Základy podnikání. obchodní právo

Základy podnikání obchodní právo 1. Obecná charakteristika obchodního práva 1.1. Pojem, postavení, příslušnost a působnost, zásady obchodního práva 1.2. Charakteristika podnikání, obchodní a živnostenský rejstřík, podnikatel, podnikání, podnik 2. Individuální podnikání 2.1. Vymezení živnosti, všeobecné a zvláštní podmínky k provozování živnosti, živnosti ohlašovací a koncesové, jejich prokazování 2.2. Kontrola v oblasti živnostenského práva 3. Společné podnikání, zásady právní úpravy obchodní společnosti, osobní (smíšené) společnosti 3.1. Charakteristické znaky společností osobních a společností kapitálových, založení a vznik společnosti, obchodní firma a její ochrana, základní kapitál, vklad společníka, obchodní podíl, vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku, práva a povinnosti společníků, orgány společnosti,

PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně‐správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s

IČ: 25840886 DIČ: CZ25840886 Č. účtu: ČS Havířov 1721792399/0800

tel.: +420 596 411 350 fax: +420 597 579145 e‐mail: [email protected]

V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov

www: www.incev.cz

zrušení a zánik společnosti, zrušení s likvidací, průběh likvidace, zrušení bez likvidace 3.2. Vznik, změna a zánik veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, vznik, transformace a zánik společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti 3.3. Ostatní podnikatelské subjekty – družstvo, státní podnik, sdružení právnických osob, nadace a další podnikatelské subjekty 4. Subjekty obchodního práva 4.1. Postavení fyzické osoby v právních úkonech obchodního práva, právnické osoby a jejich způsobilost k právním úkonům a jednání v právních vztazích 4.2. Druhy právních úkonů, odpovědnost v závazkových vztazích, odpovědnost za prodlení, odpovědnost za vady, odpovědnost za škodu, bezdůvodné obohacení 5. Závazkové právní vztahy 5.1. Vztah občanského a obchodního práva, prvky závazkového práva, prvky závazkového právního vztahu, vznik, změna a zánik závazkového právního vztahu, zajišťovací instrumenty v závazkových vztazích 5.2. Vybrané smluvní vztahy – kupní smlouva, smlouva o dílo, nájemní a podnájemní smlouva, smlouva o prodeji podniku, smlouva o koupi






www: www.incev.cz

najaté věci, smlouva mandátní, smlouva komisionářská, smlouva o přepravě věci, smlouva o obchodním zastoupení atd. 6. Řešení obchodních sporů, konkurzní a vyrovnávací řízení 6.1. Organizace soudů, pravomoc, věcná, funkční a místní příslušnost, účastníci řízení 6.2. Zahájení, průběh soudního řízení, jednotlivé formy soudních rozhodnutí, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí, rozhodčí řízení 7. Opravné prostředky a výkon rozhodnutí 7.1. Řádné a mimořádné opravné prostředky – odpor, odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost 7.2. Předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí, exekuce, dražby mimo výkon rozhodnutí

Právo a podnikání I. Význam právní úpravy podnikání Právo a podnikání jsou spolu nerozlučně spojeny. Podnikání je organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků či služeb. Právní úprava podnikatelských aktivit vychází ze specifik vývoje podnikání v každém






www: www.incev.cz

státě, je tedy ovlivněna činiteli politickými, geografickými, sociologickými, kulturními a dalšími.

Pojetí právní úpravy podnikání v evropských zemích

Obchodní právo představuje lex specialis k právu občanskému. Občanské právo je obecným základem (lex generalis), na kterém je postaveno právo obchodní jako soubor speciálních norem, které stanoví odlišnosti v právním statutu obchodníků a obchodů od obecných ustanovení občanského zákoníku. Ekonomický vývoj přinesl vytvoření zvláštních účelových disciplín, které úzce souvisejí s tradičním obchodním právem, avšak liší se některými aspekty, např. právo insolvenční, daňové, právo hospodářské soutěže, právo směnečné.

Soukromoprávní úprava právních vztahů v podnikání

Soukromoprávní úprava podnikatelských vztahů je dána spojením občanskoprávních základů podnikání a obchodního práva jako účelově vytvořeného souboru právních norem (více či méně odpovídajících obsahu obchodního zákoníku jako jeho základního pramene). Vztah občanského a obchodního práva lze vymezit jako vztah obecného a speciálního právního předpisu.






www: www.incev.cz

Za obchodní právo je tedy možné považovat ty normy soukromého práva, které upravují právní postavení podnikatelů a odchylky v režimu jejich právních vztahů od obecných předpisů občanského práva.

Veřejnoprávní úprava právních vztahů v podnikání Právní úprava podnikání má v zásadě charakter úpravy soukromoprávní; předpokládá vzájemnou rovnost subjektů. S touto soukromoprávní úpravou souvisí řada právních předpisů, které obsahují veřejnoprávní normy. Stát tedy vytváří jakýsi jednotný rámec pro všechny podnikající subjekty v podobě příkazů, omezení a povinností, jež souvisejí s prosazením celospolečenských zájmů na určitém způsobu regulace, ochrany a vývoje podnikatelského prostředí. Tyto a mnohé další zájmy jsou upraveny zákony, které se týkají především práva správního, finančního a procesního.

Podnikání a podnikatelé Podnikání je podle obchodního zákoníku samostatná soustavná činnost, prováděná podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Všechny uvedené znaky musí být naplněny současně. Samostatnost podnikání znamená, že podnikatel samostatně sám za sebe rozhoduje.






www: www.incev.cz

Soustavnost podnikání znamená, že výdělečná činnost není vykonávána jen příležitostně. Podnikání vlastním jménem znamená, že podnikatel svou obchodní či jinou podnikatelskou činnost provozuje pod svou obchodní firmou nebo pod svým jménem. Podnikání na vlastní odpovědnost se rozumí, že podnikatel je odděleným právním subjektem a odpovídá za výsledky podnikatelské činnosti.

Podnikatelé a jejich členění Obchodní zákoník vymezuje pojem osob, kterým poskytuje status podnikatele. Dělí je do čtyř skupin v závislosti na způsobu (druhu) jejich registrace. a) osoby zapsané do obchodního rejstříku; b) osoby zapsané do živnostenského rejstříku; c) osoby zapsané ve speciálních rejstřících či seznamech; d) osoby provozující zemědělskou výrobu






www: www.incev.cz

Živnostenské podnikání Rozdělení živností Podle vzniku živnostenského oprávnění jsou živnosti rozděleny na ohlašovací, jež mohou být provozovány jen na základě ohlášení, a koncesované, jež mohou být provozovány jen na základě koncese.

Živnosti ohlašovací Ohlašovací živnosti je možno provozovat na základě ohlášení, pokud ohlašovatel splňuje podmínky stanovené zákonem. Tedy není třeba souhlasu či rozhodnutí živnostenského úřadu.

Ohlašovací činnosti se dále člení na řemeslné, vázané a volné.

Jejich výčet je:

Živnosti řemeslné – ohlašovatel musí prokázat způsobilost

Živnosti vázané – je u nich stanovena povinnost doložit další odbornou způsobilost.

K provozování živností volných není třeba žádné odborné způsobilosti.






www: www.incev.cz

Živnosti koncesované U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění na základě udělení koncese, tj. státního povolení.

Provozování živnosti – vznik, změna a zánik Živnost může být provozována fyzickou nebo právnickou osobou. Oprávnění podnikat vzniká dnem ohlášení živnosti. Jedná‐li se o provozování živnosti zahraniční osobou nebo tuzemskou právnickou osobou, vzniká teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku.

Podmínky pro provozování živnosti

Mezi všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickou osobou patří: ‐ dosažení věku 18 let ke dni vzniku živnostenského oprávnění, ‐ plná způsobilost k právním úkonům, ‐ bezúhonnost.






www: www.incev.cz

Omezení k provozování živnosti Živnost nemohou provozovat fyzické, popř. právnické osoby, u kterých zákon stanoví omezení. K těmto omezením patří například: a) prohlášení konkursu na majetek osoby, jestliže soud rozhodl, že provozování podniku úpadce musí být ukončeno; b) období tří let od ukončení konkursu nebo zamítnutí návrhu na konkurs pro nedostatek majetku; c) uložení trestu zákazu činnosti soudem nebo orgánem státní správy po dobu, kdy tento zákaz trvá; povolení živnosti by představovalo maření účelu tohoto trestu.

Živnostenský úřad, jeho úkoly a pravomoci Kontrolní a sankční pravomoci Živnostenský úřad sleduje, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních zákonů, které se na živnostenské podnikání vztahují, a podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině.






www: www.incev.cz

Živnostenský rejstřík Živnostenské úřady vedou údaje o podnikatelích v jejich územní působnosti. Do živnostenského rejstříku se u fyzických osob zapisují zejména tyto údaje: ‐ jméno a příjmení, ‐ státní občanství, bydliště, u zahraniční fyzické osoby místo pobytu, rodné číslo nebo datum narození, ‐ identifikační číslo, ‐ obchodní jméno a údaje identifikující odpovědného zástupce, ‐ u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, dále identifikační údaje fyzických osob, které jsou statutárním orgánem, identifikační údaje odpovědného zástupce, ‐ u osoby právnické i osoby fyzické předmět podnikání, druh živnosti, provozovny, doba platnosti živnostenského oprávnění, datum vzniku oprávnění, datum zahájení provozování živnosti, pozastavení nebo přerušení provozování živnosti, datum zániku živnostenského oprávnění, ‐ další doplňující údaje, které charakterizují podnikatelskou činnost. Živnostenský rejstřík je veřejný a obsahuje zejména: ‐ obchodní jméno, ‐ ‐ ‐ ‐

místo podnikání, sídlo, předmět podnikání, identifikační číslo, zřízení provozovny. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ





www: www.incev.cz

Oprávnění se prokazuje výpisem z živnostenského rejstříku.

Zánik živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění zaniká:

smrtí živnostníka; jako výjimka je připuštěno, aby i po smrti podnikatele v provozu živnosti pokračovali až do skončení dědického řízení dědicové ze zákona, dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, a správce dědictví. Povinnost zrušit živnostenské oprávnění má úřad vždy, pokud: ‐ živnostník o to požádá, ‐ podnikatel přestane splňovat podmínky pro provozování dané živnosti, ‐ u podnikatele nastane některá z překážek v podnikání. Živnostenský úřad může zrušit oprávnění, jestliže: ‐ podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky provozování živnosti.






www: www.incev.cz

Právo a podnikání II. Firemní a rejstříkové právo Obchodní firma, právnické osoby a fyzické osoby Obchodní firma je nedílnou součástí podnikání fyzických i právnických osob. Představuje individualizační znak podnikatele, a je jí proto poskytována i právní ochrana. Obchodní firmou se rozumí název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Obchodní firmou fyzické osoby, která je zapsána do obchodního rejstříku, je její jméno a příjmení. Fyzická osoba, která není zapsána do obchodního rejstříku, obchodní firmu nemá a právní úkony činí pod svým jménem a příjmením, při čemž může rovněž používat odlišující dodatek. Obchodní firmou právnické osoby je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku. Tento název nesmí být zaměnitelný nebo klamavý.

Právní ochrana obchodní firmy Protože obchodní firma představuje nehmotný statek podnikatele, musí právní řád poskytovat ochranu tohoto statku.






www: www.incev.cz

Kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním obchodní firmy ze strany jiného subjektu, může proti neoprávněnému uživateli uplatnit několik nároků, a to kumulativně: a) může žádat, aby se rušitel takového jednání zdržel a odstranil závadný stav. b) lze požadovat přiměřené zadostiučinění, c) jestliže byla způsobena škoda, lze se její náhrady domáhat.

Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje, týkající se podnikatelů, popř. jiných osob. Řízení ve věcech zápisu do obchodního rejstříku probíhá podle občanského soudního řádu. Obchodní rejstřík vedou krajské soudy. Místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo právnická osoba nebo místo podnikání osoba fyzická. V praxi má zápis určité skutečnosti do obchodního rejstříku právní účinek dvojího druhu. Jde o zápisy konstitutivní a deklaratorní. Právní účinek konstitutivních (právotvorných) zápisů je podmíněn provedením tohoto zápisu. Bez provedení zápisu by taková skutečnost právně neexistovala. Konstitutivní účinek mají např. zápisy: ‐ vzniku společností, ‐ zvyšování a snižování základního kapitálu,






www: www.incev.cz

‐ prokuristy, ‐ obchodní firmy při její změně, ‐ výmaz společnosti. Pokud zákon neobsahuje výslovnou úpravu konstitutivních účinků, má zápis účinky deklaratorní. Ty pouze konstatují existenci skutečnosti, protože tato skutečnost právně existuje nezávisle na zápisu ode dne svého vzniku.

Subjekty zapisované do obchodního rejstříku a) subjekty, které musí být zapsány povinně; b) subjekty, které mohou být zapsány. Povinně zapsány do obchodního rejstříku musí být obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o kterých to stanoví zákon. Subjekty, které se zapsat mohou, jsou české, fyzické osoby; ty se do obchodního rejstříku zapisují zásadně na vlastní žádost.

Sbírka listin Významnou součástí obchodního rejstříku je sbírka listin, která zajišťuje všem osobám přístup k určitým důležitým informacím o společnostech. a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina; b) zakladatelská smlouva akciové společnosti, nebo usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti, usnesení ustavující schůze družstva, provedené notářským zápisem;






www: www.incev.cz

c) stanovy akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným; d) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, o odvolání; e) účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření; f) rozhodnutí o zrušení právnické osoby; g)posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti; h) rozhodnutí soudu vydané podle insolventního zákona.

Údaje zapisované do obchodního rejstříku

K těmto údajům patří: a) obchodní firma, tj. název; b) sídlo právnické osoby a místo podnikání fyzické osoby; c) identifikační číslo (IČ), přidělené rejstříkovým soudem; d) předmět podnikání nebo činnosti; e) právní forma právnické osoby; f) jména a adresy statutárních orgánů, včetně rodných čísel těchto osob; g) způsob jednání těchto osob; h) vstup společnosti do likvidace s uvedením jména, popř. dalších údajů o likvidátorovi; i) prohlášení konkursu.






www: www.incev.cz

Právo obchodních společností Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou právnické osoby založené za účelem podnikání. Jedná se v podstatě o zvláštní právní formu sdružování osob (fyzických i právnických) ke společnému výkonu podnikání. Obchodní společnosti mohou být zakládány jen jedinou osobou, a to fyzickou i právnickou v případě společnosti s ručením omezeným a pouze právnickou osobou v případě akciové společnosti.

Formy obchodních společností a její základní principy Obchodní právo tradičně rozlišuje společnosti osobní a kapitálové obchodní. Osobní společnosti jsou založeny na osobní účasti společníků, fyzických, popř. právnických osob. Pro společníky je ze zákona předepsáno osobní, tj. neomezené ručení, odpovídají za tyto závazky (veškerým svým majetkem). Společnosti nevytvářejí povinně základní kapitál. Nejsou tedy povinné ani počáteční vklady do společnosti. Mezi osobní společnosti řadíme společnost veřejnou obchodní a společnost komanditní. Kapitálové společnosti jsou založeny na vkladech společníků do majetku společnosti při jejím založení (do základního kapitálu). Nepředpokládají osobní účast společníků na podnikání a omezují rozsah jejich ručení na dosud nesplacené části vkladu.






www: www.incev.cz

Mezi kapitálové společnosti řadíme společnost s ručením omezeným a společnost akciovou. Obchodní zákoník zná čtyři druhy právnických osob, a to: ‐ veřejnou obchodní společnost, ‐ komanditní společnost, ‐ společnost s ručením omezeným, ‐ akciovou společnost. Účastníci obchodních společností jsou nazýváni společníci. Dělí se na: a) společníky s ručením omezeným – komanditisté a společníci společnosti s ručením omezeným; b) společníky s ručením neomezeným – komplementáři a společníci veřejné obchodní společnosti. Akcionáři (společníci akciové společnosti) neručí za závazky společnosti vůbec.

Základní kapitál a vklady společníků Základní kapitál je majetek společnosti, vytvářený při vzniku společnosti. Je peněžním vyjádřením souhrnu vkladů všech zakládajících společníků, tedy výší příspěvku, ke kterému se společník upíše v zakladatelském dokumentu společnosti. Základní kapitál se vytváří obligatorně u kapitálových společností.

Vztahy společnosti a společníků






www: www.incev.cz

Vztahy mezi společností a jejími společníky jsou vymezeny vzájemnými právy a povinnostmi. Výkon těchto práv a povinností souvisí s vlastnictvím obchodního podílu společníka. Mezi tato práva a povinnosti patří: ‐ právo na informace o společnosti, ‐ právo rozhodování o základních otázkách společnosti, ‐ právo volit orgány společnosti a být volen do těchto orgánů, ‐ povinnost splatit vklad do základního kapitálu za podmínek podle společenské smlouvy, ‐ povinnost ručit za závazky společnosti ve stanoveném rozsahu, ‐ práva majetková, vyplývající z obchodního podílu.

Obchodní podíl Obchodní podíl je základním majetkovým vztahem mezi společníkem a společností. a) na podíl na zisku; b) na podíl vypořádací, a to ke dni zániku členství společníka; c) podíl na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Obchodní podíl je zpravidla dělitelný a převoditelný (výjimkou je podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, který převádět nelze). Podmínky převodu stanoví společenská smlouva. Ta však také může stanovit, že obchodní podíl převoditelný nebude. Z obchodního podílu rovněž vyplývá váha hlasu společníka při rozhodování ve






www: www.incev.cz

valné hromadě (poměr hlasů společníků se ze zákona rovná poměru jejich obchodních podílů).

Zákaz konkurence Fyzické osoby v postavení statutárních orgánů nebo osoby pověřené obchodním vedením společnosti mají na výsledky hospodaření společnosti rozhodující vliv. Z toho důvodu nesmí svého postavení a informací zneužívat a vyvíjet konkurující aktivity ke svému obohacení nebo k obohacení někoho jiného. Proto je zejména pro tyto osoby stanoven zákaz konkurence. Jestliže osoba, na kterou se zákaz konkurence vztahuje, tento zákaz poruší, musí vydat prospěch z obchodu, kterým zákaz porušila, popř. převést tomu odpovídající práva na společnost. V jednotlivých formách společností je zákaz konkurence formulován různě. U veřejné obchodní společnosti se zákaz konkurence vztahuje na všechny společníky. U komanditní společnosti se zákaz konkurence vztahuje na všechny komplementáře. U společnosti s ručením omezeným se zákaz konkurence vztahuje na jednatele. Společenská smlouva může rozšířit zákaz konkurence i na společníky. Nemůže však u jednatelů a dozorčí rady zákaz konkurence zrušit. V tomto smyslu je právní úprava dána kogentně. U akciové společnosti se zákaz konkurence vztahuje na všechny členy představenstva i na dozorčí radu. Zákaz však nelze rozšiřovat na další osoby, např. akcionáře.

Založení a vznik společnosti






www: www.incev.cz

Společnost se zakládá podle své formy společenskou smlouvou. Pokud ji zakládá jen jedna osoba, pak se zakládá zakladatelskou listinou, která má formu notářského zápisu. Až do vzniku obchodní společnosti, jednají za ní její zakladatelé. Vznik společnosti je vázán na zápis do obchodního rejstříku. Návrh musí být podán nejpozději do 90 dnů od založení, nejpozději však ode dne doručení živnostenského oprávnění či jiného povolení. Společnost nabývá právní subjektivitu dnem, kdy usnesení soudu o jejím zápisu nabude právní moci.

Zrušení a zánik společnosti S ukončením podnikatelských aktivit, je spojeno její zrušení a její likvidace. Poté dochází k výmazu společnosti z evidence obchodním rejstříkem. O zrušení společnosti rozhoduje sama společnost, popř. o ní může (v určitých případech) rozhodnout soud. Likvidace, při níž je nutno vypořádat majetkové i jiné nároky, které mají věřitelé a další osoby vůči společnosti, a které má společnost vůči svým dlužníkům. Zrušení společnosti s likvidací se provádí v případě, že společnost je zrušena z těchto důvodů: ‐ uplynutím doby, na kterou byla založena, ‐ dosažením účelu, pro který byla založena, ‐ na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti z důvodů daných zákonem nebo vnitřními předpisy společnosti, ‐ na základě rozhodnutí soudu o zrušení společnosti. Zrušení společnosti bez likvidace nastává:






www: www.incev.cz

‐ v případech, kdy společnost má právního nástupce, tedy subjekt, který po ukončení její činnosti v podnikání pokračuje a přebírá na sebe práva a povinnosti zrušené společnosti ‐ zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu pro nedostatek majetku, pokud ve společnosti žádný majetek nezbývá.

Likvidace společnosti Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Účinek je však jen deklaratorní; likvidaci lze provádět již od okamžiku, kdy o ní bylo řádně rozhodnuto a kdy byl jmenován likvidátor. Povinností likvidátora je činit jménem společnosti úkony směřující k likvidaci, tj. plnit existující závazky, uplatnit pohledávky, přijímat plnění, zastupovat společnost před soudy a jinými orgány. Vstup společnosti do likvidace musí oznámit všem známým věřitelům a zveřejnit v Obchodním věstníku.

Osobní obchodní společnosti Jsou to: a) Veřejná obchodní společnost






www: www.incev.cz

Veřejná obchodní společnost je obchodní společnost, ve které se sdružují alespoň dvě osoby k podnikání pod společnou obchodní firmou; obě také společně a nerozdílně ručí za své závazky veškerým svým majetkem. Společníky mohou být fyzické i právnické osoby. Společenská smlouva veřejné obchodní společnosti musí obsahovat údaje: a) obchodní firma a sídlo společnosti; b) určení společníků; c) předmět podnikání. K obchodnímu vedení je zásadně oprávněn každý společník, který statutárním orgánem, pokud společenská smlouva nepověří obchodním vedením jen jednoho. Zisk určený k rozdělení si dělí společníci rovným dílem, nestanoví‐li společenská smlouva jinak. Ztrátu nesou společníci rovným dílem, není‐li společenskou smlouvou dohodnuto jinak. Společnost se zrušuje, také výpovědí nebo smrtí některého ze společníků, případně také z důvodu exekuce, výkonu rozhodnutí nebo prohlášením konkurzu na majetek některého společníka, stejně tak i v případě ztráty či omezení způsobilosti k právním úkonům některého společníka.

b) Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, jejímiž společníky jsou dva druhy společníků, komplementáři a komanditisté.






www: www.incev.cz

Komplementář ručí (obdobně jako všichni společníci veřejné obchodní společnosti) za závazky společnosti podpůrně celým svým majetkem. Komanditista ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, zapsaného v obchodním rejstříku. Základem komanditní společnosti je neomezené osobní ručení komplementářů, a proto je komanditní společnost řazena mezi osobní společnosti. Obsahuje však i prvky kapitálové společnosti, např. povinnost vkladu komanditistů. Komanditní společnost (stejně jako veřejnou obchodní společnost) je možno založit pouze k podnikatelským účelům. Komplementáři i komanditisté ručí za závazky společnosti solidárně. Ručení komanditistů je omezeno. Za závazky společnosti ručí komplementáři celým svým majetkem; z tohoto vyplývá možnost aktivního ovlivňování každodenní obchodní činnosti. Proto jen komplementáři jsou oprávněni k obchodnímu vedení. Komanditisté mají kontrolní pravomoce.

Kapitálová obchodní společnost Kapitálová obchodní společnost je forma obchodní společnosti, jejímž typickým rysem je shromáždění kapitálu pro podnikání; není zde tedy nutná osobní účast společníků na podnikání. Společnost vytváří povinnou soustavu orgánů, základní kapitál a rezervní fond. Mezi kapitálové společnosti patří společnost s ručením omezeným a společnost akciová.






www: www.incev.cz

a) Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je obchodní společnost, jejíž základní kapitál je tvořen předem stanoveným vklady společníků. Jménem společnosti vystupuje jednatel, jehož jednání je jednáním společnosti. Jednatel může ze své funkce odstoupit, ale musí to oznámit orgánu, který jej zvolil. Společnost je vázána i jednáním jiných osob (např. svých zaměstnanců). Jedná se o nejrozšířenější formu kapitálové společnosti; ručení za závazky je omezeno jen na majetek společnosti. Společník ručí osobně jen do výše souhrnu částek nesplacených vkladů, podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zakladatelem i společníkem může být jediná osoba, maximální počet zakladatelů i společníků je padesát osob, fyzických či právnických. Věřitel společnosti se může domáhat na ručících společnících splnění závazku, pokud společnost svůj závazek nesplní, ačkoliv ji k tomu písemně vyzval. Věřitel může uplatnit svou pohledávku vůči kterémukoliv ze společníků, i proti tomu, který svůj vklad splatil zcela neboť ručení společníků je solidární. To však nemůže, pokud již všichni společníci již zcela splatili a toto splacení je zapsáno v obchodním rejstříku. Pro věřitele je tedy rozhodující stav zápisu v obchodním rejstříku. Společník má práva, která se netýkají přímo majetku, např.: ‐ právo účasti na valné hromadě a hlasování na ní (ze zákona má společník na 1 000 Kč jeden hlas, avšak společenská smlouva může určit jiný podíl hlasů), ‐ právo volit orgány a být volen do těchto orgánů.






www: www.incev.cz

Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným musí být provedena formou notářského zápisu a musí obsahovat náležitosti, které jsou povinně dány zákonem. Základní kapitál činí minimálně 200 000 Kč. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být v případě peněžitých vkladů splaceno minimálně 30 % na každý peněžitý vklad. U společností s jediným zakladatelem (společníkem) je nutno před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku splatit celý základní kapitál. Základními orgány ve společnosti s ručením omezeným jsou: ‐ valná hromada, ‐ jednatel, ‐ dozorčí rada. Společník nemůže jednostranně ze společnosti vystoupit. Účast společníka ve společnosti však může zaniknout: a) převodem obchodního podílu; b) prohlášením konkursu na jeho majetek nebo zamítnutím tohoto prohlášení pro nedostatek majetku, popř. vydáním exekučního příkazu; c) dohodou s ostatními společníky. Zánik společnosti nastává okamžikem výmazu společnosti z obchodního rejstříku.

b) Akciová společnost Základní kapitál je rozvržen na akcie o určité jmenovité hodnotě. Majitelé akcií, akcionáři, jako společníci společnosti za závazky společnosti






www: www.incev.cz

neručí. Při zániku společnosti s likvidací ručí akcionáři do výše svého podílu na likvidačním zůstatku. Právní postavení společníka, akcionáře, je odlišné od postavení společníka v jiných právních formách obchodních společností. Jeho účast na akciové společnosti je vázána na akcii, cenný papír, v němž jsou inkorporována práva akcionáře (tato práva jsou dána zákonnou úpravou a stanovami společnosti, které mohou tam, kde je k tomu zákon zmocňuje, individuálně upravit práva a povinnosti pro danou společnost). Cenné papíry jsou zvláštním druhem majetku; zhmotňují subjektivní práva na nosiči (obvykle na listině, ale i elektronicky). Základními cennými papíry vydávanými akciovou společností jsou akcie a zatímní listy. Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojená práva akcionáře přiznaná mu zákonem a stanovami společnosti, vyplývající z jeho postavení společníka. Součet jmenovitých hodnot akcií musí odpovídat základnímu kapitálu. Veškerý základní kapitál tedy musí být rozvržen na akcie. Akcie může mít podobu listinnou nebo zaknihovanou. Má‐li akcie listinnou podobu, na jejím líci se uvádějí náležitosti požadované zákonem, na rubu bližší informace nebo předtisky pro indosační prohlášení. Listinná akcie na jméno se převádí rubopisem (indosamentem) a předáním. Indosament je jednostranný písemný právní úkon majitele akcie, kterým převádí akcii na osobu uvedenou v indosačním prohlášení. Smluvní konsens stran je vyjádřen tím, že převodce (dosavadní majitel) vyhotoví rubopisné prohlášení, akcii nabyvateli předá a nabyvatel ji převezme.






www: www.incev.cz

U akcií v zaknihované podobě je listina nahrazena zápisem do stanovené evidence. Je zde minimalizováno riziko ztráty, zničení a zfalšování. Lze kdykoliv pořídit výpis z příslušné evidence, usnadňuje se disponování, odpadá nezbytnost fyzického předávání při obchodování. Zůstávají však rizika vyplývající z počítačové kriminality. Evidenci vede Středisko cenných papírů. Akcie může být provedena jako akcie na majitele nebo akcie na jméno. Podle zákona se označení cenných papírů na majitele a na doručitele kryje. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Převádí se smlouvou, která nemusí být písemná, a předáním. Zaknihované akcie na majitele se převádějí registrací ve Středisku cenných papírů. Pokud jsou akcie na majitele listinné, plně garantují anonymitu akcionáře. Při zaknihovaných akciích lze totožnost majitele zjistit z účtu. Akcie na jméno vyžaduje uvedení jména akcionáře. Práva spojená s akcií vykonává osoba uvedená v seznamu akcionářů. Právní úprava v obchodním zákoníku rozeznává dva druhy akcií: a) akcie kmenové; b) akcie prioritní. Kmenové akcie jsou akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva. S prioritní akcií je spojena výhoda v podobě majetkového práva (např. přednostní právo na výplatu dividend nebo na podíl na likvidačním zůstatku. Zatímní list se vydává akcionářům po vzniku společnosti, pokud nebyl ještě zaplacen emisní kurs akcie. Zatímní list nahrazuje akcii; je cenným papírem, který nahrazuje všechny nesplacené akcie upsané touž osobou. Splacením má akcionář právo na výměnu listu za akcie.






www: www.incev.cz

Založení akciové společnosti Akciová společnost může být založena jedním zakladatelem; je‐li to právnická osoba, a to zakladatelskou listinou. Více zakladatelů uzavírá zakladatelskou smlouvu. Akciová společnost může být podle obchodního zákoníku založena: a) s veřejnou nabídkou akcií (základní kapitál činí nejméně 20 milionů Kč); b) bez veřejné nabídky (základní kapitál činí nejméně 2 miliony Kč). Zatímco v zakladatelské smlouvě se sjednávají především vzájemná práva a povinnosti zakladatelů, stanovy určují, jaká práva a povinnosti mají ve společnosti a vůči ní její akcionáři. Součástí zakladatelské smlouvy je proto i návrh stanov. K oběma zakladatelským dokumentům přistupuje dokument třetí, a to usnesení valné hromady. Emisní kurs akcie je částka, za kterou společnost akcie vydává. Upisovatelé, kteří splnili svoje povinnosti, jsou oprávněni účastnit se ustavující valné hromady a hlasovat na ní. Tato valná hromada musí být svolána do 60 dnů ode dne účinného upsání navrhovaného základního kapitálu, jinak se upisování stává neúčinné. Na ustavující valné hromadě musí být rozhodnuto o založení společnosti, schváleny stanovy a schválena konečná výše základního kapitálu. Rovněž je nutno zvolit orgány společnosti.






www: www.incev.cz

Orgány akciové společnosti Orgány akciové společnosti jsou: ‐ valná hromada, ‐ představenstvo, ‐ dozorčí rada. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Akcionář se jí účastní osobně nebo v zastoupení na základě plné moci. Základní vymezení kompetence valné hromady je dáno zákonem. Valná hromada se koná nejméně jedenkrát ročně. Pozvánka musí být uveřejněna podle zákona a stanov a musí obsahovat požadované údaje. Valná hromada je schopna usnášet se, pokud jsou přítomni akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu. Pokud valná hromada není usnášeníschopná, je představenstvo povinno zaslat novou pozvánku, či učinit nové oznámení, a to do 15 dnů ode dne, kdy se měla konat valná hromada původní. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je usnášeníschopná i v případě, že není naplněn limit účasti akcionářů. K přijetí rozhodnutí je nutná většina hlasů přítomných akcionářů, avšak za předpokladu, že právní úpravou není dán požadavek jiný, např. požadavek kvalifikované většiny hlasů (dvoutřetinová, třípětinová, tříčtvrtinová většina). Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí společnost a jedná jejím jménem. Rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny do působnosti jiných orgánů. Za představenstvo jedná navenek každý jeho člen,






www: www.incev.cz

pokud stanovy neurčují něco jiného. Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení. Představenstvo má nejméně 3 členy a rozhoduje většinou hlasů. Nebude‐ li představenstvo pro nedostatečný počet svých členů schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud, a to na dobu, než budou zvoleni noví členové. Každý člen představenstva má jeden hlas. Dozorčí rada musí mít nejméně 3 členy.

Zánik akciové společnosti Valná hromada rozhoduje o zrušení společnosti bez právního nástupce usnesením, kdy je nutný souhlas dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Rejstříkový soud provede výmaz společnosti z obchodního rejstříku, jen bude‐li prokázáno, že všechny akcie společnosti byly zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny.

Družstvo Družstvo je v obchodním zákoníku definováno jako společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít nejméně 5 členů (to neplatí, jsou‐li členy alespoň 2 právnické osoby). Za své závazky odpovídá družstvo celým svým majetkem; členové za závazky






www: www.incev.cz

družstva neručí. Základní kapitál družstva je tvořen souhrnem členských vkladů, přičemž základní kapitál, jehož výše se zapisuje do obchodního rejstříku, musí činit minimálně 50 000 Kč.

Založení družstva

Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze, která: ‐ určuje zapisovaný základní kapitál, ‐ schvaluje stanovy, ‐ volí představenstvo a kontrolní komisi. O průběhu ustavující schůze musí být pořízen notářský zápis; jeho obsahem je též seznam členů a výše vkladů. Přílohou jsou schválené stanovy. Družstvo vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Podmínkou členství může být pracovní vztah člena k družstvu a nevyplývá‐li ze stanov nic jiného, vzniká členství dnem, který byl sjednán jako den vzniku pracovního vztahu, a zaniká dnem zániku pracovního vztahu člena k družstvu. Převod práv a povinností podléhá souhlasu představenstva (neplatí u bytových družstev). Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením. Na rozdíl od obchodních společností vytváří družstvo nedělitelný fond, a to až do částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu družstva. Tento fond se nesmí rozdělit za trvání družstva mezi členy.

Orgány družstva a) členská schůze (nejvyšší orgán);






www: www.incev.cz

b) představenstvo (jako statutární orgán); c) kontrolní komise. Družstvo, které má méně než 50 členů, se nazývá malé družstvo a může mít vnitřní organizaci uspořádanou jinak. Pravomoci představenstva a kontrolní komise má členská schůze. Statutárním orgánem je předseda družstva; nemusí být tedy zvolena kontrolní komise ani ustaveno představenstvo.

Stanovy družstva Základním vnitrodružstevním předpisem, který navazuje na zákon, jsou stanovy. V nich se v mezích daných zákonem individualizují a konkretizují poměry družstva.

Zánik družstva ‐ ‐ ‐ ‐

Zrušení a zánik družstva může být realizováno: usnesením členské schůze, prohlášením konkurzu na majetek družstva, rozhodnutím soudu, uplynutím doby určité.

Právo a podnikání II.






www: www.incev.cz

Právní úprava insolvenčního práva V rámci insolvenčního práva – někdy též označovaného jako právo úpadkové – se regulují postupy při vymáhání pohledávek vůči dlužníkům, kteří jsou v úpadku. Insolvenční zákon umožňuje, aby úpadek či hrozící úpadek byl řešen čtyřmi možnými způsoby. Prvním způsobem je konkurz, druhým reorganizace, třetím oddlužení a čtvrtým zvláštní způsoby řešení úpadku, které se týkají určitých subjektů (např. banky, pojišťovny). O úpadku hovoříme tehdy, jestliže má dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen splatit – je v platební neschopnosti. Kdy není schopen dlužník schopen platit své peněžité závazky, vymezuje InsZ – tedy jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo nesplnil‐li povinnost předložit soudu seznamy svého majetku a závazků. I nadále zůstává druhou definicí úpadku předlužení. O předlužení jde tehdy, má‐li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. K dalším důležitým pojmem patří pojem incidenční spor, čímž označujeme spor vyvolaný konkurzem. Majetková podstata – majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolventního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolventního řízení.






www: www.incev.cz

Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný s výjimkami údajů, které podléhají utajení. Každý má právo nahlížet do insolventního rejstříku, pořizovat si z něj kopie a výpisy. Další nezanedbatelnou roli zastává insolvenční rejstřík při zveřejňování písemností. Stanoví‐li InsZ, že se písemnost doručuje vyvěšením na úřední desce soudu a současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, pokládá se písemnost za doručenou v okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

Procesní úprava insolvenčního práva Procesní subjekty Procesní subjekt může být vymezen jako ten účastník řízení, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, tj. způsobilost vykonávat samostatně procesní úkony, nebo‐li jednat samostatně před soudem. Jako procesní subjekty jsou v zákoně uvedeni: ‐ Insolvenční soud ‐ Dlužník ‐ Věřitelé, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku ‐ Insolvenční správce






www: www.incev.cz

‐ Státní zastupitelství ‐ Likvidátor dlužníka

Postavení soudu V insolvenčním řízení a v incidenčních sporech rozhodují v prvním stupni samosoudci (jediný soudce) krajského soudu. Soud rozhoduje v insolvenčním řízení usnesením. Rozhodnutí soudu jsou účinná zásadně zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Podávání opravných prostředků je omezeno, není přípustná obnova řízení, odvolání je přípustné jen omezeně jen v případech, kdy je rozhodováno autoremedurou.

Postavení insolvenčních správců Insolvenčním správcem může být jak fyzická osoba, tak veřejná obchodní společnost. Insolvenční správce se ustavuje ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Postavení dlužníka Insolvenční řízení lze zahájit ohledně každého dlužníka (fyzická osoba, právnická osoba, podnikatel, nepodnikatel), s výjimkou České republiky (vč. Ministerstev), obcí, krajů, České národní banky, Všeobecné zdravotnické pojišťovny, veřejných vysokých škol.






www: www.incev.cz

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o svém úpadku, nebo se při náležité pečlivosti dozvědět měl. Pokud tak dlužník neučiní, odpovídá věřitelům za škodu, kterou tím způsobil.

Postavení věřitelů Insolvenční zákon upravuje postavení schůze věřitelů jako základního věřitelského orgánu. Další novinkou oproti předchozí právní úpravě obsažené v KV je v insolvenčním zákoně popsaná možnost daná insolvenčnímu soudu, a to zrušit usnesení schůze věřitelů, pokud by výrok tohoto usnesení odporoval společnému zájmu věřitelů. Je‐li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze věřitelů. Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů. Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jeho schůze. Věřitelský výbor je schopen se usnášet, je‐li přítomna nadpoloviční většina jeho členů nebo náhradníků s tím, že rozhodnutí musí být přijato většinou hlasů členů s tím, že nepřítomné členy zastupuje náhradník. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Členové a náhradníci jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo újmu, kterou způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru zaniká jeho odvoláním z funkce, odstoupením z funkce nebo ukončením jeho účasti v insolvenčním řízení.






www: www.incev.cz

Věřitelský výbor zejména dohlíží na činnost správce, poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, uděluje insolvenčnímu správci souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, průběžně schvaluje výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a spravováním majetkové podstaty, může nahlížet do dlužníkova účetnictví a do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce, plní úkoly stanovené mu insolvenčním správcem a je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení. Není‐li volba věřitelského výboru povinná, může schůze věřitelů místo něho zástupce věřitelů.

Insolvenční návrh

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh. Je zahájeno dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (krajský soud, v jehož obvodu má bydliště nebo sídlo dlužník). Insolvenční návrh může být podán jak dlužníkem, tak věřitelem. Vždy však musí obsahovat: označení navrhovatele; dlužníka; skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka; skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh (v případě podání návrhu věřitelem); označení důkazů, kterých se navrhovatel dovolává; počet stejnopisů tak, aby každý komu se doručuje obdržel jeden stejnopis; předepsané přílohy a listinné důkazy. Návrh podaný dlužníkem obsahuje podrobné náležitosti popisu jednotlivých částí majetku a závazků a seznam zaměstnanců. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastanou okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku.






www: www.incev.cz

Zahájení insolvenčního řízení má své důsledky především v tom, že je blokován majetek dlužníka, který dlužník nesmí spravovat, aby nesnižoval jeho hodnotu. Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde‐li o insolvenční návrh věřitele do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria. Moratorium poskytuje dlužníkovi dočasnou ochranu před věřiteli a před možným rozhodnutím o úpadku. Současně dává možnost překonání úpadku nebo dosažení dohody s věřiteli. O návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel. Po dobu moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Moratorium zaniká uplynutím doby, na kterou je vyhlášeno.

Doručování Novinkou úpravy insolvenčního řízení je úprava doručování. Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění a jiné písemnosti insolvenčního soudu nebo účastníků jsou doručovány vyvěšením na úřední desku soudu a současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Okamžikem zveřejnění písemností se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění.

Majetková podstata Insolvenční zákon používá nový pojem majetková podstata, jehož obsahem je majetek osoby, která byla dotčena insolvenčním návrhem.






www: www.incev.cz

V případě, kdy insolvenční návrh podává dlužník, ze zákona do majetkové podstaty patří majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Podal‐li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí. Do majetkové podstaty patří i spoluvlastnické podíly dlužníka. Pokud se některé osoby domnívají, že zapsaný majetek do majetkové podstaty nepatří, mohou podat u soudu tzv. žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Tato žaloba se podává proti insolvenčnímu správci v hmotněprávní lhůtě 30 dnů (tj. poslední den lhůty musí být doručeno již soudu). Po dobu než řízení skončí, nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby.

Přihlášky pohledávek a jejich druhy Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené do rozhodnutí úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, se nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojí. Přihlásit lze i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.






www: www.incev.cz

Kromě obecných náležitostí podání přihláška musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky s uvedením skutečností, na kterých je pohledávka založena. Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence. Nelze‐li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil ve lhůtě 15 dnů. Přihlášky, které nebyly řádně a včas doplněny a opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek. Pohledávky se v insolvenčním řízení třídí do několika skupin: ‐ pohledávky zajištěných věřitelů – uspokojují se z majetkové hodnoty, kterou jsou zajištěny. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva; ‐ pohledávky za majetkovou podstatou – uspokojují se zásadně v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Patří sem zejména: náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce či likvidátora či insolvenčního správce; náhrada nutných výdajů a odměna členů věřitelského výboru; náhrada zálohy na náklady insolventního řízení; pohledávky věřitelů vzniklé ze smluv za trvání moratoria; náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka; daně, poplatky, cla; náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost; pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotnictví; ‐ pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ‐uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Patří sem zejména:






www: www.incev.cz

pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku; pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví; pohledávky státu – úřadů práce za náhradu mzdy; pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem; pohledávky věřitelů na výživném ze zákona; náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty; ‐ pohledávky, které se zásadně neuspokojují v insolvenčním řízení – jde zejména o: úroky; úroky z prodlení; pohledávky věřitelů z darovacích smluv, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka; smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku; náklady účastníků řízení, které jim vznikly účastí v insolvenčním řízení; Přezkoumávání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem. Pokud jde o žaloby o určení popřených pohledávek, podávají se proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů od nezkumného jednání. Insolvenční zákon upravuje zvláštní druhy pohledávek – pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň. Tyto pohledávky se uplatňují vůči insolvenčnímu správci žalobou tak, jakoby insolvenční správce byl v nich dlužníkem. Tato žaloba však nepatří mezi incidenční spory.

Incidenční spory

Spory vyvolané konkurzem se nazývají incidenční spory. Mezi incidenční spory patří zejména: ‐ spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, ‐ spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení, PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ





www: www.incev.cz

‐ spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, ‐ spory na základě odpůrčí žaloby, ‐ spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem.

Neplatné a neúčinné právní úkony v insolvenčním řízení Neúčinnost právních úkonů nemá vliv na platnost těchto úkonů. Jako neúčinné jsou označeny ty právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Rozlišujeme zvýhodňující právní úkony a úkony úmyslně zkracující věřitele. Znevýhodňujícím právním úkonem je takový úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatním věřitelům vyššího uspokojení, než jaké by jinak náleželo v konkurzu. Musí se však jednat o úkon dlužníka v době, kdy již byl v úpadku, nebo o právní úkon, který k úpadku vedl. Tomuto úkonu lze odporovat tehdy, byl‐li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké a nebo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. Lhůta pro odpůrčí žalobu vůči úmyslu a zkracujícímu úkonu dlužníka činí 5 let před zahájením insolvenčního řízení.

Způsoby řešení úpadku Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení se rozumí: ‐ reorganizace, ‐ oddlužení,






www: www.incev.cz

‐ zvláštní způsoby řešení úpadku pro určité subjekty, ‐ konkurz.

Konkurzní řízení Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžením majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkurzu v insolvenčním rejstříku. Na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi, pokud souvisejí s majetkovou podstatou. Pokud by dlužník pokračoval po prohlášení konkurzu v dispozicích s majetkovou podstatou, budou jeho úkony proti jeho věřitelům neúčinné. Soupis majetkové podstaty opravňuje insolvenčního správce v rámci konkurzu ke zpeněžení. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu, nejdříve však po první schůzi věřitelů. V závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží soudu konečnou zprávu a současně s ní též vyúčtování své odměny výdajů. Ke zrušení konkurzu může dojít i v průběhu insolvenčního řízení z jiných důvodů než splněním rozvrhového usnesení: ‐ zjistí‐li se, že nebyl osvědčen dlužníkův úpadek; ‐ zjistí‐li se, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů;






www: www.incev.cz

‐ na návrh dlužníka, jestliže předložil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkurzu souhlas a na níž je úředně ověřena pravost podpisů.

Reorganizace Reorganizace je novým způsobem řešení konkurzu. Reorganizace je definována jako postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova úpadku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou ze strany věřitelů. Ve své podstatě se jedná o regulované podnikání úpadce v průběhu insolvenčního řízení pod dohledem soudu a věřitelů. Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl aspoň částku 100 000 000 Kč nebo zaměstnává‐li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru. Pokud soud neshledá důvody k zamítnutí návrhu, reorganizaci povolí. Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje: ‐ výrok o povolení reorganizace, ‐ informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem; pokud nebyl ustanoven tak výrok o jeho ustanovení, ‐ výzvu, aby ve lhůtě 120 dní dlužník předložil reorganizační plán, nebo aby soudu bez zbytečného odkladu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, ‐ informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby, ‐ výrok o jiných opatřeních týkajících se majetkové podstaty. Po povolení reorganizace dlužníkovi zůstávají, popř. jsou mu vrácena dispoziční oprávnění k majetkové podstatě. Právní úkony, které mají






www: www.incev.cz

k majetkové podstatě zásadní význam, činí dlužník jen se souhlasem věřitelského výboru.

Oddlužení Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem, v případě, že návrh na insolvenční řízení podala jiná osoba, tak do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu. Tento návrh musí být podán na předepsaném formuláři a obsahovat tyto náležitosti: ‐ obecné náležitosti podání, ‐ označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, ‐ údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, ‐ údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Pokud insolvenční soud oddlužení povolí, dochází k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí na schůzi věřitelů, která je svolaná za tím účelem. Dlužník je povinen se této schůze zúčastnit osobně a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů. Oddlužení lze provést: ‐ zpeněžením majetkové podstaty – obdoba zpeněžení u konkurzu; ‐ oddlužení plněním splátkového kalendáře – dlužník je povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo






www: www.incev.cz

při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek. Mezi povinnosti dlužníka po schválení oddlužení patří zejména: ‐ vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost; ‐ zpeněžit hodnoty získané darem a dědictvím a použít je k mimořádným splátkám; ‐ bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání.

Pracovní právo

Vybrané otázky pracovního práva ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

působnost zákoníku práce účastníci pracovně – právních vztahů pracovní smlouva, vznik, změny a ukončení pracovního poměru vedlejší pracovní činnost pracovní řád a pracovní kázeň mzda, náhrady mzdy a náhrada výdajů náhrada škody (předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance za škodu – obecná odpovědnost, odpovědnost za škodu při prac.úrazech a nemocech z povolání, odpovědnost při zvláštních případech) ‐ pracovní spory ‐ právní úkony, neplatnost právních úkonů ‐ zánik práv a povinností z pracovně – právních vztahů






www: www.incev.cz

Základy individuálního a kolektivního pracovního práva Pojem, systém a funkce pracovního práva Pracovní právo upravuje pracovněprávní vztahy, které vznikají při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Za závislou práci se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele. Závislá práce je vykonávána: ‐ ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, ‐ podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem za odměnu ‐ v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, ‐ na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost Pracovní právo tvoří soubor právních norem, které upravují tyto oblasti: ‐ individuální pracovní právo, tedy pracovní poměr zaměstnanců a vztahy vznikající z dohod o práci konaných mimo pracovní poměr, ‐ kolektivní pracovní právo, tedy právní vztahy mezi zaměstnavateli a subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců, ‐ zaměstnanost, tj. regulace vztahů vznikajících při realizaci práva na zaměstnání

Základní zásady pracovního práva Za zásady pracovního práva lze považovat normy upravené v listině základních práv a svobod, ve směrnicích evropských společenství, v úmluvách Mezinárodní organizace práce a v zákoníku práce. Mezi základní zásady patří například: ‐ zásada práva na práci a svobodnou volbu povolání, ‐ zásada smluvní volnosti (zákaz nucené práce),






www: www.incev.cz

‐ zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, ‐ zásada zákazu zneužívání práv (zákaz šikanování). Zaměstnanec má právo domáhat se, aby bylo upuštěno od porušování práv nebo povinností vázaných na rovné zacházení, i právo požadovat odstranění následků tohoto porušování a právo na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. ‐ zásada úplatnosti vykonávané práce, ‐ zásada svobody sdružování k ochraně hospodářských a sociálních zájmů, ‐ zásada bezpečné a hygienické práce.

Subjekty pracovněprávních vztahů Pracovněprávní vztahy upravují vztahy mezi určitými subjekty, jejichž obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Odvozenými pracovněprávními vztahy jsou právní vztahy v oblasti zabezpečení práva na zaměstnání, kontrolní vztahy vznikající při kontrole nad dodržováním pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti. Subjekty pracovněprávních vztahů jsou osoby, kterým pracovní právo přiznává způsobilost vystupovat v pracovněprávních vztazích svým jménem. Mohou jimi být: ‐ fyzické osoby ‐ právnické osoby

Zaměstnanci






www: www.incev.cz

Zaměstnanci mohou být pouze fyzické osoby. Pracovněprávní způsobilost vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky. Dohodu o odpovědnosti může zaměstnanec uzavřít nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku.

Zaměstnavatelé Zaměstnavatelé mohou být právnické osoby nebo fyzické osoby. U fyzické osoby vzniká způsobilost k právním úkonům dosažením věku 18 let. Za právnické osoby jednají v pracovněprávních vztazích: ‐ statutární orgány, ‐ jiní zaměstnanci.

Odborové organizace Odborové organizace vznikají jako zvláštní právnické osoby, jejichž cílem je ochrana zákonných zájmů zaměstnanců, a to na základě zákona. Odborová organizace vznikne dnem, kdy je zapsána do seznamu odborových organizací, který Ministerstvo vnitra ČR. Podmínkou je, že ji založí nejméně 3 zaměstnanci a že alespoň jeden z nich má 18 let. Odborům je přiznána řada oprávnění, reprezentuje všechny zaměstnance, tedy jedná i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.

Pracovní poměr Vznik, změna a zánik pracovního poměru






www: www.incev.cz

Vznik pracovního poměru Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo jmenováním. Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon spočívající v souhlasném projevu občana a zaměstnavatele uzavřít pracovní poměr. Podstatné náležitosti pracovní smlouvy musejí být v pracovní smlouvě obsaženy, jinak je neplatná. Jedná se o: a) druh práce b) místo výkonu práce c) den nástupu do práce Další náležitosti, které si účastníci v pracovní smlouvě dohodli, nesmějí být v rozporu s ustanoveními zákoníku práce. Jsou to zejména: a) konkurenční doložka; b) doba trvání; pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud není např. pracovní smlouvou výslovně určena doba trvání; c) zkušební doba; jedná se o časový úsek od vzniku pracovního poměru, který trvá vymezenou dobu, během níž si může zaměstnanec i zaměstnavatel ověřit, zda jim bude daný pracovní poměr vyhovovat; d) ujednání o mzdě; pokud se jedná o odměňování podle zákona o mzdě, uvádí se v pracovní smlouvě výše mzdy. Lze sjednat výši základní mzdy i podmínky pro přiznání pohyblivých složek mzdy. V případě platu není u jednání tak důležité, neboť zákon o platu jako platový předpis nepřipouští možnost smluvních odchylek;






www: www.incev.cz

e) ujednání o pracovní době; pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na kratší než stanovené týdenní pracovní době, sjednají jiný začátek, případně konec pracovní doby; f) možnost vysílání na pracovní cestu; zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na pracovní cestu pouze tehdy, je‐li tato skutečnost dohodnuta v pracovní smlouvě.

Změna obsahu pracovní smlouvy Ke změnám obsahu pracovního poměru dochází na základě dvoustranného nebo jednostranného právního úkonu zaměstnavatele. U dvoustranného právního úkonu jde o dohodu o změně. Může jít o přeložení do jiného místa či o převedení a přeložení na žádost zaměstnance. Změnu obsahu pracovní smlouvy jako jednostranný právní úkon zaměstnavatele připouští dva případy jednostranné změny, a to převedení na jinou práci a pracovní cesty. Převedení na jinou práci znamená, že jde o jiný druh práce; ta však musí být pro zaměstnance vhodná z hlediska jeho zdravotního stavu. Pominou‐li tyto skutečnosti, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci a pracoviště, pokud se s ním nedohodne jinak. Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu. Důvody převedení jsou v zákoníku práce taxativně vymezeny jako: ‐ obligatorní; zaměstnavatel je povinen zaměstnance převést např. pro dlouhodobou nezpůsobilost konat dosavadní práci, z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu, nemožnosti konat práci podle lékařského posudku,






www: www.incev.cz

‐ fakultativní; zaměstnavatel může převést zaměstnance např. po dobu výpovědní doby pro porušení pracovní kázně, pozbyl‐li dočasně předpoklady pro výkon sjednané práce, na dobu nezbytné potřeby při prostoji zaměstnavatele nebo k odvrácení živelní události. Pracovní cesta je časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce.

Skončení pracovního poměru Zákoník práce vymezuje právní skutečnosti, na jejichž základě může pracovní poměr zaniknout. Jsou jimi: a) právní událost, a to uplynutí sjednané doby nebo smrt zaměstnance; b) právní úkon jednostranný, a to výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době; c) právní úkon dvoustranný, a to dohoda.

Dohoda Dohoda o skončení pracovního poměru vyjadřuje oboustranný shodný projev vůle účastníků se skončením pracovního poměru k určitému dni.

Výpověď Výpověď může dát zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být písemná a prokazatelně doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná. Účinky výpovědi nastávají jejím doručením. Účinky nastanou i tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne. Doručená výpověď může být odvolána






www: www.incev.cz

písemně pouze se souhlasem druhého účastníka. Souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po doručení výpovědí, a končí posledním dnem příslušného měsíce. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce, není‐li v jednotlivé smlouvě sjednána výpovědní doba delší. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodů taxativně uvedených v zákoníku práce: a) rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části; b) nadbytečnost zaměstnance vyvolaná organizačními změnami; c) dlouhodobé zdravotní důvody (nezpůsobilost konat dosavadní práci); d) nesplňování předpokladů nebo požadavků pro výkon práce; e) důvody, které má zaměstnavatel pro okamžité zrušení pracovního poměru ‐ závažné porušení povinnosti, vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, ‐ soustavné méně závažné porušování těchto předpisů, jestliže zaměstnanec byl v posledních šesti měsících v souvislosti s porušením povinností písemně upozorněn na možnost výpovědi. Z těchto důvodů může dát zaměstnavatel výpověď pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dozvěděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl. Jsou to lhůty prekluzivní.






www: www.incev.cz

Ochranu zaměstnanců před výpovědí zaměstnavatele za určitých tíživých sociálních okolností představuje zákaz výpovědi. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď, to je: ‐ v době, kdy je uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, ‐ v době dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce, ‐ v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou.

Okamžité zrušení pracovního poměru Okamžité zrušení je výjimečný způsob ukončení pracovního poměru, když zaměstnanec ze závažných důvodů nemůže pokračovat v pracovním poměru. Pracovní poměr končí dnem doručení okamžitého zrušení druhému účastníkovi. Okamžité zrušení je platné, jestliže má písemnou formu, skutkově vymezený zákonný důvod a je prokazatelně doručeno ve lhůtě. Důvody na straně zaměstnavatele jsou: ‐ pravomocné odsouzení zaměstnance pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, ‐ porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem. Důvody na straně zaměstnance jsou: ‐ zaměstnanec nemůže na základě lékařského posudku dále konat práce a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení posudku na jinou vhodnou práci,






www: www.incev.cz

‐ zaměstnanci nebyla vyplacena mzda nebo náhrada mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti, zaměstnanci v tomto případě přísluší odstupné.

Odstupné Odstupné představuje jednorázové peněžní plnění jako formu odškodnění zaměstnance za ztrátu zaměstnání bez vlastního zavinění. Odstupné náleží zaměstnanci, u něhož je pracovní poměr rozvázán výpovědí nebo dohodou z důvodů organizačních změn. Právní nárok vzniká na zákonné odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Smluvní odstupné může být vyšší; zákon jeho výši neomezuje.

Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru Rozvázání pracovního poměru musí splňovat zákonné podmínky a obsahovat dané právní náležitosti. Pokud některá náležitost chybí, je rozvázání neplatné. Ochrana spočívá v tom, že účastník pracovního poměru může podat u soudu žalobu o určení neplatnosti skončení pracovního poměru, a to nejpozději v prekluzivní lhůtě 2 měsíce ode dne skončení výpovědní doby. Rozváže‐li zaměstnavatel neplatně pracovní poměr a zaměstnanec prokazatelně oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, pak pracovní poměr trvá i nadále. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy za dobu, kdy mu nebylo umožněno konat práci. Rozváže‐li zaměstnanec neplatně pracovní poměr, může na něm zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která mu tímto vznikla.






www: www.incev.cz

Základní pracovní podmínky Odměňování pracovníků Mzda a plat Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci v pracovněprávním poměru mzda nebo plat. Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnancům pracujícím v podnikatelské sféře. Plat se poskytuje zaměstnancům v nepodnikatelské sféře (ve veřejných službách a správě). Zaměstnanec je zařazen do určité platové třídy (podle práce) a platového stupně.

Minimální mzda, zaručená mzda Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Je určena jako hodinová i měsíční při odpracování plné týdenní pracovní doby. V případě, že mzda zaměstnance nedosáhne stanovené minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu. Zaručenou mzdou je mzda, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru.

Splatnost mzdy






www: www.incev.cz

Mzda je splatná po vykonání práce, pozadu za měsíční období, nejpozději v následujícím kalendářním měsíci.

Výplata mzdy Zaměstnancům lze mzdu (nikoli plat) vyplatit též v naturáliích, ovšem jen s jejich souhlasem. Část mzdy, a to ve výši odpovídající minimální mzdě, musí být poskytnuta vždy v penězích. Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, pokud nebylo v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak. Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad s údaji o jednotlivých složkách mzdy a provedených srážkách.

Pracovní doba Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci sjednanou v pracovní smlouvě. Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou. Podle délky se rozlišují tři typy týdenní pracovní doby: a) normální pracovní doba, tj. v rozsahu nejvýše 40 hodin týdně; b) zkrácená pracovní doba bez snížení mzdy může být obsažena jen v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu; c) kratší pracovní doba se snížením mzdy je sjednána v pracovní smlouvě nebo povolena na žádost zaměstnance.






www: www.incev.cz

Pracovní pohotovost, práce přesčas, noční práce Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven mimo pracoviště zaměstnavatele k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit výjimečně jen z vážných provozních důvodů. Za práci přesčas je zaměstnavatel povinen zaměstnanci náhradní volno; jestliže nebylo dohodnuto, pak příplatek ke mzdě. Noční práce je práce konaná v době mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní. Zaměstnancům přísluší za každou hodinu noční práce příplatek ke mzdě.

Odpovědnost za škodu Odpovědnost za škodu a náhrada škody Pracovněprávní odpovědnost vzniká porušením povinností subjektů základního pracovněprávního vztahu, nejčastěji pracovního poměru. Předpokladem jejího vzniku je, že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích má funkce: ‐ preventivně výchovnou, ‐ reparační (satisfakční), ‐ represivní.






www: www.incev.cz

Odpovědnost zaměstnance za škodu Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je odpovědností subjektivní, která je budována výlučně na principu zavinění.

Obecná odpovědnost Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným zanedbáním povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Zaměstnanec odpovídá za škodu, když na hrozící škodu vědomě neupozornil vedoucího zaměstnance nebo proti hrozící škodě nezakročil. Výše náhrady škody činí nejvýše trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Předmětem dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování mohou být pouze předměty, které jsou určeny k obratu nebo oběhu (např. hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu). Zaměstnanec může uzavřít dohodu o odpovědnosti až po dovršení 18 let věku. Škoda se hradí v plné výši, pokud se zaměstnanec odpovědnosti nezprostí zcela nebo zčásti. Jedná se o odpovědnost subjektivní, kdy zavinění zaměstnance se předpokládá. Důkazní břemeno v tomto případě nese zaměstnanec.






www: www.incev.cz

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, přístrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil. Zaměstnanec je povinen nahradit ztrátu v plné výši, pokud se odpovědnosti nezprostí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že škoda vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Zaměstnanec nese důkazní břemeno, jeho zavinění se předpokládá.

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci je v zákoníku práce vymezena jako odpovědnost objektivní bez ohledu na zavinění na straně odpovědného subjektu. Je to odpovědnost za protiprávnost u obecné odpovědnosti a odpovědnost za výsledek u odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Aby se odstranila tato tvrdost zákona, je u objektivní odpovědnosti dána možnost liberace, tedy zproštění se odpovědnosti na základě určitých skutečností. Liberace může být úplná nebo částečná, kdy část odpovědnosti zůstává na zaměstnavateli. Důkazní povinnost má poškozený zaměstnanec.

Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání






www: www.incev.cz

Zaměstnavatel odpovídá za škodu, která vznikla zaměstnanci v pracovním poměru, došlo‐li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci stal cestou do zaměstnání a zpět. Za škodu způsobenou nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracoval naposledy před zjištěním nemoci z povolání v pracovním poměru v takových podmínkách, které mohly vyvolat určitý typ onemocnění. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností za výsledek a vzniká i v případě, že zaměstnavatel dodržel všechny své povinnosti vyplývající z právních a jiných předpisů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jedná se o odpovědnost za protiprávní stav a předpokladem jejího vzniku není porušení právní povinnosti. Při odškodnění náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění se jedná o jednorázovou peněžní částku, která je stanovena na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku podle druhu zranění. Odškodňují se také účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Zemře‐li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, přísluší pozůstalým náhrada: ‐ účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením, ‐ přiměřených nákladů spojených s pohřbem po odečtení pohřebného, ‐ nákladů na výživu pozůstalých, kteří byli na zemřelého odkázáni svou výživou, ‐ jednorázové odškodnění pozůstalých, ‐ věcné škody přísluší dědicům zemřelého zaměstnance.






www: www.incev.cz

Odpovědnost za škodu na odložených věcech Zaměstnavatel odpovídá za škodu na věcech, které zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to na místě k tomu určeném nebo na místě, kde se obvykle odkládají. Škodu zaměstnavatel uhradí v plné výši za běžné věci, které zaměstnanec nosí do práce, nebo do částky 10 000 Kč za věci, které se do práce obvykle nenosí. Nárok zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

Práce konané mimo pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr K základním pracovněprávním vztahům patří také vztahy, které vznikají na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Základní povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů jsou obdobné, z nich nevzniká nárok na dovolenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance, na náhradu cestovních výdajů aj. Výši odměny si proto sjednávají účastníci dohodou.

Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení práce se od pracovní smlouvy liší tím, že sjednaná práce se v této dohodě nevymezuje druhově, ale individuálně. Zaměstnavatel může uzavřít dohodu o provedení práce písemně nebo ústně.






www: www.incev.cz

Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít na opakující se činnosti určené druhově. Forma dohody musí být písemná.

Kolektivní pracovní právo Kolektivní pracovní právo upravuje právní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci reprezentovanými odborovou organizací.

Zabezpečování práva na zaměstnání Zaměstnání zprostředkovávají úřady práce (bezplatně) nebo agentury práce. O vhodné zaměstnání se občan uchází u úřadu práce, v jehož obvodu má trvalý pobyt a který vede evidenci volných pracovních míst. Na základě písemné žádosti je občan zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Uchazeč může být též z evidence vyřazen, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo úmyslně maří součinnost. Znovu může být zařazen do evidence po uplynutí šesti měsíců. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání, kterému úřad práce nezprostředkoval vhodné zaměstnání nebo nezajistil rekvalifikaci do 7 dnů ode dne jeho registrace. Podmínkou je splnění čekací doby, to znamená, že v posledních třech letech před registrací byl zaměstnán alespoň 12 měsíců.






www: www.incev.cz






www: www.incev.cz

Základy podnikání. obchodní právo

Recommend Documents