ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 12 S VÝHLEDEM DO ROKU 2015

ANALYTICKÉ ÚDAJE O ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ AMBULANTNÍ PÉČI A

PRŮVODCE PACIENTA

Městská část Praha 12, 4/2010

Zdravotní péče na Praze 12

PŘEHLED ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ AMBULANTNÍ PÉČE NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

PRAHA 12

S VÝHLEDEM DO ROKU 2015

Zpracovatel: Mgr. Zlatuše Rybářová, zástupce starosty

Zpracováno na základě podkladových materiálů z následujících zdrojů: Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo sociálních věcí ČR Magistrát hlavního města Prahy Český statistický úřad Odbor sociálních věcí ÚMČ Praha 12 CODUM s.r.o. Kontaktní adresa: Úřad městské části Praha 12 Písková 830/25, 143 12, Praha 4 - Modřany Telefon: 244 028 111 Fax: 244 402 458, 244 402 445 E-mail: [email protected] Identifikační kód datové schránky: ktcbbxd Web: http://www.praha12.cz

Přehled zdravotní péče byl zpracován v 04/2010 Text je k dispozici na http://www.praha12.cz



Poděkování Chtěla bych poděkovat za spolupráci výkonnému řediteli polikliniky v Modřanech panu MUDr. Františku Fenclovi a také některým praktickým lékařům pro děti, dorost a dospělé, kteří mi pomáhali s odbornými informacemi. Mé poděkování patří i Petru Hánovi, Ladislavu Markovi, Martinu Rothovi. Za finální podobu tohoto dokumentu děkuji Danu Rokosovi i jeho týmu z odboru informačních technologií.



Úvodní slovo Přehled základní zdravotní ambulantní péče na území městské části Praha 12 do roku 2015 popisuje organizaci zdravotní péče v městské části Praha 12 a v příloze „Průvodce informacemi ve zdravotnictví“ je uveden obecný přehled informací pro pacienta. Na základě zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů došlo k přechodu kompetencí na úseku zdravotnictví a zdravotní správy. V souvislosti s převodem těchto kompetencí a reformou veřejné správy na úseku zdravotnictví byla hl. m. Prahou schválena vyhláška č. 27/2002 Sb., kterou přešel výkon státní správy v oblasti zdravotnictví z městských částí na hlavní město Prahu, a to s účinností od 1. 1. 2003. Dlouhodobě je na území městské části Praha 12 rozhodujícím poskytovatelem zdravotní ambulantní péče společnost CODUM s.r.o. sídlící na poliklinice Modřany. V tomto kontextu se přehled zabývá způsobem zajištění ambulantní péče, akutní lůžkové péče a neodkladné péče. Dále pak pohotovostní a záchrannou službou a lékařskou službou první pomoci (LSPP). Z dalších oblastí souvisejících se zdravotní péčí pak lékárenskými službami, dopravou pacientů, lázeňskou péčí a návazností ambulantní péče na péči sociální. Vzhledem k tomu, že městská část Praha 12 nemůže přímo ovlivnit vznik nových lékařských ordinací či nestátního zdravotnického zařízení, měl by tento materiál sloužit především při budoucích jednáních s Magistrátem hlavního města Prahy jako fundovaný podklad pro zajištění dostatečné zdravotní péče v městské části Praha 12. Věřím, že se náš zodpovědný přístup k potřebám občanů pozitivně projeví v praxi. Petr Hána starosta Prahy 12

-4-



Použité zkratky ARO ČR DRNR EKG ES EU HBsAG HCV HIV LSPP LZS MČ MZ ČR PNP RLP RV RZP s.r.o. Sb. SZZ WHO ZZS

anesteziologicko-resuscitační oddělení Česká republika doprava raněných, nemocných a rodiček (převozová služba) elektrokardiograf Evropské společenství Evropská unie hepatitis B surface Antigen, je povrchový antigen viru žloutenky typu B hepatitis C virus, virus žloutenky typu c Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti lékařská služba první pomoci letecká záchranná služba městská část Ministerstvo zdravotnictví přednemocniční neodkladná péče rychlá lékařská pomoc systém součinnosti posádek RZP s lékařem v jiném automobilu rychlá zdravotnická pomoc společnost s ručením omezeným Sbírka zákonů smluvní zdravotnické zařízení World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) zdravotnická záchranná služba

-5-



Obsah Úvodní slovo .............................................................................................................................. 4 Použité zkratky........................................................................................................................... 5 Slovo autora.............................................................................................................................. 10 1. Organizace systému poskytování zdravotní péče................................................................. 11 1.1. Ambulantní péče ........................................................................................................ 14 1.1.1. Základní ambulantní péče ................................................................................ 15 1.1.2. Specializovaná ambulantní zdravotní péče ...................................................... 15 1.1.3. Zvláštní ambulantní péče ................................................................................. 15 1.2. Ambulantní péče v MČ Praha 12 ............................................................................... 16 2. Ústavní péče ......................................................................................................................... 17 2.1. Základní obory akutní lůžkové péče poskytované v ústavních zdravotnických zařízeních .................................................................................................................. 17 2.2. Ústavní péče v MČ Praha 12...................................................................................... 18 3. Preventivní péče ................................................................................................................... 19 3.1. Nároková preventivní péče ........................................................................................ 19 3.1.1. Praktický lékař pro děti a dorost ...................................................................... 19 3.1.2. Praktický lékař pro dospělé.............................................................................. 20 3.1.3 Stomatolog pro dospělé..................................................................................... 20 3.1.4. Stomatolog pro děti a dorost ............................................................................ 20 3.1.5. Gynekolog........................................................................................................ 20 3.1.6. Další hrazená preventivní péče ........................................................................ 20 3.2. Preventivní péče v MČ Praha 12................................................................................ 21 4. Závodní preventivní péče ..................................................................................................... 22 4.1 Závodní preventivní péče v MČ Praha 12................................................................... 22 5. Lékárenské služby ................................................................................................................ 23 5.1. Lékárenské služby v MČ Praha 12............................................................................. 24 6. Neodkladná péče .................................................................................................................. 25 6.1. Pohotovostní a záchranná služba ............................................................................... 25 6.1.1. Činnost zdravotnické záchranné služby........................................................... 25 6.1.2. Činnost lékařské služby první pomoci ............................................................. 26 6.1.3. Činnost ústavní pohotovostní služby ............................................................... 27 6.2. Rozdíl v užití záchranné služby a lékařské služby první pomoci .............................. 27 6.3. Poskytování neodkladné péče v MČ Praha 12........................................................... 28

-6-



7. Dopravní zdravotní služby ................................................................................................... 30 7.1. Dopravní zdravotní služby v MČ Praha 12................................................................ 30 8. Lázeňská péče ...................................................................................................................... 31 8.1. Lázeňská péče v MČ Praha 12 ................................................................................... 31 9. Podmínky pro vznik a práci lékařské ordinace .................................................................... 32 9.1. Podmínky pro vznik a práci lékařské ordinace v MČ Praha 12................................. 34 10. Současný stav základní zdravotní ambulantní péče v městské části Praha 12 – výhled do roku 2015 ..................................................................................................................... 35 10.1. Praktičtí lékaři pro děti a dorost ............................................................................... 38 10.2. Praktičtí lékaři pro dospělé....................................................................................... 39 10.3. Lékaři specialisté s odborností gynekologie ............................................................ 41 10.4. Lékaři specialisté s odborností stomatologie ........................................................... 42 10.5. Základní zdravotní ambulantní péče poskytovaná v jednotlivých mikroregionech.......................................................................................................... 42 10.6. Zhodnocení stavu a vývoje základní zdravotní ambulantní péče............................. 46 11. Ambulantní zdravotní péče specializovaná a zvláštní s návazností na péči sociální v městské části Praha 12 ................................................................................................... 47 11.1. Ambulantní péče zvláštní......................................................................................... 47 11.2. Návaznost ambulantní péče na péči sociální v městské části Praha 12 ................... 47 12. Vyhodnocení zajištění základní primární zdravotní ambulantní péče ............................... 50 13. Průvodce pacienta .............................................................................................................. 51 13.1. Legislativa ................................................................................................................ 51 13.2. Veřejné zdravotní pojištění ...................................................................................... 51 13.2.1. Zdravotní pojišťovny ..................................................................................... 51 13.2.2. Přehled zdravotních pojišťoven ..................................................................... 52 13.2.3. Průkaz pojištěnce ........................................................................................... 52 13.3. Péče v ambulancích.................................................................................................. 53 13.3.1. Informace pro pacienty v ambulantní péči..................................................... 53 13.3.2. Nejčastější chyby a omyly v ambulantních zdravotnických zařízeních ........ 55 13.4. Důležité webové adresy: .......................................................................................... 56 13.5. Seznam lékáren s celodenním provozem ................................................................. 56 13.6. Přehled zdravotnických prodejen na území Praha 4 ................................................ 57 13.7. Přehled poskytovatelů – dopravní zdravotní služby ................................................ 58 13.8. Důležitá telefonní spojení ........................................................................................ 58 13.9. Lékařská služba první pomoci – LSPP .................................................................... 59 -7-



13.10. Prevence ................................................................................................................. 59 13.10.1. Prevence - praktický lékař pro dospělé ........................................................ 60 13.10.2. Prevence - praktický lékař pro děti a dorost ................................................ 60 13.10.3. Prevence – lékař s odborností stomatologie................................................. 61 13.10.4. Prevence - lékař s odborností gynekologie .................................................. 62 13.11. Shrnutí problematiky preventivních prohlídek ...................................................... 62 13.12. Lucemburská deklarace k bezpečí pacientů........................................................... 63 13.13. Strategie cesty ke zvyšování bezpečí pacientů v České republice ......................... 64 13.14. Úloha státu ............................................................................................................. 64 13.15. Mezinárodní spolupráce ......................................................................................... 66 13.16. Odborná veřejnost .................................................................................................. 66 13.17. Pacienti................................................................................................................... 66 13.17.1. Práva pacientů .............................................................................................. 67 13.17.2. Práva dětí v nemocnici ................................................................................. 68 13.17.3. Práva tělesně postižených ............................................................................ 69 13.17.4. Deklarace práv duševně postižených lidí..................................................... 70 13.17.5. Právo osob blízkých na informace o zdravotním stavu pacienta ................. 70 13.17.6. Práva osob pozůstalých................................................................................ 70 13.18. Informovaný souhlas.............................................................................................. 71 13.19. Zdravotnická dokumentace .................................................................................... 72 13.20. Shrnutí procesu snižování rizik ve zdravotnictví ................................................... 72 Příloha - platná legislativa ve zdravotnictví k 1. 3. 2010......................................................... 73 Organizace zdravotnictví .................................................................................................. 73 Zdravotní pojištění ............................................................................................................ 73 Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek.......................................................... 75 Hygiena práce.................................................................................................................... 76 Posudková činnost...................................................................................................... 76 Opatření proti infekčním nemocem ........................................................................... 76 Hygiena obecná a komunální ..................................................................................... 77 Hygiena výživy a předmětů běžného užívání ............................................................ 77 Hygiena dětí a mladistvých........................................................................................ 78 Zdravotní péče............................................................................................................ 79 Léčiva

79

Zdravotnické prostředky ............................................................................................ 80 -8-



Transplantace a bezpečnost lidských tkání a buněk................................................... 81 Péče o ženy a děti....................................................................................................... 82 Postup při úmrtí.......................................................................................................... 82 Posudková činnost - lékařské expertízy ..................................................................... 82 Boj proti tuberkulóze ................................................................................................. 83 Tělesná výchova a sport............................................................................................. 83 Kožní a pohlavní nemoci ........................................................................................... 83 Klinická onkologie..................................................................................................... 83 Psychiatrie.................................................................................................................. 84 Návykové látky .......................................................................................................... 84 Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi ............................................... 84 Přírodní léčebné lázně, přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod ............................................................................................................. 84 Zdravotnické povolání a odborná výchova ................................................................ 87 Pracovní poměry pracovníků ve zdravotnictví .......................................................... 88 Různé

88

-9-



Slovo autora Jsem původní profesí zdravotní sestra. Svou pracovní kariéru jsem zahájila na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v táborské nemocnici. Každý, nejen zdravotník, si uvědomuje, že nejcennějším, co každý člověk má, je zdraví. I proto práci zdravotníků daleko nejvíce považuji za poslání než za zaměstnání. Chtěla bych připomenout, že zdravotnictví prošlo od listopadu 1989 obrovským přerodem. Je zcela běžné, že se používá jednorázový materiál, je používaná nová zdravotní technika, jsou nové zdravotnické pomůcky a nové účinné léky. V dnešní době je kladen velký důraz na celoživotní vzdělávání veškerého zdravotnického personálu, jsou také uplatňovány stále nové zdravotnické standardy kvality ošetřovatelské péče. Přes veškeré snahy odborné veřejnosti je toto povolání v mnohých ohledech podceňováno, což v konečném důsledku má za následek nedostatek zdravotního personálu, a to nejenom zdravotních sester. I když toto poslání - povolání již osmý rok nevykonávám, chtěla bych poděkovat všem, kteří toto poslání vykonávají pro nás ostatní.

- 10 -



1. Organizace systému poskytování zdravotní péče Na území České republiky existují jak státní, tak nestátní zdravotnická zařízení. Téměř všechna zařízení mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami a poskytují pacientům pojištěným u příslušné pojišťovny zdravotní péči – zdravotní služby. Péče o pacienty se rozděluje, dle doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace), na primární, sekundární a terciární 1. Primární péče Zdravotní péče poskytovaná v místě bydliště zdravotnickými odborníky, kteří představují pro pacienty první kontaktní místo. Sekundární péče Specializovaná zdravotní péče poskytovaná specializovanými zdravotnickými odborníky, se kterými pacienti běžně nemají první kontakt. Terciární péče Specializovaná zdravotní péče poskytovaná (obvykle na doporučení zdravotnických odborníků z oblasti primární nebo sekundární péče) specializovanými zdravotnickými odborníky, kteří pracují ve zdravotnickém zařízení disponujícím zaměstnanci a vybavením pro specializovaná vyšetření a specializovanou péči. Zdravotní služby poskytuje soustava zařízení. Tyto služby můžeme rozdělit: • • • • • • • •

1

ambulantní péči, ústavní (lůžkové) péči, preventivní péči, závodní preventivní péče, neodkladnou péči, dopravní zdravotní služby, lázeňskou péči lékárenskou péči zajišťující léčiva, zdravotní pomůcky a stomatologické výrobky.

Definice jsou převzaty z doporučení Komise (ES) 837/2008 v návrhu z 15. 12. 2008

- 11 -



- 12 -



- 13 -



1.1. Ambulantní péče V případě onemocnění se pacient zpravidla obrací nejprve na lékaře tzv. primární péče, který je nejblíže v místě jeho bydliště. Těmito lékaři jsou praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, praktický lékař s odborností stomatolog a praktický lékař s odborností gynekolog. Praktický lékař je průvodcem pacienta soustavou zdravotnictví. Musí rozumět složité zdravotnické soustavě, současně má odpovědnost za zdraví svých registrovaných pacientů a v jejich zájmu účelně koordinuje jejich pohyb zdravotní soustavou. Praktický lékař musí být lékařem s komplexním přehledem o zdravotním stavu občana a o veškeré léčebně preventivní péči, která mu je poskytována i v jiných oborech, a plní funkci strážce systému také z hlediska efektivity poskytované komplexní péče. Pro tuto roli musí být praktičtí lékaři vybaveni patřičnými dovednostmi, znalostmi, ale i zodpovědnostmi a pravomocemi. Dovednosti se týkají jak širokých medicínských znalostí, tak i specifických sociálních, komunikačních schopností. Praktický lékař musí být schopen vhodně ovlivňovat prostředí kolem pacienta a musí být schopen správně (jak v čase, tak místně) delegovat, předávat a zprostředkovávat zdravotní péči. Měl by být vybaven znalostmi místních podmínek a specifik a také schopností tyto informace o měnící se situaci přijímat a flexibilně se podle nich chovat. Aby mohl plnit tuto roli, musí být jeho zvláštní postavení formalizováno a respektováno při všech aktivitách ambulantních a klinických specialistů, včetně pracovníků návštěvní sociální a zdravotní služby, kteří s praktickým lékařem spolupracují a povinně ho informují. Lze se registrovat (přihlásit) pouze k lékaři, který má uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotní péče s pojišťovnou, u níž je pacient přihlášen. Lékař, který pacienta zaregistruje, je jeho registrující lékař a vystaví mu registrační list, kde se zavazuje k soustavné péči o tohoto pacienta, tj. k zajištění základní péče (u praktických lékařů včetně návštěvy u nemocného doma). Pokud pacient přijde ke svému praktickému lékaři a jeho zdravotní stav vyžaduje specializovanou péči, pak v takovém případě pacientovi registrující lékař doporučí specializované zdravotnické zařízení, které má smlouvu s pacientovou zdravotní pojišťovnou a vydá pacientovi doporučení k odborné péči, a to formou písemné žádosti. Pokud se však rozhodne pacient navštívit lékaře specialistu sám z vlastní vůle, doporučení praktického lékaře není nezbytnou podmínkou. Přesto si však pacient může vybrat lékaře specialistu nebo zdravotnické zařízení sám. V případě, že stav pacienta vyžaduje neodkladnou péči (Lékařskou službu první pomoci pohotovost), doporučení praktického lékaře není nezbytné. Lékař může odmítnout zaregistrovat pacienta pouze v případech, kdy by pro něho přijetím dalšího pacienta vzniklo takové pracovní zatížení, které by znemožnilo poskytnout mu kvalitní péči. Lékař ovšem nemůže odmítnout ošetření v případě neodkladné péče (úrazu nebo akutního náhlého onemocnění), po tomto ošetření však předá pacienta jeho ošetřujícímu lékaři.

- 14 -



V případě odmítnutí má pacient právo, aby mu lékař odmítnutí potvrdil písemně. Poté se může obrátit na odbor zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu s žádostí o prošetření. V případě městské části Praha 12 se jedná o Magistrát hlavního města Prahy. Pokud pacient z nějakého důvodu nezná lékaře nebo zdravotnické zařízení, může se informovat na krajském, městském či obecním úřadě, nebo si vyžádat radu od zdravotní pojišťovny, kde by mohl být přijat nebo registrován.

1.1.1. Základní ambulantní péče Základní formou zdravotní péče je péče primární, jejímž úkolem je zabezpečení komplexního, dlouhodobého a soustavného sledování vývoje zdravotního stavu pacienta, se zohledněním všech informací o jeho zdravotním stavu. Součástí je také sledování a koordinace návaznosti poskytování primární zdravotní péče na péči sekundární. Cílem této péče je poskytovat ji co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta, popřípadě zajištění její návaznosti na péči sociální. Primární péče je poskytována jako ambulantní péče, jejíž součástí je i návštěvní služba. Zajišťují ji praktičtí lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních. Kvalita a dostupnost primární péče je zásadní pro další vývoj onemocnění a úrazů, stejně jako péče poskytovaná pacientům po propuštění z lůžkových zařízení nebo po předání pacienta specialistou zpět do péče zvolenému lékaři. Primární péče je u nás zachovávána ve čtyřech odbornostech: praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, praktický lékař s odborností gynekologie, praktický lékař s odborností stomatologie. 1.1.2. Specializovaná ambulantní zdravotní péče Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí specializované ambulantní zdravotní péče, doporučí registrující lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno specializovanou ambulantní zdravotní péči na náležité úrovni poskytnout. Právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení není dotčeno. Odborného specialistu může pacient navštívit i bez doporučení lékaře primární péče. 1.1.3. Zvláštní ambulantní péče Zvláštní ambulantní péče je poskytována pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci.

- 15 -



Tato péče se poskytuje jako: a) domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, b) zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře, c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů, d) zdravotní péče v ústavech sociální péče. Cílem této péče je poskytovat ji co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta, popřípadě zajištění její návaznosti na péči sociální. 1.2. Ambulantní péče v MČ Praha 12 Od osmdesátých let minulého století byla pro území městské části Praha 12 centrem poskytování základní ambulantní péče poliklinika v Soukalově ulici s detašovanými pracovišti například v ulici Daškova, Zárubova a Zdislavická. Dnes je centrem ambulantní péče Poliklinika v Modřanech v ulici Soukalova 3355. V devadesátých letech minulého století vznikla na území městské části celá řada nestátních zdravotnických zařízení, která svým pacientům poskytují ambulantní péči dodnes. Návaznost ambulantní péče na péči sociální v městské části Praha 12 je uvedena v kapitole č. 11. Dopravní obslužnost k poliklinice v ulici Soukalova lze hodnotit kladně, a to ze všech pěti katastrálních území městské části Praha 12. Za návštěvu u praktického lékaře pro dospělé, zubního a ženského lékaře, ambulantního specialisty se platí poplatek 30,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu.

- 16 -



2. Ústavní péče Pokud to vyžaduje charakter onemocnění, doporučí lékař primární péče nebo ambulantní specialista pacientovi léčbu v nemocnici, nebo mu přímo toto přijetí sám dohodne. Pokud je v případě přijetí dítěte do zdravotnického zařízení vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost rodiče (prarodiče či jiného příbuzného, dále průvodce), může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Po skončení léčby v nemocnici je pacient propuštěn. Pacientovi jsou vydány potřebné léky na tři dny a zpráva o způsobu a výsledcích léčení pro jeho registrujícího lékaře (na vydání této zprávy však není právní nárok). V praxi je také možné, že ošetřující lékař zašle tuto zprávu přímo lékaři primární péče nebo ambulantnímu specialistovi, který pacienta do ústavní péče odeslal. Ústavní lůžková péče je vedle nemocniční péče poskytována i v síti odborných léčebných ústavů tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, psychiatrických léčebnách, rehabilitačních ústavech, ozdravovnách, nočních sanatoriích, léčebnách tuberkulózy a respiračních nemocí a lázeňských léčebnách. Byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu. 2.1. Základní obory akutní lůžkové péče poskytované v ústavních zdravotnických zařízeních Vnitřní lékařství - zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou, rehabilitací, posudkovou činností i výzkumem vnitřních nemocí postihujících jeden nebo více vnitřních orgánů. Chirurgie - náplní je diagnostika, prevence a léčba chirurgických onemocnění. Charakteristickým rysem odlišujícím chirurgii od ostatních medicínských disciplín je užívání chirurgických metod (operací), a to jak v diagnostice, tak především v léčbě. Základním oborem chirurgie je všeobecná chirurgie, na kterou navazuje celá řada specializací (hrudní chirurgie, traumatologie, cévní chirurgie, dětská chirurgie, kardiochirurgie, plastická chirurgie, onkochirurgie, gastroenterochirurgie, proktochirurgie, mikrochirurgie, miniinvazivní chirurgie a transplantační chirurgie). Pediatrie - zabývá se dítětem a dospívajícím do 19 let, prevencí, diagnostikou, léčením, rehabilitací, psychologickou a výchovnou péčí, prostředím, ve kterém dítě a dospívající žije, sociálně právní ochranou dítěte. Gynekologie a porodnictví - náplní oboru je prevence, diagnostika, léčba, dispenzarizace, posudková činnost a výzkum nemocí a poruch funkcí ženského pohlavního ústrojí a prsu, péče o ženu a plod v těhotenství, při porodu, v šestinedělí.

- 17 -



2.2. Ústavní péče v MČ Praha 12 Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou v Praze 4 Krč je pro městskou část Praha 12 spádově nejbližší nemocnicí s ústavní péčí, která má velmi dobrou dopravní obslužnost. V nemocnici se hradí poplatek za den hospitalizace 60,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu.

- 18 -



3. Preventivní péče V rámci hrazené péče se u pojištěnců zdravotních pojišťoven provádějí preventivní prohlídky. Účelem preventivních prohlídek je včasné zjištění ohrožení nebo poruch zdraví. Preventivní prohlídky provádí registrující lékař. Obsahem preventivních prohlídek je zjištění údajů nutných pro posouzení zdravotního stavu a zdravotních rizik, jakož i podrobné klinické vyšetření a zajištění potřebných laboratorních vyšetření. Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek stanoví vyhláška. Pojištěnec je povinen podrobit se na vyzvání předepsaným preventivním prohlídkám. Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Preventivní péče má za cíl předcházet nebo snižovat nebezpečí vzniku závažných onemocnění a tím i šetřit následné náklady na léčbu. Poskytuje poučení o tom, jak se chovat, aby bylo možné předcházet problémům se zdravotním stavem nebo tyto problémy omezit a vysvětluje souvislosti, které by mohly vést ke zdravotním problémům. Prevence se soustřeďuje zejména na pacienty s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, na kuřáky, na lidi trpící obezitou a poruchou metabolismu tuků. 3.1. Nároková preventivní péče 3.1.1. Praktický lékař pro děti a dorost Dítě má nárok na tyto prohlídky: celkem devětkrát v 1. roce života, v 18 měsících, ve 3 letech a dále vždy jednou za 2 roky. Součástí prevence je i povinné očkování proti: •

tuberkulóze – očkovaní je provedeno přímo v porodnici,

•

záškrtu, tetanu a dávivému kašli,

•

obrně, haemophilové infekci,

•

spalničkám, příušnicím a zarděnkám

•

hepatitidové infekci „B“;

Od 1. 1. 2010 rodiče dítěte mohou požádat o očkování proti pneumokokové infekci – toto očkování není povinné a je placené zdravotními pojišťovnami. Placené očkovaní na požádání rodičů: Klíšťová encefalitida, hepatitis „A“, varicella, rotavirus, meningokok, chřipka.

- 19 -



Většina zdravotních pojišťoven rovněž podporuje preventivní očkování dětí proti klíšťové encefalitidě. Za splnění určitých podmínek můžete dostat příspěvek na očkování. Více informací naleznete u příslušných zdravotních pojišťoven. 3.1.2. Praktický lékař pro dospělé Od 18 let - nárok na preventivní prohlídku jedenkrát za dva roky. Od 40 let - vyšetření EKG (v čtyřletých intervalech). Od 45 let - kontrola hladiny cukru v krvi, ženy mamografické vyšetření jedenkrát za dva roky. Od 50 let - vyšetření na skryté krvácení do stolice, alternativně lze kolposkopické vyšetření 1x za 10 let V 18, 40, 50 a 60 letech - vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi. 3.1.3 Stomatolog pro dospělé Dospělí mají nárok na preventivní prohlídku jednou ročně s tím, že prevence je prováděna i u ošetření a vyšetření registrovaného pacienta jednou za 1/2 roku. Těhotné ženy mají nárok na 2 prohlídky v průběhu těhotenství. 3.1.4. Stomatolog pro děti a dorost Děti by na první preventivní prohlídku zubů měli rodiče přivést mezi 6 - 12 měsícem života a následně pak dvakrát za rok. 3.1.5. Gynekolog Na preventivní prohlídku má nárok každá dívka při ukončení povinné školní docházky a od 15 let jednou ročně. 3.1.6. Další hrazená preventivní péče •

vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním (nezahrnuje prohlídky pro vydání zdravotního průkazu)

•

očkování stanovená zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a vyhláškou MZ ČR č. 439/2000 Sb. o očkování proti infekčním nemocem, prováděná pracovišti léčebné péče

•

očkování proti vzteklině a tetanu při poraněních a nehojících se ranách

•

očkování proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulinového testu

•

odběry materiálů (v zařízeních léčebné péče) na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření a jejich provedení laboratořemi pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz

•

diagnostika HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostika HIV (v zařízeních léčebně preventivné péče) pro potřeby stanovení

- 20 -



postupů (nezahrnuje anonymní vyšetření a vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí)

3.2. Preventivní péče v MČ Praha 12 Pro preventivní péči platí to samé, co pro ambulantní péči. Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 12 jsou schopna zajišťovat preventivní péči v potřebném rozsahu. Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu.

- 21 -



4. Závodní preventivní péče Základním předpokladem kvalitního výkonu lékařských služeb je znalost konkrétních pracovních podmínek na pracovištích a nároků práce a znalost zdravotního stavu pracovníka. Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci a ochranu zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví na pracovišti, včetně prevence úrazů. Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců. Pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců (vstupní, průběžné a výstupní).

4.1 Závodní preventivní péče v MČ Praha 12 Povinnost zajistit poskytování závodní preventivní péče vyplývá pro zaměstnavatele z legislativy. V městské části Praha 12 se nachází řada nestátních zdravotnických zařízení, které mimo jiné poskytují i závodní zdravotní a preventivní službu. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu.

- 22 -



5. Lékárenské služby Lékárenské služby zajišťují pacientům léčiva a zdravotnické prostředky, a to jak na základě lékařského předpisu, tak i bez něj. Lékárny vydávají pacientům léčiva podle předpisu buď bez úhrady, pokud je cena léčiva hrazena zdravotní pojišťovnou zcela, nebo za příslušný poplatek, pokud pojišťovna hradí pouze část ceny léčiva nebo je nehradí vůbec. Platnost lékařského předpisu: předpis z pohotovostní služby platí 24 hodin předpis na antibiotika platí 5 dní předpis na opiáty platí 3 dny ostatní předpisy obvykle platí jeden týden Po uplynutí těchto lhůt pozbývá předpis platnosti a lékárna příslušné léčivo na jeho základě vydat nemůže. V případě, že jde o lék, který je nutno zvlášť zajišťovat, může lékař dobu platnosti předpisu již při jeho vystavení prodloužit. Pokud lékárna předepsané léčivo nemá a je třeba léčivo okamžitě vydat, může být vydán vždy jiný léčivý přípravek s totožným chemickým složením a s odpovídající účinností, hrazený stejným způsobem. Lékárny vydávají vedle léčiv i některé prostředky zdravotnické techniky – zdravotní pomůcky. Většinou se zajišťováním těchto pomůcek zabývají i specializovaná pracoviště, která také pracují na základě smluv se zdravotními pojišťovnami a pomůcky vydávají na základě lékařských předpisů buď bez úhrady ze strany pacienta nebo s jeho spoluúčastí nebo za plnou úhradu. U některých zdravotních pomůcek může zdravotní pojišťovna rozhodnout o jejich zapůjčení a nikoli konečném předání pacientům (jde např. o hole v případech zranění pacientů apod.). Prostředky zdravotní techniky je tedy obecný pojem, kterým označujeme veškeré zdravotnické materiály používané k léčení lidí s výjimkou léčiv (ať už vyráběných hromadně nebo připravovaných individuálně). Lékárenskou péči na úrovni komunikace s pacientem rozdělujeme do dvou hlavních kategorií: poradenství - cílem je předat co nejsrozumitelnějším způsobem;

pacientovi

esenciální

informace

o

přípravku

monitoring terapie - speciální, několikastupňový komplexní proces lékárenského poradenství orientovaný už na konkrétního pacienta, konkrétní onemocnění, jehož smyslem je spoluzodpovědnost lékárníka za vhodnou terapii, maximalizace compliance (chování pacienta se shoduje s podanou radou lékárníka) a minimalizace nákladů. Povinností farmaceuta není jen příprava, kontrola a výdej léků, ale také další služby v rámci zdravotní péče a musí využít svého vzdělání také k další pomoci. Proto se začíná ve světě i u nás používat výraz lékárenská péče. Ve středu zájmu farmaceuta není tedy již jen léčivo, ale v prvé řadě pacient, respektive využití léčiva ve prospěch pacienta.

- 23 -



5.1. Lékárenské služby v MČ Praha 12 Lékárny vždy odrážejí celkovou společenskou situaci v dané zemi. Pro lékárenství v České republice znamenal rok 1989 významný historický mezník. Lékárnám byla umožněna privatizace. Ve velmi krátkém časovém období byly lékárny zprivatizovány a jejich počet dramaticky vzrostl. Sortiment je v každé lékárně téměř shodný. Dnes je možné i nakupování léků přes Internet, kde si lidé mohou koupit volně prodejné léky, vitamíny i potravinové doplňky. Internetový prodej by měla mít jen tzv. kamenná lékárna s povolením Státního ústavu kontroly léčiv. Na webových stránkách ústavu na adrese www.sukl.cz si občané mohou ověřit, zda lékárna povolení má. V městské části Praha 12 je velmi dobrá sít lékárenské péče s velmi dobrou dopravní obslužností. Lékárny tedy nacházíme v ulici K Dolům, Mráčkova, Plovdivská, Převoznická, Soukalova, Vosátkova, Zárubova, Zdislavická. V případech naléhavé potřeby lékárenské péče je zajištěn nepřetržitý provoz lékárny ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou v Krči pro celé jižní území Prahy. Poplatek za položku na receptu je 30,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů.

Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu.

- 24 -



6. Neodkladná péče 6.1. Pohotovostní a záchranná služba Zdravotní péče je zajištěna i v případě náhlého onemocnění nebo úrazu v době mimo ordinační hodiny registrujícího lékaře. Pro případy náhlých těžkých onemocnění, kdy se pacient nemůže sám dopravit k lékaři a kdy je nezbytné rychlé ošetření a jeho přeprava do zdravotnického zařízení, aby nedošlo k nebezpečnému zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení života, je organizována rychlá záchranná služba, jejíž pomoci se lze dovolat prostřednictvím zvláštní telefonní linky.

6.1.1. Činnost zdravotnické záchranné služby Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Tísňová linka ZZS má v Česku číslo 155. Přednemocniční neodkladná péče (PNP) je definována jako péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. PNP je odborná péče, která je zabezpečována zdravotnickými pracovníky zdravotnické záchranné služby. Zdravotnická záchranná služba je poskytována při stavech, které : • • • • •

bezprostředně ohrožují život postiženého, způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé následky, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, působí náhlé utrpení a bolest, působí změny chování a jednání ohrožující postiženého nebo jeho okolí.

Přednemocniční neodkladnou péči (PNP) poskytují výjezdové skupiny: rychlá zdravotnická pomoc (RZP), v níž je nejméně dvoučlenná posádka složená z řidiče a zdravotnického záchranáře (posádka bez lékaře); rychlá lékařská pomoc (RLP), s nejméně tříčlennou posádkou; členy posádky jsou řidič, zdravotnický záchranář a lékař (min. 1 atestace v oboru chirurgie, vnitřní lékařství, všeobecné lékařství, anesteziologie a resuscitace nebo pediatrie avšak nejvhodnější je atestace v oboru urgentní medicína); RV systém (RV), je systém součinnosti posádek RZP s lékařem v jiném automobilu. V režimu RV jezdí pouze řidič a lékař. V praxi to vypadá tak, že pokud přijede posádka RZP k případu, kdy je nutné přivolat ještě lékaře, nebo je nutné s ním stav pacienta prokonzultovat,

- 25 -



povolá se na místo další vozidlo, většinou rychlý osobní nebo terénní automobil, ve kterém je lékař; letecká záchranná služba (LZS), v níž je zdravotnická část posádky nejméně dvoučlenná ve složení zdravotnický záchranář a lékař; převozová služba DRNR (DRNR), je vozidlo označováno jako transportní nebo převozová sanita a v osádce je pouze jeden řidič; sanita je vybavena pouze nejnutnějšími věcmi, vybavenost by se dala přirovnat k velmi dobře vybavené autolékárničce; převozovou službu poskytují hlavně soukromé firmy. DRNR - doprava raněných, nemocných a rodiček je zabezpečená samotnými nemocnicemi, avšak nemocnice ji v současnosti hlavně z finančních důvodů ruší. Používá se pouze při větších rozsáhlejších neštěstích, například velkých dopravních nehodách, kdy není možné povolávat více sanit RZP a RLP. Rozhodnutí o vyslání jednotlivých výjezdových skupin je výhradně v kompetenci dispečera. V případech, kdy reálně hrozí nebo došlo k selhání základních životních funkcí (dýchání, krevní oběh, vědomí), je na místo události vysílána posádka RLP nebo LZS. PNP je garantována státem a hrazena ze státního rozpočtu a zdravotního pojištění. Další činnost zdravotnické záchranné služby: • • • • • • • • •

kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev, doprava raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními (tzv. sekundární transporty), doprava související s plněním úkolu transplantačního programu, doprava raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky, přednemocniční neodkladná péče při likvidaci zdravotních následku hromadných neštěstí a katastrof, doprava krve, zajištění rychlé dopravy odborníků k zabezpečení akutní péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, součinnost s dalšími složkami integrovaného záchranného systému, výuková činnost.

6.1.2. Činnost lékařské služby první pomoci Lékařská služba první pomoci (LSPP), známá jako pohotovost, je služba určená pro ošetření běžných, život neohrožujících onemocnění a pacientů s chronickým (dlouhodobým) onemocněním, jejichž zdravotní stav kolísá. Službu zajišťují výhradně praktičtí lékaři. Lékaře je možné navštívit v pohotovostní ambulanci. Praktický lékař nemá povinnost zajistit 24 hodinovou péči o své registrované pacienty. Kapitační platba byla v roce 1997 kalkulována na 8,5 hodin, z toho pět hodin má být

- 26 -



věnováno řádné ordinační době, dvě hodiny službě návštěvní a 1,5 hodiny administrativní činnosti praktického lékaře. LSPP rozdělujeme: Služba LSPP výjezdová s dopravou lékaře za pacientem, Služba LSPP nevýjezdová - pacient se dopravuje za lékařem sám. LSPP slouží: K ošetření akutních stavů, které nelze odložit do doby pravidelného provozu ZZ (protože by mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví, zahrnuje i zmírnění utrpení nemocného). K akutní pomoci s výkony první pomoci pro odbornosti praktický lékař, pediatr, internista, chirurg a ARO (nikoli však o výkony v primární péči). Legislativně je od 1. 1. 2003 kompetence zajištění LSPP svěřena do samostatné působnosti krajů, v případě MČ Praha 12 se jedná o hlavní město Prahu.

6.1.3. Činnost ústavní pohotovostní služby Činnost ústavní pohotovostní služby je pro městskou část Praha 12 poskytována spádově nejbližší nemocnicí Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou, která je v Praze 4, a která má velmi dobrou dopravní obslužnost. V zásadě však platí, že téměř v každém lůžkovém zdravotnickém zařízení (nemocnici) je poskytována ústavní pohotovostní služba. Návštěva ústavní pohotovostní služby je klasifikována návštěvou v nemocniční ambulanci v době od 17.00 do 6.59 hodin a je zpoplatněna částkou 90,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů.

6.2. Rozdíl v užití záchranné služby a lékařské služby první pomoci Dle naléhavosti péče je LSPP na nižším stupni akutnosti než zdravotnická záchranná služba. Zdravotnická záchranná služba je služba určená zejména k řešení náhlých a neočekávaných změn zdravotního stavu zpravidla život bezprostředně ohrožujících. Hlavním úkolem záchranné služby není léčit onemocnění, které bylo příčinou ohrožení životních funkcí, ale tyto životní funkce stabilizovat, zajistit a pacienta bezpečně dopravit do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení ke stanovení definitivní diagnózy a léčbě. Nejbližší vhodné zdravotnické zařízení je přitom to, které je schopné poskytnout pacientovi definitivní ošetření, - 27 -



tj. nejzávažnější stavy (úrazy apod.) by měly být transportovány přímo z místa události do specializovaného centra, nikoliv do místní nemocnice a odtud teprve dál na místo definitivního ošetření. LSPP měla své opodstatnění v době, kdy nebyl na současné úrovni systém přednemocniční neodkladné péče, tzn. ZZS a pokrytí území výjezdovými místy rychlé lékařské a rychlé zdravotnické pomoci s 15minutovou dostupností od přijetí tísňové výzvy (s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele – viz definice dle vyhlášky o ZZS). V současnosti při fungování pohotovostních služeb v nemocnicích, zejména dětských oddělení ošetřujících malé pacienty, jsou LSPP ve své podstatě zdvojením pohotovostních služeb, navíc s vysokými provozními a mzdovými nároky. Provoz LSPP je značně podhodnocen i v úhradovém systému veřejného zdravotního pojištění a většina ztrát bývá dofinancována z obecních rozpočtů. Shrnutí: -

cítíte-li, že jde o situaci, v níž je pacient ohrožen na životě, volejte záchrannou službu 155 nebo Tísňovou linku 112,

-

jde-li o onemocnění, pro které neočekáváte hospitalizaci, vyhledejte či kontaktujte lékařskou službu první pomoci „pohotovost“ nebo ústavní pohotovostní službu.

6.3. Poskytování neodkladné péče v MČ Praha 12 Poskytování neodkladné péče zajišťuje Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy - územní středisko záchranné služby, zřizovaná hlavním městem Prahou. LSPP a ústavní pohotovostní službu zajišťuje pro občany Prahy 12 především Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou v pavilonu B1 (vpravo od hlavní budovy) – tel. 261 081 111. Pohotovost pro dospělé – tel. 261 082 520 Pohotovost pro děti a dorost – tel. 261 083 783 Zubní pohotovost – tel. 261 083 546 BEZPLATNÁ TELEFONNÍ LINKA, NA KTEROU SE LZE DOVOLAT 24 HODIN DENNĚ: 150, 155, 156, 158 LINKA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ, OPERÁTOŘI HOVOŘÍ ANGLICKY I NĚMECKY: 112 (operátoři sami zkontaktují záchrannou službu a problém jí přetlumočí) Návštěva ústavní pohotovostní je zpoplatněna částkou 90,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady

- 28 -



vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu.

- 29 -



7. Dopravní zdravotní služby Pokud lékař indikuje dopravní zdravotní službu (sanitu) u pacienta v případě nemoci, úrazu, či kontroly, pak lékař objednává sanitku zavoláním na dispečink. Dopravní zdravotní služba je hrazena příslušnou zdravotní pojišťovnou, u které je pacient registrován. Praktický lékař, nebo právě ošetřující lékař, vyplní příkaz k přepravě pro transport sanitkou, kterou pak pacient předloží řidiči, který ho poveze. Každý pacient má právo na jeden doprovod, který mu cestou bude pomáhat s určitými věcmi při jeho léčbě, pokud by to sám nezvládl. V každém případě nutnost využití dopravní zdravotní služby posuzuje a předepisuje lékař. 7.1. Dopravní zdravotní služby v MČ Praha 12 Na městské části Praha 12 mají sídlo dva poskytovatelé této služby, a to AMBULANCE MEDITRANS, s.r.o. v ulici Vazovova a PRAGOMEDIKA, spol. s r.o. v ulici Tajovského. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu.

- 30 -



8. Lázeňská péče Lázeňství je v ČR doposud vnímáno jako nedílná součást zdravotního a sociálního systému. Zároveň jsou návštěvníci lázní také účastníky cestovního ruchu. Do systému lázeňské péče tak stále více pronikají nové trendy a tendence, z nichž dnes nejrozšířenější je tzv. wellness, které lze definovat jako aktivity lidí vedoucích k pocitu uspokojení a pohody, které si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů. Mezi ně patří pohyb, příjemná hudba, regenerace, uklidnění, relaxace, a v přiměřené míře i jídlo a pití. Lázeňská léčba je určena pro všechny občany ČR, pojištěné u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR. Poskytování lázeňské péče upravuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění a o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, v platném znění. Po návrhu ošetřujícího lékaře, schválení tohoto návrhu revizním lékařem a odeslání pojišťovnou do lázeňského zařízení je pacient vyzván k nástupu lázeňské léčby. Termín nástupu, který je závazný, a druh ubytování závisí na kapacitní možnosti lázní. Pacient projde vstupní lékařskou prohlídkou, na jejímž základě stanoví odborný lékař druh i počet léčebných procedur. Nutriční asistentka vystaví pacientovi stravovací plán, který se taktéž odvíjí od zjištění aktuálního zdravotního stavu pacienta. Veškerá péče o pacienta je plně hrazena jeho zdravotní pojišťovnou. 8.1. Lázeňská péče v MČ Praha 12 V MČ Praha 12 není v žádném zdravotnickém zařízení provozována lázeňská péče. Přehled poskytovatelů lázeňské péče je na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR – http://www.mzcr.cz

- 31 -



9. Podmínky pro vznik a práci lékařské ordinace Abychom mohli v následujících kapitolách popsat základní zdravotní ambulantní péči v městské části Praha 12, je velmi důležité obecně vysvětlit, jakým způsobem vzniká nové místo pro lékaře a jak se postupuje při registraci pacientů v ordinaci praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost. V devadesátých letech minulého století došlo ke zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, která stanovila rajonizaci a stanovila maximální počet pacientů u praktického lékaře pro dospělé na 2500 a u praktického lékaře pro děti a dorost na 1500. Lékař s odbornou specializací neměl určenou maximální kapacitu pacienta vůbec. V té době si také někteří lékaři nedovedli představit, že se osamostatní a budou provozovat svou soukromou ordinaci. Dnes je soukromá ordinace lékaře nebo soukromé zdravotnické zařízení zcela běžným jevem. Vznik nové lékařské ordinace nebo vznik nového nestátního zdravotnického zařízení se řídí zákonem č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Provozovatelem nestátního zdravotnického zařízení může být fyzická nebo právnická osoba. Předpokladem zahájení činnosti zdravotnického zařízení je vyhlášení výběrového řízení. Pokud jsou všechny zákonem stanovené podmínky splněny, je vydaná zdravotnickému zařízení příslušná registrace. Výběrové řízení na provozovatele zdravotnického zařízení vyhlašuje a vyhodnocuje Krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy nebo Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen "orgán příslušný k registraci"). Výběrové řízení může také iniciovat samo zdravotnické zařízení, a to svou písemnou žádostí na orgán příslušný k registraci. Výběrového řízení se účastní zástupce krajského úřadu, magistrátu či ministerstva, zástupce příslušné profesní organizace, zástupci zdravotních pojišťoven, zástupce lékařské komory, odborné společnosti. O vyjádření jsou požádána i místně příslušná sdružení lékařů (praktičtí lékaři v městské části Praha 12 jsou členy Sdružení praktických lékařů České republiky a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky). Obě sdružení jsou vždy vyzývána magistrátem při výběrovém řízení o vyjádření k podané žádosti na nového provozovatele nestátního zařízení či lékařské ordinace. Po té budoucí nový provozovatel nestátního zařízení či lékařské ordinace začíná vstupovat v jednání se zdravotními pojišťovnami, ty nesmějí uzavřít smlouvu se zdravotnickým zařízením bez předchozího výběrového řízení. Zdravotní pojišťovny však nejsou povinny smlouvu se zdravotnickým zařízením uzavřít, i když výběrové řízení úspěšně proběhlo. Z uvedeného také vyplývá, že o otevření nebo zřízení nové lékařské ordinace v jakémkoli oboru nemá městská část rozhodující vliv. Stanovení maximálního počtu registrovaných pacientů u praktických lékařů není snadné stanovit. Při konzultacích s praktickými lékaři se ukázalo, že stanovení maximální hranice únosnosti registrovaných pacientů je velmi individuální záležitostí samotného lékaře a on sám rozhodne, jak si tuto hranici vůči sobě stanoví (Někteří praktičtí lékaři pro děti a dorost mají za hranici únosnosti 700 registrovaných pacientů, jiní lékaři uvádějí hranici únosnosti 1500 registrovaných pacientů. U praktických lékařů pro dospělé je to obdobné. Někteří uvádějí hranici maximální únosnosti registrovaných pacientů 1500 pacientů, jiní lékaři uvádějí hranici 3000 registrovaných pacientů). Ambulantní specialisté jsou placeni tzv. výkonovou platbou podle skutečně provedených a vykázaných výkonů. Tato platba je krácena při překročení - 32 -



určitého počtu vykázaných bodů na jednoho pojištěnce za určité období. Obě výše uvedené skupiny lékařů jsou úhradovou vyhláškou regulováni ve finanční náročnosti své léčby a lékařem doporučených diagnostických výkonů (rtg, laboratoř atd). Při překročení stanovených limitů jsou přímo finančně postiženi krácením úhrad za svoji práci vždy o určité procento překročení. Lékař se musí orientovat v základních pojmech, které pojišťovna běžně používá k výpočtu paušální platby. Lékař také musí dbát na znalost legislativy a sledovat novely zákonů, vyhlášek, nařízení atd. Jen pro zajímavost, každoročně je Ministerstvem zdravotnictví ČR schválena vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění (pro rok 2010 platí Vyhláška č. 471/2009). Lékař také musí znát aktualizované verze „Pravidel pro vyhodnocování dokladů pro zdravotní pojišťovny“. Každý lékař má stanovenou odbornost (např. praktický lékař pro dospělé – 001, praktický lékař pro děti a dorost – 002). Pro představu uvádím základní pojmy zdravotních pojišťoven: Kapitační centrum - zpracovává doklady všech SZZ (smluvní zdravotnické zařízení) a od všech pojišťoven. Kapitace je poskytování pevné částky na jednoho registrovaného pacienta s přihlédnutím k věku a demografickým či jiným charakteristikám pojištěnce. Registrační list - podle věku, určeného z rodného čísla pojištěnce se pojištěnec přepočte na počet jednicových pojištěnců (výpočet podle tabulky věkových indexů pro věkové skupiny). Pro přiřazení je rozhodující měsíc, ve kterém pojištěnec dosáhl věku pro zařazení do věkové skupiny. Součet jednicových pojištěnců v dané odbornosti může být podkladem pro výpočet degresivního koeficientu. Vypočtený degresivní koeficient bývá pak podkladem pro výpočet kapitační platby jednotlivých pojišťoven. Degresivním koeficient - koeficient, který vypočte Kapitační centrum dle počtu jednicových pojištěnců všech pojišťoven u jednoho lékaře nebo u jednoho smluvního zdravotnického zařízení a jedné odbornosti v závislosti na stanoveném, normovanému počtu jednicových pojištěnců. Hodnota tohoto koeficientu se snižuje se zvyšujícím se počtem pojištěnců, a to po překročení stanovené procentní meze počtu přepočtených registrovaných pojištěnců u jednoho lékaře nebo u jednoho smluvního zdravotnického zařízení a jedné odbornosti (používá se pro odbornost praktického lékaře pro děti, dorost a dospělé). V současné době není uplatňován. Lékař má volnost v počtu registrovaných pacientů dle svého uvážení, protože je svobodná volba lékaře. Jednicový pojištěnec - pojištěnec věkové skupiny od 0 do 85 let a více, která je považována za jednotku z hlediska spotřeby zdravotní péče. Chceme-li přepočítat pojištěnce na jednicového, musíme jej vynásobit věkovým indexem dané věkové skupiny. Věkový index vyjadřuje poměr nákladů na pojištěnce v dané věkové skupině vůči nákladům na pojištěnce ve skupině 0 do 85 let a více. Dle aktuálního stavu Kapitačního registru přepočítává každý měsíc počty oprávněně registrovaných pojištěnců všech pojišťoven u jednotlivých lékařů na - 33 -



jednicové pojištěnce a vypočítává pro každého lékaře degresivní koeficient, který oznamuje všem pojišťovnám pro přepočet kapitačních plateb lékařům. Kapitační paušál - smluvně stanovená částka za jednoho jednicového pojištěnce. Kapitační platba - úhrn indexovaných kapitačních paušálů za platně registrované pojištěnce zdravotní pojišťovny v daném měsíci u daného lékaře. Kapitační registr - slouží pro vedení evidence o registrovaných pojištěncích u praktických lékařů. Normovaný počet jednicových pojištěnců - počet pojištěnců, který byl stanoven za normu; maximálně ještě při tomto počtu má lékař optimální podmínky pro péči o své pacienty. Platná registrace - registrace provedená v souladu s platným zněním zákona č. 48/1997 Sb. Registrace je platná rovněž v případech, kdy zákonem stanovená lhůta nemohla být z objektivních důvodů dodržena, např. pro zánik zdravotnického zařízení, ukončení činnosti registrujícího lékaře, změnu bydliště nebo pracoviště pojištěnce. O platnosti registrace nad rámec zákona rozhoduje příslušná pojišťovna. Poměrné kapacitní číslo - údaj, který vyjadřuje počet ordinačních hodin lékaře za týden. Registrovaný pojištěnec - pojištěnec s platnou registrací. Rozhodné datum pro nárok na kapitační paušál - platná registrace pojištěnce u jeho registrujícího lékaře k poslednímu dni v tomto měsíci. Sporná registrace - registrace, která byla provedena dříve než 3 měsíce od předchozí platné registrace a pojišťovna dosud nerozhodla o její platnosti. Zdravotní pojišťovny mají tedy stanovený postup při sledování registrovaných pacientů a stanovený postup při úhradě zdravotní péče jak pro praktického lékaře, tak pro lékaře s odbornou specializací. 9.1. Podmínky pro vznik a práci lékařské ordinace v MČ Praha 12 Z uvedeného vyplývá, že Úřad městské části Praha 12 ani samosprávné orgány nemají vliv na vznik nového smluvního ujednání mezi novým provozovatelem nestátního zařízení nebo novou lékařskou ordinací se zdravotními pojišťovnami.2

2

Tento materiál slouží jako výchozí analytický materiál k budoucím jednáním s Magistrátem hlavního města Prahy.

- 34 -



10. Současný stav základní zdravotní ambulantní péče v městské části Praha 12 – výhled do roku 2015 Opětovně si připomeňme, že základní formou zdravotní péče je primární péče, jejímž úkolem je zohlednit všechny informace o stavu pacienta, aby tak bylo zabezpečeno komplexní a dlouhodobé sledování vývoje jeho zdravotního stavu. Součástí je také sledování a koordinace návaznosti poskytování primární zdravotní péče na péči sekundární, případně terciární a na péči následnou3. Cílem této péče je také péči poskytovat co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta, popřípadě zajištění její návaznosti na péči sociální. Primární péče je poskytována jako ambulantní péče, jejíž součástí je i návštěvní služba. Zajišťují ji praktičtí lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních. Kvalita a dostupnost primární péče je zásadní pro další vývoj onemocnění. Základní primární ambulantní péče je poskytována ve čtyřech odbornostech lékaře: • praktický lékař pro děti a dorost, • praktický lékař pro dospělé, • praktický lékař specialista - gynekolog, • praktický lékař specialista - stomatolog. V městské části Praha 12 je od osmdesátých let minulého století centrum poskytování základní primární ambulantní, speciální a zvláštní péče v budově polikliniky v Soukalově ulici, a to s návazností na péči sociální. Na území městské části Praha 12 se dále nachází celá řada malých nestátních zdravotnických zařízení, která postupně vznikala od devadesátých let minulého století. Většina nestátních zařízení má uzavřenou smlouvu se zdravotními pojišťovnami a poskytují jak ambulantní péči základní, tak speciální. Spádová nemocnice pro městskou část Praha 12 je Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou v Praze 4, Krč. Aby bylo možno kvalifikovaně odhadnout kapacitu praktických lékařů pro děti, dorost a dospělé v městské části Praha 12, je třeba vzít v úvahu tyto skutečnosti: • Někteří praktičtí lékaři pro děti a dorost mají za hranici únosnosti 700 registrovaných pacientů, jiní lékaři uvádějí hranici únosnosti 1500 registrovaných pacientů. U praktických lékařů pro dospělé je to obdobné. Někteří uvádějí hranici maximální únosnosti registrovaných pacientů 1500 pacientů, jiní lékaři uvádějí hranici 3000 registrovaných pacientů.

3

Následná zdravotní péče je péče poskytovaná v odborných léčebných ústavech, léčebnách dlouhodobě nemocných, ve zdravotnických zařízeních s převahou ošetřovatelské a ve zdravotnických zařízeních hospicového typu

- 35 -



• celkový počet obyvatel v MČ Praha 12 k 31. 12. 2008 • celkový počet obyvatel v MČ Praha 12 k 31. 12. 2008 do 19 let • celkový počet obyvatel v MČ Praha 12 k 31. 12. 2008 od 20 do 85 a více let

54 876 8 449 46 427

Demografická projekce růstu obyvatel MČ Praha 12 v souvislosti s probíhající bytovou výstavbou je do roku 2015 následující:

celkový počet obyvatel

76 000

celkový počet obyvatel mladších 19 let

11 400

celkový počet obyvatel starších 19 let

64 600

Kvalifikovaný odhad provedený na základě průzkumu:

orientační maximální kapacita 1 praktického lékaře pro děti a dorost

1 100

orientační maximální kapacita 1 praktického lékaře pro dospělé

2 500

optimální kapacita 1 praktického lékaře pro děti a dorost optimální kapacita 1 praktického lékaře pro dospělé

- 36 -

900 2 000



- 37 -



10.1. Praktičtí lékaři pro děti a dorost Na území městské části Praha 12 poskytuje v současné době základní primární zdravotní péči v odbornosti praktický lékař pro děti a dorost 21 lékařů - pediatrů. Do roku 2015 je očekáváno zvýšení počtu obyvatel MČ Praha 12 ve věku do 19 let z 8449 na 11400. Pro stanovení, zda je počet praktických dětských lékařů dostačující, vycházíme z následujících údajů: • praktický lékař pro děti a dorost může mít registrovaného pacienta jen do 19 let, • orientační odhad maximální kapacity praktického lékaře pro děti a dorost je 1100 pacientů, • pacient si může svého lékaře vybrat, • lékař nemusí zaregistrovat do své péče pacienta, • optimální odhad kapacity praktického lékaře pro děti a dorost je 900 pacientů, • Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost v městské části se vyjadřuje ke vzniku nového registračního místa pro lékaře a přihlíží mimo jiné i k tomu, že ve správním území Praha 4 (kam spadá i městská část Praha 12) jsou registrováni další lékaři, kteří jsou nejblíže k městské části Praha 12, tedy lékaři ordinující např. v Libuši, Kunraticích, Braníku, Hodkovičkách atd, • Výběrové řízení na provozovatele zdravotnického zařízení vyhlašuje a vyhodnocuje Krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy nebo Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen "orgán příslušný k registraci"), • Zdravotní pojišťovny však nejsou povinny smlouvu se zdravotnickým zařízením uzavřít, i když výběrové řízení úspěšně proběhlo.

Orientační maximální kapacita praktických lékařů pro děti a dorost: orientační maximální kapacita pro 21 lékařů pro děti a dorost 21 x 1 100 = 23 100 V současné době je tak v MČ Praha 12 využívána orientační maximální kapacita praktických lékařů pro děti a dorost zhruba na 37% a v případě očekávaného nárůstu do roku 2015 pak bude tato orientační maximální kapacita využívána na necelých 50%.

- 38 -



Z uvedeného výpočtu vyplývá, že v městské části Praha 12 je současný počet praktických lékařů pro děti a dorost dostatečný. Rezerva činí cca 50%, a to i v roce 2015. Optimální kapacita praktických lékařů pro děti a dorost: Optimální kapacita pro 21 lékařů pro děti a dorost 21 x 900 = 18 900 V současné době je tak v MČ Praha 12 využívána optimální kapacita praktických lékařů pro děti a dorost zhruba na 45% a v případě očekávaného nárůstu do roku 2015 pak bude tato optimální kapacita využívána na zhruba 60%. Závěr: 1. Kapacita péče o pacienty do 19 let věku je v současné době zajištěna, a to s dostatečnou rezervou i v případě využití optimální kapacity praktických lékařů pro děti a dorost. 2. Z uvedených výpočtů vyplývá, že v městské části Praha 12 je počet 21 praktických lékařů pro děti a dorost dostatečný. 3. Pacient však může využívat svého práva a může být také zaregistrován u jiného praktického lékaře pro děti a dorost mimo městskou část, pokud však lékař pacienta zaregistruje. 4. Kapacita praktických lékařů pro děti a dorost provozujících svou praxi v MČ Praha 12 je významným způsobem využívána i okolními obcemi a pražskými městskými částmi. 5. Součinnost s největším poskytovatelem zdravotních služeb, poliklinikou Modřany, je v zájmu zachování stávajících kapacit i nadále potřebná.

10.2. Praktičtí lékaři pro dospělé Na území městské části Praha 12 poskytuje v současné době základní primární zdravotní péči v odbornosti praktický lékař pro dospělé 27 lékařů. Do roku 2015 je očekáváno zvýšení počtu obyvatel MČ Praha 12 ve věku od 19 let z 46 427 na 64 600. Pro stanovení, zda je počet praktických lékařů pro dospělé dostačující, vycházíme z následujících údajů: • v městské části Praha 12 je registrováno 27 praktických lékařů pro dospělé, • praktický lékař pro dospělé registruje pacienty starší 19 let,

- 39 -



• orientační maximální kapacita praktického lékaře pro dospělé je 2500 pacientů, • pacient si může svého lékaře vybrat, • lékař nemusí pacienta zaregistrovat do své péče, • optimální kapacita praktického lékaře pro dospělé je 2000 pacientů, • Sdružení praktických lékařů pro dospělé v městské části se vyjadřuje ke vzniku nového registračního místa pro lékaře a přihlíží mimo jiné i k tomu, že ve správním území Praha 4 (kam spadá i městská část Praha 12) jsou registrováni další lékaři, kteří jsou nejblíže k městské části Praha 12, tedy lékaři ordinující např. v Libuši, Kunraticích, Braníku, Hodkovičkách atd, • Výběrové řízení na provozovatele zdravotnického zařízení vyhlašuje a vyhodnocuje Krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy nebo Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen "orgán příslušný k registraci"), • Zdravotní pojišťovny však nejsou povinny smlouvu se zdravotnickým zařízením uzavřít, i když výběrové řízení úspěšně proběhlo.

Orientační maximální kapacita praktických lékařů pro dospělé: orientační maximální kapacita pro 27 lékařů pro dospělé 27 x 2500 = 67 500 V současné době je tak v MČ Praha 12 využívána orientační maximální kapacita praktických lékařů pro dospělé zhruba na 69% a v případě očekávaného nárůstu do roku 2015 pak bude tato orientační maximální kapacita využívána na necelých 96%. Z uvedeného výpočtu vyplývá, že v městské části Praha 12 je současný počet praktických lékařů pro dospělé dostatečný. Rezerva kapacity po roce 2015 však téměř neexistuje, neboť praktické lékaře pro dospělé v MČ Praha 12 využívají i občané okolních obcí či jiných městských částí. Optimální kapacita praktických lékařů pro dospělé: Optimální kapacita pro 27 lékařů pro dospělé 27 x 2000 = 54 000 V současné době je tak využívána optimální kapacita praktických lékařů pro dospělé obyvateli MČ Praha 12 na úrovni 86% a v případě očekávaného nárůstu obyvatel do roku 2015 pak bude tato optimální kapacita nedostatečná, přičemž deficit bude činit zhruba 20%.

- 40 -



Tyto výpočty naznačují, že již v současné době mnoho obyvatel MČ Praha 12 využívá praktické lékaře pro dospělé mimo obvod MČ Praha 12. Posílení kapacity o celých 20% tak pravděpodobně nebude nutné, protože nárůst obyvatel bude způsoben především migrací a je velmi pravděpodobné, že značná část nových obyvatel zůstane u svých původních praktických lékařů. Závěr: 1. Současná kapacita při optimálním počtu pacientů na 1 praktického lékaře pro dospělé je téměř plně využita. 2. Očekávaný nárůst obyvatel do roku 2015 bude způsoben především migrací, nemusí proto dojít k přímé úměře mezi růstem obyvatel a registrací nových pacientů. 3. Pacient může využívat svého práva a může být již dnes zaregistrován u jiného praktického lékaře pro dospělé mimo městskou část, pokud však lékař pacienta zaregistruje. 4. Je zřejmé, že „sousední“ lékaři pro pacienty z městské části Praha 12 zdravotní péči již zajišťují. 5. Součinnost s největším poskytovatelem zdravotních služeb, poliklinikou Modřany, je v zájmu zachování stávajících kapacit i nadále potřebná. 6. Sdružení praktických lékařů pro děti, dorost a dospělé v městské části se vyjadřují k výběrovému řízení na vytvoření nového místa pro lékaře. 7.

Provést kontrolní výpočet potřebné kapacity praktických lékařů pro dospělé alespoň 1x ročně a to podle průběžného dokončování nových bytových domů a jejich naplnění novými obyvateli.

10.3. Lékaři specialisté s odborností gynekologie Na území městské části Praha 12 poskytuje v současné době 9 lékařů základní primární zdravotní péči s odborností gynekologie. Protože pro lékaře specialistu s odborností gynekologie neplatí stanovení maximální kapacity a tento lékař může mít počet registrovaných pacientů dle svého uvážení, je velmi těžké přesně stanovit potřebnou kapacitu těchto lékařů. Dle informací MUDr. Františka Fencla, ředitele polikliniky v Modřanech, problémy při zajištění této potřebné péče v současné době nejsou. Součinnost s největším poskytovatelem zdravotních služeb, poliklinikou Modřany, je v zájmu zachování stávajících kapacit i nadále potřebná.

- 41 -



10.4. Lékaři specialisté s odborností stomatologie Na území městské části Praha 12 poskytuje v současné době základní primární zdravotní péči lékař specialista s odborností stomatologie 29 lékařů. Do tohoto počtu není zařazena odbornost stomatolog - ortodont. Protože pro lékaře specialistu s odborností stomatologie neplatí stanovení maximální kapacity a tento lékař může mít počet registrovaných pacientů dle svého uvážení, je velmi těžké přesně stanovit potřebnou kapacitu těchto lékařů. Dle informací pana MUDr. Františka Fencla, ředitele polikliniky v Modřanech, problémy při zajištění této potřebné péče v současné době nejsou. Součinnost s největším poskytovatelem zdravotních služeb, poliklinikou Modřany, je v zájmu zachování stávajících kapacit i nadále potřebná.

10.5. Základní zdravotní ambulantní péče poskytovaná v jednotlivých mikroregionech Území městské části Praha 12 je rozděleno na 3 mikroregiony: • mikroregion 1 – Staré Modřany a Komořany • mikroregion 2 – Modřanské sídliště, sídliště Na Beránku, Cholupice, Točná • mikroregion 3 – Kamýk Dopravní dosažitelnost základní primární ambulantní péče poskytované v městské části Praha 12 je v jednotlivých mikroregionech na dobré úrovni.

- 42 -

Mikroregion 1 Staré Modřany a Komořany

Lékárny Praktičtí lékaři pro dospělé Praktičtí lékaři pro děti a dorost Stomatologové Gynekologové - 43 -

Centrum zdravotní péče na Praze 12

Mikroregion 2 Modřanské sídliště, sídliště Na Beránku, Točná a Cholupice

Lékárny Praktičtí lékaři pro dospělé Praktičtí lékaři pro děti a dorost Stomatologové Gynekologové Centrum zdravotní péče na Praze 12 - 44 -

Mikroregion 3 Kamýk

Lékárny Praktičtí lékaři pro dospělé Praktičtí lékaři pro děti a dorost Stomatologové Gynekologové Centrum zdravotní péče na Praze 12 - 45 -



10.6. Zhodnocení stavu a vývoje základní zdravotní ambulantní péče Výkon státní správy v oblasti zdravotnictví přešel z městských částí na hlavní město Prahu, a to s účinností od 1. 1. 2003. Výběrová řízení na provozovatele ambulantní péče provádí pouze Magistrát hlavního města Prahy ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a s odborníky z oboru lékařství. Z demografické projekce vývoje počtu obyvatel MČ Praha 12 se zřetelem na probíhající bytovou výstavbu do roku 2015 vyplývá: • zdravotní péče pro děti a dorost při zohlednění orientační maximální kapacity na jednoho lékaře 1 100 pacientů je postačující s rezervou 50% kapacity, a to do roku 2015; • zdravotní péče pro děti a dorost při zohlednění optimální kapacity, tj. na jednoho lékaře 900 pacientů, je postačující a s rezervou 40% kapacity, a to do roku 2015; •

kapacita zdravotní péče pro dospělé pro maximální počet pacientů na jednoho lékaře 2 500 je postačující a do roku 2015 zbývá pouze minimální rezerva 4%;

•

kapacita zdravotní péče pro dospělé při optimálním počtu pacientů na jednoho lékaře 2 000 je kapacita postačující a do roku 2015 by měla být posílena až o 20%;

•

kapacita zdravotní péče poskytovaná lékaři s odborností gynekologie je v současné době zajištěna a její kapacita je dostatečná, avšak s ohledem na předpokládaný demografický vývoj do r. 2015 by měla být průběžně posilována;

•

kapacita zdravotní péče poskytovaná lékaři s odborností stomatologie je v současné době zajištěna a její kapacita je dostatečná, avšak s ohledem na předpokládaný demografický vývoj do r. 2015 by měla být průběžně posilována;

•

součinnost s největším poskytovatel zdravotních služeb, poliklinikou Modřany, je v zájmu zachování základní primární péče v městské části Praha 12 stále potřebná;

•

provádět kontrolní výpočty kapacity především praktických lékařů pro dospělé alespoň 1x ročně v souvislosti s probíhající migrací obyvatel starších 19 let v městské části Praha 12 a případně předat informace o tomto vývoji Magistrátu hlavního města Prahy;

• prostory pro předpokládaný růst počtu praktických lékařů může zajistit například provozovatel Polikliniky Modřany snížením plochy komerčních nezdravotnických pronájmů.

- 46 -



11. Ambulantní zdravotní péče specializovaná a zvláštní s návazností na péči sociální v městské části Praha 12 Ambulantní specializovaná péče je v městské části Praha 12 poskytována v těchto odbornostech: alergologie, anesteziologie, chirurgie, dermatologie, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie, interna, kardiologie, logopedie, neurologie, oční lékaři, ORL, onkologie, ortopedie, psychiatrie, psychologie, rehabilitace, rentgenologie, revmatologie, urologie, venerologie. Na území městské části Praha 12 je poskytována také specializovaná odborná ambulantní péče v oboru gynekologie a stomatologie, jejíž poskytování je podrobně rozepsáno v předchozí kapitole. 11.1. Ambulantní péče zvláštní Zvláštní ambulantní péče je poskytována na doporučení ošetřujícího praktického lékaře. Jedná se o následující péči: •

domácí zdravotní péče – HOME CARE (hrazena z prostředků zdravotních pojišťoven)

•

terénní pečovatelská služba – úhrada: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

11.2. Návaznost ambulantní péče na péči sociální v městské části Praha 12 Sociální péče v městské části Praha 12 je zajišťována příspěvkovou organizací městské části Praha 12 s názvem Sociální služby městské části Praha 12. Cílem této péče je poskytovat sociální péči co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta. Příspěvková organizace Sociální služby městské části Praha 12 začala zastřešovat sociální péči až v roce 1999. Před vznikem této organizace vznikaly první kluby dříve narozených, byla vytvářena místa pro výdejny obědů pro dříve narozené a také vznikaly první soukromé a neziskové organizace, které začaly služby nejen dříve narozeným nabízet. Sociální péče v městské části Praha 12 je dnes součástí komunitního plánování, do kterého se zapojuje široká veřejnost. V současné době se také městská část Praha 12 přímo podílí na komunitním plánování hlavního města Prahy.

Městská část Praha 12 provozuje následující zařízení sociální péče: • dům s pečovatelskou službou • sociálně ošetřovatelské centrum • azylové byty • zařízení pro děti mladšího než předškolního věku (bývalé jesle) • kluby dříve narozených - 47 -



• výdejny obědů pro seniory Městská část Praha 12 provozuje následující služby sociální péče: • pečovatelská služba • rozvoz obědů do domácností • přechodné ubytování pro matky (otce) s nezletilými dětmi • sociálně aktivizační služby pro seniory • odlehčovací služby (celodenní péče o seniory)

- 48 -



- 49 -



12. Vyhodnocení zajištění základní primární zdravotní ambulantní péče Lze konstatovat, že provedená analýza základní zdravotní primární ambulantní péče v městské části Praha 12 prokázala, že je kapacita péče v současném legislativním rámci pro pacienty dostatečně zajištěna, a že předpokládaný nárůst obyvatel do roku 2015 si vyžádá pouze posílení kapacity praktických lékařů pro dospělé a možná také praktických stomatologů a gynekologů. Vzhledem k tomu, že městská část Praha 12 nemůže přímo ovlivnit vznik nových lékařských ordinací či nestátního zdravotnického zařízení, měl by tento materiál sloužit především při budoucích jednáních s Magistrátem hlavního města Prahy jako fundovaný podklad pro zajištění dostatečné zdravotní péče v městské části Praha 12.

- 50 -



13. Průvodce pacienta Tato část je určena všem současným či budoucím pacientům, příjemcům zdravotní péče. Každý z nás se určitě setkal s pocitem ostychu či trapnosti, kdy se chce znovu zeptat na něco, čemu nerozumí. Máme pocit, že nám jednání personálu není příjemné a informace, kterými disponujeme, nám nestačí k tomu, abychom se mohli rozhodnout. Každý z nás chce být informován, mít pocit bezpečí a klid na léčení. Proto je tato kapitola věnována hlavně obecným informacím a informacím o právech pacienta. 13.1. Legislativa S mohutným vývojem medicíny úzce souvisí i nutnost stanovit kdy a jak léčit, na co mají pacienti právo a nárok, jak vymezit vztahy mezi lékařem a pacientem a určit hranice a způsob lékařské péče ve specifických mezních oblastech medicíny. Tyto vztahy upravují právní normy, jejichž přehled rozdělený do jednotlivých oblastí uvádíme v příloze. 13.2. Veřejné zdravotní pojištění Problematika veřejného zdravotního pojištění je upravena v zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Podle tohoto zákona jsou systému veřejného zdravotního pojištění účastny všechny osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt (bez ohledu na to zda jde o občany české národnosti či cizince) a osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, ale pracují pro zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR a jsou pro něj činní na základě pracovního poměru. Účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká ze zákona v okamžiku, kdy je splněna některá z výše uvedených podmínek účasti, tedy získáním trvalého pobytu nebo zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. Účast na veřejném zdravotním pojištění zaniká ukončením trvalého pobytu na území ČR nebo ukončením zaměstnaneckého poměru u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt v ČR. Pojištěnec veřejného zdravotního pojištění má právo zejména na výběr zdravotní pojišťovny. 13.2.1. Zdravotní pojišťovny V současné době, v roce 2010, existuje v ČR 9 zdravotních pojišťoven, které hradí zdravotní péči poskytnutou účastníkům veřejného zdravotního pojištění. Šest z nich má celostátní působnost: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Vojenská zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna METAL – ALIANCE. Další tři pojišťovny - Revírní bratrská pokladna, Hutnická zaměstnanecká pojišťovna a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda mají pouze regionální působnost. Pojištěnec má právo svobodně si zvolit zdravotní pojišťovnu, u které chce být pojištěn. Pokud splňuje podmínky účasti na veřejném zdravotním pojištění, nemůže být zdravotní pojišťovnou, kterou si vybral, odmítnut. Zdravotní pojišťovny nejsou oprávněny stanovit dobu, po kterou u nich bude pojištěnec pojištěn, nebo smluvní vztah s pojištěncem samy

- 51 -



ukončit. Změna zdravotní pojišťovny je možná maximálně jednou za 12 měsíců, pouze k 1. dni čtvrtletí (tzn.k 1.lednu, 1.dubnu, 1.červenci, 1.říjnu). Právo volby zdravotní pojišťovny se neuplatní při narození dítěte. To je automaticky pojištěno u zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna matka v den porodu. Změnu zdravotní pojišťovny může zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to opět k 1. dni čtvrtletí. Novinkou, kterou poskytuje zatím pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna, je program kvality péče zvaný AKORD. Tento program napomáhá efektivně motivovat lékaře i pacienta k dodržování plánu a smluvených termínů péče. Vedle toho přináší možnost upomínky již sjednaných termínů, zvaní na prevenci i včasné varování při změnách nejen ze strany lékaře, ale i pacienta. Základem tohoto systému je vést ze strany lékaře komunikaci elektronickým způsobem. Dále pak lékař vede objednávkový systém a v případě zájmu objednává pojištěnce (pacienta) k vyšetření přesně ve stanoveném termínu s čekací dobou nepřesahující obvykle 15 minut. Je tedy na svobodné vůli každého lékaře, jestli se přihlásí k tomuto systému a uzavře s VZP dodatek ke smlouvě. Tento nový systém musí být viditelně označen při vstupu do zdravotnického zařízení. Do tohoto systému se přihlásila i společnost Codum s.r.o, 13.2.2. Přehled zdravotních pojišťoven • • • • • • • • •

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna - www.vzp.cz 201 Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky - www.vozp.cz 205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna - www.cpzp.cz 207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví www.ozp.cz 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda - www.zpskoda.cz 211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky - www.zpmvcr.cz 213 Revírní bratrská pokladna - www.rbp-zp.cz 217 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE - www.zpma.cz 228 Zdravotní pojišťovna Média - www.mediazp.cz

13.2.3. Průkaz pojištěnce Pojišťovna bezplatně vydá svému pojištěnci průkaz pojištěnce, který obsahuje jméno, příjmení pojištěnce, dobu platnosti karty a číslo pojištěnce. Tímto průkazem se pojištěnec prokazuje ve všech zdravotnických zařízeních. Vznik pojištění není vázán na okamžik vydání průkazu pojištěnce, ten plní pouze funkci dokladu o existujícím zdravotním pojištění. V případě, že se pojištěnci něco stane v krátkém období mezi uzavřením pojištění a obdržením průkazu, zdravotní péče bude v každém případě poskytnuta. Dluh v případě platnosti účasti na zdravotním pojištění nevznikne. Je ale třeba upozornit, že v praxi je od pojištěnce, který nepředloží průkaz pojištěnce, za poskytnutou péči požadována platba v hotovosti. V takovém případě je zdravotnické zařízení povinno vystavit doklad o platbě, se kterým se pojištěnec dostaví na pobočku své zdravotní pojišťovny, a ta mu zaplacenou částku proplatí.

- 52 -



13.3. Péče v ambulancích Ambulantní zdravotní péče je poskytována v široké škále zdravotnických zařízení, při návštěvní službě či v rámci domácí péče „Home Care“. Vznikají i stále vyšší nároky na kvalitu zdravotní péče poskytovanou v ambulantních zařízeních. Jedním z pilířů pro poskytování kvalitní ambulantní péče je dostatek přísunu informací směrem k pacientovi. Následující kapitoly jsou věnovány právě informacím pro pacienty v ambulantní péči. 13.3.1. Informace pro pacienty v ambulantní péči Do péče praktického lékaře vstupujete aktem registrace. Registraci můžete měnit po 3 měsících. Jako kriterium pro volbu praktického lékaře vezměte jeho dostupnost podle místa i ordinační doby. Lékař může registraci odmítnout, pokud má již nadměrný počet registrovaných pacientů. Při problémech se získáním praktického lékaře se obraťte na příslušnou pobočku své smluvní pojišťovny. Výběru praktického lékaře věnujte náležitou pozornost. Je to lékař, kterému chcete do budoucna svěřovat i velmi osobní problémy. Váš praktický lékař vás bude nejen léčit, ale také shromažďovat důvěrné informace. Svému praktickému lékaři ve vlastním zájmu poskytněte o sobě maximum informací (přineste zdravotní nálezy nebo výpis z dokumentace od předchozího lékaře). Na jednotlivé návštěvy se vždy snažte objednat. Pokud víte, že pro vaši návštěvu bude potřeba více času (předoperační vyšetření, vypsání lázeňského poukazu, zpráva pro posudkové řízení), sdělte tuto skutečnost svému lékaři předem. Pokud přicházíte s akutním onemocněním, sdělte ihned při prvním kontaktu sestře, o co se jedná, aby mohla přiměřeně ovlivnit vaše pořadí k ošetření. Neodkládejte návštěvu lékaře v případě závažných příznaků, jakými jsou např.: • • • • • • • • • • • •

neustupující bolest neznámého původu krev ve stolici krev v moči krev v hlenu z dýchacích cest déletrvající teploty neodůvodnitelné hubnutí hmatný útvar neznámého původu kdekoliv na těle nehojící se projevy na kůži porucha vyprazdňování stolice nebo moči opakované zvracení bez příčiny přetrvávající kašel nebo chrapot u malých dětí změna chování, neprospívání, nechuť k pohybu a kontaktu

- 53 -



Doporučení pro jednání v ordinaci Vždy hlaste své celé jméno, a to přesto, že vás personál ordinace zná, aby nemohlo dojít k záměně. Naslouchejte pozorně lékaři, a pokud něčemu nerozumíte, neváhejte se zeptat. Hlaste alergie a předchozí komplikace před aplikací léků v ordinaci. Pokud víte, že při odběru krve omdléváte, oznamte to raději personálu předem. Matky, které přivádějí děti na očkování, by měly znát jejich provedená očkování a upozornit lékaře na další souvislosti, např. protialergickou léčbu vakcínami, léky na podporu imunity, nebo na proběhlá onemocnění. Zeptejte se na vedlejší účinky po očkování a na dobu jejich trvání. Doporučení při vydání receptu • zkontrolujte si jméno a identifikační číslo pojištěnce (obvykle rodné číslo) v záhlaví, • ověřte si názvy léků a ujistěte se, že správně rozumíte dávkování, • ověřte si i předepsaný počet balení, na kterém jste se s lékařem dohodli, a to tak, aby vám léky vydržely do případné kontroly, • ptejte se na možné vedlejší účinky a možné ovlivnění při užívání jiných léků, např. volně prodejných, o kterých váš lékař nemusí vědět, • informujte se na možnost levnějšího léku se stejným účinkem; Lékař vám může předepsat léky až na dobu tří měsíců nebo vystavit opakovaný recept. Na ten si můžete léky v lékárně vyzvedávat opakovaně za uvedených podmínek. Zvláště buďte opatrní při předepisování léků od různých lékařů. Léky stejné skupiny mohou mít různá jména a jejich kombinace vám mohou způsobit poškození zdraví.

Doporučení při vyšetření u specialistů Pokud vás lékař posílá na náročná vyšetření ke specialistům, informujte se, o jaké vyšetření se jedná, jaká jsou rizika, jaká režimová opatření jsou potřeba a jak se máte připravit. Poraďte se s lékařem o výběru specialistů nebo o výběru nemocnice pro daný výkon. Máte plné právo navštívit jakéhokoli lékaře bez doporučení svého praktického lékaře – není to ale moudrý krok (specialista nemá k dispozici veškeré informace o vašich chorobách a provedených vyšetřeních), takže pokud je to možné, neobcházejte svého praktického lékaře tím, že navštívíte přímo specialistu. Samozřejmě kromě výjimek, jako je např. vyšetření u očního lékaře, gynekologa, případně akutní ošetření při úrazu. Při návštěvách specialistů trvejte na zprávě pro svého praktického lékaře. Je to povinná součást každého ošetření.

- 54 -



13.3.2. Nejčastější chyby a omyly v ambulantních zdravotnických zařízeních Nejčastější příčinou chyb a následných stížností v ambulantních zařízeních jsou chyby v komunikaci, a to mezi pacientem a zdravotníkem i v komunikaci mezi zdravotníky. Chybám můžete předcházet tím, že budete všechny informace a odborné nálezy svěřovat svému praktickému lékaři. Snažte se, aby vaše návštěva ordinace proběhla klidně a efektivně. Pozdní nebo nezjištěná diagnóza (např. nádorového onemocnění, cukrovky, zápalu plic) může být způsobena nepřesnými údaji ze strany pacienta i nevhodným vyhodnocením informací ze strany lékaře. Na straně pacienta může prodlení způsobit i odkládání návštěvy lékaře, podcenění závažných příznaků nebo neodpovědný přístup k doporučením lékaře. Pochybení v předepisování léčiv, k chybě může dojít předepsáním nevhodného léku, v nevhodném dávkování. Většina těchto omylů je zachytitelná v lékárně. Zdrojem rizik pro pacienty jsou vedlejší účinky (interakce) některých léků a vzájemná působení léků. Lékové interakce mohou způsobovat i léky volně prodejné. Pacient se může ohrozit sám, pokud navštěvuje různé lékaře a dostává různé léky, aniž by respektoval koordinační roli svého registrujícího lékaře. Rizika lékařských instrumentálních výkonů v ambulantní složce vzrůstají spolu s narůstáním jejich počtu a náročnosti. Před každým výkonem vyžadujte informaci o jeho zdůvodnění, rozsahu, náročnosti a možných komplikacích. V případě pochyb se poraďte se svým praktickým lékařem. Zdravotnický personál sám může představovat riziko pro pacienta. Unavený nebo přepracovaný lékař je více náchylný k chybám. Sestra, se kterou se nemůžete domluvit, může být bariérou pro sdělení závažné zdravotní informace lékaři. Krajní situaci představuje lékař nebo zdravotník omezený závažnou nemocí, závislostí nebo osobnostní poruchou. V takových případech vyhledejte jiného lékaře a se stížností se obraťte na Magistrát hlavního města v Prahy a v případě mimopražské nemocnice na příslušný krajský úřad. Pacienti jako uživatelé systému ambulantní péče mohou přispět k prevenci chyb a omylů svým odpovědným přístupem ke zdraví, poskytováním správných informací, dodržováním rad lékařů a svou obezřetností. Pacient má právo v případě pochybností v poskytování ambulantní péče obrátit se na některou z těchto institucí: •

místně příslušný krajský úřad (v MČ Praha 12 je to Magistrát hlavního města Prahy), který zdravotnickému zařízení vydal registraci,

•

vaší zdravotní pojišťovnu, která má se zařízením smluvní vztah,

•

případně se odvolejte k regionální organizaci České lékařské komory, (adresář získáte na www.lkcr.cz).

- 55 -



13.4. Důležité webové adresy: Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách http://socialni.praha.eu. Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách http://zdravotni.praha.eu. Ministerstva zdravotnictví ČR – www.mzcr.cz Ministerstva práce a sociálních věcí ČR - www.mpsv.cz

13.5. Seznam lékáren s celodenním provozem LÉKÁRNA

ADRESA

TELEFON

Palackého

Palackého 5, Praha 1

224 946 982

U sv. Ludmily

Belgická 37, Praha 2

222 513 396 222 519 731

Ústavní lékárna FTNsP

Vídeňská 800, Praha 4

261 081 111 261 084 019

Lékárna Fakultní nemocnice V Úvalu 84, Praha 5 v Motole

224 435 736

Lékárna BERYTOS

Vítězné náměstí 917/13, Praha 6

224 325 520

Lékarna Letná

Fr. Křížka 22, Praha 7

233 375 573

224 435 721

233 375 599 V Malešicích

Plaňanská 1/753,

281 019 258

Praha 10

281 019 259

Ústavní lékárna Bulovka 282, Praha 8 FN Na Bulovce (výdej pro veřejnost pouze do 24.00 hod.)

- 56 -

266 082 017



13.6. Přehled zdravotnických prodejen na území Praha 4

PRODEJNA

ADRESA

Zdravotnické potřeby Florence

ulice Roztylská,

POZNÁMKA

Praha 4 – Chodov MEYRA ČR s.r.o

Dvort – Medical, s.r.o.

ulice Horusická

zdravotnické pomůcky pro

Praha 4 – Spořilov

tělesně postižené

ulice Nuselská Praha 4 – Nusle

Josef Selichar – SETRANS

ulice Filipova Praha 4 – Chodov

Medicínské centrum Praha, s.r.o

Miloslava Jančová

ulice Modřanská


Praha 4 – Modřany

alergiky

ulice Cílkova Praha 4 – Kamýk

PANTER

ulice Bohuslava Martinů


Praha 4 – Podolí

sluchově postižené

- 57 -



13.7. Přehled poskytovatelů – dopravní zdravotní služby JMÉNO

ADRESA

TELEFON

ACROMION, spol. s r.o.

Nad Opatovem 2140/2 Praha 4

272 917 557 608 726 482

AM Trans., s.r.o.

Patočkova 1631/71 Praha 6

233 354 902

AMBULANCE MEDITRANS,s.r.o.

Vazovova 3228/3 Praha 4

244 471 072

ATLAS Dopravní zdravotní služba, v.o.s.

Tusarova 1216/53 Praha 7

233 372 621

Bureová – Plachá Anna, MUDr.

Pod Marjánkou 12 Praha 6

233 353 479

Bureš Rudolf

U nemocnice 504/1 Praha 2

221 977 253

Hromas Luděk

Albrechtická 825/4 Praha 9

286 588 155

Hubálek Jakub

Kosmická 752/31 Praha 4

608 437 355

Jankovský jakub

Za Mototechnou 871 Praha 5

608 702 706

KVATRO, s.r.o.

Za Mototechnou 871 Praha 5

251 627 947 777 582 876

Medical Assistance, s.r.o.

Za Mototechnou 871/19 Praha 5

241 761 940 777 112 112

Pragomedika, spol. s r.o.

Tajovkého 1310/4 Praha 4

272 700 727

Semotán Jiří

Koněvova 1604/144 Praha 3

271 770 318

Záchranná služba Asociace Samaritánů České republiky Praha - západ

U Včely 1442 Praha 5

257 923 003

13.8. Důležitá telefonní spojení Tísňová linka 112 – Integrovaný záchranný systém Evropská bezpečnostní linka 112 funguje v celé Evropě. V každém ze státu Evropské unie se dovoláte na dispečink. Je úplně jedno, jestli potřebujete lékaře, policii nebo hasiče. Z centrálního dispečinku si informace předají tam, kam je potřeba. Důležitou vlastností čísla 112 je možnost zavolání z jakéhokoliv telefonu. Mělo by být možné volat z veřejných telefonních automatů i bez vložení mince. Lze se dovolat i z cizího mobilního telefonu nebo - 58 -



z telefonu bez SIM karty. Nemusíte znát PIN kód, stačí zapnout a vytočit. Jednotné evropské číslo tísňového volání by mělo být použito i v případě rozsáhlejších katastrof, kdy musí zasahovat několik složek integrovaného záchranného systému. Na dispečinku 112 jsou proškolené operátorky specializované přímo pro práci na lince 112 (ovládají německý, anglický jazyk a technologie podporuje činnost operátorů v dalších šesti jazycích) Linka 150, 155, 158, 156 V některých situacích je velmi důležitá rychlost předávaných informací. Zdržení informací o minutu nebo dvě snižuje záchranu lidského života o 10 - 20 %. Každopádně se nerozmýšlejte dlouho a zavolejte kterékoliv z uvedených čísel. 150 – Hasiči 155 – Záchranná služba 156 – Městská policie 158 – Policie ČR

13.9. Lékařská služba první pomoci – LSPP LSPP pro Prahu 12 je poskytována ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou v pavilonu B1 (vpravo od hlavní budovy) – tel. 261 081 111. Je zde poskytována LSPP: • Pohotovost pro dospělé – tel. 261 082 520 • Pohotovost pro děti a dorost – tel. 261 083 783 • Zubní pohotovost – tel. 261 083 546

13.10. Prevence Prevence – předcházení, opatření učiněné předem, ochrana. Opatření zaměřená na účinnou ochranu a uchování zdraví člověka, zvířat i rostlin. Preventivní péče, soubor opatření zdravotnických i sociálních, která umožňují předcházet poškození zdraví, vzniku nákaz, nemocí, zdravotních komplikací a trvalých následků nemoci. Prevence primární – postupy aplikované s cílem zabránit vzniku onemocnění či úrazu.

- 59 -



Prevence, primordiální – snaha předejít tomu, aby byly osoby exponovány faktorům prostředí, jež by vedly k zvýšení rizika onemocnění, či aby si osvojily chování a životní styl vedoucí ke zvýšenému riziku nemoci. Prevence sekundární – snaha o detekci presymptomatických stadií onemocnění, u kterých je léčba zahájená v časnějším stadiu nemoci účinnější a vede k lepší prognóze. Prevence terciární – prevence zaměřená proti vzniku komplikací určité nemoci. 13.10.1. Prevence - praktický lékař pro dospělé Frekvence: 1x za dva roky, nejdříve však 23 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky Obecný obsah preventivní prohlídky: doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika; v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus (cukrovky), poruch metabolizmu tuků a nádorových onemocnění, kontrola očkování proti tetanu, kompletní fyzikální vyšetření inertního charakteru, včetně orientačního vyšetření zraku a sluchu, změření krevního tlaku a změření hmotnosti; povinnou součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence, včetně vyšetření kůže, vyšetření per rectum (konečníku) a vyšetření testes (varlat) a prsou spolu s poučením o nutnosti a způsobu samovyšetřování; vyšetření EKG se provádí u osob od 40 let věku ve čtyřletých intervalech, při zjištění hypertenze (vysokého krevního tlaku), pro kterou není pacient dispenzarizován, vždy, laboratorní vyšetření: a) orientační chemické vyšetření moče, b) vyšetření plasmatického cholesterolu celkového a plasmatických lipoproteinů, včetně triacylglycerolů (LDL+HDL) v rámci první preventivní prohlídky u praktického lékaře v 18 letech a dále ve 40, 50 a 60 let věku, c) vyšetření glykemie od 45 let věku ve dvouletých intervalech, d) stanovení okultního krvácení ve stolici standardizovaným testem u osob od 50 let věku ve dvouletých intervalech, alternativně lze kolonoskopické vyšetření 1x za 10 let 13.10.2. Prevence - praktický lékař pro děti a dorost Frekvence:Prvotní vstupní prohlídka při narození novorozence je do dvou dnů po propuštění z porodnice, pak další prohlídka novorozence ve 14 dnech, v 6 týdnech, ve 3 měsících, ve 4-5 měsících, v 6 měsících, v 8 měsících, v 10-11 měsících, ve 12 měsících, v 18 měsících. Pak ve 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17 a v 19 letech končí výstupní prohlídkou. V 19 letech končí péče u praktického lékaře pro děti a dorost a začíná péče praktického lékaře pro dospělé. - 60 -



Obecný obsah preventivní prohlídky: založení zdravotní dokumentace při převzetí dítěte do komplexní (celkové) péče, anamnéza (zjištění změn zdravotního stavu od poslední kontroly), kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, vyšetření, jehož součástí je: a) b) c) d) e) f) g) h)

změření hmotnosti a výšky dítěte, interní vyšetření, vyšetření psychomotorického (psychického a pohybového) vývoje, cílené vyšetření specifické pro daný věk a zjištění zdravotního rizika, zjištění zdravotního stavu před očkováním, diagnostická rozvaha, závěr a poučení rodičů o výživě a režimu dítěte, psychoterapeutický rozhovor, jde-li o dítě s poruchami zdravotního stavu nebo o dítě ohrožené poruchami zdravotního stavu včetně poruch zdravotního stavu v důsledku vlivu nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí;

13.10.3. Prevence – lékař s odborností stomatologie Pro děti a dorost Frekvence: 1x ročně v prvním roce života mezi 6. a 12. měsícem, poté dvakrát ročně Obecný obsah preventivní prohlídky: založení dokumentace, anamnéza se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální (obličejové) soustavy ve věku 3, 6, 12 a 15 let, kdy se i tato anamnéza doplňuje, vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, anomálií v postavení zubů a čelistí, onkologická prevence zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolem čelistních měkkých tkáních, poučení o významu prevence stomatologických onemocnění a krátká instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní; Pro dospělé Frekvence: 2 x ročně Obecný obsah preventivní prohlídky: vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech i kolem čelistních měkkých tkáních, instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní;

- 61 -



Těhotné ženy Frekvence: 2 x v průběhu těhotenství Obecný obsah preventivní prohlídky: vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, onkologická prevence zaměřená na pátrání po přednádorových změnách a nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkáních, poučení o významu prevence stomatologických onemocnění v průběhu těhotenství u ženy i budoucího dítěte včetně krátké instruktáže o udržování správné hygieny jejich dutiny ústní, poučení budoucí matky o nutnosti zajistit stomatologické preventivní prohlídky svého dítěte, a to první mezi 6. až 12. měsícem jeho věku; 13.10.4. Prevence - lékař s odborností gynekologie Frekvence: v 15 letech dětským gynekologem, poté 1x ročně Obecný obsah preventivní prohlídky: rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory, aspexe kůže, vyšetření prsů (aspexe, palpační vyšetření prsů a regionálních mízních uzlin), vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření (neprovádí se u virgo žen), odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému a bakteriologickému vyšetření, event. I virologickému vyšetření (neprovádí se u virgo žen), palpační bimanuální vyšetření, vyšetření per rectum, poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky, nácvik samovyšetřování prsů, vyplnění průvodky k cytologickému vyšetření a průvodky k bakteriologickému, event. virologickému vyšetření

13.11. Shrnutí problematiky preventivních prohlídek Preventivní prohlídky provádějí pouze registrující lékaři (praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, stomatologové, gynekologové) a povinnost zvát pojištěnce na tyto prohlídky však nemají. Je proto lepší zajímat se o provedení preventivní prohlídky sám. Provedení preventivní prohlídky ve stanovených intervalech je hrazeno ze základního zdravotního pojištění. Využijte pravidelných kontrol v rámci dispenzarizace při zvýšeném riziku onemocnění. Screeningová vyšetření pomáhají zachytit závažná onemocnění ve stádiu, kdy lze úspěšně zamezit jejich rozvoji a komplikacím. Jedná se např. o vyšetření tlustého střeva testem na okultní krvácení ve stolici, vyšetření prsů - mamografii, odběr cytologického stěru, gynekologická vyšetření a různé laboratorní testy. Pokud se v rodině vyskytla nádorová onemocnění nebo např. časné úmrtí na infarkt myokardu, informujte svého lékaře, aby mohl

- 62 -



vyhodnotit vaše rizika a vybrat správný preventivní program. Také konzultujte s lékařem opatření v sebepéči, případně alternativní metody, ke kterým jste se přiklonili. Je také velmi důležité sledovat nabídku své zdravotní pojišťovny, která nabízí různé možnosti příspěvku svým pojištěncům. Je však na každém z nás jak se staráme o své zdraví.

13.12. Lucemburská deklarace k bezpečí pacientů Problematika zvyšování bezpečí pacientů je celosvětovým problémem. V dubnu 2005 byla schválena na summitu členských států EU tzv. Lucemburská deklarace k bezpečí pacientů (Luxembourg Declaration on Patient Safety), jejíž součástí jsou následující doporučení pro členské státy EU: •

Umožnit pacientům úplný a volný přístup k informacím, které o nich byly shromážděny v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Přitom zajistit správnost těchto informací i jejich srozumitelnost pro pacienty. Prosazovat princip, že informovaný pacient je lépe vybaven pro péči o své zdraví.

•

Zvážit výhody zavedení národního dobrovolného systému hlášení nežádoucích událostí a nedokonaných pochybení.

•

Postupně zavádět procesy v oblasti řízení rizik ve zdravotnictví – například vytvářením algoritmů a indikátorů kvality v rámci systému externího hodnocení kvality ve zdravotnictví.

•

Optimalizovat využití nových technologií například zaváděním elektronické formy zdravotnické dokumentace. Taková dokumentace by měla obsahovat základní informace o zdravotním stavu pacientů a programy usnadňující rozhodovací proces (např. s cílem minimalizovat chyby při podání léků).

•

Zřídit národní fóra zabývající se problematikou bezpečí pacientů.

•

Sledovat bezpečí pracovních podmínek ve zdravotnictví a zajistit, aby součástí postupů při náboru nových zaměstnanců byly v souladu i principy bezpečí pacientů.

•

Prosazovat intenzivní školení uživatelů technologií ve zdravotnictví s cílem zajistit jejich bezpečné používání.

•

Zahrnout informace o bezpečí pacientů do standardního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.

•

Zajistit, aby národní legislativa chránila soukromí pacientů i důvěrnost zdravotnické dokumentace a aby současně zajistila účelnou dostupnost informací o pacientech pro zdravotnické pracovníky.

•

Vytvářet prostředí, kde jsou chyby využity k poučení, nikoli k svalování viny a hanby a k trestání „pachatelů“.

•

Spolupracovat s pacienty a jejich blízkými s cílem informovat je o existenci nežádoucích událostí při poskytování zdravotní péče včetně tzv. nedokonaných pochybení.

- 63 -



13.13. Strategie cesty ke zvyšování bezpečí pacientů v České republice V současnosti je tato oblast jednou z priorit Ministerstva zdravotnictví, přestože v minulosti byla zřetelně opomíjena. Jedná se o proces dlouhodobý, který nezbytně vyžaduje aktivní zapojení odborné i laické veřejnosti. Předpokladem úspěchu je změna řízení, myšlení a chování jednotlivých skupin a jejich aktivní snaha o dosažení stanovených cílů. Ideálem je zavedení kultury bezpečí do zdravotnických zařízení – stavu, kdy jak všichni pracovníci zdravotnických zařízení, tak pacienti budou vnímat bezpečí jako prioritu. 13.14. Úloha státu Úloha státu spočívá především v nastavení legislativních parametrů, pravidel dozoru, metodického vedení, zajištění dostupnosti informací a edukace pacientů, zdravotnických i nezdravotnických pracovníků. Prostředí musí být přátelské k těm, kteří se do procesu zvyšování bezpečí ve zdravotnictví aktivně zapojí. Sledování a přiznání výskytu nežádoucích událostí nesmí být trestáno, ale naopak chápáno pozitivně jako aktivní přístup konkrétního subjektu k otázce bezpečí. Nulový výskyt nežádoucích událostí svědčí naopak o popírání reality a neochotě zjednat nápravu.

Legislativní opatření a pravidla dozoru V návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování bude mimo jiné stanoveno minimální spektrum povinných vnitřních předpisů z oblasti prevence rizika při poskytování zdravotních služeb (např. vedení, nahlížení a manipulace se zdravotnickou dokumentací, nakládání s léčivými přípravky, identifikace pacienta, kontinuita péče, vstup do zdravotnického zařízení a na jednotlivá pracoviště a další). Formální i obsahová správnost těchto předpisů bude pravidelně kontrolována orgánem příslušným k registraci daného zdravotnického zařízení. Zákon také stanoví podmínky a postup pro externí hodnocení kvality zdravotní péče - akreditaci zdravotnických zařízení. Získáním osvědčení o akreditaci prokáže zdravotnické zařízení, že splňuje parametry „bezpečného“ zdravotnického zařízení. Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování posiluje postavení pacienta v systému poskytování zdravotní péče. Stanovuje práva a povinnosti pacienta i zdravotnického pracovníka v souladu s evropskou legislativou. Definuje pravidla pro vedení elektronické zdravotnické dokumentace, možné způsoby identifikace pacientů, dostupnost informací ze zdravotnické dokumentace pro pacienty ve srozumitelné podobě apod. V oblasti vzdělávání dojde k vypracování a zavedení edukačních programů o výskytu rizik při poskytování zdravotní péče a o řízení rizik ve zdravotnictví, a to do všech forem vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.

- 64 -



Metodické vedení a pomoc Řada zdravotnických zařízení nemá dostatek informací a zkušeností v oblasti procesního řízení. Stávající vnitřní předpisy se nedotýkají všech problémových míst, neeliminují všechna známá rizika a proto i postupy, které jsou podle nich zaváděny, nejsou dostatečně efektivní. Realizací projektů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb budou připravovány, ověřovány a publikovány jednotné metodické návody pro vybrané oblasti týkající se zabezpečování a zvyšování kvality a bezpečí pacientů (např. sledování a vyhodnocování nežádoucích událostí v lůžkových zdravotnických zařízeních následné péče, sledování spokojenosti pacientů). Ve spolupráci s Českou společností pro kvalitu ve zdravotnictví a dalšími odbornými grémii bude MZ publikovat metodická doporučení – návod ke zpracování účinných vnitřních předpisů k bezpečným postupům při poskytování zdravotní péče. Metodiky budou určeny nejen zdravotnickým zařízením, ale i pro informovanost pacientům.

Dostupnost informací a edukace Stupeň informovanosti odborné i laické veřejnosti o bezpečí a kvalitě ve zdravotnictví je stále velmi nízký. Odborná veřejnost často popírá význam prevence rizik a existenci nežádoucích událostí, pacienti ani nevědí, co si pod těmito pojmy představit, natož aby věděli, jak mohou sami tuto oblast ovlivnit. Nový web MZ bude shromažďovat veškeré dostupné informace z oblasti kvality zdravotních služeb a bezpečí pacientů, a to formou srozumitelnou nejen pro odborníky, ale i pro laickou veřejnost. Zde bude uveřejněna mimo jiné i řada edukačních materiálů popisující různé typy rizik při poskytování zdravotní péče a možnosti jejich prevence z hlediska pacientů, údaje o výkonnosti zdravotnických zařízení a následně i indikátorů kvality v podobě opět srozumitelné laické veřejnosti. Součástí informační kampaně bude i celá řada odborných seminářů, s mezinárodní účastí, kde se odborná veřejnost doví možnosti, jak pozitivně oblast bezpečí ovlivnit.

Kniha bezpečí Ministerstvo zdravotnictví přináší knihu plnou rad a informací pro pacienty i zdravotnický personál. Toto je další významný krok v oblasti bezpečí pacienta. Kniha bezpečí přehlednou formou shrnuje všechny aktuální poznatky v oblasti bezpečí pacienta. Cílem je pojmenování možných nežádoucích událostí a jejich významu v praxi. Ke každé z nich jsou uvedena rizika,

- 65 -



která ovlivňují pravděpodobnost jejího výskytu a samozřejmě jsou definovány možnosti opatření, která rizika eliminují či významně sníží jejich výskyt. Při jejím zpracování je využito celosvětově uznávaných poznatků v této oblasti, ovšem uzpůsobených na poměry českého zdravotnického systému. Kniha bezpečí je určena všem lidem, kteří přicházejí do styku s nemocničním prostředím, zdravotnickým personálem, ambulantními lékaři, ale i třeba lékárníky a nabízí jim celou řadu informací a rad, jak se v tomto prostředí chovat, jaká jsou jejich práva a na co je dobré si dát pozor. Knihu bezpečí otevřelo Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách www.mzcr.cz Portál bezpečí a kvality zdravotní péče. 13.15. Mezinárodní spolupráce V rámci mezinárodní spolupráce a zapojením České republiky do mezinárodních projektů v oblasti kvality a řízení rizik ve zdravotnictví dojde v dané oblasti ke koordinaci a harmonizaci přístupu a k využití materiálů obsahující preventivní postupy při zabezpečování a zvyšování bezpečí pacientů (např. projekt Evropská síť bezpečí pacientů / Pracovní skupina EU pro bezpečí pacientů, quidelines WHO Aliance for Patient Safety). 13.16. Odborná veřejnost Aktivní přístup zdravotnických zařízení spočívá především v nepřetržitém sledování výskytu nežádoucích událostí a v důrazu na procesní řízení s cílem trvale jejich výskyt snižovat. Mají-li být opatření účinná, nesmí se jednat pouze o „povinnost“ danou zákonem, ale o aktivní snahu zlepšovat výsledky své práce. V praxi nestačí mít vedením zdravotnického zařízení výborně zpracovaný vnitřní předpis např. pro podávání léků pacientům, nebo pro prevence pádů. Stejně důležité je, aby se s ním ztotožnil zdravotnický i nezdravotnický personál a dodržoval ho. Proto je nutné současně zavést účinný vnitřní kontrolní systém dodržování pravidel. 13.17. Pacienti Jedinou účinnou cestou, jak dosáhnout toho, aby zdravotnická zařízení kladla důraz na bezpečí, je aktivní přístup pacientů. Bude-li pacient informován o rizicích, bude moci na ně aktivně upozorňovat a zvolit si zdravotnické zařízení, kde se bude cítit bezpečně. Pouze dostatečně informovaný pacient se stává klientem, který je schopen spolurozhodovat o své léčbě. I ve zdravotnictví se musí uplatnit obecně platný princip výběru na základě objektivních i subjektivních kriterií (mám-li svobodnou volbu zdravotnického zařízení, volím to, které mi nabídne službu s co nejmenším rizikem nežádoucí události – tedy nejbezpečnější). Informovaný pacient může a měl by na rizika sám upozorňovat a spolupodílet se na jejich odstranění. Nedílnou součástí edukace je i morální a etický aspekt při komunikaci se zdravotníky, tak jak je tomu ve vyspělých státech.

- 66 -



13.17.1. Práva pacientů •

Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.

•

Pacient má právo na svobodnou volbu lékaře, výběr zdravotnického zařízení a právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny. A naopak zvolený lékař může odmítnout přijetí pacienta do své péče tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pacienty, které má ve své péči. Další vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého bydliště. Pacient má právo na písemné potvrzení odmítnutí s uvedením důvodu. S tímto dokladem je pak možné se obrátit na svou pojišťovnu či zřizovatele zdravotnického zařízení (nemocnice). Poskytnout zdravotní péči však musí lékař vždy v akutních případech, kdy hrozí bezprostředně újma na zdraví či životě pacienta.

•

Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.

•

Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.

•

Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.

•

V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření s léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na vyšetření přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.

•

Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby, jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.

•

Pacient má právo, na určení osob i rozsahu poskytovaných informací. To znamená určit osobu či osoby, kterým mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a to včetně rozsahu poskytovaných informací (nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování výpisů, opisů či kopií). Určenou osobou může být jak příslušník rodiny, tak i kterákoliv jiná osoba bez příbuzeneckého vztahu.

•

Pacient má právo vyslovit úplný zákaz s podáváním informací o jeho zdravotním stavu jakékoliv osobě včetně určení jednotlivých osob, kterým informace o zdravotním stavu pacienta nebude poskytnuta. Tento zákaz je možné kdykoli změnit či odvolat.

- 67 -



•

Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen po té, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.

•

Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.

•

Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.

•

Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.

•

Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád).

•

Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

13.17.2. Práva dětí v nemocnici •

Děti musejí být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení.

•

Děti v nemocnici musejí mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, mělo by se rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm.

•

Děti a/nebo jejich rodiče musejí mít právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Musejí mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem.

•

Děti a/nebo jejich rodiče musejí mít právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě musí být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení.

•

S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí.

•

Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který si je plně vědom fyzických i emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny.

•

Děti musejí mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci.

•

O děti musí být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny.

- 68 -



•

Děti musejí být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům, a aby zároveň vyhovovalo uznaným bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti.

•

Děti musejí mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizpůsobenou jejich věku a zdravotnímu stavu.

13.17.3. Práva tělesně postižených Charta práv tělesně postižených vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce 1975. V souladu s těmito dokumenty má každá tělesně postižená osoba stejná práva a povinnosti jako kdokoliv jiný. Je tedy potřebné podporovat každou ekonomickou a sociální politiku, která k právům a povinnostem postižených osob přihlíží. Tělesné postižení vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů do normálního života. Postižení mají plné právo na samostatný a nezávislý způsob života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, mají právo na splnění všech svých přání a tužeb. Těm, kteří chtějí žít v domovech s pečovatelskou službou, má být umožněno vybrat si kvalitní domov, kde by byla plně respektována jejich osobnost. Tělesně postižené osoby mohou využívat i soukromé domy či byty a společnost jim musí dát příležitost je přizpůsobit pro pohodlný, nezávislý a bezpečný život. Odpovědné osoby, které rozhodují o výstavbě domů a bytů, stejně jako výstavbě veřejných komunikací, mají za povinnost vytvářet co nejpříznivější podmínky pro seberealizaci, bezpečnost a sebevědomí postižených osob. Způsob života: Každá tělesně postižená osoba má právo na nezávislý výběr způsobu života a na místa, kde chce žít. Rodina a okolí: Jako každá lidská bytost, tak i tělesně postižená osoba chce milovat a být milována. Má plné právo založit vlastní rodinu, rozvíjet jí a zachovávat a působit na rozvoj rodinných a přátelských vztahů Právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc: Každá tělesně postižená osoba má právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc. Přátelský vztah mezi osobou, která pomoc poskytuje, a osobou, která ji přijímá, musí být založen na vzájemném respektu důvěře a úctě. Právo na lékařskou péči: Postižená osoba má právo na výběr lékaře, který má pečovat o její zdraví. Má právo na pravidelnou informaci o osobní zdravotní situaci a podílet se na všech rozhodováních o sobě. Bydlení a okolí: Postižená osoba má plné právo sama se rozhodnout, žít a bydlet v místě, odpovídajícím jejím požadavkům a potřebám. Právo na technickou pomoc: Tělesně postižená osoba má právo na úplné financování technického vybavení a pomoci nutné pro nezávislý život.

- 69 -



Účast na společenském životě: Tělesně postiženým osobám musí být umožněna komunikace, pohyb a přístup ke společnosti, vzdělání, úřadům, ekonomickým a profesním aktivitám i k aktivitám ve volném čase a ve sportu. Každá tělesně postižená osoba má právo na dostatečný příjem pro zajištění svého pohodlí a spokojeného života. 13.17.4. Deklarace práv duševně postižených lidí Duševně postižený občan má, pokud je to jen možné, stejná práva jako ostatní občané. • Duševně postižený občan má nárok na přiměřené lékařské ošetření a terapii odpovídající jeho potřebám, jakož i nárok na takové vzdělání, trénink, rehabilitaci a podporu, které co nejvíce mohou rozvinout jeho možný potenciál a schopnosti. • Duševně postižený občan má právo na hospodářské zajištění a přiměřený životní standard. • Tam, kde je to možné, měl by duševně postižený žít se svojí vlastní nebo opatrovnickou rodinou a s ní společně sdílet život. • Duševně postižený občan má právo na kvalifikovaného opatrovníka, pokud je to k jeho blahu a zájmům žádoucí. • Duševně postižený občan má právo na ochranu před zneužíváním, pohrdáním a ponižujícím jednáním. Pokud duševně postižený občan není v důsledku svého postižení schopen v plném rozsahu využít všechna svá práva, nebo pokud by bylo nutné některá nebo všechna práva omezit či odejmout, musí se při průběhu omezení nebo odejmutí práv prokázat příslušná právní jistota proti jakékoliv formě zneužití. •

13.17.5. Právo osob blízkých na informace o zdravotním stavu pacienta Jestliže pacient je ve stavu, kdy nemůže určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, mají právo na aktuální informace o zdravotním stavu pouze osoby blízké (osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní). 13.17.6. Práva osob pozůstalých Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, o příčinách úmrtí a výsledku pitvy, pokud byla provedena, mají osoby blízké zemřelému pacientu, pokud se pacient za svého života nevyslovil jinak a sdělování těchto informací některé osobě blízké či všem nezakázal. Tyto osoby mají rovněž právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, jakož i právo na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těchto dokumentů. Uvedená práva náleží případně i dalším osobám určeným pacientem za jeho života. Jedině osoby blízké a pouze tehdy, je-li to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví dalších osob mají v případě, že zemřelý pacient vyslovil zákaz poskytování informací o jeho zdravotním stavu, právo na informace o zdravotním stavu, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace a právo pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie, a to pouze v rozsahu nezbytném pro ochranu zdraví. - 70 -



13.18. Informovaný souhlas K čemu je informovaný souhlas Veškeré zásadnější úkony zdravotní péče - operace, složitější vyšetření, ambulantní zákroky - by měly být prováděny s vaším souhlasem. Máte právo být informováni, proč výkon bude proveden, jaké je možno očekávat výsledky, zda neexistuje jiný způsob, jak vaše zdravotní problémy řešit, jaké mohou nastat komplikace. Máte právo si nechat vše podrobně vysvětlit způsobem, který je pro vás srozumitelný. A máte samozřejmě právo konkrétní výkon odmítnout. Existují ale i situace, kdy je zdravotní péče prováděna bez souhlasu pacienta. Je to v případech, kdy hrozí bezprostřední ohrožení života a kdy zdravotník za vás přebírá odpovědnost ve snaze vám pomoci. Z čeho vychází informovaný souhlas Od 1. října 2001 je ČR vázána Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001). Tato úmluva představuje společný rámec pro ochranu lidských práv při aplikaci medicíny a biologie. Kdo rozhoduje v případě, že se jedná o dítě Jestliže se jedná o nezletilou osobu, která není podle zákona způsobilá k udělení souhlasu se zákrokem, nemůže být zákrok proveden bez svolení jejího zákonného zástupce, úřední osoby či jiné osoby nebo orgánu, které jsou k tomu zmocněny zákonem. Názor nezletilé osoby bude zohledněn jako faktor, jehož závaznost narůstá úměrně s věkem a stupněm vyspělosti. Lze nesouhlas s výkonem vyjádřit dlouho dopředu Lze, jedná se o případy, kdy pacient z důvodů svého přesvědčení některé léčebné postupy nebo zákroky odmítá. Dává tímto najevo svou vůli, kdyby tato situace nastala a on se nemohl vyjádřit. Jak se informovaný souhlas provádí Především, informovaný souhlas se dává předem. Zpětné požadování není možné. Lékař poučí pacienta o povaze zákroku, důvodech, pro které je prováděn, způsobu, jakým bude proveden. Srozumitelně pacientovi vysvětlí možná rizika a alternativy výkonu. Důraz se klade vždy na srozumitelnost pro pacienta. Pacient má právo na doplňující otázky. Toto poučení pak pacient i lékař potvrdí svými podpisy na formuláři informovaného souhlasu. Je možno informovaný souhlas odvolat Ano, souhlas je možno odvolat. - 71 -



Kdy je informovaný souhlas neplatný Je neplatný vždy, pokud je činěn například pod nátlakem, může to být i ze strany příbuzenstva. Neplatný je i v případě, že poučení bylo nedostatečné a pacient se například mylně domnívá, že zákrok je nezbytný, nebo že nemá žádnou jinou alternativu. 13.19. Zdravotnická dokumentace Každé zdravotnické zařízení musí vést a archivovat zdravotnickou dokumentaci o pacientovi. Pokud má však být zdravotnická dokumentace pacienta skartována, musí být skartována v souladu s platnou legislativou. Zdravotnickou dokumentaci nelze zasílat či přímo vydávat do rukou pacienta, a proto si pacient nejdříve musí zvolit nového lékaře (zdravotnické zařízení). Nově zvolený lékař vystaví žádost o zaslání zdravotnické dokumentace. V této žádosti pacient prokazatelně potvrdí (písemně), že souhlasí s předáním zdravotnické dokumentace zvolenému lékaři. V žádosti by měly být uvedeny základní údaje nezbytné pro vyhledání zdravotnické dokumentace pacienta (jméno a příjmení pacienta, včetně předchozích a rodného příjmení, datum narození pacienta, adresa trvalého bydliště pacienta, telefonický kontakt na pacienta, název původního zdravotnického zařízení, tj. jméno a příjmení lékaře a adresa místa provozování původního zdravotnického zařízení). 13.20. Shrnutí procesu snižování rizik ve zdravotnictví Z uvedeného je jasně patrné, že do procesu snižování rizik se musí zapojit všichni. Stát stanoví základní parametry, které kontroluje, zdravotnická zařízení na ně musí aktivně reagovat a zavést je do praxe, trvale vyhodnocovat jejich účinnost a reagovat na aktuální potřebu. Pacienti zde plní hlavní kontrolní úlohu – k tomu musí být dostatečně edukováni a informováni o možnostech i formě komunikace. Informovanost musí podporovat stát. Cílem této aktivity je trvalé snižování rizik při poskytování zdravotních služeb s vědomím, že většinou nelze dosáhnout úplné eliminace. S tím souvisí i nalezení optimálního způsobu sledování výskytu rizik a nežádoucích událostí tak, aby byla zajištěna co největší pravdivost uváděných údajů. Sledování rizik i nežádoucích událostí musí probíhat podle jednotné metodiky, jinak nelze data srovnávat a hodnotit úspěšnost přijatých opatření. V neposlední řadě je nutné si uvědomit, že proces snižování výskytu rizik je trvalý proces. Opatření k jejich snižování je nezbytné průběžně aktualizovat podle toho, jaké začnou působit nové vnější vlivy. Právě i z tohoto důvodu byla v řadě nemocnic zřízena funkce ombudsmana pro klienty zdravotní péče.

- 72 -



Příloha - platná legislativa ve zdravotnictví k 1. 3. 2010 V této příloze je čerpáno ze zdrojů Ministerstva zdravotnictví ČR a je zcela záměrně uvedena veškerá legislativa.

Organizace zdravotnictví 20/1966 Sb. Zákon o péči o zdraví lidu 160/1992 Sb. Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních 242/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi 394/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky 247/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. září 1993 o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí 552/2004 Sb. Vyhláška o předávání osobních a dalších údajů do Národního zdravotnického informačního sytému pro potřeby vedení národních zdravotních registrů 49/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení 245/2006 Sb. Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů 3/2010 Sb. Vyhláška o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek

Zdravotní pojištění 551/1991 Sb. Zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR 280/1992 Sb. Zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách 592/1992 Sb. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů 58/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost

- 73 -



59/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách 134/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 618/2006 Sb., Vyhláška, kterou se vydávají rámcové smlouvy 63/2007 Sb., Vyhláška o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely 384/2007 Sb. Vyhláška o seznamu referenčních skupin 385/2007 Sb. Vyhláška o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě 386/2007 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře 92/2008 Sb. Vyhláška o stanovení seznamu zemí referenčního koše, způsobu hodnocení výše, podmínek a formy úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a náležitostech žádosti o stanovení výše úhrady 471/2009 Sb., Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2010 418/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu 274/2005 Sb. Vyhláška o způsobu podávání informací o hospodaření zdravotních pojišťoven a jejich rozsahu 579/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven 445/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví vyměřovací základ pro rok 2005 u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát 644/2004 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a o jednacím řádu dozorčího orgánu 391/2009 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví nákladové indexy věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2010 274/2003 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví 3/1981 Věst. vlády ČSR pro NV Instrukce Ministerstva zdravotnictví ČSR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR o poskytování léčebně preventivní péče obyvatelům a svěřencům ústavu sociální péče

- 74 -



1/2007 Věst. MZ Doporučené administrativní postupy při provádění nařízení rady (EHS) 1408/71 a 574/72 a mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení 9/2009 Věst. MZ Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené z veřejného zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 490/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví 224/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění 6/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb 138/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví vzor služebního průkazu zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví 35/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť 252/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody 428/2004 Sb. Vyhláška o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické 195/2005 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 1/2008 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením 473/2008 Sb. Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce 120/2002 Sb. Zákon o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících předpisů 304/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek 305/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh 376/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

- 75 -



Hygiena práce 288/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání č. 432/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli 148/2006 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 394/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 1/2008 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Posudková činnost 49/1967 Věst. MZ (reg.) v částce 2/1968 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci 342/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhl. MZ č. 38/2005 Sb., vyhl. č. 250/2007 Sb. a vyhl. č. 53/2008 Sb. Opatření proti infekčním nemocem 25/1960 Sb. Vyhláška Ministerstev zdravotnictví a zemědělství o ochranných opatřeních v brucelózních stájích a izolátech 274/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek 195/2005 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 537/2006 Sb. Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem 55/1955 Věst. MZ Instrukce Ministerstva zdravotnictví ČSR o dezinfekci sanitních vozidel před předáním do opravy

- 76 -



8/2006 Věst. vlády Věstník vlády pro orgány krajů a obcí, kterým bylo zveřejněno usnesení vlády ČR ze dne 8. 11. 2006 o Pandemickém plánu ČR pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru Hygiena obecná a komunální 376/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů 6/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb 159/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob 35/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť 135/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch 137/2004 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných 252/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody 353/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví bližší podmínky osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení 409/2005 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody 148/2006 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 523/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování) Hygiena výživy a předmětů běžného užívání 296/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin 273/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách 38/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy

- 77 -



84/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let 54/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek 475/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub) 54/2004 Sb. Vyhláška o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití 133/2004 Sb. Vyhláška o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu 137/2004 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných 275/2004 Sb. Vyhláška o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy 305/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství potravinách 447/2004 Sb. Vyhláška o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu 450/2004 Sb. Vyhláška o označování výživové hodnoty potravin 381/2007 Sb. Vyhláška o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách 4/2008 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin 225/2008 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin 448/2009 Sb. Vyhláška o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky Hygiena dětí a mladistvých 106/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti 410/2005 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

- 78 -



Zdravotní péče 62/1968 Sb. Vyhláška ministerstev národní obrany, vnitra a zdravotnictví o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a součinnost orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád) 434/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o zdravotnické záchranné službě 221/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o znaleckých komisích 317/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se zrušuje vyhláška č. 284/1990 Sb., o správné výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a prostředků zdravotnické a obalové techniky 195/2005 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 385/2006 Sb. Vyhláška o zdravotnické dokumentaci 3/1972 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 5/1972 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o lékařských prohlídkách osob vracejících se z epidemiologicky závažných oblastí 1/1972 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 5/1972 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o provádění sterilizace 30/1976 Věst. MZ ČSR Instrukce Ministerstva zdravotnictví ČSR o zásadách pro zřizování a provoz laboratoří a oddělení funkčního vyšetřování 1/1985 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 16/1985 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o provádění rentgenových vyšetření 4/1985 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 24/1985 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o činnosti zdravotnických pracovišť při ověřování nových poznatků na těle živého člověka použitím metod dosud nezavedených v klinické praxi 12/2003 Věst. MZ Zřízení středisek speciální zdravotní péče o osoby ozářené při radiačních nehodách 8/2007 Věst. MZ Metodika zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení 3/2008 Sb. Věst. MZ Metodika zajištění odběru a distribuce transfuzních přípravků a krevních derivátů pro potřeby civilního a vojenského zdravotnictví při hromadných urgentních příjmech postižených osob při mimořádných událostech

Léčiva 61/1990 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR, Federálního ministerstva národní obrany, Federálního ministerstva vnitra, Federálního ministerstva dopravy, Ministerstva spravedlnosti ČSR o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami - 79 -



427/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR, Federálního ministerstva obrany, Federálního ministerstva vnitra, Federálního ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR a Ministerstva zemědělství ČR, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami - zrušena zákonem č. 79/1997 Sb., a to v částech týkajících se léčiv 351/2005 Sb. Nařízení vlády o stanovení výčtu kódů kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a názvů označujících lidskou krev, její složky a krevní deriváty z ní vyrobené, uváděných v žádostech o povolení jejich distribuce, dovozu nebo vývozu 378/2007 Sb. Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů 54/2008 Sb. Vyhláška o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů 84/2008 Sb. Vyhláška o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky 85/2008 Sb. Vyhláška o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků 86/2008 Sb. Vyhláška o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv 106/2008 Sb. Vyhláška o správné praxi prodejců vyhrazených léčivých přípravků a o odborném kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků 143/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) 226/2008 Sb. Vyhláška o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků 228/2008 Sb. Vyhláška o registraci léčivých přípravků 229/2008 Sb. Vyhláška o výrobě a distribuci léčiv 427/2008 Sb. Vyhláška o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

Zdravotnické prostředky 123/2000 Sb. Zákon o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů 316/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví náležitosti závěrečné zprávy o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku 342/2000 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví zdravotnické prostředky, které mohou ohrozit zdraví člověka

- 80 -



501/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví formy, způsoby ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod, zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách zdravotnických prostředků) 356/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o povolování výjimek ze splnění technických požadavků na zdravotnický prostředek pro jeho použití při poskytování zdravotní péče a o rozsahu zveřejňovaných údajů o jejich povolení 154/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů 336/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů 453/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro Částka 168 z roku 2004 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v úplném znění zákona č. 123/2000 Sb. 11/2005 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví druhy zdravotnických prostředků se zvýšeným rizikem pro uživatele nebo třetí osoby a o sledování těchto prostředků po jejich uvedení na trh 282/2005 Sb. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 350/2000 Sb., kterou se reguluje prodej zdravotnických prostředků

Transplantace a bezpečnost lidských tkání a buněk 285/2002 Sb. Zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) 436/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádí zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) 437/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví bližší podmínky posuzování zdravotní způsobilosti a rozsah vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání nebo orgánů pro účely transplantací (vyhláška o zdravotní způsobilosti dárce tkání a orgánů pro účely transplantací) 479/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví odborná způsobilost lékařů zjišťujících smrt a lékařů provádějících vyšetření potvrzující nevratnost smrti pro účely odběru tkání nebo orgánů určených pro transplantaci

- 81 -



434/2004 Sb. Vyhláška o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů 504/2005 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví výčet podpoložek kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a jejich názvy označující tkáně nebo orgány lidského původu, uváděné v žádostech o povolení jejich dovozu nebo vývozu 296/2008 Sb. Zákon o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách) 422/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka Péče o ženy a děti 66/1986 Sb. Zákon o umělém přerušení těhotenství 75/1986 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR, kterou se provádí zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství 11/1988 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky 18/1982 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 6/1983 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o podmínkách pro umělé oplodnění 4/1989 Věst. MZSV ČSR (reg.) v částce 29/1988 Sb. Výnos Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR o sběru mateřského mléka 142/2007 Věst. MŠMT Instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravuje postup při výkonu soudních rozhodnutí o výchově nezletilých dětí

Postup při úmrtí 19/1988 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR o postupu při úmrtí a o pohřebnictví 479/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví odborná způsobilost lékařů zjišťujících smrt a lékařů provádějících vyšetření potvrzující nevratnost smrti pro účely odběru tkání nebo orgánů určených pro transplantaci

Posudková činnost - lékařské expertízy 493/2002 Sb. Vyhláška o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice

- 82 -



440/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění 277/2004 Sb. Vyhláška o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)

Boj proti tuberkulóze 1/1986 Věst. vlády pro NV (přetisk částka 8 až 12/1986 Věst. MZ ČSR) Instrukce Ministerstva zdravotnictví ČSR, Federálního ministerstva národní obrany, Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra ČSR a Ministerstva spravedlnosti ČSR o klasifikaci tuberkulózy a jiných mykobakterióz a poskytování dispenzární péče v oboru tuberkulózy a respiračních nemocí

Tělesná výchova a sport 3/1981 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 15/1981 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o péči o zdraví při provádění tělesné výchovy, sportu a branně sportovních činností 5/1985 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 24/1985 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o poskytování zvlášť specializované léčebně preventivní péče vybraným vrcholovým sportovcům

Kožní a pohlavní nemoci 195/2005 Sb. Vyhláška, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 30/1968 Věst. MZ (reg.) v částce 51/1968 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o opatření proti pohlavním nemocem

Klinická onkologie 3/1989 Věst. MZSV ČSR (reg.) v částce 19/1988 Sb. Výnos Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR o dispenzární péči o nemocné s přednádorovými stavy a novotvary a povinné hlášení novotvarů

- 83 -



Psychiatrie 14/1972 Věst. MZ ČSR Instrukce Ministerstva zdravotnictví ČSR o stanovení spádových území psychiatrických léčeben a některých dalších psychiatrických zařízení

Návykové látky 167/1998 Sb. Zákon o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů 123/2006 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků 125/2006 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví tiskopisy formulářů podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů 243/2009 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví seznam osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími 14/2004 Věst. MZ v částce 12/2004 Metodické opatření Ministerstva zdravotnictví upravující podmínky pro osoby cestující do zahraničí užívající léčivé přípravky s obsahem návykových látek Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 379/2005 Sb. Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů

Přírodní léčebné lázně, přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod 164/2001 Sb. Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) 370/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o zkoušce o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 385/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody 423/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti

- 84 -



jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) 125/1948 Sb. Zákon o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku 12/1979 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 23/1979 Sb. Výnos Ministerstva zdravotnictví ČSR o prohlášení dalších přírodních zdrojů minerálních vod za přírodní léčivé zdroje a přírodní minerální vody stolní č.j. ČIL-482-10.1.1989 (reg.) pod č. 62/1991 Sb. v částce 13/1991 Sb. Výnos Ministerstva zdravotnictví ČR, kterým se prohlašují další přirozeně se vyskytující zdroje minerálních vod v lázeňských místech Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Lázně Libverda a Hodonín za přírodní léčivé zdroje a ve zřídelních místech Kyselka, Ondrášov, Lázně Kynžvart, Brodek u Přerova, Žďár, Lesná a Velká Šťáhle za přírodní minerální vody stolní 152/1992 Sb. Nařízení vlády ČR o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně 140/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivé zdroje a přírodní minerální vody stolní a mění se výnos MZ ČSR č. 12/1979 Věst. MZ ČSR, kterým se prohlašují další přírodní zdroje minerálních vod za přírodní léčivé zdroje a přírodní minerální vody stolní 287/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní 290/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivé zdroje nebo přírodní minerální vody stolní a zrušuje se prohlášení některých zdrojů za přírodní léčivé zdroje 149/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašuje ložisko přirozeně se vyskytující rašeliny Čistá – Krásno za přírodní léčivý zdroj 175/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka 6/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Vrbka lázeňského místa Mšené-Lázně 13/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Bludov 156/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje v Hronově 427/2001 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

- 85 -



513/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově) 533/2002 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodního léčivého zdroje 419/2003 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 615/2004 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 208/2005 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem HV-40 v Mariánských Lázních 320/2005 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody v Očihově a vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Očihově) 467/2005 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových Hradech – Byňov 479/2005 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 539/2006 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-7 v katastrálním území Charvátská Nová Ves obce Břeclav a o vymezení konkrétních ochranných opatření 387/2007 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves 41/2008 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 - JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady 116/2009 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod 145/2009 Sb. o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě 49/1958 Věst. MZ Instrukce Ministerstva zdravotnictví a Ústředního báňského úřadu o spolupráci inspektorátu pro ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a orgánů státní báňské správy 4/1982 Věst. MZ ČSR Instrukce Ministerstva zdravotnictví ČSR o zřizování a činnosti referenčních laboratoří pro přírodní léčivé zdroje

- 86 -



Směrnice č. AS01/1959, uveřejněno v č. 51/1959 Ú. l. Směrnice Ministerstva zdravotnictví a Ústředního geologického úřadu o provádění vrtných prací, prací podléhajících báňskému zákonu a jiných zemních prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů

Zdravotnické povolání a odborná výchova 220/1991 Sb. Zákon o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře 95/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta 184/2009 Sb. Nařízení vlády o stanovení výše úhrad za zkoušky 85/2009 Sb. Vyhláška o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů 186/2009 Sb. Vyhláška o stanovení postupu při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místo, průběhu výběrového řízení na rezidenční místo a základních kritériích výběru rezidenta (o rezidenčních místech) 187/2009 Sb. Vyhláška o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství 188/2009 Sb. Vyhláška o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů) 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) 423/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků 424/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 39/2005 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání 275/2007 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vyhlášení dokladů osvědčujících nabytá práva o dosažené kvalifikaci lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, všeobecné sestry a porodní asistentky, udělovaných na území členských států Evropské unie 1) a seznamu diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, všeobecných sester a porodních asistentek, udělovaných na území členských států Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají 189/2009 Sb. Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných - 87 -



kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) 31/2010 Sb. Nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 393/2004 Sb. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví 413/2006 Sb. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 470/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka)

Pracovní poměry pracovníků ve zdravotnictví 247/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí 167/2007 Sb. Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v působnosti Ministerstva zdravotnictví 16/1978 Věst. MZ ČSR (reg.) v částce 34/1978 Sb. Výnos Ministerstva zdravotnictví ČSR o resortním seznamu zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. pracovní kategorie Výnos MZ ČSR č. 16/1978 Věst. MZ ČSR, ve znění pozdějších doplňků, pozbyl podle zákona č. 235/1992 Sb. platnost dnem 1. června 1992 (čl. VII odst. 2), avšak nároky z nich vyplývající se přiznávají do 31. prosince 2016 (bod 29 § 175) 3/1976 Věst. MZ ČSR Instrukce Ministerstva zdravotnictví ČSR o seznamu funkcí, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti

Různé 126/1992 Sb. Zákon o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém Červeném kříži 165/1997 Sb. Nařízení vlády ČR o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem 248/2007 Sb. Nařízení vlády o oceněních v oblasti zdravotnictví, udělovaných Ministerstvem zdravotnictví

- 88 -

ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Recommend Documents