ZÁKLADY KONFORMAČNÍ ANALÝZY CYKLOHEXANU Potenciální energie mezních konformací cyklohexanového kruhu je znázorněna v následujícím diagramu:
E 43 kJ/mol
položidlička
25 kJ/mol
vanička
21 kJ/mol
zkřížená vanička
0 kJ/mol
Základy konformační analýzy cyklohexanu
židlička
1
Z předchozího diagramu vyplývá, že nejstabilnější konformací cyklohexanu je židličková, přesto ale existují sloučeniny, které jsou nejstabilnější ve vaničkové nebo zkřížené vaničkové konformaci. Tento jev může být způsobený: 1. vazebnými nebo nevazebnými interakcemi mezi substituenty v polohách 1 a 4 cyklohexanu (např. tvorba vodíkových vazeb nebo spojení přes uhlíkový můstek) H O
H N
bicyklo[2.2.2]oktan
pseudonortropin
twistan
2. zapojením do polycyklickém systému, kde je vyžadované napojení druhého cyklohexanu dvěma cis-axiálními interakcemi (např. 8-isotestosteronu) CH3 CH3
H
H
H
O
8-isotestosteron 3. vynucenou konformací kvůli nevazebným interakcím mezi objemnými substituenty, které by se v židličkové konformaci dostaly do axiálních poloh (např. dva terc-butyly u trans-1,3-diterc-butylcyklohexanu nebo cis-1,4-diterc-butylcyklohexanu) H
H3C
CH3
H3C H3C
CH3
CH3
H3C
H
H
CH3
H3C H3C
CH3 CH3
H
trans-1,3-diterc-butylcyklohexan
Základy konformační analýzy cyklohexanu
cis-1,4-diterc-butylcyklohexan
2
Cyklohexany stabilní v židličkové konformaci Je třeba si uvědomit, že každý substituent cyklohexanového skeletu zabírá v prostoru určitou část, kterou nazýváme efektivní sterický objem tohoto substituentu, ten se dá odvodit z van der Walsových poloměrů jednotlivých atomů (což je polovina nejmenší vzdálenosti, na kterou se mohou přiblížit dva stejné atomy v homoatomové molekule, např. dva vodíky v H2). Přiblížení substituentů na vzdálenost menší než jsou tyto poloměry pak vede k odpudivým interakcím, které mohou vyvolat konformační inverzi (tato schopnost je významná zvláště u velkých skupin, např. u terc-butylu, který se používá jako tzv. konformační zámek).
CH3 H3C
CH3 H
U substituovaných cyklohexanů v židličkové konformaci se můžeme setkat s těmito nevazebnými interakcemi:
H 1 x 1,2-diekvatoriální interakce
HA H
H B
H 1 x synklinální interakce
A B
2 x 1,3-diaxiální interakce
Základy konformační analýzy cyklohexanu
H
3
1. MONOSUBSTITUOVANÝ CYKLOHEXAN Ve většině případů je nejstabilnější konformace ta, ve které se substituent vyskytuje v ekvatoriální poloze ( protože nevytváří 1,3-diaxiální interakce s vodíky).
H H
A
inverze konformace
A
H H
Pamatujte si: po překlopení kruhu (inverzi konformace) se sice z axiálních substituentů stanou ekvatoriální a naopak, ale orientace nad nebo pod rovinu cyklohexanového kruhu zůstává vždy zachovaná (nemění se poloha substituentu, ale pouze jeho umístění vůči ose souměrnosti), to stejné platí i pro di- a polysubstituované cyklohexany tzn. že cissubstituovaný cyklohexan v rámci překlopení kruhu nikdy nemůže přejít na trans a samozřejmě ani opačně.
Základy konformační analýzy cyklohexanu
4
2. 1,2-DISUBSTITUOVANÝ CYKLOHEXAN 2.1 dva rozdílné substituenty v poloze 1,2-trans
H H
A
inverze konformace
H A
HH H
B
H B
H
Nejstabilnější konformace je ta, která má substituenty v 1,2-diekvatoriálních polohách, pak je jen jedna 1,2-diekvatoriální interakce mezi substituenty, na jejíž velikost má vliv sterický objem substituentů. Existují však případy, kdy je tato interakce natolik velká, že je kruh nucený přejít do konformace s oběma substituenty uloženými axiálně. Tyto případy jsou ale méně časté a pro naše účely je můžeme zanedbat.
2.2 dva rozdílné substituenty v poloze 1,2-cis
H
inverze konformace
H H
HA H
H B
H H
B
A
V tomto případě musí být vždy jeden ze substituentů v axiální a druhý v ekvatoriální poloze, o tom, který substituent bude ekvatoriálně, rozhoduje velikost 1,3-diaxiálních interakcí s vodíky. Ten substituent, který tvoří silnější 1,3-diaxiální interakce, způsobí překlopení konformeru tak, aby se nacházel v ekvatoriální poloze, kde tyto interakce pominou. Pokud tedy substituent B tvoří větší 1,3-diaxiální interakce než substituent A, tak bude situaci vyjadřovat schéma uvedené výše.
Základy konformační analýzy cyklohexanu
5
Tabulka hodnot 1,3-diaxiálních interakcí (McMurry Organic Chemistry 8th eddition):
H
A
typ substituentu velikost jedné 1,3-diaxiální interakce -CN -F -Cl, -Br -OH -COOH -CH3 -CH2CH3 -CH(CH3)2 -C6H5 -C(CH3)3
Základy konformační analýzy cyklohexanu
0,4 kJ/mol 0,5 kJ/mol 1,0 kJ/mol 2,1 kJ/mol 2,9 kJ/mol 3,8 kJ/mol 4,0 kJ/mol 4,6 kJ/mol 6,3 kJ/mol 11,4 kJ/mol
6
2.3 dva stejné substituenty v polohách 1,2-cis a 1,2-trans Zde platí stejná pravidla jako v předchozích případech, tedy trans-konformace, která může mít oba substituenty v ekvatoriálních pozicích je obecně nejstabilnější formou, za ní následují obě cis-konformace (jsou totožné), mající stejný obsah energie, a nejméně stabilní je ve většině případů trans-konformace s oběma substituenty v axiálních pozicích.
A
inverze konformace
H A
HH A A H
inverze konformace
H
H H
HA A A
Základy konformační analýzy cyklohexanu
A
7
3. 1,3-DISUBSTITUOVANÝ CYKLOHEXAN 3.1 dva rozdílné substituenty v poloze 1,3-trans
H B
H
inverze konformace
H
B
A
H H
H
A
Situace bude záviset na velikosti 1,3-diaxiálních interakcí jednotlivých substituentů (stejně jako u 1,2-cis). Ten substituent, který tvoří silnější interakce s 1,3-diaxiálně položenými vodíky, přejde do ekvatoriální polohy (ve schématu výše je to substituent B). Existují případy, kdy jsou oba substituenty natolik objemné, že je vyžadováno, aby byly oba v ekvatoriální poloze, pak ale musí přejít konformace cyklohexanu do zkřížené vaničky (viz strana 2).
3.2 dva rozdílné substituenty v poloze 1,3-cis
H
H
inverze konformace
A B
H
H H B
A
Situace je podobná jako u 1,2-trans, nejstabilnější konformace je ta, s oběma substituenty umístěnými ekvatoriálně (protože je prostá 1,3-diaxiálních interakcí).
Základy konformační analýzy cyklohexanu
8
3.3 dva stejné substituenty v poloze 1,3-trans a 1,3-cis Zde platí stejná pravidla jako v předchozích případech, tedy cis-1,3-diekvatoriální konformace je obecně nejstabilnější formou, za ní následují obě trans-konformace (jsou totožné), mající stejný obsah energie a nejméně stabilní je cis-1,3-konformace s oběma substituenty v axiálních pozicích.
H
H
inverze konformace
A
A
H
H
A
A
H
A
inverze konformace
A H
Základy konformační analýzy cyklohexanu
H
A H
A
9
4. 1,4-DISUBSTITUOVANÝ CYKLOHEXAN 4.1 dva rozdílné substituenty v poloze 1,4-trans
H B
B
inverze konformace
H H
H
A
H H H
H
A
Nejstabilnější je konformace s oběma substituenty v ekvatoriálních polohách, protože nejsou vytvářeny žádné 1,3-diaxiální interakce substituentů s vodíky (analogicky jako u 1,2-trans a 1,3-cis).
4.2 dva rozdílné substituenty v poloze 1,4-cis
H H
A B
H
inverze konformace
H H
B
H H H
A
Tady je situace podobná jako u 1,2-cis a 1,3-trans disubstituovaných cyklohexanů, tzn. že je rozhodující velikost 1,3-diaxiálních interakcí substituentů s vodíky a ten substituent, který vytváří silnější interakce, se přesouvá do ekvatoriální polohy. Opět existují případy, kdy jsou oba substituenty natolik objemné, že je vyžadované, aby byly oba v ekvatoriální poloze, pak ale musí přejít konformace cyklohexanu do zkřížené vaničky (viz strana 2).
Základy konformační analýzy cyklohexanu
10
4.3 dva stejné substituenty v poloze 1,4-trans a 1,4-cis Zde platí stejná pravidla jako v předchozích případech, tedy trans-1,4-diekvatoriální konformace je obecně nejstabilnější formou, za ní následují obě cis-konformace (jsou totožné), mající stejný obsah energie, a nejméně stabilní je trans-1,4-konformace s oběma substituenty v axiálních pozicích.
H A
A
inverze konformace
H
A
H
H
A H
H
H
inverze konformace
A A
Základy konformační analýzy cyklohexanu
A
H A
11
5. KONFORMACE POLYCYKLICKÝCH SYSTÉMŮ 5.1 Dekalin Dekalin existuje ve dvou konformacích cis (obě jsou ale stejné) a jedné trans, v obou cis-konformacích se vytváří 1,3-diaxiální interakce mezi červeně označenými částmi kruhu A, B a vodíky, kdy se každá tato část chová jako axiální substituent druhého cyklohexanu. 1,2-diekvatoriální trans-dekalin, ve kterém žádné 1,3-diaxiální interakce nejsou je nejstabilnější konformací dekalinu, překlopení této konformace na 1,2-diaxiální transdekalin není možné kvůli vysoké deformaci vazebných úhlů, která by v něm po překlopení nastala. Trans-dekalin se dvěma 1,2-diaxiálními vazbami proto neexistuje. U cisdekalinu je naproti tomu překlopení kruhu zcela běžné a obě cis-konformační formy mají stejný obsah energie (resp. jsou totožné). H
H B
A H
A
H B
H H
H H
Základy konformační analýzy cyklohexanu
12