ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY, JEJICH ÚČTOVÁNÍ A ZDAŇOVÁNÍ

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY, JEJICH ÚČTOVÁNÍ A ZDAŇOVÁNÍ Employee´s benefits, their charging and taxation Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr VALOUCH

Autor: Tatiana VÉVODOVÁ

Brno, červen 2008

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:

Tatiana Vévodová

Ná z e v b ak a l á ř s ké pr á c e:

Zaměstnanecké výhody, jejich účtování a zdaňování

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Employee´s benefits, their charging and taxation

Ka t e d r a:

Katedra financí

Ve d o u c í ba k a l ář s ké p r á c e:

Ing. Petr Valouch

Ro k ob h a j ob y :

2008

Anotace Předmětem bakalářské práce „Zaměstnanecké výhody, jejich účtování a zdaňování“ je definovat zaměstnanecké výhody, zanalyzovat jejich účtování a zdanění v ČR a navrhnout optimální systém zaměstnaneckých výhod z pozice podniku vzhledem k daňovému zatížení podniku a zaměstnanců. První část popisuje důvody pracovního zapojení a základní motivační nástroje. Druhá část obsahuje poznatky o jednotlivých zaměstnaneckých výhodách a popis daňového režimu z hlediska zaměstnavatele, zaměstnance a odvodové zatížení. Třetí část zobrazuje systém zaměstnaneckých výhod v konkrétním podniku a návrh na účinnější řešení tohoto systému.

Annotation The object of the thesis: “Employee´s benefits, their charging and taxation“ is to define employee´s benefits, analyse their charging and taxation in the Czech Republic and propose optimal system of employee´s benefits from company point of view regarding to tax burden of the company as well as employees ones. The first chapter describes arguments inclusion of work and basic tools of motivation. The second chapter contains pieces of knowledge about individual employee´s benefits and describes tax treatment in the term of employer, employee and payment insurance. Third chapter evaluates the system of employee´s benefits in the concrete company and proposal of more effective solution of this system.

Klíčová slova Zaměstnanecké výhody, sociální fond, pojištění, daňový režim, vyměřovací základ

Keywords Employee´s benefits, social fund, insurance, tax treatment, basis of assessment

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zaměstnanecké výhody, jejich účtování a zdaňování vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy

Masarykovy

univerzity

a

vnitřními

akty

řízení

Masarykovy

univerzity

a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 27. června 2008 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě RESPONO a.s. za poskytnuté informace.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 6 1

VYMEZENÍ PROBLEMATIKY ZAMĚSTNANECKÝCH VÝHOD ...................................................... 7 1.1 1.2 1.3 1.4

2

ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY ................................................................................................................ 14 2.1 2.2

2.3

3

VZTAH JEDINCE K PRÁCI ........................................................................................................................... 7 MOTIVAČNÍ NÁSTROJE .............................................................................................................................. 9 MZDA JAKO ZÁKLADNÍ FORMA ODMĚŇOVÁNÍ ........................................................................................ 10 SOCIÁLNÍ POLITIKA FIRMY ...................................................................................................................... 12

ČLENĚNÍ ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ................................................................................................ 14 JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY................................................................................................. 16 2.2.1 Příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění ................................................. 16 2.2.2 Příspěvky na stravování a nápoje ............................................................................................... 18 2.2.3 Poskytnutí pracovního oblečení .................................................................................................. 19 2.2.4 Školení, doškolování, vzdělávání................................................................................................. 20 2.2.5 Příspěvky zaměstnancům na dopravu do zaměstnání ................................................................. 22 2.2.6 Přechodné ubytování pro zaměstnance ....................................................................................... 23 2.2.7 Prodloužená dovolená, zdravotní dny volna ............................................................................... 24 2.2.8 Věrnostní a stabilizační plnění .................................................................................................... 24 2.2.9 Používání služebního auta i pro soukromé účely zaměstnance ................................................... 25 PLNĚNÍ ZE SOCIÁLNÍHO FONDU ............................................................................................................... 27 2.3.1 Zdravotnická zařízení.................................................................................................................. 28 2.3.2 Kultura, sport .............................................................................................................................. 29 2.3.3 Rekreace...................................................................................................................................... 30 2.3.4 Dary zaměstnancům .................................................................................................................... 31 2.3.5 Půjčky zaměstnancům ................................................................................................................. 33

ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY V KONKRÉTNÍ SPOLEČNOSTI ..................................................... 35 3.1 3.2

3.3

POPIS SPOLEČNOSTI RESPONO, A.S. ..................................................................................................... 35 POSKYTOVÁNÍ ZAMĚSTNANECKÝCH VÝHOD........................................................................................... 36 3.2.1 Půjčky na bytové účely ................................................................................................................ 37 3.2.2 Závodní stravování...................................................................................................................... 37 3.2.3 Rekreace...................................................................................................................................... 38 3.2.4 Kulturní, sportovní a tělovýchovné akce ..................................................................................... 38 3.2.5 Sociální výpomoc ........................................................................................................................ 39 3.2.6 Věcné dary .................................................................................................................................. 40 3.2.7 Zdravotní prevence ..................................................................................................................... 41 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .......................................................................................................................... 41

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 46 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 47 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 47 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 47

ÚVOD Základním cílem a motivem firmy je maximalizace zisku. Pokud chce být firma úspěšná, měla by dbát nejen na ocenění práce, ale i na podmínky práce a celkovou spokojenost svých zaměstnanců. Udržet si kvalitního zaměstnance by mělo být pro firmu stěžejní. Zaměstnanecké benefity jsou významným prvkem, který pomůže eliminovat nežádoucí odchod nebo malý výkon. Naopak se snaží zaměstnance motivovat k inovativnímu přístupu a zodpovědnosti za svou práci i výsledky svého týmu. Zaměstnanecké benefity představují možnost, jak lze vybudovat dobré jméno firmy a přidat na její serióznosti, jelikož právě spokojený zaměstnanec je pro firmu velmi dobrou reklamou.1

Od 1.1.2007 vešel v platnost nový zákoník práce, od 1.1.2008 novelizace zákona o dani z příjmu a zákonů upravující pojistné na veřejnoprávní pojistné. Nový zákoník práce je postaven na třech konstrukčních principech. Upravuje závislou práci, vychází ze zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ a je navázán na občanský zákoník. Zaměstnavatelé mají v současnosti velkou volnost ve volbě benefitů poskytovaných zaměstnancům.

Cílem této práce je vymezení problematiky zaměstnaneckých výhod poskytovaných firmou zaměstnancům, zanalyzovat jejich účtování a zdaňování v ČR podle novelizace daňového zákona a navrhnout optimální strukturu zaměstnaneckých benefitů, která bude výhodná jak pro firmu, tak i pro zaměstnance.

Má bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole nastíním vztah jedince k práci, důvody pracovního zapojení a základní motivační nástroje. Dále se zaměřím na legislativní úpravu mzdy a její zaúčtování. Uvedu problematiku sociální politiky, její cíle a způsoby péče o zaměstnance, a možnosti čerpání ze sociálního fondu. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmu zaměstnanecké benefity, analýzu vybraných zaměstnaneckých výhod a popis daňového režimu účinného pro zaměstnavatele, pro zaměstnance a odvodové zatížení. Třetí kapitola je zaměřena na praxi. Popisuji a analyzuji jednotlivé zaměstnanecké výhody, které poskytuje společnost RESPONO a.s. svým zaměstnancům. Mým cílem je zhodnotit výhodnost jednotlivých benefitů z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance, a pokud to bude možné, navrhnout optimálnější strukturu poskytovaných zaměstnaneckých výhod. 1

CHVÁTAL, D., Zaměstnanecké výhody umí významně motivovat, ze dne 3.10.2007 [online] [cit2008-05-21]. Dostupné na http://www..mesec.cz/clanky/zamestnanecke-vyhody-umi-vyznamne-motivovat/

1 VYMEZENÍ PROBLEMATIKY ZAMĚSTNANECKÝCH VÝHOD V této kapitole uvádím možné důvody pracovního zapojení lidí a motivační nástroje, které používají zaměstnavatelé k tomu, aby si získali a udrželi výkonné zaměstnance. Dále popisuji legislativní úpravu mzdy jako základní formy odměňování.

1.1 Vztah jedince k práci Důvody pracovního zapojení lidí jsou různé. Platí však, že obecný vztah k práci je daleko silnější než vztah k jistému zaměstnání. Práce dosahuje vysokého hodnocení, protože integruje člověka do společnosti a dává jeho životu společenský kontext. Smysl práce se v hodnocení jedinců pohybuje od důležitosti práce jako prostředku udržení jisté životní úrovně, dosažení sebeúcty, získání širšího okruhu přátel až po možnost sebevyjádření spolu s emocionální vazbou a reakcemi, které práce vyvolává. Důvody pracovního zapojení lidí spočívají v základních kategoriích příčin.

Instrumentální důvody můžeme vyjádřit jako snahu získat prostředky potřebné pro život. Lidé obvykle vstupují do zaměstnání, aby získali peníze. Význam platu bývá objasňován z několika hledisek:
plat zajišťuje živobytí,
výše platu vyjadřuje postavení zaměstnance v hierarchii podniku, ve vztahu k sousedům, přátelům a dalším skupinám ve společnosti,
zvýšení platu je potvrzením pracovních úspěchů, plat může být i kompenzací za život zbavený hlubších emocionálních vztahů s ostatními.

Emocionální důvody neboli stav, kdy práce je vnímána jako potěšení, souvisí s faktem, že některé práce jsou vykonávány „pro práci samu“. Zájem lidí, kteří hledají a přijímají zaměstnání s nevelkým platem, svědčí o úrovni jejich motivace.

Sociální důvody se odvíjejí od několika možných způsobů, jakými sociální motivace ovlivňuje práci. Ty se projevují jako:
existence sociálního tlaku „jít za prací ven“ a jako sociální stigma, jež bývá spojováno s osobami, které nepracují, 7


pracovní prostředí samo o sobě poskytuje mnoha lidem možnost členství ve skupině. Práce spojuje člověka se společností,
jedním z účinků zaměstnání je poskytnutí sociálního kontextu, kdy profese získává identifikační vypovídací hodnotu. Jsme přesvědčeni, že poznáním profese získáváme podstatnou informaci o člověku.

Seberealizační důvody plynou ze základní lidské motivace být užitečný, seberealizovat se. Lidé inklinují k takové práci, která je naplňuje, umožňuje jim co možná nejúplněji realizovat jejich schopnosti a zájmy.

Vztah jedince k práci má své základní dimenze:
postojovou (práce je pojímána jako hodnota),
motivační (tvoří psychologický důvod pracovní činnosti),
výkonovou (vyjadřuje faktický pracovní výkon).2 Schéma č. 1: Důvody pracovního zapojení

1. instrumentální

3. sociální Důvody pracovního zapojení

2. emociální

4. seberealizační

Pramen:Janoušková, J., Kolibová, H., Zaměstnanecké výhody a daně, str. 9

Důvody pracovního zapojení jsou různé. Zabývaly se jimi i motivační teorie zaměřené na poznání motivačních příčin a na průběh motivačního procesu. Pojem „motivace“ je odvozen od latinského slova „movare“, což znamená hýbat se, pohybovat se. Označuje vše, co způsobuje určitou aktivitu, určité chování a jednání člověka. Každý člověk vyvíjí aktivity, aby uspokojil především své prioritní a sekundární potřeby. Mezi prioritní potřeby patří fyziologická potřeba potravy, vody, spánku a obydlí. Ostatní potřeby jako jsou sebeúcta, společenské postavení, přátelství, štědrost a touha po sebeuplatnění, je možné označit za 2

8

JANOUŠKOVÁ, J., KOLIBOVÁ, H., Zaměstnanecké výhody a daně, str. 8-11

sekundární. Proto co nejobjektivnější poznání potřeb, motivů a hodnotového systému pracovníka podniku je základním předpokladem jeho úspěšné motivace v zájmu podniku.

1.2 Motivační nástroje Motivační teorie tvoří teoretické zázemí pro motivační nástroje. Jedná se zejména o nástroje, vážící se k ocenění práce, podmínkám práce a práci samotné.


ocenění práce V soudobých podmínkách patří plat k základním a nejzjevnějším motivům práce v zaměstnání. Různé formy a složky platu jsou souhrnně označovány jako monetární pobídky a patří k hlavním motivačním nástrojům, jimiž vedoucí pracovník disponuje. Manažeři považují plat za nejsilnější stimul ovlivňování zaměstnance, ale personalisté a psychologové přisuzují platu často nejnižší stupně preferencí. Plat je motivačním faktorem spíše u pracovníků v nejnižších platových třídách. Plat však není pro zaměstnance jedinou formou ocenění jeho práce. Ocenění může mít formu nepeněžní odměny nebo morálního ocenění.


podmínky práce Vedle platu jsou pro motivaci důležité také podmínky, za nichž je práce vykonávána. K materiálním podmínkám se řadí klimatické podmínky, vybavení pracovišť stroji, zařízením, nábytkem, apod., včetně jejich estetického řešení a dále bezprostřední vybavení pracovníka technikou jako jsou mobilní telefon, notebook, automobil apod. Ke společenským podmínkám patří mezilidské vztahy panující v kolektivu, do kterého je zaměstnanec zařazen, mezilidské vztahy v dané organizaci i vztahy vůči osobám mimo podnik, se kterými je daný zaměstnanec při vykonávání práce v kontaktu.


práce Velmi silný motivační vliv může mít vykonávaná práce sama o sobě. Význam platu co by faktoru motivace relativně klesá, zatímco význam práce a pracovních podmínek vzrůstá. Platí, že zajímavá, samostatná, tvůrčí a odpovědná práce, umožňující uplatnění schopností daného jedince a umožňující mu podílet se na rozhodování, přispívá k vědomí vysoké sociální hodnoty sebe sama a umožňuje mu i reflexi obdivu a úcty jeho sociálního okolí.

Komponentů odměňování je více a každá součást odměny za práci má své konkrétní poslání. Jinou roli plní plat, jinou pobídkové formy odměn či nabídka zaměstnaneckých výhod. Svou 9

roli má i jasné uznání vykonané práce, jež bývá realizováno řadou verbálních či hmotných forem.3

1.3 Mzda jako základní forma odměňování Za kvalitně vykonanou práci náleží zaměstnanci podle §109 zákoníku práce mzda ve stanovené výši uvedené v pracovní smlouvě (popř. jiné dohodě, upravující pracovněprávní vztahy). Mimo tento povinný způsob odměňování má k dispozici firma i nadstandardní způsoby, které nejsou dány povinně legislativními předpisy, ale jsou určitou výhodou pro zaměstnance. Mzda podléhá dani z příjmu ze závislé činnosti, která je upravena zejména § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (dále jen „ZDP“).4

ZDP byl již mnohokrát novelizován. Poslední novelizace proběhla v roce 2007, převážná většina navrhovaných opatření určených pro fyzické osoby nabyla účinnosti od zdaňovacího období 2008.

Od roku 2008 je zavedena jednotná daň z příjmů pro fyzické osoby, tzn. již se neuplatňuje na příjmy osob progresivní zdanění podle výše příjmů, ale všechny příjmy bez ohledu na jejich výši jsou zdaněny jednotnou sazbou daně. Pro rok 2008 je sazba daně ve výši 15 %. Zrušení progresivního zdanění a zavedení rovné daně přineslo řadu změn. Do roku 2007 se záloha na daň z příjmů počítala z hrubé mzdy snížené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem, od roku 2008 se záloha na daň z příjmů počítá ze superhrubé mzdy. To znamená, že do základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky se zahrne nejen celá hrubá mzda zaměstnance, ale také částka odpovídající povinnému pojistnému na veřejnoprávní pojištění, které je povinen platit z příjmů zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe a pro snížení základu daně již není možné uplatnit sražené nebo uhrazené částky pojistného, které platí zaměstnanec.

Od roku 2008 je také zaveden roční vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Navíc je nově u zaměstnanců stanovena maximální výše ročního vyměřovacího základu. Do konce roku 2007 zaměstnanci neměli maximální strop stanoven a tudíž odváděli pojistné na sociální a zdravotní pojištění ze všech svých příjmů. Od letošního roku je stanoven maximální strop pro odvod těchto pojištění a to ve výši 48násobku průměrné mzdy. 3 4

BLAŽEK, L., Sylabus k přednášce předmětu Management JANOUŠKOVÁ, J., KOLIBOVÁ, H., Zaměstnanecké výhody a daně, str. 50

10

Ta je určována vyhláškou a činí pro letošní rok 21 560 Kč, tzn. maximální roční vyměřovací základ je 1 034 880 Kč. Pro výpočet zálohy, případně daně je důležité, zda zaměstnanec podepsal tzv. Prohlášení k dani.

Pokud zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, zaměstnavatel při výpočtu zálohy na daň nepřihlíží k měsíční slevě na dani, ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
při příjmu do 5 000 Kč je mu sražena daň (srážková) ve výši 15 %,
při příjmu nad 5 000 Kč je sražena záloha na daň ve výši 15 %. V případě, že zaměstnanec podepíše prohlášení, vypočte se záloha daně a následně se sníží o slevy na dani a o částku daňového měsíčního zvýhodnění na každé vyživované dítě. To činí 10 680 Kč ročně nebo dvojnásobek u dítěte, které je držitelem ZTP/P. Pokud daňové zvýhodnění převyšuje zálohu na daň, přísluší zaměstnanci tzv. daňový bonus. Poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu, činí-li jeho roční výše alespoň 50 Kč a maximálně jej lze uplatnit do výše 4 350 Kč měsíčně, tj. 52 200 Kč ročně.

Za zaměstnance odvádí pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, po zaokrouhlení na 1 Kč nahoru. Zaměstnanci srazí (i bez jeho souhlasu) z platu jednu třetinu této částky, zbývající dvě uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru je minimální mzda, která je na rok 2008 stanovena ve výši 8 000 Kč. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ.

Sociální pojištění, které odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance zahrnuje pojistné na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí:
u zaměstnavatele 26 %,
u zaměstnance 8 %. 11

Maximální a minimální vyměřovací základ je stejný jako u zdravotního pojištění.5 Ukázka vypočtu a zaúčtování mzdy, u zaměstnance, který podepsal prohlášení, je uveden v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Zaúčtování mzdy Operace

Částka

MD

D

Hrubá mzda

25 000

521

331

Zdravotní pojištění 9 % - zaměstnavatel

2 250

524

336

Sociální pojištění 26 % - zaměstnavatel

6 500

524

336

Superhrubá mzda

33 750

Zaokrouhleno

33800

Záloha na daň z příjmu (33 800*15 %)

5 070

Daňové zvýhodnění na poplatníka

2 070

Daňové zvýhodnění - dítě

890

Záloha na daň z příjmu

2 110

331

342

Sociální pojištění – 8 % z HM

2 000

331

336

Zdravotní pojištění – 4,5 % z HM

1 125

331

336

Čistá mzda

19 765

331

221

Pramen: Vlastní konstrukce

1.4 Sociální politika firmy Sociální politika firmy je zpravidla chápána jako soubor aktivit firmy, které promyšleně směřují ke zlepšení životních a pracovních podmínek zaměstnanců, k udržování jejich sociální suverenity a sociálního bezpečí v rámci daných ekonomických možností firmy. Sociální politika je součástí strategie firmy a její cíle jsou obousměrné. Zaměřují se jak na organizaci samu, tak i na zaměstnance. SP vyžaduje strategickou provázanost s ostatními aktivitami firmy s cílem vytvořit politiku preventivní, která podporuje vazbu: dovednosti pracovníka – výsledky jeho činnosti – schopnost vyhodnocení – vliv na postavení pracovníka, což prostřednictvím uspokojování jeho přání a potřeb umožňuje dosáhnout firemních cílů. Odpovědnost za dopady SP firmy na firmu, zaměstnance či jiné subjekty nese vrcholové vedení firmy, přesto nositelem konkrétních aktivit zůstává oblast personálního řízení. 6

5

DOBEŠOVÁ, K., Daňové tabulky a změny ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků v roce 2008, str. 74-82

12

Cíle vnitropodnikové SP spočívají v:7
transformaci zásad státní sociální politiky do SP firmy,
regulování chování zaměstnanců v souladu se zájmy firmy,
pomoci sladit pracovní a rodinný život pracovníků a přispívat ke kvalitě obnovy pracovníkovy výkonnosti,
přispívat k optimalizaci vztahů. Reakcí na určité potřeby zaměstnanců bývá vytvoření konkrétního sociálního programu firmy. Sociální program vychází z potřeby firmy vytvořit optimální podmínky pro stabilizaci a motivaci zaměstnanců, pro jejich identifikaci s vykonávanou prací a s firmou.

6

PRSKAVCOVÁ, M., Inovace v sociální politice podniku, 2006 [online] [cit2008-05-21]. Dostupné na http://www.svses.cz/skola/akce/konf/inovace06/texty/prskavcova.pdf/ 7 JANOUŠKOVÁ, J., KOLIBOVÁ, H., Zaměstnanecké výhody a daně, str. 29 13

2 ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY Poskytovat zaměstnancům benefity je levnější a efektivnější, než zvyšovat mzdy. Mzda je zatížena daněmi a odvody na pojistné, benefity jsou často daňově a odvodově zvýhodněny – proto jsou taková plnění zaměstnavateli používána.

Benefity či zaměstnanecké výhody jsou peněžní či nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci kromě mzdy a mimo další povinná plnění. Na tyto benefity není právní nárok, jsou fakultativní, existují na základě rozhodnutí zaměstnavatele formou vnitřního předpisu nebo dohody v individuální pracovní či podobné smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jde o výhody, které zaměstnanec získává z titulu zaměstnaneckého poměru k zaměstnavateli, z větší části bez souvislosti s pracovním výkonem, zčásti pak v souvislosti s pracovním zařazením, popř. délkou pracovního poměru. 8

2.1 Členění zaměstnaneckých benefitů 9 Zaměstnanecké benefity můžeme členit z různých hledisek. Prioritní je členění z hlediska jejich daňové a odvodové výhodnosti, a to na mimořádně výhodné a na benefity s dílčí výhodností.

Mezi mimořádně výhodné řadíme takové benefity, které jsou (případně do limitu) daňovým výdajem na straně zaměstnavatele, na straně zaměstnance jsou (opět případně do limitu) osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob a nejsou součástí (opět případně do limitu) vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

Benefity s dílčí výhodností jsou např. na straně zaměstnavatele daňovým výdajem, na straně zaměstnance jsou jeho daňovým příjmem jako příjem ze závislé činnosti a např. nejsou součástí vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, nebo u zaměstnavatele nejsou daňovým výdajem, a naopak u zaměstnance jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny a proto nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

8 9

PELC., V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 9 PELC., V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 12-15

14

Z hlediska věcného můžeme rozlišovat benefity orientované na:
bezprostřední podporu zaměstnaneckého vztahu související s pracovním zařazením (např. příspěvek na dopravu),
osobní kvalifikační rozvoj a vzdělávání zaměstnanců (např. jazykové kurzy),
zdravotní aspekty života zaměstnanců (např. poskytnutí vitamínů, očkování),
sociální aspekty života zaměstnanců (podpory a půjčky v obtížných životních situacích),
benefity pro volný čas, např. charakteru sportovního, kulturního (plavání, fitness). Z hlediska charakteru výdajů zaměstnavatele je lze dále členit na:
finanční – zaměstnavatel na poskytnutý benefit vydává finanční prostředky,
nefinanční – benefit je poskytován bez finančního výdaje zaměstnavatele (poskytnutí služebního motorového vozidla též pro soukromé účely).

Z hlediska formy příjmu na straně zaměstnance rozlišujeme:
peněžní – zaměstnanec přímo obdrží příslušnou finanční částku,
nepeněžní – zaměstnavatel poskytuje bezplatné či zvýhodněné služby. Důležitý je význam pojmu „nepeněžní“ plnění. Pojem prolíná nejen zákonem o daních z příjmů, ale i vyhláškou o fondu kulturních a sociálních potřeb. Musí být užíván také v podnikové kolektivní smlouvě či ve statutu sociálního fondu. Za nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci lze považovat takové plnění, jehož celkové náklady na činnost nebo akci jsou uhrazeny zaměstnavatelem a zaměstnanci jsou poskytnuty v plné hodnotě, nebo za cenu sníženou o příspěvek zaměstnavatele, pokud je tento příspěvek nižší než celková cena. Hodnota nepeněžního plnění je rozdíl mezi cenou nebo náklady hrazenými zaměstnavatelem z fondu a její částí hrazenou zaměstnancem.

15

Schéma č. 2: Daňové a odvodové teritorium benefitů

peněžní/nepeněžní benefitní plnění Zaměstnanec

Daňový režim výdajů

daňový výdaj/ nedaňový výdaj

Daňová výhoda na straně zaměstnancepoplatníka Plátce (zaměstnavatel) nemá daňové povinnosti

Daňový režim příjmů

osvobozený/zdaňovaný příjem

Pojistná výhoda na straně zaměstnavatele i zaměstnance plátce i poplatníka

odvodový režim příjmů

Daňová výhoda na straně zaměstnavatele-poplatníka

daňový režim příjmů

daňový režim výdajů

Zaměstnavatel

Plátce (zaměstnavatel) nemá odvodové povinnosti

Odvodový (pojistný) režim výdajů/příjmů neplatí se/platí se pojistné

Pramen: Pelc, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 21

2.2 Jednotlivé zaměstnanecké výhody Zaměstnavatelé mají možnost poskytovat zaměstnancům různé benefity. V této kapitole popíšu vybrané zaměstnanecké výhody a uvedu daňový režim účinný pro zaměstnavatele, pro zaměstnance a odvodové zatížení. 2.2.1

Příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění

Penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění je pro zaměstnavatele jednou z nejvýhodnějších forem poskytování zaměstnaneckých výhod.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem je výhodná forma spoření, podporovaná státem, která umožňuje zajistit si zajímavý objem prostředků pro zabezpečení ve stáří. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v platném znění. Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění. Na účet tohoto penzijního fondu účastník zasílá příspěvky a po celou dobu spoření získává nárok na státní příspěvek. Ten je na konto účastníka připisován 16

automaticky za každý řádně a včas zaplacený měsíční příspěvek. Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc závisí na výši příspěvku účastníka.

Soukromé životní pojištění je finanční produkt kryjící riziko smrti. V poslední době je využíván zejména ve spojitosti se spořením a zajímavým zhodnocením úspor.10

Od 1.1.2008 je shodný daňový a pojistný režim pro penzijní připojištění a soukromé životní pojištění.

Daňový režim pro zaměstnavatele: Od počátku roku 2008 zákon o daních z příjmů umožňuje, aby tento benefit byl pro zaměstnavatele daňovým výdajem jako dohodnutý nebo sjednaný pracovněprávní nárok. Ustanovení §24 ods. 2 písm. j) bod.5 ZDP má z hlediska benefitů mimořádný význam. Znamená, že pokud je příslušné plnění plynoucí mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuto s odborovou organizací v kolektivní smlouvě, stanoveno zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, nebo sjednáno mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v individuální smlouvě, pak je výdaj spojený s tímto plněním výdajem daňově účinným, snižujícím základ daně zaměstnavatele.

Daňový režim pro zaměstnance: Novela zákona o daních z příjmů účinná od 1.1.2008 přinesla nové znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Podle něj platí, že osvobozen od daní z příjmů fyzických osob je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, dále částky pojistného, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, v případě, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. V úhrnu je však od daně z příjmů osvobozen příspěvek maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Příjem nad uvedený limit je dílčím základem daně z příjmů fyzických osob, součástí obecného základu daně.

10

JANOUŠKOVÁ, J., KOLIBOVÁ, H. Zaměstnanecké výhody a daně, str. 105 17

Pojistné: Příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob není součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Příjem (nad osvobozený limit do 24 000 Kč ročně) je součástí vyměřovacích základů pro pojistné.11 2.2.2

Příspěvky na stravování a nápoje

Jde o jeden z nejrozšířenějších zaměstnaneckých benefitů. Poskytování či zajištění stravování se bezprostředně promítá do pracovněprávních vztahů. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Daňový režim pro zaměstnavatele: Na straně zaměstnavatele jsou dva daňové režimy. Zvýhodněný výdaj (příspěvek) je výdajem daňovým. Určující je speciální ustanovení § 24 ods. 2 písm. j) bod 4 ZDP upravující meze daňové účinnosti výdajů (nákladů):
provoz vlastního stravovacího zařízení (i když je zabezpečované prostřednictvím jiných subjektů) kromě hodnoty potravin,
příspěvky na stravování zajišťované prostřednictví jiných subjektů a poskytované až do výše 55% ceny jednoho jídla (např. nominále stravenky) za jednu směnu, maximálně však do výše 70% stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu (zákoníku práce), bude delší než 11 hodin. Zaměstnavatel může přispívat na další část hodnoty stravy ze sociálního fondu, uvedené plnění není na straně zaměstnavatele daňovým výdajem. I v případě nepeněžního plnění ze sociálního fondu není takový nepeněžní příjem součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

Daňový režim pro zaměstnance: Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů je od daně z příjmu fyzických osob osvobozena.

18

Pojistné: Hodnota nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, je z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění vyjmuta. Peněžní plnění jsou ale součástí uvedených vyměřovacích základů. 12 Poskytování nápojů na pracovišti jako ochranný nápoj (káva, čaj, voda)13 Pokud jde o ochranné nápoje, je výdaj na ně výdajem daňovým na straně zaměstnavatele (zaměstnanec je k němu povinen) . Jedná se o ochranné nápoje poskytované zaměstnancům v souladu s § 8 a přílohou č. 1 nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Dalším daňově uznatelným výdajem je pitná voda v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnanců a zajištění předlékařské pomoci podle § 53 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Pokud zaměstnanci za poskytované nápoje něco zaměstnavateli platí, je hodnota nápoje do výše těchto příjmů daňově uznatelná..Ostatní případy poskytování nealkoholických nápojů zaměstnanců ke spotřebě na pracovišti jsou daňově neúčinné.

Na straně zaměstnance jde vždy o nepeněžní příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, a proto není součástí vyměřovacích základů pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. 2.2.3

Poskytnutí pracovního oblečení14

Jedná se o benefiční plnění ve formě poskytnutí jednotného pracovního oblečení zaměstnanci identifikujícího zaměstnavatele.

Daňový režim pro zaměstnavatele: Zaměstnavatel je poskytuje na základě svého rozhodnutí (jednotné pracovní oblečení vytváří image firmy).Výdaje na pořízení jednotného pracovního oblečení a výdaje (úhrady) na udržování jednotného pracovního oblečení jsou výdajem (nákladem) zaměstnavatele 11

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 33-34 PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 37-38 13 SBOR AUTORŮ, Poradce 10/2008, str. 132 14 PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 39 12

19

vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle definice daňových výdajů obsažené v zákoně o daních z příjmů.

Daňový režim pro zaměstnance: Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažuje a předmětem daně z příjmů není hodnota stejnokrojů poskytovaných formou nepeněžního plnění a peněžní příspěvky na jejich udržování. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat jednotné pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání, a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Toto oblečení nesmí být zaměnitelné s běžným občanským nebo společenským oblečením.

Pojistné: Hodnota nepeněžních plnění, která nepodléhá dani z příjmů fyzických osob, je z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění vyjmuta. 2.2.4

Školení, doškolování, vzdělávání15

Součástí kolektivních smluv či vnitřních předpisů jsou ustanovení týkající se výchovy a vzdělávání

zaměstnanců.

Směry

výchovy,

vzdělávání

jsou

z hlediska

daňového

a odvodového čtyři. Jedná se o:


školení, doškolování zaměstnanců v oborech, které bezprostředně souvisejí s podnikatelskou činností zaměstnavatele

Daňový režim pro zaměstnavatele: Pokud jde o příspěvky zaměstnavatele na školení, doškolování zaměstnanců v oborech, jež bezprostředně souvisejí s podnikatelskou činností zaměstnavatele, jsou pro ně daňovým výdajem dle ZDP.

Daňový režim pro zaměstnance: V tomto případě ZDP přisuzuje zvýhodněný daňový režim na straně zaměstnance, tento nepeněžní příjem je osvobozen od daně z příjmů. 15

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 42-43

20

Pojistné: Příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob není součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.


vzdělávání v oborech souvisejících s podnikáním Daňový režim pro zaměstnavatele: Při splnění podmínky, že zvýšení kvalifikace zaměstnance je nezbytné pro výkon dané činnosti a zvyšování kvalifikace je zajištěno jinými subjekty, pak tyto výdaje jsou pro zaměstnavatele daňově účinnými.

Daňový režim pro zaměstnance: ZDP příjem vznikající zaměstnanci tím, že uvedené výdaje za něj nese zaměstnavatel, od daně z příjmů fyzických osob neosvobozuje.

Pojistné: Tento benefiční příjem není vyjmut z vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.


možnost užívat vzdělávací zařízení jako nepeněžní plnění, plnění plynoucí ze sociálního fondu na kurzy, školení apod., jež svým zaměřením nesouvisejí s podnikáním

Daňový režim pro zaměstnavatele: U nepeněžního plnění ve formě možnosti užívat vzdělávacího zařízení není tento výdaj na benefit daňovým výdajem. ZDP s účinností od 1.1.2008 výslovně uvedený výdaj z daňových výdajů vylučuje.

Daňový režim pro zaměstnance: Částky vynaložené zaměstnavatelem na zvyšování kvalifikace mohou být osvobozeny od daně z příjmů u zaměstnanců jen za podmínek, stanovených v ZDP, tj. půjde-li o nepeněžní plnění spočívající v možnosti používat vzdělávací zařízení, a za podmínky, že tyto částky budou pro zaměstnavatele nedaňovým výdajem.

21

Pojistné: Příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob není součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.


peněžní nebo nepeněžní plnění zaměstnavatele za zaměstnance jako pracovněprávní nárok v jiných případech (např. při zvyšování kvalifikace zaměstnance)

Daňový režim pro zaměstnavatele: Pokud je benefiční plnění (příspěvky na specifikované vzdělávání zaměstnanců) dohodnuto nebo sjednáno jako pracovněprávní nárok vyplývající z kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, je tento výdaj pro zaměstnavatele výdajem daňovým.

Daňový režim pro zaměstnance: ZDP příjem vznikající zaměstnanci tím, že uvedené výdaje za něj nese zaměstnavatel, od daně z příjmů fyzických osob neosvobozuje.

Pojistné: Tento benefiční příjem není vyjmut z vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. 2.2.5 Příspěvky zaměstnancům na dopravu do zaměstnání16 Kolektivní smlouvy, statuty sociálních fondů, vnitřní předpisy obsahují ujednání, podle kterého zaměstnavatel poskytuje peněžní i nepeněžní příspěvky na dopravu do zaměstnání. Formou peněžního příspěvku je , když zaměstnavatel nakupuje například předplatné MHD a případně zaměstnanec část jeho hodnoty zaměstnavateli uhradí. Daňový režim pro zaměstnavatele: Výdaj na dopravu je daňovým výdajem, pokud je sjednán v kolektivní smlouvě, rozhodnut ve vnitřním předpise, nebo dohodnutý v individuální smlouvě. Od počátku roku 2008 je toto benefiční plnění, při dodržení zákonných parametrů, pracovněprávním nárokem a z tohoto titulu je na straně zaměstnavatele daňovým výdajem.

16

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 50-51

22

Daňový režim pro zaměstnance: Takovéto peněžní či nepeněžní plnění je zdanitelným příjmem ze závislé činnosti, protože jde o příjem plynoucí v souvislosti se současným výkonem závislé činnosti. V případě peněžního příjmu je zdanitelným příjmem tento příjem, v případě nepeněžního plnění je zdanitelným příjmem hodnota tohoto plnění vyjádřená v penězích.

Pojistné: Příjem je součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. 2.2.6

Přechodné ubytování pro zaměstnance17

Zaměstnavatelé poskytují některým svým zaměstnancům přechodné ubytování v místě výkonu práce v případě, že obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.

Daňový režim pro zaměstnavatele: Výdaj je daňový, pokud bude přechodné ubytování (a příspěvek na něj) jako právo zaměstnance dohodnuto v kolektivní smlouvě, nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, či sjednáno v pracovní či jiné smlouvě.

Daňový režim pro zaměstnance: Na straně zaměstnance je od daně z příjmu osvobozena hodnota přechodného ubytování poskytnutého jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci do limitu 3 500 Kč. Hodnota nad limit a peněžní plnění v jakékoli výši je součástí obecného základu daně zaměstnance.

Pojistné: Do limitu 3 500 Kč měsíčně není tento nepeněžní příjem zaměstnance součástí VZ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Hodnota nad limit a peněžní plnění je součástí VZ pro pojistné.

17

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 53 -54

23

2.2.7

Prodloužená dovolená, zdravotní dny volna

V posledních letech roste počet zaměstnavatelů, kteří poskytují zaměstnancům o týden dovolené navíc, nebo které svým zaměstnancům kompenzují mzdu v případě krátkodobé nemoci, a to formou poskytování tzv. sick days – zdravotních dnů volna, kdy zaměstnanec může zůstat doma i bez lékařského potvrzení (obvykle 3-5 dní) a dostává přitom svou mzdu.18

Daňový režim pro zaměstnavatele: Pokud je benefiční plnění pracovněprávním nárokem – je jako pracovněprávní nárok dohodnuto v kolektivní smlouvě mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, nebo rozhodnuto zaměstnavatelem formou vnitřního předpisu, je výdaj na něj výdajem daňovým. Daňový režim pro zaměstnance: Uvedený peněžní příjem je příjmem ze závislé činnosti a jako takový je zdaňován.

Pojistné: Příjem zaměstnance je součástí VZ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.19 2.2.8

Věrnostní a stabilizační plnění20

Kolektivní smlouvy, vnitřní předpis či individuální smlouvy obsahují také závazky k peněžním příspěvkům na bydlení, ubytování, stěhování, atp. Jde o peněžní plnění (peněžní dary) zaměstnavatele zaměstnanci poskytnuté v souvislosti se zaměstnáním a z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu v určitém rozsahu pracovního úvazku, nebo k určitému dni, popř. plnění mající stabilizační charakter, peněžitá plnění poskytovaná vedle mzdy, vázaná na trvání pracovního poměru po určitou dobu nebo k určitému datu či na vznik vymezené sociální situace u zaměstnance.

Věrnostních a stabilizačních plnění je velké množství. Především jsou to plnění věrnostního charakteru poskytovaná z důvodu trvání zaměstnání zaměstnance po určitou dobu nebo příspěvky k určitému věku zaměstnance.

18

CHVÁTAL, D., Zaměstnanecké výhody umí významně motivovat, ze dne 3.10.2007 [online] [cit2008-05-23]. Dostupné na http://www..mesec.cz/clanky/zamestnanecke-vyhody-umi-vyznamne-motivovat/ 19 PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 55 20 PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 55-57 24

Stabilizační příspěvky mohou mít podobu příspěvku na ubytování a energie nebo příplatku do průměrné mzdy v době nemoci zaměstnance. Dále jde o příspěvky, finanční podporu, poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ve vymezených sociálních situacích, např. příspěvek při uzavření sňatku, při narození dítěte atd.

Daňový režim pro zaměstnavatele: Pokud je benefiční plnění pracovněprávním nárokem je výdaj na ně daňovým výdajem zaměstnavatele. V případě, že by benefit nebyl plněním pracovněprávního nároku, nebyl by výdaj na něj výdajem daňovým.

Daňový režim pro zaměstnance: Veškeré uvedené a obdobné peněžní prostředky vyplácené zaměstnancům ze sociálního fondu jsou neosvobozeným předmětem daně z příjmů fyzických osob, konkrétně jde z daňového hlediska o příjmy ze závislé činnosti.

Pojistné: Příjem zaměstnance není vyjmut z VZ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, je tedy jejich součástí, a to s jedinou výjimkou: do VZ pro pojistné se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu (tedy bývalému zaměstnanci) po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. 2.2.9

Používání služebního auta i pro soukromé účely zaměstnance21

Poskytování služebního motorového vozidla zaměstnancům i pro soukromé účely zaměstnanců je, zejména na řídících pozicích velmi rozšířeným benefitem. Ve srovnání s minulým obdobím se změnil jeho odvodový (pojistný) režim.

Daňový režim pro zaměstnavatele: Daňový režim zůstává stejný jako v minulém roce. Nemá vliv na daňový základ, nevzniká žádná daňová souvislost.

21

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 61-62 25

Daňový režim pro zaměstnance: Za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.

Pojistné: Od roku 2008 došlo ke změně režimu pojistného. Novelizované zákony o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a o pojistném na všeobecné zdravotním pojištění nově definují tzv. zúčtovaný příjem. Zúčtovaným příjmem se pro účely obou zákonů rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Z veškerých příjmů (peněžních i nepeněžních), pokud u zaměstnanců podléhají dani z příjmů, se platí též pojistné. Uvedené zvýhodnění (možnost pro zaměstnance používat služební vozidlo i pro soukromé účely) splňuje obě podmínky pro to, aby bylo součástí VZ pro pojistné. V zákonem určené výši je, jako nepeněžní příjem zaměstnance, neosvobozeným předmětem daně z příjmů fyzických osob a (od roku 2008 na základě nového vymezení tzv. zúčtovaného příjmu pro pojistné účely) je i tímto zúčtovaným příjmem.

V případě užívání služebního motorového vozidla k soukromým jízdám zaměstnance se zohledňuje i to, zda náklady na pohonné hmoty spotřebované při soukromých jízdách hradí zaměstnavatel či zaměstnanec. Možné varianty uvádím v tabulce č. 2.

26

Tabulka č. 2: Varianty při úhradě PHM u soukromých jízd zaměstnance Zaměstnavatel Nemá vliv na daňový základ

Náklady na PHM pro soukromý provoz zaměstnance platí zaměstnavatel, náklady nejsou daňovým výdajem Náklady na PHM pro soukromý provoz zaměstnance platí zaměstnavatel, náklady jsou sjednány jako naturální mzda, proto jsou daňovým výdajem Náklady na PHM pro soukromý provoz zaměstnance platí zaměstnavatel, náklady jsou sjednány jakopracovněprávní nárok, proto jsou daňovým výdajem

Zaměstnanec

Pojistné

Náklady na PHM platí zaměstnanec, jeho zdaňovaným nepeněžním příjmem je 1 % ze vstupní ceny vozidla Nepeněžní plnění (zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance PHM) je příjmem zaměstnance ze závislé činnosti Příjem ve formě naturální mzdy je příjmem ze závislé činnosti

Pojistnému podléhá 1 % ze vstupní ceny vozidla

Příjem ve formě nepeněžního plnění je příjmem ze závislé činnosti

Pojistnému podléhá nejen 1 % ze vstupní ceny vozidla, ale i hodnota nepeněžního příjmu Pojistnému podléhá nejen 1 % ze vstupní ceny vozidla, ale i hodnota naturální mzdy

Pojistnému podléhá nejen 1 % ze vstupní ceny vozidla, ale i hodnota pracovněprávního nároku

Pramen: PELC V.: Zaměstnanecké benefity v roce 2008. 2008.

2.3 Plnění ze sociálního fondu Sociální fond je účelově vytvořený fond, jde o účetně účelově vyčleněné finanční prostředky k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších obdobných potřeb zaměstnanců. Sociální fond je tvořen na základě rozhodnutí zaměstnavatele, jeho statutárního orgánu. Může ho vytvářet každá fyzická i právnická osoba, na kterou se nevztahuje vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb. Je tvořen ze zisku po zdanění. Pokud nevytvořili zisk, pak nejsou výdaje z tohoto fondu výdaji daňově účinnými.

Sociální fond může být tvořen ve výši určeného procenta z hrubých mezd vyplacených všem zaměstnancům nebo absolutní částkou, o jejichž výši rozhodne statutární orgán zaměstnavatele. Sociální fond je určen bez rozdílu všem zaměstnancům. 22

Vytváření sociálního fondu je vždy výdajem nedaňovým. Všechna plnění poskytnutá zaměstnavatelem ze SF zaměstnancům jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, pokud nejsou dle ZDP od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Osvobozené příjmy nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní 22

PELC, V., Zaměstnanecké benefity čili sociální fond v praxi, str. 7-10 27

pojištění. Veškeré účetní operace SF se účtují přes účet 423 – Statutární fondy nebo 427 – Ostatní fondy.

Sociální fond je, obdobně jako fond kulturních a sociálních potřeb, určen zaměstnanců v pracovním poměru k zaměstnavateli. Základním definičním vymezením je, že se zaměstnanec v pracovním poměru podílí svou prací za mzdu podle pokynů zaměstnavatele na plnění jeho úkolů, přičemž pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, popř. volbou či jmenováním. Ve vymezených případech lze fond používat i pro plnění ve prospěch rodinných příslušníků zaměstnance, popř. i jiných osob.23 2.3.1 Zdravotnická zařízení24 Zaměstnavatel může svým zaměstnancům zabezpečovat rozličnou zdravotní péči či zdravotní pomůcky. Může se jednat o vitaminové přípravky, očkování proti chřipce, rehabilitaci, masáže, poskytnutí lázeňského pobytu, výrobu brýlí, poskytnutí kontaktních čoček apod. Může jít o nepeněžní plnění formou užití zařízení nebo o příplatky (peněžní plnění).


užití zdravotnických zařízení jako nepeněžní plnění Daňový režim pro zaměstnavatele: Jedná se o výdaj ze sociálního fondu, tzn. jde o výdaj daňově neúčinný.

Daňový režim pro zaměstnance: Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze sociálního fondu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozena.

Pojistné: Částky osvobozené od daně z příjmů fyzických osob nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.
příplatky na zdravotní péči a na zdravotní pomůcky

23 24

PELC, V., Zaměstnanecké benefity čili sociální fond v praxi, str. 15 PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 76-78

28

Daňový režim pro zaměstnavatele: Jde-li jde o výdaj ze sociálního fondu, je tento výdaj daňově neúčinný. Pokud ale je uvedený výdaj dohodnut nebo sjednán jako pracovněprávní nárok, je pro zaměstnavatele výdajem daňovým.

Daňový režim pro zaměstnance: Peněžní příjmy zaměstnanců ze sociálního fondu jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, jsou zdaňovány.

Pojistné: Příjem je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 2.3.2

Kultura, sport25

Zaměstnavatel může ze sociálního fondu přispívat také na kulturní a sportovní akce vlastní nebo pořádané jinými subjekty. Kulturními akcemi jsou např. divadelní představení, koncerty apod. Za kulturní akci se považuje i večírek pořádaný pro zaměstnance v restauračním zařízení s hudbou, večeří a předáním drobného dárku. U sportovních akcí může jít o pronájem tělocvičny, kluziště nebo o vstupenky na bazén, do posilovny nebo sportovních klubů. Může se jednat o nepeněžní plnění, tak i o peněžní plnění.


příspěvky jako nepeněžní plnění Daňový režim pro zaměstnavatele: Platba ze sociálního fondu je v tomto případě výdajem nedaňovým.

Daňový režim pro zaměstnance: Příjmy nepeněžních plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.

Pojistné: Částky osvobozené od daně z příjmů fyzických osob nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.

29


příplatky jako peněžní plnění Daňový režim pro zaměstnavatele: Pokud je takový výdaj ze sociálního fondu sjednán jako pracovněprávní nárok, je takový výdaj pro zaměstnavatele daňově účinný. V opačném případě se jedná o nedaňový výdaj zaměstnavatele.

Daňový režim pro zaměstnance: Příjem je zdanitelným příjmem jako příjem ze závislé činnosti.

Pojistné: Příjem je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 2.3.3

Rekreace26

Zaměstnavatel může také formou peněžního či nepeněžního plnění přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na rekreaci. Může se jednat o ozdravné pobyty, lyžařské kurzy, zájezdy v tuzemsku i zahraničí apod.


poskytnutí rekreace formou nepeněžního plnění Daňový režim pro zaměstnavatele: Jedná se o výdaj ze sociálního fondu, jde o výdaj daňově neúčinný.

Daňový režim pro zaměstnance: Příjmy nepeněžních plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny do limitu 20 000 Kč za kalendářní rok u každého zaměstnance. Částka nad limit se stává příjmem ze závislé činnosti a jako taková podléhá dani z příjmů fyzických osob.

Pojistné: Částky osvobozené od daně z příjmů fyzických osob nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Hodnota 25 26

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 78-80 PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 80-82

30

nepeněžních plnění nad uvedený limit se stává součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.


příplatky na rekreaci formou peněžního plnění Daňový režim pro zaměstnavatele: Pokud je takový výdaj ze sociálního fondu sjednán jako pracovněprávní nárok, je takový výdaj pro zaměstnavatele daňově účinný. V opačném případě se jedná o nedaňový výdaj zaměstnavatele.

Daňový režim pro zaměstnance: Tento peněžní příjem není od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, je zdanitelným příjmem jako příjem ze závislé činnosti.

Pojistné: Příjem je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 2.3.4

Dary zaměstnancům27

V kolektivních smlouvách, zásadách sociálních fondů, individuálních smlouvách můžou obsahovat závazky k různým nepeněžním plněním formou dárkových poukázek na nákup zboží nebo k čerpání služeb. Může se jednat o výdaje, které jsou placeny ze sociálního fondu nebo může jít o peněžní a nepeněžní dary, které jsou sjednány jako pracovněprávní nárok.


nepeněžní dary Daňový režim pro zaměstnavatele: Jsou-li výdaje na tento benefit placeny ze sociálního fondu, jsou daňově neúčinné.

Daňový režim pro zaměstnance: Hodnota nepeněžních darů poskytovaných ze sociálního fondu podle vyhlášky o FKSP je až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Taxativně vymezené dary, které jsou osvobozeny podle vyhlášky o FKSP, 27

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 85

31

uvádím v tabulce č. 2. Pokud jsou nepeněžní dary poskytnuty v jiném případě, nejsou takové dary u zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.

Pojistné: Částky osvobozené od daně z příjmů fyzických osob nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Částky neosvobozené nebo částky nad stanovený limit jsou součástí vyměřovacích základů pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení s jedinou výjimkou. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují příjmy z plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Tabulka č. 3: Dary osvobozené od daně z příjmů fyzických osob Dary Za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele (osobní pomoc při požáru, živelní události apod.) Za aktivitu humanitární, sociální (bezpříspěvkové dárcovství krve, pomoc starším spoluobčanům. Vždy jde o aktivity nad rámec běžných povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu.) Za péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (péče o zaměstnance formou organizování různých kulturních, sportovních aj. akcí, dětských táborů apod.) Při pracovních výročích 20 let (a každých dalších 5 let) výkonu práce u zaměstnavatele Při životních výročích 50 let ( a každých dalších 5 let) věku Při prvém odchodu do starobního/plného invalidního důchodu Pramen: PELC V.: Zaměstnanecké benefity v roce 2008.


peněžní a nepeněžní dary jako pracovněprávní nárok Daňový režim pro zaměstnavatele: Pokud je takový výdaj ze sociálního fondu sjednán jako pracovněprávní nárok, je takový výdaj pro zaměstnavatele daňově účinný.

Daňový režim pro zaměstnance: Příjem je zdanitelným příjmem jako příjem ze závislé činnosti.

Pojistné: Příjem zaměstnance je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

32

2.3.5

Půjčky zaměstnancům28

Zaměstnavatel může ze sociálního fondu poskytovat bezúročné návratné půjčky, nebo návratné půjčky s nižším úrokem, než je obvyklá výše úroku. Může se jednat o půjčky na bytové účely, půjčky k překlenutí tíživé finanční situace nebo půjčky při živelné pohromě.

Daňový režim pro zaměstnavatele: Veškeré půjčky, které jsou poskytovány ze sociálního fondu (zisku po zdanění), jsou daňově neúčinné.


půjčky na bytové účely Daňový režim pro zaměstnance: Benefitem pro zaměstnancem je, že nemusí platit obvyklý úrok. Uvedené zvýhodnění pro zaměstnance je příjmem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen do zákonných limitů. Od daně je osvobozen příjem zaměstnance plynoucí z toho, že nezaplatil obvyklý úrok z půjčky 100 000 Kč, v případě zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč. Předmětem daně z příjmů fyzických osob tedy není samotná půjčka, ale peněžní zvýhodnění. Zvýhodnění nad danou hranici podléhá zdanění daní z příjmů fyzických osob. Z částky přesahující stanovený limit je pro účely zdanění vypočítáván úrok způsobem, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjček obdobného charakteru. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období a úrok tímto způsobem vypočítaný je zdanitelným příjmem poplatníka ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 ZDP.

Pojistné: V případě osvobození od daně z příjmů fyzických osob není takový příjem součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění.


půjčky k překlenutí tíživé finanční situace

28

PELC, V., Zaměstnanecké benefity v roce 2008, str. 86-90 33

Daňový režim pro zaměstnance: Nepeněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytnutím bezúročné půjčky k překlenutí tíživé životní situace je do limitu 20 000 Kč od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno. Částka nad tento limit je předmětem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jako dílčí základ daně podle ustanovení § 6 ZDP.

Pojistné: Uvedené peněžní zvýhodnění plynoucí z toho, že zaměstnanec nemusel platit obvyklý nebo žádný úrok z návratné půjčky na specifikované účely, je z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění vyloučeno.


půjčky při živelné pohromě Daňový režim pro zaměstnance: Nepeněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytnutím bezúročné půjčky zaměstnanci postiženého živelní pohromou je do limitu 200 000 Kč od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno. Částka nad tento limit je předmětem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jako dílčí základ daně podle ustanovení § 6 ZDP.

Pojistné: Uvedené zvýhodnění je z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění vyloučeno.

34

3 ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY V KONKRÉTNÍ SPOLEČNOSTI V této části popíšu společnost RESPONO, a.s. a zaměstnanecké výhody, které poskytuje svým zaměstnancům. Na základě teoretických znalostí vyhodnotím jednotlivé benefity a navrhnu optimálnější strukturu poskytovaných zaměstnaneckých výhod.

3.1 Popis společnosti RESPONO, a.s. RESPONO, a.s. Vyškov je odborná firma podnikající v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady. Je samostatný právní subjekt registrovaný Krajským soudem Brno, zápisem v obchodním rejstříku. Akciová společnost byla založena ve smyslu ustanovení obchodního zákoníku v roce 1993 a je akciovou společností měst a obcí okresu Vyškov a části okresu Prostějov. Patří mezi ryze české společnosti, bez účasti zahraničního kapitálu. RESPONO,

a.s.

zaměstnává

68

zaměstnanců

a

řadí

se

mezi

nejvýznamnější

a nejperspektivnější společností nejen na okrese Vyškov, ale i mimo hranice okresu.

Předmětem činnosti je:
svoz a odstranění komunálního a průmyslového odpadu,
třídění a recyklace domovního a průmyslového odpadu,
provoz skládky skupiny S-00 Kozlany,
konzultační a poradenská činnost v oblasti s nakládání s odpady,
prodej nádob a kontejnerů na odpad,
provozování sběrných dvorů odpadů,
mobilní sběr nebezpečných odpadů a elektroodpadu,
rekultivace skládek a odstranění černých skládek,
nákladní kontejnerová doprava LIAZ, AVIA, MULTICAR,
provoz dotřiďovací linky – třídění a recyklace odpadů (plasty, papír, sklo, nápojové kartony, stavební suť),
provoz kompostárny bioodpadů, prodej PHM. RESPONO, a.s. má tři hlavní provozní střediska:
Středisko svozu Vyškov,
Středisko svozu Slavkov u Brna,

35


Středisko skládky komunálního odpadu Kozlany. V současné době provádí RESPONO, a.s. sběr, svoz a odstranění komunálního odpadu, odvoz stavební suti, velkoobjemového odpadu a tříděný sběr nebezpečného a ostatního odpadu ze 76 měst a obcí okresu Vyškov a 15 obcí okresu Prostějov, tj. cca od 95 000 obyvatel.

RESPONO, a.s. je členem sdružení veřejně prospěšných služeb pro Moravu a Slezsko, což je volné seskupení jednotlivých Technických služeb a dalších podniků a podnikatelů, pracujících v oblasti podnikání s odpady, případně jejich výrobky slouží k tomuto podnikání.

3.2 Poskytování zaměstnaneckých výhod Veškeré benefity, které zaměstnavatel poskytuje, jsou čerpáním ze sociálního fondu. Čerpání ze sociálního fondu je upraveno vnitřní směrnicí.

Sociální fond je tvořen k zabezpečování sociálního rozvoje pracovního kolektivu zaměstnanců. Fond se vytváří z hospodářského výsledku po jeho zdanění. Základní příděl činí maximálně 2 % z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce fyzickým osobám, které jsou ve společnosti v pracovním poměru. O doplňkovém přídělu do sociálního fondu rozhoduje představenstvo akciové společnosti s ohledem na dosahované hospodářské výsledky společnosti. O výši přídělu do sociálního fondu rozhoduje valná hromada a.s. na návrh představenstva a.s. Sociální fond může být dotován i z objemu nerozděleného zisku minulých let na základě rozhodnutí valné hromady a.s.

Dle směrnice společnost RESPONO, a.s. poskytuje svým zaměstnancům tyto zaměstnanecké výhody:
půjčky na bytové účely,
závodní stravování,
rekreace,
kulturní, sportovní a tělovýchovné akce,
sociální výpomoc,
věcné dary,
zdravotní prevence. 36

Za zaměstnance společnosti se pro účely této směrnice a.s. považují:
osoby, které jsou ve společnosti v pracovním poměru,
ženy na mateřské dovolené, pokud jsou v pracovním poměru,
důchodci, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele.

Pracovním poměrem není dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a vedlejší pracovní poměr. 3.2.1

Půjčky na bytové účely

Zaměstnavatel má ve směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnancům návratné, bezúročné půjčky na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a na které se vydává stavební povolení, nebo které podléhá ohlášení. Koupi bytového zařízení dle zásad a za podmínek schválených představenstvem a.s. v souladu s vyhláškou č. 310/95 Sb. Návratné, bezúročné půjčky poskytuje do výše 10 000 Kč, splatné jsou do jednoho roku. Zaměstnanci využívají tuto půjčku především na nákup nábytku, spotřebičů a na drobné opravy.

Hodnocení benefitu: Z hlediska zaměstnance je půjčka výhodná, protože je administrativně nenáročná a navíc zaměstnanec nemusí platit z půjčky úroky. Podle ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny půjčky na bytové účely až do výše 100 000. Z hlediska zaměstnavatele se jedná o nedaňový výdaj. Vzhledem k tomu, že se nejedná o vysokou částku a tento benefit je využíván zřídka, považuji ho za výhodný pro obě strany. 3.2.2

Závodní stravování

Na stravování zaměstnanců na úrovni závodního stravování (obědy) se poskytuje příspěvek ve výši dle rozhodnutí představenstva. Společnost může z nákladů uhradit 55 % ceny hlavního jídla. Ze sociálního fondu může společnost rozhodnout o příspěvku ve výši až do poloviny zbylých 45 % ceny hlavního jídla. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky ve výši 60 Kč za kus, z toho 33 Kč (55 %) hradí zaměstnavatel z nákladů (daňově uznatelný výdaj), 13 Kč ze sociálního fondu a zbylých 14 Kč hradí zaměstnanec.

37

Na příspěvek na stravování mají nárok i dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce mimo souběžných pracovních poměrů. Nárok na stravenku vzniká po odpracování 3 hodin.

Pro zaměstnavatele je výhodnější poskytovat zaměstnancům stravenky. Provoz závodní jídelny by se nevyplatil, protože společnost má tři provozní střediska, které jsou od sebe vzdálené, a navíc část zaměstnanců pracuje v terénu.

Hodnocení benefitu Pro zaměstnavatele je výhodnější poskytovat zaměstnancům stravenky. Provoz závodní jídelny by se nevyplatil, protože společnost má tři provozní střediska, které jsou od sebe vzdálené, a navíc část zaměstnanců pracuje v terénu. Pro zaměstnance je tento benefit velmi výhodný, protože za jednu stravenku zaplatí pouze 14 Kč. Zaměstnavatel by ale mohl optimalizovat náklady tím, že by částku hrazenou ze sociálního fondu snížil a ušetřené peníze by mohl investovat lépe. Vzhledem k tomu, že stravenky dostávají všichni zaměstnanci, byla by tato úspora velmi efektivní. 3.2.3

Rekreace

Z fondu lze přispívat zaměstnancům na léčebné pobyty, zájezdy, rehabilitaci, které organizuje nebo spoluorganizuje zaměstnavatel. to znamená, že účetní doklad o zaplacení poukazu (faktury) zní na jméno zaměstnavatele.

Hodnocení benefitu: Tento benefit má sice firma uvedený ve směrnici, ale zatím ho neposkytuje. Pokud by se rozhodla pro příspěvky pro rekreaci formou nepeněžního plnění, doporučila bych limit do 20 000 Kč, což je částka pro zaměstnance osvobozená od daně z příjmů fyzických osob. Pro zaměstnavatele bude tento benefit v tomto případě daňově neuznatelným nákladem. Pokud by ale byl benefit sjednán jako pracovněprávní nárok, tak částka nad limit bude pro zaměstnavatele daňovým výdajem a pro zaměstnance by byl tento příjem zdaňován jako příjem ze závislé činnosti. 3.2.4

Kulturní, sportovní a tělovýchovné akce

Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na:
vstupenky na kulturní, sportovní a branné akce,
na dopravu na tyto akce. 38

Bývalým zaměstnancům (důchodci, kteří při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele společnosti) lze poskytnout:
vstupenky na kulturní, sportovní a tělovýchovné akce,
doprava na schválené akce,
občerstvení na pořádaných akcích. Zaměstnavatel poskytuje permanentky na bowling, masáže, bazén nebo do squash centra. Permanentka je vždy v hodnotě 1 000 Kč. Tato částka není nijak limitována. Jakmile zaměstnanec permanentku vyčerpá, může si požádat o další.

Zaměstnavatel dále poskytuje vstupenky na divadelní představení a koncerty, které se konají v Besedním domě ve Vyškově. Pořádá cyklistické i pěší výlety, kde zajišťuje i občerstvení. Jedenkrát za rok uspořádá setkání zaměstnanců, kde zhodnotí dosažené výsledky za uplynulý rok. Na této akci je zajištěna hudba i občerstvení.

Hodnocení benefitu: Vzhledem k tomu, že tento benefit je nepeněžním plněním ze sociálního fondu, tedy pro zaměstnavatele daňově neúčinný, tak bych navrhovala předem stanovit limit na zaměstnance, aby se předešlo zneužívání benefitu ve prospěch některých zaměstnanců. Pro zaměstnance je tento nepeněžní příjem bez limitu osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Pokud by ale byl tento benefit sjednán jako pracovněprávní nárok, tak pro zaměstnavatele by byl daňovým výdajem bez limitu, a u zaměstnance by byl tento příjem zdaňován jako příjem ze závislé činnosti. Podle mého názoru je tento benefit účinný při stmelování kolektivu a navazování dobrých vztahů jak mezi zaměstnanci, tak i mezi zaměstnanci a vedením společnosti. 3.2.5

Sociální výpomoc

Zaměstnancům společnosti lze poskytnout ve výjimečných sociálních případech zcela mimořádně jednorázovou peněžitou výpomoc až do výše maximálně 5 000 Kč v jednotlivém případě, případně bezúročnou půjčku k překlenutí tíživé situace. Splatnost bude určena pro konkrétní případ, maximálně však do 5 let.

V případě úmrtí zaměstnance bude pozůstalým vyplacena sociální výpomoc (při trvání pracovního poměru u zaměstnavatele minimálně 1 rok) ve výši 5 000 Kč, jako jednorázová částka pro všechny pozůstalé dohromady s výjimkou případů, kdy příčinou úmrtí

39

zaměstnance je pracovní úraz nebo nemoc z povolání, kdy se postupuje dle příslušných ustanovení Zákoníku práce.

Hodnocení benefitu: Benefit je výhodný pro zaměstnance, protože je ve výši, která je osvobozena od daně z příjmu fyzických osob. Pro zaměstnavatele je tento výdaj daňově neúčinný. Se zachováním tohoto benefit souhlasím, je podle mého názoru výhodný i pro zaměstnavatele hlavně z hlediska psychické pohody zaměstnance. 3.2.6

Věcné dary

Dary lze poskytovat zaměstnancům společnosti při:
pracovních výročích za odpracovaná léta (s podmínkou min. 20 let trvání pracovního poměru v a.s.) a při životních výročích Tabulka č. 4: Výše věcného daru při pracovním výročí Celková doba zaměstnání

Max. výše věcného daru

20 let

1 500 Kč

25 let

2 000 Kč

30 let

2 500 Kč

35 let

3 000 Kč

40 let Pramen: Směrnice č. 1/2006 společnosti RESPONO a.s.

3 500 Kč

Tabulka č. 5: Výše věcného daru při životních výročích Při dosažení věku

Max. výše věcného daru

50 let

1 000 Kč

55 let

1 500 Kč

60 let

2 000 Kč

Pramen: Směrnice č. 1/2006 společnosti RESPONO a.s.


při prvém odchodu do důchodu – ve výši 1 000 Kč až 2 000 Kč Kritériem při rozhodování o výši daru je délka zaměstnání ve společnosti a dodržování pracovní kázně.


drobné dárky za mimořádnou aktivitu a při významných příležitostech Celková výše darů může činit nejvýše 15 % z přídělu fondu na běžný rok. 40

Hodnocení benefitu: Hodnota nepeněžních darů poskytovaných ze sociálního fondu podle vyhlášky o FKSP je až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Tento benefit je tedy pro zaměstnance výhodný. Myslím si ale, že dary za pracovní výročí nejsou v této výši pro zaměstnance dostatečnou odměnou, nejsou motivující. Společnost by měla dát najevo, že si váží zaměstnance za jeho loajalitu a pracovní výkony. Navrhovala bych, aby společnost zvolila jinou formu odměny, např. poukaz na rekreaci do limitu 20 000, který by byl osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. 3.2.7

Zdravotní prevence

Zaměstnavatel zajišťuje vstupní lékařské prohlídky všem zaměstnancům. Firma také hradí všem zaměstnancům povinné očkování proti žloutence. Vzhledem k tomu, že firma platí za tyto služby přímo zdravotnímu zařízení, pak jsou tyto náklady daňově uznatelnými. Ze sociálního fondu zaměstnavatel přispívá na léky a vitamíny, jako základní prostředky zdravotní prevence, formou poukázky v hodnotě 400 Kč ve vybrané lékárně. Dále z fondu hradí i preventivní očkování proti chřipkovému onemocnění.

Hodnocení benefitu: S benefitem v této výši souhlasím a považuji ho za výhodný. Pro zaměstnance je toto nepeněžní plnění příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob, pro zaměstnavatele je tento výdaj dle ZDP § 25 odst. 1 písm. h) nedaňový. Z hlediska zaměstnavatele bych tento benefit přesto považovala za výhodný z důvodu prevence proti onemocnění zaměstnanců.

3.3 Dotazníkové šetření Sestavila jsem krátký dotazník, abych zjistila, zda zaměstnanecké benefity splňují svůj účel, zda jsou pro zaměstnance motivujícím faktorem. Dotazníky vyplňovali především zaměstnanci pracující na dotřiďovací lince. Vrátilo se mi 20 vyplněných dotazníků.

1. otázka – Jak dlouho pracujete ve společnosti RESPONO a.s.? Většina dotázaných pracuje u firmy přibližně půl roku.

41

Graf č. 1: Procentuální vyhodnocení – délka pracovního poměru

15% 0 - 1/2 roku

45%

1 - 5 let

20%

5 - 10 let 10 let a více

20%

2. otázka – Jak jste spokojeni s pracovními podmínkami? Zjistila jsem, že je sice většina dotazovaných zaměstnanců spokojená, ale pokud tento údaj porovnám s dobou trvání pracovního poměru, tak vyvozuji závěr, že čím jsou déle zaměstnáni ve společnosti, tím více jsou nespokojeni. Společnost by se určitě měla zaměřit na zlepšení pracovních podmínek.

Graf č. 2: Procentuální vyhodnocení – spokojenost s pracovními podmínkami 5% Rozhodně ano

25%

40%

Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne

30%

3. otázka – Jaké zaměstnanecké výhody využíváte? Všichni dotázaní odpověděli, že využívají stravenky. Zaměstnanci, kteří jsou ve společnosti déle než rok, využívají poukaz na vitamíny. Zjistila jsem, že někteří zaměstnanci o možných benefitech vůbec neví. Doporučila bych větší informovanost. 42

Graf č. 3: Procentuální vyhodnocení – využívání poskytovaných benefitů

25 20 20 15 9

10

6

5

1

1

Bezúročná půjčka

Kulturní akce

0 Stravenky

Sportovní akce

Poukaz na vitamíni

4. otázka – Uvítali byste příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění? Otázku jsem zvolila záměrně, protože v nabídce benefitů firmy, příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění chybí. Z vyhodnocení odpovědí vyplynulo, že o benefit je velký zájem. Rozhodně doporučuji tento benefit zavést. Graf č. 4: Procentuální vyhodnocení – zájem o příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění

6%

6%

11% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne

77%

43

ZÁVĚR Poskytování zaměstnaneckých výhod je součástí personální politiky firmy. Zaměstnanecké benefity jsou účinným motivačním nástrojem. Přispívají k přilákání a udržení kvalitních zaměstnanců, ke zvýšení jejich loajality, motivace a produktivity. V mnoha případech se díky poskytování benefitů dosáhne i snížení fluktuace a s tím souvisejících nákladů.

Nový zákoník práce a novelizace ZDP poskytli zaměstnavatelům široký prostor pro daňově účinná řešení zaměstnaneckých výhod. Mimořádně výhodné benefity jsou takové, které jsou (případně do limitu) daňovým výdajem na straně zaměstnavatele, na straně zaměstnance jsou (případně do limitu) osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob a nejsou součástí (případně do limitu) vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Většinou se ale jedná o benefity s výhodností buď pro zaměstnavatele nebo pro zaměstnance. Obecně platí, že pokud je na jedné straně plnění pro zaměstnavatele daňovým výdajem, tak na druhé straně u zaměstnance podléhá dani z příjmů fyzických osob a je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nebo naopak.

Cílem této práce bylo vymezení problematiky zaměstnaneckých výhod poskytovaných firmou zaměstnancům, zanalyzovat jejich účtování a zdaňování v ČR podle novelizace ZDP a navrhnout optimální strukturu zaměstnaneckých benefit, která bude výhodná jak pro firmu, tak pro zaměstnance.

V prvních dvou částech jsem popsala problematiku zaměstnaneckých výhod a zanalyzovala vybrané benefity z hlediska daňového režimu účinného pro zaměstnavatele, zaměstnance a odvodové zatížení. Ve třetí části jsem aplikovala teoretické poznatky o zaměstnaneckých výhodách u společnosti RESPONO a.s. a ohodnotila jsem benefity, které svým zaměstnancům poskytuje. Společnost by měla přehodnotit poskytovaná plnění ze sociálního fondu, protože všechny benefity jsou placeny z fondu a z tohoto důvodu jsou pro společnost nedaňovým výdajem. Nejvíce z prostředků společnost vynakládá na stravenky. Pokud by chtěla optimalizovat náklady měla by toto plnění snížit na 55 % hodnoty stravenky. U vstupenek a permanentek na kulturní a sportovní akci doporučuji stanovit limit na zaměstnance z důvodu přehlednosti a prevence zneužití tohoto benefit ze strany zaměstnanců. U plnění při pracovním výročí bych navrhla místo věcného daru, dnes už nízké hodnoty, poskytnout zaměstnanci poukaz na dovolenou. Hodnota by mohla být odstupňovaná dle odpracovaných 44

let a výše stanovená tak, aby nepřesáhla limit 20 000 Kč, který je pro zaměstnance osvobozen od daně z příjmů fyzických osob i od pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Navrhuji společnosti RESPONO a.s., aby zavedla poskytování mimořádně výhodného benefitu, kterým je penzijní připojištění a životní pojištění. Z dotazníkového šetření jsem zjistila, že by zaměstnanci uvítali, kdyby zaměstnavatel na tento benefit přispíval. Společnosti doporučuji, aby si stanovila ve vnitřním předpisu příslušné plnění mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, čímž se tento příspěvek stane daňově účinným. Příspěvek by měl být do maximální výše 24 000 Kč ročně, aby byl u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

45

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborné knížky a časopisy: [1] JANOUŠKOVÁ, Jana – KOLIBOVÁ, Helena. Zaměstnanecké výhody a daně., Praha: Granada Publishing, 2005, 113 s. ISBN 8024713640. [2] PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity čili sociální fond v praxi. Praha: Sondy, 2005, 175 s. ISBN 8086846040. [3] PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2008. Praha: Linde, 2008, 141 s. ISBN 9788072017010. [4] Poradce 10/2008. Český Těšín: Poradce s.r.o., 2008. ISSN12112437. [5] Sbor autorů. Abeceda mzdové účetní 2008. Olomouc: ANAG, 2008, 534 s. ISBN 9788072634385 [6] DOBEŠOVÁ, Katarína. Daňové tabulky a změny ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků v roce 2008. Praha: Pragoeduca, 2007, 215 s. ISBS 9788073100308. [7] Ekonom 50/2006. Praha: ECONOMIA a.s., 2006. ISSN 12100714. [8] BLAŽEK, L., Sylabus k předmětu management

Zákony a vyhlášky: [9] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. [10] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. [11] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění. [12] Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. [13] Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění [14] Vyhláška 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb [15] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Internetové zdroje: [16] www.svses.cz/skola/akce/konf/inovace06/texty/prskavcova.pdf [17] www.mesec.cz/clanky/zamestnanecke-vyhody-umi-vyznamne-motivovat/ [18] www.czas.cz/?PageId=300 [19] www.vipmag.cz/finance/368-zamestnanecke-benefity-soucasti-kvalitni-prace [20] www.sagit.cz/pages/prehlrub.asp?cd=295&typ=c [21] www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/ [22] www.finance.cz/pojisteni/informace/zivotni/

46

SEZNAM SCHÉMAT A GRAFŮ Schéma č. 1: Důvody pracovního zapojení .............................................................................................................. 8 Schéma č. 2: Daňové a odvodové teritorium benefitů ........................................................................................... 16 Graf č. 1: Procentuální vyhodnocení – délka pracovního poměru ......................................................................... 42 Graf č. 2: Procentuální vyhodnocení – spokojenost s pracovními podmínkami ................................................... 42 Graf č. 3: Procentuální vyhodnocení – využívání poskytovaných benefitů ........................................................... 43 Graf č. 4: Procentuální vyhodnocení – zájem o příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění.................. 43

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Zaúčtování mzdy .............................................................................................................................. 12 Tabulka č. 2: Varianty při úhradě PHM u soukromých jízd zaměstnance ............................................................ 27 Tabulka č. 3: Dary osvobozené od daně z příjmů fyzických osob ......................................................................... 32 Tabulka č. 4: Výše věcného daru při pracovním výročí ........................................................................................ 40 Tabulka č. 5: Výše věcného daru při životních výročích ....................................................................................... 40

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – vzor dotazníku

47

Příloha A – vzor dotazníku

DOTAZNÍK 1. Jak dlouho pracujete u společnosti RESPONO a.s.?

2. Jak jste spokojeni s pracovními podmínkami?
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne

3. Jaké zaměstnanecké výhody využíváte?
Stravenky
Bezúročná půjčka
Kulturní akce (divadlo, koncerty)
Sportovní akce (posilovna, bazén, bowling, aj)
Masáže
Poukaz na vitamíny
Očkování proti chřipce
Jiné (vypište, prosím)

4. Uvítali byste příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo životní pojištění?
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne