a boj o to, kdo prvn´ı pˇrijde s prvn´ım, ˇsiroce pouˇz´ıvan´ ym ˇreˇsen´ım IPS lokalizace. Jedna z moˇzn´ ych technick´ ych implementac´ı je vyuˇz´ıt s´ıtˇe Wi-Fi, kter´a je dnes ˇsiroce rozˇs´ıˇren´ a a naprost´ a vˇetˇsina mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı se k n´ı dok´aˇze pˇripojit. Dosud uskuteˇcnˇen´e realizace byly obvykle zaloˇzeny na principu indik´ator˚ u s´ıly pˇrijat´eho sign´ alu (RSSI - anglicky Received Signal Strength Indicator ) a seznamu pˇr´ıstupov´ ych bod˚ u, ke kter´ ym je mobiln´ı zaˇr´ızen´ı pˇripojeno [4] [5]. Bohuˇzel tento pˇr´ıstup se uk´ azal jako neefektivn´ı – jednoduˇse proto, protoˇze s´ıla sign´alu se mˇen´ı v ˇcase velmi nerovnomˇernˇe a pro rychle se pohybuj´ıc´ı objekty skokovˇe. Probl´emem tak´e je, ˇze r˚ uzn´ a zaˇr´ızen´ı ukazuj´ı indikuj´ı s´ılu sign´alu r˚ uznˇe, a je tedy velmi tˇeˇzk´e z tohoto u ´daje cokoliv predikovat. Proto se objevily pokusy jak detekci polohy zaˇr´ızen´ı v´ıce zpˇresnit pouˇzit´ım dalˇs´ı technologie ˇsiroce pouˇz´ıvan´e v mobin´ıch zaˇr´ızen´ıch. Touto technologi´ı je Bluetooth. Napˇr´ıklad syst´em uveden´ y v [6] s´ıtˇe Wi-Fi pouˇz´ıv´a pouze jako p´ateˇrn´ı komunikaˇcn´ı linky mezi centr´ aln´ım serverem a jednotliv´ ymi Bluetooth uzly. Ty maj´ı r´adiov´ y
17
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Technick´e prostˇredky mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı
dosah pˇribliˇznˇe deset metr˚ u a jejich rozm´ıstˇen´ı po budovˇe mus´ı b´ yt pˇredem zn´amo. Pˇri vstupu do budovy se uˇzivatel mus´ı pˇripojit k nejbliˇzs´ımu Bluetooth uzlu – a t´ım mu pˇred´ a unik´ atn´ı 48bit BT ID sv´eho zaˇr´ızen´ı. To je uloˇzeno na centr´aln´ı server. Pˇri poˇzadavku k lokalizaci tohoto registrovan´eho zaˇr´ızen´ı se vˇsechny BT uzly pokus´ı pˇripojit k zaˇr´ızen´ı s jiˇz uloˇzen´ ym BT ID – uzel, kter´emu se to podaˇr´ı, odes´ıl´ a zpˇet sv´e unik´ atn´ı ID na server, kter´ y pot´e na z´akladˇe tohoto ID vyhodnot´ı polohu hledan´eho zaˇr´ızen´ı a odes´ıl´a tuto informaci zpˇet ˇzadateli. Pˇresnost tohoto syst´emu je pˇribliˇznˇe deset metr˚ u (coˇz odpov´ıd´a rozsahu jednotliv´ ych BT uzl˚ u) a s vˇetˇs´ım poˇctem uzl˚ u a jejich menˇs´ım dosahem by se pˇresnost jistˇe dala jeˇstˇe zv´ yˇsit. Velkou nev´ yhodou tohoto pˇr´ıstupu je ovˇsem velk´a n´aroˇcnost na infrastrukturu s´ıtˇe. V posledn´ı dobˇe se objevuj´ı studie, jak prov´est lokalizaci uvnitˇr budov na z´akladˇe magnetick´eho pole Zemˇe [7] [8]. K tomu je pouˇzito dalˇs´ı, dnes jiˇz bˇeˇznˇe se vyskytuj´ıc´ı technologie v mobiln´ıch zaˇr´ızen´ıch – magnetometr neboli kompas. Zjednoduˇsenˇe ˇreˇceno, kaˇzd´ y ˇctvereˇcn´ı centimetr Zemˇe vyzaˇruje magnetick´e pole – a toto pole je modulov´ ano betonov´ ymi a ocelov´ ymi konstrukcemi modern´ıch budov. Vestavˇen´e kompasy v mobiln´ıch zaˇr´ızen´ıch jsou obvykle natolik citliv´e, aby zaznamenaly zmˇeny v magnetick´em poli. Pokud je vytvoˇrena mapa tˇechto magnetick´ ych pol´ı, pˇresn´ a navigace pomoc´ı zabudovan´eho kompasu je pot´e velmi jednoduch´ a. K vytvoˇren´ı t´eto mapy je opˇet moˇzn´e pouˇz´ıt vestavˇen´eho kompasu. Pˇresnost tˇechto syst´em˚ u je zhruba 1,5m a nikterak v´ yraznˇe ji neovlivˇ nuj´ı ani menˇs´ı kovov´e pˇredmˇety [10]. Tato technologie je tak´e jiˇz komerˇcnˇe vyuˇz´ıv´ana [9]. Ot´ azkou z˚ ust´ av´ a, jak bude magnetick´e mapov´an´ı ovlivˇ nov´ano vˇetˇs´ımi umˇel´ ymi objekty (napˇr. auty, doˇcasn´ ymi kovov´ ymi konstrukcemi apod.) a nakolik bude trval´e. Magnetick´e pole Zemˇe se totiˇz kaˇzd´ ych nˇekolik let mˇen´ı.
Digit´ aln´ı fotoapar´ at Kaˇzd´e mobiln´ı zaˇr´ızen´ı dnes integruje alespoˇ n jeden digit´aln´ı fotoapar´at (kter´ y souˇcasnˇe slouˇz´ı jako videokamera). Jejich pouˇzit´ı je ˇsirok´e, od vyuˇzit´ı jako klasick´eho fotoapar´ atu, pˇres videohovory aˇz po napˇr´ıklad bezpeˇcnostn´ı kameru v automobilu. My vˇsak zde toto zaˇr´ızen´ı uv´ad´ıme kv˚ uli nˇeˇcemu jin´emu – vestavˇen´ y fotoapar´ at lze lehce pouˇz´ıt jako integrovanou ˇcteˇcku optick´ ych k´od˚ u.
Optick´ e k´ ody Optick´ y k´ od k´ oduje data popisuj´ıc´ı objekt, ke kter´emu je optick´ y k´od pˇriloˇzen. Lze rozdˇelit do dvou skupin – jednorozmˇern´e (ˇc´arov´e) a dvojrozmˇern´e (QR k´ody).
18
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Technick´e prostˇredky mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı
Liˇs´ı se zejm´ena svoj´ı odolnost´ı proti chyb´am, poˇctem znak˚ u, kter´e je moˇzno k´odovat a d´elkou textu, kter´ y m˚ uˇze k´od n´est. Tyto k´ody byly p˚ uvodnˇe ˇciteln´e pouze specializovan´ ymi ˇcteˇckami a skenery, dnes je vˇsak moˇzn´e pomoc´ı pokroˇcil´e anal´ yze obrazu vyuˇz´ıt i bˇeˇznˇe dostupn´e stoln´ı skenery a fotoapar´aty – tedy i ty integrovan´e v mobiln´ıch zaˇr´ızen´ıch. Sejmut´ı optick´eho k´odu tedy vyˇzaduje pˇr´ımou viditelnost mezi ˇctec´ım zaˇr´ızen´ım a k´ odem samotn´ ym [11]. Optick´e k´ ody jsou d´ıky sv´e jednoduchosti a finanˇcn´ı nen´aroˇcnosti vyuˇz´ıv´any v mnoha oblastech lidsk´e ˇcinnosti – v logistice, obchodu, v evidenˇcn´ıch syst´emech nebo napˇr. slouˇz´ı k veˇrejn´e prezentaci a marketingu. Hlavn´ım vyuˇzit´ım je unik´atn´ı identifikace objektu, ke kter´emu je k´od pˇriloˇzen – takov´ y k´od budeme d´ale naz´ yvat jako tag.
Integrovan´ e NFC ˇ cipy Technologie RFID Dle [12] je RFID (Radio Frequency Identification) technologie umoˇzn ˇuj´ıc´ı (obdobnˇe jako optick´e k´ ody) identifikaci objekt˚ u, nicm´enˇe nevyˇzaduje k tomu pˇr´ımou viditelnost. Pˇrenos dat zde neprob´ıh´a opticky, ale za pomoci r´adiov´ ych vln. RFID syst´emy mohou automaticky identifikovat nˇekolik objekt˚ u um´ıstˇen´ ych ve stejn´em prostoru na z´ akladˇe pˇreˇcten´ı jejich tag˚ u, a to bez lidsk´e asistence. RFID zaˇr´ızen´ı lze rozdˇelit do dvou skupin: aktivn´ı a pasivn´ı. Aktivn´ı zaˇr´ızen´ı vyˇzaduj´ı zdroj nap´ajen´ı, bud’ z elektrick´e s´ıtˇe nebo pomoci baterie. v obvykl´em pˇr´ıpadˇe je ˇzivotnost tagu omezena ˇzivotnost´ı baterie (a ˇzivotnost tagu je mˇeˇrena v poˇctu operac´ı ˇcten´ı, kter´e tag mus´ı spolehnivˇe dokonˇcit). Pˇr´ıkladem aktivn´ıho tagu m˚ uˇze b´ yt vys´ılaˇc v letadle, kter´ y identifikuje jeho zemi p˚ uvodu. Protoˇze jsou vˇsak baterie drah´e, relativnˇe rozmˇern´e a s omezenou ˇzivotnost´ı, ˇcin´ı aktivn´ı tagy ponˇekud nepraktick´ ymi. Proto existuj´ı tagy pasivn´ı. Tyto tagy nevyˇzaduj´ı ˇz´ adn´ y zdroj nap´ ajen´ı. Skl´adaj´ı se ze tˇr´ı ˇc´ast´ı: ant´eny, mikroˇcipu pˇripojen´eho k ant´enˇe a ochrann´eho obalu. Strana, kter´a chce tag pˇreˇc´ıst, je zodpovˇedna za jeho nap´ ajen´ı. Ant´ena tagu slouˇz´ı k zachyt´av´an´ı energie a odesl´an´ı poˇzadovan´eho identifik´ atoru objektu. Poskytnut´ı tohoto identifik´atoru zajist´ı mikroˇcip. Existuj´ı dva pˇr´ıstupy, jak zajiˇst’ovat nap´ajen´ı pasivn´ıho tagu – pomoc´ı principu magnetick´e indukce a elektromagnetick´ ych vln. Oba dva poskytuj´ı dostatek energie pro nap´ ajen´ı mikroˇcipu v pasivn´ım tagu (typicky od 10µW do 1mW ), liˇs´ı se vˇsak ve vzd´alenosti, po kterou mohou tuto energii poskytnout. D´ıky tomu d´ale rozliˇsujeme pasivn´ı zaˇr´ızen´ı podle dosahu na tzv. far–field a near–field [12].
19
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Vyuˇzitelnost mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı pro syst´em rezervac´ı
NFC NFC (Near–field communication) je sada standard˚ u, kter´e si kladou za c´ıl definovat mechanismy, pomoc´ı kter´ ych mohou mobiln´ı zaˇr´ızen´ı z bezprostˇredn´ı bl´ızkosti (do 20cm) komunikovat s dalˇs´ımi pˇr´ıstoji, a souˇcasnˇe umoˇznily ˇc´ıst data ze st´avaj´ıch pasivn´ıch RFID zdroj˚ u. Naprosto z´amˇernˇe nen´ı vyuˇzito technologi´ı jako je Wi-Fi nebo Bluetooth – jejich r´ adiov´ y dosah je pˇr´ıliˇs velik´ y a vyˇzaduj´ı p´arov´an´ı. Je upˇrednostnˇena jednoduˇsˇs´ı konfigurace, byt’ za cenu niˇzˇs´ıch rychlost´ı. NFC technologie (narozd´ıl od RFID) podporuje ˇsifrov´an´ı. Mimo klasick´ ych RFID tag˚ u NFC podporuje i ˇcten´ı nˇekter´ ych standard˚ u tzv. chytr´ ych karet [12]. NFC umoˇzn ˇuje nˇekolik reˇzim˚ u pˇrenosu ve tˇrech reˇzimech: Reader/Writer ˇcten´ı nebo z´ apis do pasivn´ıho zaˇr´ızen´ı, Peer–to–peer neboli obousmˇern´a komunikace dvou aktivn´ıch zaˇr´ızen´ı, a reˇzim Card emulation, ve kter´em je emulov´ano NFC pasivn´ı zaˇr´ızen´ı. NFC tak´e nad r´amec RFID definuje vlastn´ı sadu tag˚ u. Ty se od sebe liˇs´ı velikost´ı pamˇeti, pouˇzit´ ym ˇcipem, pˇrenosovou rychlost´ı a moˇznost´ı pˇrepisov´ an´ı. Technologie uˇz z principu nen´ı kompatibiln´ı s far–field RFID tagy. D´ıky vˇsem tˇemto vlastnostem je moˇzn´e tuto technologii uplatnit napˇr. k bezkontaktn´ım platb´ am, identifikaci, sd´ılen´ı nebo napˇr. pro rychl´e nastaven´ı sloˇzitˇejˇs´ıch druh˚ u komunikace. V souˇcasnosti jsou k dispozici des´ıtky chytr´ ych telefon˚ u s NFC ˇcipy, poˇcet tablet˚ u se vˇsak poˇc´ıt´ a sp´ıˇse v jednotk´ach. Nav´ıc, kaˇzd´e zaˇr´ızen´ı ne zcela implementuje vˇsechny pˇredepsan´e standardy, nebo je naopak rozˇsiˇruje – t´ım vznik´a vz´ajemn´ a nekompatibilita, kdy nˇekter´e typy tag˚ u nemus´ı j´ıt na tˇechto pˇr´ıstroj´ıch pˇreˇc´ıst, nebo nemus´ı nav´ azat komunikaci s NFC zaˇr´ızen´ım od jin´eho v´ yrobce [13].
3.3
Vyuˇ zitelnost mobiln´ıch zaˇ r´ızen´ı pro syst´ em rezervac´ı
V Kap. 2.4 jsme provedli v´ yˇcet z´ akladn´ıch poˇzadavk˚ u na nov´ y syst´em, aniˇz bychom definovali jejich technologick´ y podklad. Nyn´ı se pokus´ıme spojit tyto poˇzadavky s technologiemi mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı.
Autorizace uˇ zivatel˚ u Pro autorizaci uˇzivatel˚ u pomoc´ı mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı lze uplatnit nˇekolik pˇr´ıpad˚ u uˇzit´ı.
20
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Vyuˇzitelnost mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı pro syst´em rezervac´ı
Jeden termin´ al pro v´ıce uˇ zivatel˚ u V organizaci jsou na pˇredem dan´ ych m´ıstech rozm´ıstˇeny tablety, umoˇzn ˇuj´ıc´ı autorizaci uˇzivatele a n´ aslednou rezervaci objektu. Tyto termin´aly jsou vybaveny technologi´ı NFC. Uˇzivatel, kter´ y chce prov´est rezervaci, pˇristoup´ı k tabletu, pˇriloˇz´ı sv˚ uj telefon vybaven´ y NFC technologi´ı a d´ıky unik´atn´ımu kl´ıˇci se pˇrihl´as´ı do syst´emu. V´ yhody jsou zˇrejm´e – d´ıky NFC ˇsifrov´an´ı je identifik´ator nezjistiteln´ y tˇret´ı stranou. V organizaci jiˇz m˚ uˇze existovat princip ovˇeˇrov´an´ı uˇzivatel˚ u na principu pˇr´ıstupov´ ych karet a v tom pˇr´ıpadˇe lze za pˇredpokladu, ˇze je NFC technologie se standardem karet navz´ ajem kompatibiln´ı, autentizaci sjednotit se st´avaj´ıc´ı infrastrukturou (pˇr´ıstupov´e karty by hr´aly roli NFC tagu s u ´daji o uˇzivateli). Uˇzivatel´e si tak´e nemus´ı pamatovat dalˇs´ı heslo. Autorizace pˇres NFC m´ a vˇsak tak´e sv´e nev´ yhody – pouˇzit´ı kompatibiln´ıch pˇr´ıstupov´ ych karet nelze pauˇsalizovat, coˇz se nesluˇcuje se z´akladn´ım poˇzadavkem poskytnout co nejuniverz´ alnˇejˇs´ı ˇreˇsen´ı syst´emu. Mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı vybaven´ ych NFC technologi´ı je st´ ale pˇr´ıliˇs m´alo na to, aby bylo moˇzn´e omezit autorizaci jen na nˇe. Pro ovˇeˇrov´ an´ı by se daly teoreticky pouˇz´ıt i ˇc´arov´e nebo QR k´ody. Kaˇzd´ y uˇzivatel by u sebe nosil visaˇcku s vytiˇstˇen´ ym k´odem a pouze by ji pˇriloˇzil k integrovan´emu fotoapar´ atu tabletu. Toto levn´e a jednoduch´e ˇreˇsen´ı (kaˇzd´ y by si sv˚ uj unik´atn´ı k´ od mohl sv´epomoc´ı opakovanˇe vytisknout) ovˇsem nar´aˇz´ı na nepˇrekonatelnou bari´eru – tyto k´ ody nelze nijak ˇsifrovat. Pro jednoduchou autorizaci by jistˇe postaˇcily, ale jejich snadn´ a reprodukovatelnost, ˇcitelnost a nulov´a moˇznost zabezpeˇcen´ı toto ˇreˇsen´ı pˇredem zavrhuje. Nev´ yhodou cel´eho modelu je tak´e to, ˇze i pˇres vyuˇzit´ı tabletu je pˇr´ıliˇs statick´ y – nen´ı ˇz´ adouc´ı nutit uˇzivatele, aby kv˚ uli rezervace m´ıstnosti leˇz´ıc´ı v pˇr´ızem´ı chodil do p´at´eho patra budovy, protoˇze je tam je um´ıstˇen´ y tablet s aplikac´ı umoˇzn ˇuj´ıc´ı vytvoˇren´ı rezervace. Pokus´ıme se tedy spojit mobiln´ı zaˇr´ızen´ı s se syst´emem jeˇstˇe u ´ˇzeji.
Jeden termin´ al pro jednoho uˇ zivatele V tomto modelu prov´ ad´ı uˇzivatel´e rezervace na zaˇr´ızen´ıch, kter´a maj´ı fyzicky u sebe – tedy na sv´ ych osobn´ıch telefonech a tabletech. Zde se jiˇz jev´ı autorizace pomoc´ı NFC nebo optick´ ych k´ od˚ u jako zcela zbyteˇcn´a. Nen´ı ˇz´adn´eho d˚ uvodu proˇc nevyuˇz´ıt intern´ı u ´loˇziˇstˇe zaˇr´ızen´ı a neautorizovat se pomoc´ı jm´ena a hesla, pˇriˇcemˇz tyto u ´daje by byly pauˇs´ alnˇe vyˇzadov´any pouze pˇri prvn´ım startu aplikace nebo pˇri
21
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Vyuˇzitelnost mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı pro syst´em rezervac´ı
ne´ uspˇeˇsn´em pˇripojen´ı do syst´emu. Tyto u ´daje by mˇelo b´ yt moˇzn´e kdykoliv zmˇenit. Pˇredch´ azej´ıc´ı model se s t´ımto pˇr´ıstupem pˇritom nijak nevyluˇcuje – je moˇzn´e poskytnout dalˇs´ı, webov´e rozhran´ı pro ty uˇzivatele, kteˇr´ı patˇriˇcn´e zaˇr´ızen´ı nevlastn´ı, nebo je z nˇejak´eho d˚ uvodu odm´ıtaj´ı pouˇz´ıvat. V tomto webov´em rozhran´ı by se uˇzivatel´e autorizovali stejn´ ym jm´enem a heslem jako na mobiln´ıch zaˇr´ızen´ıch s t´ım rozd´ılem, ˇze by mˇelo b´ yt umoˇznˇeno se ze syst´emu kdykoliv odhl´asit. Toto webov´e rozhran´ı je pot´e moˇzno provozovat kdekoliv jako statick´ y termin´al a uˇzivatel´e se k nˇemu budou moci pˇripojovat ze sv´ ych poˇc´ıtaˇc˚ u pˇres webov´ y prohl´ıˇzeˇc. Port´al bude tak´e moˇzn´e vyuˇz´ıt pro administr´atory syst´emu ke spr´avˇe objekt˚ u, uˇzivatel˚ u a rezervac´ı. V r´ amci co nejvˇetˇs´ıho uˇzivatelsk´eho komfortu by tak´e mˇelo b´ yt moˇzn´e vyuˇz´ıt jiˇz pravdˇepodobnˇe existuj´ıc´ı datab´azi uˇzivatel˚ u a ovˇeˇrovat zadan´a jm´ena a hesla proti t´eto datab´ azi. Uˇzivatel´e by pot´e nemuseli spravovat duplicitn´ı u ´daje.
Identifikace objekt˚ u Pro vytvoˇren´ı rezervace je nejprve tˇreba pˇresnˇe urˇcit, k jak´emu objektu rezervaci vytv´aˇr´ıme. D´ıky mobiln´ım zaˇr´ızen´ım m´ame k dispozici v´ıc moˇznost´ı neˇz je obvykl´a sada moˇznost´ı (napˇr. fulltextov´e vyhled´av´an´ı, datab´azov´e dotazy apod.) – m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt NFC technologii nebo optick´e k´ody. Obˇe moˇznosti dovol´ı identifikaci ˇr´adovˇe urychlit. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe jsou objekty fyzicky sp´arov´any s NFC nebo RFID pasivn´ımi tagy. Uˇzivatel vytv´ aˇrej´ıc´ı rezervaci pouze pˇriloˇz´ı zaˇr´ızen´ı vybaven´e NFC k tagu a prakticky okamˇzitˇe z´ısk´ a identifik´ator objektu, se kter´ ym lze pot´e d´ale pracovat. V´ yhodou je zejm´ena objem dat, kter´ y se do tagu vejde – je moˇzn´e do tag˚ u uloˇzit i dalˇs´ı informace o objektu (polohu, invent´arn´ı ˇc´ıslo apod.) a ty prohl´ıˇzet libovolnou NFC ˇcteˇckou. Nezanedbateln´a je tak´e trvanlivost a odolnost pasivn´ıch tag˚ ua moˇznost jejich snadn´eho um´ıstˇen´ı. Bohuˇzel, ke vˇsem nev´ yhod´ am NFC, kter´e jiˇz byly zm´ınˇeny, se pˇrid´avaj´ı i pomˇernˇe vysok´e n´ aklady za poˇr´ızen´ı tag˚ u a jejich nesnadn´a replikovatelnost. Protoˇze tagy mus´ı b´ yt kv˚ uli snadn´e orientaci um´ıstˇeny na dobˇre viditeln´em m´ıstˇe, jistˇe by se po ˇcase staly c´ılem nenechavc˚ u. ˇ sen´ım je vyuˇzit´ı optick´ Reˇ ych QR k´od˚ u. Do tˇechto k´od˚ u je moˇzn´e (narozd´ıl od k´od˚ u ˇc´ arov´ ych) uloˇzit obdobn´ y objem dat jako do NFC tag˚ u, ovˇsem nepoj´ı se s nimi ˇz´ adn´e fyzick´e zaˇr´ızen´ı. D´ıky tomu je moˇzn´e QR k´ody libovolnˇe replikovat a mˇenit jejich velikost, lepit je po zdech, vkl´adat je do hlaviˇcek dokument˚ u, n´astˇenek, popisk˚ u dveˇr´ı, ˇst´ıtk˚ u notebook˚ u atp. Pokud je ˇst´ıtek poˇskozen, je moˇzn´e pˇri ˇcten´ı vyuˇz´ıt autoopravn´ ych mechanism˚ u, kter´e umoˇzn ˇuj´ı i z velmi poˇskozen´eho
22
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Vyuˇzitelnost mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı pro syst´em rezervac´ı
obrazu z´ıskat p˚ uvodn´ı data. Pˇri nen´avratn´em zniˇcen´ı ˇst´ıtku staˇc´ı pouze vytisknout na obyˇcejn´e tisk´ arnˇe ˇst´ıtek jin´ y. Uˇzivatel m´ısto NFC ˇcipu vyuˇzije prost´eho fotoapar´atu, a t´ım se pouˇzitelnost mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı pˇri vytv´aˇren´ı rezervace ˇr´adovˇe rozˇs´ıˇr´ı. Nev´ yhodou oproti NFC je pak niˇzˇs´ı odolnost nosn´eho materi´alu a pomalejˇs´ı doba ˇcten´ı – d´ıky obvykle n´ızk´e kvalitˇe integrovan´ ych fotoapar´at˚ u a potˇreby analyzovat jejich obraz dalˇs´ımi algoritmy je ˇcten´ı QR k´od˚ u obvykle o nˇeco pomalejˇs´ı. M˚ uˇze doj´ıt k tak velk´emu fyzick´emu poˇskozen´ı ˇst´ıtku, ˇze jiˇz nebude ˇciteln´ y, a nov´ y nebude moment´ alnˇe k dispozici. Pro tyto pˇr´ıpady by mˇela mobiln´ı aplikace umoˇznit i klasick´e vyhled´ an´ı objektu podle textov´eho ˇretˇezce, pˇr´ıpadnˇe nab´ıdnout moˇznost vytvoˇrit si seznam ˇcasto pouˇz´ıvan´ ych objekt˚ u. Tato funkcionalita uˇzivatel˚ um mimo jin´e umoˇzn´ı rezervovat si libovoln´ y objekt, aniˇz by byli nuceni skenovat QR k´ od.
Vyzvednut´ı a vr´ acen´ı objektu Pro vyzved´ av´ an´ı a vracen´ı objekt˚ u m˚ uˇzeme pouˇz´ıt jiˇz definovan´e postupy pro identifikaci objekt˚ u. Uˇzivatel m˚ uˇze na sv´em osobn´ım zaˇr´ızen´ı objekt bud’ skenovat, nebo vyuˇzije jinou metodu pro identifikaci. Pot´e dojde k samotn´e akci vyzvednut´ı nebo vr´ acen´ı.
Lokalizace objekt˚ u Lokalizace objekt˚ u v re´ aln´em ˇcase nen´ı snadn´a. U nepohybliv´ ych objekt˚ u mimo budovu je moˇzn´e urˇcit jejich zemˇepisnou polohu na z´akladˇe GPS pˇrij´ımaˇce a tu pot´e distribuovat spolu s popisem objektu, zak´odovat ji do QR popisu atp. Uˇzivatel´e si pot´e mohou snadno zobrazit polohu objektu na sv´em mobiln´ım zaˇr´ızen´ı v integrovan´ ych mapov´ ych podkladech. U pohybliv´ ych objekt˚ u jistˇe m˚ uˇzeme obdobnˇe definovat jejich obvyklou polohu v dobˇe, kdy nejsou nikomu vyp˚ ujˇceny. Jak ovˇsem zaˇr´ıdit sledov´an´ı objekt˚ u v re´aln´em ˇcase, tedy i v ˇcase vyp˚ ujˇcen´ı uˇzivatel˚ um? Osazen´ı vˇsech objekt˚ u GPS lok´atory je finanˇcnˇe ne´ unosn´e. Bylo by moˇzn´e sledovat objekty na z´akladˇe polohy zaˇr´ızen´ı, ze kter´ ych byly tyto objekty vyzvednuty. To se vˇsak rovn´a sledov´an´ı polohy majitele zaˇr´ızen´ı a t´ım p´ adem se tento pˇr´ıstup pot´ yk´a s celou ˇradou probl´em˚ u: - uˇzivatel´e mus´ı d´ at provozovateli syst´emu souhlas se sledov´an´ım - mobiln´ı zaˇr´ızen´ı se nesm´ı vzd´alit od sledovan´eho objektu
23
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
Vyuˇzitelnost mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı pro syst´em rezervac´ı
- uˇzivateli staˇc´ı vypnout GPS navigaci a sledov´an´ı je ztraceno - sledov´ an´ı nebude fungovat uvnitˇr budov Tyto probl´emy ˇcin´ı efektivn´ı sledov´an´ı objekt˚ u velice obt´ıˇzn´ ym. ˇ sen´ım uvnitˇr budov by bylo vyuˇzit´ı pasivn´ıch RFID far–field tag˚ Reˇ u, kter´e by byly fyzicky sv´ az´ any s objekty. To by v kombinaci ˇcteˇcek tˇechto tag˚ u um´ıstˇen´ ych na vˇsech r´ amech dveˇr´ı a dalˇs´ıch strategick´ ych m´ıstech umoˇznilo jak´esi sledov´an´ı polohy – ˇcteˇcky by mˇely unik´ atn´ı identifik´ator a byly by propojeny s centr´aln´ım serverem, kter´ y by znal polohu ˇcteˇcek. Pˇri kaˇzd´em pr˚ uchodu tagu kolem ˇcteˇcky by tato odeslala na server sv˚ uj identifik´ator a identifik´ator objektu pˇreˇcten´ y z RFID tagu. T´ım by se dos´ ahlo alespoˇ n pˇribliˇzn´e polohy. Bohuˇzel, nejenˇze by bylo moˇzn´e tento syst´em velmi jednoduˇse obej´ıt, byl by tak´e finanˇcnˇe n´akladn´ y a n´aroˇcn´ y na infrastrukturu. Dˇr´ıve zm´ınˇen´e moˇznosti IPS navigace se zdaj´ı b´ yt pro u ´ˇcely t´eto pr´ace jen obt´ıˇznˇe vyuˇziteln´e. Zvol´ıme proto jin´ y pˇr´ıstup. Objekty budou slouˇceny do skupin – tˇr´ıd, kter´e je budou nˇejak´ ym zp˚ usobem popisovat a seskupovat. Zp˚ usob slouˇcen´ı objekt˚ u z˚ ustane z´ amˇernˇe nedefinov´ an – m˚ uˇze tak b´ yt z d˚ uvodu geografick´eho (vˇsechny objekty v budovˇe A), technick´eho, na z´akladˇe podobnosti objekt˚ u, na z´akladˇe stejn´eho dodavatele – konkr´etn´ı d˚ uvody pro slouˇcen´ı budou pˇrenech´any na admin´ istr´atorech syst´emu. Udaj o lokaci pot´e bude moci moˇzn´e uv´est v popisu objektu, nebo v popisu tˇr´ıdy. Vˇetˇsina mobiln´ıch zaˇr´ızen´ı syntaxi geografick´ yh souˇradnic rozpozn´ a a v pˇr´ıpadˇe nutnosti nab´ıdne jejich zobrazen´ı v intern´ıch map´ach.
Shrnut´ı Uˇzivatel´e budou moci na sv´em mobiln´ım zaˇr´ızen´ı vyuˇz´ıvat aplikaci pro vytv´aˇren´ı a editaci rezervac´ı objekt˚ u. Z mobiln´ıch technologi´ı bude vyuˇzit fotoapar´at jako ˇcteˇcka QR k´ od˚ u a pˇr´ıstup k Internetu. Kaˇzd´ y objekt bude m´ıt unik´atn´ı QR k´od, jehoˇz naskenov´ an´ım budou moci uˇzivatel´e objekt jednoznaˇcnˇe identifikovat. Syst´em nab´ıdne fulltextov´e vyhled´ av´an´ı objekt˚ u a editovateln´ y seznam obl´ıben´ ych“ ” objekt˚ u pro kaˇzd´eho uˇzivatele. Vedle t´eto aplikace bude spuˇstˇen i webov´ y port´al se stejnou funkcionalitou s v´ yjimkou skenov´ an´ı QR k´ od˚ u. Port´al bude slouˇzit nejen uˇzivatel˚ um pro spr´avu vlastn´ıch rezervac´ı a seznamu obl´ıben´ ych obl´ıben´ ych objekt˚ u, ale i administr´ator˚ um pro spr´ avu objekt˚ u, uˇzivatel˚ u a jejich rezervac´ı. Objekty budou sluˇcov´ any do tˇr´ıd podle logick´ ych pravidel definovan´ ych administr´atory syst´emu. Jak objekty, tak tˇr´ıdy objekt˚ u poskytnou moˇznost dodateˇcn´eho popisu, ve kter´em mohou b´ yt libovoln´e informace vˇcetnˇe zemˇepisn´ ych souˇradnic.
24
Mobiln´ı zaˇr´ızen´ı
3.4
Mobiln´ı platforma Android
Mobiln´ı platforma Android
Pro potˇreby t´eto pr´ ace se d´ıky zdaleka nejvˇetˇs´ı rozˇs´ıˇrenosti mezi uˇzivateli, otevˇrenosti, unifikovanosti a ˇsirok´ ym moˇznostem pouˇzit´ı budeme nad´ale zab´ yvat platformou Android. Android je aplikaˇcn´ı platforma urˇcen´a pro mobiln´ı zaˇr´ızen´ı, vyv´ıjen´a spoleˇcnost´ı Google a sdruˇzen´ım v´ yrobc˚ u mobiln´ıch telefon˚ u (Open Handset Alliance). Zahrnuje operaˇcn´ı syst´em zaloˇzen´ y na GNU/Linuxu, uˇzivatelsk´e rozhran´ı, sadu knihoven, podporu multim´edi´ı a koncov´e aplikace. Vˇetˇsina ˇc´ast´ı t´eto platformy je uvolˇ nov´ana pod ASL (Apache Software License) licenc´ı, j´adro syst´emu je licencov´ano pod GPLv2. Jedn´ a se tedy o open–source platformu.
Architektura atd... Prim´ arn´ım jazykem pro programov´an´ı aplikac´ı pro Android je Java – tento vistu´aln´ı stroj nen´ı kompatibiln´ı
25
4 Specifikace poˇzadavk˚ u Na z´akladˇe case study na KIVU a v´ yˇse zm´ınˇen´eho obecnˇen´ı... Tady uˇz zaˇc´ıt s koneˇcn´ ym popisem syst´emu. Tnz. use-case, use-case diagramy, ˇze budeme m´ıt tˇr´ıdy objekt˚ u, ˇze se budeme autorizovat i proti port´alu (v minul´e kapitole obecnˇe, ted’ konkr´etnˇe), co pˇresnˇe se oˇcek´av´a od serveru, ROLE (admin, sekret´ aˇrka, uˇzivatel) v syst´emu atd. Exportable kalend´aˇr, gener´ator QR do pdf, prostˇe rozbor f´ıˇcur.
4.1
Specifikace pro server
...
4.2
Specifikace pro klienta
... Definovat ˇze klienta chceme explicitnˇe pro OS Android.
26
5 Moˇznosti implementace 5.0.1
Spring Framework
Co je Spring. proˇc spring (spring a hibernate, AOP, generic DAO, odstraneni boilerplate kodu), na co spring pouˇzijeme, co vˇsechno bude spring spravovat (AOP, transakce,...)
5.0.2
SOA
5.0.3
N-Tier
27
6 RAT - Reserve A Thing! 6.1
Server
ze specifikace n´ am vypadne ˇze budem potˇrebovat server. Zm´ınit pouˇzit´ı MVC, proˇc MVC.
6.1.1
Datov´ a vrstva
ER diagram, proˇc takhle, ORM mapov´an´ı, proˇc ORM, jak´e jsou v´ yhody oproti klasick´emu pˇr´ıstupu (transakce, objekty, HQL, kask´adov´ y update). Pouˇzit´ı hibernate. Proˇc by mˇela b´ yt datab´ aze co nejtenˇc´ı. Hibernate, generic DAO, jak to funguje, proˇc je to super (uˇz se to prol´ın´a se springem ale poˇr´ ad to patˇr´ı do datov´e vrstvy) Namalovat obr´ azek, dole datab´aze, nad tim je hibernate, co je uˇz spring a nahoˇre to bude konˇcit genericDao. Pouˇzit´ı joda-time.
6.1.2
Aplikaˇ cn´ı vrstva
Servisov´ a architektura, servisy pro pˇr´ıstup do datab´aze. L´ame se na dva velk´e frameworky co funguj´ı vedle sebe - Spring a JSF - zm´ınit jak se to neskuteˇcnˇe blbˇe integrovalo do sebe. Oba dva pouˇz´ıvaj´ı stejn´e servisy (namalovat obr´azek s vrstvama jak to vypad´ a). Spring security, jak jsou zabezpeˇceny metody servis, kde jsou definov´any role.
6.1.3
Webov´ e rozhran´ı
JSF, jak funguje JSF (obr´ acenˇe neˇz spring MVC), Primefaces (co to je, k ˇcemu n´am to je), managed beany, factory pro pˇr´ıstup ke spring contextu, jak se naimplementuje kalend´ aˇr, formul´ aˇre atd. Zm´ınit convertory. jak je kter´a URL zabezpeˇcena pˇres spring security, jak integrovat spring security s jsf.
28
RAT - Reserve A Thing!
Klient
Tisk QR - co jsme pro to pouˇzili, jak to funguje
6.1.4
REST rozhran´ı
Co je REST, proˇc pouˇz´ıv´ ame pro pˇrenos XML a ne JSON, pouˇzit´ı spring MVC, vypsat vˇsechny URL, HTTP metody, co dˇelaj´ı, co kdy vrac´ı. Proˇc nen´ı rozhran´ı zcela RESTfull. Jak funguje zabezpeˇcen´ a komunikace pˇres REST (namalovat obr´azek). Zp˚ usob jak se reportuj´ı chyby ze serveru klient˚ um.
6.2
Klient
Andoid, co to je, v jak´em jazyce se pro to programuje, rozd´ıly oproti standardn´ı javˇe, co je to Davlik.
6.2.1
Architektura
A pak k tomu udˇelat standardn´ı dokumentaci...
29
7 Z´avˇer z´avˇerov´e plky
30
A Administr´atorsk´a dokumentace A.1
Nasazen´ı
tzv. jak to nasadit, kde jsou konfigur´aky, co se d´a konfigurovat, jak vymˇenit lokalizaci a podobnˇe , ”
A.2
Administrace
jak se zad´ avaj´ı objekty, tˇr´ıdy, lidi...
31
B Uˇzivatelsk´a pˇr´ıruˇcka Rozpitvat mobiln´ıho klienta a web interface, jak se to pouˇz´ıv´a, jak se naklikaj´ı sc´en´aˇre pro jednotliv´e role
32
Literatura [1] MANOHARAN, Sathiamoorthy. On GPS Tracking of Mobile Devices. 2009 Fifth International Conference on Networking and Services [online]. IEEE, 2009, s. 415-418 [cit. 2013-04-17]. DOI: 10.1109/ICNS.2009.103. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4976795 [2] SPIRITO, M.A. On the accuracy of cellular mobile station location estimation. IEEE Transactions on Vehicular Technology [online]. roˇc. 50, ˇc. 3, s. 674-685 [cit. 2013-04-17]. ISSN 0018-9545. DOI: 10.1109/25.933304. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=933304 [3] OLIVER, R. Why the BYOD boom is changing how we think about business it. Engineering & Technology. 2012, roˇc. 7, ˇc. 10, s. 28. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&arnumber=6413056&isnumber=6355539 [4] INGKHWAN, A. WI-FI Tracker: an Organization WI-FI Tracking System. 2006 Canadian Conference on Electrical and Computer Engineering [online]. IEEE, 2006, s. 231-234 [cit. 2013-04-17]. DOI: 10.1109/CCECE.2006.277387. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4054833 [5] YEUNG, Wilson M. a Joseph K. NG. Wireless LAN Positioning based on Received Signal Strength from Mobile device and Access Points. 13th IEEE International Conference on Embedded and Real-Time Computing Systems and Applications (RTCSA 2007). IEEE, 2007, roˇc. 7, ˇc. 10, s. 131-137. ISSN 1533-2306. DOI: 10.1109/RTCSA.2007.73. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=4296845 [6] AGRAWAL, Rohit a Ashesh VASALYA. Bluetooth Navigation System using Wi-Fi Access Points. 2012, 8 s. Dostupn´e z: http://arxiv.org/abs/1204.1748 [7] GOZICK, Brandon, Kalyan Pathapati SUBBU, Ram DANTU a Tomyo MAESHIRO. Magnetic Maps for Indoor Navigation. IEEE Transactions on Instrumentation and Measurement [online]. roˇc. 60, ˇc. 12, s. 3883-3891 [cit. 2013-04-18]. ISSN 0018-9456. DOI: 10.1109/TIM.2011.2147690. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5773083
33
LITERATURA
LITERATURA
[8] RIEHLE, T. H., S. M. ANDERSON, P. A. LICHTER, J. P. CONDON, S. I. SHEIKH a D. S. HEDIN. Indoor waypoint navigation via magnetic anomalies. 2011 Annual International Conference of the IEEE Engineering in Medicine and Biology Society [online]. IEEE, 2011, s. 53155318 [cit. 2013-04-18]. DOI: 10.1109/IEMBS.2011.6091315. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=6091315 [9] INDOORATLAS. IndoorAtlas [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupn´e z: http://www.indooratlas.com [10] CHUNG, Jaewoo, Matt DONAHOE, Chris SCHMANDT, Ig-Jae KIM, Pedram RAZAVAI a Micaela WISEMAN. Indoor location sensing using geomagnetism. Proceedings of the 9th international conference on Mobile systems, applications, and services - MobiSys ’11 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2011, s. 141- [cit. 2013-04-18]. DOI: 10.1145/1999995.2000010. Dostupn´e z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1999995.2000010 [11] OHBUCHI, E., H. HANAIZUMI a LIM AH HOCK. Barcode Readers using the Camera Device in Mobile Phones. 2004 International Conference on Cyberworlds [online]. IEEE, 2004, s. 260-265 [cit. 2013-04-18]. DOI: 10.1109/CW.2004.23. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=1366183 [12] WANT, R. An Introduction to RFID Technology. IEEE Pervasive Computing [online]. roˇc. 5, ˇc. 1, s. 25-33 [cit. 2013-0418]. ISSN 1536-1268. DOI: 10.1109/MPRV.2006.2. Dostupn´e z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=1593568 [13] NFC Phones list, all available handsets: Complete list with all mobile phones with nfc chip. List of NFC Phones, availability by country and by carrier [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupn´e z: http://www.nfc-phones.org/summarylist-of-all-available-nfc-phones/
34
