ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

Oddělení metodiky enviromentálních podpor Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 620 fax: 222 871 765 e-mail: [email protected]

V Praze dne 20.06.2012 Zpracoval: Ing. Holub David

kontakt: tel.: 222 871 361, e-mail: [email protected]

ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Informace pro žadatele na opatření Lesnictví – Zalesňování zemědělské půdy Kalendář ochrany lesa – Červen - probíhá intenzivní vyhledávání a asanace stromů napadených kůrovci z 1. rojení a dalšími druhy podkorního hmyzu; - provádí se asanace smrkových lapáků a podle stupně napadení se připravují lapáky další série; - pokračují odběry brouků z feromonových lapačů navnaděných na lýkožrouta smrkového, 1. lesklého a 1. severského; - asanují se borové lapáky; - ve výsadbách pokračuje kontrola klikoroha borového, případně se provádí kurativní ošetření; - probíhá kontrola výskytu defoliátorů, např. ploskohřbetek na smrku či bekyně mníšky, vyhodnocují se případné obranné zásahy; - aplikují se opatření proti letnímu okusu zvěří; - v případě silného výskytu plísně šedé se přistupuje k ošetření fungicidními přípravky; - sleduje se zdravotní stav vzcházejících síjí, v případě potřeby se uplatňuje chemické přípravky; - celoplošné ošetření proti jednoděložným plevelům se provádí do dvou pravých listů, jinak se může ošetřovat již všechna ostatní buřeň herbicidy s kryty, ke konci měsíce se začíná s vyžínáním. (Zdroj: Lesnická práce, Časopis pro lesnickou vědu a praxi)



Případy výskytu houbových chorob v roce 2011

Začátek

roku

2011

byl

ovlivněn

nedostatkem

srážek

na

většině

území

České

republiky.

Kombinace nedostatku sněhové pokrývky, nízkého úhrnu srážek a vysokých průměrných teplot se pochopitelně odrazilo i na stavu lesních porostů na zemědělské půdě. Kromě nové výsadby dřevin v roce 2011 na zemědělské půdě byly také zasaženy dospělé rašící dřeviny, které byly na většině území republiky zasaženy mimořádně silným pozdním mrazem na začátku měsíce května. Počasí v červenci a začátkem srpna bylo naopak chladnější a se zvýšením úhrnem srážek. Zvýšené vlhko v počátku tohoto období bylo vhodné pro rozvoj a rozšíření houbových chorob na lesních porostech založených na zemědělské půdě podpořené dotačním titulem založení lesního porostu v rámci programu Zalesňování zemědělské půdy. V rámci informací žadatelům a popřípadě podání Ohlášení vyšší moci, tj. neplnění podmínek minimálního počtu jedinců vlivem abiotickým a biotickým, se seznámíme se 3 základními houbovými patogeny:

Tisková zpráva

1

Chalara fraxinea V roce 2011 se žadatelé potýkali především s houbovým patogenem s názvem „Chalara fraxinea“ (s pleomorfním stadiem Hymenoscyphus pseudoalbidus), která je považována v poslední dekádě za nejdůležitějšího původce odumírání jasanů v širším regionu střední Evropy. Houba „Chalara fraxinea“ primárně napadá oslabené jasany a kolonizuje listy a výhony dřeviny. Následkem napadení řapíku pak k předčasnému opadávání listů (Pešková, 2012). Mycelium houby proniká listovými jizvami, pupeny nebo poškozenými místy do pletiva výhonů či větví a způsobuje nekrózy. Patogen může přežívat v zimním období a na jaře dochází k dalšímu šíření infekce. Choroba je velmi nebezpečná především pro mladé porosty a sazenice, které mohou odumírat i během jedné sezóny. (Pešková, 2012).

(Zdroj: eppo.org)

(Zdroj: www.eagri.cz)

Možnosti obrany Vzhledem k tomu, že tato houbová choroba není do současnosti dopodrobna prostudována, nebyla dosud chemická obrana uspokojivě vyřešena. Jako prevence tedy může sloužit pěstební opatření, tj. pěstování jasanů ve směsi s jinými druhy dřevin a odstraňovaní napadených výhonů. Toto opatření avšak nezaručuje úspěšnost, pokud je již choroba v pokročilém stádiu. Pokud nebudou objasněny otázky ohledně způsobu šíření houby Chalara fraxinea, zůstává jediným ochranným opatřením provádění zdravotních negativních výběrů v postižených porostech (Koštálová, V. et Sázelová, V, 2010). Při vysoké míře napadení porostu tímto patogenem lze doporučit jasan nahradit jinou dřevinou i na základě ohlášení vyšší moci a změny projektu. Doporučuji jednotlivé kroky konzultovat s lesním odborným hospodářem.

Tisková zpráva

2

Gemmamyces piceae (kloubnatka smrková) Jedná se o rozšířeného patogena houbového charakteru (Pešková et Soukup, 2011), který napadá jehličnany (především smrky, výjimečně jedle) v Evropě. Napadené pupeny kloubnatou smrkovou v jarním období natékají, zduří, popřípadě se spirálovitě kroutí a dochází k deformacím pupenů smrku. Poškozené a odumřelé pupeny se následně pokrývají bazálním stromatem houby, z nichž vyrůstají tmavě zabarvené plodnice kulovitého tvaru (o průměru většinou do 1 mm) (Pešková, 2012). Na první pohled poněkud podobnému odumírání může docházet také působením abiotických faktorů, například v případě pupenů může časný mráz způsobit, že pupeny na jaře nevyraší, časem hnědnou a zasychají, avšak nikdy nečernají. Napadené dřeviny přestávají rašit, neobnovují svůj asimilační aparát a během 2-3 let většinou odumírají. Tuto situaci lze spatřit již na území Krušnohoří (Soukup et Pešková, 2009). V rámci výzkumu v Krušných horách se dá označit fakt, že se zde prozatím jeví vůči houbové chorobě odolný smrk ztepilý (Picea abies). Bez známek napadení zde rostly smrkové exoty: smrk omorika (Picea omorica) a smrk černý (Picea mariana), naopak silně napadený byl smrk sivý (Picea glauca) (Soukup et Pešková, 2009).

(Zdroj: Arbofux – Diagnosedatenbak fur Geholze)

(Zdroj: www.vuhml.cz)

Možnosti obrany Doporučuje se důsledná likvidace infekčního materiálu, tj. větévek s odumřelými pupeny, v případě rozsáhlejšího nálezu napadených dřevin pak i preventivní použití fungicidních přípravků a to i opakovaně několikrát během vegetačního období (Pešková et Soukup, 2011). Při vysoké míře napadení porostu tímto patogenem lze doporučit především nahradit smrk pichlavý jinou dřevinou i na základě ohlášení vyšší moci a změny projektu. Doporučuji jednotlivé kroky konzultovat s lesním odborným hospodářem. Je potřeba zdravotní stav smrku pichlavého každoročně hodnotit (nejlépe koncem jara) a podle potřeby upřesňovat zásahy a popřípadě i rekonstrukci napadených porostů (Pešková et Soukup, 2011).

Tisková zpráva

3

Phytophthora alni Phytopthora alni je nebezpečný parazit houbové povahy napadající olše, který je příčinou tzv. krvácivých rakovin olší a je významným činitelem současného hromadného chřadnutí olší. Zanedbání rozvoje choroby a její rozšíření v porostech olší může vést ke značným škodám v oblasti vodohospodářství, lesnictví a ochraně přírody a krajiny (Černý et al., 2007). Houba Phytophthora alni patří mezi oomycety vytvářející bičíkaté zoospory. Svým životním cyklem je vázána na vodní prostředí. Její kontaminace je šířena vodou popřípadě infikovanými sazenicemi. Napadené místo „nekróza“ lokalizované v nadzemních částech dřeviny má rezavé až černé zabarvení. Po napadení dřeviny dochází k hnilobám vodivých pletiv kořenů, krčků a podle poškození též k redukci asimilačního aparátu, redukci přísunu vody a minerálních látek do koruny stromů. Nejvíce zasaženou oblastí jsou břehové porosty společenství jasanů a olší. Choroba se vyskytuje v místech s vyšší hladinou vody popřípadě v místech častých záplav (Pešková, 2012). Napadené kořeny mají tmavou barvu, odumřelé kořeny barvu černou (zdravé bývají obvykle žluté, červenavé či hnědavé (Černý et al., 2007).

(Zdroj: Phytophthora Research and Consultancy)

(Zdroj: Výzkumný ústav Silva Taroucy)

Zpracoval: Ing. Holub David Oddělení metodiky environmentálních podpor

Tisková zpráva

4

Literatura: Pešková, V., 2012. Zajímavé případy výskytu houbových chorob v roce 2011. Lesnická práce, Časopis pro lesnickou vědu a praxi, ročník 91, únor 2012; s. 36-37. Pešková, V., Soukup, F., 2011. Houbové choroby v lesích Česka v roce 2010. Zpravodaj ochrany lesa. Svazek 15, 2011.

Soukup, F., Pešková V., 2009. Gemmamyces piceae (Borthw.) Casagr., kloubnatka smrková. Lesnická práce, příloha lesní ochranná služa, prosinec 2009.

Černý, K., Strnadová V., Gregorová, B., Holub, V., Mrázková, M., 2007. Chřadnutí olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier et al. Metodický informační materiál. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., s. 25.

Košťálová, V., Sázelová, V., 2010. Chřadnutí a odumírání jasanů. Původce: Chalara fraxinea Kowalski, 2006. Ministerstvo zemědělství, Praha.

Tisková zpráva

5