ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE Humánní geografie (dříve též sociální nebo socioekonomická geografie) zahrnuje dílčí disciplíny sociální geografie zaměřené na studium obyvatelstva, sídel, zemědělství, průmyslu, dopravy a služeb. Geografie zemědělství, průmyslu, dopravy a služeb bývají souhrnné nazývány ekonomickou geografií.
1. GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A SÍDEL Demografie – vědní obor zabývající se složením a vývojem obyvatelstva Geografie obyvatelstva – studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých historických, sociálních a přírodních podmínkách
1.1 Růst a vývoj počtu obyvatelstva
Obr. č.1 Růst počtu obyvatelstva
porodnost
1. fáze
2. fáze
3. fáze
4. fáze
úmrtnost
Počet obyvatel
čas Obr. č.2 Demografická revoluce
Poznámky:
_________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________
1
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE Slovníček pojmů Porodnost – počet narozených na 1000 obyvatel ve sledovaném období Úmrtnost – počet zemřelých na 1000 obyvatel ve sledovaném období Kojenecká úmrtnost – počet zemřelých do 1 roku na 1000 živě narozených (téhož kalendářního roku Střední délka života – udává, kolik let života má před sebou osoba určitého věku Plodnost – poměr počtu živě narozených dětí na 1000 žen v reprodukčním věku (15 – 49) ve vymezeném období Hrubá míra (narození, zemřelí, …) – počet událostí vztahujeme k celkovému počtu obyvatel hodnoceného území Přirozený pohyb obyvatelstva – výsledek porodnosti a úmrtnosti ( přirozený přírůstek, úbytek) Mechanický pohyb obyvatelstva – migrace, stěhování, pohyb za prací Hustota zalidnění – poměr počtu obyvatelstva k ploše jím obývané Cenzus – sčítání lidu NEJVĚTŠÍ STÁTY SVĚTA – počet obyvatel 2005 (v tisících) 1. Čína 2. Indie 3. USA 4. Indonésie 5. Brazílie 6. Pákistán 7. Bangladéš 8. Rusko 9. Nigérie 10. Japonsko
1 306 313 1 080 265 295 734 241 973 186 112 162 420 144 319 143 420 128 417 127 765
1.2 Skladba obyvatelstva 1.2.1 Složení obyvatelstva podle pohlaví v Evropě je mírná převaha žen sev. Afrika a Asie – převaha mužů 1.2.2 Věkové složení obyvatelstva a) předproduktivní věk (do 15 let) b) produktivné věk (15 – 65 let) c) poproduktivní věk (nad 65 let) Věková pyramida
-
Typy věkových pyramid
grafické uspořádání věkové struktury populace
PROGRESÍVNÍ
STACIONÁRNÍ
REGRESÍVNÍ Obr. č.3 Věková pyramida ČR 2003
2
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE Poznámky:
_________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ 1.2.3 Rasové složení obyvatelstva Rasa – je skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar lebky, nosu atd.) 1. 2. 3.
Rasa europoidní – 45% obyvatelstva, Evropa, severní Afrika, JZ Asie, přistěhovalci v Sev. Americe, Již. Americe, Austrálii Rasa mongoloidní – 40% obyvatelstva, V + SV + JV Asie, původní obyvatelé Ameriky (Eskymáci, Indiáni) Rasa ekvatoriální – 11% obyvatelstva a) negroidní skupina – Afrika, přistěhovalci v Severní Americe b) australoidní skupina – sever Austrálie, Nová Guinea, Srí Lanka
Smíšené rasové skupiny a) mulati – europoidní + ekvatoriální b) zambové – ekvatoriální + mongoloidní c) mestici – europoidní + mongoloidní 1.2.4 Národnostní složení obyvatelstva Národ – je společenství lidí, které se vyznačuje společným historickým vývojem v jednom územním celku, stejným stupněm společenského a hospodářského rozvoje, společnou kulturou, jazykem a vědomím sounáležitosti Nejpočetnější národy (v milionech obyv.) 1. Číňané 1200 2. Hindustáni 350 3. Američané 260 4. Bengálci 200 5. Brazilci, Rusové 150 Členění jazyků podle národnostní skupin 1.
2. 3.
Indoevropská jazyková rodina a) románské – francouzština, italština, rumunština, španělština, portugalština, … b) germánské – dánština, angličtina, norština, švédština, němčina, islandština … c) baltské – litevština, lotyština d) helénské – nová řečtina e) slovanské – čeština, slovenština, polština, ruština, běloruština, bulharština, … f) keltské – irština, galština, … Uralská jazyková rodina a) ugrofinské - maďarština, finština, estonština, … Altajská jazyková rodina a) altajské – turečtina
1.2.5 Náboženská struktura obyvatelstva 1) Ateisté (nevěřící) - hlavně v komunistických a postkomunistických zemích - výjimky jsou Polsko a Slovensko 2) Křesťanství - podařilo se oddělit církev od politiky a) Římskokatolické - jižní Evropa, Filipíny, Latinská Amerika, Irsko b) Evangelické (protestantské) - severní Evropa, USA, Velká Británie c) Pravoslavné - Balkán, východní Evropa, Etiopie 3
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE 3) Islám - ovlivňuje politiku – problém (kromě Turecka) - je rozšířen od severozápadní Afriky až do jihovýchodní Asie a Indonésie a) Sunité b) Šíté - v menšině, Írán, Irák - mezi Summity a Šíty panují špatné vztahy - špatné postavení ženy ve společnosti - nízká gramotnost - špatné vztahy s USA a Izraelem 4) Buddhismus - východní Asie - Mongolsko, Japonsko, jihovýchodní Asie - nenásilí 5) Hinduismus - Indie, Nepál - silně ovlivňuje běžný život - kasty - karma - osudovost - silný vliv rodiny (řemesla se dědí z otce na syna)
1.3 Rozmístění obyvatelstva na Zemi a) přírodní faktory: vzdálenost od moře, nadmořská výška, klima b)socioekonomické faktory – historicky výhodné zemědělské usedlosti, průmyslové oblasti, urbanizace Základní dva ukazatelé rozmístění obyvatelstva: 1. kvantitativní - hustota zalidnění: • základní ukazatel • vyjadřuje počet obyvatel na 1 km2 • ČR – 131 obyvatel na km2 2. kvalitativní – sídelní struktura: • vyjadřuje poměr mezi městským a venkovským obyvatelstvem • sídelní struktura světa - 49 % ve městech, 51% na venkově • podíl městských obyvatel = stupeň urbanizace (ČR – 75 %) • rozvojový svět – převažuje venkovská populace, s výjimkou Latinské Ameriky Hlavní seskupení obyvatelstva 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
země východní Asie země J a JV Asie státy západní Evropy SV USA a JV Kanady JZ USA La Plata Nilská delta JV Austrálie
Obr. č.4 Hustota zalidnění obyvatelstva v roce 2000
4
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE 1.3 Sídla Obec- základní sídelní jednotka Město : sídlo s určitým minimálním počtem obyvatel (př. 5000), určitým podílem zaměstnaných mimo zemědělství, charakterem zástavby, podílem vícepatrových domů atd. Proces urbanizace : 1. koncentrace obyvatelstva do měst 2. růst počtu obyvatel větších měst a menších měst se speciálními rysy 3. migrační růst největších měst a jejich zázemí 4. formování městského způsobu života → životní rytmus, demografické chování, vyšší mobilita 5. metropolizace – populační rozvoj největších měst a jejich zázemí 6. vznik aglomerací – pohyb obyvatelstva mezi jádrem a zázemím 7. stabilizace podílu obyvatelstva ve městech 8. ztráta obslužných funkcí nejmenších středisek 9. šíření městského způsobu života na venkov 10. přijímání městského způsobu života bez další koncentrace do měst Související procesy: Æ deurbanizace Æ reurbanizace Æ suburbanizace Velkoměsto – město se 100 000 a více obyv.soustřeďující významné hospodářské, administrativní a obslužné funkce (Praha, Brno) Aglomerace – území propojené s velkoměstským jádrem intenzivními hospodářskými a obslužnými procesy a hustou osobní i nákladní dopravou, př. New York, Philadelphia, Ostrava Konurbace – soustava aglomerací, měst a intnezivní využívaného zázemí hustě propojeného dopravními systémy a funkčními vztahy, př. Porýní, Porůří Megapole (megalopole) – propojení významných městských aglomerací př. Tokajdó, Bos-Wash, San-San, Chi-pitts Nejlidnatější města světa (2003, v mil. obyvatel, bez aglomerací) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Bombaj Buenos Aires Karáčí Manila Dilli Sao Paulo Soul Istanbul Šanghaj Dháka
Indie Argentina Pákistán Filipíny Indie Brazílie Korejská republika Turecko Čína Bangladéš
12,383 12,116 10,537 10,233 10,204 10,195 9,631 9,419 9,006 8,942
Poznámky:
_________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________
5
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE 2. Světová ekonomika Vývoj světové ekonomiky:
________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ Sektorová struktura ekonomiky I. II. III. IV.
PRIMÁRNÍ SEKTOR: zemědělství, těžební průmysl SEKUNDÁRNÍ SEKTOR: zpracovatelský průmysl, stavebnictví, nákladní doprava, (těžební průmysl) TERCIÁRNÍ SEKTOR: maloobchod, administrativa, školství, zdravotní péče, služby, bankovnictví, (věda KVARTÉRNÍ SEKTOR: věda a výzkum
a výzkum)
2.1 Zemědělství = odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo, suroviny pro potravinářský a lehký průmysl tím, že pěstuje kulturní rostliny a chová hospodářská zvířata – – – – – –
zemědělství je základní složka socioekonomické sféry studiem zemědělství se zabývá geografie zemědělství (=vědní obor socioekonomické geografie, který studuje zákonitosti a zvláštnosti rozmístění a diferenciace zemědělské výroby) zemědělstvím se ve světě zabývá organizace OSN FAO (=Organizace pro výživu a zemědělství) je to obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata hlavní hospodářské odvětví (od počátku lidstva) zdroj většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových výrobků
Přibližně před 10 000-12 000 lety došlo v rozvoji lidstva k velké revoluci (=způsobilo ji poznání, že potravu lze získávat nejen pouhým sběrem rostlin a lovem zvířat, ale také jejich chovem v zajetí a pěstováním rostlin ze semen)= vznik zemědělství ⇒ lidé se mohli usadit, vyprodukovat více potravin ⇒ můžou se věnovat umění, řemeslům, obchodu(rozvíjet civilizaci) Rozdělení zemědělství: 1)
typy zemědělství:
♦
rozdělení podle formy hospodaření
♦
rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných
♦
rozdělení podle podnebného pásu
♦
ostatní typy zemědělství
6
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE A) rozdělení podle formy hospodaření: 1) samozásobitelské (naturální) zemědělství je zemědělství, které slouží k zabezpečení základních potřeb zemědělců – samozásobitelů. Je už zastaralé a dnes se téměř nepoužívá. Na světových trzích má malý vliv. Škodí mnohem méně životnímu prostředí než komerční zemědělství. Je doménou rozvojových zemí (hlavně tropických zemí). Má 4 hlavní druhy: a)
lov a sběr plodin - tento druh byl v popředí do období mezi 12 000-10 000 lety. V současné době téměř vymizel (pouze až na malé skupiny domorodců z Austrálie, Křováků z jižní Afriky, Pygmejů ze střední Afriky a Indiánů z Jižní Ameriky)
b)
kočovné pastevectví – je založené na pasení ochočených zvířat(dobytka, koz, ovcí, velbloudů, lam, jaků atd.). provádí se obvykle na půdě nevhodné pro pěstování. Mezi známé kočovné pastevce patří: Tuaregové na Sahaře, Fulanové v oblasti Sahelu, beduíni z jihozápadní Asie a Bachtijárové z Íránu.
c)
úhorové hospodářství - je založené na metodě „pokácej a spal”. Objevuje se po zjištění, že některé druhy rostoucích rostlin lze pěstovat ve větším množství. V zalesněných oblastech jsou mýceny malé plochy půdy (=úhory) ⇒ přesouvání. Provozuje se často v oblastech tropických pralesů.
d)
usedlejší formy zemědělství - zemědělci jsou usedlí (tzn. na jednom místě). Vyžadují vyšší stupeň zemědělské techniky (např. využívá pluh). Půda se udržuje vyplevelováním, hnojením, střídáním plodin, zavlažováním
2) komerční (obchodní) zemědělství je.určené k provozování obchodu. Škodí mnohem více životnímu prostředí než samozásobitelské zemědělství. Je moderní, využívá vědeckých metod. Hraje důležitou roli v ekonomice rozvinutých zemí. Intenzivní forma komerčního zemědělství je plantážní zemědělství (= pěstování jedné plodiny na velkých pozemcích). Intenzivní zemědělství bylo zavedeno v tropech, kde se pěstují banány, káva, čaj. Druhy hospodaření v komerčním zemědělství: a) velké farmy pěstující obilniny nebo olejnatá semena b) zahrady se zeleninou, květinami a ovocem c) mlékárenské farmy d) ranče e) smíšené farmy(zemědělské plodiny, dobytek) 3) kolektivní zemědělství není dobrovolné, je nařizováno vládou. Používá se v Číně. Známe dva druhy hospodaření :
♦
státní statky –lidé pracují jako zaměstnanci, kteří dostávají mzdu
♦
JZD(jednotná zemědělská družstva)–lidé si mezi sebe rozdělují produkci a zisky
B) rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných na jeden hektar zemědělské půdy: 1) INTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ je založené na dokonalejší technice, lepší organizaci výroby zvyšující produktivitu práce a dosahující maximální výnosy. Vyžaduje velké vstupy kapitálu. Existuje v oblastech, ve kterých jsou přírodní podmínky pro zemědělství příznivé. Má vysoké výnosy. Rozvíjí se blízko populací velkých měst (kvůli rychlé a levné dopravě, aby se zemědělské výrobky nezkazily). Máme několik typů intenzivního zemědělství:
♦
Zahradnictví - zahrnuje pěstování rostlin v pěstitelských školkách, ve sklenících i na polích. Je několik forem zahradnictví: formy zahradnictví
tržní (komerční) zahradnictví
♦
Mléčné z. - je založené na dojení krav
♦
Smíšené z. je kombinace pěstování plodin a chovu hospodářského zvířectva
zelinářství
7
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE ♦
Středomořské z. ovlivňuje středomořské podnebí (horká, suchá léta a mírné, vlhké zimy). Středomořské zemědělství se objevuje v : oblast Středozemí, střední a jižní Kalifornie, centrální Chile, jihozápadní část Jižní Afriky, jihozápadní část západní Austrálie a jižní část jižní Austrálie. Rozdělujeme letní plodiny (fíky, hroznové víno, olivy, vlašské ořechy) a zimní plodiny (obilniny, zelenina).
2) EXTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ se zabývá obděláváním rozsáhlé rozlohy půdy. Vyžaduje malý vstup kapitálu, vybavení a lidské práce na 1ha. Výnosy z hektaru jsou obecně nízké. Výnosy na 1 pracovníka jsou vysoké, protože téměř všechny práce jsou mechanizovány. Provozuje se:
I. ve venkovských oblastech nebo v oblastech, které mají málo dešťových srážek a disponují druhy půd, které nejsou zvláště úrodné
II. III.
v oblastech, kde je hodnota pozemků malá a kde žije málo lidí ve větších vzdálenostech od trhů v oblastech příliš suchých pro pěstování lesů(především v oblastech pastvin
Oblastmi extenzivního zemědělství jsou : prérie centrální Kanady a USA, severní Mexiko, roviny Venezuely zvané llanos, planiny severovýchodní Brazílie, argentinské pampy, centrální nížiny Austrálie, mírné pahorkatiny Nového Zélandu, suché pastviny jižní Afriky, euroasijské stepi . Existují různé druhy extenzivního zemědělství:
♦
pěstování obilí
♦
extenzivní zahradnictví
♦
chov hospodářského zvířectva
C) rozdělení podle podnebného pásu 1)
tropické zemědělství - v tropickém pásu. Vyskytuje se zde jak samozásobitelské, tak i komerční (plantážnictví). Produkovalo žádané výrobky (koření, vonné esence, suroviny).Tropické plodiny: banány, kakaové boby, káva, palmový olej, rýže, kaučuk(je z kaučukovníku), cukrová třtina, bavlna, juta, tabák
2)
subtropické –je v subtropech
3)
zemědělství v mírných pásech –jsou nejpokročilejší
D) ostatní typy zemědělství
2)
♦
ekologické zemědělství je zemědělství, ve kterém se nepoužívají chemikálie ani léky (místo toho se jako hnojivo používá dobytčí hnůj)
♦
zemědělství oceánů
♦
světové zemědělství
Odvětví zemědělství:
♦
rostlinné (základní odvětví)
♦
živočišné základní odvětví)
♦
lesnictví (samostatné odvětví)
♦
rybolov (samostatné odvětví) 8
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE Zemědělská výroba světa. Z celkové rozlohy pevniny 149,2 mil. km2 využívá lidstvo pro zemědělství asi 36% plochy souše – tj. 53,7 mil. km2. Zemědělství dnes zaměstnává asi polovinu lidí na světě. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVINUTÝCH ZEMÍ – dominuje v něm agroprůmyslový komplex – má vysoký stupeň mechanizace a chemizace – je produktivnější než u rozvojových států Odvětví agroprůmyslového (zemědělsko-průmyslového) komplexu (souhrnu): a) prodej zeměď. výrobních prostředků b) zeměď.výroba c) doprava, skladování, zpracování a odbyt zemědělských surovin a potravin ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ – bývá úzce specializované (monokultury), zaměřená na zahraniční trhy – je nejméně produktivní – dominuje v něm naturální výroba Sektory zemědělství rozvojových zemí: 7 tradiční: - nepoužívá mechanizace ani hnojiv - pěstuje: obilniny, luštěniny, škrobnaté hlízy - žárové hospodářství 7 moderní: - hlavně plantážní zemědělství - využívá stroje, minerální hnojiva, umělé zavlažování Změny v zemědělství v rozvojových státech odstartoval v 60.letech mezinárodní program ke zvýšení produkce potravin zvaný Zelená revoluce. Výsledkem Zelené revoluce byl podivuhodný nárůst výnosů z úrody.Díky Zelené revoluci se např. Indie,Pákistán,Thajsko, Indonésie, Čína staly v produkci obilnin soběstačnými samozásobiteli. Složky Zelené revoluce: (a) snaha o vyšlechtění nových druhů plodin, které by se přizpůsobily přírodním podmínkám rozvojových zemí (b) umělé zavlažování (c) aplikace moderní techniky a chemie Poznámky:
_______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________
9
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE 2.2 Průmysl ▪ Průmysl: ¾ je rozhodující odvětví, které produkuje materiální statky (70% ku 30% zemědělství) ¾ zaměstnává asi 20% ekonomicky aktivních obyvatel, ve vyspělých státech více než ve státech rozvojových (Asijské nově industrializované země a Latinskoamerické nově industrializované země - LANIZ se blíží vyspělým státům), vyspělé země: 30 -40 %, rozvojové země: 10 - 15%. ▪ Skladba světového průmyslu (skladba odvětví): ¾ je v pohybu, mění se ve prospěch moderních odvětví – energetika (jaderná energetika), strojírenství (elektronika) a chemický průmysl (výroba léčiv) - a oslabuje význam tradičních odvětví – některé druhy spotřebního průmyslu (oděvní, obuvnický, těžební, potravinářský). ▪ Státy s největším průmyslovým výstupem: USA, Japonsko, Německo, Čína, VB, Francie, Itálie, Brazílie, Jižní Korea ▪ Klasifikace průmyslu: 1. podle postavení oboru k primární surovině: • těžební průmysl • zpracovatelský průmysl 2. podle užití finálních výrobků: • těžký průmysl – zabývá se produkcí výrobních prostředků • spotřební (lehký) průmysl – zabývá se produkcí spotřebních předmětů Stranou stojí energetický průmysl – má specifický charakter, řadí se do těžkého průmyslu Lokalizační faktory: a) přírodní b) ekonomicko – technické c) sociálně – politické Průmyslové makroregiony 1. 2. 3. 4.
Území USA Evropa Východní Asie Rusko
Poznámky:
________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ Doprava:
10
ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE Ekonomická klasifikace zemí světa podle Mezinárodního měnového fondu: ¾
Člení státy světa na tyto skupiny: 1. rozvinuté (tržní) ekonomiky: • 28 států světa • 2 podskupiny: 1) největší ekonomiky světa, tzv. G7 - USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie, Francie 2) ostatní rozvinuté ekonomiky – 21 zemí, tj. ostatní země západní Evropy, Austrálie, Izrael, Nový Zéland a asijské nově industrializované země (Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur a Hongkong) 2. transformující se ekonomiky: • 28 zemí • 3 podskupiny: 1) střední a východní Evropa 2) Kavkazské a středoasijské republiky 3) Rusko 3. rozvojové ekonomiky: • 128 zemí • nacházejí se ve všech světadílech • Afrika – 50 zemí, Asie včetně Číny – 27 zemí, Střední východ a Evropa včetně Malty a Turecka – 17 zemí, Latinská Amerika – 33 zemí
Nejvýznamnější integrační seskupení na mapě světa: ¾
EU – 25 států - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Německo, Austrálie, Finsko, Švédsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta
¾
ESVO (EFTA) – Evropské sdružení volného obchodu - Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko
¾
NAFTA (North American free trade agreement) - Severoamerická dohoda o volném obchodu - Kanada, USA, Mexiko
¾
MERCOSUR – Společný trh jihu - Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay
¾
ASEAN (Association of South-east Asian nations) – Asociace zemí jihovýchodní Asie - Myanmar (Barma), Laos, Thajsko, Vietnam, Kambodža, Malajsie, Singapur, Brunej, Filipíny, Indonésie, Nová Guinea
¾
OPEC – Organizace zemí vyvážejících ropu – Alžírsko, Libye, Nigérie, Irán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Indonésie, Venezuela
¾
OECD (Organization for economic cooperation and development) – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Irsko, Korea, Lucembursko, Slovenská republika, Austrálie, Polsko, Turecko, Mexiko, Norsko, USA, Nizozemsko, Nový Zéland, Kanada, Portugalsko, Španělsko, Island, Maďarsko, Rakousko, Dánsko, Řecko, VB, Finsko, Belgie, Švédsko, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Švýcarsko, ČR
Slovníček pojmů Hrubý domácí produkt – vyjadřuje celkovou produkci výrobků a služeb státu za určité časové období (1 rok) v daném státě • uvádí se v přepočtu na 1 obyvatele • uvádí se i přepočtený paritou kupní síly – tj. počítá s různými cenami v různých zemích, takže je vyčíslen rovností v cenách zboží Hrubý národní produkt – představuje obdobný ukazatel jako HDP s tím rozdílem, že zahrnuje celkovou produkci výrobků a služeb vytvořenou nejen doma, ale i zahraničí Index lidského rozvoje – (rozpětí 0,0 – 1,0) vyjadřuje civilizační a kulturní vyspělost jednotlivých zemí a jejich životní úroveň na základě desítek kritérií
11
