Základní škola Lešná, okres Vsetín
Platný od 1. září 2015
Školní řád
OBSAH: Úvod
3
1. Školní řád
4
1.1
Výkon povinností a práv žáků a jejich zákonných zástupců ve škole
4
1.1.1 Práva žáků
4
1.1.2
Povinnosti žáků
5
1.1.3
Práva zákonných zástupců
5
1.1.4
Povinnosti zákonných zástupců
5
1.2
Práva a povinnosti pedagogických i nepedagogických pracovníků školy
6
1.3
Pravidla vzájemných vztahů se zaměstnanci školy
6
1.4
Provoz a vnitřní režim školy
6
1.4.1
Chování žáka
6
1.4.2
Docházka do školy
7
1.4.3
Omlouvání absence
9
1.5
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
1.6
Ochrana žáků před sociálně patologickými jevy, před projevy
10
diskriminace, nepřátelství nebo násilí
11
1.7
Používání mobilních telefonů a jiných médií ve škole
12
1.8
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
13
1.8.1
Způsob získávání podkladů pro hodnocení
13
1.8.2
Zásady hodnocení
14
1.8.3
Stupně klasifikace a hodnocení
16
1.8.4
Klasifikace předmětů, teoretického, praktického a výchovného zaměření
18
1.8.5
Výchovná opatření
20
1.8.6
Komisionální opravné zkoušky a komisionální přezkoušení
22
1.8.7
Hodnocení žáků se SVP, hodnocení nadaných žáků
23
1.8.8
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
25
1.8.9
Slovní hodnocení žáků
25
1.9
Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
27
1.10
Opatření při porušení školního řádu
27
1.11
Plnění dalších pravidel vnitřního režimu školy, provozu školy a povinnosti pracovníků školy
27
Závěr
28 -2-
Školní řád
ÚVOD Školní řád byl vydán v souladu s platnými právními normami ČR, směrnicemi a vyhláškami Základní školy Lešná, okres Vsetín.
-3-
Školní řád
1.
ŠKOLNÍ ŘÁD 1.1. Výkon povinností a práv žáků a jejich zákonných zástupců ve škole 1.1.1. Práva žáků Žáci mají právo: na vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností, na speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky hendikepované, s poruchami učení nebo chování, na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se těmito stanovisky a vyjádřeními zabývat vyjadřovat se ke všem rozhodnutím, týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky mohou vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy, na informace a poradenskou činnost školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jejich rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku, na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením, na svobodu ve výběru kamarádů, na svobodu pohybu ve školních prostorách, které jsou k tomu určeny, na to, aby byl respektován jejich soukromý život a život jejich rodiny, na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jejich věku, na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jejich tělesný a duševní vývoj, v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího, požádat o pomoc či radu třídního učitele, výchovného poradce nebo jinou osobu v situaci, kdy se dostanou z jakéhokoliv důvodu do tísně.
-4-
Školní řád
1.1.2. Povinnosti žáků Žáci mají povinnost: docházet do školy řádně a včas, řádně se vzdělávat dodržovat školní řády, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s kterými byli seznámeni a neprodleně nahlásit třídnímu učiteli nebo ředitelství školy každé jejich porušení plnit pokyny pedagogických pracovníků školy a dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s tímto školním řádem a právními předpisy vyjadřovat své názory a mínění slušnou formou nepoškozovat vnitřní i vnější vybavení školy. 1.1.3. Práva zákonných zástupců Zákonní zástupci mají právo: na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte, volit a být voleni do školské rady, vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost, na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle vzdělávacího programu, požádat o uvolnění žáka z vyučování podle pravidel určených tímto školním řádem. 1.1.4. Povinnosti zákonných zástupců Zákonní zástupci žáků mají povinnost: zajistit, aby žák docházel do školy řádně a včas, na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání jejich dítěte, informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtíží žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s pravidly určenými tímto školním řádem, oznamovat škole údaje nezbytné pro vedení školní matriky a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích.
-5-
Školní řád
1.2
Práva a povinnosti pedagogických i nepedagogických pracovníků školy Každý pracovník školy má dle zákonů a směrnic svá práva a povinnosti vyplývající ze svého pracovního zařazení. Základní normou pro zaměstnance jsou Zákoník práce, Školský zákon, zákon O pedagogických pracovnících a další zákony a vyhlášky s tím související. Další normou pro pracovníky ve školství je Pracovní řád v platném znění.
1.3 Pravidla vzájemných vztahů se zaměstnanci školy Žák má právo na slušné zacházení ze strany zaměstnanců školy. Učitelé i ostatní zaměstnanci školy mají právo na slušné zacházení a chování ze strany žáků a jejich rodičů (zákonných zástupců). Pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření. Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Dbají, aby žáci nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nevměšují se do jejich soukromí a jejich korespondence. Chrání žáky před nezákonnými útoky na jejich pověst. Při zjištění týrání dítěte se spojí s potřebnými orgány, které mu zajistí pomoc. Maximální pozornost věnují ochraně žáků před návykovými látkami. Informace, které zákonný zástupce poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi jsou důvěrné a podléhají ochraně podle zákona č. 101/2000 Sb. v platném znění o ochraně osobních údajů. Vyzve-li ředitel školy nebo učitel zákonné zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje předem se zákonným zástupcem termín schůzky. 1.4 Provoz a vnitřní režim školy 1.4.1. Chování žáka Žáci se při vyučování v areálu školy a při akcích mimo školní areál organizovaných školou chovají podle tohoto školního řádu. Dodržují zásady slušného chování. Žáci se chovají v areálu školy a při akcích mimo školní areál pořádaných školou tak, aby svým chováním z nedbalosti či úmyslně neohrozili zdraví své i svých spolužáků. Při vyučovací hodině se žák aktivně zapojuje do právě probíhající činnosti. Při své činnosti neruší spolužáky. Svým chováním umožňuje hladký průběh vyučovací hodiny. Při vyučování respektuje dohodnutá pravidla chování a pokyny učitele. Žák má právo při vyučování vyjádřit svůj názor. -6-
Školní řád
Přestávka slouží k přechodu žáků do učeben a k regeneraci sil žáka. Žák si může dojít na WC, může se napít či nasvačit. O přestávkách nechodí žáci do prostor školy, kde nebude probíhat další vyučování (vstupní hala, šatny, sousední učebny atp.) Výjimky povoluje dohlížející učitel. Na konci přestávky (po zvonění) musí být žák na svém místě připraven na následující vyučovací hodinu. Žák nemůže sám bez vědomí třídního učitele odejít z areálu školy v době, kdy je podle rozvrhu vyučování. Při odchodu povoleném příslušným učitelem se musí žák ohlásit třídnímu učiteli, případně na ředitelství školy (ředitelce, zástupci ředitelky nebo ekonomické pracovníci školy). Žáci nesmí o své vlastní vůli vpouštět do areálu školy žádnou osobu. Žáci jsou povinni se z hygienických důvodů přezouvat. Škola nedoporučuje jako přezůvky sportovní obuv. Vhodné jsou lehké, vzdušné přezůvky. V rámci prevence krádeží si odnášejí žáci přezůvky včetně pomůcek na tělesnou výchovu každý den domů nebo si je ukládají v šatních skříňkách při zachování hygienických pravidel (minimálně 1x týdně vzít domů na přeprání). Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotlivci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám žáků (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v areálu školy a při školních akcích přísně zakázány a budou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Podle okolností, ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat rodiče. Žáci jsou povinni každý náznak šikany a zranění hlásit pedagogům (i pokud by byli pouze svědky).
1.4.2 Docházka do školy Žák přichází do školy včas tak, aby se v klidu přezul, převlékl a připravil se na vyučování. Pro žáky se školní budova otevírá v 7:30 hodin. Žák musí být nejpozději 10 minut před zahájením vyučování ve škole.
-7-
Školní řád
Začátky vyučovacích hodin jsou stanoveny takto: 1.
hodina 07:50 – 08:35
2.
hodina 08:45 – 09:30
3.
hodina 09:45 – 10:30
4.
hodina 10:40 – 11:25
5.
hodina 11:35 – 12:20
6.
hodina 12:30 – 13:15
7.
hodina 13:20 – 14:05
8.
hodina 14:10 – 14:55
(odpolední vyučování po obědové přestávce může začít 30 minut po ukončení předešlé vyučovací hodiny, a to podle rozvrhu vyučujícího. Jinak hodina začíná dle stanoveného začátku vyučovacích hodin).
Žáci, kteří mají vyučování na školním hřišti, či jinde mimo areál školy, odcházejí ze školní budovy vždy společně pod vedením vyučujícího.
Žáci mohou mít sraz i mimo areál školy, např. při odjezdu do divadla apod. Učitel určí dobu srazu (učitel je na místě 15 minut před stanoveným časem). Rovněž tak mohou mít žáci rozchod mimo areál školy. Rodiče žáků jsou o tomto způsobu výuky vždy předem písemně informováni (učitel oznámí místo a čas srazu a rozchodu). Pokud se učitel (dohled) do 15–ti minut nedostaví, žáci jsou povinní tuto skutečnost nahlásit na vedení školy (osobně, telefonicky nebo jiným, předem určeným způsobem).
V době před odpoledním vyučováním není žákům umožněno opustit školní budovu (volná hodina mezi dopoledním a odpoledním vyučováním). Na odpolední vyučování žáci přicházejí do učebny v době přestávky tak, aby stihli včas začátek vyučovací hodiny (tzn. minimálně 5 minut před zahájením vyučování).
Pro žáky, kteří mají odpoledním vyučováním, zajistí škola dohled v areálu školy. Žák, který se této dohledové přestávky na základě řádné písemné omluvenky od zákonného zástupce nemůže zúčastnit, má však za povinnost se na odpolední vyučování dostavit včas.
Po vyučování (doba ukončení dána rozvrhem jednotlivých tříd) žáci opustí areál školy, a to v přiměřené době (oběd, převléknutí, kroužky dle rozvrhu apod.) a nadále se nebudou v areálu školy pohybovat.
Žákům se nedoporučuje nosit do školy předměty, které jsou finančně příliš nákladné jako zlaté šperky, luxusní hodinky, audio a video přístroje, hračky, dětské hry a sportovní či jiné drahé potřeby, které přímo nesouvisí s výukou a další neobvyklé věci. Na ztrátu takovýchto předmětů se nevztahuje pojištění odpovědnosti, které má škola -8-
Školní řád
uzavřené, a škola ztrátu takovýchto věcí nehradí (uloží-li si žák před zahájením vyučování takovýto drahý a s výukou nesouvisející předmět – mobilní telefon, větší obnos peněz apod. - do úschovy v kanceláři školy, pak při případné ztrátě bude podle smluvních podmínek s pojišťovnou odškodněn).
Žáka k docházce do školní družiny – klubu přihlašuje zákonný zástupce vždy od 15.6. na následující školní rok. Vedoucí vychovatelka školní družiny - klubu žádosti eviduje a označí je datem přijetí a pořadovým číslem. O zařazení do školní družiny – klubu rozhoduje ředitel školy.
Školní družina je v provozu od 6:15 do 7:30 hodin (ranní družina) a od 11:25 do doby ukončení dle jednotlivých dnů (viz každoroční rozvrh). Odchod je zákonnými zástupci stanoven v zápisním lístku nebo dle dohody s vychovatelkou. Žáka nelze pustit ze školní družiny na základě telefonické žádosti rodičů, žádost o uvolnění musí být vždy písemná.
V době vedlejších prázdnin, ředitelského volno apod. není školní klub v provozu. Školní družina je v provozu pouze tehdy, pokud je na tyto dny přihlášeno k docházce nejméně 12 žáků, kteří družinu pravidelně navštěvují.
V době hlavních prázdnin není v provozu školní klub ani školní družina.
1.4.3. Omlouvání absence Pravidla vycházejí ze zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění a z metodického pokynu MŠMT k omlouvání absence a prevenci záškoláctví.
Uvolnění žáka z vyučování při předem známé nepřítomnosti (podmínkou pro uvolnění je dobrý prospěch a chování žáka dle pravidel školního řádu). O uvolnění svého dítěte žádá zákonný zástupce předem a písemně. Kompetence – oprávnění pro uvolnění žáka: - na jednu hodinu může uvolnit učitel příslušného předmětu, - do pěti dnů může uvolnit třídní učitel, - na více jak pět dnů může uvolnit jen ředitel školy (příp. zástupce).
Jako doklad nelze uznat žádost jiného subjektu o uvolnění (LŠU, TJ-SK, trenérů, jiných občanských sdružení apod. – nejedná se o zákonné zástupce žáka).
Při neočekávané nepřítomnosti žáka je zákonný zástupce povinen nejpozději do 3 kalendářních dnů oznámit škole prokazatelným způsobem důvod nepřítomnosti žáka.
Žák ihned po nástupu do školy předloží důvod své absence – písemnou omluvenku. V opačném případě budou zameškané hodiny posuzovány jako neomluvené. -9-
Školní řád
1.5 Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Na počátku školního roku seznámí příslušní vyučující (třídní učitelé, učitelé odborných předmětů) ve svých předmětech žáky s možnostmi úrazů a jejich prevencí, s chováním a bezpečností. Poučení zapíší do třídní knihy, uschovají osnovu školení. V případě absence žáka jej musí proškolit dodatečně a nechat si toto proškolení podepsat žákem. Žáci se ve škole pohybují klidně, zbytečně neutíkají, jsou ohleduplní ke svým spolužákům. Nevyklání se z oken, neskáčí ze schodů, nemanipulují s elektrickým a plynovým zařízením. Okna a žaluzie ovládají jen na pokyn vyučujícího. Žáci musí uposlechnout pokyny dohlížejících učitelů a ostatních zaměstnanců. Žáci nevstupují ve školní budově do prostor, kde by bylo jejich zdraví ohroženo (školní dílna, školní kuchyně s příslušenstvím, sklady, odborné učebny, provozní místnosti se zákazem vstupu). Do prostor určených pro zaměstnance školy vstupují jen na vyzvání. Zvláštní opatrnosti žáci dbají při pohybu v prostorách WC. Pohybují se zde tak, aby nemohli uklouznout. Při mytí nerozstřikují vodu po podlaze. Při sprchování dbají zvláštní opatrnosti, nestrkají se, neutíkají, šetří vodou. Žáci nevnáší do školy předměty, které nesouvisejí s vyučováním nebo netvoří běžné vybavení žáka. Zvláště nenosí předměty, kterými mohou ohrozit své zdraví i zdraví ostatních spolužáků nebo zaměstnanců školy – zbraně, hořlaviny, výbušniny apod.. Žákům není ve škole a při akcích pořádaných školou dovoleno ze zdravotních a bezpečnostních důvodů kouřit. Vnášení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek (alkohol, psychotropní a ostatní látky schopné nepříznivě ovlivňovat psychiku člověka nebo jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti nebo jeho sociální chování) je v prostorách školy a při akcích pořádaných školou přísně zakázáno. Porušení tohoto zákazu bude klasifikováno jako hrubý přestupek. V této souvislosti ředitel školy využije všech možností daných mu příslušnými zákony včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních v tomto směru, a zároveň je seznámí s možnostmi odborné pomoci. Žák nesmí donášet do areálu školy a na akce pořádané školou injekční stříkačky. Při jejich zjištění budou odebrány a předány k odborné likvidaci. Žáci při pobytu v areálu školy nemají volně zavěšené klíče či podobné předměty na krku, na oděvu nebo na jiných částech těla – hrozí možnost úrazu spolužáka a poničení školního majetku. - 10 -
Školní řád
Žák hlásí ihned bez zbytečného prodlení vyučujícímu všechna svá poranění i poranění spolužáků, ke kterým došlo při vyučování (a to i zpětně, pokud se následek úrazu projevil až doma a může prokazatelně dokázat (alespoň dva svědci), že úraz se stal v době školního vyučování). 1.6 Ochrana před sociálně patologickými jevy a ochrana před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochraně dětí a mládeže.
Za hrubé porušení zásad chování je možno považovat: -
používání alkoholických nápojů a kouření
-
držení, distribuce a užívání návykových látek
-
žák úmyslně nepravdivě jiného obviní či jiného šikanuje a hrubě se chová vůči ostatním
-
úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží, ničením, poškozením
-
úmyslné porušení předpisů a pokynů BOZP a PO s následkem ohrožení zdraví a života nebo škody na majetku
Ve všech těchto případech bude ředitel školy nebo jím pověřená osoba – třídní učitel, metodik prevence, výchovný poradce, informovat neprodleně zákonné zástupce žáka o porušení zásad chování Možná kázeňská opatření : - napomenutí , důtka TU, ŘŠ - snížení známky z chování - převedení do jiné třídy (skupiny) - doporučení rodičům obětí i agresorům návštěvy v ambulantním oddělení střediska výchovné péče pro děti a mládež /SVP/ -
v mimořádných případech se rodičům doporučí dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP - 11 -
Školní řád
Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.
Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků (volné hodiny mezi dopoledním a odpoledním vyučováním a při mimoškolní výchově ŠD a ŠK), a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.
1.7 Používání mobilních telefonů a jiných medií ve škole Žáci mohou mobilní telefony (MP3, MP4 přehrávače, videokamery, fotoaparáty a nahrávací audio zařízení, dále jen mobilní telefony) v prostorách školy používat pouze o přestávkách a jenom v nutných případech. Je zakázáno využívat mobilní telefony k fotografování nebo natáčení na video, a to v průběhu celého vyučování a v areálu školy. Je zakázáno používat mobil k šíření hlasité hudby a to i v době přestávek.
V průběhu vyučovacích hodin i dalších akcí organizovaných školou žáci mobilní telefony nesmějí používat, mají vypnuté vyzvánění, případné hovory nebo SMS vyřizují pouze o přestávkách. V případě, že tak neučiní, má vyučující právo po dobu vyučovací hodiny mobilní telefon dotyčnému žákovi vzít do prozatímní úschovy. Toto nařízení se vztahuje i na dobu strávenou ve školní jídelně (oběd).
Žáci nesmějí pořizovat v prostorách školy nebo při akcích organizovaných školou mimo prostory školy zvukové či obrazové nahrávky pomocí mobilního telefonu, fotoaparátu, kamery či jiného podobného zařízení bez souhlasu dotyčné osoby a v případě nahrávek, týkajících se žáků školy, navíc ještě bez souhlasu odpovědného pedagogického pracovníka.
Žáci nesmějí zvukové či obrazové nahrávky pořízené v prostorách školy nebo při akcích mimo prostory školy organizované školou šířit dále (např. předáním jiným osobám, zveřejněním na internetu apod.) bez souhlasu dotyčné osoby a v případě nahrávek, týkajících se žáků školy, navíc ještě bez souhlasu odpovědného pedagogického pracovníka.
Mobilní telefon mají žáci vždy při sobě, nenechávají ho volně v odloženém oděvu ani v odložených aktovkách, či v jiných prostorách školy. Žáci mohou dát mobilní telefon (stejně jako peníze,
cennosti) do úschovy na dobu celého vyučování do sekretariátu školy. - 12 -
Školní řád
Na porušení těchto ustanovení školního řádu se vztahují obvyklá výchovná opatření uvedená ve školním řádu školy tj. napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, snížení známky z chování, převedení do jiné třídy (pokud v daném ročníku existuje paralelní třída).
1.8 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1.8.1 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků (např. skupinová práce, projekt, referát), konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 4. Učitel je povinen vést průběžnou soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 5. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 6. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výsledky hodnocení zaznamenává vyučující tak, aby byli rodiče žáka průběžně informováni. Každý záznam musí být proveden zřetelně tak, aby bylo možno určit zda jde o ověření vědomostí písemnou, nebo ústní formou. Povinností každého žáka je dát si zapsat známku při zapomenutí ŽK. Evidenci známek si provádí každý vyučující, ze zápisu musí být jasné, kdy a za co byla známka udělena. Způsob zápisu si vyučující volí sám. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje (třídní učitel zapíše nepřítomnost žáka do poznámek v třídní knize, absence se nepočítá ).
- 13 -
Školní řád
7. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. O klasifikaci chování a prospěchu informují pedagogickou radu třídní učitelé. 8. Informace o klasifikaci chování a prospěchu jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání, na třídních schůzkách nebo individuálních konzultacích. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 9. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. 10. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
1.8.2 Zásady hodnocení Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky by mělo být jednoznačné, srozumitelné, všestranné a srovnatelné s předem stanovenými kritérii, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Vychází z míry dosažení očekávaných výstupů tak, jak jsou formulovány ve školním vzdělávacím programu. 1. Za první pololetí vydává škola žákovi vysvědčení nebo výpis, za druhé pololetí vysvědčení. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 5. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 6. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
- 14 -
Školní řád
7. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 8. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 9. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 10. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 11. Učitel přistupuje k hodnocení objektivně, s přiměřenou náročností a pedagogickým taktem vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. 12. Učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. 13. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 14. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. 15. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
- 15 -
Školní řád
- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva hodnocením nevyvoláváme stres, hodnocení není trest ani sankce - hodnotíme správná řešení - chyby slouží k nápravě - omezujeme individuální zkoušení u tabule, vyvolávající často stres 19. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 20. Pokud žák z důvodu opakovaných (omluvených) absencí zamešká za pololetí daného ročníku 30 % a více , nemusí být klasifikován z jednoho, více, či všech předmětů za dané pololetí. O tom, zda žák bude či nebude klasifikován v řádném termínu, rozhodne vyučující příslušných předmětů. Jedná se vždy o řádně omluvenou absenci, neomluvené hodiny jsou předmětem výchovných opatření. 21. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
1.8.3 Stupně klasifikace a hodnocení 1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. 2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
- 16 -
Školní řád
3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. 4) Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 5) Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3. 6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) 7) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 8) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
- 17 -
Školní řád
a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a).
1.8.4 Klasifikace předmětů teoretického, praktického a výchovného zaměření Hodnocení prospěchu: Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Předměty s převahou teoretického zaměření Jazyky, společenskovědní, přírodovědné a matematika. Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech, přesnost a výstižnost ústního i písemného projevu kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně, vztah k nim, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia.
Charakteristika stupňů prospěchu předmětů s převahou teoretického zaměření: 1 - výborný
žák ovládá základní i rozšiřující učivo uceleně, přesně a úplně, pouze s menšími nedostatky. Získané vědomosti a znalosti dovede samostatně prakticky uplatňovat, vyjadřuje se výstižně správně ústně i písemně.
- 18 -
Školní řád
2 - chvalitebný
žák ovládá základní i rozšiřující učivo téměř úplně a přesně, je schopen samostatné práce a logického myšlení: projevují se nepřesnosti v ústním a grafickém projevu i v praktické činnosti
3 - dobrý
žák ovládá alespoň základní učivo téměř úplně, nedostatky při ústním a písemném projevu i praktických činnostech je schopen korigovat sám nebo za pomocí učitele, je schopen logického myšlení, i když se často mýlí
4 - dostatečný
žák má potíže se zvládnutím základního učiva, je odkázán na pomoc učitele, je nesamostatný, v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, nedostatky v ústním a grafickém projevu i praktických činnostech napravuje pouze za spolupráce s učitelem
5 - nedostatečný
žák neovládá základní učivo, má závažné nedostatky v ústním a písemném projevu i praktických činnostech, nemá snahu nebo nedovede chyby a nedostatky odstranit ani za pomoci učitele
Předměty s převahou praktického zaměření Praktické činnosti, laboratorní cvičení, rodinná výchova Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Předměty s převahou výchovného zaměření Výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, občanská výchova. Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice obecně, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost žáka a výkonnost.
- 19 -
Školní řád
Charakteristika stupňů prospěchu předmětů s převahou výchovného a praktického zaměření: 1 - výborný
žák rozvíjí své osobní předpoklady, je velmi aktivní a samostatný, osvojené vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje, projevuje se výrazný zájem o daný obor, případná absence talentu či jeho menší míra je nahrazena zájmem a pílí
2 - chvalitebný
žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný, rozvíjí své přirozené schopnosti,je pilný, snaží se o rozvoj své osobnosti v dané oblasti, ale nevyužívá všech svých možností, jeho vědomosti a dovednosti mají občas chyby, umí je napravit
3 - dobrý
žák je v činnostech méně aktivní a tvořivý, jen minimálně rozvíjí své schopnosti, úkoly řeší s chybami, je málo pohotový a samostatný, dovednosti aplikuje s pomocí učitele
4 - dostatečný
žák je v činnostech převážně pasivní, nedostatečně rozvíjí své schopnosti, úkoly řeší s častými chybami, své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí učitele, projevuje velmi malou snahu a zájem
5 - nedostatečný
žák je v činnostech pasivní, rozvoj jeho schopností je nedostatečný, své minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat ani s pomocí učitele, neprojevuje snahu ani zájem
1.8.5. Výchovná a kázeňská opatření 1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Škola bere v úvahu motivační funkci hodnocení a klasifikace chování, přihlíží k účinnosti předešlých výchovných opatření 4. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel. Návrh projedná v pedagogické radě s učiteli a ředitelem školy. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování - školního řádu a dalších dohodnutých pravidel. Škola hodnotí a klasifikuje žáka především za jeho chování ve škole. Ve vážných případech se jeví jako objektivní přihlédnout k chování i mimo školu, zvláště jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola bezprostředně účastní. 5. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy.
- 20 -
Školní řád
6. Napomenutí nebo důtku neprodleně oznamuje třídní učitel řediteli školy. Ředitel školy po projednání v pedagogické radě může udělit důtku ředitele školy. Napomenutí a důtky oznamuje třídní učitel neprodleně rodičům žáka prokazatelným způsobem. Výchovná opatření (napomenutí, důtky a pochvaly) zaznamenává třídní učitel do katalogového listu žáka. 7. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 8. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 9. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka právní důsledky.Ustanovení § 31 odst. 2 zákona č.561/2004 Sb. stanoví, že žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit lze školy v případě, že splnil povinnou školní docházku. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. 10. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení a vůči spolužákovi se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. 11. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
- 21 -
Školní řád
Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se i přes udělení důtky třídního učitele dopustí dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Důvodem pro uspokojivé chování může být i více jak 6 neomluvených hodin.
Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes udělení důtky ředitele školy dopouští dalších přestupků. Důvodem pro neuspokojivé chování může být i více jak 18 neomluvených hodin.
1.8.6 Komisionální opravné zkoušky a komisionální přezkoušení 1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 5. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
- 22 -
Školní řád
Odlišnosti komisionálního přezkoušení od opravné zkoušky 1. Komisionální zkouška se koná tehdy, má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí (např. z důvodu nemoci žáka) 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není - li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
1.8.7 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. hodnocení nadaných žáků 1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním jsou zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.
- 23 -
Školní řád
2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. 3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami blíže specifikuje vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 4. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 5. Z psychologického hlediska se u žáků se zdravotním postižením nebo znevýhodněním, případně u žáků se sociálním znevýhodněním, doporučuje, pokud je to možné, používat slovní hodnocení. O něm rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 6. Doporučuje se sdělit odpovídajícím způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a zohledněného přístupu k hodnocení a klasifikaci žáka s postižením nebo znevýhodněním. 7. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům 8. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 9. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, případným objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
Hodnocení nadaných žáků. 1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
- 24 -
Školní řád
1.8.8 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Učitel vytváří dovednost žáka hodnotit sám sebe - podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení jako přirozenou součást procesu hodnocení. 2. Učitel vede žáka k dovednosti hodnotit sám sebe ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje. 3. Učitel navyká žáka na situace, kdy bude hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. 4. Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací
1.8.9 Slovní hodnocení žáků slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
- 25 -
Školní řád
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace doslovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení PROSPĚCH Ovládnutí učiva předepsaného školním vzdělávacím programem 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně 3 – dobrý menší samostatnost v myšlení 4 – dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a poměrně přesné 2 – chvalitebný celkem výstižné 3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 – chvalitebný učí se svědomitě 3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
CHOVÁNÍ 1 – velmi dobré 2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
Žák bez problémů dodržuje pravidla chování. Nedopouští se žádných významných přestupků proti pravidlům chování. Má kladný vztah ke kolektivu třídy. Pomáhá při utváření pracovních podmínek ve školní práci. Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Narušuje činnost kolektivu. Důvodem pro uspokojivé chování může být i více jak 6 neomluvených hodin. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a se školním řádem. Dopouští se takových přestupků, kdy je ohrožena výchova a bezpečnost žáka samotného i jiných žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Důvodem pro neuspokojivé chování může být i více jak 18 neomluvených hodin.
- 26 -
Školní řád
1.9 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
Vybavení žáka školními učebnicemi a školními potřebami určuje příslušné nařízení vlády ČR. Žákům (mimo 1. ročníku) se na počátku školního roku zapůjčují učebnice. Žák je povinen tento školní majetek chránit a úmyslně jej nepoškozovat.
Žáci ve školní budově šetří vzhled školních prostor, neničí inventář, nábytek ani učební pomůcky. Pokud se prokáže, že žák poničil školní zařízení úmyslně, je patřičně kázeňsky potrestán. Případnou náhradu škody projedná škola vždy s rodiči (zákonnými zástupci).
Žáci nenosí do školy cenné věci jako např. drahé hodinky, řetízky, případně větší finanční částky. Pokud takovéto věci v daný den nutně potřebují jsou povinni je dát do úschovy pouze na místa k tomu určená (tj. před zahájením vyučování do kanceláře školy- sekretariát), případně ve výjimečných případech je svěří do úschovy učiteli. V žádném případě je nenechává ve třídě, v aktovce, v kapse kalhot apod. V tomto případě, škola za svěřený majetek zcela odpovídá.
Žák je povinen mít při vyučování žákovskou knížku, kterou musí jako úřední doklad chránit před poškozením, zničením a ztrátou.
1.10 Opatření při porušení školního řádu Porušení pravidel školního řádu bude řešeno výchovnými opatřeními či sníženým stupněm z chování. 1.11 Plnění dalších pravidel vnitřního režimu školy, provozu školy a některé povinnosti pracovníků školy Při zahájení školního roku třídní učitel prokazatelným způsobem seznámí žáky s tímto školním řádem. Na první třídní schůzce seznámí učitel rodiče s částmi týkajícími se žáků. Na počátku školního roku třídní učitel prokazatelně seznámí žáky s provozním řádem žákovských šaten. Před školou v přírodě, výletem, vycházkou nebo jinou akcí je povinností pedagogického pracovníka seznámit jemu svěřené žáky s bezpečnostními předpisy, vztahujícími se k prováděné činnosti a toto poučení zapsat do třídní knihy. Zvláštní pozornosti je potřeba věnovat při koupání dětí (max. 10 ve vodě), při přesunech po veřejné komunikaci (viz. příslušná dopravní vyhláška), při cestě dopravními prostředky, při nezbytném pobytu na nebezpečných místech.
- 27 -
Školní řád
Při náhlých zdravotních potížích žáka ve škole zajistí učitel doprovod žáka do kanceláře. Zde je žák ošetřen a je přivolán rodič. Žáky ve školním bazénu učitel nikdy neopouští. V případě potíží přivolá učitel pomoc telefonem z místnosti plavčíka. Učitel nesmí pustit žáka z vyučování (mimo areál školy) v době, kdy je podle rozvrhu hodin vyučování. Výjimku je možno udělat jen v případě, že má žák od rodičů podepsanou omluvenku k uvolnění a převzetím odpovědnosti za žáka. Učitel ihned na počátku vyučovací hodiny překontroluje počet žáků ve třídě, chybějící zapíše do třídní knihy. Učitelé tělesné výchovy ve všech ročnících na počátku vyučovací hodiny zjistí zdravotní stav žáků. Při zdravotních potížích žák necvičí a je pod dohledem učitele. Učitel u žáků, kteří často necvičí ze zdravotních důvodů, má právo si vyžádat prostřednictvím rodičů stanovisko lékaře. To slouží jako jeden z podkladů pro objektivní hodnocení žáka. Ostatní povinnosti zaměstnanců školy jsou obsaženy v pracovním řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení.
ZÁVĚR Ředitelka Základní školy Lešná, okres Vsetín, po projednání v s pracovníky školy, ve Školní radě a se souhlasem pedagogické rady, vědoma si své odpovědnosti za podmínky při plnění povinné školní docházky, za úroveň vzdělání a výchovy, za vytvoření rovnocenného partnerského vztahu mezi školou, žákem a zákonnými zástupci žáka, vydává Školní řád Základní školy Lešná, okres Vsetín s přílohami, které jsou součástí tohoto Školního řádu. Platnost Školního řádu od 1. září 2015
……………………………………..…. Mgr. Milada Šindlářová, ředitelka školy
- 28 -
