Zaměstnávání cizinců a vysílánípracovníků

Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků Bc. Magdaléna Vyškovská Mgr. Martin Murad Francouzsko‐česká obchodní komora, Praha, 21. 11. 2008 www.peterkapartners.com

Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Občan EU nebo třetí země? Povinnosti vůči úřadu práce Povinnosti vůči cizinecké policii Smlouva podle českého zákoníku práce nebo podle cizího práva? Související poskytování cestovních náhrad Agentury práce Jednatel a člen statutárního orgánu Zdanění příjmů zahraničních zaměstnanců v ČR Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v ČR

Obsah 10. Nařízení 1408/71 11. Výjimky podle Nařízení 1408/71 12. Bilaterální smlouvy 13. Vysílání pracovníků z ČR do členských států EU 14. Povinnosti vyplývající ze směrnice 96/71/ES 15. Důsledky vyslání zaměstnanců do jiného členského státu 16. Zdanění vyslaných zaměstnanců 17. Sociální zabezpečení při vyslání

1. Občan EU nebo třetí země

¾ Občanem EU je každý, kdo má státní příslušnost členského státu EU – čl. 17 Smlouvy o založení Evropského společenství (SES). ¾ Unijní občanství národní občanství doplňuje, ale nenahrazuje. ¾ Kromě dalších práv přináší svobodu pohybu a svobodu pobývání ve všech členských státech EU. ¾ Volný pohyb osob (článek 39 SES) zahrnuje odstranění jakékoliv diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky.


¾ Unijní občanství opravňuje v souladu s článkem 39 SES k:

Ucházení se o skutečně nabízená pracovní místa. Volnému pohybu za tímto účelem na území členských států. Pobytu v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu s právními a správními předpisy, jež upravují zaměstnávání vlastních státních příslušníků. Zdržování se na území členského státu po skončení zaměstnání.


¾ V souladu s Nařízením Rady (EHS) č. 1612/68 Má každý státní příslušník členského státu bez ohledu na místo svého bydliště, právo na přístup k zaměstnání a na jeho výkon na území jiného členského státu. Na území jiného členského státu požívá zejména stejné přednosti pro přístup k volnému zaměstnání, jakou mají státní příslušníci tohoto státu. Garance stejných podmínek zaměstnávání a pracovních podmínek (oblast odměňování, propouštění, návratu k povolání, opětného zaměstnání po nezaměstnanosti). Nárok na stejné sociální a daňové výhody jako tuzemští pracovníci.


¾ V souladu s Nařízením Rady (EHS) č. 1612/68 Právo usadit se společně s pracovníkem, který je státním příslušníkem jednoho členského státu a je zaměstnán na území jiného státu, mají bez ohledu na své státní občanství: •

•

Jeho manžel/ka a jejich potomci mladší 21 let nebo na něm závislí. Příbuzní ve vzestupné linii pracovníka a jeho manžela nebo manželky, kteří jsou na nich závislí.

Tyto osoby jsou oprávněny k přístupu k jakémukoliv zaměstnání na celém území stejného státu, i když nejsou státními občany žádného členského státu.


¾ Uznávání kvalifikací U regulovaných povolání a činností musí státní občan členského státu EU a dalších států EHP a Švýcarska může požádat o uznání odborné kvalifikace ‐ zákon č. 18/2004 sb., o uznávání odborné kvalifikaci a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie. Implementace Směrnice Rady 89/48/EHS, směrnice Rady 92/51/EHS a Směrnice EP a Rady 1999/42/ES.

¾ Uznávání vzdělání – dva postupy nostrifikace: Vydání osvědčení o nostrifikaci v případě shodného studijního programu. Nostrifikační zkouška – v případě odlišného nostrifikačního programu.


¾ Občané třetích zemí Speciální úprava rodinných příslušníků občanů EU. Nařízení ES 562/2006 (Schengenský hraniční kodex). Nařízení ES 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Zákon o zaměstnanosti obsahuje určité výjimky, kdy není potřeba povolení k zaměstnání.

2. Povinnosti vůči úřadu práce – občané EU ¾ Zaměstnávání občanů Evropské unie V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti (dále jen ZZ), mají občané EU a jejich rodinní příslušníci v právních vztazích podle ZZ stejné postavení jako občané ČR (nestanoví‐li ZZ jinak). Zaměstnavatel má pouze informační povinnost podle § 87 ZZ, kdy sděluje na předepsaném formuláři : • • •

Nástup občana EU nebo jeho rodinného příslušníka do zaměstnání. Vyslání občana EU zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce u tohoto zaměstnavatele. Ukončení této činnosti v ČR.

Zaměstnavatel vede v souladu s § 102 ZZ evidenci občanů EU, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni.

2. Povinnosti vůči úřadu práce – třetí státy ¾ Zaměstnávání občana třetí země. ¾ Zaměstnavatel musí získat povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí od příslušného úřadu práce (§ 85 ZZ). ¾ Toto povolení se nevyžaduje v případech definovaných ZZ, zejména: Bude‐li zaměstnavatel zaměstnávat cizince, u kterého se povolení k zaměstnání nevyžaduje (cizinec s trvalým pobytem, cizinec, jehož výkon práce nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce v případě výkonných umělců, pedagogických pracovníků, vědců, žáků, studentů do 20 let, sportovců, osob zajišťujících dodávky zboží a služeb v ČR či provádějících montáže na základě obchodní smlouvy atd.).

2. Povinnosti vůči úřadu práce – třetí státy ¾ Toto povolení pro zaměstnavatele se nevyžaduje rovněž v případech, kdy je povolení k zaměstnání cizinci vydáno bez ohledu na situaci trhu práce, zejména: Cizinec vykonávající v ČR soustavnou vzdělávací činnost. Stážista (maximálně po dobu 1 roku). Cizinec do 26 let zaměstnávaný příležitostně v rámci programů pro mládež.

2. Povinnosti vůči úřadu práce – třetí státy

¾ Povolení k zaměstnání pro cizince Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván v ČR jen s platným povolením k zaměstnání a s platným povolením k pobytu na území ČR. Žádost podává cizinec písemně na úřad práce zpravidla před svým příchodem do ČR sám nebo prostřednictvím budoucího zaměstnavatele (případně prostřednictvím zaměstnavatele, k němuž má být vyslán).


¾ Povolení k zaměstnání je vydáno maximálně na dobu 1 roku (od 1.1. 2009 prodlouženo na 2 roky). ¾ Může být prodlouženo i opakovaně. ¾ Podmínkou prodloužení povolení k zaměstnání je, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele. ¾ Povolení k zaměstnání vyžadováno i v případě vyslání zahraničním subjektem do ČR. ¾ V případě pronájmu pracovní síly musí mít zahraniční zaměstnavatel povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců podle § 60 odst. 1 b ZZ a volná pracovní místa musí být ohlášena.


¾ Při zaměstnávání občanů z třetích států musí vést zaměstnavatel rovněž evidenci cizinců, které zaměstnává a kteří k němu byli vysláni (102 ZZ). ¾ Přijetí zaměstnanců z třetích států, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel obdobně jako přijetí zaměstnanců – občanů EU (§87 ZZ). ¾ Stejná povinnost se týká případu, kdy je zaměstnanec k českému zaměstnavateli vyslán zahraničním zaměstnavatelem.

3. Povinnosti vůči cizinecké policii – občané EU

¾ Povinnosti upraveny v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců (ZPC). ¾ Povinnost zaměstnance – občana EU a jeho rodinných příslušníků ohlásit cizinecké policii místo svého pobytu, pokud bude pobyt delší než 30 dní v ČR (§ 93 ZPC). ¾ Oprávnění občana EU požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území § 87n a násl. ZPC.

3. Povinnosti vůči cizinecké policii – občané třetích států ¾

Přechodný pobyt cizinců – občanů třetích zemí na území ČR Cizinec může pobývat na území ČR přechodně:

Bez víza. Na základě uděleného víza : • krátkodobého • dlouhodobého • diplomatického • zvláštního Na základě povolení k přechodnému pobytu. Na základě výjezdního příkazu

3. Povinnosti vůči cizinecké policii – občané třetích států

¾ Cizinec může na území ČR přechodně pobývat bez víza, pokud tak stanoví: Přímo použitelný právní předpis ES. Mezinárodní smlouva, nařízení vlády. V dalších případech stanovených zákonem, např. je‐li držitelem dlouhodobého / trvalého povolení k pobytu na území jiného smluvního státu a doba jeho pobytu na území ČR nepřekročí 3 měsíce. Nejde‐li o výdělečnou činnost (př. podnikání, zaměstnání) - potřeba víza. Uplatnění tohoto pravidla v rámci schengenského režimu:

Jedná se o občany států uvedených na tzv. „bílém seznamu“ EU (př. USA) • Tito cizinci mohou vstupovat a pobývat na území ČR a Schengenu bez víza po dobu 3 měsíců v průběhu 6 měsíců (doba pobytu se sčítá). • Cestovní doklad je orazítkován při vstupu / vycestování z schengenského prostoru. • Schengenský hraniční kodex vymezuje příkladný seznam dokumentů, které mohou být vyžadovány při vstupu na území. • Ohlašovací povinnost (viz dále).

3. Povinnosti vůči cizinecké policii – občané třetích států ¾ Krátkodobá víza :

Letištní vízum = vízum typu A Průjezdní vízum = vízum typu B Vízum k pobytu do 90 dnů = vízum typu C Jednotné schengenské vízum – vízum typu A, B, a C udělené cizinci smluvním státem, které jej opravňuje k pobytu i na území jiného státu (platnost však může být územně omezena)

Procedura vedoucí k vydání krátkodobého víza typu C : • Žádost se podává na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí (většinou mimo Schengen, osobně). • Vízum lze udělit jako jednorázové, ke 2 vstupům, vícenásobné. • Platnost : dle počtu vstupů, max. 2 roky. • Doba pobytu: max. 3 měsíce. • Účel pobytu (zaměstnání, podnikání, výzkum, studium atd.). • Lhůta : 30 dnů od podání žádosti (v praxi 1‐2 týdny). • Poplatek: 60 EUR. • Lze prodloužit v rámci max. platnosti a max. doby pobytu. • Není na něj právní nárok (obdobně i v případě dalších pobytových titulů).


¾

Jednotné schengenské vízum Vízum typu A, B a C lze udělit jako jednotné schengenské vízum. Opravňuje ke vstupu a pohybu po celém schengenském prostoru po dobu 3 měsíců v průběhu 6 měsíců od prvního vstupu, poté je cizinec povinen schengenský prostor opustit. Jsou‐li splněny veškeré podmínky zejm.: • Cizinec není zařazen do SIS. • Není důvodné podezření, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, narušit veřejný pořádek, mezinárodní vztahy.

Uděluje zastupitelský úřad ČR, pokud je ČR cílem cesty, při průjezdu prvním schengenským státem. Cestovní doklad opravňuje ke vstupu do všech schengenských států (obdobně zdravotní pojištění se vztahuje na všechny tyto státy) Platnost lze územně omezit.

3. Povinnosti vůči cizinecké policii – občané třetích států Krátkodobé “Schengenské” vízum – ilustrační obrázek Zdroj: http://www.oakobrno.cz/storage/igallery/200711131804_800px‐ http://www.oakobrno.cz/storage/igallery/200711131804_800px‐SchengenVisa.png


Dlouhodobá víza: Vízum k pobytu nad 90 dnů = vízum typu D (tzv. národní vízum). Vízum typu D nebo D+C udělené cizinci smluvním státem, které jej opravňuje k pobytu i na území jiného státu. • •

•

Vízum k pobytu nad 90 dnů udělované za účelem vyžadujícím pobyt na území ČR delší než 3 měsíce s dobou platnosti až na 1 rok. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k pobytu udělované s platností na 6 měsíců opravňující k pobytu na území ČR po dobu 3 pracovních dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR udělované s platností na dobu nezbytně nutnou, nejdéle až na 1 rok.


Pohyb a pobyt držitelů dlouhodobých víz v rámci schengenského systému Nejde o jednotné schengenské vízum, ale vízum národní. Vízum typu D+C opravňuje jeho držitele k volnému pohybu v rámci schengenského prostoru po dobu prvních třech měsíců od vydání. Vízum typu D opravňuje k tranzitu v max. délce 3 dnů směrem do ČR (nikoli opačně). dle striktního výkladu neumožňuje volný pohyb v schengenském prostoru mimo území ČR Nový výklad Komise: do doby strávené v schengenském prostoru se nepočítá doba strávená ve státě, který vydal národní vízum. Aplikace: • Bezvízoví cizinci: možnost pobytu až 3 měsíce během šesti měsíců i v jiných schengenských státech. • Ostatní : možnost zažádat si o jednotné schengenské vízum státu, do kterého chtějí vycestovat v schengenském prostoru (např. italská ambasáda v Praze). • Držitelé víza D+C o něj mohou zažádat až v 2. půlroce. • platí i 3 měsíce po skončení platnosti víza.


Povolení k dlouhodobému pobytu: Žadatel musí být držitelem dlouhodobého víza, pokud hodlá déle než 1 rok a trvá stejný účel pobytu.

pobývat na území

Procedura vedoucí k vydání povolení k dlouhodobému pobytu: Žádost se podává ve lhůtě 120 – 14 dní před vypršením platnosti dlouhodobého víza u inspektorátu cizinecké policie, příslušného dle místa hlášeného pobytu na území ČR. Pobyt delší než jeden rok. Účel : zaměstnání, podnikání, společné soužití rodiny, pobytu rezidenta jiného členského státu EU, studium, vědecký výzkum atd. za určitých podmínek lze žádat o změnu účelu. Lhůta pro vydání 60 dnů od podání žádosti. Správní poplatek 2000 Kč.


Pohyb a pobyt držitelů povolení k dlouhodobému pobytu v rámci schengenského systému:

Pobyt až 3 měsíce na území jiného schengenského státu. K tomu nepotřebují vízum, předkládají cestovní doklad a povolení k pobytu. Dle nové interpretace držitelé povolení – bezvízoví cizinci – mohou cestovat také po dobu 3 měsíců po skončení platnosti povolení.


¾

Trvalý pobyt Povolení k trvalému pobytu O povolení k trvalému pobytu lze zažádat :

Za splnění zákonných podmínek i bez předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR (např. humanitární důvody). Za splnění zákonných podmínek po 4 letech nepřetržitého pobytu (zejm. v případě udělení mezinárodní ochrany). Po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu. Držitel povolení k trvalému pobytu k zaměstnání nepotřebuje získat povolení k zaměstnání.


¾

Procedura vedoucí k vydání povolení k trvalému pobytu: Žádost lze podat na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí nebo na inspektorátu cizinecké policie na území ČR. Doba Lze prodloužit ve lhůtě 90 dnů před uplynutím platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Lhůta: 120 dní (v zahraničí) nebo 60 dnů (na území). Správní poplatek : 1000 Kč

¾

Pohyb a pobyt držitelů povolení k dlouhodobému pobytu v rámci schengenského systému: Stejné principy jako u držitele povolení k přechodnému pobytu.


¾

Ohlašovací povinnosti: Hlášení místa pobytu Občané EU + rodinný příslušník, pokud na území tento občan pobývá: do 30 dnů od vstupu, pokud je předpokládaný pobyt delší než 30 dnů Cizinci : do 3 pracovních dnů od vstupu Výše uvedené povinnosti se nevztahují na cizince, za které povinnost splnil ubytovatel.

Hlášení změn pobytu Držitel průkazu o pobytu rodinného příslušníka EU, povolení k (trvalému) pobytu a občan EU : do 30 dnů od změny, pokud bude předpokládaná změna delší než 180 dnů. Držitel víza nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu : do 30 dnů od změny, pokud bude předpokládaná změna delší než 90 dnů.

Chystaná úprava pro držitele zelených karet Do 3 pracovních dnů osobně ohlásit místo pobytu a předložit doklad o zajištění ubytování (max. lhůta pro předložení dokladu o ubytování – 10 pracovních dnů ode dne vstupu) Ohlašovací povinnost v rámci schengenského systému: Důležité pro prokazování doby strávené v Schengenu (např. mimo stát, který udělit vízum D / D+C). Pravidla se liší stát od státu – doporučuje se informovat předem.

3. Povinnosti vůči cizinecké policii – občané třetích států Poslanecká sněmovna v srpnu schválila rozsáhlou novelu zákona o zaměstnanosti, o pobytu cizinců a některých dalších zákonů s cílem dosáhnout pružnějšího pracovního trhu Z hlediska úpravy pobytu cizinců se navrhuje zavedení nového druhu povolení k pobytu, tzv. zelené karty. Hlavní výhodou je zjednodušení a zkrácení procedury vedoucí k zaměstnání cizince na území ČR, neboť zelená karta kombinuje jak pobytový titul, tak pracovní povolení. ¾

Typy zelených karet: A – pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál B – pro pracovníky na pracovních pozicích s požadavkem minimálně na vyučení C – pro ostatní Účelem pobytu je zaměstnání na některé z pracovních pozic vedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelených karet a žadatel splňuje požadované vzdělání a kvalifikaci.


Procedura vedoucí k vydání zelené karty:

Zrušení povolení k získávání cizinců na volná pracovní místa. Nahlášené volné pracovní místo, které se do 30 dnů neobsadí občany ČR, EU a rodinnými příslušníky (případně pracovní místo označené za vhodné pro klíčový personál MPO) se zařadí se souhlasem zaměstnavatele do evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelených karet. Žádost o vydání zelené karty se podává ke konkrétnímu pracovnímu místu v evidenci. Žádost se podává na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí, v určitých případech i na MV ČR. • •

Lhůta pro vydání : 30 dní od doručení žádosti, závazné stanovisko MV ČR. Doba platnosti : 3 roky (A), 2 roky (B+C).

Zelené karty typu A+B bude možné prodloužit max. o 3 roky (opakovaně). Po 1 roce lze požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Platnost zelené karty skončí mimo jiné skončením pracovního poměru výpovědí / dohodou z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až e) ZP či okamžitým zrušením dle § 56 ZP, pokud cizinci nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne skončení pracovního poměru vydána nová zelená karta.

4. Český ZP nebo cizí právo? ¾ Česká republika vázána Úmluvou o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy č. 64/2006 Sb. , tzv. Římská úmluva. ¾ V článku 6 Římské smlouvy upraveny individuální pracovní smlouvy. ¾ Volba práva možná, limitována s ohledem na zájmy zaměstnanců. ¾ Zaměstnanec nesmí být v důsledku volby práva zbaven ochrany, kterou mu poskytují imperativní ustanovení objektivně aplikovatelného práva. ¾ V případě občana nesmluvního státu Římské úmluvy se aplikuje § 16 zákona 97/63 Sb. o mezinárodním právu soukromém.

4. Český ZP nebo cizí právo?

¾ Od 17. prosince 2009 bude Římská úmluva nahrazena Nařízením č. 593/2008 – Řím I. ¾ Pokud zvoleno pracovní právo obvyklého místa výkonu činnosti, tedy ČR, pro českého zaměstnavatele výhodnější z důvodu znalosti právní úpravy. ¾ Pokud zvoleno cizí pracovní právo, pak se řídí veškeré nároky a povinnosti zaměstnance podle tohoto práva. ¾ Zvolené cizí právo ovlivňuje stanovení základu daně z příjmů ze závislé činnosti a vyměřovacího základu pro sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v ČR .

4. Český ZP nebo cizí právo? ¾ Speciální úprava pro skončení pracovního poměru cizince v § 48 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce – dále jen ZP) Pracovní poměr cizince končí dnem, : • kterým má skončit jeho pobyt na území ČR podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu • kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající této osobě trest vyhoštění z území ČR • uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta (od 1.1.09) ¾ Mzda podle ZP za práci vykonávanou v ČR je poskytována v Kč (§142 ZP).

5. Cestovní náhrady ¾ Pokud se řídí pracovní smlouva uzavřená s cizincem českým zákoníkem práce, veškeré cestovní náhrady jsou poskytovány podle tohoto zákoníku práce (část sedmá zákoníku práce ‐ § 151 – 190). ¾ Pokud zvoleno cizí právo, veškeré cestovní náhrady a obdobné nároky zaměstnance posuzovány podle tohoto práva, včetně výměry dovolené, výpovědních lhůt a odstupného. ¾ Nutnost znalosti těchto předpisů pro českého zaměstnavatele. ¾ Podstatné důsledky pro základ daně z příjmů ze závislé činnosti a pro vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění.

6. Agentury práce

¾ Agentury práce zavedeny ZZ od 1. října 2004. ¾ Provádějí zprostředkování zaměstnání. ¾ Agentura práce je povinna mít povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané MPSV. ¾ Od od 1. 1. 2009 povolení MPSV podmíněno souhlasem MV. ¾ Aplikace metodického pokynu č. 1/2005 MPSV.

6. Agentury práce ¾ Zprostředkováním zaměstnání se rozumí podle § 14 ZZ m.j.: Zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, tj. jinou právnickou nebo fyzickou osobu, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení, může být prováděno jen agenturou práce. Zaměstnání musí být realizováno formou pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Vyslání cizince zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území ČR na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly.

6. Agentury práce

¾ Úprava povinností agentur práce rovněž v ZP v §§ 308 a 309. ¾ Upraveny náležitosti dohod agentury práce s uživatelem. ¾ Upraveny podmínky agenturního zaměstnávání. ¾ Podle výkladů Ministerstva financí, je‐li agentura zahraniční subjekt, zdaňování je prováděno podle § 6 odst. 2 ZDP (mezinárodní pronájem pracovní síly). ¾ Stejný výklad i v případě organizačních složek zahraničních agentur umístěných v ČR.

6. Agentury práce

¾ Sankce v ZZ za zprostředkování zaměstnání bez povolení nebo za porušení ZZ či dobrých mravů při zprostředkování jiným způsobem až 2 000 000 Kč. ¾ Sankce v ZZ za umožnění nelegální práce až 5 000 000 Kč. ¾ Sankce za porušení povinností v § 308 a 309 ZP až do výše 1 000 000 Kč v Zákoně o inspekci práce (251/2005 Sb.). ¾ Sankce v zákoně o správě daní a poplatků (337/1992 Sb.) při porušení povinností plátce daně u mezinárodního pronájmu pracovní síly.

7. Jednatel a člen statutárního orgánu

¾ Výkon funkce jednatele nebo člena statutárního orgánu se přiměřeně řídí mandátní smlouvou, není‐li uzavřena smlouva o výkonu funkce (§ 66 zákona č. 513/199 Sb., obchodní zákoník – dále jen OBZ). ¾ Jakákoliv plnění společnosti ve prospěch jednatelů nebo členů statutárních orgánů lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady nebo je‐li přiznáno toto právo ve smlouvě o výkonu funkce. ¾ To neplatí v případě, že na plnění plyne právo z právního předpisu nebo vnitřního předpisu.

7. Jednatel a člen statutárního orgánu

¾ Nebyla‐li uzavřena smlouva o výkonu funkce s jednatelem, má jednatel právo na odměnu ve výši obvyklé v době, kdy byl do funkce jmenován, určenou podle § 571 odst. 1 OBZ, (rozsudek NS ze dne 31. ledna 2007, sp. Zn. 29 Odo 994/2005). ¾ Výkon funkce jednatele nebo výkon funkce člena statutárního orgánu nelze vykonávat v pracovním poměru (Vrchní soud v Praze ze dne 21. 4.1993, sp.zn. 6 Cdo 108/92, NS 21 Cdo 963/2002, NS 21 Cdo 737/2004).

8. Zdanění příjmů zahr. zaměstnanců v ČR ¾ Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nadřazeny ZDP. ¾ Podstatné je určení daňové rezidence (§ 2 ZDP, příslušné ustanovení zahraničního zákona o daních z příjmů, článek 4 smlouvy o zamezení dvojímu zdanění). ¾ Daňový rezident zdaňuje v České republice příjmy ze zdrojů z ČR, jakož i příjmy ze zdrojů v zahraničí. ¾ Daňový nerezident zdaňuje v České republice pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky, a to v souladu s § 22 a články příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (dále jen SZDZ). ¾ Určení, zda se jedná o daňového rezidenta ‐ nerezidenta zásadní i z pohledu českého plátce.

8. Zdanění příjmů zahr. zaměstnanců v ČR ¾ Příjmy nerezidentů ze závislé činnosti ze zdrojů v České republice (§ 6 ZDP, § 22 odst. 1 písm. b ZDP, § 22 odst. 1 písm. g bod 6 ZDP) : Zdanění v ČR podléhají příjmy • Ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území ČR bez ohledu na to, kdo tyto příjmy vyplácí, nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány daňovými rezidenty ČR. • Z titulu odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, které jsou vypláceny společností se sídlem v ČR bez ohledu na to, kde činnost vykonávána.

8. Zdanění příjmů zahr. zaměstnanců v ČR

¾ Od zdanění jsou osvobozeny kromě dalších příjmů uvedených v § 6 odst. 9 ZDP: Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR, plynoucí daňovému rezidentovi od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (od daňových nerezidentů), pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích (§ 6 odst. 9 písm. h ZDP) a pokud tyto příjmy nejdou k tíži stálé provozovny zaměstnavatele. Výjimka u osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob na veřejnosti.


¾ Příjmy ze závislé činnosti za práci v ČR budou podle čl. 15 SZDZ ČR – Francie zdaněny v ČR, pokud je Francouz : Daňový rezident v ČR (bez ohledu na místo výkonu činnosti s použitím metody k zamezení dvojímu zdanění) nebo Daňový nerezident v ČR a jeho odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který je rezidentem v ČR nebo Daňový nerezident a pobývá v ČR v souvislosti se zaměstnáním déle než 183 dní v jakémkoliv období 12 měsíců začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce nebo Daňový nerezident, jehož zaměstnavatel má v ČR stálou provozovnu, k jejíž tíži jde jeho mzda.


¾ Příjmy ze závislé činnosti za práci v ČR budou podle čl. 15 SZDZ ČR – Francie zdaněny v ČR: Zaměstnanci českých subjektů. Jednatelé. Společníci s.r.o. a komanditisté k.s. pracující pro společnost. Zaměstnanci v režimu pronájmu pracovní síly. Vyslaní zaměstnanci zahraničního subjektu.


¾ Tantiémy ‐ příjmy členů statutárních orgánů podle článku 16 SZDZ ČR – Francie (§ 6, § 22 odst. 1 písm. g bod 6 ) :

Příjmy mohou být zdaněny v ČR bez omezení sazby daně. Příjmy zdaňovány v ČR bez ohledu na místo výkonu. U daňových nerezidentů daň srážena u zdroje ve výši 15 % (§ 36 odst. a) bod 1 ZDP). Dle stanoviska MF v roce 2008 základ daně u nerezidentů pouze hrubá odměna. U daňových rezidentů aplikována progresivní daň


¾ Základ daně U cizinců – daňových rezidentů i nerezidentů se uplatní ustanovení o základu daně v § 6 ZDP obdobně: •

•

Příjmy se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové, peněžní i nepeněžní bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok (§ 6 odst. 3 ZDP)

Dle D 300 ‐ příjmy ze závislé činnosti představují příjmy za vykonanou práci na území ČR, popř. na palubách daných lodí či letadel, a to bez ohledu na to, kdy je daný příjem vyplácen, připisován či jinak zúčtován zaměstnanci. • Zahrnuta i odměna za dobu, kdy zaměstnanec již na území ČR závislou činnost nevykonává a realizuje zdanitelné příjmy související s již ukončeným výkonem závislé činnosti na území ČR (např. příjem související s realizací zam. opce, různé bonusy atd.).


¾ Základ daně U cizinců – daňových rezidentů i nerezidentů se uplatní ustanovení o základu daně v § 6 ZDP obdobně: Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze ZČ považuje majetkový prospěch, který plyne zaměstnanci až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí (§ 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 a D 300) • Za příjem ze ZČ se považuje majetkový prospěch, který plyne zaměstnanci až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí (§ 6 odst. 1 písm. d) a odst.3 a D 300) •



Za příjmy se záv. činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem záv. činnosti do výše stanovené zákoníkem práce pro „státní zaměstnance“ (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP).



•

Za příjmy se záv. činnosti se nepovažuje a předmětem daně není hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem při pracovních cestách (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP). Jiné a vyšší náhrady, než stanoví zákoník práce pro „státní zaměstnance“, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance.


¾ Základ daně

Od daně jsou kromě příjmů uvedených v § 4 osvobozeny i příjmy uvedené v § 6 odst. 9 ZDP, zejména : • Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných nákladů ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, tělovýchovná a sportovní zařízení …rekreace včetně zájezdů (do 20 000 Kč za kalendářní rok). Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro jeho rodinné příslušníky (dle D 300 se vztahuje např. i na družky a partnery ).


¾ Základ daně

Od daně jsou kromě příjmů uvedených v § 4 osvobozeny i příjmy uvedené v § 6 odst. 9 ZDP, zejména : • Hodnota přechodného ubytování, nejde‐li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště pouze do 3 500 Kč/měsíc. • Dle D 300 se vztahuje osvobození za stanovených podmínek i na nerezidenty.


¾ Základ daně Od daně jsou kromě příjmů uvedených v § 4 osvobozeny i příjmy uvedené v § 6 odst. 9 ZDP: • Dle D 300 však podmínka přechodného ubytování v ČR není splněna, pokud by pro účely získání rezidence v ČR poplatník tvrdil, že v místě pobytu (ubytování) v ČR má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v ČR mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa přechodného ubytování.


¾ Základem daně ze závislé činnosti jsou podle § 6 odst. 13 ZDP od 2008 : Příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky…zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. U zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, se základ daně zvyšuje o příspěvky na toto zahraniční pojištění hrazené zaměstnavatelem.


¾ Slevy na dani u cizinců Cizinci – daňoví rezidenti v ČR mohou uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti za stejných podmínek jako občané ČR – daňoví rezidenti Cizinci – daňoví nerezidenti v ČR mohou kromě základní slevy na dani na poplatníka uplatnit slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud úhrn příjmů ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 % všech jejich příjmů.


¾ Slevy na dani u cizinců U daňového nerezidenta zaměstnavatel nepřihlédne ke slevě na dani na manželku a k daňovému zvýhodnění (§ 38h odst. 12 ZDP). V případě, že daňový nerezident uplatňuje slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP, je povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v němž si tyto odpočty uplatní, a to i když má pouze příjmy ze závislé činnosti. (§ 38h odst. 12 ZDP, § 38g odst. 2 ZDP). Od roku 2008 tato povinnost u daň. nerezidenta i u odpočtu úroků na bytové potřeby.


¾ Položky odpočitatelné od základu daně u cizinců Dary na financování vědy, vzdělávání, na účely ekologie, humanitární, charitativní ….. Úroky z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb uzavřených do konce roku 2007. U smluv o úvěru na bytové účely uzavřené od r. 2008 je pro nárok na odpočet úroků potřeba naplnit kritérium 90% všech příjmů ze zdrojů v ČR . Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příspěvky na soukromé životní pojištění.

9. Sociální zabezpečení a zdr. pojištění v ČR

¾ Definice pojištěnce (zaměstnance) pro účely sociálního zabezpečení (SP) a nemocenského pojištění (NP): • • • •

• •

Zaměstnanec v pracovním poměru Osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru Společníci a jednatelé s.r.o.vykonávající práci pro společnost Pracovníci v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů Smluvní zaměstnanci Zahraniční zaměstnanci


¾ Definice pojištěnce (zaměstnance) pro účely zdravotního pojištění

ZP nové definice: • Zaměstnancem se pro účely ZP rozumí FO, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků s určitými výjimkami. • Zaměstnavatelem se rozumí PO nebo FO, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle ZDP, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, jakož i organizační složka státu. • Zaměstnáním se rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle ZDP.


¾ Vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle ZDP a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, (které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění – od 2008 jen u sociálního zabezpečení). Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní a nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděného zaměstnavatelem za zaměstnance.


¾ Vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Nezahrnují se: příjmy osvobozené a příjmy, které nejsou předmětem daně. Nezahrnují se: náhrada škody podle ZP, odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, odměna při skončení funkčního období náležící dle zákona o obcích, krajích a hl. m. Praze, věrnostní příspěvek horníků.


¾ Vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Nezahrnují se: odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích bez souvislosti s výkonem zaměstnání, jednorázová sociální výpomoc, plnění poskytnuté poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání. Od 1.1. 2009 se nezahrnuje pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. (tj. pojistné hrazené zaměstnavatelem, pokud má zaměstnanec započitatelný příjem pouze v nepeněžní formě).


¾ Vyměřovací základ pro SP a ZP u pracovníka v pracovním vztahu podle cizího práva Úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění (jen SP), a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů FO podle ZDP, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem. Nezahrnují se: jednorázová sociální výpomoc a plnění poskytnutá poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.


¾ Vyměřovací základ pro SP u smluvního zaměstnance Vyměřovací základ odpovídá příjmu zúčtovanému zaměstnanci smluvním zaměstnavatelem. Pokud je smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o SZ, je vyměřovací základ roven příjmu uhrazenému smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli. Tento příjem může být snížen nejvýše o 40 %, pokud úhrada obsahuje i částku za zprostředkování.


¾ Vyměřovací základ pro SP u zahraničního zaměstnance Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje zahraniční zaměstnanec. Vyměřovací základ nemůže však být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.


¾ Maximální vyměřovací základ SP a ZP 2008 Maximální vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Pro rok 2008 odpovídá maximální vyměřovací základ částce 1 034 880 Kč/rok.

10. Nařízení 1408/71 ¾ Sociální zabezpečení v EU Aplikace zásady volného pohybu osob, která vyplývá ze Smlouvy o založení Evropského společenství. Nařízení EU jsou přímo aplikovatelná a mají obecnou závaznost, nevyžadují implementaci do vnitřního právního řádu členského státu – pro ČR mají přímou účinnost od data vstupu do EU. Nařízení upravující sociální zabezpečení EU se vztahují na všechny členské státy, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a od 1.4.2006 i na Švýcarsko.

10. Nařízení 1408/71 ¾ Evropské právní předpisy o koordinaci sociálního zabezpečení v rámci EU •

Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

•

Nařízení Rady (EHS) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení (EEC) 1408/71.

•

Nové Nařízení Evr. Parlamentu a Rady č. 883/2004 aplikovatelné až v době, kdy vstoupí v platnost jeho prováděcí Nařízení.

10. Nařízení 1408/71 ¾ Základní principy sociálního zabezpečení v EU Rovnost nakládání • •

Zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti. Princip stejných práv a povinností.

Aplikace právního řádu jediného státu • • •

Systém kolizních pravidel. Cílem zamezení negativní či pozitivní kolize národních předpisů. Odstranění požadavků teritoriality.

10. Nařízení 1408/71 ¾ Základní principy sociálního zabezpečení v EU Sčítání dob pojištění • Při posuzování nároku nutno vzít v úvahu dobu pojištění dosaženou v jiném státě. Zachování nabytých práv • Výplata dávek do ciziny, export dávek.

10. Nařízení 1408/71 ¾ Základní principy určení příslušnosti právních předpisů u zaměstnanců Osoba zaměstnaná na území jednoho čl. státu podléhá právním předpisům tohoto státu, a to i když bydlí na území jiného čl. státu. Osoba zaměstnaná na území dvou nebo více členských států podléhá právním předpisům toho členského státu, na jehož území bydlí, vykonává‐li svou činnost částečně na území tohoto státu.

11. Výjimky podle Nařízení 1408/71 ¾ Výjimky týkající se vyslaných zaměstnanců Vyslaní zaměstnanci podléhají i nadále právním předpisům vysílajícího státu pokud: • •

• •

jsou vysláni podnikem, který vykonává činnost na území jednoho členského státu a pro který normálně na tomto území pracují a důvodem vyslání je provedení práce pro tohoto zaměstnavatele, s nímž zůstává zaměstnanec v organickém vztahu (je jím řízen, kontrolován) a očekávaná doba vyslání nepřekročí 12 měsíců a vyslaný zaměstnanec nenahradí jinou vyslanou osobu.

11. Výjimky podle Nařízení 1408/71 ¾ Výjimky týkající se vyslaných zaměstnanců Možnost prodloužení původně předpokládané doby vyslání max. o dalších 12 měsíců, a to vzhledem k nepředvídaným okolnostem. Žádost musí být podána u ČSSZ/CLEISS před uplynutím prvního dvanáctiměsíčního období, udělení souhlasu není automatické.

11. Výjimky podle Nařízení 1408/71 ¾ Výjimky týkající se vyslaných osob Vyslaný zaměstnanec i zaměstnanec na základě lokální pracovní smlouvy nadále může podléhat předpisům vysílajícího státu, a to na základě dohody CLEISS a ČSSZ jestliže: • • • • •

zaměstnanec má specifické znalosti a schopnosti, vyslání musí být v nejlepším zájmu zaměstnance, zaměstnavatel má zvláštní zájem vyslat tohoto zaměstnance do druhého státu EU, vyslání je na dobu delší než 1 rok, avšak ne déle než 5 let, není právní nárok na tuto výjimku.

12. Bilaterální smlouvy ¾ U občanů ze států, na něž se nevztahuje Nařízení 1408/71 situace může být řešena v bilaterální smlouvě o sociálním zabezpečení. ¾ Jedná se např. o následující státy: Ukrajina, Chorvatsko, Izrael, Quebec, Srbsko a Černá Hora, Turecko, Chile, Rusko (do 31.12.08),

13. Vysílání pracovníků z ČR do EU ¾ Vysílání pracovníků realizováno na základě volného pohybu služeb v členských zemích EU (čl. 49 SES) ¾ Jedná se pouze o služby s dočasným charakterem, omezené co do trvání, pravidelnosti, opakování, kontinuity. ¾ Obvykle vychází ze smlouvy mezi poskytovatelem a subjektem z jiného členského státu. ¾ V některých členských zemích existují určitá omezení (SRN, Rakousko – nutnost pracovního povolení) . ¾ V ostatních zemích různé administrativní požadavky.

13. Vysílání pracovníků z ČR do EU ¾ Vybrané oblasti aplikace práva hostitelské země Pracovní právo Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Daně Technické normy a normy kvality Pojištění odpovědnosti a majetku Veřejné zakázky

13. Vysílání pracovníků z ČR do EU ¾ Není třeba pracovní povolení pro vyslané zaměstnance (s výjimkou Rakouska a SRN) ¾

Praxe – administrativní překážky hostitelských států (povolení k pobytu, hlášení a oznamovací povinnosti)

¾

Směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb

¾

Transpozice do českého práva v § 319 zák. práce (zák. č. 262/2006 Sb.)

14. Povinnost vyplývající ze směrnice 96/71/ES ¾ Rozsah působnosti právní úpravy hostitelského státu v oblasti prac. práva Minimální mzda a příplatky za práci přesčas Délka dovolené na zotavenou Délka pracovní doby a doby odpočinku Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Pracovní podmínky žen a mladistvých zaměstnanců Rovné zacházení s muži a ženami a zákaz diskriminace

15. Důsledky vyslání zaměstnanců do jiného státu

¾ Vyslání pracovníků může mít za důsledek vznik stálé provozovny českého subjektu v jiném členském státě. ¾ Definice stálé provozovny v příslušné smlouvě o zamezení dvojímu zdanění.

15. Důsledky vyslání zaměstnanců do jiného státu ¾ Důsledky vzniku stálé provozovny české společnosti v jiném čl. státě podle SZDZ

Česká společnost provozující činnost prostřednictvím stálé provozovny v jiném čl. státě zde zdaňuje svoje zisky dosažené prostřednictvím této stálé provozovny.

Stálé provozovně se přisuzují i zisky, které by mohla na území jiného čl. státu docílit jako nezávislý samostatný podnik.

Lze odečíst náklady vynaložené na účely stálé provozovny, ať vznikly kdekoliv, tedy i náklady vzniklé zřizovatelem (českou společností).

15. Důsledky vyslání zaměstnanců do jiného státu ¾ Důsledky vzniku stálé provozovny české společnosti v jiném čl. státě podle SZDZ Možnost stanovení zisků na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem. Stejný způsob metody pro určení zisku stálé provozovny každý rok, nejsou‐li dostatečné důvody pro jiný postup.

15. Důsledky vyslání zaměstnanců do jiného státu ¾ Povinnosti stálé provozovny české společnosti v jiném čl. státě podle lokálních daňových zákonů Obvykle povinnost registrace k dani z příjmů u místně příslušného správce daně při zahájení dani podrobené činnosti či povinnost oznámení vzniku stálé provozovny. Obvykle povinnost registrace rovněž jako plátce příjmů ze závislé činnosti. Podávání přiznání k dani z příjmů právnických osob, případná registrace k DPH podle druhu činnosti a povahy klientů stálé provozovny.

16. Zdanění vyslaných zaměstnanců ¾ Zaměstnanec českého zaměstnavatele vyslaný do jiného státu bude podléhat zdanění v tomto státě, pokud:

vznikne zaměstnavateli v tomto státě stálá provozovna

stráví v jiném členském státě více než 183 dní v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v daném kalendářním roce /případně 183 dní za kalendářní rok (dle konkrétní smlouvy)

16. Zdanění vyslaných zaměstnanců ¾ Pokud česká společnost vyšle zaměstnance ke své dceřiné společnosti v jiném státě, může vzniknout tzv. službová stálá provozovna. ¾ Potřeba řešit sociální zabezpečení vyslaných zaměstnanců.

17. Sociální zabezpečení při vyslání

¾ U členských států EU se aplikují zásady Nařízení 1408/71. ¾ Pokud vyslání nepřesáhne 12 měsíců, nutno požádat ČSSZ o vydání formuláře E 101 . ¾ Případně lze požádat o výjimku podle článku 17 Nařízení 1408/71.

17. Sociální zabezpečení při vyslání

¾ U vyslání do třetích zemí nutno zjistit, zda ČR s daným státem uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení. ¾ Uvedená smlouva obvykle obsahuje speciální článek o vyslání a lhůtě, po kterou je vyslaný pracovník nadále pojištěn v ČR. ¾ Pokud se jedná o nesmluvní stát, nutnost zjistit, zda nemá vyslaný pracovník povinnost být pojištěn ve státě vyslání. ¾ U nesmluvních států vhodné nadále zůstat v systému pojištění v ČR.

Děkujeme Vám za pozornost

[email protected] [email protected]

PRAHA . BRATISLAVA . KYIV . SOFIA www.peterkapartners.com

Zaměstnávání cizinců a vysílánípracovníků

Recommend Documents