Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Program celoživotního vzdělávání „Studium v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů odborných předmětů“
Závěrečná práce
Mgr. Petra Záhorec Martušková
2010
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Program celoživotního vzdělávání
Internetové aplikace pro výuku jazyků a jejich využití Závěrečná práce Mgr. Petra Záhorec Martušková Studium v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů odborných předmětů 2008-2010
Vedoucí práce: Mgr. Jan Krotký Plzeň, březen 2010 2
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací.
V Plzni, 12. března 2010 …………………………….
3
Vložit zadání práce
4
1 Obsah 1 2 3
Obsah 5 Úvod 7 9 Internet jako nástroj při výuce cizích jazyků 3.1 Výhody internetu při výuce 10 3.2 Způsoby aplikace informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání 11 3.3 Online learning 12 3.4 E-learning 12 3.4.1 Koncepce e-learningových kurzů 14 3.4.2 Cíl e-learningu 14 3.4.3 Formální a neformální e-learning 14 3.4.4 Role učitele v e-learningu 15 3.4.4.1 Role učitele jako e-tutora 15 3.4.4.2 Role učitele jako e-autora 16 3.4.5 Role studenta v e-learningu 17 3.4.6 Stát a jeho přístup k e-learningovému vzdělávání 17 3.4.6.1 Státní informační politika - Cesta k informační společnosti (1999) 18 3.4.6.2 Státní informační a telekomunikační politika (2004): e-Česko 2006 18 3.4.6.3 Iniciativa „i2010: Evropská informační společnost 2010“ 20 4 Nástroje internetu využitelné při výuce cizích jazyků 21 4.1 E-mail (electronic mail) 21 4.2 Elektronická diskusní fóra (electronic lists) 22 4.3 Elektronické časopisy (electronic journals) 22 4.4 Internet (world wide web) 23 4.5 Audio a video na síti (streeming audio and video) 23 4.6 Vyhledávač (searching eye) 24 4.7 Elektronické knihovny a databáze 24 4.8 Chat, audio a video komunikace 24 4.9 SKYPE 25 5 Představení vybraných e-learning a online learning programů zaměřených na anglický jazyk 26 5.1 Online learning (OLE) 26 5.2 Usalearns 28 5.3 E-learningové jazykové kurzy „VÝUKA LIDÉ“ 28 5.4 WATTSENGLISH MAGAZINE 28 5.5 Mingoville 29 5.6 Prague Post 30 6 Pro učitele – tipy na webové stránky a materiály pro výuku anglického jazyka 31 6.1 Tvorba testů a testování anglického jazyka online 31 6.1.1 MOODLE 31 6.1.2 QuizStar 33 6.1.3 Easy Test Maker 34 6.2 Stránky zaměřené na výuku anglického jazyka 34 6.2.1 Onestopenglish 34 6.2.2 Nonstopenglish 35 6.2.3 Englishclub 35 6.2.4 Learnenglish 35 6.2.5 Englishlearner 36 37 7 Závěr
5
8 9 10
Použité zdroje Poznámky Přílohy 10.1 Příloha č. 1 - WATTSENGLISH MAGAZINE –anglický časopis pro děti 10.2 Příloha č. 2 – Znázornění komunikace vyučujícího a studentů pří online výuce 10.3 Příloha č. 3 – Ukázka komunikace prostřednictvím SKYPE 10.4 Příloha č. 4 – Ukázka materiálů z onestopenglish.com – úroveň intermediate
38 41 47 47 48 48 49
6
2 Úvod Cílem této závěrečné práce je seznámení se s internetovými aplikacemi pro výuku jazyků a s jejich využitím, a následné zpracování informací do podoby, která by mohla sloužit jako nástroj především učitelům cizích jazyků.
Práce
poskytuje
stručný,
informativní
přehled
základních
pojmů
z oblasti
internetových aplikací vhodných, mimo jiné, i pro výuku cizích jazyků. Zabývá se internetem jako nástrojem podporujícím výuku obecně. Dále se pak věnuje tématu e-learningu, jeho cílům, konceptům e-learningových kurzů a rolím učitele a studenta v této oblasti vzdělávání. Pro zajímavost je také do práce zahrnuto téma Přístup státu k e-learningového vzdělávání a informační politice.
Zmíněny v závěrečné práci jsou také internetové nástroje využitelné k výuce jazyků jako např. email, elektronická pošta, elektronické časopisy, databáze a knihovny, vyhledávače a audio a video komunikace.
Práce představuje online a e-learningové internetové aplikace vhodné a plně využitelné k výuce cizích jazyků, především však se zaměřením na anglický jazyk, neboť sama působím jako lektorka anglického jazyka a zaměřila jsem se při zpracování práce hlavně na oblast vlastní specializace.
V závěru se práce zabývá tipy pro učitele, tj. uvádí vhodné odkazy na jazykovou výuku, kde je možné nalézt textové materiály, kompletně zpracované lekce, tipy na efektivní výuku, stejně tak, jako i tipy na aplikace, které umožňují sestavování testů a jejich hodnocení.
Vzhledem k povaze většiny zdrojových materiálů použitých k této závěrečné práci (internetové zdroje) je pro přehlednou orientaci čtenářů práce u jednotlivých částí/kapitol textu vždy uveden odkaz na zdroj informací, který posloužil jako inspirace pro danou tématickou kapitolu pro případ, že by se čtenáři sami chtěli na popisovanou tématiku zaměřit detailněji. Části textu označené kurzívou jsou pak přímé citace z uváděných zdrojů.
7
Materiál zpracovaný v podobě této závěreční práce nemá podat vyčerpávající formou veškeré informace týkající se dané tématické oblasti. Všem zájemcům o danou tématiku proto doporučuji obrátit se na použité zdroje (viz. Kapitola č. 8, Použité zdroje).
8
3 Internet jako nástroj při výuce cizích jazyků Při zaměřování na jazyk, komunikaci a kulturu podle mezinárodních standardů pro výuku cizích jazyků, se vyučující stále častěji orientují na vyhledávání lepších a efektivnějších nástrojů, díky kterým mohou získat kvalitní autentické materiály, a svým studentům tak poskytovat internet
zkušenosti, které zlepší jejich znalosti a dovednosti v oblasti studia. Jelikož v dnešní
době
zprostředkovává
komunikaci
globálně,
je
přirozené,
že postupně hraje stále důležitější roli i ve výuce cizích jazyků. Z technického pohledu můžeme internet chápat jako nástroj, který umožňuje počítačům na celém světě komunikovat mezi sebou navzájem. Pro zajištění této komunikace je každý počítač registrován pod vlastní internetovou adresou tak, aby mohl být připojený na internetovou síť a komunikovat s ostatními počítači v jazyce TCP/IP1. Internetové aplikace jsou pak počítačové programy, které zjednodušeně řečeno ví, jak používat internet k interakci, tj. poskytují a předávají si informace po internetové síti. Většina internetových aplikací pak používá vazbu klient-server2, kdy počítač klienta požaduje informace od počítače na serveru, který zasílá požadovaná data. Prostřednictví serveru pak komunikují případně i sami uživatelé. Jiné aplikace používají tzv. peer-to-peer vazbu3, při které si informace vyměňují klienti přes své počítače napřímo. Pro využití internetových aplikací ve výuce cizích jazyků je nejdůležitějším prvkem software, tj. počítačové programy, které umožňují komunikaci mezi internetem a tím, jak lze pomocí internetu zefektivnit výuku samotnou. Široký výběr z různých programů (texty, obrázky, zvuk, video, multimedia) dělají z internetu silný nástroj, který mnoho vyučujících řadí mezi nezbytné pomůcky své výuky. Obecně se o vzdělávání prostřednictvím internetu velmi často mluví jako o nutné složce současného vzdělávání a dostává se mu podpory ze strany stále většího počtu učitelů. Potenciální možnosti tzv. e-learningu ve vzdělávání jsou ohromné. Pokud jsou vzdělávací metody a technologie používány správně, mívají e-learningové technologie na vzdělávání velký dopad. Použití internetu v nejen jazykových kurzech správným způsobem zkvalitňuje výuku, přináší nové vzdělávací možnosti a zvyšuje zájem studentů a vyučujících o vzdělávací proces. Internet ve výuce umožňuje vytvářet flexibilnější vzdělávací prostředí a přizpůsobuje vzdělávání potřebám jednotlivých studujících více, než klasická výuka, při které je obtížné, zvláště při velkých počtech studujících, výuku individualizovat. Například pokročilé 9
e-learningové systémy dovolují na základě testu znalostí studenta automaticky sestavit individuální obsah webového kurzu, takže student se učí jen to, co neumí a to, na co se sám potřebuje zaměřit.
Za zmínku v této kapitole také stojí fakt, že se v současné době ve vyspělých zemích objevuje nová forma tzv. smíšeného studia (blended learning)4, která v sobě pojí kombinaci distančních a prezenčních forem vzdělávání. [1, 17, 33, 34, 36]
3.1 Výhody internetu při výuce Internet svým uživatelům nabízí daleko bohatší prostředí pro vzdělávání než klasické vzdělávací materiály. Na vhodně navržené webové stránce mají jak učitelé, tak studenti možnost přístupu k velkému množství informací, které lze indexovat a např., s použitím vyhledávačů (viz. Kapitola 4.6), rychle vyhledat. Často uváděné odkazy mezi příbuznými předměty
pak
pomáhají
všem
zájemcům
získávat
představu
o
celém
oboru
v interdisciplinárních souvislostech. S růstem obsahu informací na webu získávají studenti i učitelé širší přístup k požadovaným informacím. Např. učitelé tak nemusejí sami vytvářet komplexní vzdělávací kurzy, ale mohou odkazovat na již existující kurzy nebo jejich moduly vytvořené jinde.
Internet dále dovoluje učitelům, aby studentům nabídl mnohem více příkladů z praxe, jako v případě výuky cizích jazyků autentických materiálů (texty, knihy, reálie), což v klasických učebnicích může být problémem, například z důvodu omezeného rozsahu tištěných učebnic.
Ani nahrávání animací či videoklipů není pro internet problém. Touto funkcí názornosti může pomoci vysvětlit některá témata, která studenti obtížněji chápou při klasické výuce.
Internet dále skvěle podporuje spolupráci mezi učiteli navzájem. Díky informačním a komunikačním technologiím mohou učitelé z různých škol sdílet své vzdělávací materiály či spolupracovat při jejich tvorbě a následném využívání. [1, 17]
10
3.2 Způsoby aplikace informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání Pro plné využití výhod a možností, které internet nabízí svým uživatelům v oblasti vzdělávání, je nutné, aby byly dostupné informační a komunikační technologie správně aplikovány. V internetovém vzdělávání se obvykle doporučují tři hlavní způsoby aplikace informačních a komunikačních technologií:
1. Statické použití internetu
Statické použití webu, které je obvykle ve výuce více využíváno učiteli, spočívá především ve zveřejňování:
• dokumentů organizačního a pomocného charakteru, jako jsou: sylabus kurzu, časový rozvrh, organizační pravidla, způsob hodnocení studentů, atd., • diapositivů a fólií, které učitel používá, • kompletních řešení domácích prací či sbírky úloh, • výsledků hodnocení studentů, • odkazů na webové stránky, které souvisejí s výukou daného předmětu, adres předmětových katalogů, vyhledávacích strojů, knihoven a užitečných míst na webu.
2. Dynamické použití internetu
Jedná se o aktivní použití internetu, jehož příklady zahrnují:
• online vzdělávací zdroje, • online self-testy, tj. zpětnovazební testy pouze pro informaci studujícího, • online spolupráci studujících, například na společných projektech, • konzultace a diskuse prostřednictvím interaktivních online diskusních skupin, • interaktivní přístup k programovému vybavení, • multimediální obsah, který zahrnuje použití audio/video sekvencí a animací k ilustraci obtížných pojmů.
11
3. Kompletní online kurz
„Informačních a komunikačních technologií je možné využít k distribuci kompletního online kurzu. Na školách se nejlépe osvědčuje aplikovat online kurz paralelně s tradičním kurzem. To umožňuje studujícím volbu prezenčního či distančního způsobu vzdělávání nebo nejlépe kombinaci obou forem. V tomto případě jsou nejen vzdělávací materiály na webu, ale také komunikace se realizuje prostřednictvím webového prohlížeče a řady softwarových nástrojů pro komunikaci.“ [17] V oblasti internetového vzdělávání se vyskytují pojmy jako je online learning a e-learning, které si v další kapitole přiblížíme, přičemž kapitola e-learning je pojata více do detailu. [1, 17]
3.3 Online learning Online learning, tedy online vzdělávání, je taková forma vzdělávání, kdy jsou studijní materiály uloženy je jednom hlavním počítači – vzdělávacím serveru, k němuž se učitel a studující připojují ze svých lokálních počítačů pomocí webového prohlížeče, a to obvykle v předem dohodnutém čase. Takové spojení se nazývá online spojení a kurzy pak online kurzy.
Online kurzy obvykle podporují studenta při distančním vzdělávání, ale můžeme je použít i v prezenční výuce. Také viz. Kapitola č. 5.1, Online learning (OLE). [17]
3.4 E-learning
E-learning (také electronic learning nebo eLearning) označuje velkou skupinu aplikací a procesů jako je učení podporované internetem, virtuální třídy a digitální spolupráce. Zahrnuje doručení vzdělávacího obsahu internetem, intranetem/extranetem (LAN/WAN),
12
audiokazetou, videokazetou, satelitním vysíláním, interaktivní televizí, CD-ROMem, dále pak řízení vzdělávání, administraci vzdělávání, komunikaci učitel-žák, žák-žák, skupina žáků, a také umožňuje spolupráci ve virtuální třídě.
Další
vysvětlení
termínu
e-learning
poskytují
níže
uvedená
pedagogické,
technologické a síťové pojetí, která představují tři základní varianty z mnoha existujících vymezení e-learningu, přičemž se nejedná o definice. Každé z těchto pojetí je tak v různých disciplínách chápáno rozdílně. Např. ve firmách často referuje ke strategiím, které používají počítačovou síť dané společnosti k poskytování různých kurzů, školících aplikací atd. Běžně je tento systém užíván v řadě společností na školení o bezpečnosti práce či ke školení řidičů firemních vozidel. Na školách, zejména na univerzitách, je pak e-learning chápán především jako jedna z možností distančního studia.
Pedagogické pojetí „E-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání.“ [17] Technologické pojetí „E-learning je spektrum aplikací a procesů jako je webem podporované vzdělávání, také „vzdělávání na webu“ (Web-based training – WBT5), počítačem podporované vzdělávání (Computer-based training – CBT6), virtuální třídy nebo digitální spolupráce. Zahrnuje přenos vzdělávacích obsahů kurzů prostřednictvím elektronických médií, např. Internetu nebo Intranetu, satelitního vysílání, interaktivních televizních pořadů a vzdělávacích CD-ROM často s podporou učitele.“ [17]
Síťové pojetí „E-learning spočívá v užití počítačových sítí pro přenos vědomostí a dovedností.“ [17]
„Průkopník“ E-learningu, Bernard Luskin [36], zastává názor, že „E“ v názvu tohoto stylu výuky by mělo být chápáno a interpretováno jako „electronic“ (elektronický) což je jeho mezinárodní interpretace, dále jako „effective“ (efektivní), „exciting” (vzrušující/napínavý),
13
„energetic“ (energický), „enthusiastic“ (je snadné se pro něj nadchnout), „emotional“ (emotivní), „extended“ (stále se rozšiřující), „excellent“ (výjimečný) a „educational“ (vzdělávací). [16, 36]
3.4.1 Koncepce e-learningových kurzů Existují dva základní modely koncepce e-learningových kurzů:
1. Model zaměřený na obsah Při tomto modelu se jedná o zaměření na kvalitní obsah, zpracovaný do hloubky, dynamicky a interaktivně.
2. Model zaměřený na komunikaci Cílem tohoto modelu je zintensivnit komunikaci a spolupráci mezi studenty a vyučujícími. Nejde o snahu vytvářet co největší množství obsahu, ale naopak směřovat studenty na kvalitní zdroje a podporovat jejich proces učení se. [16]
3.4.2
Cíl e-learningu
Cílem e-learningu je „taková integrace e-learningu do vzdělávání, která zvýší přístup ke vzdělání a zajistí vyhovující kvalitu vzdělávání za přijatelnou cenu. Ve vyspělých zemích se používá e-learning hlavně pro zvýšení přístupu ke vzdělávání, zejména pro zvýšení počtu celoživotně se vzdělávajících dospělých studujících.“
3.4.3
[17]
Formální a neformální e-learning
„E-learning je buď formální, strukturovaný a řízený instrukcemi (učitelem či počítačovým programem), nebo neformální, nestrukturovaný a neřízený instrukcemi.“ [17]
14
Ve
školách,
jazykových
kurzech
probíhá
e-learning
oficiálně
formálním
elearningem, přičemž ve skutečnosti získávají studenti přibližně 75 % vědomostí na základě neformálního e-learningu. Tedy vzdělávají se nejenom ve třídách klasických či virtuálních, ale též při plnění úkolů, při diskuzích, při čtení materiálů atd. Vymezení e-learningu tedy kromě formálních prvků zahrnuje také:
• informace, • instrukce, • komunikaci, • spolupráci, • podporu, • sdílení znalostí. [17]
3.4.4
Role učitele v e-learningu
Učitel může mít ve vzdělávacím procesu při plánování a vývoji e-kurzu více rolí, a to v závislosti na své odborné profesi, vědomostech, dovednostech a zkušenostech. Role tutora a autora jsou v prostředí e-learningu pro učitele obvyklými rolemi.
Naproti tomu za speciální role můžeme považovat ty, které vyžadují hlubší počítačové, softwarové a hardwarové znalosti a dovednosti, stejně tak jako dostatečnou praxi, např. tvorbu multimédií, převod odborného obsahu do tzv. Řídícího výukového systému (LMS)7, tvorbu počítačové grafiky, speciální programátorské práce atd. [17]
3.4.4.1 Role učitele jako e-tutora Při prezenční výuce jsou učitelé většinou v roli vyučujícího, který studenty vyučuje pomocí materiálů, které vytvořil někdo jiný. V e-kurzu roli vyučujícího odpovídá role e-tutora, dále jen tutora. Hlavním úkolem tutora je plná podpora samostatného učení studenta. Tutor vede vzdělávání v e-kurzu, studujícím radí a konzultuje s nimi, podporuje a usnadňuje jejich učení a vede administrativu vzdělávání. [17]
15
3.4.4.2 Role učitele jako e-autora Někteří učitelé prezenční výuky se podílejí i na vývoji tradičních kurzů, jednotlivých lekcí nebo například vytvářejí učebnice a další učební materiály. Pro zvládnutí role autora v klasické výuce musí učitel především znát dobře obsah materiálu, musí mít příslušné znalosti o tvorbě učebních textů a dobré pedagogické schopnosti a zkušenosti. Pro sestavení e-kurzu potřebuje mít učitel v roli e-autora (dále jen autora) další doplňující vědomosti, dovednosti a zkušenosti. Především by měl umět:
• posoudit vhodnost existujících vzdělávacích materiálů pro aplikaci v e-kurzu a umět didakticky transformovat vzdělávací obsah, tj. nevynechávat důležité informace nebo naopak nezahlcovat materiál nadbytečnými informacemi, které mohou zpomalit vývoj učebního materiálu, • kombinovat vhodně prvky tradičního a elektronického vzdělávání a vhodná multimedia, • mít úspěšnou praxi jako tutor e-learningu.
Při sestavování e-materiálů může učitel, v roli e-autora,
zahrnout hned několik
pedagogických přístupů: tradiční, který je informativně založen na postupném získávání informací a je vyvíjen a centralizován řízenou skupinou či jednotlivými vyučujícími; sociálně-konstrukční, jenž je skvěle uplatnitelný v diskusních fórech, blozích atd. Jedná se tak prakticky o skupinu studentů spolupracující on-line. Nově lze do tohoto přístupu zahrnout i tzv. Mobile Assisted Language Learning (MALL), princip kterého spočívá v používání mobilních telefonů při výuce., kognitivní, tj. poznávací; emociální, který se zaměřuje na emocionální aspekty výuky jako např. motivace, zábava atd. behaviorální zaměřený na znalosti a dovednosti z oblasti chování vyplývající z učebního procesu. Skvělým příkladem je zde aktivita „hraní rolí“; kontextuální specializovaný na sociální aspekty, které mohou stimulovat výuku. Z praxe lze uvést příklad práce v páru či skupině na hodině. [17, 36] 16
3.4.5
Role studenta v e-learningu
Úspěšné studium ve virtuálním prostředí e-learningu vyžaduje, aby student zaujal tyto postoje a osvojil si následující schopnosti:
• Schopnost samostatně si řídit práci v e-learningovém prostředí předpokládá, že si student musí umět sám poradit. Měl by např. sám rozhodnout, zda obsah e-kurzu vyhovuje jeho potřebám, zda má dostatečné vstupní vědomosti potřebné k úspěšnému absolvování kurzu, jaké jsou jeho mezery a jak je doplnit.
• Schopnost využít čas ke studiu. Student musí být schopen efektivně využít svůj čas určený pro studium.
• Schopnost samostudia znamená, že student by měl mít povědomí o podstatě učení, tj. aby rozpoznal jaký je studijní typ a jaký studijní styl mu pravděpodobně nejvíce vyhovuje. Studující by měl být také schopen kriticky zhodnotit své vědomosti a dovednosti získané v e-kurzu.
• Schopnost komunikovat s tutorem a s jinými studenty. Způsoby komunikace v e-learningovém prostředí se podstatně liší od těch, které se používají v klasické třídě. V e-learningovém prostředí je základním předpokladem pro všechny způsoby komunikace, ať již jde o email, chat, diskusní skupiny, elektronické konference či elektronické tabule, schopnost psát na klávesnici počítače a stručně, jasně a správně se vyjadřovat písemnou formou. [17]
3.4.6
Stát a jeho přístup k e-learningovému vzdělávání
V poslední době se v souvislosti s rozvojem
informačních a komunikačních
technologií stále více rozšiřují možnosti, jak lze tyto moderní nástroje efektivně propojit se vzděláváním. Velké množství vzdělávacích institucí (základních a středních škol, univerzit, soukromých vzdělávacích institucí apod.) si uvědomuje potenciál, který informační a komunikační technologie (ICT) nabízí pro zajištění kvalitnější a efektivnější výuky.
Již
17
dnes tak lze najít na vzdělávacích zařízeních uplatnění informačních technologií v podobě poskytování on-line podpůrných služeb, jako je poradenství, registrace, nákup učebnic potřebných ke studiu on-line, studentské noviny atd. Vláda České Republiky v několika dokumentech, úryvky ze kterých jsou převážně citovány v následujících kapitolách, stanovuje své požadavky a představy na informační vzdělanost obyvatel země, stejně tak jako Evropská Unie. [5]
3.4.6.1 Státní informační politika - Cesta k informační společnosti (1999) V preambuli dokumentu Státní informační politika - Cesta k informační společnosti (1999) vláda ČR deklarovala, že „hlavním cílem při realizaci státní informační politiky v oblasti vzdělávání je vytvořit předpoklady pro ovládnutí práce s informacemi s využíváním moderních informačních a komunikačních technologií na všech typech škol a vytvoření morálního kodexu práce s informacemi.“
[17]
Důležité je zde si uvědomit, že informační technologie stále více a více pronikají do oblasti vzdělávání. Již nyní jsou investovány nemalé finanční prostředky na vývoj oblasti internetového vzdělávání, v níž si každý z nás bude moci do budoucna spoluvytvářet a zvyšovat svoji kvalifikaci v rámci kurzů celoživotního vzdělávání. Právě pro toto celoživotní vzdělávání představují informační a komunikační technologie dříve netušené možnosti. [17, 36]
3.4.6.2 Státní informační a telekomunikační politika (2004): e-Česko 2006
Z dokumentu Státní informační a telekomunikační politika (2004): e-Česko 2006 lze vybrat několik stěžejních informací týkajících se informatiky ve školství:
18
„Rozvoj informační gramotností, jíž je obecně míněna vůle a schopnost lidí pracovat s informacemi a využívat k tomu informační a komunikační technologie (ICT technologie), považuje vláda za hlavní podmínku řešení současných problémů v oblasti ekonomické i sociální a dalšího rozvoje celé společnosti i její ekonomiky, kultury a celkové prosperity. Současně si uvědomuje, že informační gramotnost bude čím dál významnější součástí celkové vzdělanosti
a
bude
čím
dál
více
rozhodovat
o
kvalitě
života
i o možnostech uplatnění jednotlivců.“
celé
populace [17]
Za hlavní překážky na cestě k co nejvyšší informační gramotnosti stát považuje: • nedostatečnou motivaci a nízké povědomí o možnostech ICT technologií, • strach z prvních začátečnických kroků, z údajné složitosti a náročnosti, • nízkou dostupnost ICT produktů zejména počítačů a služeb zejména připojení k internetu danou jejich relativně vysokou cenou vzhledem ke kupní síle obyvatel, • omezené možnosti, jak informační gramotnost získat a udržet si ji.
„Absence či nedostatek informační gramotnosti vytváří u občanů tak silný handicap,
že může vést k diferenciaci a rozvrstvení obyvatelstva, resp. může takovouto diferenciaci dále prohlubovat. Jde o problém označovaný jako tzv. „digital divide“. Vláda považuje za naprosto nezbytné proti tomuto nebezpečí aktivně bojovat odstraňováním překážek a podporou možností vzdělávání v oblasti informační gramotnosti pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Významnou příležitost, jak zvýšit informační gramotnost, spatřuje stát v technologiích a službách tzv. e-learningu a obecně ve vzdělávacím softwaru. Proto hodlá podporovat jejich nasazení a využití jak ve sféře školství a veřejné správy, tak i ve vzdělávání nejširších vrstev obyvatelstva. Vláda si plně uvědomuje, že vzhledem k rychlému vývoji v oblasti ICT není dosažení informační gramotnosti jednorázovou záležitostí, ale má kontinuální charakter. Proto musí být součástí systému průběžného celoživotního vzdělávání. Za základní článek celého systému celoživotního vzdělávání považuje stát školy, které musí poskytovat základy informační gramotnosti všem svým absolventům. Kromě toho chce vláda využít vzdělávací potenciál škol i k šíření informační gramotnosti v dospělé části populace formou kurzů pro veřejnost.“
[17] [17]
19
3.4.6.3 Iniciativa „i2010: Evropská informační společnost 2010“ Evropská informační společnost 2010 (http://europa.eu.int/i2010) je široce zaměřená strategie pro modernizaci a rozvoj všech nástrojů Evropské Unie k posílení digitální ekonomiky, výzkumu a partnerství s průmyslem. Mnoho let experti diskutovali digitální konvergenci komunikačních sítí, obsahu a digitálních zařízení, která je nyní již realitou v podobě aplikací jako Voice over IP, Web TV, on-line music, filmy a vzdělávací kurzy v mobilních telefonech.
Ve své iniciativě i2010 Evropská komise zdůraznila tyto tři priority:
1. vytvořit
v rámci EU otevřený a kompetitivní trh pro informační společnost a mediální
Služby,
2. zvýšit
investice EU do výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií
o 80 %,
3.
podporovat Evropskou informační společnost přístupnou pro všechny.
[17]
20
4 Nástroje internetu využitelné při výuce cizích jazyků Internet a moderní komunikační technologie dnes hrají
hlavní roli ve vzdělávání
především díky tomu, že umožňují značné snížení ekonomických nákladů na vzdělání (náklady na dojíždění, učební materiály apod.) a dále zvyšují geografickou dostupnost vzdělání. Důsledkem vývoje nových internetových technologií je tak nejen vznik nové ekonomiky založené na znalostech a informacích, ale současně i nového pohledu na vzdělávání.
Komunikační technologie jsou obecně kategorizovány jako asynchronní a synchronní. Asynchronní technologie využívají nástrojů jako např. blogy či diskuzní fóra, jejichž princip spočívá v tom, že uživatel může komunikovat bez přímého napojení na dalšího uživatele komunikační technologie. Stejný, asynchronní
princip tak plní i e-mail.
Synchronní technologie zahrnují výměnu informace s více než jedním uživatelem v daném čase. Příkladem je tak chat, Skype, videokonference atd.
V následujících kapitolách se věnuji vybraným internetovým nástrojům,
které se
nejčastěji používají pro komunikaci studujících mezi sebou a s vyučujícími/tutory. Uváděné internetové aplikace mají velký potenciál pro využití při výuce cizích jazyků. Mohou výrazně ovlivnit rychlost naučení se správné výslovnosti, přízvuku a dikci. Často interaktivně „vtáhnou“ studenty do reálií a kultury země, jejímuž jazyku se učí. A co víc, umožňují přímou vazbu na rodilé mluvčí, komunikace se kterými je právě díky internetu dnes možná neomezeně. [1, 16, 36]
4.1 E-mail (electronic mail) E-mail je dnes pravděpodobně nejpoužívanější internetovou aplikací. S použitím emailů mohou vyučující do výuky zahrnovat drobné e-mailové aktivity, např. mezinárodní projekty, ve kterých si studenti dopisují s rodilými mluvčími cílového jazyka, a které se dají do výuky velice snadnou zakomponovat v závislosti na technických možnostech škol a vzdělávacích zařízení.
21
Zvláštní formou vzdělávání, ve které je e-mail maximálně využíván je tzv. distance learning (výuka na dálku), kdy student nemá možnost pravidelně docházet na výuku do školy a je tedy plně vázán na e-mail, přes který je zajišťována veškerá komunikace s vyučujícím. Distance learning zažívá ve světe boom díky svým potenciálům v poskytování individuální péče, pozornosti a komunikace se studenty, a to dnes již na mezinárodní úrovni. [1]
4.2 Elektronická diskusní fóra (electronic lists) Elektronická diskusní fóra (někdy označované jako "LISTSERVs") používají e-mail k předávání informací ve skupině lidí se stejnými zájmy a koníčky. Účastníci fóra se tak mohou zapojit do dialogů a sdílet své názory a komentáře. Stovky diskusních fór na téma výuka jazyků jsou dostupné na internetu. Pro příklad uvádím mnou nejvíce využívané: http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=101&t=1133&p=8411 a http://cizi-jazyky.blogspot.com/. [1, 7, 8]
4.3 Elektronické časopisy (electronic journals) Na internetu je možné nalézt hned několik odborných elektronických časopisů (např. http://www-writing.berkeley.edu/TESL-EJ/) zaměřených na profesionální výuku cizích jazyků. Obvykle jsou takovéto časopisy publikovány na internetu čtvrtletně, zdarma a prakticky nemají tištěnou podobu – pro což existuje několik důvodů:
1. S pomocí elektronických komunikačních technologií mohou elektronické časopisy obsáhnout široké publikum v relativně krátkém čase.
2. Hypermediální povaha časopisů na webové bázi umožňuje do článků zakomponovávat internetové odkazy k souvisejícím informacím (zdrojům), které jsou dostupné na internetové síti, čímž je zajišťována aktuálnost informací.
22
3. Po ekonomické stránce šetří vydávání pouze elektronického časopisu náklady na tištěné verze.
[1, 6]
4.4 Internet (world wide web) Ačkoli je web (internet) pouze jednou z mnoha internetových aplikací, většina lidí zná právě jej. Díky své flexibilitě a integraci reprezentuje web nejrozšířenější internetovou aplikaci. Základní prvek webu je hypertextový odkaz (hypertext link), kterým se uživatel dostává na stránky s požadovanými informacemi. Multimediální povaha webu (texty, obrázky, zvukové záznamy, video klipy a dokonce i virtuální světy) umožňuje zobrazovat a získávat informace v komplexní podobě.
Pro některé formáty médií se pro jejich plné využití doporučuje instalace jiných podpůrných programů, které ještě zvyšují efektivnost internetových vyhledávačů. Díky programům jako CGI8 nebo JavaScript9 se z webu stává interaktivní počítačový program, který umožňuje studentům pracovat se zajímavými a autentickými materiály na vyhledaných stránkách. [1]
4.5 Audio a video na síti (streeming audio and video) Jeden ze způsobů jak propojit studenta s rodilým mluvčím a autentickými materiály je pomocí využití technologie síťových audio a video nahrávek, které virtuálně přenáší prostředí cílového jazyka do výuky, a to bez nutnosti stahování a ukládání obsáhlých datových souborů. Studenti mají příležitost poslouchat hudbu, zprávy, sport a předpověď počasí z různých zemí světa, případně dle vlastního zájmu sledovat přenosy televizních programů. [1]
23
4.6 Vyhledávač (searching eye) Vyhledávač je on-line „očko“, které pro svého uživatele provádí prakticky detektivní práci. Vyhledávač používá klíčová slova k nalezení stránky, dokumentů či souborů, které právě tato klíčová slova obsahují. V některých případech dokonce vyhledávač propočítá pravděpodobnost stupně vazby, takže nalezené odkazy na webové stránky jsou prezentovány v pořadí od nejvíce po nejméně vyhovující.
Mezi nejpoužívanější vyhledávače patří např. GOOGLE, Yahoo, Altavista, WWW Worm, WebCrawler) přičemž některé jsou i přímo jazykově zaměřené (Seznam, Centrum, Ole, Encuentrelo, Crawler.de Suche, FOCUS Suche, Il ragno italiano, LOKACE, ECILA, SAPO). Každý z nich funguje mírně odlišně, takže rozhodně doporučuji zkusit projít více vyhledávačů při hledání potřebných informací. [1]
4.7 Elektronické knihovny a databáze Na internetu je dostupných mnoho knižních katalogů, bibliografických zdrojů jiných typů databází, např. Česká elektronická knihovna na http://www.ceskapoezie.cz/cek/. V takovýchto databázích se studenti velmi často snadno orientují ve vyhledávání požadovaných publikací. Velká většina elektronických knihoven také dnes již umožňuje stahovat, ať již zcela zdarma či za poplatek, celá díla v elektronické podobě, která jsou takto pro studenty lehce přístupná a současně připravená pro přenos dat online. [1, 9]
4.8 Chat, audio a video komunikace Reálná komunikace může probíhat prostřednictvím několika různých typů chatovacích, audio a video komunikačních programů, např. jako Internet Relay Chat (IRC), který umožňuje synchronizovanou konverzaci mezi účastníky kdekoli na světě.
Při použití takovýchto komunikačních programů vstupují uživatelé do tzv. „komunikačního tunelu“ napsáním zprávy adresované všem ostatním účastníkům na daném kanálu, kde je vše co je napsáno, okamžitě dostupné všem uživatelům. Existují stovky kanálů 24
s názvy, které obvykle reflektují téma a jazyk diskuze (např. francais). V rámci těchto nástrojů je však možné vytvořit i „uzavřenou skupinu“, tzn. skupinu s blokovaným přístupem, který obvykle povoluje „správce“ skupiny vytvořené s tímto omezením. Audio a video komunikační programy jako jsou CUSeeMe a MS NetMeeting, jsou další možností jak se učit cizímu jazyku při využití synchronizované konverzace studentů. Uživatelé mohou mluvit rovnou do svých mikrofonů a při použití správného zařízení dokonce vidět a být viděni člověkem, se kterým komunikují. Tyto aplikace často vyžadují přímé a kvalitní internetové připojení.
[1]
4.9 SKYPE Skype je dokonalý nástroj pro telefonování a tedy i nástroj pro podporu výuky po internetu. Umožňuje zdarma telefonovat z jednoho počítače na druhý a za potřebí je jen připojení, mikrofon a reproduktory. Může přibýt i kamera pro úplnou vizualizaci konverzace (viz. Příloha č. 3). Pomocí SKYPE tak může být simulace virtuální výuky téměř dokonalá. [18]
25
5 Představení vybraných e-learning a online learning programů zaměřených na anglický jazyk V následující kapitole představuji několik, na základě mé vlastní zkušenosti osvědčených, e-learningových a online learning programů zaměřených na anglický jazyk. Sama působím jako lektorka anglického jazyka a považuji tedy toto zaměření se v této části práce právě na tuto oblast za užitečnou. Díky ní mohu představit svým kolegům – vyučujícím a lektorům anglického jazyka – právě ty internetové aplikace, které by mohli při své výuce sami používat a kombinovat.
5.1 Online learning (OLE) Online learning (OLE) je webová aplikace sloužící k výuce přes internet. Je to ideální forma výuky na dálku, pro niž musí učitel i studenti mít k dispozici pouze počítač s připojením na internet a periferie (sluchátka s mikrofonem a web kameru).
„Online learning je aplikace vhodná pro skupinovou i individuální výuku a má oproti e-learningu tu nespornou výhodu, že výuka je interaktivní, za přímé účasti lektora nebo učitele a probíhá v reálném čase. OLE byla prvotně vyvinuta pro výuku cizích jazyků, ale nyní je využívána i pro výuku dalších předmětů.“
[3]
Vzhledem k tomu, že tato forma výuky umožňuje plnohodnotné studium z domova, kdy učitel ani studenti nemusí být fyzicky přítomni ve třídě, je vhodná především pro výuku osob, které nemohou nebo nechtějí dojíždět za klasickou výukou (osoby v domácnosti, matky na mateřské dovolené, osoby se zdravotním postižením), nemohou absolvovat pravidelnou výuku (lidé pracující na směny, manažeři, cestující osoby) a další zájemce o studium s případným omezením možnosti denní výuky.
“V dohodnutý čas se učitel a studenti připojí k počítači s internetem a přihlásí se do webové aplikace. Jakmile začne hodina, vidí se všichni na obrazovce, kde je kromě videí účastníků výuky promítána i tabule, chat a další nástroje pro výuku. Učitel a studenti spolu
26
během výuky komunikují, vypracovávají připravená cvičení, přehrávají si audio a video soubory a používají tabuli pro psaní, chat a další nástroje. Online learning je příjemně zábavná forma výuky, přičemž ovládání aplikace je velice jednoduché a intuitivní.”
[3]
Výhoda této metody výuky spočívá v tom, že studenti takto mohou být z různých částí jednak dané země, případě i celého světa. Komunikace s vyučujícím je díky internetovému spojení velice živá a interaktivní. Současně se vytváří dojem on-line třídy, kdy spolu mohou komunikovat studenti navzájem (pro grafické zobrazení viz. Příloha č. 2).
Studenti se mohou přihlásit do online kurzů výuky jazyků tak, že se nezávazně zaregistrují na www.onlinelearning.cz. Tím zviditelní svou poptávku jazykovým školám a jednotlivým učitelům jazyků, kteří jim následně mohou zaslat své nabídky výuky. Studenti mohou jednu z nich přijmout, nebo si svého učitele vybrat rovnou ze seznamu na www.onlinelearning.cz a kontaktovat ho napřímo. V případě zájmu o využívání OLE aplikace z pohledu vyučujícího nebo z pohledu organizace, která chce OLE kurzy poskytovat, doporučuji kontaktovat provozovatele aplikace - občanské sdružení CELN. S provozem aplikace nesouvisí žádné pořizovací náklady, aplikaci si je možné pronajímat „po minutách“ dle aktuální potřeby. Více informací naleznete na www.onlinelearning.cz. Online learning zařadily do své výuky jazykové školy v Praze, Příbrami, Zlíně a dalších městech, některé vysoké školy, jako je např. Ústav jazykové a odborné přípravy University Karlovy v Poděbradech a další vzdělávací instituce. „OLE je zahrnuto do několika projektových záměrů ucházejících se o finance ze strukturálních fondů EU a s jeho používáním a zapojením do vzdělávacích programů počítají i další organizace a školy, např. BPT, Tutor, některé úřady státní správy a vybrané SŠ a gymnázia v Praze.”
[3] [3]
27
5.2 Usalearns Americký Úřad pro vzdělávání (Department of Education) vyvinul novou webovou stránku USALearns.org, jejímž prostřednictvím se lidé mohou bezplatně učit základním či pokročilejším dovednostem v praktickém používání angličtiny. I když stránka byla primárně vytvořena pro imigranty žijící v USA, využívat jí může každý zájemce o zlepšení ovládání anglického jazyka na komunikační či každodenní úrovni. Jako takový je web také vhodnou pomůckou pro rozvoj dovedností testovaných zkouškou TOEFL (Test of English as a Foreign Language). [2]
5.3 E-learningové jazykové kurzy „VÝUKA LIDÉ“ Studium cizích jazyků zcela zdarma nabízí na českém internetu e-learningové kurzy „Výuka lidé“ pro začátečníky i pokročilé studenty všech věkových kategorií. Kurzy jsou vhodné k domácímu samostudiu nebo k podpoře a oživení výuky cizích jazyků na základní a střední škole. Jazykové výukové programy http://vyuka.lide.cz byly spuštěny portálem Seznam.cz ve spolupráci se společností LANGMaster Group, a.s. v září roku 2008. Po přihlášení do systému můžete absolvovat rozřazovací test pro optimální nastavení začátku kurzu, přičemž veškeré učební materiály jsou licencované a splňují náročné požadavky pro moderní jazykovou výuku. [10]
5.4 WATTSENGLISH MAGAZINE Britská
společnost
Wattsenglish
stojí
za
vydáváním
anglického
časopisu
pro předškoláky a školáky, který je doplněný o webový portál s výukovými videi a radami jak pro rodiče, tak pro učitele anglického jazyka.
Společnost Wattsenglish již několik let v České republice pracuje s dětmi v předškolním a školním věku a pořádá pro ně kurzy angličtiny s rodilými mluvčími hrou
28
v mateřských a základních školách. Wattsenglish je také autorem Metodiky výuky angličtiny v mateřské škole, kterou společnost zpracovala pro Ministerstvo školství České Republiky. Zkušenosti s výukou angličtiny, které pedagogové Wattsenglish mají, zpřístupňují časopis dětem po celé republice v podobě pravidelného měsíčníku, doplněného o hry, vystřihovánky, doplňovačky a omalovánky, které děti jistě pobaví. V závěru každého čísla časopisu je pak připraven
animovaný
slovníček
pro
snadnější
zapamatování
nových
slovíček.
Ukázky naleznete na webových stránkách www.wattsenglish.com/casopis/ukazky-z-casopisu, dále pak viz. Příloha práce č. 1.
„Časopis je založen na propojení zábavy, zajímavých her a aktivit s cílem osvojit si cizí jazyk takovým způsobem, že děti si většinou ani neuvědomují, že se učí. Je navržen tak, aby byla bilingvní (dvoujazyčná) komunikace pro děti přirozená. Časopisem děti provází anglický učitel
Steve
Watts
a
Janička
s
Honzíkem,
kteří
mluví
anglicky
i
česky.” [11]
[11, 12]
5.5 Mingoville Pro děti všech věkových skupin vyvinula společnost ENTER bezplatný e-learningový kurz anglického jazyka. „Kurz využívá nejnovější pedagogické poznatky, podle nichž hravost a intuitivnost dětí tvoří velkou část jejich potenciálu k učení. Kurz je proto navržen velmi zábavnou a hravou formou. Při používání aplikace jsou děti neustále vystaveny mluvené angličtině, což rychle vede ke zlepšení výslovnosti. Dokonce ani pokyny v rámci aplikace nejsou v češtině.“ [13] Mingoville je jednak název výukového programu pro děti, stejně tak jako malé virtuální městečko, jehož obyvatelé jsou plameňáci v čele s rodinou Pinkeltonů. Každá z postaviček tohoto virtuálního světa má svou vlastní úlohu při výuce angličtiny a zároveň působí i jako průvodce jednotlivými úkoly, které na děti v 10-ti lekcích čekají.
29
Užitečné jsou také interaktivní slovník se slovy a obrázky s podporou 25 jazyků, cvičení výslovnosti, mluvení, poslechu a čtení, více než 7500 zvukových nahrávek, doprovodné animace a vyzváněcí melodie, které mají děti možnost stáhnout např. i do mobilních telefonů. Neméně zábavný je i interaktivní nástroj kurzu – možnost nahrání až 10 písniček do hracího automatu pro společné zpívání. [13]
5.6 Prague Post Nový vzdělávací program zahájil Nadační fond Prague Post po letech spolupráce se středními školami. Zaměřuje se na podporu výuky angličtiny na 1. stupni základních škol a jeho cílovou skupinou jsou žáci 3.-6. ročníků. Materiály pro tento program jsou připravovány autory s pedagogickým vzděláním a školám, které se programu účastní, jsou poskytovány zcela bezplatně. Obsahují krátké, jednoduché texty, říkanky, pohádky, hádanky, doplňovačky, kvizy, křížovky, hry, humor, obrázky atd. Obsažená témata se převážně týkají situací z běžného života žáků, s ohledem na věk žáků však autoři také nezapomněli na pohádky a jiné příběhy vhodné pro tuto věkovou kategorii. [14]
30
6 Pro učitele – tipy na webové stránky a materiály pro výuku anglického jazyka V kapitole 6.1 závěrečné práce zmiňuji některé internetové aplikace, které sama používám pro přípravu testů při praxi lektora anglického jazyka. Na základě vlastních zkušeností dále (viz. Kapitola 6.2) uvádím odkazy na webové stránky vhodné pro výuku anglického jazyka. Aplikaci těchto pomůcek do výuky vřele doporučuji.
6.1 Tvorba testů a testování anglického jazyka online Kromě výuky samotné, či její částečné podpory, je internet skvělým nástrojem pro tvorbu testů, které přímo vyhovují probírané látce, a které lze efektivně a rychle vyhodnotit a seznámit studenty s tímto hodnocením. Autoři mnohých dnešních moderních a interaktivních učebnic často připojují k učebnici její elektronickou podobu, cvičení a testy na probíranou látku. Obvykle se však jedná o software (CD, DVD), což může být v některých případech i omezením. Oproti těmto materiálům je internet interaktivní, up-datovaná a dostupná pomůcka k výuce i následným testováním znalostí studentů.
6.1.1
MOODLE
Moodle je softwarový balíček určený pro tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů na internetu. Je stále aktualizován a postupně vyvíjen jako nástroj podporující sociálně konstruktivistický přístup ke vzdělávání. Moodle je poskytován zdarma jako tzv. Open Source software.
Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment (Modulární objektově orientované dynamické prostředí pro výuku) neboli akronymem MOODLE má velice trefný název. V anglickém jazyce moodle označuje sloveso, „které popisuje proces líného bloumání od jednoho k druhému, dělání věcí podle svého, hravost, která často vede k pochopení
31
problému a podporuje tvořivost. V tomto smyslu se vztahuje jak k samotnému zrodu Moodlu, tak k přístupu studenta či učitele k výuce v on-line kurzech.“
[19]
Autoři a tvůrci kurzů a testů v prostředí Moodle mají k dispozici řadu modulů, z nichž sestavují jejich náplň. Nastavení modulů i jejich jednotlivých instancí lze dále přizpůsobovat a využívat je tak v různých pedagogických situacích. Pomocí standardně dodávaných modulů lze do online kurzu vkládat např.: studijní materiály ve formě HTML stránek, souborů ke stažení, Flash animací, strukturovaných přednášek apod., diskusní fóra s možností odebírání příspěvků, úkoly pro účastníky kurzu, automaticky vyhodnocované testy složené z různých typů testovacích úloh, slovníky a databáze, na jejichž plnění se mohou podílet účastníci kurzu, ankety. Navíc Moodle umožňuje přehlednou evidenci studijních výsledků. Činnost uživatelů je zaznamenávána v podrobných protokolech a souhrnných statistikách. Dokonce je možné jej napojit i na další systémy, např. LDAP, Shibboleth, IMAP, Mahara či Postnuke. Sestavování testů v Moodle je velice snadné - umožňuje používat hned několik typů otázek: doplňovací úloha (cloze), krátká tvořená odpověď, dlouhá tvořená odpověď, pravda/nepravda, přiřazování, přiřazování z krátkých odpovědí, úloha s výběrem odpovědí, popis, numerická úloha, vypočítávaná úloha. Moodle je tak vhodný nejen pro tvorbu testů z anglického jazyka, ale i pro ostatní školní předměty.
32
Vlastní práce v prostředí Moodle není pro učitele nikterak náročná, navíc každý problematický bod v prostředí je doplněn srozumitelnou nápovědou. Samotné vlastní tvorbě textů pak uživatelský přátelský HTML editor, který formátuje text, a do kterého lze vkládat text z jiných aplikací, stejně jako obrázky, tabulky, odkazy a emotikony. Nespornou výhodou aplikace Moodle je také fakt, že vyhodnocování testů probíhá okamžitě. Jak učitel, tak student se ihned dozví výsledky. Navíc si mohou oba test prohlédnout a učitel může dokonce ještě upravit známku. K dispozici je samozřejmě i kompletní výsledek celé skupiny. [5, 19, 20]
6.1.2
QuizStar
QuizStar je placený program vytvořený ve webovém rozhraní – nepotřebuje tedy žádný software ke stažení. Cena za roční využití systému je přibližně 50 USD, přičemž autoři programu umožňují otestování aplikace bezplatně po dobu 60 dnů. Aplikace je velmi snadno ovladatelná, každé okno totiž obsahuje přehlednou a stručnou nápovědu. QuizStar umožňuje vytvářet a upravovat testy: multiple choice (možnost výběru z nabídnutých možností), true/false (ano, ne; pravda/lež – často využíváno při cvičeních na porozumění textu), short answer (krátká odpověď, kde student prokáže porozumění otázce a zároveň schopnost projevu v cizím jazyce při odpovědi). Automaticky pak tyto testy opravuje a vyhodnocuje
a výsledky posílá
učiteli.
Vyhodnocení testů je opravdu detailní, podává přehled jak o celé třídě, tak i o konkrétních odpovědích jednotlivců. Součástí vyhodnocení je dokonce i grafické a procentuální zpracování v podobě grafů. Nespornou výhodou programu QuizStar je i jeho funkce ukládání výsledků na vzdáleném serveru. Tato data tak nezabírají místo na serveru místním. Webové rozhraní umožňuje pracovat s programem QuizStar na kterémkoliv počítači, který je připojen k internetu. Učitelé a i studenti tedy mohou program využívat jak ve škole, tak i doma či kdekoliv jinde. K požadavkům na používání programu QuizStar patří pouze
33
platná emailová adresa a internetový prohlížeč (např. Microsoft Internet Explorer 4.0 a vyšší, Netscape Communicator 4.0 a vyšší). [5, 22]
6.1.3
Easy Test Maker
Aplikace Easy Test Maker je bezplatně dostupná. Je určena pro tvorbu testů, pro jejich tisk a přípravu správných odpovědí. Není interaktivní do míry Moodle či QuizStar, bohužel také nemá funkci vyhodnocování testů, či jejich uchovávání. Nicméně musím i tuto internetovou aplikaci na podporu výuky anglického jazyka ohodnotit jako přínosnou v případě, že je potřeba připravit rychlý a jednoduchý test na procvičení. [5, 21]
6.2 Stránky zaměřené na výuku anglického jazyka V této kapitole jsou shrnuty mnou v praxi nejčastěji využívané webové stránky, které mohu vřele doporučit pro získávání autentických materiálů jako podkladu pro výuku, či její rozšíření a zpestření.
6.2.1
Onestopenglish
Velkou výhodou webové stránky www.onestopenglish.com je praktické zpracování a komplexní rozsah zaměřený na rozvoj všech oblastí nutných pro výuku anglického jazyka, tj. gramatiky, slovní zásoby, poslechu, čtení, psaní, výslovnosti, pro učitele pak důležité metodologie a interaktivních testů. Dokonce byla i rozšířena o Business English (obchodní angličtinu), poptávka po které dnes stále roste především u již zaměstnaných studentů.
Další plus, která tato aplikace nabízí, jsou velice detailně vypracované lekce na různá témata a rozdělené hned do několika výukových kategorií (podle obtížnosti) na elementary (základní úroveň znalosti anglického jazyka), intermediate (střední úroveň znalosti anglického jazyka, viz. Příloha č. 4) a advanced (vysoká úroveň znalosti anglického jazyka), 34
Tyto vypracované lekce zůstávají v archivu onestopenglish.com a jsou průběžně doplňovány o nové příspěvky. Při zpoplatněné registraci se pak přístup ke zpracovaným materiálům uživateli ještě rozšíří.
Vzhledem k interaktivnosti a zábavnosti materiálů na onestopenglish.com, což velmi oceňují i sami studenti, vřele doporučuji její využití při výuce anglického jazyka. [23]
6.2.2
Nonstopenglish
Internetová stránka www.nonstopenglish.com nabízí procvičení gramatiky a slovní zásoby ve skvěle zpracovaných a volně dostupných testech, které jsou updatovány každý týden. Zajímavostí je, že studenti mohou interaktivní testy obdžet po mailu a po registraci a přihlášení pak mohou sledovat, jaký test absolvovali a také, s jakým výsledkem. [24]
6.2.3
Englishclub
Webová stránka www.englishclub.com je rozdělena do sekcí pro studenty a učitele. V učitelské sekci mohou vyučující naleznout tipy k výuce, vypracované lekce a vyučovací plány. Aktivní je také učitelské fórum, ve kterém se uživatelé aplikace mohou účastnit diskuzí a dělit se o své zkušenosti z výuky. [25]
6.2.4
Learnenglish
LearnEnglish (www.learnenglish.org.uk) je portál, který obsahuje odkazy a prolinky na webové stránky vhodné jak pro učitele, tak pro studenty anglického jazyka. Výhodou je, že ke všem informacím si uživatel pamatuje jen jednu webovou adresu. Tipy k výuce zde pak naleznou také dospělí studenti, rodiče, lidé, kteří studují při práci, profesionálové, kteří se mohou procvičit ve slovní zásobě své specifické oblasti nebo v obchodní angličtině. 35
Najdou se zde i odkazy směřované studentům, jejichž rodným jazykem je čínština a arabština, a kteří tu najdou tipy k výuce přímo zaměřené na jejich např. možné problémy s výslovností v začátcích výuky či na nejčastěji dělané chyby v gramatice. [26]
6.2.5
Englishlearner
EnglishLearner (www.englishlearner.com) nabízí online lekce anglického jazyka a interaktivní procvičování a testování všech jeho úrovní. Studentům pak tato aplikace nabízí e-mailové týdenní lekce bez poplatku. [27]
36
7 Závěr Cílem této závěrečné práce bylo seznámení se s tématikou internetových aplikací pro výuku jazyků a jejich využití.
V úvodu jsem se zabývala základními pojmy z oblasti internetových aplikací vhodných pro výuku cizích jazyků a internetem jako nástrojem vhodně podporujícím výuku samotnou. V další části jsem se pak věnovala tématu e-learningu, jeho cílům, konceptům elearningových kurzů, rolím učitele a studenta. Pro zajímavost jsem také do práce zahrnula informativní téma přístup státu k e-learningového vzdělávání a informační politice.
Při dalším zpracovávání jsem se rozhodla zmínit také příklady dalších internetových nástrojů využitelných k výuce jazyků jako např. email, elektronickou poštu, elektronické časopisy, databáze a knihovny, vyhledávače a audio a video komunikaci.
Sama při stálém zaměstnání působím aktivně jako lektorka anglického jazyka a tudíž jsem se rozhodla v práci zaměřit také na online a e-learningové internetové aplikace, které mají možnost uplatnění v komplexní výuce anglického jazyka. Popisy těchto aplikací, které slouží jednak pro sestavování testů a k následnému hodnocení studentů, tak jako případný zdrojový materiál pro jednotlivé, kompletně zpracované lekce, jsem se je snažila přiblížit čtenářům práce tak, aby získali přehled a možnosti jejich využití v praxi.
Materiál zpracovaný v podobě této závěreční práce nemá podat vyčerpávající formou veškeré informace týkající se dané tématické oblasti. Všem zájemcům o danou tématiku proto doporučuji obrátit se na použité zdroje (viz. Kapitola 8).
37
8 Použité zdroje 1
LELOUP, JEAN – PONTERIO, ROBERT. Internet Technologies for Authentic Language Learning Experiences. ERIC Digest. [online]. 1997 [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW:
.
2
KOMISE J.W. FULBRIGHTA. Americké ministerstvo školství připravilo stránku pro studenty angličtiny. [online]. 19.12.2008 [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
3
BATÍKOVÁ, Martina. Výuka z domova, výuka na dálku – přes internet a s živým lektorem. [online]. 8.4.2008 [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
4
The New York Times. Opinion. Learning English the Web Way. [online]24.11.2008 [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
5
PŘIDAL, Jaromír. Tvorba testů a testování anglického jazyka (nejen) s vyhodnocením na webovém rozhraní. [online] 27.3.2008 [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
6
Teaching English as Second or Foreign language. [online] 2009 [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
7
Metodický portál Diskuze. Diskuzní fórum je součástí Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785.Metodický portál www.rvp.cz provozuje Výzkumný ústav pedagogický v Praze. [online] Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.Používáme phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group, Český překlad – phpBB.cz [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
8
Cizí jazyky. Výuka cizích jazyků a spolupráce škol v Evropské Unii. [online]1.9.208. [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
9
Česká elektronická knihovna. [online] 2005. [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: .
10 Lidé výuka. [online] Copyright 1996 - 2009 Seznam.cz a.s., Copyright 2009 LANGMaster Group, a.s. [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: . 11 HUBÁČKOVÁ, Jitka. WATTSENGLISH MAGAZINE – nový anglický časopis pro děti. [online] 8.9.2008. [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: . 12 Wattsenglish magazine. 2008. [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: <www.wattsenglish.com/casopis/ukazky-z-casopisu>.
38
13 HUBÁČKOVÁ, Jitka. E-learningový kurz angličtiny pro děti Mingoville. [online] 25.6.2008. [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: . 14 HUBÁČKOVÁ, Jitka. Program na podporu výuky angličtiny na 1. stupni základních ško. [online] 14.2.2008 [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: . 15 One stop English. [online] 2008[cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: <www.onestopenglish.com>. 16 CHVÁTALOVÁ, Gabriela. Jak plně využít potenciálu e-learningového vzdělávání (nejen) v akademickém sektoru? [online] [cit. 2009-10-26]. Dostupný z WWW: . 17 KVĚTOŃ, Karel. Úloha e-learningu na školách. [online] 2005 [cit. 2009-10-26]. Dostupný z WWW: . 18 SKYPE. [online] © 2009 Skype Limited [cit. 2009-10-26]. Dostupný z WWW: . 19 MOODLE.[online] [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: . 20 MOODLE. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001, last modif. 20.8.2009 [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: . 21 EASY TEST MAKER. [online] [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: . 22 QUIZSTAR. [online] 2000 - 2008 [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: . 23 ONESTOPENGLISH. [online] 2008 [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: <www.onestopenglish.com>. 24 NONSTOPENGLISH. [online] [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: <www.nonstopenglish.com>. 25 ENGLISH CLUB. [online] 1997 - 2009 [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: <www.englishclub.com>. 26 LEARNENGLISH. British council. [online] [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: <www.learnenglish.org.uk>. 27 ENGLISHLEARNER. [online] [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: <www.englishlearner.com>.
39
28 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. TCP/IP: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 9.10.2009 [cit. 2009-12-15]. Dostupný z WWW: . 29 ZKRATKY.CZ. [online]. poslední modifikace 14.10.2001 [cit. 2009-12-15]. Dostupný z WWW: . 30 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. CGI: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 14. 1. 2010 [cit. 2010-01-25]. Dostupný z WWW: . 31 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online].JavaScript: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 14. 1. 2010 [cit. 2010-01-25]. Dostupný z WWW: . 32 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online].CGI: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 14. 1. 2010 [cit. 2010-01-25]. Dostupný z WWW: . 33 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online].Peer-to-peer: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 25. 11. 2009 [cit. 2010-01-26]. Dostupný z WWW: . 34 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Blended_learning: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 12. 12. 2009 [cit. 2010-01-26]. Dostupný z WWW: . 35 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Learning Management System: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 07. 01. 2010 [cit. 2010-01-26]. Dostupný z WWW: . 36 Citation. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. E-learning: Wikimedia Foundation, poslední modifikace 25. 01. 2010 [cit. 2010-01-26]. Dostupný z WWW: .
40
9 Poznámky 1
Architektura TCP/IP
Vzhledem ke složitosti problémů je síťová komunikace rozdělena do tzv. vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Výměna informací mezi vrstvami je přesně definována. Každá vrstva využívá služeb vrstvy nižší a poskytuje své služby vrstvě vyšší. Celý význam slova TCP/IP je Transmission Control Protocol/Internet Protocol (česky primární transportní protokol - TCP/protokol síťové vrstvy - IP). Komunikace mezi stejnými vrstvami dvou různých systémů je řízena komunikačním protokolem za použití spojení vytvořeného sousední nižší vrstvou. Architektura umožňuje výměnu protokolů jedné vrstvy bez dopadu na ostatní. Příkladem může být možnost komunikace po různých fyzických médiích - ethernet, token ring, sériová linka. Architektura TCP/IP je členěna do čtyř vrstev (na rozdíl od referenčního modelu OSI se sedmi vrstvami): •
aplikační vrstva (application layer)
•
transportní vrstva (transport layer)
•
síťová vrstva (network layer)
•
vrstva síťového rozhraní (network interface)
[28]
41
2
Vazba klient-server
Peer-to-peer (doslova rovný s rovným), P2P nebo klient-klient je označení architektury počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé). Opakem je architektura klient-server, ve které jednotliví klienti komunikují vždy s centrálním serverem či servery, prostřednictvím kterého i komunikují s jinými klienty, pokud je to potřeba. Čistá P2P architektura vůbec pojem server nezná, všechny uzly sítě jsou si rovnocenné (a působí současně jako klienti i servery pro jiné klienty). V praxi se však často pro zjednodušení návrhu v protokolu objevují specializované servery, které ovšem slouží pouze pro počáteční navázání komunikace, „seznámení“ klientů navzájem, popř. jako proxy server v případě, že spolu z nějakého důvodu nemohou koncové uzly komunikovat přímo. Dnes se označení P2P vztahuje hlavně na výměnné sítě, prostřednictvím kterých si mnoho uživatelů může vyměňovat data. Příkladem takových sítí jsou např. Gnutella či původní verze Napsteru. Jednou ze základních výhod P2P sítí je fakt, že s rostoucím množstvím uživatelů celková dostupná přenosová kapacita roste, zatímco u modelu klient-server se musí uživatelé dělit o konstantní kapacitu serveru, takže při nárůstu uživatelů klesá průměrná přenosová rychlost. [33]
3
Vazba peer-to-peer
Peer-to-peer (doslova rovný s rovným), P2P nebo klient-klient je označení architektury počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé). Opakem je architektura klient-server, ve které jednotliví klienti komunikují vždy s centrálním serverem či servery, prostřednictvím kterého i komunikují s jinými klienty, pokud je to potřeba. Čistá P2P architektura vůbec pojem server nezná, všechny uzly sítě jsou si rovnocenné (a působí současně jako klienti i servery pro jiné klienty). V praxi se však často pro zjednodušení návrhu v protokolu objevují specializované servery, které ovšem slouží pouze pro počáteční navázání komunikace, „seznámení“ klientů navzájem, popř. jako proxy server v případě, že spolu z nějakého důvodu nemohou koncové uzly komunikovat přímo.
42
Dnes se označení P2P vztahuje hlavně na výměnné sítě, prostřednictvím kterých si mnoho uživatelů může vyměňovat data. Příkladem takových sítí jsou např. Gnutella či původní verze Napsteru. Jednou ze základních výhod P2P sítí je fakt, že s rostoucím množstvím uživatelů celková dostupná přenosová kapacita roste, zatímco u modelu klient-server se musí uživatelé dělit o konstantní kapacitu serveru, takže při nárůstu uživatelů klesá průměrná přenosová rychlost.
[33]
4
Blended learning
Blended learning se nazývá kombinovaná výuka - kombinace standardní výuky (prezenční, prezentační, face-to-face) s e-learningem. Blended learning se snaží kompenzovat některé dílčí nevýhody eLearningu při plnění vzdělávacích cílů kombinací s prvky standardní výuky, kdy je například kombinován v distančním studiu eLearningový kurz s úvodním či závěrečným seminářem nebo workshopem. Tento přístup je vhodný především tam, kde cílová skupina není zvyklá používat moderní komunikační nástroje, jako je chat, diskusní fórum, videokonference a podobně. [34]
5
WBT
Význam: Windows Based Terminal Popis:
Terminál za.ložený na. Windows. Na Windows založené inteligentní terminály dle návrhu fy Microsoft. [29]
43
6
CBT
Computer-based training (CBT) označuje vzdělávání na počítači. Kurz nebo studijní materiál, který lze samostatně spustit na počítači, je uložen zejména na CD-ROMu či disketě. Na rozdíl od Web-based training nevyžaduje CBT, aby počítač byl zapojen do internetové sítě a neposkytuje odkazy na vzdělávací prostředky mimo kurz.
[17] 7
Řídící výukový systém (LMS)
Learning Management System je řídicí výukový systém (systém pro řízení výuky), tedy aplikace řešící administrativu a organizaci výuky v rámci e-learningu. LMS jsou aplikace, které v sobě integrují zpravidla nejrůznější on-line nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence ad.) a zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah on-line nebo i off-line. LMS aplikací je řada - od těch jednoduchých přes nejrůznější LMS z akademické sféry až po rozsáhlé a složité komerční aplikace (Adobe Connect, Fronter, Blackboard). Řada LMS je šířených i jako free nebo open source software (například Moodle). Zajímavou alternativou serverově orientovaných LMS jsou i P2P e-learningové aplikace. Za běžné funkce systémů řízeného vzdělávání můžeme považovat následující moduly: •
Evidence a správa žáků
•
Evidence a správa kurzů
•
Katalog výukových kurzů a objektů
•
Správa studijních plánů
•
Evidence hodnocení žáků
•
Testování a přezkušování žáků
•
Správa přístupových práv
•
Komunikační nástroje
•
Autorské nástroje k vytváření výukových kurzů a objektů
•
Úložiště výukového obsahu
Pro všechny tyto funkce je důležitý požadavek na jejich přenositelnost a standardizaci. LMS by měl být otevřený a schopný například snadno a rychle začlenit výukový obsah, vytvořený 44
například před zavedením LMS. Mezi standardizované formáty výukových jednotek patří např. SCORM, AICC, IMS, IEEE a Ariadne. [37] 8
CGI
a/ Computer-generated imagery (CGI) – je aplikace využíváná při vytváření počítačové grafiky a 3D zpracováních v různých oblastech (film, reklama, tištěná média atd.). [32] b/ další význam: Common Gateway Interface (zkráceně CGI) je protokol pro propojení externích aplikací s webovým serverem. To serveru umožňuje delegovat požadavek od klienta na externí aplikaci, která dle požadavku vrátí výstup. Taková aplikace typicky zpracuje nějaký skript ve webové stránce a webovému serveru navrátí statickou stránku, která je následně poslána klientovi jako výstup jeho požadavku. Rozhraní Common Gateway Interface bylo v prostředí internetu přítomno již od počátku 90. let a ve své době představovalo jediný způsob dynamického zpracování obsahu. Poté ale zaznamenaly bouřlivý vývoj skriptovací jazyky – některé určené výhradně pro webové aplikace, jiné jako rozšíření – a CGI postupně vytlačily do ústranní. [30] 9
JavaScript
JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk, jehož autorem je Brendan Eich z tehdejší společnosti Netscape. Nyní se zpravidla používá jako interpretovaný programovací jazyk pro WWW stránky, často vkládaný přímo do HTML kódu stránky. Jsou jím obvykle ovládány různé interaktivní prvky GUI (tlačítka, textová políčka) nebo tvořeny animace a efekty obrázků. Jeho syntaxe patří do rodiny jazyků C/C++/Java. Slovo Java je však součástí jeho názvu pouze z marketingových důvodů a s programovacím jazykem Java jej vedle názvu spojuje jen podobná syntaxe. JavaScript byl v červenci 1997 standardizován asociací ECMA (Europen
45
Computer Manufacturers Association) a v srpnu 1998 ISO (International Organization for Standardization). Standardizovaná verze JavaScriptu je pojmenována jako ECMAScript a z ní byly odvozeny i další implementace, jako je například ActionScript. JavaScript byl původně obchodní název implementace společnosti Netscape, kde byl vyvíjen nejprve pod názvem Mocha, později LiveScript, ohlášen byl společně se společností Sun Microsystems v prosinci 1995 jako doplněk k jazykům HTML a Java. Pro verzi firmy Microsoft je použit název JScript. JScript je podporován platformou .NET. Program v JavaScriptu se obvykle spouští až po stažení WWW stránky z Internetu (tzv. na straně klienta), na rozdíl od ostatních jiných interpretovaných programovacích jazyků (např. PHP a ASP), které se spouštějí na straně serveru ještě před stažením z Internetu. Z toho plynou jistá bezpečností omezení, JavaScript např. nemůže pracovat se soubory, aby tím neohrozil soukromí uživatele. JavaScript je možné použít i na straně serveru. První implementací JavaScriptu na straně serveru byl LiveWire firmy Netscape vypuštěný roku 1996, dnes existuje několik možností včetně opensource implementace Rhinola založená na Rhino, gcj a Apache. Kromě DHTML se JavaScript používá k psaní rozšíření pro mnohé aplikace, například Adobe Acrobat. JavaScript je také možno spuštět v operačních systémech Windows pomocí programu Windows Script Host a nahradit tak dávkové soubory MS-DOS. [32]
46
10 Přílohy 10.1 Příloha č. 1 - WATTSENGLISH MAGAZINE –anglický časopis pro děti Ukázka titulní strany a náplně časopisu Wattsenglish
47
10.2 Příloha č. 2 – Znázornění komunikace vyučujícího a studentů pří online výuce
10.3 Příloha č. 3 – Ukázka komunikace prostřednictvím SKYPE
48
10.4 Příloha č. 4 – Ukázka materiálů z onestopenglish.com – úroveň intermediate
49
50
51
52
53
54
