ZALOŽENÍ NOVÉ PARKOVÉ PLOCHY NAVAZUJÍCÍ NA PLÁNOVANOU VÝSTAVBU V ULICI POLNÍ V POHOŘELICÍCH DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY A DOKUMENTACE PRO VÝBĚR DODAVATELE STAVBY PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Město Pohořelice
Zodpovědný projektant: Ing. Igor Kyselka CSc., autorizovaný krajinářský architekt, Tomešova 4a, 602 00 Brno Projektant - zpracovatel: Ing. Tereza Friedlová, zahradní a krajinný architekt, Velký Újezd č. 327, 783 55 Velký Újezd říjen 2011
1
Obsah Obsah ......................................................................................................................................................2 1 Identifikační údaje stavby ..................................................................................................................3 2 Charakteristika obce a řešeného území ............................................................................................4 2.1 Lokalizace území - základní charakteristika obce a zeleně na jejím území ........................................4 2.2 Přírodní podmínky .............................................................................................................................5 2.2.1 Klimatické podmínky ...........................................................................................................5 2.2.2 Geomorfologie.....................................................................................................................6 2.2.3 Geologie a pedologie ..........................................................................................................6 2.2.4 Hydrologie ...........................................................................................................................7 2.2.5 Biogeografická diferenciace ................................................................................................7 2.2.6 Botanické zhodnocení katastru a aktuální stav krajiny.........................................................7 2.3 Použité podklady ...............................................................................................................................8 3 Podrobnější lokalizace - poloha a popis lokality .................................................................................9 4 Zadání formulované investorem – představa obce ..........................................................................10 4.1 Očekávaný efekt realizace navrženého opatření .............................................................................10 4.2 Představa o financování akce ..........................................................................................................10 5 Popis cílové koncepce, plánované využití a zdůvodnění navržených úprav.....................................11 5.1 Odstranění stávajících dřevin ..........................................................................................................11 5.2 Zřízení parkových komunikací .........................................................................................................11 5.2.1 Sáňkovací svah .................................................................................................................11 5.3 Vegetační prvky ...............................................................................................................................11 5.4 Informační tabulky ...........................................................................................................................12 6 Popis založení a údržby parku.........................................................................................................13 6.1 Etapizace prací ................................................................................................................................13 7 Popis řešení ....................................................................................................................................13 7.2 Vegetační výsadby ..........................................................................................................................13 7.2.1 Charakter rostlinného materiálu.........................................................................................13 7.2.2 Termín a spon výsadeb .....................................................................................................13 7.2.3 Výsadba stromů ................................................................................................................13 7.2.4 Výsadba keřů ....................................................................................................................14 7.2.5 Výsadba trvalek mezi balvany ...........................................................................................14 7.2.6 Založení trávníku ...............................................................................................................14 7.2.7 Péče o vysazené dřeviny a travní porosty .........................................................................14 8 Výkazy výměr ..................................................................................................................................16 9 Závěr ...............................................................................................................................................17 10 Fotodokumentace lokality ............................................................................................................18
2
1
Identifikační údaje stavby
Název stavby:
Založení nové parkové plochy navazující na plánovanou výstavbu v ulici Polní v Pohořelicích
Místo stavby:
nezastavěná severní strana stávající ulice Polní na západním okraji Pohořelic. Plocha, dnes využita převážně jako orná půda o délce cca 500 m a šířce 50 – 60 m
parcelní čísla:
3 122/ 111, 3 122/ 116, 3 122/ 106, 3 122/ 107, 3 122/ 108
kat. území:
Pohořelice
Okres:
Břeclav
Kraj:
Jihomoravský
Pořizovatel:
Město Pohořelice
Zástupce pořizovatele: RNDr. Štěpánka Rudolfová, místostarostka města Zpracovatelé: Zodpovědný projektant: Prof. ing. arch. Mojmír Kyselka CSc., autorizovaný architekt, držitel tzv. velké autorizace České komory architektů, Ing. Igor Kyselka Csc – autorizovaný zahradní a krajinný architekt Projektant: Ing. Igor Kyselka CSc., Ing. Tereza Friedlová Grafická spolupráce: Ing. Pavla Laubová
3
2
Charakteristika obce a řešeného území
2.1
Lokalizace území - základní charakteristika obce a zeleně na jejím území
Město Pohořelice (obec s rozšířenou působností – 4 595 obyvatel k 1. 1. 2011) leží v nivě řeky Jihlavy v rovinaté, intenzivně využívané, téměř bezlesé zemědělské krajině s velmi omezenými rekreačními možnostmi v těsné blízkosti města. Na východní a jižní straně města tvoří bariéru pro rekreaci těleso dálnice a jejího přivaděče. Zvláště v letních měsících trpí město nedostatkem zelených ploch, horkem, prachem a minimem stínu. Město nemá na svém území ani vodní plochu vhodnou ke koupání. Několik km vzdálená soustava Pohořelických rybníků je využívána pro intenzivní chov ryb a tedy ke koupání nevhodná, takže jediné blízké koupání představuje řeka Jihlava pod splavem v nedalekých Cvrčovicích. Město až na jednu výjimku (poněkud zanedbaný městský park) nemá výraznější a ucelenější plochu obecní zeleně. Sportovních a dětských hřišť je sice ve městě více, ale jejich stav a charakter v mnoha případech neodpovídá současným bezpečnostním ani hygienickým potřebám. Z výše uvedeného vyplývá, že vedle regenerace jediné významnější plochy zeleně – městského parku pro současné potřeby, je založení nové menší plochy zeleně v plánovaném obytném souboru více než žádoucí, spíše akutní. Pohořelice s výměrou správního území 4 302 ha se nachází v severozápadní části okresu Břeclav, cca 30 km jižně od Brna. Městský úřad vykonává správu i pro sousední i dvě místní části, dříve obce (do r. 1945 s velkou převahou německého obyvatelstva) Smolín (3 km severněji) a Novou Ves (4 km jižněji). Pohořelice jsou typicky rovinatým jihomoravským městem, jehož zástavba je s výjimkou náměstí většinou jednopodlažní. Domy pochází převážně z přelomu 19. a 20. století, i když základy mnoha z nich, zejména v centru jsou středověké. Na okrajích obce převládají novější domy, většinou ze 70. – 90. let 20. století. Statistické údaje Počet částí:
3 (Pohořelice, Smolín, Nová Ves)
Katastrální výměra
4 302 ha (samotné Pohořelice 2 919 ha)
Průměrná nadmořská výška:
181 m n. m.
Počet obyvatel:
4 407
Pošta:
Ano
Zdravotnické zařízení:
Ano
Policie:
Ano
Škola:
Ano, ZŠ + MŠ
Vodovod:
Ano 4
Plynofikace:
Ano
Kanalizace (ČOV):
Ano
První písemná zmínka
1222
Město leží ve starosídelní oblasti, což dosvědčují četné archeologické nálezy v městě i okolí. První písemná zmínka pochází z roku 1222, kdy byli do osady uvedeni němečtí kolonisté. Významné pro město byli četní novokřtěnci, ale i početná židovská obec. Od počátku 16. století byla budována soustava rybníků, která patří k největším na Moravě. Roku 1839 bylo město napojeno odbočkou z Vranovic na hlavní trať Brno – Vídeň. Roku 1934 byl na ploše cca 4,5 ha zřízen za značného přispění Josefa Haňky místní park rozšířením dřívější městské zahrádky. Díky častému autobusovému a vlakovému spojení města s Brnem, Znojmem a Břeclaví není v obci příliš vysoká nezaměstnanost. Zeleň obce a jejího okolí tvoří kromě soukromých zahrad prakticky jen nesouvislé doprovodné porosty komunikací, vodních toků, větrolamy, či drobné lesíky zejména východně od obce v blízkosti řeky Jihlavy. Vegetace v zastavěném území obce je dosti charakteristická pro většinu našich venkovských obcí. Chybí celková koncepce, cenné staré ovocné stromy jsou postupně odstraňovány ve prospěch dřevin pro venkovské prostředí netypických, tj. jehličnanů, pokryvných dřevin (skalníky), barevných kultivarů listnáčů apod. Předzahrádky jsou často doplňovány povrchy městského charakteru, jako je zámková dlažba nebo živičné povrchy. Záměr vybudování zcela nové parkové plochy navazující na rostoucí zástavbu rodinných domů kolem ulice Polní na západním okraji města je velmi vhodný mající pro obyvatele okolních ulic, ale i celých Pohořelic poměrně značný rekreační i estetický význam. Vznikne rovněž předpoklad pro ucelenou soustavu zeleně ve městě. Záměr vybudování nového parku v této lokalitě je součástí schváleného územního plánu města a je dále rozpracován v zastavovací studii zmíněné lokality Polní zhotovené atelierem AR Projekt. 2.2
Přírodní podmínky
2.2.1 Klimatické podmínky Charakteristika klimatických podmínek byla stanovena z údajů pozorovací stanice v Pohořelicích. (184 m n. m.). K.ú. Pohořelice spadá do oblasti teplé, okrsku teplého (A3) suchého s mírnou zimou a nepatrně kratším slunečním svitem oproti možnostem tohoto území. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9,0 °C. Maximální teploty jsou v červenci, minimální v lednu. Mezi březnem a květnem je velký teplotní rozdíl, mezi zářím a listopadem rovněž. Teplota vzduchu 10 ºC a více nastupuje 17. dubna a končí 13. října, takže celkový počet těchto dní je 180. První mrazíky se objevují v druhé dekádě října a poslední v polovině dubna. Dlouhodobý průměr vypadá následovně:
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
1,0
0,3
4,2
9,2
14, 5
17, 6
19, 4
18, 4
14, 6
9,1
3,7
0,2
9,0
Průměrná teplota vegetačního období činí 15 - 16°C. 5
V padesátiletém průměru spadne za rok 499 mm srážek. Maximum srážek je vždy v červenci, minimum v únoru a březnu. Jejich průměrné rozdělení během roku vypadá dlouhodobě takto:
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
25
23
23
34
54
60
70
61
40
41
36
32
31 9
Úhrn srážek za vegetační období činí 369 mm Fenologické poměry dle dlouhodobého pozorování: Počátek jarních polních prací: 18.3. Počátek setí jarního ječmene: 23.3. Počátek sázení pozdních brambor: 19.4. Počátek žní ozimého žita: 11.7. Počátek žní jarního ječmene: 15.8. Počátek setí ozimého žita: 29.9. 2.2.2 Geomorfologie Území má převážně rovinný charakter a je součástí Dyjsko – svrateckého úvalu. Katastrální území Pohořelic o průměrné nadmořské výšce 190 m n. m. se jen velmi mírně sklání k Mlýnskému náhonu a řece Jihlavě. Nejvyšší bod (Úlehla 210 m n. m.) se nachází v polích jihozápadně od města a nejnižší bod k.ú. se nachází při řece Jihlavě (174 m n. m.) v jižní části k.ú. Řešená lokalita o nadmořské výšce cca 185 m n. m. má téměř rovinný reliéf beze sklonu. Na délce plochy budoucího parku (cca 500 m) je ve směru západ – východ klesání přibližně 2,5 m, na šířce (30 – 60 m) je klesání prakticky nulové. 2.2.3 Geologie a pedologie Pohořelice s okolím mají dosti pestré geologické podmínky. Území je geologicky mladé, tvořené vesměs třeti - a čtvrtohorními sedimenty. Z terciéru jsou na menší ploše zastoupeny slínité a písčité usazeniny mořského neogénu. Slíny jsou slabě zpevnělé sedimenty, které lehce zvětrávají v těžké půdy se středním až vyšším obsahem CaCO3, slabším obsahem K2O a nedostatkem P2O5. Písčité sedimenty jsou tvořeny silikátovými písky s různou příměsí karbonátů, často se v nich vyskytují vložky štěrků nebo slínitých jílů. Vznikly na nich lehčí půdy s kolísajícím obsahem karbonátů a velmi nízkým obsahem kyseliny fosforečné a drasla. Ne větší část území je pokryta usazeninami kvartérními, zastoupeny jsou i starší sedimenty pleistocénní a nejmladší holocenní. Pleistocén je reprezentován spraší a terasovými štěrkopísky. Spraše jsou sedimenty naváté větrem ve starších čtvrtohorách, dobách meziledových s vysokým obsahem prachových částic. Lehce zvětrávají na velmi hluboké, středně těžké půdy světle hnědé barvy s četnými bílými vápnitými žilkami. V mocnější vrstvě přes 1 m se však spraše v k.ú. Pohořelice vyskytují jen na menších plochách. Terasové štěrky a písky jsou rozšířeny v Pohořelicích na dosti velké ploše jakožto sedimenty s převahou silikátů, překryté různě silnou vrstvou spraše, na níž vznikal 6
půdotvorný proces černozemní. Na spraších vznikly velmi kvalitní hluboké půdy – hlinité černozemě - převážně černozem typická. Černozem typická, hluboká na rovině a bez skeletu je i půdou v prostoru vymezeném pro nový park při ulici Polní. Jedná se tedy o velmi dobré podmínky pro růst všech navržených dřevin bez potřeby výměny půdy. Z nejmladšího holocénu jsou zastoupeny především kolem toků v Pohořelicích hlavně bezkarbonátové nivní uloženiny tvořené hlinitými a jílovitohlinitými zeminami o různé zrnitosti s převahou zemin hlinitých a jílovitohlinitých. Na menších plochách se vyskytují též nivní uloženiny slabě až středně karbonátové. Všechny tyto aluviální nánosy jsou převážně podzemní vodou a vyvinuly se na nich černozemě lužní a nivní půdy glejové. 2.2.4 Hydrologie Území náleží do hlavního povodí řeky Moravy, dílčího povodí řeky Jihlavy, která protéká po východním okraji zastavěného území města. Z Jihlavy odbočuje ve Cvrčovicích, severně od Pohořelic Mlýnský náhon, který protéká ve směru sever – jih středem města, u Velkého Dvora se rozděluje. Jedno rameno teče kol Starého rybníka do Jihlavy nad Ivaní, druhé obtéká rybník Vrkoč a pod Ivaní ústí do Jihlavy. Do tohoto náhonu se na jižním okraji města vlévá pravostranně Šumický potok, který protéká jen cca 50 m jižně od navrženého parku na Polní. Dalším pravostranným přítokem náhonu je potok Miroslavka ústící do něj pod Novou Vsí. Ve správním území Pohořelic se nachází tři velké rybníky, z nichž největší je Vrkoč (176 ha), dále Novoveský rybník (174 ha) a Starý rybník (130 ha). K Vrkoči přiléhají další menší rybníky Čahoun, Nohavice a Zarostlý, k Starému pak více menších rybářských nádrží. Jen cca 800 m západně od navrženého parku na Polní se nachází menší Pohořelický rybník. Zvýšená hladina podzemní vody na půdách v okolí uvedených toků a rybníků ovlivňuje pedogenetický proces a způsobuje vznik glejových horizontů. Ty vznikají v neprovzdušněných spodinách, kde se redukčními procesy mění železité produkty na železnaté, které se vyznačují šedou barvou a odstíny do modra a zelena. Černozemě na spraši mají dobrý vodní režim a přiměřeně zvedají kapilární vodu. V horkém létě následkem silného výparu dochází k proschnutí profilu do hloubky, takže v sušších letech rostliny trpí vláhovým nedostatkem. Totéž platí o černozemích na slabších vrstvách spraše, překrývajících štěrkopískové terasy. Naopak černozemě na těžkých slinitých substrátech v důsledku těžšího zrnitostního složení zadržují v sušších obdobích lépe půdní vláhu. Vzhledem k tomu, že nelze z podkladů spolehlivě určit podloží pod řešeným územím, je třeba v horkých létech počítat s dostatkem doplňkové závlahové vody. Příznivým vodním režimem se vyznačují černozemě lužní, díky hlinité zrnitosti a tedy přiměřenému kapilárnímu zdvihu. 2.2.5 Biogeografická diferenciace Dle publikace Biogeografické členění České republiky (CULEK a kol., 1996) leží území na rozhraní bioregionů 4.1a. Lechovického a 4.5. Dyjsko – Moravského. V území je patrný hercynský i panonský vliv. Území je do velké míry odlesněno, dominuje orná půda, jen při řece Jihlavě a rybnících přetrvávají menší plochy druhově lužních lesů a trvalých travních porostů, významné krajinné prvky a zvláště chráněná území prakticky chybějí. 2.2.6 Botanické zhodnocení katastru a aktuální stav krajiny Sledované území se nachází v prvním vegetačním stupni (stupeň dubový). Potenciálně převládají lužní lesy přecházející v teplomilné doubravy až panonské dubohabřiny. Přirozená 7
vegetace je v okolí Pohořelic silně narušena, zachovalá je zejména kolem vodních toků a ploch. Zeleň podél příkopů, cest a menších vodních toků je většinou uměle vysazena nebo zcela chybí. Z potenciálních lesních typů a subtypů převládají: Blíže toků: Ficario – Ulmetum campestris Fraxino pannoniaceae ulmetum Dále od toků: Primulo veris – Carpinetum V terénních depresích: Salici - populetum Lokalita vymezená pro založení nového parku na ulici Polní leží na rozhraní biochory 1RE plošiny na spraších 1. vegetačního stupně a biochory 1 RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích. Jde o prakticky zcela plochou, dosti rozsáhlou rovinu, s mírným suchým a teplým klimatem, s typickými černozeměmi. Díky téměř úplnému odlesnění k.ú. je zvláště západní část katastrálního území zejména v časném jaru obtěžováno značnou prašností. 2.3
Použité podklady
1) Územní plán města Pohořelice, AR Projekt, Ing. arch. Milan Hučík, 2005 2) Pohořelice – urbanistická zastavovací studie rodinných domů na ulici Polní, AR Projekt, Ing. arch. Milan Hučík, 2005 3) mapa BPEJ lokality, 1 : 5 000 4) Směrnice MŽP č. 3/2007 pro rok 2007 k Programu péče o urbanizované prostředí, MŽP Praha, 2007 5) Žádost obce Pohořelice o poskytnutí finančních prostředků na pořízení studie proveditelnosti opatření v rámci Programu péče o urbanizované prostředí pro rok 2007, Pohořelice, 2007 6) Záznam z pracovního jednání k předložené variantě konceptu návrhu nové parkové plochy v ulici Polní, dne 5.9. 2007. 7) Culek M. a kol.: Biogeografické členění ČR, AOPK ČR, Praha 1996 8) Culek M. a kol.: Biogeografické členění II. díl, AOPK ČR Praha, 2005 9) Zítek a kol.: Atlas podnebí ČSSR Praha 1961
8
3
Podrobnější lokalizace - poloha a popis lokality
Nadmořská výška: 182 – 185 m n. m. Parcely č.: 3 122/ 111, 3 122/ 116, 3 122/ 106, 3 122/ 107, 3 122/ 108 v zastavěném území obce Pohořelice v obecním vlastnictví. Popis lokality: V současnosti je celá budoucí parková plocha vedená a z větší části také využita jako orná půda. Jižní okraj tvoří nízká zástavba rodinných domů ulice Polní. Podél severní hranice plochy jsou již částečně realizovány rodinné domy na ulici U parku a na ni navazující ulice Za hřištěm, resp. jižní ploty zahrad této ulice plánované jako oboustranně obestavěné. Východní okraj parku tvoří komunikace podél průmyslové zóny a západní hranici vymezí dosud nepojmenovaná spojka ulic Za hřištěm a Polní. Plocha budoucího parku bude rozdělena na dvě vcelku samostatné části. Východní část má tvar pravidelného obdélníku o šířce 260 m a šířce 30 m. Od západní části je oddělena stávající zpevněnou komunikací. Nenachází se zde žádné stávající dřeviny s výjimkou mladého křivého vlašského ořešáku, jenž však v důsledku nízké sadovnické hodnoty bude odstraněn. Na tuto část naváže za komunikací ze západu parková plocha (dokumentace zpracovaná v podobě dokumentace pro územní rozhodnutí a provedení stavby) namísto původně plánovaného areálu tenisového klubu s kurty, klubovým zařízením a restaurací. Podél jižního okraje této plochy se nachází celkem 11 mladých většinou jehličnatých dřevin. Jejich ponechání na lokalitě se nepředpokládá (cloní výhled v křižovatce, hustý spon, neperspektivnost dřevin apod.). Druhá část parku navazující na výše uvedenou plochu bude mít tvar lichoběžníku o délce východní strany cca 60 m, západní 30 m a výšce (podélné délce) cca 110 m. V této části byl již dle záměru zastavovací studie navršen umělý vrch pro sáňkování o rozměrech přibližně 60 x 20 m a výšce cca 6 m. V této části budoucího parku se žádné stávající dřeviny nenacházejí.
9
4
Zadání formulované investorem – představa obce
Městský úřad v Pohořelicích vypsal na základě úspěšně vyřízeného požadavku o příspěvek z Programu péče o urbanizované prostředí Ministerstva životního prostředí výběrové řízení na zpracování studie proveditelnosti. V něm formuloval své zadání – tedy požadavky na podobu a funkci parku na ulici Polní následovně: Město usiluje o funkční a propojený systém zeleně. Prioritou tohoto systému je založení nové parkové plochy (cca 1,17 ha) obklopené stávající, rozestavěnou i navrženou zástavbou rodinných domů navazující na severní nezastavěnou stranu stávající ulice Polní v západní části města. Tato rovinná plocha momentálně jen se sporadickou zelení na okrajích je využita jako orná půda. Plocha je vedena jako ZPF, ale je součástí zastavěného území obce a její využití jako park odpovídá platnému územnímu plánu a následně pořízené Urbanistické zastavovací studii Pohořelice – Polní. Plocha není součástí žádného zvláště chráněného území, území soustavy Natura 2000, ani stávajícího nebo navrženého územního systému ekologické stability. Plocha je řešena ve dvou oddělených částech. Podkladem pro další řešení území je zpracovaná Urbanistická zastavovací studie rodinných domů Pohořelice – Polní v měřítku 1 : 1 000. Vzhledem k nedostatku plně funkčních ploch rekreační zeleně ve městě je založení parku v novém obytném souboru nedílnou součástí jeho realizace. Požadovaná projektová dokumentace pro nově založenou parkovou plochu na ulici Polní by měla ve shodě s platným územním plánem města obsahovat: •
komponované skupiny dřevin,
•
trávníkové plochy, průhledy,
•
lavičky a odpadkové koše,
•
park bude rovněž navržen jako plně bezbariérový,
•
dětská hřiště, herní prvky, zpevněná obvodová inline cesta,
•
umělý kopec pro sáňkování a bobování. je již realizován v západní části.
Vzhledem k tomu, že z Operačního programu životní prostředí lze financovat jen výsadby dřevin a založení trávníku, nejsou další úpravy (mobiliář, zpevněné cesty, hřiště) v této dokumentaci podrobněji řešeny. 4.1
Očekávaný efekt realizace navrženého opatření
Přestože prioritní funkcí parku je relaxace i aktivní odpočinek obyvatel okolních rodinných domů, očekává se, že vzhledem k atraktivitě a širokému spektru rekreačních prvků nabude nový park na Polní významu celoměstského. Jako v každém parku se i zde jedná o zvýšení možnosti vzájemného setkávání a různorodé komunikace místních obyvatel. 4.2
Představa o financování akce
Město získalo na pořízení studie proveditelnosti nové parkové plochy na ulici Polní část prostředků z Programu péče o urbanizované prostředí Ministerstva životního prostředí. Na vlastní realizaci vegetačních úprav budou vynaloženy finanční prostředky z Evropských fondů (Operační program Životní prostředí) a z rozpočtu obce.
10
5 Popis cílové koncepce, plánované využití a zdůvodnění navržených úprav Cílem vzniku nové parkové plochy při ulici Polní je vytvoření esteticky a hygienicky atraktivního prostoru a zázemí pro relaxaci i aktivní odpočinek pro všechny skupiny obyvatel okolí. Toho bude dosaženo racionálně funkčním i estetickým uspořádáním komunikací, odpočivných ploch v kombinaci s travnatými plochami, skupinami keřů a solitérními stromy, které budou park oddělovat od okolních komunikací. Parková plocha bude v rámci popisu pracovně rozdělena na kratší a širší část západní A a užší a delší část východní – část B. Realizace nové parkové plochy bude obsahovat následující etapy: 5.1
Odstranění stávajících dřevin
Odstraněn bude jedinec ořešáku královského rostoucího při západním okraji části B. Dřevina bude odstraněna v době vegetačního klidu dle potřeb stavby či z bezpečnostních důvodů. 5.2
Zřízení parkových komunikací
Parkové komunikace se zatravňovacími dlaždicemi o šířkách 1,5 – 2,5 m respektují původní urbanistickou zastavovací studii ing. arch. Hučíka a efektivně propojují z ulice Polní i U hřiště jednotlivé aktivity obou částí parku. Zvolený povrch je voděpropustný zajišťující všechny potřeby a funkce kladeny na zpevněné parkové cesty. Dlaždice jsou z recyklovatelných materiálů.
5.2.1
Sáňkovací svah
V současné době je již ve shodě s urbanistickou zastavovací studií při ulici Polní v části A realizován umělý kopec o rozměrech cca 60 x 20 m a výšce do 5 m. Jižní strana směřující k ulici Polní bude souvisle pokryta keři a pokryvnými dřevinami, aby zabránila sáňkování do komunikace. Sáňkování tedy bude orientováno do rozsáhlé volné louky a do hřiště. 5.3
Vegetační prvky
Návrh vegetačních prvků je patrný z výkresů Vegetační prvky a Osazovací plán. Vegetace je uspořádána dle následujících principů: • Protože pozemek budoucího parku bude z větší části obklopen komunikacemi, je snahou park alespoň psychologicky odclonit a také ulice zpestřit alespoň jednostrannou doprovodnou výsadbou alejových stromů. Jejich druhová skladba odpovídá suché a výslunné lokalitě s dobrou černozemí. Převládá zde lípa srdčitá (Tilia cordata), břestovec západní (Celtis occidentalis) a javor babyka (Acer campestre), ale i další zejména na podzim pestře barvící dřeviny plnící kromě estetické ještě funkci vymezující prostor parku. Od ulice a tedy i protiprašnou a protihlukovou; • Témuž záměru odpovídají četné skupiny keřů na okrajích pozemku, čímž vhodně doplňují aleje a další porosty solitérních stromů pro zlepšení jejich funkcí na okraji pozemku. Jejich druhová skladba je velmi pestrá – zahrnuje druhy opadavé (Hydrangea, Spiraea), stálezelené (Viburnum x pragense), jehličnaté (Taxus baccata), ale zejména výrazně kvetoucí a na podzim barvící (Jasminum nudiflorum, Cornus mas, Caryopteris x clandonensis, Chaenomeles japonica, Potentilla fruticosa aj.); 11
• Vnitřní plochu parků tvoří travnaté porosty doplněné menšími solitéry stromů nebo skupinami keřů a propojené parkovými komunikacemi. Na těchto komunikacích jsou „navěšena“ dětská hřiště (v části A jedno, v části B tři), dále v části A univerzální hřiště a sáňkovací svah, v části B pikniková louka pergola s pítkem; • Sáňkovací svah směrem ke komunikaci osázen pestrou kompozicí stromů, keřů i pokryvných rostlin; • Skupiny balvanů od menších oblázků až po balvany do velikosti cca 1x 0,5 x 0,5 by měly být z bližšího okolí, tedy vápencové nebo slepencové a budou doplněny porostem xerofytních trvalek (skalniček); • Bilance rostlinného materiálu je provedena do skupin a dále pojednotlivých druzích ve speciální příloze. 5.4
Informační tabulky
Dodavatel stavby zajistí informační tabulky s textem uvádějícím finanční spoluúčast Evropské unie, Evropských fondů Operační program Životní prostředí a Státního fondu životního prostředí na realizaci stavby. Dalšími údaji na tabuli budou informace o záměru (název stavby, lokalizace stavby) a informace o investorovi. Informační tabule budou zhotoveny ve 2 vyhotoveních. Každá část parku (části A a B) bude doplněna 1 informační tabulí. Tabulky budou z trvanlivého materiálu, nejlépe kovové plakety na stojanu. Podoba informačních tabulí bude projednána a schválena se zástupci města Pohořelice a autorským dozorem.
12
6
Popis založení a údržby parku
6.1
Etapizace prací
Před založením výsadeb dřevin, trvalek a trávníků budou správci technických sítí vytýčeny veškeré inženýrské sítě procházející řešeným územím nebo jeho těsnou blízkostí. Poté budou provedeny drobné urovnávky terénu a plocha bude ošetřena chemicky dávkou 5 l/ ha a budou založeny vybrané parkové komunikace z recyklovatelných zatravňovacích dlaždic. Nakonec budou provedeny výsadby dřevin a trvalek a založení trávníku. Harmonogram prací pro založení parku Vytýčovací práce, terénní úpravy
březen – duben 2012
Vytýčení a založení zpevněných ploch ze zatravňovacích dlaždic
březen – duben 2012
Výsadba stromů
březen – duben 2012
Výsadba keřů
březen – duben 2012
Výsadba trvalek
duben – květen 2012
Založení trávníků
duben – květen 2012
V případě nepříznivých podmínek a neočekávaných událostí je možno práce na založení parku dokončit nejpozději do konce října 2012.
7
Popis řešení
7.2
Vegetační výsadby 7.2.1
Charakter rostlinného materiálu
Rostlinný materiál bude vybírán a odpovídat specifikaci rostlinného materiálu (viz samostatná příloha), nejlépe z místních školek, tedy adaptovaný pro dané klimatické podmínky. Navržený rostlinný materiál představuje běžný sortiment, který je možno získat ve většině okrasných školek, domácí danému prostředí dobře přizpůsobený. Rostlinný materiál bude zapěstovaný, silný a zdravý. U alejových výpěstků bude již založená korunka. Keře budou kontejnerované dvou a více pruté, zdravé, výšky alespoň do 60 cm. 7.2.2
Termín a spon výsadeb
Dřeviny budou vysazovány v jarním, případně podzimním období. Stromy budou vysazovány samostatně. Schéma výsadeb je znázorněno osazovacím a vytyčovacím plánem (viz Výkresová část). Travní porosty se budou zakládat po dokončení všech stavebních i vegetačních úprav na dobře zpracovaném a uklizeném terénu. Nejvhodnější termín založení travních porostů je jaro, dle klimatických podmínek duben, popř. začátek května. 7.2.3
Výsadba stromů
Alejové stromy budou s balem, velikosti 12/14. Stromy budou vysazovány do jam o velikosti 0,5m3, přihnojeny tabletovaným hnojivem Silvamix forte - 4 kusy /strom. Výsadbové jámy budou dobře prolity vodou, a to 50 l/ výsadbová jáma. Při výkopu výsadbové jámy se musí oddělit kvalitní ornice od spodiny. Kůl do dna jámy zatloukáme při současné výsadbě stromu. Musí být zatlučený tak, aby sahal těsně pod nasazení koruny vysazovaného stromku a současně zatloukáním neponičil kořenový bal. 13
Výsadbová jáma s balem dřeviny se s postupným hutněním zasypává ornicí. Stromek se sadí pod kořenový krček tak, jak byl vysazený ve školce. Dále je zhotoven jednovrstvý jutový obal (1,5 m2/ kus). Stromy jsou ukotveny 3 kůly délky do 3 m a zamulčovány 15cm vrstvou drcené kůry s vytvořením výsadbové jámy. Na závěr se aplikuje zdravotní řez. 7.2.4
Výsadba keřů
Vybrané keře budou kontejnerované a budou vysazovány do jamek o velikosti 0,02 – 0,03 m³. Při výkopu jámy, podobně jako při předcházejících způsobech výsadby, se odděluje ornice od spodiny. Výsadbová jáma je prolita až 10 l vody/ jáma. Při sázení se na kořeny nahrnuje postupně ornice. Sází se na kořenový krček, je nutné hlínu dobře stlačit. Provede se přihnojení tabletou Silvamix forte 1 ks/ keř. Keř se seřízne řezem, který odpovídá potřebám rostliny, aby se omezila zbytečná tvorba asimilační hmoty, která by rostlinu vyčerpávala. V prvních 2 - 3 letech po výsadbě udržujeme kolem krčku černý úhor mulčovaný štěpkou pro omezení výparu a růstu plevele. 7.2.5
Výsadba trvalek mezi balvany
Trvalky jsou kontejnerované. Vzhledem k plánovanému počtu ks/ m2 je potřeba zajistit přiměřenou velikost rostlin. Výsadbová jáma je prolita až 1 l vody/ jáma. Je použit poměrně hustý spon, aby došlo k rychlému zapojení porostů a tak byla zajištěna menší náročnost na údržbu. Trvalkové výsadby jsou realizovány v kamenitém záhoně, se solitérními kameny, proto nejsou mulčovány. Výsadbové plány počítají s procentickým vyjádřením zastoupení jednotlivých druhů rostlin v porostech. Tento způsob výsadby vyžaduje účast autora projektu při výsadbách nebo jeho součinnost dle situace. 7.2.6
Založení trávníku
Trávník je navržen odolný vůči sešlapu, bohatý na dvouděložné druhy. Založení travnaté plochy bude provedeno až na závěr, po dokončení předchozích terénních úprav a realizace vegetačních prvků do předem připravené půdy. Před založením travnaté plochy mohou být vymezené plochy ošetřeny Roundupem, a to nejlépe 2 x po čtyřtýdenním cyklu. Vzhledem ke způsobu terénních úprav není tento krok nezbytný. Travo-bylinný porost bude i přesto vysoce kvalitní. Optimální kultivace obsahuje kultivátorování, vláčení, vlastní výsev osiva do měkkého lože spojený se zapravením a zaválením osiva. Nejlepší období pro tuto činnost je v období duben, popř. začátek května, nebo polovina září – říjen. Dle potřeby se zavlažuje. Vzhledem ke kvalitě ornice není dohnojování před osevem nutné. Doporučená skladba základního osiva: Trávy: kostřava ovčí, kostřava červená, poháňka hřebenitá, lipnice luční, psineček tenký. 7.2.7
Péče o vysazené dřeviny a travní porosty
Po založení přecházejí výsadby do vlastnictví a péče obce. Má li výsadba plnit své předpokládané funkce, je nezbytné zajišťovat jejich důkladnou a pravidelnou ochranu a údržbu.
14
Pečlivá údržba zahrnuje u dřevin zejména pravidelnou zálivku, obnovení mulče, dosadbu uhynulých kusů, výchovný a udržovací řez, v dospělosti pak u keřových skupin zmlazení dle možností a nároků daného druhu. Trávníkové plochy by měly být sečeny dle potřeby 10 až 15 krát za rok, jednou za dva roky v jarním období přihnojeny a a jednou za tři roky prořezány za účelem zmlazení drnu. S ohledem na to, že lokalita byla v minulosti jako orná půda dostatečně hnojena, lze s prvním hnojením 2 - 3 roky vyčkat. Musí být prováděna průběžná kontrola zdravotního stavu porostů s ohledem na výskyt chorob a škůdců. Budou li ve 3. roce po výsadbě veškeré vysazené dřeviny ujaté, keře a obnovené travnaté plochy zapojeny do souvislejších pásem a stromy budou mít vytvořenou korunu tak, že je možno ukončit výchovné zásahy, je možno výsadbu považovat za ujatou.
15
8
Výkazy výměr
Plochy pokryté zatravňovacími dlaždicemi
718
m²
Plochy pro skupinovou výsadbu keřů
969
m²
Plochy pro balvany
84,8
m²
Plochy pro výsadbu rostlin kolem balvanů
16,5
m²
Solitérní stromy
8
ks
Stromy mimo svah
82
ks
Stromy na svahu
9
ks
Stromy alejové
28
ks
Počet stromů celkem
127
ks
Keře mimo svah
945
ks
Keře na svahu
696
ks
Počet keřů celkem
1641
ks
Půdopokryvné rostliny
870
ks
Trvalky
462
ks
Travnaté plochy celkem
6 125
m²
16
9
Závěr
Vzhledem k tomu, že měřítko návrhu neumožňuje podrobnější zachycení umístění dřevin, případně může dojít k potřebám dílčích úprav, uvítá autor případnou konzultaci před i v průběhu realizace, případně formou odborného dozoru. V případě nejasností se obraťte na adresu uvedenou, viz níže. Ing. Igor Kyselka Csc., autorizovaný krajinářský architekt, Tomešova 4a, Brno 602 00 tel. 737 121 205, e-mail:
[email protected]
17
10
Fotodokumentace lokality
Dnešní stav lokality - pohled od západu
Dnešní stav lokality - pohled od východu
18
11
seznam grafických příloh
01_Koordinační výkres 02_Situace_část A 02_Situace_část B 03_Vegetační prvky_část A 03_Vegetační prvky_část B 04_Osazovací plán_část A 04_Osazovací plán_část B 05_Vytyčovací plán_část A 05_Vytyčovací plán_část B 06_Zpevněné plochy
19
