Za´padoˇceska´ univerzita v Plzni Fakulta aplikovany´ch vˇed Katedra informatiky a vy´poˇcetn´ı techniky
Bakal´ aˇ rsk´ a pr´ ace N´ astroje pro anal´ yzu dat v prostˇ red´ı tabulkov´ eho procesoru
Plzeˇ n 2014
Veronika Kutkov´a
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem bakal´aˇrskou pr´aci vypracovala samostatnˇe a v´ yhradnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u. V Plzni dne 7. kvˇetna 2014 Veronika Kutkov´a
Abstract Tools for data analysis in a spreadsheet This bachelor thesis focuses on the usage of tools for data analysis in a spreadsheet. Data from IS/STAG were selected to be analyzed. It contains an overview of analytical tools in Excel. The methodology applied in order to obtain data via Web Services is described in detail. The practical part of this thesis deals with the input data characteristic, the process of obtaining the data and following treatment. To analyze this data, especially pivot tables, pivot graphs and summaries were used. As part of this thesis, a user form was created following the creation of the pivot tables, in order to simplify their usage.
Abstrakt Tato pr´ace se zamˇeˇruje na moˇznosti pouˇzit´ı n´astroj˚ u pro anal´ yzu dat v prostˇred´ı tabulkov´eho procesoru Excel. Pro anal´ yzu byla zvolena vybran´a data z IS/STAG. Pr´ace obsahuje pˇrehled dostupn´ ych analytick´ ych n´astroj˚ u. Je pops´ana moˇznost z´ısk´an´ı dat webov´ ymi sluˇzbami. Praktick´a ˇca´st pr´ace se zab´ yv´a charakteristikou vstupn´ıch dat, jejich z´ısk´an´ım webov´ ymi sluˇzbami a n´aslednou u ´pravou. K samotn´e anal´ yze byly pouˇzity zejm´ena kontingenˇcn´ı tabulky, grafy a souhrny. V r´amci pr´ace byl vytvoˇren uˇzivatelsk´ y formul´aˇr usnadˇ nuj´ıc´ı pr´aci s vytvoˇren´ ymi vzorov´ ymi kontingenˇcn´ımi tabulkami.
Podˇ ekov´ an´ı R´ada bych podˇekovala vedouc´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace pan´ı Ing. Janˇe Krutiˇsov´e za jej´ı ochotu, cenn´e rady a pˇripom´ınky pˇri veden´ı pr´ace. D´ale dˇekuji sv´ ym nejbliˇzˇs´ım za podporu bˇehem cel´eho studia.
Obsah ´ 1 Uvod 2 Tabulkov´ y procesor 2.1 Tabulkov´ y procesor MS Excel . . . . . . 2.2 Pˇrehled analytick´ ych n´astroj˚ u MS Excel ˇ 2.2.1 Razen´ ı . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Filtrov´an´ı . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Podm´ınˇen´e form´atov´an´ı . . . . . 2.2.4 Graf . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.5 Kontingenˇcn´ı tabulka . . . . . . . 2.2.6 Kontingenˇcn´ı graf . . . . . . . . . 2.2.7 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.8 N´astroje citlivostn´ı anal´ yzy . . . 2.2.9 Doplˇ nky aplikace Excel . . . . . .
1
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
3 Webov´ e sluˇ zby nad IS/STAG 3.1 Informaˇcn´ı syst´em IS/STAG . . . . . . . . . 3.2 Z´ısk´an´ı dat webov´ ymi sluˇzbami . . . . . . . 3.3 Pˇrehled pouˇzit´ ych webov´ ych sluˇzeb . . . . . 3.3.1 Sluˇzba getStudijniProgramy . . . . . 3.3.2 Sluˇzba getOboryStudijnihoProgramu 3.3.3 Sluˇzba getPlanyOboru . . . . . . . . 3.3.4 Sluˇzba getBlokyPlanu . . . . . . . . 3.3.5 Sluˇzba getPredmetyByBlok . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
2 . 2 . 3 . 3 . 3 . 5 . 5 . 6 . 9 . 10 . 11 . 12
. . . . . . . .
13 13 13 15 15 15 16 16 16
. . . . . . . .
4 Vstupn´ı data 17 4.1 Postup z´ısk´an´ı vstupn´ıch dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 4.2 Uspoˇr´ad´an´ı vstupn´ıch dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 4.3 Propojen´ı vstupn´ıch dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
5 Anal´ yza dat z IS/STAG 5.1 Pouˇzit´ı analytick´ ych n´astroj˚ u MS Excel 5.1.1 Kontingenˇcn´ı tabulky . . . . . . 5.1.2 Kontingenˇcn´ı grafy . . . . . . . 5.1.3 Souhrny . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
20 20 21 25 28
6 Uˇ zivatelsk´ y formul´ aˇ r ve VBA 6.1 VBA a makra . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Ovl´ad´an´ı uˇzivatelsk´eho formul´aˇre . . . 6.3 Implementace uˇzivatelsk´eho formul´aˇre . 6.3.1 Uk´azka k´odu . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
31 31 32 33 34
7 Z´ avˇ er
36
Pˇ rehled zkratek
37
Seznam tabulek a obr´ azk˚ u
38
Literatura
40
Pˇ r´ılohy
43
´ 1 Uvod C´ılem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace je uk´azat ˇcten´aˇri moˇznosti aplikace analytick´ ych n´astroj˚ u v prostˇred´ı tabulkov´eho procesoru na velk´em mnoˇzstv´ı re´aln´ ych dat. Pro demonstraci pouˇzit´ı tˇechto n´astroj˚ u byla zvolena vybran´a data z Informaˇcn´ıho syst´emu studijn´ı agendy (IS/STAG) Z´apadoˇcesk´e univerzity v Plzni, se kter´ ymi se v pr˚ ubˇehu studia setk´avaj´ı kromˇe pracovn´ık˚ u i vˇsichni studenti. Prvn´ı ˇc´ast pr´ace je zamˇeˇrena teoreticky. Obsahuje z´akladn´ı informace o tabulkov´ ych procesorech a popisuje analytick´e n´astroje, kter´e je moˇzn´e pouˇz´ıt v tabulkov´em procesoru MS Excel, jenˇz byl pro realizaci anal´ yzy vybr´an. Pˇrehled tˇechto analytick´ ych n´astroj˚ u je obsaˇzen v kapitole 2 – Tabulkov´ y procesor. D´ale seznamuje ˇcten´aˇre s t´ım, jak´a data je moˇzn´e z informaˇcn´ıho syst´emu z´ıskat a jak´ ymi zp˚ usoby, pˇriˇcemˇz se zamˇeˇruje na pouˇzit´ı webov´ ych sluˇzeb, kter´ ym je vˇenov´ana cel´a kapitola 3 – Webov´e sluˇzby nad IS/STAG. N´asleduj´ıc´ı kapitoly jsou jiˇz zamˇeˇreny prakticky. V kapitole 4 – Vstupn´ı data jsou podrobnˇe charakterizov´ana vstupn´ı data, pops´any jsou tak´e konkr´etn´ı postupy vyuˇzit´e k jejich z´ısk´an´ı, vhodn´emu uspoˇr´ad´an´ı a propojen´ı. Kapitola 5 – Anal´ yza dat z IS/STAG pak obsahuje od˚ uvodnˇen´ı v´ ybˇeru analytick´ ych n´astroj˚ u pouˇzit´ ych k samotn´e anal´ yze dat a zamˇeˇruje se na pouˇzit´ı kontingenˇcn´ıch tabulek, kontingenˇcn´ıch graf˚ u a souhrn˚ u. N´asleduje kapitola 6 – Uˇzivatelsk´ y formul´aˇr ve VBA, ve kter´e je pozornost vˇenov´ana ovl´ad´an´ı uˇzivatelsk´eho formul´aˇre, jenˇz byl pro uˇzivatele vytvoˇren za u ´ˇcelem zjednoduˇsen´ı pr´ace s kontingenˇcn´ımi tabulkami. Okrajovˇe jsou tak´e zm´ınˇena makra a jazyk VBA.
1
2 Tabulkov´y procesor Tabulkov´ y procesor je n´astrojem na zpracov´an´ı dat a na z´ısk´an´ı informac´ı z dat [1]. Zpracov´av´a data uloˇzen´a ve dvourozmˇern´ ych nebo i v´ıcerozmˇern´ ych tabulk´ach a umoˇzn ˇuje jejich anal´ yzu i grafickou reprezentaci. Jedn´ım z nejzn´amˇejˇs´ıch a nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ıch tabulkov´ ych procesor˚ u je Microsoft Excel, vyv´ıjen´ y firmou Microsoft. Konkuruj´ı mu napˇr. open source kancel´aˇrsk´e bal´ıky OpenOffice.org a LibreOffice se sv´ ym Calcem. Praktick´a ˇc´ast t´eto pr´ace byla zpracov´ana v MS Excel verze 2007, kter´ y je k dispozici na vˇetˇsinˇe ˇskoln´ıch poˇc´ıtaˇc˚ u. Soubory vytvoˇren´e v aplikaci Microsoft Excel maj´ı pˇr´ıponu XLS (resp. XLSX od verze 2007), stejn´ y form´at je i jednou z moˇznost´ı uloˇzen´ı zdrojov´ ych dat analyzovan´ ych v t´eto pr´aci.
2.1
Tabulkov´ y procesor MS Excel
Microsoft Excel je souˇca´st´ı kancel´aˇrsk´eho bal´ıku Microsoft Office. Upravuje a analyzuje data, kter´a jsou uspoˇr´ad´ana ve formˇe tabulky. Umoˇzn ˇuje uˇzivatel˚ um pracovat se vzorci, grafy, makry a kromˇe jin´eho i s kontingenˇcn´ımi tabulkami. Uˇzivatel´e maj´ı k dispozici pˇres 300 funkc´ı, kter´e jsou rozdˇeleny do nˇekolika kategori´ı, jako napˇr. funkce matematick´e, statistick´e, logick´e, vyhled´avac´ı nebo inˇzen´ yrsk´e. Funkce je pˇredem urˇcen´ y algoritmus v´ ypoˇctu. Vstupuj´ı do n´ı nez´avisle promˇenn´e a vystupuje z´avisle promˇenn´a. Excel d´ale umoˇzn ˇuje prov´adˇet s daty operace typu ˇrazen´ı, seskupov´an´ı a v neposledn´ı ˇradˇe filtrov´an´ı [1]. Dokument vytvoˇren´ y v aplikaci MS Excel se naz´ yv´a seˇsit a skl´ad´a se z jednotliv´ ych list˚ u. Nejmenˇs´ı jednotkou pracovn´ı listu je buˇ nka. Aby mohli uˇzivatel´e ve sv´ ych v´ ypoˇctech pouˇz´ıvat vzorce a funkce, potˇrebuj´ı zn´at adresy bunˇek, ve kter´ ych jsou potˇrebn´a data uloˇzena. Tato adresa je urˇcena oznaˇcen´ım sloupce (standardnˇe oznaˇceny p´ısmeny, ale lze zmˇenit na ˇc´ısla) a ˇra´dku (oznaˇceny ˇc´ısly), prvn´ı buˇ nka v pracovn´ım listu m´a tedy adresu A1. Na jednom listu seˇsitu Excelu verze 2007 je 220 (1 048 576) ˇra´dk˚ u a 214 (16 384) sloupc˚ u (posledn´ı sloupec je oznaˇcen XFD), celkov´ y poˇcet bunˇek je tedy 234 (17 179 869 184). Pˇri pr´aci s adresami ve vzorc´ıch a funkc´ıch je nutn´e rozliˇsovat absolutn´ı, 2
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
relativn´ı a sm´ıˇsenou adresaci odkaz˚ u, protoˇze jedinˇe tak je moˇzn´e spr´avnˇe vyuˇz´ıt moˇznosti kop´ırov´an´ı vzorc˚ u do v´ıce bunˇek. Pˇri kop´ırov´an´ı buˇ nky obsahuj´ıc´ı vzorec s absolutn´ı adresac´ı se tato adresa nemˇen´ı, ale pˇri pouˇzit´ı relativn´ı adresace se adresa upravuje podle smˇeru kop´ırov´an´ı. Sm´ıˇsen´ y odkaz obsahuje absolutn´ı adresu bud’ jen sloupce, nebo ˇra´dku. Pˇri kop´ırov´an´ı takov´eho vzorce se zmˇen´ı pouze adresa relativnˇe zadan´e souˇradnice. Ukotven´ı pozice signalizuje ve vzorci znak dolaru ($) um´ıstˇen´ y pˇred oznaˇcen´ım sloupce ($A1), ˇr´adku (A$1) ˇci v pˇr´ıpadˇe absolutn´ıho odkazu oboj´ıho ($A$1). Tento znak lze do vzorce napsat pˇr´ımo z kl´avesnice, nebo je moˇzn´e jej pˇridat stiskem kl´avesy F4. Opakovan´ ym stisknut´ım se pozice $ mˇen´ı [1].
2.2
Pˇ rehled analytick´ ych n´ astroj˚ u MS Excel
Oproti prvotn´ı verzi nyn´ı Excel sv´ ym uˇzivatel˚ um nab´ız´ı i n´astroje vhodn´e k anal´ yze dat. Tyto analytick´e n´astroje jsou pops´any v n´asleduj´ıc´ıch podkapitol´ach [12].
2.2.1
ˇ Razen´ ı
Jedn´ım z jednoduˇsˇs´ıch analytick´ ych n´astroj˚ u, kter´e jsou uˇzivatel˚ um Excelu k dispozici, je ˇrazen´ı. Data v tabulce lze ˇradit podle jednoho nebo i v´ıce ˇ sloupc˚ u, a to sestupnˇe, nebo vzestupnˇe. Radit lze napˇr. i podle barvy buˇ nky nebo barvy p´ısma, nikoli pouze podle hodnoty buˇ nky.
2.2.2
Filtrov´ an´ı
Filtrov´an´ı slouˇz´ı k v´ ybˇeru ˇra´dk˚ u splˇ nuj´ıc´ıch zadan´a krit´eria. Rozliˇsuj´ı se dva typy filtru:
Automatick´ y filtr Pˇri pouˇzit´ı automatick´eho filtru jsou uˇzivateli zobrazeny pouze takov´e ˇra´dky, kter´e splˇ nuj´ı zadan´a krit´eria, zbyl´e ˇra´dky jsou skryty. Filtrovat lze podle hodnot ze seznamu (napˇr. jedna nebo v´ıce kateder), podle form´atu (podle 3
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
barvy buˇ nky nebo p´ısma), nebo podle krit´eri´ı (rovn´a se, nerovn´a se, vˇetˇs´ı neˇz, m´a na zaˇc´atku, . . . ). Tyto typy filtr˚ u se vˇsak navz´ajem vyluˇcuj´ı, pouˇz´ıt lze vˇzdy pouze jeden z nich [5]. Filtrovat lze podle jednoho i v´ıce sloupc˚ u. Plat´ı, ˇze filtry jsou aditivn´ı, ” coˇz znamen´a, ˇze kaˇzd´y dalˇs´ı filtr je zaloˇzen na aktu´aln´ım filtru a d´ale omezuje podmnoˇzinu dat“ [5].
Rozˇ s´ıˇ ren´ y filtr Rozˇs´ıˇren´ y filtr je moˇzn´e aplikovat pˇr´ımo v tabulce (jako v pˇr´ıpadˇe automatick´eho filtru – nevyhovuj´ıc´ı ˇra´dky jsou skryty), druhou moˇznost´ı je zkop´ırovat vyhovuj´ıc´ı ˇr´adky do vybran´e oblasti listu. Takto vybran´e ˇr´adky mohou b´ yt n´aslednˇe zdrojem dat pro dalˇs´ı v´ ypoˇcty. Pouˇzit´ı rozˇs´ıˇren´eho filtru je tedy vhodn´e, pokud je krit´erium komplikovanˇejˇs´ı a poˇzadovan´eho v´ ysledku nelze aplikac´ı automatick´eho filtru dos´ahnout, pˇr´ıpadnˇe pokud se pˇredpokl´ad´a dalˇs´ı zpracov´an´ı dat z´ıskan´ ych filtrem. Krit´eria rozˇs´ıˇren´eho filtru se zapisuj´ı v pˇresnˇe stanoven´em tvaru do pomocn´e (tzv. kriteri´aln´ı) tabulky, pˇri samotn´e aplikaci filtru se uv´ad´ı odkaz na tuto oblast krit´eri´ı. Prvn´ı ˇr´adek kriteri´aln´ı tabulky povinnˇe tvoˇr´ı n´azvy sloupc˚ u, kter´e se mus´ı pˇresnˇe shodovat s n´azvy sloupc˚ u ve zdrojov´e tabulce ˇ (doporuˇcuje se tyto buˇ nky zkop´ırovat). R´adky jsou filtrov´any podle hodnot v n´asleduj´ıc´ıch ˇr´adc´ıch kriteri´aln´ı tabulky. Hodnoty um´ıstˇen´e ve stejn´em ˇr´adku se vyhodnocuj´ı jako logick´ y souˇcin (mus´ı b´ yt splnˇeny vˇsechny podm´ınky), hodnoty pod sebou jako logick´ y souˇcet (staˇc´ı, aby platila jedna z podm´ınek) [1]. Pˇr´ıklad pouˇzit´ı rozˇs´ıˇren´eho filtru lze demonstrovat na n´asleduj´ıc´ım pˇr´ıkladu: Tabulka 2.1: Pˇr´ıklad kriteri´aln´ı tabulky katedra statut kredit˚ u kredit˚ u KIV A >= 4 <= 6 KIV B >= 4 <= 6 KMA A >= 3 <= 5 KFY A >= 3 <= 6 Tabulka 2.1 pˇredstavuje kriteri´aln´ı tabulku, kter´a umoˇzn ˇuje uˇzivateli filtrovat data z tabulky obsahuj´ıc´ı informace o pˇredmˇetech z IS/STAG v r´amci 4
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
jednoho konkr´etn´ıho oboru. Aplikac´ı tohoto filtru uˇzivatel z´ısk´a ze zdrojov´e tabulky pouze ty ˇra´dky, kter´e odpov´ıdaj´ı krit´eri´ım formulovan´ ym v jednotliv´ ych ˇra´dc´ıch kriteri´aln´ı tabulky, tzn. vˇsechny pˇredmˇety z katedry KIV, jejichˇz statut je v r´amci zvolen´eho oboru A nebo B a kreditn´ı ohodnocen´ı v rozmez´ı ˇctyˇr aˇz ˇsesti kredit˚ u, d´ale pak pˇredmˇety z katedry KMA, kter´e maj´ı statut A a jsou ohodnoceny tˇremi aˇz pˇeti kredity a pˇredmˇety z katedry KFY se statutem A a s rozmez´ım tˇr´ı aˇz ˇsesti kredit˚ u. Pouˇzit´ım automatick´eho filtru by nebylo moˇzn´e definovat odliˇsn´a krit´eria pro jednotliv´e katedry, zvolen´e statuty pˇredmˇet˚ u v r´amci oboru a rozmez´ı kreditn´ıho ohodnocen´ı by musely b´ yt pro vˇsechny katedry jednotn´e.
2.2.3
Podm´ınˇ en´ e form´ atov´ an´ı
Podm´ınˇen´e form´atov´an´ı umoˇzn ˇuje definovat styl bunˇek podle hodnot nebo vzorc˚ u v nich obsaˇzen´ ych [2]. Pˇri splnˇen´ı podm´ınky je buˇ nka graficky zv´ yraznˇena, napˇr. vˇsem buˇ nk´am, kter´e obsahuj´ı z´aporn´e ˇc´ıslo, je barva pozad´ı zmˇenˇena na ˇcervenou. Kromˇe zv´ yraznˇen´ı hodnot splˇ nuj´ıc´ıch podm´ınku lze v Excelu pouˇz´ıt datov´e ˇca´ry (v Excelu verze 2010 a 2013 datov´e pruhy), barevn´e ˇsk´aly nebo sady ikon.
2.2.4
Graf
Graf je grafickou reprezentac´ı dat um´ıstˇen´ ych v tabulce. Vhodnˇe zvolen´ y typ grafu poskytuje uˇzivateli vˇetˇs´ı n´azornost neˇz samotn´a tabulka naplnˇen´a ˇc´ısly, proto jsou grafy ˇcasto pouˇz´ıv´any pro anal´ yzu i ilustraci [1]. Umoˇzn ˇuj´ı rychl´e povˇsimnut´ı celkov´ ych trend˚ u a pom´ahaj´ı naj´ıt skryt´ y v´ yznam ve velk´em mnoˇzstv´ı dat [3]. Kromˇe bˇeˇzn´ ych sloupcov´ ych, spojnicov´ ych a v´ yseˇcov´ ych graf˚ u nab´ız´ı Excel napˇr. i grafy burzovn´ı, kter´e ukazuj´ı, jak se mˇen´ı hodnota akcie v ˇradˇe dn´ı, nebo grafy paprskov´e, kter´e se typicky pouˇz´ıvaj´ı ve specializovan´ ych statistick´ ych aplikac´ıch. D´ale pak XY bodov´e grafy zn´azorˇ nuj´ıc´ı vztah dvou odliˇsn´ ych skupin ˇc´ısel, kter´e se bˇeˇznˇe pouˇz´ıvaj´ı pro zpracov´an´ı vˇedeck´ ych, l´ekaˇrsk´ ych a statistick´ ych dat [3].
5
Tabulkov´y procesor
2.2.5
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Kontingenˇ cn´ı tabulka
Kontingenˇcn´ı tabulka je n´astroj, kter´ y umoˇzn ˇuje zpracov´an´ı velk´eho mnoˇzstv´ı dat agregaˇcn´ımi funkcemi, ke kter´ ym patˇr´ı napˇr. poˇcet hodnot, souˇcet nebo pr˚ umˇer (viz d´ale). Aby mˇelo pouˇzit´ı kontingenˇcn´ı tabulky smysl, je d˚ uleˇzit´e, aby se hodnoty opakovaly. Zobrazeny jsou pak pouze jedineˇcn´e hodnoty z datov´e mnoˇziny, uspoˇra´dan´e do formy kˇr´ıˇzov´e tabulky. Pro moˇzn´e kombinace tˇechto jedineˇcn´ ych hodnot jsou agregaˇcn´ımi funkcemi vypoˇc´ıt´any v´ ysledn´e hodnoty [2]. Kontingenˇcn´ı tabulka se skl´ad´a ze ˇctyˇr oblast´ı [3, 6]:
Filtr sestavy Tato oblast kontingenˇcn´ı tabulky slouˇz´ı k filtrov´an´ı dat v cel´e sestavˇe podle jedn´e nebo v´ıce vybran´ ych poloˇzek. Omezuje tedy to, jak´a data se v kontingenˇcn´ı tabulce zobraz´ı.
Popisky sloupc˚ u Pole jsou zobrazena v horn´ı ˇc´asti sestavy jako sloupce, rozdˇeluj´ı data do kategori´ı. Popisky i hodnoty je moˇzn´e filtrovat (tzv. skupinov´e filtrov´an´ı). V pˇr´ıpadˇe pouˇzit´ı v´ıce pol´ı je sloupec, kter´ y je um´ıstˇen n´ıˇze, vnoˇren do dalˇs´ıho sloupce pˇr´ımo nad n´ım.
Popisky ˇ r´ adk˚ u Tato pole jsou zobrazena jako ˇra´dky v boˇcn´ı ˇc´asti sestavy, umoˇzn ˇuj´ı tak jeˇstˇe dalˇs´ı ˇclenˇen´ı dat. Stejnˇe jako u popisk˚ u sloupc˚ u lze filtrovat jak popisky, tak i hodnoty. Pˇri pouˇzit´ı v´ıce pol´ı je ˇra´dek, kter´ y je um´ıstˇen n´ıˇze, vnoˇren do dalˇs´ıho ˇr´adku pˇr´ımo nad n´ım.
Hodnoty V t´eto oblasti jsou ˇc´ıselnˇe zobrazeny souhrny dat. 6
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Uspoˇra´d´an´ı kontingenˇcn´ı tabulky je dynamick´e, t´ahnut´ım myˇsi jej lze snadno pˇreskupit (viz obr. 2.1) – na stejn´e informace je tedy moˇzn´e nahl´ıˇzet z r˚ uzn´ ych pohled˚ u. Tento proces pˇreskupov´an´ı je zn´am´ y jako pivoting (ot´aˇcen´ı) dat [3].
Obr´azek 2.1: Rozloˇzen´ı kontingenˇcn´ı tabulky Pozn´amka: Pˇri n´avrhu kontingenˇcn´ı tabulky si m˚ uˇze uˇzivatel volit, kter´a pole um´ıst´ı do oblasti sloupc˚ u a kter´a do oblasti ˇra´dk˚ u. Zobrazovan´a data jsou stejn´a, odliˇsn´a je pouze jejich ˇcitelnost. Rozd´ıl je patrn´ y zejm´ena u pol´ı s dlouh´ ymi n´azvy. Tato pole je proto vhodnˇejˇs´ı pouˇz´ıt v oblasti ˇra´dk˚ u, v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe by doˇslo k roztaˇzen´ı ˇs´ıˇrky sloupc˚ u [3]. Do jednotliv´ ych oblast´ı kontingenˇcn´ı tabulky lze um´ıstit i v´ıce neˇz jedno pole. Poˇcet seskupen´ı, kter´a je do kontingenˇcn´ı tabulky moˇzn´e pˇridat, nen´ı omezen, jednotliv´a pole je vˇsak d˚ uleˇzit´e pˇrid´avat ve vhodn´em poˇrad´ı. Toto poˇrad´ı je v pˇr´ıpadˇe potˇreby moˇzn´e zmˇenit napˇr. pˇretaˇzen´ım pol´ı v Seznamu pol´ı kontingenˇcn´ı tabulky [3]. Pˇr´ıkladem mohou b´ yt studijn´ı programy a jejich studijn´ı obory. V tomto pˇr´ıpadˇe nem´a smysl seskupovat data nejprve podle studijn´ıch obor˚ u a teprve pot´e podle studijn´ıch program˚ u, ale naopak, protoˇze kaˇzd´ y studijn´ı obor patˇr´ı do pr´avˇe jednoho studijn´ıho programu. Podle typu dat um´ıstˇen´ ych v oblasti hodnot se Excel snaˇz´ı odhadnout, jakou agregaˇcn´ı funkci chce uˇzivatel pro shrnut´ı dat z vybran´eho pole pouˇz´ıt, 7
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
napˇr. pro ˇc´ıseln´e hodnoty pˇredpokl´ad´a pouˇzit´ı agregaˇcn´ı funkce souˇcet [3]. Automaticky vybranou funkci je nicm´enˇe moˇzn´e zmˇenit, uˇzivatel m´a na v´ ybˇer z n´asleduj´ıc´ıch agregaˇcn´ıch funkc´ı [7]: Souˇ cet
Souˇcet hodnot. Toto je v´ ychoz´ı funkce pro ˇc´ıseln´e hodnoty.
Poˇ cet
Poˇcet hodnot. Tato funkce funguje stejnˇe jako funkce listu POˇ CET2, tzn. zjiˇst’uje poˇcet nepr´azdn´ ych bunˇek. Toto je v´ ychoz´ı funkce pro jin´e neˇz ˇc´ıseln´e hodnoty.
Pr˚ umˇ er
Pr˚ umˇer hodnot.
Maximum
Nejvˇetˇs´ı hodnota.
Minimum
Nejmenˇs´ı hodnota.
Souˇ cin
Souˇcin hodnot.
Poˇ cet ˇ c´ısel
Poˇcet hodnot, kter´e pˇredstavuj´ı ˇc´ısla. Tato funkce funguje stejnˇe jako funkce listu POˇ CET.
Odhad smˇ erodatn´ e Odhad smˇerodatn´e odchylky z´akladn´ıho souboru, kde odchylky vzorek tvoˇr´ı podmnoˇzinu cel´e populace. Smˇ erodatn´ a odchylka
Smˇerodatn´a odchylka z´akladn´ıho souboru, kde z´akladn´ı soubor tvoˇr´ı vˇsechny hodnoty, kter´e se maj´ı shrnout.
Odhad rozptylu
Odhad rozptylu z´akladn´ıho souboru, kde vzorek tvoˇr´ı podmnoˇzinu cel´e populace.
Rozptyl
Rozptyl z´akladn´ıho souboru, kde z´akladn´ı soubor tvoˇr´ı vˇsechny hodnoty, kter´e se maj´ı shrnout.
N´asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad demonstruje, ˇze ne vˇzdy je k souhrnu dat vhodn´e pouˇz´ıt automaticky pˇredvolenou agregaˇcn´ı funkci: Napˇr´ıklad v pˇr´ıpadˇe zn´amek student˚ u uloˇzen´ ych v IS/STAG ned´av´a jejich sˇc´ıt´an´ı v r´amci jednotliv´ ych pˇredmˇet˚ u smysl, a to pˇresto, ˇze se jedn´a o ˇc´ıselnou hodnotu a jako v´ ychoz´ı agregaˇcn´ı funkce je tedy zvolena funkce Souˇcet. V tomto konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe je mnohem vhodnˇejˇs´ı pouˇz´ıt napˇr. agregaˇcn´ı funkce Pr˚ umˇer nebo Minimum (resp. Maximum), d´ıky kter´ ym je uˇzivateli 8
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
umoˇznˇeno zjistit pr˚ umˇernou nebo nejlepˇs´ı (resp. nejhorˇs´ı) zn´amku, kterou studenti vybran´eho pˇredmˇetu z´ıskali. Kromˇe v´ ybˇeru agregaˇcn´ı funkce je tak´e moˇzn´e pouˇz´ıt pro hodnoty vlastn´ı v´ ypoˇcet, tzn. ovlivnit, jak´ ym zp˚ usobem se budou vypoˇc´ıtan´e hodnoty v poli hodnot kontingenˇcn´ı tabulky zobrazovat. K dispozici jsou n´asleduj´ıc´ı moˇznosti [7]: Norm´ aln´ı
V´ ychoz´ı moˇznost, vypne vlastn´ı v´ ypoˇcty.
Rozd´ıl mezi
Zobraz´ı hodnotu jako rozd´ıl od hodnoty urˇcen´e v seznamech Z´akladn´ı poloˇzka a Z´akladn´ı pole.
%z
Zobraz´ı hodnotu jako procento hodnoty urˇcen´e v seznamech Z´akladn´ı poloˇzka a Z´akladn´ı pole.
% rozd´ılu mezi
Zobraz´ı hodnotu jako procentu´aln´ı rozd´ıl od hodnoty urˇcen´e v seznamech Z´akladn´ı poloˇzka a Z´akladn´ı pole.
Mezisouˇ cet v Zobraz´ı hodnoty postupn´ ych poloˇzek v seznamu Z´akladn´ı pole jako mezisouˇcet. %ˇ r´ adku
Zobraz´ı hodnoty v kaˇzd´em ˇra´dku nebo kategorii jako procento souˇctu ˇr´adku nebo kategorie.
% sloupce
Zobraz´ı hodnoty v kaˇzd´em sloupci nebo ˇradˇe jako procento souˇctu sloupce nebo ˇrady.
% celku
Zobraz´ı hodnotu jako procento celkov´eho souˇctu vˇsech hodnot a datov´ ych bod˚ u v tabulce.
Index
Spoˇc´ıt´a hodnotu n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: ((hodnota v buˇ nce) × (celkov´ y souˇcet celkov´ ych souˇct˚ u)) / ((celkov´ y souˇcet ˇr´adku) × (celkov´ y souˇcet sloupce)).
2.2.6
Kontingenˇ cn´ı graf
Kontingenˇcn´ı grafy jsou grafy vytvoˇren´e podle dat v kontingenˇcn´ı tabulce. Na rozd´ıl od bˇeˇzn´ ych graf˚ u jsou interaktivn´ı, je moˇzn´e v nich data filtrovat (viz d´ale). Jak´akoliv zmˇena v rozloˇzen´ı kontingenˇcn´ı tabulky nebo v pouˇzit´em filtru se z´aroveˇ n prom´ıtne i do kontingenˇcn´ıho grafu (plat´ı i naopak) [4]. 9
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Kontingenˇcn´ı grafy a tabulky maj´ı hodnˇe spoleˇcn´eho. Terminologie je tak´e z velk´e ˇca´sti shodn´a, drobn´eho rozd´ılu je moˇzn´e si povˇsimnout u n´azv˚ u oblast´ı. Z Popisk˚ u sloupc˚ u se st´av´a Pole legendy, kter´e slouˇz´ı k zobrazen´ı pol´ı v legendˇe grafu. Popisky ˇra´dk˚ u jsou nahrazeny oblast´ı Pole osy, kter´a slouˇz´ı k zobrazen´ı pol´ı jako osy v grafu [2, 6]. Jelikoˇz kontingenˇcn´ı tabulky obvykle zpracov´avaj´ı velk´e mnoˇzstv´ı dat, m˚ uˇze se st´at, ˇze vytvoˇren´ y kontingenˇcn´ı graf je nepˇrehledn´ y a tˇeˇzko ˇciteln´ y. Pro snadnˇejˇs´ı interpretaci grafu je proto rozumn´e pouˇz´ıt v kontingenˇcn´ı tabulce filtrov´an´ı, d´ıky kter´emu je celkov´e mnoˇzstv´ı dat zobrazovan´ ych v kontingenˇcn´ı tabulce omezeno. Stejn´eho v´ ysledku je moˇzn´e dos´ahnout i aplikac´ı filtru pˇr´ımo v kontingenˇcn´ım grafu pomoc´ı Okna filtru kontingenˇcn´ı tabulky. Lze pouˇz´ıt jak filtr sestavy, kter´ y filtruje nezpracovan´a data, tak filtr skupinov´ y (tzn. filtr ˇra´dk˚ u nebo sloupc˚ u), kter´ y filtruje jiˇz seskupen´a data. D´ale je tak´e vhodn´e se vyvarovat pouˇzit´ı velk´eho mnoˇzstv´ı u ´rovn´ı seskupen´ı, kter´e by jeˇstˇe v´ıce znepˇrehlednilo v´ ysledn´ y kontingenˇcn´ı graf [3].
2.2.7
Souhrn
Zpˇrehlednˇen´ı velk´eho mnoˇzstv´ı opakuj´ıc´ıch se dat v rozs´ahl´e tabulce lze doc´ılit souhrnem. Souhrny umoˇzn ˇuj´ı vytvoˇren´ı skupin a mezisouˇct˚ u pro vybran´e buˇ nky, vytv´aˇrej´ı se za pouˇzit´ı agregaˇcn´ıch funkc´ı (viz v´ yˇse), kter´ ych lze v jednom sloupci pouˇz´ıt i v´ıce. Aby mˇel souhrn smysl, je pˇred jeho vytvoˇren´ım nutn´e data seˇradit podle jednoho, nebo i v´ıce sloupc˚ u postupnˇe. Prvn´ı ˇr´adek tabulky by mˇel obsahovat n´azvy tˇechto sloupc˚ u. U kaˇzd´e zmˇeny v postupnˇe vybran´ ych seˇrazen´ ych sloupc´ıch lze pouˇz´ıt poˇzadovanou agregaˇcn´ı funkci a pˇridat tak do sloupce (resp. sloupc˚ u) souhrn – t´ım vzniknou jednotliv´e skupiny. ˇ ım v´ıce tˇechto u C´ ´rovn´ı souhrnu vytvoˇr´ıme, t´ım jemnˇejˇs´ı granularitu dat z´ısk´ame (tzn. t´ım podrobnˇejˇs´ı je pohled na analyzovan´a data). Stejnˇe jako u kontingenˇcn´ıch tabulek plat´ı, ˇze pˇri vytv´aˇren´ı v´ıce u ´rovn´ı souhrnu je potˇreba postupovat ve vhodnˇe zvolen´em poˇrad´ı podle toho, co od souhrnu poˇzadujeme, tzn. v pˇr´ıpadˇe studijn´ıch program˚ u a jejich studijn´ıch obor˚ u je vhodn´e data seskupit nejprve podle studijn´ıch program˚ u, a pot´e podle studijn´ıch obor˚ u, nikoli naopak.
10
Tabulkov´y procesor
2.2.8
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
N´ astroje citlivostn´ı anal´ yzy
Citlivostn´ı anal´yza je proces zmˇeny hodnot v buˇ nk´ach s c´ılem zjistit, jak tyto ” zmˇeny ovlivn´ı v´ystup vzorc˚ u na listu“ [8]. Pro citlivostn´ı anal´ yzu jsou uˇzivatel˚ um Excelu k dispozici tˇri druhy n´astroj˚ u, kter´e jsou um´ıstˇen´e na kartˇe Data – Datov´e n´astroje – Anal´ yza hypot´ez [8]:
Spr´ avce sc´ en´ aˇ r˚ u Pˇri pouˇzit´ı vzorce vrac´ı Excel pouze jeden v´ ysledek. Pokud vˇsak uˇzivatel potˇrebuje br´at v u ´vahu nejhorˇs´ı a nejlepˇs´ı sc´en´aˇr, je tˇreba vytvoˇrit v´ıce verz´ı stejn´eho pracovn´ıho listu. Toto umoˇzn ˇuje Spr´avce sc´en´aˇr˚ u, n´astroj pro simulaci dat. Vytv´aˇr´ı a ukl´ad´a r˚ uzn´e skupiny hodnot (sc´en´aˇre) a dok´aˇze mezi nimi pˇrep´ınat. Mˇenit lze i v´ıce promˇenn´ ych souˇcasnˇe, najednou v nˇem ale m˚ uˇze b´ yt um´ıstˇeno nejv´ yˇse 32 r˚ uzn´ ych hodnot. Sc´en´aˇr˚ u vˇsak m˚ uˇze b´ yt libovolnˇe velk´ y poˇcet [3, 8].
Hled´ an´ı ˇ reˇ sen´ı V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech se m˚ uˇze st´at, ˇze uˇzivatel zn´a poˇzadovan´ y v´ ysledek vzorce, ale nev´ı, jakou vstupn´ı hodnotu k z´ısk´an´ı dan´eho v´ ysledku zadat. Pak lze ke zpˇetn´emu vypoˇc´ıt´an´ı spr´avn´e vstupn´ı hodnoty, kter´a k tomuto v´ ysledku povede, pouˇz´ıt n´astroj Hled´an´ı ˇreˇsen´ı [8]. Microsoft ve sv´e online n´apovˇedˇe uv´ad´ı tento pˇr´ıklad: Pˇredpokl´adejme, ” ˇze si potˇrebujete p˚ ujˇcit pen´ıze. V´ıte, jakou ˇc´astku potˇrebujete, jak dlouho chcete p˚ ujˇcku spl´acet a kolik m˚ uˇzete spl´acet kaˇzd´y mˇes´ıc. Pomoc´ı funkce Hled´an´ı ˇreˇsen´ı m˚ uˇzete urˇcit, jak vysok´a m´a b´yt u ´rokov´a sazba, aby p˚ ujˇcka splnila sv˚ uj c´ıl“ [9].
Tabulka dat Tabulky dat umoˇzn ˇuj´ı zobrazit v´ıce v´ ysledk˚ u podle r˚ uzn´ ych zdrojov´ ych dat souˇcasnˇe, jeden vedle druh´eho, aby je mohl uˇzivatel rychle srovnat. Tabulku dat lze pouˇz´ıt pouze pro jednu nebo dvˇe promˇenn´e, ale na rozd´ıl od sc´en´aˇr˚ u 11
Tabulkov´y procesor
Pˇrehled analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
nen´ı poˇcet r˚ uzn´ ych hodnot promˇenn´ ych omezen. Pro zpracov´an´ı v´ıce neˇz dvou promˇenn´ ych je vhodn´e vyuˇzit´ı sc´en´aˇr˚ u [3, 8]. Kromˇe tˇechto n´astroj˚ u mohou uˇzivatel´e k citlivostn´ı anal´ yze pouˇz´ıt i nˇekter´ y z doplˇ nk˚ u zm´ınˇen´ ych v n´asleduj´ıc´ı kapitole 2.2.9 [8].
2.2.9
Doplˇ nky aplikace Excel
Do Excelu lze pˇridat r˚ uzn´e typy doplˇ nk˚ u nab´ızej´ıc´ıch voliteln´e pˇr´ıkazy a funkce. Nˇekter´e z nich jsou k dispozici jiˇz po instalaci kancel´aˇrsk´eho bal´ıku Microsoft Office a pˇred prvn´ım pouˇzit´ım je staˇc´ı pouze aktivovat (jako napˇr. d´ale ˇ sitel a Analytick´e n´astroje), dalˇs´ı doplˇ popsan´e doplˇ nky Reˇ nky je pak moˇzn´e st´ahnout z webu a nainstalovat. Spr´ava doplˇ nk˚ u se v Excelu prov´ad´ı kliknut´ım na tlaˇc´ıtko Microsoft Office – Moˇznosti aplikace Excel – kategorie Doplˇ nky [10]. ˇ sitel a AnaPˇri prov´adˇen´ı citlivostn´ı anal´ yzy jsou k dispozici doplˇ nky Reˇ lytick´e n´astroje, kter´e jsou po aktivaci zobrazeny na kartˇe Data ve skupinˇe Anal´ yza [8]. ˇ sitel Doplnˇ ek Reˇ ˇ sitel slouˇz´ı k vyhled´av´an´ı optim´aln´ı hodnoty c´ılov´e buˇ Funkce Reˇ nky tak, ˇze mˇen´ı hodnoty v buˇ nk´ach pouˇzit´ ych k v´ ypoˇctu c´ılov´e buˇ nky. Podob´a se n´astroji Hled´an´ı ˇreˇsen´ı, pouˇz´ıv´a stejnou z´akladn´ı metodu pokusu a omylu, ale disponuje nˇekolika v´ yznamn´ ymi vylepˇsen´ımi a lze pro nˇej urˇcit v´ıce mˇenˇeˇ sitel najde prvn´ı vyhovuj´ıc´ı ˇreˇsen´ı, zastav´ı se. n´ ych bunˇek. Jakmile vˇsak Reˇ Pokud uˇzivatel potˇrebuje vytvoˇrit v´ıce sc´en´aˇr˚ u, kde kaˇzd´ y m´a odliˇsn´e hodˇ sitele se sc´en´aˇri [3]. noty nemˇenˇen´ ych bunˇek, je uˇziteˇcn´e pouˇz´ıt kombinaci Reˇ
Doplnˇ ek Analytick´ e n´ astroje Do Excelu lze tak´e pˇridat doplnˇek Analytick´e n´astroje, kter´ y obsahuje n´astroje pro anal´ yzu finanˇcn´ıch, statistick´ ych a vˇedeck´ ych dat. Umoˇzn ˇuje napˇr. vytv´aˇren´ı histogram˚ u, prov´adˇen´ı F-test˚ u, t-test˚ u, z-test˚ u nebo Fourierovy anal´ yzy.
12
3 Webov´e sluˇzby nad IS/STAG Z pohledu uˇzivatele je webov´a sluˇzba m´ıstem na webu, kde se prov´ad´ı nˇejak´a urˇcen´a operace, v naˇsem pˇr´ıpadˇe ˇcten´ı nebo z´apis do IS/STAG, a to za pouˇzit´ı jednotn´eho form´atu [13].
3.1
Informaˇ cn´ı syst´ em IS/STAG
IS/STAG (Informaˇcn´ı syst´em studijn´ı agendy) je celouniverzitn´ı syst´em urˇcen´ y k evidenci a spr´avˇe veˇsker´e studijn´ı ˇcinnosti vyv´ıjen´ y Centrem informaˇ [14]. tizace a v´ ypoˇcetn´ı techniky (CIV) Z´apadoˇcesk´e univerzity v Plzni (ZCU) Obsahuje informace o studijn´ıch programech, jejich oborech, studijn´ıch pl´anech, bloc´ıch a pˇredmˇetech, d´ale pak napˇr. kvalifikaˇcn´ı pr´ace, jmenn´ y seznam uˇcitel˚ u, pˇrehled m´ıstnost´ı a jejich rozvrh˚ u nebo zkouˇskov´e term´ıny [14]. Pˇrihl´aˇsen´ı uˇzivatel´e si mohou prohl´ıˇzet i rozvrhy jednotliv´ ych student˚ u. Pˇr´ıstup k informac´ım je omezen podle opr´avnˇen´ı (role), studenti si napˇr´ıklad mohou prohl´ıˇzet pouze sv´e zn´amky, nikoli vˇsak zn´amky ostatn´ıch student˚ u. Pˇres IS/STAG je tak´e moˇzn´e podat elektronickou pˇrihl´aˇsku ke studiu, sledovat z´avazky a pohled´avky studenta v˚ uˇci ˇskole ˇci odevzd´avat semestr´aln´ı a jin´e pr´ace. Jedn´a se tedy o velice komplexn´ı syst´em, kter´ y nav´ıc umoˇzn ˇuje napojen´ı dalˇs´ıch syst´em˚ u, jako je napˇr´ıklad CourseWare, slouˇz´ıc´ı k podpoˇre studia, nebo e-Learning [15]. Jednou z moˇznost´ı pˇr´ıstupu k dat˚ um uloˇzen´ ym v datab´azi IS/STAG je pouˇzit´ı nativn´ıho klienta (net´ yk´a se student˚ u). Data lze tak´e prohl´ıˇzet pˇres internetov´ y prohl´ıˇzeˇc v intuitivn´ım webov´em port´alu dostupn´em na adrese https://portal.zcu.cz/portal/. Dalˇs´ı moˇznost´ı je pak vyuˇzit´ı jiˇz zm´ınˇen´ ych webov´ ych sluˇzeb [15].
3.2
Z´ısk´ an´ı dat webov´ ymi sluˇ zbami
Pro pr´aci s webov´ ymi sluˇzbami existuj´ı dva standardy: SOAP a REST. SOAP je urˇcen pro komunikaci s jin´ ymi poˇc´ıtaˇcov´ ymi syst´emy, REST je naopak 13
Webov´e sluˇzby nad IS/STAG
Z´ısk´an´ı dat webov´ymi sluˇzbami
bl´ıˇze lidem a jednoduˇsˇs´ım komunikac´ım typu stroj – stroj. V sekci Technick´e informace je uvedeno, ˇze: Zat´ımto SOAP typ je zamˇeˇren sp´ıˇse na pˇr´ıstup ” k operac´ım vzd´alen´eho syst´emu, REST pohl´ıˇz´ı sp´ıˇse na data takov´eho syst´emu“ [16]. Uˇzivatelsky pˇr´ıjemnˇejˇs´ı je pˇristupovat k webov´ ym sluˇzb´am pˇres webov´e rozhran´ı nad sluˇzbami, kter´e je dostupn´e na https://stag-ws.zcu.cz/ webaccess/main. Vˇetˇsina dat je dostupn´a i anonymn´ım uˇzivatel˚ um, pro z´ısk´an´ı informac´ı o studentech a zn´amk´ach je vˇsak nutn´e se pˇrihl´asit STAG nebo ORION identitou [13, 17]. Jednotliv´e webov´e sluˇzby jsou rozdˇeleny do kategori´ı podle sv´eho u ´ˇcelu. Po v´ ybˇeru kategorie si uˇzivatel vyb´ır´a konkr´etn´ı sluˇzbu z rozbalovac´ıho seznamu. Tento seznam sluˇzeb, kter´e m´a uˇzivatel opr´avnˇen´ı volat, se odv´ıj´ı od jeho role [13, 17].
Obr´azek 3.1: Uk´azka formul´aˇre WS Poˇzadovan´a data je moˇzn´e st´ahnout v nˇekolika form´atech po vyplnˇen´ı parametr˚ u sluˇzby a odesl´an´ı formul´aˇre (viz obr. 3.1) kliknut´ım na tlaˇc´ıtko. V´ ychoz´ı form´at XML lze pˇrev´adˇet do form´at˚ u CSV, XLS nebo JSON, ˇc´ast sluˇzeb podporuje i form´at iCal (ICS) [13]. 14
Webov´e sluˇzby nad IS/STAG
Pˇrehled pouˇzit´ych webov´ych sluˇzeb
Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace byl vybr´an form´at XLS, doporuˇcen´ y pro pr´aci s tabulkov´ ym procesorem MS Excel, kter´ y umoˇzn ˇuje data v XLS importovat i exportovat. Typick´e je tedy n´asleduj´ıc´ı pouˇzit´ı: uˇzivatel (v tomto pˇr´ıpadˇe vyuˇcuj´ıc´ı) si st´ahne poˇzadovan´a data, v Excelu je uprav´ı (zap´ıˇse zn´amky) a soubor nahraje zpˇet. Informace ve STAGu jsou t´ımto zp˚ usobem aktualizov´any [17].
3.3
Pˇ rehled pouˇ zit´ ych webov´ ych sluˇ zeb
Aktu´aln´ı pˇrehled dostupn´ ych webov´ ych sluˇzeb a jejich popis je k dispozici na https://stag-ws.zcu.cz/ws/help/list, nov´e sluˇzby neust´ale pˇrib´ yvaj´ı. Pro samotn´e z´ısk´an´ı dat potˇrebn´ ych k praktick´e ˇca´sti t´eto pr´ace byly vybr´any a pouˇzity webov´e sluˇzby z kategori´ı Studijn´ı programy, obory, seg” menty atd.“ a Pˇredmˇety“. Konkr´etn´ı zvolen´e sluˇzby jsou pops´any v n´asle” duj´ıc´ıch podkapitol´ach.
3.3.1
Sluˇ zba getStudijniProgramy
Tato sluˇzba najde studijn´ı programy podle zadan´ ych krit´eri´ı, jedin´ ym povinn´ ym parametrem je fakulta. Pro potˇreby t´eto pr´ace bylo nutn´e vybrat pouze ty studijn´ı programy, kter´e jsou v souˇcasn´e dobˇe jeˇstˇe platn´e, tzn. vyfiltrovat n´aslednˇe vˇsechny z´aznamy, kter´e maj´ı uveden´ y rok ve sloupci neplatnyOd a vyˇradit je.
3.3.2
Sluˇ zba getOboryStudijnihoProgramu
V´ ysledkem vol´an´ı t´eto sluˇzby je seznam obor˚ u studijn´ıho programu zadan´eho identifikaˇcn´ım ˇc´ıslem studijn´ıho programu (stprIdno), kter´e lze zjistit z v´ ystupn´ıch dat pˇredchoz´ı volan´e sluˇzby. Tento identifik´ator se totiˇz pouˇz´ıv´a pouze v r´amci webov´ ych sluˇzeb, jinde se s n´ım nelze setkat. Pˇrehled studijn´ıch program˚ u a do nich patˇr´ıc´ıch studijn´ıch obor˚ u je spoleˇcnˇe s jejich identifikaˇcn´ımi ˇc´ısly stprIdno a oborIdno um´ıstˇen v pˇr´ıloze A.
15
Webov´e sluˇzby nad IS/STAG
3.3.3
Pˇrehled pouˇzit´ych webov´ych sluˇzeb
Sluˇ zba getPlanyOboru
Vr´at´ı seznam studijn´ıch pl´an˚ u oboru zadan´eho identifikaˇcn´ım ˇc´ıslem oboru (oborIdno), z´ıskan´ ym z pˇredchoz´ı sluˇzby. Nˇekter´e z obor˚ u jiˇz nemaj´ı ˇz´adn´e studijn´ı pl´any, je proto nutn´e je vyˇradit. Vylouˇceny byly tak´e doktorsk´e obory, jelikoˇz se ˇr´ıd´ı individu´aln´ımi studijn´ımi pl´any. Nˇekter´e obory maj´ı naopak v´ıce verz´ı studijn´ıch pl´an˚ u, z toho d˚ uvodu je tˇreba vybrat pouze ty aktu´aln´ı. Kaˇzd´ y obor m´a pak tedy pr´avˇe jeden studijn´ı pl´an jednoznaˇcnˇe rozliˇsiteln´ y podle identifikaˇcn´ıho ˇc´ısla pl´anu (stplIdno).
3.3.4
Sluˇ zba getBlokyPlanu
Touto sluˇzbou lze podle identifik´atoru stplIdno z´ıskat seznam blok˚ u zadan´eho studijn´ıho pl´anu. Kaˇzd´ y z blok˚ u m´a sv´e identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo blokIdno. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech se vˇsak vyskytuj´ı duplicitnˇe, typicky jde o obory se stejn´ ym n´azvem a typem studia, ale jinou formou (napˇr. obor Uˇcitelstv´ı matematiky pro stˇredn´ı ˇskoly m´a v prezenˇcn´ı i kombinovan´e formˇe naprosto totoˇzn´ y studijn´ı pl´an, a to vˇcetnˇe oznaˇcen´ı jeho blok˚ u).
3.3.5
Sluˇ zba getPredmetyByBlok
Seznam pˇredmˇet˚ u bloku zadan´eho identifik´atorem blokIdno vrac´ı sluˇzba getPredmetyByBlok. Kromˇe n´azvu pˇredmˇetu, jeho zkratky a zkratky pˇr´ısluˇsn´e katedry obsahuje napˇr. i informace o poˇctu kredit˚ u a doporuˇcen´em roˇcn´ıku a semestru studia.
16
4 Vstupn´ı data Studenti si v IS/STAG mohou prohl´ıˇzet doporuˇcovan´ y pr˚ uchod studiem, v t´eto vizualizaci je vidˇet vˇzdy jeden konkr´etn´ı studijn´ı pl´an pro jeden konkr´etn´ı obor. Vˇsichni studenti maj´ı moˇznost si sestavit rozvrh dle vlastn´ıho uv´aˇzen´ı na z´akladˇe nab´ıdky rozvrhov´ ych akc´ı. V okamˇziku vytv´aˇren´ı pˇredz´apisu se vˇsak m˚ uˇze st´at, ˇze se student˚ um rozvrhov´e akce nˇekter´ ych zvolen´ ych pˇredmˇet˚ u kryj´ı, a to pˇresto, ˇze jsou vˇsechny tyto pˇredmˇety ve vizualizaci jejich studijn´ıho pl´anu uvedeny. Naopak m˚ uˇze doj´ıt i k tomu, ˇze v rozvrhu vznikaj´ı mezi vyuˇcovac´ımi hodinami dlouh´e pauzy. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze pˇredmˇety jsou zaˇrazeny do studijn´ıch pl´an˚ u v´ıce obor˚ u (coˇz vˇsak nen´ı ve vizualizaci souhrnnˇe vidˇet) a nen´ı moˇzn´e rozvrhovat akce tak, aby se hodily pouze do jednoho studijn´ıho pl´anu. Na z´akladˇe osobn´ı zkuˇsenosti s kolizemi pˇredmˇet˚ u pˇri vytv´aˇren´ı pˇredz´apisu jsem se rozhodla pod´ıvat se na to, jak jsou pˇredmˇety v jednotliv´ ych studijn´ıch pl´anech prostoupeny. Z tohoto d˚ uvodu byla jako zdrojov´a data pro tuto bakal´aˇrskou pr´aci zvolena rozs´ahl´a data z IS/STAG, pˇresnˇeji ˇreˇceno se jedn´a o data t´ ykaj´ıc´ı se struktury studijn´ıch pl´an˚ u vˇsech obor˚ u studovan´ ych na Fakultˇe aplikovan´ ych vˇed (FAV) v akademick´em roce 2013/1014. Pro u ´ˇcely t´eto pr´ace je d˚ uleˇzit´e zn´at kategorii (statut) pˇredmˇetu konkr´etn´ıho studijn´ıho pl´anu, potaˇzmo oboru, tj. jestli je pˇredmˇet v r´amci oboru povinn´ y (A), povinnˇe voliteln´ y (B) nebo v´ ybˇerov´ y (C). Povinn´e pˇredmˇety (statut A) jsou vˇzdy rozvrˇzeny tak, aby pˇri z´apisu v doporuˇcen´em roˇcn´ıku mezi sebou navz´ajem nekolidovaly. Probl´emy s kolizemi se t´ ykaj´ı zpravidla pˇredmˇet˚ u typu B, tedy pˇredmˇet˚ u povinnˇe voliteln´ ych. Student m´a moˇznost si ze ˇsk´aly povinnˇe voliteln´ ych pˇredmˇet˚ u vyb´ırat, ale m˚ uˇze se st´at, ˇze rozvrhov´e akce nˇekter´ ych z tˇechto pˇredmˇet˚ u prob´ıhaj´ı souˇcasnˇe, ˇ ˇcemuˇz se ned´a u ´plnˇe zabr´anit. Casto se jedn´a o pˇredmˇety z r˚ uzn´ ych kateder, v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech i z r˚ uzn´ ych fakult. Ve vizualizaci tedy sice student vid´ı moˇznost kombinace tˇechto pˇredmˇet˚ u v jednom roˇcn´ıku, ale v samotn´em rozvrhu pak nast´av´a kolize. Jako v´ ybˇerov´ y pˇredmˇet (statut C) si m˚ uˇze ˇ Pˇri student vybrat jak´ ykoliv pˇredmˇet z nab´ıdky rozvrhov´ ych akc´ı cel´e ZCU. vytv´aˇren´ı pˇredz´apisu si pak ale s´am mus´ı zkontrolovat, zda mu tento pˇredmˇet v rozvrhu nekoliduje s povinn´ ymi a povinnˇe voliteln´ ymi pˇredmˇety.
17
Vstupn´ı data
4.1
Postup z´ısk´an´ı vstupn´ıch dat
Postup z´ısk´ an´ı vstupn´ıch dat
Jelikoˇz se mezi webov´ ymi sluˇzbami nad IS/STAG nevyskytuje sluˇzba, kter´a by umoˇznila staˇzen´ı vˇsech potˇrebn´ ych dat najednou, bylo nutn´e z´ısk´avat vstupn´ı data postupnˇe za pouˇzit´ı sluˇzeb zm´ınˇen´ ych v kapitole 3.3 – Pˇrehled pouˇzit´ ych webov´ ych sluˇzeb. Existuje sice sluˇzba getPredmetyByFakulta, ta vˇsak vrac´ı i pˇredmˇety, kter´e jsou sice garantovan´e katedrami FAV, ale jsou vyuˇcov´any na jin´ ych fakult´ach. Stejnˇe tak se v tomto pˇrehledu nezobraz´ı pˇredmˇety garantovan´e katedrami jin´ ych fakult, kter´e vˇsak ve sv´em studijn´ım pl´anu nˇekter´e obory z FAV maj´ı. Pro z´ısk´an´ı vstupn´ıch dat byly jednotliv´e webov´e sluˇzby pouˇzity v poˇrad´ı uveden´em v kapitole 3.3. Aby bylo na data moˇzn´e aplikovat n´astroje a prov´est jejich anal´ yzu, musela b´ yt tato data sjednocena, vhodnˇe uspoˇr´ad´ana a propojena.
4.2
Uspoˇ r´ ad´ an´ı vstupn´ıch dat
Z d˚ uvodu zajiˇstˇen´ı prov´azanosti z´ıskan´ ych dat bylo potˇreba pˇridat sloupce k nˇekter´ ym tabulk´am. K tabulce Bloky pl´an˚ u, kter´a je v´ ysledkem vol´an´ı sluˇzby getBlokyPlanu, bylo potˇreba pˇridat sloupec stplIdno. Do tabulky Pˇredmˇety byl kromˇe sloupce stplIdno doplnˇen i sloupec blokIdno.
4.3
Propojen´ı vstupn´ıch dat
K propojen´ı takto upraven´ ych tabulek byl pouˇzit datab´azov´ y n´astroj Microsoft Access z kancel´aˇrsk´eho bal´ıku Microsoft Office, kter´ y umoˇzn ˇuje kromˇe jin´eho i import dat z Excelu. Importovan´a data v nˇem byla spojena (relace viz obr. 4.1), a po pouˇzit´ı v´ ybˇerov´eho dotazu vyexportov´ana zpˇet do Excelu. Vztah mezi studijn´ımi pl´any a studijn´ımi obory vyjadˇruje relace typu 1:N, jeden studijn´ı program m´a N studijn´ıch obor˚ u, jeden studijn´ı obor patˇr´ı do pr´avˇe jednoho studijn´ıho programu.
18
Vstupn´ı data
Propojen´ı vstupn´ıch dat
Obr´azek 4.1: Relace v MS Access Nˇekter´e studijn´ı obory maj´ı v´ıce soubˇeˇznˇe prob´ıhaj´ıc´ıch studijn´ıch pl´an˚ u, proto je mezi nimi tak´e vazba typu 1:N. Jak je vˇsak jiˇz zm´ınˇeno u sluˇzby getPlanyOboru (kapitola 3.3.3), tato pr´ace se zab´ yv´a pouze aktu´aln´ımi studijn´ımi pl´any jednotliv´ ych obor˚ u, ostatn´ı nejsou br´any v u ´vahu. Po u ´pravˇe m´a tedy kaˇzd´ y obor pr´avˇe jeden studijn´ı pl´an. Kaˇzd´ y studijn´ı obor m´a nˇekolik blok˚ u, pˇriˇcemˇz jejich pojmenov´an´ı nen´ı v pˇr´ıpadˇe vˇsech obor˚ u jednotn´e. Studijn´ı obor zpravidla obsahuje bloky oborov´ ych (povinn´ ych) pˇredmˇet˚ u, povinnˇe voliteln´ ych (specializaˇcn´ıch) pˇredmˇet˚ u a doporuˇcen´ ych v´ ybˇerov´ ych (voliteln´ ych) pˇredmˇet˚ u. Mimo tyto bloky jsou v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech uv´adˇeny bloky t´ ykaj´ıc´ı se napˇr. st´atn´ı z´avˇereˇcn´e zkouˇsky, ciz´ıch jazyk˚ u nebo tˇelesn´e v´ ychovy. Propojen´ı tabulek Bloky pl´an˚ u a Pˇredmˇety je zajiˇstˇeno dvojitou vazbou z toho d˚ uvodu, ˇze identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo bloku se m˚ uˇze v tabulce vyskytnout v´ıcekr´at (viz 3.3.4). Pˇrid´an´ım stplIdno do sloˇzen´eho prim´arn´ıho kl´ıˇce je zajiˇstˇena jedineˇcnost.
19
5 Anal´yza dat z IS/STAG Z analytick´ ych n´astroj˚ u uveden´ ych v kapitole 2.2 – Pˇrehled analytick´ ych n´astroj˚ u MS Excel byly ke zpracov´an´ı vstupn´ıch dat z IS/STAG pouˇzity n´asleduj´ıc´ı n´astroje: Pˇri vol´an´ı sluˇzby getStudijniProgramy byl ke skryt´ı z´aznam˚ u o studijn´ıch programech, kter´e jiˇz nejsou platn´e, aplikov´an automatick´ y filtr. K detekci v´ıce verz´ı studijn´ıch pl´an˚ u jednotliv´ ych studijn´ıch obor˚ u bylo pouˇzito podm´ınˇen´e form´atov´an´ı, vyhled´avaj´ıc´ı duplicitn´ı hodnoty ve sloupci s identifik´atorem studijn´ıho oboru oborIdno. O aktu´alnosti studijn´ıho pl´anu bylo pot´e rozhodnuto podle ˇc´ısla verze, pˇr´ıpadnˇe hodnoty identifik´atoru studijn´ıho pl´anu stplIdno.
5.1
Pouˇ zit´ı analytick´ ych n´ astroj˚ u MS Excel
Co se t´ yˇce samotn´e anal´ yzy z´ıskan´ ych vstupn´ıch dat, nejˇsirˇs´ıho vyuˇzit´ı se v t´eto bakal´aˇrsk´e pr´aci dostalo dynamicky pracuj´ıc´ım kontingenˇcn´ım tabulk´am a sloupcov´ ym kontingenˇcn´ım graf˚ um. D˚ uvodem jejich pouˇzit´ı je pˇredevˇs´ım to, ˇze umoˇzn ˇuj´ı uˇzivatel˚ um zobrazit stejn´a data z v´ıce r˚ uzn´ ych pohled˚ u, tzv. pivoting dat. Pr´ace d´ale obsahuje souhrny, kter´e jsou sice statick´e, ale zajiˇst’uj´ı celkov´ y pˇrehled veˇsker´ ych pˇredmˇet˚ u studovan´ ych na FAV. Pˇrid´an´ım nˇekolika u ´rovn´ı seskupen´ı umoˇzn ˇuj´ı souhrny granularitu analyzovan´ ych dat podle potˇreby zjemnit, ˇci naopak. Na rozd´ıl od kontingenˇcn´ıch tabulek, kter´e zpracov´avaj´ı data agregaˇcn´ımi funkcemi, souhrny umoˇzn ˇuj´ı zobrazovat jak´akoli data, nejen ˇc´ıseln´a. Vzhledem k charakteru analyzovan´ ych dat nemˇelo pouˇzit´ı n´astroj˚ u citlivostn´ı anal´ yzy (tzn. Spr´avce sc´en´aˇr˚ u, Hled´an´ı ˇreˇsen´ı ani Tabulek dat) v t´eto ˇ sitel pr´aci smysl. Stejnˇe tak nejsou pro u ´ˇcely pr´ace vhodn´e ani doplˇ nky Reˇ a Analytick´e n´astroje. Praktick´a ˇca´st pr´ace obsahuje ˇctyˇri uk´azkov´e kontingenˇcn´ı tabulky, tˇri souvisej´ıc´ı kontingenˇcn´ı grafy a dva statick´e souhrny, kter´e jsou pops´any v n´asleduj´ıc´ıch podkapitol´ach.
20
Anal´yza dat z IS/STAG
5.1.1
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Kontingenˇ cn´ı tabulky
Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, pouˇzit´ım kontingenˇcn´ıch tabulek je moˇzn´e nahl´ıˇzet na data v´ıce r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby. N´asleduj´ıc´ı uk´azkov´e kontingenˇcn´ı tabulky zpracov´avaj´ıc´ı data z IS/STAG byly navrˇzeny tak, aby uˇzivateli umoˇznily zobrazit i takov´e informace, kter´e nen´ı vidˇet ze samotn´ ych vizualizac´ı studijn´ıch pl´an˚ u jednotliv´ ych studijn´ıch obor˚ u, jako napˇr. poˇcet studijn´ıch pl´an˚ u, ve kter´ ych se vybran´ y pˇredmˇet vyskytuje, s jak´ ym statutem a kter´ ych konkr´etn´ıch obor˚ u se t´ yk´a. Podrobnˇejˇs´ı informace lze vˇzdy z´ıskat poklep´an´ım na konkr´etn´ı buˇ nku kontingenˇcn´ı tabulky. Dojde tak k vytvoˇren´ı nov´eho listu, na kter´em jsou souvisej´ıc´ı informace k dispozici.
Kontingenˇ cn´ı tabulka KT1 Kontingenˇcn´ı tabulka KT1 umoˇzn ˇuje vybrat mnoˇzinu studijn´ıch obor˚ u filtrov´an´ım sestavy podle studijn´ıho programu, jeho typu a formy. N´azvy tˇechto studijn´ıch obor˚ u a jejich identifik´atory oborIdno jsou uvedeny v ˇra´dc´ıch, sloupce tabulky tvoˇr´ı statuty pˇredmˇet˚ u. Hodnoty jsou reprezentov´any poˇctem pˇredmˇet˚ u – na prvn´ı pohled je tedy vidˇet, kolik pˇredmˇet˚ u typu A, B nebo C se v r´amci jednoho studijn´ıho oboru vyskytuje. Na obr. 5.1 je vidˇet, jak vypad´a kontingenˇcn´ı tabulka KT1 pˇri v´ ybˇeru bakal´aˇrsk´eho studijn´ıho programu Matematika v prezenˇcn´ı formˇe.
Obr´azek 5.1: Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT1 – norm´aln´ı zobrazen´ı 21
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Jelikoˇz pouˇzit´a agregaˇcn´ı funkce Poˇcet zapoˇc´ıt´av´a stejn´e pˇredmˇety vyuˇcovan´e v r´amci r˚ uzn´ ych studijn´ıch obor˚ u duplicitnˇe, v´ ysledn´e souhrny na u ´rovni studijn´ıch obor˚ u neodpov´ıdaj´ı realitˇe, a byly proto v kontingenˇcn´ı tabulce skryty. Ze stejn´eho d˚ uvodu byl skryt i celkov´ y souˇcet sloupc˚ u. Z moˇznost´ı zobrazen´ı vypoˇc´ıtan´ ych hodnot v poli hodnot kontingenˇcn´ı tabulky zm´ınˇen´ ych v kapitole 2.2.5 je kromˇe norm´aln´ıho zobrazen´ı vhodn´e i zobrazen´ı % ˇra´dku. V takov´em pˇr´ıpadˇe je pak uˇzivateli zobrazeno procentu´aln´ı rozloˇzen´ı statut˚ u pˇredmˇet˚ u v r´amci studijn´ıho oboru. M´a smysl uvaˇzovat pouze pˇredmˇety se statuty A nebo B. V nˇekter´ ych studijn´ıch pl´anech je totiˇz zahrnuto velk´e mnoˇzstv´ı pˇredmˇet˚ u typu C, ze kter´ ych si mohou studenti vyb´ırat, a v nˇekter´ ych naopak nejsou v´ ybˇerov´e pˇredmˇety uvedeny v˚ ubec, a proto by byly v´ ysledn´e hodnoty zav´adˇej´ıc´ı. V kontingenˇcn´ı tabulce zachycen´e na obr. 5.2 byly vyfiltrov´any pouze pˇredmˇety se statutem A nebo B, uˇzivatel tedy vid´ı, jak´ y je v konkr´etn´ım studijn´ım oboru pomˇer mezi poˇctem pˇredmˇet˚ u povinn´ ych a povinnˇe voliteln´ ych.
Obr´azek 5.2: Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT1 – zobrazen´ı % ˇr´adku
Kontingenˇ cn´ı tabulka KT2 V kontingenˇcn´ı tabulce KT2 je pouˇzit stejn´ y filtr sestavy. V ˇr´adc´ıch jsou uvedeny jednotliv´e katedry, po jejichˇz rozbalen´ı se zobrazuj´ı pˇr´ısluˇsn´e pˇredmˇety. Sloupce jsou opˇet tvoˇreny statuty pˇredmˇet˚ u. Pouˇzitou agregaˇcn´ı funkc´ı je poˇcet z oborIdno, tato kontingenˇcn´ı tabulka tedy zobrazuje, v r´amci kolika
22
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
obor˚ u se dan´ y pˇredmˇet ve studijn´ıch pl´anech vyskytuje jako pˇredmˇet typu A, B nebo C, coˇz v samotn´e vizualizaci studijn´ıho pl´anu zobrazit nelze. Obr. 5.3 zachycuje pˇr´ıklad KT2, kde je filtrem sestavy bakal´aˇrsk´ y studijn´ı program Poˇc´ıtaˇcov´e modelov´an´ı v technice v prezenˇcn´ı formˇe. Z d˚ uvodu pˇrehlednosti byly vyfiltrov´any pˇredmˇety pouze z nˇekter´ ych kateder.
Obr´azek 5.3: Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT2 Na u ´rovni kateder jsou stejn´e obory zapoˇc´ıt´av´any duplicitnˇe, tato u ´roveˇ n seskupen´ı slouˇz´ı pouze k usnadnˇen´ı orientace ve velk´em mnoˇzstv´ı pˇredmˇet˚ u. Kdyˇz je pole katedry rozbalen´e“, tento souhrn nen´ı zobrazov´an. Ze stejn´eho ” d˚ uvodu byl skryt i celkov´ y souˇcet sloupc˚ u.
Kontingenˇ cn´ı tabulka KT3 Kontingenˇcn´ı tabulka KT3 je rozˇs´ıˇren´ım KT2. Filtrem sestavy je zkratka pˇredmˇetu doplnˇen´a garantuj´ıc´ı katedrou. Jelikoˇz se v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech vyskytuj´ı stejn´e zkratky v´ıcekr´at, je nutn´e pˇredmˇety takto rozliˇsit, napˇr. LA je Line´arn´ı algebra (KMA), ale tak´e pˇredmˇet Logiky a automaty (KIV). 23
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
ˇ adky tabulky jsou tvoˇreny jednotliv´ R´ ymi obory. Kontingenˇcn´ı tabulka zobrazuje, ve kter´ ych konkr´etn´ıch oborech je vybran´ y pˇredmˇet vyuˇcov´an ˇ a s jak´ ym statutem. C´ıslo 2 v poli hodnot znamen´a, ˇze pˇredmˇet je v r´amci studijn´ıho pl´anu studijn´ıho programu, resp. oboru vyuˇcov´an jak v prezenˇcn´ı, tak kombinovan´e formˇe. Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT3, kde byl jako filtr sestavy vybr´an pˇredmˇet Z´aklady operaˇcn´ıch syst´em˚ u (KIV/ZOS), je vidˇet na obr. 5.4.
Obr´azek 5.4: Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT3
Kontingenˇ cn´ı tabulka KT4 Filtrem sestavy kontingenˇcn´ı tabulky KT4 je typ a forma studia. Sloupce tvoˇr´ı zkratky kateder, ˇr´adky jsou strukturovan´e podle n´azvu studijn´ıho programu, studijn´ıho oboru a blok˚ u studijn´ıho pl´anu. Snadno lze zjistit, kolik maj´ı jednotliv´e studijn´ı obory pˇredmˇet˚ u typu A, B nebo C, a z jak´ ych kateder. V uk´azce KT4 na obr 5.5 byl kromˇe filtru sestavy pouˇzit i filtr v oblasti ˇra´dk˚ u – vyfiltrov´an byl pouze bakal´aˇrsk´ y studijn´ı obor Finanˇcn´ı informatika a statistika v prezenˇcn´ı formˇe. Z obr´azku je napˇr´ıklad vidˇet, ˇze bakal´aˇrsk´a pr´ace tohoto studijn´ıho oboru m´a statut B, student si vol´ı, zda chce svoji 24
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
bakal´aˇrskou pr´aci ps´at na katedˇre informatiky a v´ ypoˇcetn´ı techniky, nebo na katedˇre matematiky.
Obr´azek 5.5: Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT4 Stejnˇe jako u kontingenˇcn´ı tabulky KT1 je i zde vhodn´e zobrazit hodnoty jako % ˇra´dku. M´ısto poˇctu pˇredmˇet˚ u v jednotliv´ ych kategori´ıch a z jednotliv´ ych kateder by pak uˇzivatel v kontingenˇcn´ı tabulce vidˇel, jak jsou katedry garantuj´ıc´ı pˇredmˇety studijn´ıch pl´an˚ u jednotliv´ ych studijn´ıch obor˚ u procentu´alnˇe zastoupeny.
5.1.2
Kontingenˇ cn´ı grafy
Tato podkapitola je vˇenov´ana kontingenˇcn´ım graf˚ um, kter´e jsou grafickou reprezentac´ı dat z´ıskan´ ych z uk´azkov´ ych kontingenˇcn´ıch tabulek z pˇredchoz´ı ˇ ıslo kontingenˇcn´ıho grafu se vˇzdy shoduje s ˇc´ıslem zdrojov´e podkapitoly. C´ kontingenˇcn´ı tabulky a pouˇzit´e filtry z˚ ustaly zachov´any, kontingenˇcn´ı tabulky a kontingenˇcn´ı grafy si tedy navz´ajem odpov´ıdaj´ı, reprezentuj´ı stejn´a data odliˇsn´ ym zp˚ usobem.
Kontingenˇ cn´ı graf KG1 Data z kontingenˇcn´ı tabulky KT1 zobrazuje skupinov´ y sloupcov´ y kontingenˇcn´ı graf KG1, jehoˇz uk´azka je na obr. 5.6. Zachycuje situaci, kdy byl jako filtr sestavy v KT1 pouˇzit bakal´aˇrsk´ y studijn´ı program Matematika v prezenˇcn´ı formˇe.
25
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Vodorovn´a osa grafu pˇredstavuje jednotliv´e kategorie (v tomto pˇr´ıpadˇe n´azvy studijn´ıch obor˚ u a jejich identifik´atory oborIdno), hodnoty na svisl´e ose odpov´ıdaj´ı jejich poˇctu pˇredmˇet˚ u v jednotliv´ ych kategori´ıch.
Obr´azek 5.6: Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG1 – skupinov´ y sloupcov´ y L´epe neˇz skupinov´ y sloupcov´ y graf zn´azorˇ nuje procentu´aln´ı rozloˇzen´ı statut˚ u pˇredmˇet˚ u v r´amci studijn´ıch obor˚ u (podle kontingenˇcn´ı tabulky KT1 na obr. 5.2) 100% skl´adan´ y sloupcov´ y graf, kter´ y je zachycen na obr. 5.7.
Obr´azek 5.7: Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG1 – 100% skl´adan´ y sloupcov´ y
26
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Kontingenˇ cn´ı graf KG2 Pˇr´ıklad kontingenˇcn´ıho grafu KG2 je vidˇet na obr. 5.8, filtrem sestavy je bakal´aˇrsk´ y studijn´ı program Poˇc´ıtaˇcov´e modelov´an´ı v technice v prezenˇcn´ı formˇe. Z d˚ uvodu pˇrehlednosti byly vyfiltrov´any pˇredmˇety pouze nˇekter´ ych kateder. Na vodorovn´e ose jsou um´ıstˇeny jednotliv´e pˇredmˇety seskupen´e podle pˇr´ısluˇsn´ ych kateder. Poˇctu obor˚ u, ve kter´ ych se tyto pˇredmˇety vyuˇcuj´ı, odpov´ıdaj´ı hodnoty na svisl´e ose.
Obr´azek 5.8: Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG2
Kontingenˇ cn´ı graf KG3 Na obr. 5.9 je zachycen kontingenˇcn´ı graf KG3, pro uk´azku byl vybr´an pˇredmˇet Z´aklady operaˇcn´ıch syst´em˚ u (KIV/ZOS). Vodorovn´a osa pˇredstavuje jednotliv´e studijn´ı obory rozdˇelen´e podle studijn´ıch program˚ u a jejich typ˚ u, na svisl´e ose se nach´az´ı poˇcty tˇechto obor˚ u, v jejichˇz studijn´ıch pl´anech je zvolen´ y pˇredmˇet zaˇrazen. Situaci, kdy je pˇredmˇet zaˇrazen do studijn´ıho pl´anu studijn´ıho programu, potaˇzmo oboru, jak v prezenˇcn´ı, tak kombinovan´e formˇe, odpov´ıd´a hodnota 2. 27
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Hodnota 1 pak reprezentuje to, ˇze pˇredmˇet se vyskytuje ve studijn´ım pl´anu ˇ adn´ studijn´ıho programu, resp. oboru pouze v jedn´e formˇe. Z´ y obor z kombinovan´e formy studia neobsahuje ve sv´em studijn´ım pl´anu takov´e pˇredmˇety, kter´e by nebyly z´aroveˇ n obsaˇzeny i ve studijn´ım pl´anu prezenˇcn´ı formy studia, tzn. vˇzdy se jedn´a v´ yhradnˇe o prezenˇcn´ı formu.
Obr´azek 5.9: Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG3 Kontingenˇcn´ı tabulka KT4 zobrazuje data natolik strukturovanˇe, ˇze reprezentace kontingenˇcn´ım grafem nen´ı v tomto pˇr´ıpadˇe vhodn´a.
5.1.3
Souhrny
Pro u ´ˇcely souhrn˚ u byly v´ ybˇerov´ ym dotazem n´astroje MS Access vyfiltrov´any a seˇrazeny sloupce tabulky, kter´e pˇredstavuj´ı jednotliv´e ˇr´adky souhrnu, tzn. forma a typ studijn´ıho programu, jeho n´azev, zkratka studijn´ıho oboru a jeho identifik´ator oborIdno. Sloupce souhrnu jsou reprezentov´any zkratkami a n´azvy pˇredmˇet˚ u, kter´e jsou d´ale seskupeny podle kateder. Pˇri kaˇzd´e zmˇenˇe ve sloupci je pouˇzita agregaˇcn´ı funkce poˇcet. Tento souhrn je um´ıstˇen do sloupce obor, je tedy vidˇet poˇcet studijn´ıch obor˚ u ve vˇsech u ´rovn´ıch souhrnu (viz obr. 5.10 a obr. 5.11). 28
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Souhrn S1 Prvn´ı u ´roveˇ n seskupen´ı ˇra´dk˚ u souhrnu S1 je podle formy, n´asleduj´ıc´ı u ´rovnˇe jsou tvoˇreny typem a n´azvem studijn´ıho programu. V dalˇs´ıch sloupc´ıch je uvedena zkratka studijn´ıho oboru a oborIdno.
Obr´azek 5.10: Uk´azka ˇca´sti souhrnu S1
Souhrn S2 Souhrn S2 pracuje se stejn´ ymi zdrojov´ ymi daty, pouze je shromaˇzd’uje v jin´em poˇrad´ı: nejprve podle typu, dalˇs´ı u ´rovnˇe jsou seskupeny podle n´azvu studijn´ıho programu a jeho formy. Informace o studijn´ım oboru a jeho identifik´atoru jsou zobrazeny v dalˇs´ıch sloupc´ıch. Pouˇzit´ım vyhled´avac´ı funkce SVYHLEDAT, informaˇcn´ı funkce JE.NEDEF a logick´e funkce KDYˇ Z jsou buˇ nk´am na pr˚ useˇc´ıc´ıch sloupc˚ u a ˇr´adk˚ u obou souhrn˚ u pˇriˇrazeny hodnoty odpov´ıdaj´ıc´ı statutu pˇr´ısluˇsn´eho pˇredmˇetu, tzn. A, B nebo C. Funkce JE.NEDEF ovˇeˇruje, zda je jej´ı argument chybovou hodnotou #N/A (tzn. hodnota je nedostupn´a), ˇci nikoli. Pokud nen´ı pˇredmˇet do studijn´ıho pl´anu oboru zaˇrazen (tzn. podm´ınka t´ ykaj´ıc´ı se nedostupnosti hodnoty je splnˇena), je v souhrnu tato skuteˇcnost reprezentov´ana hodnotou —“. Toto pˇredstavuje v´ yznamn´ y rozd´ıl oproti kontingenˇcn´ım tabulk´am, ” kter´e umoˇzn ˇuj´ı zobrazit v oblasti hodnot pouze ˇc´ıseln´e hodnoty (napˇr. poˇcty statut˚ u jednotliv´ ych pˇredmˇet˚ u), vypsat jin´e hodnoty moˇzn´e nen´ı. V r´amci kateder jsou vytvoˇreny mezisouˇcty poˇctu pˇredmˇet˚ u zaˇrazen´ ych do jednotliv´ ych studijn´ıch obor˚ u. K v´ ypoˇctu tˇechto i dalˇs´ıch mezisouˇct˚ u
29
Anal´yza dat z IS/STAG
Pouˇzit´ı analytick´ych n´astroj˚ u MS Excel
Obr´azek 5.11: Uk´azka ˇca´sti souhrnu S2 a souˇct˚ u (za studijn´ı programy, typy nebo formy studia) jsou pouˇzity funkce ˇ KDYZ a COUNTIF v kombinaci s funkc´ı SUMA. Funkce COUNTIF vrac´ı poˇcet bunˇek v zadan´e oblasti, kter´e splˇ nuj´ı poˇzadovan´e krit´erium, v tomto konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe zjiˇst’uje poˇcet v´ yskyt˚ u hodnot A“, B“ a C“. Tyto hodnoty jsou v argumentu funkce reprezentov´any z´a” ” ” stupn´ ym znakem ?“, kter´ y zastupuje pr´avˇe jeden libovoln´ y znak. Pokud ” se pˇredmˇet v r´amci dan´e kategorie vyskytuje, je vˇzdy uloˇzena pomocn´a hodnota 1, nikoli celkov´ y poˇcet v´ yskyt˚ u. Tyto hodnoty jsou pot´e seˇcteny a t´ım je zajiˇstˇeno, ˇze kaˇzd´ y pˇredmˇet je v dan´em (mezi)souˇctu zapoˇc´ıt´an pr´avˇe jednou.
30
6 Uˇzivatelsk´y formul´aˇr ve VBA M´enˇe znal´ ym uˇzivatel˚ um Excelu se m˚ uˇze zd´at pr´ace s kontingenˇcn´ımi tabulkami sloˇzit´a. Za u ´ˇcelem jednoduˇsˇs´ıho ovl´ad´an´ı jiˇz vytvoˇren´ ych kontingenˇcn´ıch tabulek byl proto v jazyce Visual Basic for Applications (VBA) vytvoˇren uˇzivatelsk´ y formul´aˇr (viz obr. 6.1), jehoˇz z´aloˇzky odpov´ıdaj´ı vˇzdy jedn´e ze ˇctyˇr uk´azkov´ ych kontingenˇcn´ıch tabulek.
Obr´azek 6.1: Uˇzivatelsk´ y formul´aˇr
6.1
VBA a makra
VBA je verze jazyka Microsoft Visual Basic, kter´a podporuje jazyk maker a kromˇe Excelu je souˇc´ast´ı i nˇekolika dalˇs´ıch program˚ u spoleˇcnosti Microsoft. Prostˇred´ı, kter´e umoˇzn ˇuje ps´at programy a makra ve VBA, pˇr´ıpadnˇe upravovat makra, kter´a byla zaznamen´ana, se naz´ yv´a Visual Basic Editor [11]. Makro je pˇresnˇe definovan´a posloupnost pˇr´ıkaz˚ u jazyka VBA, kterou lze pouˇz´ıt k automatizaci poˇzadovan´e u ´lohy. Makra je moˇzn´e spouˇstˇet (volat) i opakovanˇe. Kromˇe naps´an´ı ve Visual Basic Editoru lze makro i zaznamenat, tzn. nahr´at posloupnost ˇcinnost´ı proveden´ ych myˇs´ı ˇci zadan´ ych z kl´avesnice. Tyto operace jsou posl´eze pˇreloˇzeny do pˇr´ıkaz˚ u jazyka VBA. Zaznamenat vˇsak nelze vˇsechny akce, jako napˇr. vˇetven´ı, cykly, pouˇz´ıv´an´ı promˇenn´ ych, ˇci 31
Uˇzivatelsk´y formul´aˇr ve VBA
Ovl´ad´an´ı uˇzivatelsk´eho formul´aˇre
ˇ dalˇs´ı akce, kter´e nelze myˇs´ı nebo z kl´avesnice prov´est. Casto se proto v praxi vyuˇz´ıv´a kombinace obou tˇechto zp˚ usob˚ u: v jazyce VBA je vhodn´e zapsat pˇr´ıkazy, kter´e nen´ı moˇzn´e zaznamenat a k tomuto k´odu n´aslednˇe pˇridat pˇr´ıkazy zaznamenan´e (a pˇr´ıpadnˇe i upraven´e) [1]. Aby mohla b´ yt makra v seˇsitu aplikace Excel uloˇzena, je nutn´e jeho v´ ychoz´ı form´at XLS (resp. XLSX) zmˇenit na XLSM, kter´ y uloˇzen´ı maker povoluje. Druhou moˇznost´ı je uloˇzen´ı seˇsitu v bin´arn´ım form´atu XLSB, kter´ y je v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech v´ ykonnˇejˇs´ı. Makro lze uloˇzit do aktu´aln´ıho pracovn´ıho seˇsitu, nov´eho seˇsitu a nebo do osobn´ıho seˇsitu maker (speci´aln´ı skryt´ y pracovn´ı seˇsit) [3]. Bez ohledu na pouˇz´ıvan´ y form´at seˇsitu jsou pˇri jeho otevˇren´ı vˇsechna makra z bezpeˇcnostn´ıch d˚ uvod˚ u automaticky zablokov´ana. Tato zpr´ava se uˇzivateli zobraz´ı v panelu zpr´av, k povolen´ı maker je nutn´e zvolit moˇznost Povolit tento obsah [3].
6.2
Ovl´ ad´ an´ı uˇ zivatelsk´ eho formul´ aˇ re
Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno v kapitole 2.2.6, je za u ´ˇcelem zpˇrehlednˇen´ı uˇziteˇcn´e aplikovat na data v kontingenˇcn´ıch tabulk´ach filtry. V uˇzivatelsk´em formul´aˇri je toto umoˇznˇeno volbou z v´ ybˇerov´eho pole (ComboBox), nˇekter´e z´aloˇzky formul´aˇre obsahuj´ı i pole zaˇskrt´avac´ı (CheckBox). Samotn´e spuˇstˇen´ı formul´aˇre ze seˇsitu je zajiˇstˇeno stiskem tlaˇc´ıtka Spustit formul´aˇr. K tomuto tlaˇc´ıtku je pˇriˇrazeno n´asleduj´ıc´ı jednoduch´e makro, jeˇz formul´aˇr s n´azvem UserForm1 zobraz´ı: Sub ShowForm() UserForm1.Show End Sub Z v´ ybˇerov´eho pole je moˇzn´e vybrat pr´avˇe jednu poloˇzku, v uˇzivatelsk´em formul´aˇri zachycen´em na obr. 6.1 je tento typ pole pouˇzit pro volbu poˇzadovan´eho studijn´ıho programu. Pro v´ ybˇer typu a formy vybran´eho studijn´ıho programu byla zvolena zaˇskrt´avac´ı pole, kter´a je moˇzn´e libovolnˇe kombinovat. Nen´ı tedy tˇreba se rozhodovat, zda zobrazit studijn´ı programy pouze formy kombinovan´e, ˇci naopak prezenˇcn´ı, ale je moˇzn´e vybrat obˇe dvˇe souˇcasnˇe. Nicm´enˇe je nutn´e zaˇskrtnout vˇzdy alespoˇ n jednu moˇznost, a to jak 32
Uˇzivatelsk´y formul´aˇr ve VBA
Implementace uˇzivatelsk´eho formul´aˇre
u typu, tak formy studijn´ıho programu, v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe je uˇzivateli tento fakt ozn´amen v dialogov´em oknˇe. Po spr´avn´em v´ ybˇeru a stisknut´ı tlaˇc´ıtka OK v uˇzivatelsk´em formul´aˇri jsou vybran´e filtry aplikov´any na pˇr´ısluˇsnou kontingenˇcn´ı tabulku, kter´a je n´aslednˇe zobrazena. Zmˇena rozloˇzen´ı kontingenˇcn´ı tabulky se okamˇzitˇe projev´ı i v souvisej´ıc´ım kontingenˇcn´ım grafu (s v´ yjimkou kontingenˇcn´ı tabulky KT4, jej´ıˇz data kontingenˇcn´ım grafem reprezentov´ana nejsou). Jak je vidˇet na obr. 6.2, v pˇr´ıpadˇe z´aloˇzky KT3 byla pouˇzita kombinace dvou v´ ybˇerov´ ych pol´ı. V prvn´ım poli uˇzivatel zvol´ı katedru, ve druh´em v´ ybˇerov´em poli je n´aslednˇe zobrazen seznam pouze tˇech pˇredmˇet˚ u, kter´e jsou garantov´any zvolenou katedrou. Po v´ ybˇeru katedry i pˇredmˇetu je pod v´ ybˇerov´ ymi poli pro kontrolu zobrazen cel´ y n´azev pˇredmˇetu.
Obr´azek 6.2: Uk´azka z´aloˇzky formul´aˇre s propojen´ ymi v´ ybˇerov´ ymi poli
6.3
Implementace uˇ zivatelsk´ eho formul´ aˇ re
Pouˇzit´ım v´ıce filtr˚ u sestavy v samotn´e kontingenˇcn´ı tabulce stejn´eho v´ ysledku dos´ahnout nelze, jeden zvolen´ y filtr totiˇz neomezuje podmnoˇzinu dat druh´eho pole (nen´ı aditivn´ı). Aby bylo moˇzn´e toto chov´an´ı v´ ybˇerov´ ych pol´ı v uˇzivatelsk´em formul´aˇri zajistit, bylo zapotˇreb´ı prov´est n´asleduj´ıc´ı u ´kony.
33
Uˇzivatelsk´y formul´aˇr ve VBA
Implementace uˇzivatelsk´eho formul´aˇre
Na oddˇelen´em listu seˇsitu musela b´ yt uloˇzena zdrojov´a data obou v´ ybˇerov´ ych pol´ı (tzn. pˇrehled kateder a jednotliv´ ych pˇredmˇet˚ u k nim patˇr´ıc´ıch) a jednotliv´e oblasti tˇechto dat bylo nutn´e pojmenovat, aby bylo moˇzn´e se na nˇe v k´odu odkazovat a obˇe v´ ybˇerov´a pole propojit. N´azvy oblast´ı obsahuj´ıc´ıch pˇrehledy pˇredmˇet˚ u jednotliv´ ych kateder byly zvoleny tak, aby odpov´ıdaly n´azv˚ um tˇechto kateder, napˇr. oblast dat s pˇredmˇety z katedry matematiky byla pojmenov´ana KMA“. V´ ybˇerem t´eto katedry v prvn´ım v´ ybˇerov´em ” poli se tak jako zdroj dat druh´eho v´ ybˇerov´eho pole nastav´ı oblast dat KMA“ ” a prov´azanost obou pol´ı je zajiˇstˇena.
6.3.1
Uk´ azka k´ odu
K´od procedury, kter´a se vykon´a, pokud dojde ke zmˇenˇe prvn´ıho v´ ybˇerov´eho pole s n´azvem ComboBox3, tzn. k v´ ybˇeru katedry: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Private Sub ComboBox3_Change() If ComboBox3.ListIndex > -1 Then With ComboBox4 .RowSource = vbNullString .RowSource = ComboBox3 .ListIndex = 0 End With Else ComboBox3 = "CBG" With ComboBox4 .RowSource = vbNullString .RowSource = ComboBox3 .ListIndex = 0 End With End If End Sub
Hodnota v´ ybˇerov´eho pole se ukl´ad´a do promˇenn´e ComboBox3. Podm´ınkou se kontroluje, jestli byla nˇekter´a z kateder vybr´ana, opaˇcn´a skuteˇcnost je reprezentov´ana hodnotou -1 (2). Pokud byla katedra vybr´ana, st´av´a se zdrojem druh´eho v´ ybˇerov´eho pole oblast pojmenovan´a stejn´ ym n´azvem, tzn. odpov´ıdaj´ıc´ı zkratkou katedry (3–7). Pokud nebyla podm´ınka splnˇena, tzn. ˇz´adn´a hodnota nebyla vybr´ana nebo se hodnota v´ ybˇerov´eho pole neshoduje 34
Uˇzivatelsk´y formul´aˇr ve VBA
Implementace uˇzivatelsk´eho formul´aˇre
s n´azvem ˇza´dn´e katedry, je automaticky vybr´ana katedra CBG (Centrum biologie, geovˇed a envigogiky), kter´a je v seznamu kateder na prvn´ım m´ıstˇe (8–15). Pˇri zmˇenˇe ve druh´em v´ ybˇerov´em poli s n´azvem ComboBox4 se vykon´a n´asleduj´ıc´ı k´od: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Private Sub ComboBox4_Change() Dim katedra As String katedra = ComboBox3 Dim predmet As String predmet = ComboBox4 Dim str As String str = katedra & "_" & predmet Range("katedra_predmetRange").Value = str Dim nazev As String nazev = Range("nazevPredmetu").Value predmetLabel = nazev End Sub
Zkratky katedry a pˇredmˇetu zvolen´e z v´ ybˇerov´ ych pol´ı jsou uloˇzeny do proˇ ezec, kter´ mˇenn´ ych katedra a predmet typu String (3, 5). Retˇ y vznikne slouˇcen´ım tˇechto hodnot a pˇrid´an´ım znaku “, je uloˇzen do dalˇs´ı textov´e ” promˇenn´e s n´azvem str (7–8). Tato hodnota je uloˇzena do buˇ nky s n´azvem katedra_predmetRange (10). Pˇr´ımo v listu seˇsitu n´aslednˇe probˇehne vyhled´an´ı cel´eho n´azvu pˇredmˇetu, kter´ y se uloˇz´ı do buˇ nky pojmenovan´e nazevPredmetu. Tento n´azev je pot´e uloˇzen i do textov´e promˇenn´e nazev (12–13) a zobrazen v popisku predmetLabel pod obˇema v´ ybˇerov´ ymi poli (14).
35
7 Z´avˇer V t´eto pr´aci byly prozkoum´any moˇznosti pouˇzit´ı analytick´ ych n´astroj˚ u v prostˇred´ı tabulkov´eho procesoru na rozs´ahl´ ych datech. Za t´ımto u ´ˇcelem byla zvolena data z IS/STAG, k jejichˇz z´ısk´an´ı byly vyuˇzity webov´e sluˇzby. Zdlouhav´ y proces vhodn´eho uspoˇra´d´an´ı vstupn´ıch dat byl ve zvolen´em tabulkov´em procesoru MS Excel urychlen a z ˇca´sti automatizov´an vyuˇzit´ım maker. Propojen´ı jednotliv´ ych tabulek bylo ˇreˇseno datab´azov´ ym n´astrojem MS Access a n´asledn´ ym exportem zpˇet do Excelu. V IS/STAG jsou k dispozici vizualizace studijn´ıch pl´an˚ u jednotliv´ ych studijn´ıch obor˚ u, kter´e obsahuj´ı pˇrehled pˇredmˇet˚ u rozloˇzen´ ych do jednotliv´ ych let studia. Tyto pˇredmˇety zde ale nejsou vidˇet napˇr´ıˇc dalˇs´ımi studijn´ımi pl´any, coˇz je vˇsak d˚ uleˇzit´e z hlediska pˇredz´apisu a tvorby rozvrhu. V pˇr´ıpadˇe studijn´ıch pl´an˚ u nˇekter´ ych studijn´ıch obor˚ u se totiˇz st´av´a, ˇze rozvrhov´e akce nˇekolika pˇredmˇet˚ u do nich zaˇrazen´ ych se navz´ajem ˇcasovˇe vyluˇcuj´ı, pˇrestoˇze jsou ve vizualizaci zaˇrazeny do stejn´eho roˇcn´ıku. Toto se t´ yk´a pˇredevˇs´ım studijn´ıch obor˚ u, kter´e se nach´azej´ı na pomez´ı v´ıce vˇedn´ıch discipl´ın a maj´ı tedy ve sv´em studijn´ım pl´anu zaˇrazeno nemal´e mnoˇzstv´ı pˇredmˇet˚ u i z jin´ ych fakult neˇz je FAV. Pˇr´ıkladem tˇechto obor˚ u jsou Informaˇcn´ı syst´emy, Matematika a finanˇcn´ı studia (Fakulta ekonomick´a) nebo Uˇcitelstv´ı matematiky ˇ (Fakulta pedagogick´a). Identifikace tˇechto pˇredmˇet˚ pro SS u je d˚ uleˇzit´a, jelikoˇz je v takov´em pˇr´ıpadˇe nutn´e pˇrizp˚ usobit rozvrh spoleˇcn´e rozvrhov´e akci pro pˇredn´aˇsku, v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech i pro cviˇcen´ı. Sumarizaci vˇsech u ´daj˚ u o zaˇrazen´ı pˇredmˇet˚ u napomohly interaktivn´ı kontingenˇcn´ı tabulky, z nichˇz je vidˇet, skrze kolik aktu´aln´ıch studijn´ıch pl´an˚ u jednotliv´e pˇredmˇety proch´azej´ı a o kter´e konkr´etn´ı studijn´ı obory se jedn´a. Ke grafick´e reprezentaci v´ ysledk˚ u z´ıskan´ ych z kontingenˇcn´ıch tabulek byly zvoleny kontingenˇcn´ı grafy, statick´ y pˇrehled vˇsech pˇredmˇet˚ u studovan´ ych na FAV byl zajiˇstˇen souhrny, kter´e umoˇzn ˇuj´ı mˇenit granularitu analyzovan´ ych dat pˇrid´an´ım u ´rovn´ı seskupen´ı. K usnadnˇen´ı ovl´ad´an´ı vytvoˇren´ ych vzorov´ ych kontingenˇcn´ıch tabulek, potaˇzmo kontingenˇcn´ıch graf˚ u byl v jazyce VBA zrealizov´an uˇzivatelsk´ y formul´aˇr. Jednotliv´e seˇsity obsahuj´ıc´ı z´ıskan´a a upraven´a zdrojov´a data jsou pˇriloˇzeny v pˇr´ıloze na CD, stejnˇe tak i seˇsit s ucelen´ ym pˇrehledem propojen´ ych vstupn´ıch dat, s kontingenˇcn´ımi tabulkami, grafy, souhrny i vytvoˇren´ ym uˇzivatelsk´ ym formul´aˇrem. 36
Pˇ rehled zkratek blokIdno
Identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo bloku studijn´ıho pl´anu
CSV
Comma-separated values, hodnoty oddˇelen´e ˇca´rkami – souborov´ y form´at
iCal
Standard pro v´ ymˇenu kalend´aˇrov´ ych dat
ICS
Pˇr´ıpona iCal soubor˚ u
IS/STAG
Informaˇcn´ı syst´em studijn´ı agendy
JSON
JavaScript Object Notation, JavaScriptov´ y objektov´ y z´apis – datov´ y form´at
oborIdno
Identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo oboru studijn´ıho programu
stplIdno
Identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo studijn´ıho pl´anu
stprIdno
Identifikaˇcn´ı ˇc´ıslo studijn´ıho programu
VBA
Visual Basic for Applications
XLS
Pˇr´ıpona souboru aplikace MS Excel
XML
Extensible Markup Language, rozˇsiˇriteln´ y znaˇckovac´ı jazyk
37
Seznam tabulek
2.1
Pˇr´ıklad kriteri´aln´ı tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
Seznam obr´ azk˚ u
2.1
Rozloˇzen´ı kontingenˇcn´ı tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
3.1
Uk´azka formul´aˇre WS
4.1
Relace v MS Access . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
5.1
Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT1 – norm´aln´ı zobrazen´ı . . . . 21
5.2
Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT1 – zobrazen´ı % ˇra´dku . . . . 22
5.3
Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT2 . . . . . . . . . . . . . . . . 23
5.4
Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT3 . . . . . . . . . . . . . . . . 24
5.5
Uk´azka kontingenˇcn´ı tabulky KT4 . . . . . . . . . . . . . . . . 25
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
38
´ ˚ SEZNAM OBRAZK U
´ ˚ SEZNAM OBRAZK U
5.6
Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG1 – skupinov´ y sloupcov´ y . . . 26
5.7
Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG1 – 100% skl´adan´ y sloupcov´ y
5.8
Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG2 . . . . . . . . . . . . . . . . 27
5.9
Uk´azka kontingenˇcn´ıho grafu KG3 . . . . . . . . . . . . . . . . 28
26
5.10 Uk´azka ˇc´asti souhrnu S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 5.11 Uk´azka ˇc´asti souhrnu S2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 6.1
Uˇzivatelsk´ y formul´aˇr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
6.2
Uk´azka z´aloˇzky formul´aˇre s propojen´ ymi v´ ybˇerov´ ymi poli . . . 33
39
Literatura Publikace ˇ Milan a V´aclav BEZVODA. Microsoft Excel: vzorce, funkce, [1] BROZ, v´ypoˇcty. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 567 s. ISBN 80-251-1088-5. [2] ZAPAWA, Timothy. Microsoft Excel: z´ısk´av´an´ı, anal´yza a prezentace dat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 430 s. ISBN 978-80-251-1535-0. [3] MACDONALD, Matthew. Excel 2007: chybˇej´ıc´ı manu´al : kniha, kterou jste potˇrebovali. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 826 s. ISBN 978-80-247-2195-8. [4] WALKENBACH, John. Microsoft Office Excel 2007: grafy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009. 496 s. ISBN 978-80-251-2305-8.
Online n´ apovˇ eda Microsoft Office [5] Filtrov´an´ı dat v oblasti nebo v tabulce. MICROSOFT. N´apovˇeda a poc stupy k aplikaci Excel [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excel-help/ filtrovani-dat-v-oblasti-nebo-v-tabulce-HP010073941.aspx [6] Organizace dat v sestavˇe kontingenˇcn´ı tabulky nebo kontingenˇcn´ıho grafu. MICROSOFT. N´apovˇeda a postupy k aplikaci Excel [online]. c
2014 [cit. 2014-05-03].
40
LITERATURA
LITERATURA
Dostupn´e z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excelhelp/organizace-dat-v-sestave-kontingencni-tabulky-nebokontingencniho-grafu-HP010342366.aspx [7] Zmˇena souhrnn´e funkce nebo vlastn´ıho v´ ypoˇctu pole kontingenˇcn´ı tabulky. MICROSOFT. N´apovˇeda a postupy k aplikaci Excel [online]. c
2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excelhelp/zmena-souhrnne-funkce-nebo-vlastniho-vypoctu-polekontingencni-tabulky-HP010087043.aspx ´ [8] Uvod do citlivostn´ı anal´ yzy. MICROSOFT. N´apovˇeda a postupy k aplic kaci Excel [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excel-help/ uvod-do-citlivostni-analyzy-HA010243164.aspx [9] Pouˇzit´ı funkce hled´an´ı ˇreˇsen´ı k nalezen´ı poˇzadovan´eho v´ ysledku u ´pravou vstupn´ı hodnoty. MICROSOFT. N´apovˇeda a postupy k aplikaci Excel c [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excel-help/ pouziti-funkce-hledani-reseni-k-nalezeni-pozadovanehovysledku-upravou-vstupni-hodnoty-HP010072683.aspx [10] Naˇcten´ı a odinstalov´an´ı doplˇ nk˚ u. MICROSOFT. N´apovˇeda a postupy c k aplikaci Excel [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excel-help/ nacteni-a-odinstalovani-doplnku-HP010096834.aspx [11] Pˇrehled formul´aˇr˚ u, ovl´adac´ıch prvk˚ u formul´aˇr˚ u a ovl´adac´ıch prvk˚ u ActiveX na listu. MICROSOFT. N´apovˇeda a postupy k aplikaci Excel c [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://office.microsoft.com/cs-cz/excelhelp/prehled-formularu-ovladacich-prvku-formularu-aovladacich-prvku-activex-na-listu-HA010342745.aspx
Ostatn´ı online zdroje [12] Data Analysis. Excel Tutorial - Easy Excel [cit. 2014-05-03].
c 2010-2014 [online].
Dostupn´e z: http://www.excel-easy.com/data-analysis.html 41
LITERATURA
LITERATURA
[13] Webov´e sluˇzby nad IS/STAG [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://stag-ws.zcu.cz. ˇ [14] Pro studenty. CIV-SIS ZCU. IS/STAG - informaˇcn´ı syst´em studijn´ı c agendy [online]. 2009, 2013-05-14 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://www.stag.zcu.cz/infoProStudenty ˇ IS/STAG - informaˇcn´ı syst´em [15] IS/STAG - Pˇrehled funkc´ı. CIV-SIS ZCU. c studijn´ı agendy [online]. 2009, 2010-07-27 [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: html
http://is-stag.zcu.cz/zajemci/prehled-funkci.
[16] Technick´e informace. Webov´e sluˇzby nad IS/STAG [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://stag-ws.zcu.cz/ws/help?page=tech#standardy [17] Webov´e rozhran´ı pro vybran´e sluˇzby nad IS/STAG. Webov´e sluˇzby nad IS/STAG [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupn´e z: http://stag-ws.zcu.cz/webaccess/main?page=help
42
Pˇ r´ılohy
43
A Pˇrehled studijn´ıch program˚ u a obor˚ u FAV v ak. roce 2013/2014 A.1 A.1.1
Bakal´ aˇ rsk´ e studijn´ı programy Prezenˇ cn´ı forma
Studijn´ı Studijn´ı obor oborIdno stprIdno program Aplikovan´e vˇedy a informatika 2 Aplikovan´a a inˇzen´ yrsk´a fyzika 474 Finanˇcn´ı informatika a statistika 2130 Kybernetika a ˇr´ıdic´ı technika 475 Geomatika 828 Geomatika 2358 Inˇzen´ yrsk´a informatika 1 Informaˇcn´ı syst´emy 3102 Informatika 479 Inteligentn´ı komunikace ˇclovˇek - stroj 3123 Poˇc´ıtaˇcov´e ˇr´ızen´ı stroj˚ u a proces˚ u 3121 Syst´emy pro identifikaci, bezpeˇcnost 3122 a komunikaci V´ ypoˇcetn´ı technika 2239 Matematika 759 Matematick´e v´ ypoˇcty a modelov´an´ı 3048 Matematika a finanˇcn´ı studia 3012 Matematika a management 3049 Matematika pro pˇr´ırodn´ı vˇedy 3024 Obecn´a matematika 2160 Poˇc´ıtaˇcov´e modelov´an´ı v technice 1325 Poˇc´ıtaˇcov´e modelov´an´ı 3118 V´ ypoˇcty a design 3138 Stavebn´ı inˇzen´ yrstv´ı 1367 Stavitelstv´ı 3170 ´ Uzemn´ ı pl´anov´an´ı 3171 Celkem studijn´ıch obor˚ u a program˚ u: 19 6 44
Pˇrehled studijn´ıch program˚ u a obor˚ u
A.1.2
Bakal´aˇrsk´e studijn´ı programy
Kombinovan´ a forma
Studijn´ı Studijn´ı obor oborIdno stprIdno program Aplikovan´e vˇedy a informatika 866 Finanˇcn´ı informatika a statistika 2391 Kybernetika a ˇr´ıdic´ı technika 2389 Geomatika 870 Geomatika 2392 Inˇzen´ yrsk´a informatika 891 Informatika 2403 V´ ypoˇcetn´ı technika 2404 Matematika 1196 Matematick´e v´ ypoˇcty a modelov´an´ı 3108 Matematika a finanˇcn´ı studia 3014 Matematika a management 3109 Matematika pro pˇr´ırodn´ı vˇedy 3025 Obecn´a matematika 3013 Celkem studijn´ıch obor˚ u a program˚ u: 10 4 Pozn´amka: Pokud jsou studijn´ı programy (resp. studijn´ı obory) v prezenˇcn´ı i kombinovan´e formˇe povaˇzov´any za totoˇzn´e a jsou tedy zapoˇcteny jako jeden, je celkov´ y poˇcet bakal´aˇrsk´ ych studijn´ıch program˚ u 6 a poˇcet studijn´ıch obor˚ u 19.
45
Pˇrehled studijn´ıch program˚ u a obor˚ u
A.2 A.2.1
Navazuj´ıc´ı studijn´ı programy
Navazuj´ıc´ı studijn´ı programy Prezenˇ cn´ı forma
Studijn´ı Studijn´ı obor oborIdno stprIdno program Aplikovan´e vˇedy a informatika 1188 Aplikovan´a fyzika a fyzik´aln´ı inˇze2167 n´ yrstv´ı Finanˇcn´ı informatika a statistika 2172 Kybernetika a ˇr´ıdic´ı technika 2174 Matematick´e inˇzen´ yrstv´ı 2184 Mechanika 2185 Geomatika 1186 Geomatika 2200 Inˇzen´ yrsk´a informatika 762 ˇ C´ıslicov´e syst´emy 2163 Distribuovan´e syst´emy a poˇc´ıta2162 ˇcov´e s´ıtˇe Informaˇcn´ı syst´emy 3304 Inteligentn´ı poˇc´ıtaˇcov´e syst´emy 2164 Poˇc´ıtaˇcov´a grafika a v´ ypoˇcetn´ı sys2165 t´emy ˇ ıdic´ı a rozhodovac´ı syst´emy R´ 3310 Softwarov´e inˇzen´ yrstv´ı 2166 Matematika 1184 Matematika 2206 Matematika a management 3050 Uˇcitelstv´ı matematiky pro stˇredn´ı 2856 ˇskoly Poˇc´ıtaˇcov´e modelov´an´ı v inˇzen´ yrstv´ı 1401 Aplikovan´a mechanika 3207 Dynamika konstrukc´ı a mechatro3209 nika V´ ypoˇcty a design 3210 Stavebn´ı inˇzen´ yrstv´ı 1419 Stavitelstv´ı 3288 Celkem studijn´ıch obor˚ u a program˚ u: 20 6
46
Pˇrehled studijn´ıch program˚ u a obor˚ u
A.2.2
Navazuj´ıc´ı studijn´ı programy
Kombinovan´ a forma
Studijn´ı Studijn´ı obor oborIdno stprIdno program Aplikovan´e vˇedy a informatika 1187 Finanˇcn´ı informatika a statistika 2257 Kybernetika a ˇr´ıdic´ı technika 2500 Matematick´e inˇzen´ yrstv´ı 2267 Geomatika (2 roky, 120 kredit˚ u) 1185 Geomatika 2310 Geomatika (3 roky, 180 kredit˚ u) 785 Geomatika 2309 Inˇzen´ yrsk´a informatika 782 Softwarov´e inˇzen´ yrstv´ı 2252 Matematika 1183 Matematika 2283 Matematika a management 3120 Uˇcitelstv´ı matematiky pro stˇredn´ı 2855 ˇskoly Celkem studijn´ıch obor˚ u a program˚ u: 9 5 Pozn´amka: Pokud jsou studijn´ı programy (resp. studijn´ı obory) v prezenˇcn´ı i kombinovan´e formˇe povaˇzov´any za totoˇzn´e a jsou tedy zapoˇcteny jako jeden, je celkov´ y poˇcet bakal´aˇrsk´ ych studijn´ıch program˚ u 6 a poˇcet studijn´ıch obor˚ u 20.
47
B Poˇcet pˇredmˇet˚ u na FAV B.1
Podle kateder
Katedra Poˇ cet pˇ redmˇ et˚ u CBG 40 KAE 9 KAJ 9 KAN 25 KAR 2 KEE 3 KEM 10 KET 9 KFE 1 KFI 7 KFU 8 KFY 38 KGE 16 KHI 1 KCH 31 KIV 124 KKE 5 KKS 12 KKY 93 KMA 209 Celkov´ y poˇ cet
B.2
Katedra Poˇ cet pˇ redmˇ et˚ u KME 160 KMM 11 KMO 3 KMT 27 KOP 1 KPG 9 KPM 11 KPO 7 KPP 1 KPS 7 KPV 16 KSP 1 KSR 2 KTE 1 KTP 2 KTS 2 KVK 1 SPP 1 UJP 15 UUD 23 pˇ redmˇ et˚ u: 953
Podle kategori´ı (statut˚ u) Statut A Statut B Statut C Poˇcet pˇredmˇet˚ u: 576 448 319
Pozn´amka: Souˇcet pˇredmˇet˚ u jednotliv´ ych kategori´ı neodpov´ıd´a celkov´emu poˇctu pˇredmˇet˚ u z kapitoly B.1, jelikoˇz nˇekter´e z pˇredmˇet˚ u se vyskytuj´ı ve dvou, pˇr´ıpadnˇe i ve vˇsech tˇrech kategori´ıch.
48