Zákon ze dne ……. 2012 kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č., 377/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb. a zákona č. 293/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 4 zní: „(4) Dorovnáváním úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí dorovnávání rozdílu mezi úroky sjednanými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozce v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěry (dále jen „mezinárodní pravidla“) se splatností alespoň dva roky a úroky stanovenými na základě šestiměsíční úrokové sazby IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, zveřejněné agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání, a navýšené o systémovou marži banky vývozce. Výši systémové marže banky vývozce stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ 2. Nad označení § 7a se vkládá nadpis „Dorovnávání úrokových rozdílů“. 3. § 7a včetně nadpisu zní : „ § 7a Zařazení do systému (1) Žádost o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů spojených s tímto vývozním úvěrem předkládá banka vývozce k rozhodnutí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny. V žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů je banka vývozce povinna uvést a) identifikační údaje banky vývozce, vývozce, dovozce a banky dovozce, je-li příjemcem úvěru banka dovozce; identifikačními údaji se rozumí u právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), právní forma a sídlo a u fyzické osoby jméno a příjmení, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), bydliště a místo podnikání, b) předmět a hodnotu vývozu a zemi konečného určení,
c) výši vývozního úvěru, časové rozložení jeho čerpání a splácení a zda je příjemcem úvěru dovozce, banka dovozce nebo vývozce, d) úrokovou přirážku, o kterou úroková sazba sjednaná ve smlouvě o vývozním úvěru přesáhne pevnou referenční úrokovou sazbu vyhlašovanou měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj platnou v den podpisu smlouvy o vývozním úvěru nebo platnou v den fixace úrokové sazby bankou vývozce a příjemcem úvěru v období do 120 dní před podpisem smlouvy o vývozním úvěru a navýšenou o 0,20 % ročně, e) prohlášení, že vývozní úvěr bude v souladu s mezinárodními pravidly. (2) S žádostí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů předkládá banka vývozce v příloze originál nebo úředně ověřenou kopii a) prohlášení vývozce, že dodržoval a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, b) prohlášení vývozce, že není uveden na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové banky, Africké rozvojové banky a Meziamerické rozvojové banky, c) prohlášení banky vývozce, že dodržovala a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, d) prohlášení banky vývozce, že není uvedena na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové banky, Africké rozvojové banky a Meziamerické rozvojové banky, e) dokladů prokazujících identifikační údaje podle odstavce 1 písm. a), a f) indikativní nabídky a prohlášení vývozce, že se s indikativní nabídkou seznámil; indikativní nabídkou se rozumí nabídka banky vývozce adresovaná vývozci, dovozci nebo bance dovozce obsahující alespoň předmět a hodnotu vývozu a zemi konečného určení, výši vývozního úvěru, jeho formu a časové rozložení jeho čerpání a splácení a výši úrokové přirážky podle odstavce 1 písm. d). (3) Přílohy žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů musí být v českém nebo anglickém jazyce nebo musí být spolu s přílohami předložen jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. Doklady podle odstavce 2 písm. a) až d) a doklady prokazující identifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a) může banka vývozce předložit až společně se smlouvou o vývozním úvěru; o tom je banka vývozce povinna informovat Ministerstvo financí v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. (4) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí žádost Ministerstvu financí do 15 dnů od jejího obdržení spolu se svým stanoviskem ke splnění požadavků odstavce 1 až 3 a podmínek stanovených mezinárodními pravidly a k zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Exportní pojišťovna nebo Ministerstvo financí prostřednictvím exportní pojišťovny může vyzvat banku vývozce k doplnění neúplné žádosti,
s výjimkou prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a). (5) Ministerstvo financí o žádosti rozhodne do 30 dnů od postoupení žádosti splňující požadavky odstavce 1 až 3 od exportní pojišťovny. Na zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů není právní nárok. Rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů nabude účinnosti doručením originálů nebo úředně ověřených kopií smlouvy o vývozním úvěru, smlouvy o pojištění vývozního úvěru, prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a), pokud nebyly přiloženy k žádosti, Ministerstvu financí. (6) Nejsou-li originály nebo úředně ověřené kopie smlouvy o vývozním úvěru a smlouvy o pojištění vývozního úvěru doručeny Ministerstvu financí do 6 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce, rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů již nemůže nabýt účinnosti. (7) Banka vývozce předkládá exportní pojišťovně smlouvu o vývozním úvěru do 15 dnů od jejího uzavření. Exportní pojišťovna postoupí Ministerstvu financí smlouvu o vývozním úvěru bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o pojištění vývozního úvěru spolu se smlouvou o pojištění vývozního úvěru a se svým stanoviskem ke splnění podmínek nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Smlouva o vývozním úvěru musí být v českém nebo anglickém jazyce. Banka vývozce předloží bez zbytečného odkladu na základě výzvy Ministerstva financí úředně ověřený překlad smlouvy o vývozním úvěru do českého jazyka. (8) Ministerstvo financí zašle rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce a exportní pojišťovně. Po nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů vyrozumí Ministerstvo financí banku vývozce a exportní pojišťovnu o této skutečnosti. Banka vývozce oznámí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny první čerpání vývozního úvěru nejpozději do 7 dnů ode dne prvního čerpání. (9) Na rozhodování Ministerstva financí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování. (10) Žádost o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů podle odstavce 1, prohlášení podle odstavce 2 písm. f), stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 4 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 7 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů.“. 4. Za § 7a se vkládají nové § 7b až 7d, které včetně nadpisů znějí: „§ 7b Provádění dorovnávání (1) Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílů je
a) soulad vývozního úvěru s mezinárodními pravidly, b) sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěru, c) pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou, a d) skutečnost, že vývozcem není zahraniční společnost. (2) Dorovnávání úrokových rozdílů se provádí prostřednictvím zvláštního účtu Ministerstva financí zřízeného u exportní banky a odděleného od státního rozpočtu. Poklesneli zůstatek na účtu pod částku 100 000 000 Kč, Ministerstvo financí dorovná ze státního rozpočtu zůstatek na částku 250 000 000 Kč do 30 dnů od obdržení oznámení exportní banky o výši zůstatku. Ministerstvo financí převede do státního rozpočtu částku přesahující 250 000 000 Kč, pokud zůstatek přesáhne 500 000 000 Kč. (3) Banka vývozce předkládá exportní pojišťovně žádost o dorovnání úrokových rozdílů, nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, do 15 dnů po uplynutí 6 měsíců ode dne prvního čerpání vývozního úvěru a dále v pravidelných šestiměsíčních intervalech čerpání nebo po dočerpání vývozního úvěru a v období splácení v pravidelných šestiměsíčních intervalech od prvního dne doby splácení vývozního úvěru až do úplného splacení vývozního úvěru. (4) V případě vzniku přebytku úrokových rozdílů je banka vývozce povinna tento přebytek převést na účet podle odstavce 2 vždy do 15 dnů ode dne odeslání oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů. V případě vzniku nároku banky vývozce na dorovnání úrokových rozdílů exportní pojišťovna podá exportní bance příkaz k úhradě úrokových rozdílů tak, aby úrokové rozdíly byly uhrazeny do 15 dnů od doručení žádosti o dorovnání úrokových rozdílů. (5) Exportní pojišťovna informuje Ministerstvo financí nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce o žádostech banky vývozce o dorovnání úrokových rozdílů, o oznámeních banky vývozce o převodu přebytku úrokových rozdílů a o podaných platebních příkazech k úhradě úrokových rozdílů za uplynulé kalendářní čtvrtletí. (6) V případě, že banka vývozce nedodrží lhůtu pro převod přebytku úrokových rozdílů, je povinna uhradit na zvláštní účet podle odstavce 2 penále ve výši 1 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nejvýše však do výše dlužné částky. (7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů. Žádost o dorovnání úrokových rozdílů a oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů podle odstavce 3 a oznámení exportní pojišťovny podle odstavce 5 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílů.
§ 7c Změna a kontrola (1) Banka vývozce je povinna oznámit Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny změnu v podmínkách čerpání nebo splácení vývozního úvěru a ve skutečnostech uvedených v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů do 15 dnů ode dne účinnosti změny. (2) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí oznámení Ministerstvu financí do 15 dnů od jeho obdržení spolu se svým stanoviskem ke změně. Jestliže Ministerstvo financí se změnou souhlasí, vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce a exportní pojišťovně. Ministerstvo financí v opačném případě ve stejné lhůtě oznámí bance vývozce svůj nesouhlas se změnou. V případě změny spočívající pouze ve snížení výše úvěru platí, že Ministerstvo financí s takovou změnou souhlasí vždy, a Ministerstvo financí vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce a exportní pojišťovně. (3) Bez předchozího souhlasu nebo následného schválení Ministerstvem financí se při provádění dorovnávání úrokových rozdílů nepřihlíží ke změně v podmínkách splácení vývozního úvěru. (4) Pro náležitosti oznámení banky vývozce podle odstavce 1 a pro postup exportní pojišťovny a Ministerstva financí platí přiměřeně § 7a. (5) Ministerstvo financí provádí kontrolu dodržování podmínek a povinností stanovených tímto zákonem, mezinárodními pravidly a rozhodnutím o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Banka vývozce je povinna předložit Ministerstvu financí na základě jeho výzvy dokumenty prokazující splnění těchto podmínek a povinností. Provedením kontroly může Ministerstvo financí pověřit třetí osobu. (6) Oznámení banky vývozce podle odstavce 1 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 2 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílů.
§ 7d Vyřazení ze systému (1) Ministerstvo financí může v řízení rozhodnout o vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů, jestliže a) banka vývozce poruší podstatným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, mezinárodními pravidly nebo rozhodnutím o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů; za podstatné porušení povinností se považuje zejména nesplnění povinnosti podle § 7c odst. 1, b) vývozní úvěr nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo mezinárodních pravidel; v případě změny mezinárodních pravidel Ministerstvo financí nejprve vyzve banku vývozce, aby v přiměřené lhůtě, kterou jí Ministerstvo financí určí, uvedla vývozní úvěr do souladu s mezinárodními pravidly, c) vývozní úvěr není čerpán alespoň z 50 % ve lhůtě uvedené v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů, d) banka vývozce uvedla v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů, v žádosti o dorovnání úrokových rozdílů nebo v oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo e) došlo k podstatné změně v podmínkách čerpání nebo splácení úvěru bez předchozího souhlasu Ministerstva financí. (2) Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvo financí oznámilo zahájení řízení bance vývozce. Oznámení musí obsahovat popis skutečnosti, ve které Ministerstvo financí spatřuje důvod pro vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů. Jediným účastníkem řízení je banka vývozce. (3) Banka vývozce a její zástupce mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že rozhodnutí nabylo účinnosti. Ministerstvo financí je povinno dát bance vývozce možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohla vyjádřit k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména podání banky vývozce, důkazy, skutečnosti známé Ministerstvu financí z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí určuje Ministerstvo financí. (4) Neshledá-li Ministerstvo financí důvod pro vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů, řízení usnesením zastaví. (5) O vyřazení ze systému dorovnávání úrokových rozdílů Ministerstvo financí rozhoduje rozhodnutím. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o rozkladu. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění rozhodnutí Ministerstvo financí uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami bylo vedeno při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodovalo. Poučení o rozkladu obsahuje údaj, že proti rozhodnutí může banka vývozce podat rozklad, v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde lze rozklad podat.
(6) Rozhodnutí nabylo účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozce a nelze proti němu podat rozklad. Rozhodnutí, které nabylo účinnosti, je závazné pro banku vývozce a všechny správní orgány. Ministerstvo financí zašle rozhodnutí po nabytí jeho účinnosti exportní pojišťovně. (7) Do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí Ministerstva financí lze proti němu podat rozklad u Ministerstva financí. O rozkladu rozhoduje ministr financí. Do lhůty se nezapočítává den doručení rozhodnutí. Lhůta pro podání rozkladu je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u Ministerstva financí, nebo je-li prokazatelně podána poštovní zásilka obsahující rozklad. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku rozkladu nenastává účinnost rozhodnutí. (8) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v rozkladu nebo v průběhu řízení o rozkladu, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které banka vývozce nemohla uplatnit dříve. Namítá-li banka vývozce, že jí nebylo umožněno učinit v řízení vedeném Ministerstvem financí určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s rozkladem. (9) Jestliže ministr financí dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí Ministerstvu financí k novému projednání. V odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví ministr financí právní názor, jímž je Ministerstvo financí při novém projednání věci vázáno. (10) Neshledá-li ministr financí důvod pro postup podle odstavce 9, rozklad zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. (11) Rozhodnutí ministra financí nabývá účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozce. (12) Po vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů může Ministerstvo financí uložit bance vývozce povinnost zaplatit na účet podle § 7b odst. 2 pokutu až do výše částky vyplacené bance vývozce jako dorovnání úrokových rozdílů ode dne, kdy nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1. To neplatí, dojde-li k vyřazení z důvodu, že vývozní úvěr přestal splňovat mezinárodní pravidla v důsledku jejich změny přijaté po zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. (13) Na rozhodování o vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování.“. Čl. II. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Navrhovaná změna zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, spočívá v úpravě jednoho z nástrojů podpory vývozu, a to dorovnávání úrokových rozdílů (Interest Make-Up Scheme, zkráceně „IMU“). Dorovnávání úrokových rozdílů bylo do zákona č. 58/1995 Sb. zařazeno zákonem č. 293/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti dne 3. září 2009. Systém IMU je založen na obousměrném dorovnávání fixních úroků s náklady na pořízení zdrojů komerčních bank ze/do státního rozpočtu. Za náklady na pořízení zdrojů komerčních bank se všeobecně považují pohyblivé úroky mezibankovního trhu v příslušných měnách (EURIBOR, LIBOR), k nimž se připočítává určitá odměna (stanovovaná zpravidla ministerstvy financí členských zemí OECD) na pokrytí nákladů a zbytkových rizik bank. Výsledný úrok se porovnává v pravidelných intervalech (nejčastěji 6-měsíčních) po celou dobu platnosti úvěru s úrokem na bázi CIRR,1 dohodnutým jednorázově při podpisu exportní úvěrové smlouvy. Rozdíl k tíži banky je bance hrazen státním rozpočtem, případný opačný rozdíl odvádí banka do státního rozpočtu. Banka přihlašuje úvěr do systému při jeho sjednání a daný režim fixních úroků, dotací resp. odvodů platí pro daný úvěr po celou dobu jeho čerpání a splácení. Do dnešního dne však do systému dorovnávání úrokových rozdílů nebyl zařazen ani jeden vývozní úvěr, přičemž ze strany financujících bank jsou největší překážky spatřovány v aplikaci správního řádu na rozhodování Ministerstva financí a v požadavku na sjednání pevné úrokové sazby již v okamžiku podání žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Předložený návrh novely zákona tyto překážky odstraňuje, upravuje mnohem podrobněji postup Ministerstva financí a zapojuje do celého procesu Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., která má rozsáhlé zkušenosti s pojišťováním vývozních úvěrových rizik. Do zákona bude nově zařazena možnost změny rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů, pokud bude nezbytné provést změnu parametrů úvěru. Stávající znění zákona takovou změnu neumožňuje, což neodpovídá praktickým potřebám jednotlivých úvěrových případů.
1
CIRR je tzv. Commercial Interest Reference Rate. Jedná se o minimální pevnou úrokovou sazbu, za kterou může banka poskytnout úvěr na podporu exportu, aniž by byl tento úvěr považován podle mezinárodních pravidel za nedovolenou státní podporu exportu. Sazby CIRR se odvozují od výnosů státních dluhopisů na trhu v příslušné měně. K tomuto základu se připočítává marže 1%. Sazby CIRR jsou vyhlašovány OECD každý měsíc.
Stávající znění zákona vyvolává nejasnosti, zda se dorovnávání úrokových rozdílů provádí ke sjednané pevné úrokové sazbě nebo k sazbě CIRR vyhlašované OECD, přičemž zejména ze strany financujících bank je zastáváno stanovisko, že se dorovnávání má provádět k sazbě CIRR vyhlašované OECD. Návrh novely tuto výkladovou nejasnost odstraňuje s tím, že dorovnávání úrokových rozdílů bude prováděno ke sjednané pevné úrokové sazbě. Stejně jako v případě ostatních forem státní podpory vývozu zůstane zachován princip, že na dorovnávání úrokových rozdílů (tedy zařazení konkrétního vývozního úvěru do IMU) není právní nárok. Při posuzování žádostí o zařazení do IMU bude třeba vzít v úvahu objem finančních prostředků ve státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů bude stanoven vyhláškou Ministerstva financí. Zatímco dosavadní znění zákona obsahuje definici dorovnávání úrokových rozdílů v § 1 odst. 4 zákona a zbývající úprava IMU je obsažena v § 7a zákona, novela ponechává definici dorovnávání úrokových rozdílů v § 1 odst. 4 zákona, při současném zpřesnění této definice, a celé dorovnávání úrokových rozdílů člení tak, že v § 7a bude upraveno zařazování vývozních úvěrů do IMU, v § 7b bude upraveno provádění dorovnávání úrokových rozdílů, v § 7c bude upravena změna vývozních úvěrů a provádění kontroly a v § 7d bude upraveno vyřazování vývozních úvěrů z IMU. Dopady na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí Ministerstvo financí předpokládá, že na provádění dorovnávání úrokových rozdílů bude každoročně vyhrazeno 100 000 000 Kč, přičemž podle objemu požadavků na státní rozpočet bude rozhodováno o zařazování dalších vývozních úvěrů do systému dorovnávání úrokových rozdílů. V případě, že bude dosažena hranice 100 000 000 Kč v jednotlivém kalendářním roce, další vývozní úvěry do změny situace již do systému dorovnávání úrokových rozdílů zařazovány nebudou. Tím bude regulován rozsah požadavků na státní rozpočet. Na počátku bude ze státního rozpočtu poskytnuto 250 000 000 Kč. Pro jednotlivé roky nelze přesnější částky možných výdajů ze státního rozpočtu stanovit, protože nelze predikovat vývoj úrokových sazeb, které budou systémem dorovnávány. Nelze rovněž predikovat velikost a počty úvěrů, které budou do systému zařazeny. Návrh zákona nebude mít žádné dopady na rozpočty krajů a obcí. Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Soulad s právem Evropských společenství Návrh zákona je v souladu s právem Evropských společenství.
Zvláštní část K článku I. K bodu 1: Z dosavadní úpravy § 1 odst. 4 zákona nebylo zcela zřejmé, z jakých úrokových sazeb se vypočítává dorovnávaný úrokový rozdíl. Novela tento nedostatek odstraňuje. Dorovnává se rozdíl mezi úrokovou sazbou, kterou si banka vývozce sjedná s příjemcem úvěru, a úrokovou sazbou IBOR, tj. sazbou, za kterou si banka vývozce opatřuje prostředky na mezibankovním trhu. Vedle toho bude bance vývozce náležet systémová marže (dosud označovaná jako odměna banky), jejíž výši stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Přímo do zákona se zařazuje určení úrokové sazby IBOR. Všechny mezibankovní sazby pro měny, na které je kotován CIRR, jsou zveřejňovány agenturou Reuters. K bodu 2: Zavádí se skupinový paragrafový nadpis. K bodu 3: Zůstává zachován princip, že žádost o zařazení vývozního úvěru do IMU může podat pouze banka vývozce. Nově banka vývozce podává žádost u exportní pojišťovny, neboť jednou z podmínek dorovnávání úrokových rozdílů je pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou. Při sjednávání pojistné smlouvy exportní pojišťovna zkoumá soulad vývozního úvěru s mezinárodními pravidly. Je tedy efektivní využít zkušeností a postupů exportní pojišťovny také v rámci zařazování vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů a při kontrole splnění podmínek pro provádění dorovnávání. Tím se proces zařazování vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů urychlí. Zákon nově stanoví, jaké identifikační údaje musí být v žádosti uvedeny, čímž se odstraňuje nesprávný odkaz na § 28 odst. 1 písm. a) až e) obchodního zákoníku. Identifikační údaje banky dovozce budou uváděny pouze tehdy, jestliže je vývozní úvěr poskytován bance dovozce. V § 7a odst. 1 písm. b) se doplňuje země konečného určení, neboť se jedná o důležitou informaci v rámci posuzování souladu vývozu s exportní politikou státu. V § 7a odst. 1 písm. d) se opouští dosavadní požadavek, aby v žádosti byla uvedena sjednaná pevná úroková sazba. Důvodem této změny je skutečnost, že v okamžiku podání žádosti není pevná úroková sazba sjednána, resp. banka vývozce v okamžiku podání žádosti nezná skutečnou výši pevné úrokové sazby, pro kterou bude uzavřena úvěrová smlouva. Mezinárodní pravidla vyžadují, aby sjednaná výše pevné úrokové sazby nebyla nižší než obchodní úroková referenční sazba (CIRR – Commercial Interest Reference Rate) zveřejněná OECD. Dorovnávání úrokových rozdílů bude prováděno ke sjednané pevné úrokové sazbě. Banky zpravidla předkládají svou nabídku na poskytnutí úvěru s uvedením určitého úrokového navýšení (přirážky) k některé obecné úrokové sazbě. V § 7a odst. 1 písm. e) se vyžaduje prohlášení banky vývozce o tom, že vývozní úvěr bude v souladu s mezinárodními pravidly. Soulad s mezinárodními pravidly je nezbytnou
podmínkou pro dorovnávání úrokových rozdílů a do systému dorovnávání úrokových rozdílů lze proto zařadit pouze takový vývozní úvěr, který požadavky stanovené mezinárodními pravidly bude dodržovat. V § 7a odst. 2 písm. a) až d) jsou vyžadována prohlášení vztahující se k boji proti podplácení v mezinárodním obchodu. Dne 17. 12. 1997 byla přijata Úmluva o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 21. 3. 2000. Na úmluvu navazuje doporučení OECD ze dne 14. 12. 2006 o podplácení a oficiálně podporovaných exportních úvěrech, přijaté na základě čl. 5 písm. b) Konvence o OECD z roku 1960. Požadovaná prohlášení vycházejí z uvedených mezinárodních dokumentů. Podle § 7a odst. 2 písm. e) budou předloženy doklady prokazující údaje uvedené bankou vývozce v žádosti o bance vývozce, vývozci, dovozci a případně bance dovozce. Takovým dokladem může být např. výpis z obchodního rejstříku nebo obdobné evidence. Zákon tak bude výslovně upravovat povinnost doložit identifikační údaje, neboť podle nového znění odstavce 9 se na rozhodování o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů nevztahuje správní řád (podle dosavadní úpravy se postupuje podle správního řádu a povinnost prokázat identifikační údaje, resp. označit důkazy k jejich prokázání, vyplývá z § 52 správního řádu). Indikativní nabídka bude prokazovat údaje uvedené v žádosti banky vývozce podle § 7a odst. 1 písm. b), c) a d). Indikativní nabídka je první dokument, který banka vývozce předkládá vývozci, a to z časového hlediska výrazně dříve, než je vypracován návrh úvěrové smlouvy, jehož předložení si dle výslovné úpravy v platném znění zákona č. 82/1998 Sb. může Ministerstvo financí vyžádat. Změna rozsahu příloh by tedy měla vést k rychlejší přípravě žádostí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bankami. Protože se uzavřená úvěrová smlouva může od indikativní nabídky lišit, je v § 7c upraven postup pro změnu parametrů úvěru. Podle dosavadní úpravy banka vývozce předkládá s žádostí vyjádření exportní pojišťovny k možnosti pojištění vývozního úvěru. Novela tento požadavek odstraňuje, neboť toto vyjádření bude nahrazeno stanoviskem exportní pojišťovny, které bude Ministerstvu financí předkládáno spolu s postoupenou žádostí. Pokud exportní pojišťovna bude mít za to, že vývozní úvěr není pojistitelný, bude její stanovisko k zařazení vývozního úvěru do IMU záporné. Předkládání příloh žádosti v českém nebo anglickém jazyce je stanoveno ze dvou důvodů. Za prvé, ve vztahu k českým subjektům budou dokumenty zpravidla připraveny v českém jazyce. Za druhé, u zahraničních subjektů je zpravidla v bankovní komunikaci využíván anglický jazyk, přičemž pracovníci exportní pojišťovny a Ministerstva financí jsou schopni s anglickým textem uvedených dokumentů pracovat. Pokud budou dokumenty v jiném jazyce, bude povinností banky vývozce předložit spolu s příslušnou přílohou úředně ověřený překlad do českého jazyka. Předpokládá se, že takovým případů bude menšina. Vzhledem k tomu, že u zahraničních subjektů může být získání dokladu o jejich identifikačních údajích pro banku vývozce časově náročnější, připouští se, aby je banka vývozce předložila dodatečně. Stejná výjimka se připouští také u prohlášení podle § 7a odst. 2 písm. a) až d). O zařazení vývozního úvěru do IMU tedy může být rozhodnuto dříve, než budou tyto doklady bankou vývozce předloženy. Pokud je však banka vývozce nepředloží dodatečně, rozhodnutí nenabude účinnosti, tj. dorovnávání úrokových rozdílů nebude
prováděno. Kontrolu žádosti a předložených dokladů bude provádět exportní pojišťovna. Exportní pojišťovna zkontroluje, zda je obsah žádosti v souladu s předloženými doklady a zda údaje uvedené bankou vývozce splňují požadavky stanovené mezinárodními pravidly. Jsou-li parametry úvěru uvedené bankou vývozce v rozporu s mezinárodními pravidly, nemůže být úvěr do IMU zařazen. Na zařazení vývozního úvěru do IMU není právní nárok. Jsou-li splněny zákonné podmínky, je Ministerstvu financí poskytnuto správní uvážení, zda vývozní úvěr do IMU zařadí. Stanovisko exportní pojišťovny se týká jak splnění zákonných podmínek, tak správního uvážení Ministerstva financí. Při správním uvážení bude brán zřetel zejména na vývozní politiku státu a rozsah prostředků, které jsou na dorovnávání úrokových rozdílů k dispozici. Exportní pojišťovna ve svém stanovisku uvede, splnění jakých podmínek zákona a dalších podmínek stanovených mezinárodními pravidly pro dorovnávání úrokových rozdílů není žádostí banky (spolu s přílohami) doloženo. Tato skupina podmínek se při rozhodování Ministerstva financí projeví při stanovení podmínek nabytí účinnosti zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Pokud žádost banky vývozce neobsahuje všechny náležitosti, neměla by být rovnou zamítnuta, ale měla by být bance vývozce poskytnuta možnost nedostatky odstranit. O žádosti bude rozhodovat Ministerstvo financí a proti rozhodnutí Ministerstva financí nebude přípustný řádný opravný prostředek. Protože se připouští, aby rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do IMU bylo vydáno dříve, než banka předloží všechny dokumenty a splní další podmínky pro dorovnávání úrokových rozdílů (odkládací podmínky), stanoví se jako zvláštní okamžik nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do IMU a teprve po tomto okamžiku může být zahájeno dorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí uvede odkládací podmínky ve svém rozhodnutí. Rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do IMU neznamená, že úvěrová smlouva musí být uzavřena. Z povahy věci je nutné, aby k vydání rozhodnutí Ministerstva financí docházelo na začátku procesu sjednávání financování vývozu. Aby se zabránilo blokování kapacity úvěry, k jejichž sjednání vůbec nedojde, je zákonem stanovena lhůta 6 měsíců, ve které musí být Ministerstvu financí předloženy smlouva o vývozním úvěru a smlouva o pojištění. Pokud v této lhůtě tyto dokumenty Ministerstvu financí předloženy nejsou, nemůže být na základě vydaného rozhodnutí prováděno dorovnávání úrokových rozdílů a tento úvěr přestane blokovat kapacitu jiným úvěrům. Stejně jako u ostatních dokumentů banka vývozce nepředkládá smlouvu o vývozním úvěru přímo Ministerstvo financí, ale předkládá ji exportní pojišťovně. Exportní pojišťovna po předložení smlouvy o vývozním úvěru uzavírá s bankou vývozce smlouvu o pojištění vývozního úvěru a po jejím uzavření předloží obě smlouvy Ministerstvu financí. V tento okamžik by již měly být splněny všechny podmínky stanovené mezinárodními pravidly pro dorovnávání úrokových rozdílů, a proto exportní pojišťovna předkládá Ministerstvu financí také své stanovisko ke splnění podmínek nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů.
Oproti ostatním dokumentům si Ministerstvo financí může u smlouvy o vývozním úvěru vyžádat její úředně ověřený překlad z anglického do českého jazyka. Důvodem této odlišnosti od odstavce 3 je značný rozsah, kterého smlouva o vývozním úvěru může dosáhnout a případná náročnost odborné terminologie. Vyžádání překladu se uplatní zejména tehdy, pokud na základě anglického znění smlouvy vzniknou pochybnosti o tom, zda jsou splněny podmínky pro dorovnávání úrokových rozdílů. V § 7a odst. 8 se upravuje doručování rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů a vyrozumívání o nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí. Vyrozumění Ministerstva financí o nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do IMU má deklaratorní význam a přispívá k právní jistotě banky vývozce v otázce, zda bude možné zahájit dorovnávání úrokových rozdílů. Okamžik prvního čerpání vývozního úvěru je spojen se zahájením běhu lhůty pro podávání jednotlivých žádostí o dorovnání úrokových rozdílů nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, a proto o této skutečnosti banka vývozce informuje Ministerstvo financí prostřednictvím exportní pojišťovny. V § 7a odst. 9 se vylučuje použití správního řádu s určitými výjimkami. Důvodem pro vyloučení správního řádu je skutečnost, že rozhodování o zařazení vývozních úvěrů do IMU nepředstavuje tradiční výkon vrchnostenské správy, nýbrž má daleko blíže k poskytování dotací ze státního rozpočtu. Ze správního řádu se použijí pouze ustanovení o počítání času, tj. § 40 správního řádu, a ustanovení o doručování, tj. § 19 a násl. správního řádu. Zavedení tiskopisů pro žádosti banky vývozce a stanoviska exportní pojišťovny je odůvodněno potřebnou standardizace těchto úkonů a usnadnění postupu komerčních bank. Banka vývozce bude mít při odevzdání žádosti na příslušném tiskopisu větší míru jistoty, že podaná žádost nemá formální nedostatky. Formulace tohoto ustanovení je obdobná jako v ustanovení § 72 daňového řádu a navržená úprava byla souhlasně přijata Českou bankovní asociací a exportní pojišťovnou. K bodu 4: Podmínky dorovnávání úrokových rozdílů musí být splněny po celou dobu, kdy se dorovnávání úrokových rozdílů provádí, tj. od provedení prvního do provedení posledního dorovnání. Nejsou-li splněny zákonem stanovené podmínky, dorovnávání nemůže být prováděno. To znamená, že bez splnění podmínek upravených v § 7b odst. 1 nebude dorovnávání úrokových rozdílů prováděno, i když bylo vydáno rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů a Ministerstvo financí oznámilo, že toto rozhodnutí nabylo účinnosti. Z dosavadních podmínek se vypouští požadavek na poskytnutí vývozního úvěru v eurech či amerických dolarech. Bude tedy možné dorovnávat úrokové rozdíly i u úvěru poskytnutého v jiné měně. Volba neobvyklé měny úvěru však může být skutečností, kterou bude Ministerstvo financí zvažovat při rozhodování o zařazení vývozního úvěru do IMU. Nově se dorovnávání nebude provádět přímo ze státního rozpočtu, ale bude zřízen zvláštní účet u exportní banky, ze kterého se dorovnávání bude provádět. Příkazy k úhradě z tohoto účtu bude podávat exportní pojišťovna. Protože dorovnávání úrokových rozdílů může
spočívat jak v provedení dorovnání z účtu u exportní banky, tak v převodu přebytku úrokových rozdílů na tento účet, přispívá se tím k celkově nižším požadavkům na podporu vývozu ze státního rozpočtu a tím také k doplňování zvláštního účtu vedeného u exportní banky. Oddělení účtu od státního rozpočtu znamená, že k čerpání a doplňování tohoto účtu bude docházet pouze za podmínek stanovených zákonem č. 58/1995 Sb. a že po období, ve kterém bude úhrn přebytku úrokových rozdílů přesahovat úhrn provedených dorovnání, nebude výsledné saldo použito na úhradu jiných nákladů, ledaže zůstatek přesáhne částku 500 000 000 Kč. V takovém případě bude zůstatek přesahující částku 250 000 000 Kč převeden do státního rozpočtu a bude možné jej použít na úhradu jiných nákladů. Zůstatky na tomto účtu nebudou koncem roku propadat. Účelem oddělení účtu, ze kterého se bude provádět dorovnávání úrokových rozdílů, od státního rozpočtu je vytvoření relativní nezávislosti na nedostatku prostředků ve státním rozpočtu a rychlejší provádění dorovnání, než je tomu dle stávající právní úpravy. Uvedené hranice byly konzultovány s exportní bankou i Českou bankovní asociací. Od provedení prvního čerpání úvěru bude banka vývozce v pravidelných 6-ti měsíčních intervalech předkládat žádosti o provedení dorovnání nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů. Ke změně v 6-ti měsíčním intervalu může dojít k okamžiku zahájení splácení úvěrů. Od tohoto okamžiku se začnou nově počítat 6-ti měsíční intervaly pro předkládání žádostí o provedení dorovnání nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů. V případě přebytku úrokových rozdílů převede banka vývozce tento přebytek automaticky, aniž by vyčkávala na vyjádření nebo potvrzení exportní pojišťovny. V případě žádosti o dorovnání úrokových rozdílů exportní pojišťovna ověří správnost údajů obsažených v žádosti a příkaz k úhradě podá pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro provedení dorovnání. Provede-li banka vývozce nesprávně výpočet částky, která má být dorovnána, dá exportní pojišťovna příkaz k úhradě pouze v tom rozsahu, ve kterém je žádost banky vývozce správná. Provádění dorovnávání úrokových rozdílů pouze při splnění zákonem stanovených podmínek zahrnuje i provádění dorovnávání pouze v tom rozsahu, v jakém to stanoví zákon. Protože Ministerstvo financí nebude vyrozumíváno po obdržení každé jednotlivé žádosti nebo oznámení, zavádí se souhrnná informační povinnost exportní pojišťovny o žádostech, oznámeních a provedených dorovnáních za kalendářní čtvrtletí. V § 7b odst. 6 zůstává zachována úprava penále, která je nyní obsažena v § 7a odst. 9. Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů bude i nadále stanoven prováděcí vyhláškou. Zavedení tiskopisů pro žádosti nebo oznámení banky vývozce a oznámení exportní pojišťovny je odůvodněno potřebnou standardizace těchto úkonů a usnadnění postupu komerčních bank. Banka vývozce bude mít při odevzdání žádosti nebo oznámení na příslušném tiskopisu větší míru jistoty, že podaná žádost nebo oznámení nemá formální nedostatky. Formulace tohoto ustanovení je obdobná jako v ustanovení § 72 daňového řádu a navržená úprava byla souhlasně přijata Českou bankovní asociací a exportní pojišťovnou.
Dosavadní právní úprava neumožňuje, aby Ministerstvo financí rozhodlo o změně v podmínkách čerpání nebo splácení úvěru, což znamená, že po zařazení úvěru do IMU není možné parametry tohoto úvěru měnit. Návrh novely tento nedostatek odstraňuje. V § 7c odst. 1 se zavádí povinnost banky vývozce oznamovat Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny změny. Oznámení musí být učiněno do 15 dnů ode dne účinnosti změny, lze však očekávat, že komerční banky budou tyto změny oznamovat ještě před jejich účinností, neboť tím eliminují riziko, že Ministerstvo financí následně změnu neschválí, příp. u podstatné změny, že dojde k vyřazení vývozního úvěru z IMU. Procesní postup při oznamování změny bude podobný jako při podávání žádosti o zařazení úvěru do IMU (viz přiměřené použití ustanovení § 7a na základě § 7b odst. 4). Změna se oznamuje u exportní pojišťovny, která provede kontrolu. Kontrola bude spočívat v posouzení souladu měnících se parametrů s mezinárodními pravidly a doložení těchto změn příslušnými doklady. Poté bude oznámení postoupeno Ministerstvu financí, které v kladném případě vydá nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru se změněnými parametry do IMU a zruší dřívější rozhodnutí. Bude-li změna oznámena bankou vývozce předem, nicméně již budou předloženy všechny potřebné dokumenty (dodatek k úvěrové smlouvě, dodatek k pojistné smlouvě), nebude nutné v rozhodnutí uvádět odkládací podmínky a pouze se stanoví den, ke kterému nové rozhodnutí nabude účinnosti a staré rozhodnutí bude zrušeno. Jestliže nebudou předloženy všechny dokumenty ke změně, stanoví Ministerstvo financí odkládací podmínky. Nebude-li Ministerstvo se změnou souhlasit, oznámí tuto skutečnost bance vývozce bez vydávání rozhodnutí. Při snižování výše úvěru není Ministerstvu financí poskytnuto uvážení, zda se změnou vysloví souhlas. To poskytuje jistotu bankám již při uzavírání úvěrové smlouvy, že v budoucnu bude možné snížit výši úvěru. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí rozhodlo o zařazení do IMU u úvěru s určitými parametry, zavádí se zásadou, podle které bez souhlasu Ministerstva financí se změnou v podmínkách splácení vývozního úvěru (nebo schválení) se dorovnávání provádí podle údajů obsažených v rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. To zamezuje tomu, aby bez ohledu na Ministerstvo financí došlo ke změně úvěrových podmínek, které by mohly mít negativní vliv na provádění dorovnávání úrokových rozdílů z účtu vedeného u exportní banky. Přestože bude vydáváno nové rozhodnutí o zařazení do IMU, bude přiměřené použití § 7a znamenat nezbytnost uvedení pouze těch skutečností, které se mění. U zbývajících skutečností může banka vývozce odkázat na dřívější žádost, resp. rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do IMU. Z povahy věci nebude nutné k žádosti přikládat dokumenty, které již byly předloženy. Kontrola exportní pojišťovny se bude vztahovat pouze na měnící se parametry. To platí i o stanovisku exportní pojišťovny ke změně. V souvislosti s prováděním kontroly se v zákoně nově výslovně upravuje oprávnění Ministerstva financí požadovat po bance vývozce dokumenty prokazující splnění podmínek a povinností stanovených zákonem, mezinárodními pravidly a rozhodnutím o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Pokud banka vývozce takové žádosti nevyhoví, může Ministerstvo financí rozhodnout o vyřazení vývozního úvěru
ze systému dorovnávání úrokových rozdílů. Provedením kontroly může Ministerstvo financí pověřit např. exportní pojišťovnu. Zavedení tiskopisů pro oznámení banky vývozce a stanovisko exportní pojišťovny je odůvodněno potřebnou standardizace těchto úkonů a usnadnění postupu komerčních bank. Banka vývozce bude mít při odevzdání oznámení na příslušném tiskopisu větší míru jistoty, že její oznámení nemá formální nedostatky. Formulace tohoto ustanovení je obdobná jako v ustanovení § 72 daňového řádu a navržená úprava byla souhlasně přijata Českou bankovní asociací a exportní pojišťovnou. Nově se v zákoně výslovně upravuje možnost vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů. Dosud bylo v zákoně upraveno pouze oprávnění Ministerstva financí rozhodnout o lhůtě pro vyřazení ze systému dorovnávání úrokových rozdílů, ze kterého ve spojení s pravomocí rozhodnout o vrácení prostředků uhrazených ze státního rozpočtu byla implicitně dovozována pravomoc rozhodnout o vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů. K implicitním pravomocím viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2010, č. j. 7 Ao 6/2010 – 44. Seznam případů, kdy je možné rozhodnout o vyřazení vývozního úvěru z IMU, je taxativní. I v případě, že bude dán některý ze zákonem stanovených případů, je Ministerstvu financí poskytnuto správní uvážení, zda o vyřazení rozhodne (viz použití slova „může“). Podstatné porušení povinností představuje neurčitý právní pojem a bude vždy právem a současně povinností Ministerstva financí posoudit, zda konkrétní jednání nebo opomenutí banky vývozce představuje podstatné porušení povinností. Vyřazení podle písmene a) se týká zejména porušení oznamovací povinnosti banky a nedostatku součinnosti ze strany banky při provádění kontroly, neboť v těchto situacích vzniká důvodné podezření, že vývozní úvěr nemusí splňovat podmínky pro dorovnávání úrokových rozdílů, ačkoli je do systému dorovnávání úrokových rozdílů stále zařazen. Nesplnění požadavků zákona č. 58/1995 Sb. nebo mezinárodních pravidel může existovat buď od počátku, nebo může nastat následně. Přestane-li vývozní úvěr splňovat mezinárodní pravidla z důvodu jejich následné (po zařazení vývozního úvěru do IMU) změny, musí být bance vývozce poskytnuta příležitost tento nesoulad odstranit; pokud k odstranění nesouladu nedojde a Ministerstvo financí rozhodne o vyřazení vývozního úvěru z IMU, nemůže být bance vývozce uložena povinnost zaplatit pokutu podle odstavce 12. Vyřazení podle písmene b) brání tomu, aby v systému dorovnávání úrokových rozdílů byly zařazeny vývozní úvěry, které nesplňují podmínky pro dorovnávání úrokových rozdílů. Tím se zamezí tomu, aby takové vývozní úvěry z důvodu omezených rozpočtových prostředků blokovaly možnost zařazení jiných vývozních úvěrů do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Patří sem např. situace, kdy je vypovězena smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou. Nečerpání vývozního úvěru alespoň z 50 % umožňuje vyřazení vývozního úvěru z IMU z důvodu zabránění blokování kapacity pro jiné úvěry, neboť je možné, že budou uzavřeny úvěrová a pojistná smlouva a přesto k čerpání úvěru nedojde. Bude-li úvěr čerpán v menším rozsahu, musí Ministerstvo financí vždy souhlasit se změnou podle § 7c. Pod písmenem d) je upraveno vyřazení vývozního úvěru z IMU v případě uvedení nepravdivých informací bankou vývozce, a to buď v žádosti o zařazení do IMU nebo
při jednotlivých dorovnáních, příp. oznámeních o převodu přebytku úrokových rozdílů. Účelem tohoto ustanovení je umožnit Ministerstvu financí reagovat na skutečnost, že pokud by znalo skutečný stav věci, vývozní úvěr by do systému dorovnávání úrokových rozdílů nezařadilo. Vedle toho je chráněn zájem státu na tom, aby banky ve svých žádostech uváděly pravdivé údaje a nezatajovaly důležité skutečnosti. Písmeno e) umožňuje vyřadit z IMU vývozní úvěr, u kterého došlo k nesouladu mezi parametry úvěru a rozhodnutím o zařazení vývozního úvěru do IMU. Přestože se při provádění dorovnávání nebude ke změně v podmínkách splácení vývozního úvěru přihlížet, je žádoucí umožnit vyřazení takového úvěru z IMU. V odstavcích 2 až 11 je podrobně upraven průběh řízení tak, aby byla bance vývozce garantována základní procesní práva, a to zejména právo být vyrozuměn o zahájení řízení a právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Nerozhodne-li Ministerstvo financí o vyřazení vývozního úvěru z IMU, vydá usnesení o zastavení řízení. Dosavadní oprávnění Ministerstva financí rozhodnout o vrácení prostředků uhrazených ze státního rozpočtu po odpočtu přebytků úrokových rozdílů převedených bankou vývozce do státního rozpočtu, dojde-li k porušení podmínek a povinností stanovených zákonem, se nahrazuje oprávněním uložit bance vývozce povinnost zaplatit do státního rozpočtu penále až do výše částky vyplacené bance vývozce jako dorovnání úrokových rozdílů ode dne, kdy nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1. Toto ustanovení zabraňuje tomu, aby banka vývozce měla prospěch ze svého protiprávního jednání. Je ponecháno na uvážení Ministerstva financí, zda k uložení uvedené sankce přistoupí, přičemž Ministerstvo financí bude přihlížet ke všem okolnostem konkrétního případu, zejména k tomu, do jaké míry se skutečnost, která byla důvodem pro vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů, projevila v provádění dorovnávání. V § 7d odst. 13 se vylučuje použití správního řádu s určitými výjimkami. Důvodem pro vyloučení správního řádu je skutečnost, že obdobně jako rozhodování o zařazení vývozních úvěrů do IMU, ani rozhodování o vyřazení vývozního úvěru z IMU nepředstavuje tradiční výkon vrchnostenské správy, nýbrž má daleko blíže k poskytování dotací ze státního rozpočtu. Ze správního řádu se použijí pouze ustanovení o počítání času, tj. § 40 správního řádu, a ustanovení o doručování, tj. § 19 a násl. správního řádu. K článku II. Účinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2013. V Praze dne 20. 6. 2012 Helena Langšádlová, v.r. Václav Kubata, v.r. Lenka Andrýsová, v.r.
Ivan Fuksa, v.r. Jan Bureš, v.r. Jiří Rusnok, v.r.
