Dva vzpř vzpřímeně meně jdoucí jdoucí tvorové tvorové zanechali tyto otisky v sopeč sopečném popelu př před 3,5 miliony let
Základy antropogeneze Vznik a vývoj člově lověka
Evoluce primá primátů vznik primá primátů v kř křídě z hmyzož hmyzožravců ravců pohyb brachiací brachiací – komplex horní horních konč končetin schopni uchopit potravu drá drápy byly u řady druhů druhů nahrazeny nehty a prsty se stá stávají vají citlivé citlivé oči primá primátů jsou blí blízko u sebe Æ stereoskopické stereoskopické vidě vidění Æ důlež ležité ité při rychlé rychlém pohybu vě větví tvích dobř dobře rozvinuta koordinace mezi rukou a okem redukce zubů zubů z 44 na 32, heterodontní heterodontní chrup zmenš zmenšení ení čichové ichového a čelistní elistního apará aparátu přítomnost placenty, prodluž prodlužuje se pé péče o potomstvo
Řád Primáti podř podřád: Poloopice (Prosimiae) Prosimiae) podř podřád: Vyšší Vyšší primá primáti (Anthropoidea) Anthropoidea) z
infrař infrařád: Ploskonosí Ploskonosí Platyrrhina (opice nové nového svě světa)
z
infrař infrařád: Úzkonosí zkonosí Catarrhini z nadč nadčeleď eleď: Cercopithecoidea (opice staré starého svě světa) z nadč nadčeleď eleď: Hominoidea z čeleď eleď: Hylobatidae (giboni) giboni) z čeleď eleď: Hominidae z podč podčeleď eleď: Dryopithecinae, Dryopithecinae, Ramapithecinae, Ramapithecinae, Ponginae, Ponginae, Gorillinae z
podč podčeleď eleď: Homininae rody: Australopithecus, Australopithecus, Homo
1
Evoluční vztahy Z fosilní fosilních ná nálezů lezů se předpoklá edpokládá, že se podř podřád Prosimiae a Anthropoidea oddě oddělily asi př před 50 miliony lety. Lidoopi se od opic nové nového a staré starého svě světa oddě oddělili př před ví více než než 30 miliony lety. Šimpanzi se oddě oddělili od linie vedoucí vedoucí k člově lověku př před 4 – 8 miliony let. Šimpanzi mají mají blí blíž k člově lověku než než k orangutanů orangutanům.
2
Obvyklé omyly Omyl: Člověk pochází z opic z
Správně: Šimpanzi a člově lověk jsou ve skuteč skutečnosti dvě dvě linie, které které se vyvinuly ze společ společného př předka
Omyl: Vývoj člověka se dá chápat jako přehlídkový průvod na sebe navazujících druhů, které se mění plynule jeden ve druhý až k Homo sapiens z
Správně: je zde mnoho prá ných linií prázdných mí míst, slepých a souběž souběžných linií. V dané daném čase mohlo koexistovat ně několik druhů druhů hominidů hominidů vedle sebe
Omyl: lidské znaky, např. vzpřímená chůze a velký mozek vznikají souběžně z
Správně: zavá zavádí se termí termín mozaikovitá mozaikovitá evoluce – lidské lidské znaky se vynoř vynořují ují nezá nezávisle na sobě sobě. Např Např. tvorové tvorové kteř kteří zač začali chodit po dvou mě měli ješ ještě velmi malý mozek
Vývojové Vývojové sché schéma
podčeleď: HOMININAE 2 rody: Homo, Homo, Australopithecus Hominizač Hominizační proces: z
Komplex pá pánve a dolní dolních konč končetin – schopnost bipedie -
z
Komplex ruky -
z
diferenciece ruky - jemné jemné úkony opozice palce
Komplex mozku -
z
páteř teř se esovitě esovitě prohýbá prohýbá rozší rozšířření ení pánve a narovná narovnání stehenní stehenních kostí kostí dvojitá dvojitá nož nožní klenba
zvě zvětšová ování mozku gyrifikace
Regrese špič pičáků a řezá ezáků, parabolický zubní zubní oblouk
3
Hominizace
Hominizace
První hominidi V roce 1994 objeven ve východní východní Africe u jezera Turkana Australopithecus anamensis – žil asi před 4 miliony let a chodil po dvou V Egyptě Egyptě nedaleko Hadaru nalezen Ardipithecus ramidus – žil asi př před 4,4 miliony lety, zř zřejmě ejmě na stromech; není není jisté jisté, zda se pohyboval po dvou či po čtyř tyřech
4
Jedno z mož možných sché schémat evoluč evolučního stromu člově lověka V kaž každém př případě padě chodili hominidi 2 miliony let vzpř vzpřímeně meně aniž aniž by se jim zvě zvětšoval mozek. Bipedalismus uvolnil ruce pro sbě sběr potravy nebo pro starost o mlá mláďata. Výroba slož složitých nástrojů strojů přijde mnohem pozdě později.
Australopithecus afarensis „Lucy“ Lucy“ v 1974 nalezeno 40% kostry. stá stáří Lucy je asi 3,2 milió miliónů let Lucy byla asi 1 m vysoká vysoká a chodila po dvou hlava velikosti softballové softballového míčku
Lucy dostala své své jmé jméno po pí písni „Lucy with the sky with diamonds“ diamonds“ od Beatles
Australopithecus afarensis (cca 3,6 – 2,8 mil. let BP)
Mozek má objem 380 – 420 cm3 20-40 kg, 130 cm, všežravý
A. Afarensis a současný člověk
5
Australopithecus africanus (3 – 2,2 milonů milonů let) Australis = již jižní; pithecus = opice první první exemplá exemplář nalezl R. Dart 1924 1,2 – 1,6 m vysoký, 4040-50 kg A. afarensi a A. africanus řadí adíme mezi tzv. „gracilní gracilní hominidy“ hominidy“
Australopithecus africanus „Taungské Taungské dítě“ Nalezeno: vá vápencový lom Taung v Jihoafrické Jihoafrické republice
Taungské Taungské dítě bylo staré staré asi 3 roky
Australopithecus
6
Nejzná Nejznámější místa ná nálezů lezů Australopithé Australopithéců
rod:
HOMO
přelom tř třetihor a čtvrtohor Sapientace – proces změ změn vedoucí vedoucích k Homo sapiens z
Encefalizace -
z z z z
mohutný rozvoj mozku zvýš zvýšení ení čela zmenš zmenšení ení nadoč nadočnicových valů valů zkrá zkrácení cení zubní zubního oblouku, zvě zvětšová ování tělesné lesné výš výšky …..
Rozvoj 2. signá signální lní soustavy Specializace ná nástrojů strojů Artikulovaná Artikulovaná řeč Rozvoj ná nábož boženských a svě světoná tonázorových př představ
Homo habilis 2,2 – 1,6 mil. let BP
1960 Olduvai 140140-150 cm, 4040-50 kg, 550550-750 cm3 sbě sběrač račství ství a lovectví lovectví sociá sociální lní hierarchie mezi muž mužem a ženou první první pracovní pracovní nástroje
7
Homo erectus
(1,9 milionů milionů let – 250 000 let BP) BP = člově lověk vzpř vzpřímený 170 cm, 6060-80 kg nálezy i z oblastí oblastí mimo Afriku (Já (Jáva). větší objem mozku než než H. habilis (H. erectus má 1200 cm3) velké velké lícní cní kosti, kosti, dopř dopředu vystupují vystupující oblič obličej, široký nos, nos, čelisti a patro vyspělá materiální kultura – pěstní klíny
„archaický Homo sapiens“ sapiens“ Nejstarší Nejstarší „post Homo erectus“ erectus“ fosí fosílie jsou staré staré 300 000 let a pochá pocházejí zejí z Afriky Mnoho paleontologů paleontologů seskupuje tyto ná nálezy s ná nálezy neandrtá ch regioná neandrtálců lců a řadou další dalších regionálně lně odliš odlišných asijských a australských materiá materiálů do skupiny „archaický Homo sapiens“ sapiens“ před 250 – 750 tis. lety
2 teorie vzniku moderní moderního člově lověka multiregionální model „out of Africa“
8
Multiregionální model Podle tohoto modelu se moderní lidé vyvinuli z archaického H. sapiens v různých částech světa Velkou genetickou podobnost moderních lidí model vysvětluje občasným křížením mezi sousedními populacemi
Out of Africa Moderní Moderní lidé lidé nevznikli na mnoha mí místech svě světa, ale v Africe, odkud se tito moderní moderní lidé lidé rozptýlili do ostatní ostatních kontinentů kontinentů pomě poměrně rně nedá nedávno Pokud je tato interpretace sprá správná vná, neandrtá neandrtálci nejsou předky moderní moderních lidí lidí Podle „out of Africa“ Africa“ jsou jak neandrtá neandrtálci, tak i „archaický Homo sapiens“ sapiens“ slepé slepé vývojové vývojové větve model podpoř podpořen rozborem mitochondriá mitochondriální lní DNA
Anatomické Anatomické rozdí rozdíly mezi lidmi a lidoopy Velký mozek Bipedie Uzavř Uzavření ení pánve Dlouhé Dlouhé nohy Krá Krátké tké paž paže Páteř teř dvakrá dvakrát esovitě esovitě prohnutá prohnutá Týlní Týlní otvor balancuje lebku
Veké Veké čelisti a zuby KnuckleKnuckle-walking Pánev podlouhlá podlouhlá Krá Krátké tké nohy Dlouhé Dlouhé paž paže Páteř teř prohnutá prohnutá Týlní Týlní otvor ví více vzadu
9
Vzpř Vzpřímená mená postava
Homo sapiens neanderthalensis
(130 000 – 35 000 let BP)
Anteneadrtá Anteneadrtálci – archaický Homo sapiens 160160-170 cm, 6060-70 kg 2 evoluč evoluční skupiny: časní asní a klasič klasičtí neandrtá neandrtálci Lebka: menší menší nadoč nadočnicové nicové valy, vyklenutě vyklenutější čelo, kapacita mozkovny řeč neartikulovaná neartikulovaná, pohř pohřební ební rituá rituály Objem mozku až až 1 700 cm3 (!!) Naleziš Naleziště u ná nás: z jeskyně jeskyně Šipka u Štramberka z Moravský kras z Gánovce u Popradu
Výroba nástrojů strojů
10
Homo sapiens sapiens = anatomicky moderní člověk, žil před 35 000 lety Podle jeskyně Cro-magnon ve Francii 50-10 tis. let Nálezy u nás: z Předmostí u Přerova z Dolní Věstonice, Pavlov z Koněprusy z Mladeč z Brno
Umění
Altamira 16 000 – 14 000 let
Lascaux ve Francii 15 000 – 10 000 let
Cosquer, Cosquer, Francie 27 000 – 19 000 Objeveno 1994
Nepř Nepřímé důkazy evoluce Rudimenty – znaky, které které mají mají všichni lidé lidé – dokazují dokazují vývoj člově lověka z z z
orgá orgány, části, které které ztratily svů svůj význam meziobratlové meziobratlové ploté ploténky ( pozů pozůstatek chordy dorsalis ), kostrč kostrč – ocas, slepé slepé stř střevo, pozů pozůstatek mž mžurky, hrtanové hrtanové chrupavky platysma – sval na krku -hodně hodně vyvinutý u lichokopytní lichokopytníků a vač vačnatců natců
Atavismy – znaky, které které mají mají pouze ně někteř kteří, dokazují dokazují vývoj člově lověka z z z
osmič osmičky ( zub ), bradavič bradavičky na oblič obličeji, Darwinů Darwinův hrbolek – pozů pozůstatek špič piček nadpoč nadpočetné etné obratle a žebra Zmnož Zmnožení ení prsní prsních bradavek a mlé mléčných žláz
11
Shrnutí Shrnutí
Jedno z mnoha mož možných sché schémat
12
