ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VLASATICE
8. verze
2
Obsah 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................... 5 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ......................................................................................................................... 6 2.1 Historická zmínka o základní škole ve Vlasaticích ....................................................................................... 6 2.2 Úplnost a velikost školy ................................................................................................................................ 6 2.3 Charakteristika pedagogického sboru ........................................................................................................... 6 2.4 Akce školy..................................................................................................................................................... 7 2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ........................................................................................................... 9 2.6 Servisní služby .............................................................................................................................................. 9 2.6.1 Školní družina ........................................................................................................................................ 9 2.6.2 Školní informační centrum - studovna ................................................................................................. 10 2.6.3 Školní jídelna ....................................................................................................................................... 10 3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ......................................................... 11 3.1 Priority školy: .............................................................................................................................................. 11 3.2 Zaměření školy ............................................................................................................................................ 11 3.3 Didaktické zásady ....................................................................................................................................... 12 3.4 Výchovné a vzdělávací strategie ................................................................................................................. 14 3.5 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ........................................................................... 17 3.6 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ....................................................................................................... 20 3.7 Průřezová témata ......................................................................................................................................... 21 4 UČEBNÍ PLÁN ................................................................................................................................................. 24 Učební plán - 1. stupeň...................................................................................................................................... 24 5 UČEBNÍ OSNOVY ........................................................................................................................................... 26 5.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ............................................................................................................ 26 5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ................................................................................................ 26 5.1.2 Vzdělávací obsah ČJ – 1. stupeň .......................................................................................................... 31 5.1.3 Vzdělávací obsah ČJ – 2. stupeň .......................................................................................................... 39 5.2CIZÍ JAZYK – ANGLICKÝ ..................................................................................................................... 50 5.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ........................................................................................... 50 5.2.2 Vzdělávací obsah AJ – 1. stupeň ....................................................................................................... 54 5.2.3 Vzdělávací obsah AJ – 2. stupeň ....................................................................................................... 56 5.3 MATEMATIKA ......................................................................................................................................... 59 5.3.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ................................................................................................ 59 5.3.2 Vzdělávací obsah M – 1. stupeň ........................................................................................................... 64 5.3.3 Vzdělávací obsah M– 2. stupeň ............................................................................................................ 72 5.4 INFORMATIKA ......................................................................................................................................... 80 5.4.2 Vzdělávací obsah INF – 1. a 2. stupeň ................................................................................................. 84 5.5 PRVOUKA ................................................................................................................................................. 87 5.5.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ................................................................................................ 87 5.5.2 Vzdělávací obsah PRV – 1. stupeň ...................................................................................................... 91 5.6 VLASTIVĚDA ........................................................................................................................................... 93 5.6.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ................................................................................................ 93 5.6.2 Vzdělávací obsah VL – 1. stupeň ......................................................................................................... 97 5.7 PŘÍRODOVĚDA ...................................................................................................................................... 100 5.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................................. 100 5.7.2 Vzdělávací obsah PŘV – 1. stupeň .................................................................................................... 103 5.8 HUDEBNÍ VÝCHOVA ............................................................................................................................ 105 5.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................................. 105 5.8.2 Vzdělávací obsah HV – 1. stupeň ...................................................................................................... 109 5.8.3 Vzdělávací obsah HV – 2. stupeň ...................................................................................................... 112 5.9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................... 115 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................................. 115 5.9.2 Vzdělávací obsah VV – 1. stupeň ...................................................................................................... 117 5.9.3 Vzdělávací obsah VV – 2. stupeň ...................................................................................................... 120 5.10 TĚLESNÁ VÝCHOVA .......................................................................................................................... 123 5.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 123 5.10.2 Vzdělávací obsah TV – 1. stupeň ..................................................................................................... 127 5.10.3 Vzdělávací obsah TV – 2. stupeň ..................................................................................................... 133 5.11 PRACOVNÍ ČINNOSTI ......................................................................................................................... 138 5.11.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 138
3 5.11.2 Vzdělávací obsah PČ – 1. stupeň ..................................................................................................... 142 5.11.3 Vzdělávací obsah PČ – 2. stupeň ..................................................................................................... 145 5.13 DĚJEPIS.................................................................................................................................................. 148 5.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 148 5.13.3 Vzdělávací obsah D – 2. stupeň ....................................................................................................... 152 5.14 OBČANSKÁ VÝCHOVA ...................................................................................................................... 160 5.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 160 5.14.3 Vzdělávací obsah OV – 2. stupeň .................................................................................................... 165 5.15 FYZIKA .................................................................................................................................................. 170 5.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 170 5.15.3 Vzdělávací obsah F – 2. stupeň ........................................................................................................ 174 5.16 CHEMIE ................................................................................................................................................. 180 5.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 180 5.16.3 Vzdělávací obsah CH – 2. stupeň ..................................................................................................... 184 5.17 PŘÍRODOPIS ......................................................................................................................................... 186 5.17.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 186 5.17.3 Vzdělávací obsah PŘ – 2. stupeň ..................................................................................................... 190 5.18 ZEMĚPIS ................................................................................................................................................ 195 5.18.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 195 5.18.3 Vzdělávací obsah Z – 2. stupeň ........................................................................................................ 199 5.19 ČLOVĚK A ZDRAVÍ ............................................................................................................................. 206 5.19.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 206 5.19.3 Vzdělávací obsah ČZ – 2. stupeň ..................................................................................................... 209 5.21 SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA........................................................................................................ 215 5.21.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 215 5.21.3 Vzdělávací obsah SČJ – 2. stupeň .................................................................................................... 216 5.22 SEMINÁŘ Z MATEMATIKY ............................................................................................................... 217 5.22.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 217 5.22.3 Vzdělávací obsah SM – 2. stupeň .................................................................................................... 219 5.23 POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM ............................................................................................................... 219 5.23.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 219 5.23.3 Vzdělávací obsah PP – 2. stupeň ...................................................................................................... 221 5.24 VÝTVARNÉ PRAKTIKUM .................................................................................................................. 222 5.24.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................................ 222 5.24.3 Vzdělávací obsah VP – 2. stupeň ..................................................................................................... 224 6 HODNOCENÍ ŽÁKŮ ..................................................................................................................................... 224 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků ..................................................................................................................... 224 6.2 Pravidla komisionální zkoušky ................................................................................................................. 227 6.3 Zásady klasifikace ..................................................................................................................................... 228 6.4 Obecné požadavky pro klasifikaci (pololetní a závěrečnou) ..................................................................... 229 6.5 Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků ........................................................................................ 230 6.6 Kritéria klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření ....................................................... 230 6.7 Kritéria klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření ........................................................ 231 6.8 Další kritéria .............................................................................................................................................. 233 6.8.1 Klasifikace podle bodového systému ................................................................................................. 233 6.8.2 Sebehodnocení ................................................................................................................................... 237 6.8.3 Skupinová práce ................................................................................................................................. 238 6.8.4 Práce s textem .................................................................................................................................... 239 6.8.5 Ústní projev ........................................................................................................................................ 239 6.8.6 Písemný projev ................................................................................................................................... 240 6.8.7 Referát ................................................................................................................................................ 240 6.8.8 Laboratorní práce ............................................................................................................................... 240 6.9 Pravidla pro hodnocení chování žáků ....................................................................................................... 241 6.10 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ........................................................................ 242 6.11 Kritéria klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ........................................................... 244 6.11.1 V předmětech s převahou teoretického zaměření ............................................................................. 244 6.11.2 V předmětech s převahou praktického zaměření .............................................................................. 245 6.12 Hodnocení žáků nadaných ...................................................................................................................... 246 Přílohy: ............................................................................................................................................................ 246 STANDARDY ZV ...................................................................................................................................... 246 ŠKOLNÍ ŘÁD............................................................................................................................................. 246 ŠVP ZŠ SPECIÁLNÍ .................................................................................................................................. 246
4 ŠVP ZŠ PRAKTICKÁ ................................................................................................................................ 246 ŠVP ŠKOLNÍ DRUŽINY ........................................................................................................................... 246 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ............................................................................................... 246 PROGRAM EVVO ..................................................................................................................................... 246 DOTAZNÍKY K SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ ........................................................................................... 246
1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název programu:
ŠVP ZV- „Škola – základ života“
Č.j.ZSVl 196/2014 Název školy:
ZŠ a MŠ Vlasatice, příspěvková organizace
Adresa školy: Ředitelka: Kontakty: Telefon:
Vlasatice 3, 691 30 Vlasatice Mgr. Marcela Mikelová
E-mail: Web:
519 425 231 519 426 543
[email protected] http://www.zsvlasatice.cz
Zařazení do sítě škol: IZO REDIZO IČO Zřizovatel:
Kontakty: Telefon:
102 255 806 600 112 551 704 999 69 Obec Vlasatice Vlasatice 149 691 30 Vlasatice
519 425 236 519 452 225
E-mail:
[email protected]
Starosta: Platnost dokumentu od: Verze:
Ing. Pavel Pekař 1. 9. 2007 č.8 – září 2014
Koordinátor ŠVP ZV: E-mail: Podpis ředitele školy:
Bc. Dagmar Murová
[email protected] ……………………….…
Razítko školy:
5
2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Historická zmínka o základní škole ve Vlasaticích Poblíž fary stávala protestantská škola již před třicetiletou válkou. Rovněž tak novokřtěnci tu měli svoji školu. V roce 1841 se postavila nová školní budova, která po různých přestavbách a úpravách (naposledy v roce 1993) slouží jako úplná základní škola.
2.2 Úplnost a velikost školy Jsme úplnou základní školou vesnického typu s 1. až 9. ročníkem. Od 1. 10. 2002 jsme právním subjektem. Součástí základní školy je mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Ve škole je zřízena speciální třída pro žáky s LMP. Základní škola je částečně bezbariérová. Vzhledem ke klesajícímu počtu žáků jsme byli nuceni přistoupit ke spojování ročníků na 1. stupni, tím vznikly dvě třídy (v jedné třídě se společně vyučují dva ročníky a v druhé třídě tři ročníky). Ročníky se zpravidla spojují tak, aby v obou třídách byl téměř stejný počet žáků. Dle potřeby a finančních možností školy dochází ve třídě se spojenými třemi ročníky k dělení ročníků a to tak, že na výuku hlavních předmětů jsou žáci rozděleni na jeden a dva ročníky, tudíž se jeden ročník stěhuje do jiné učebny. Ze stejných důvodů dochází ke spojování ročníků na 2. stupni, a to pouze v předmětech s výchovným zaměřením a v předmětech povinně volitelných a nepovinných. V současné době má škola 7 kmenových tříd. Kapacita školy je 250 žáků. Ve škole je umístěna i školní družina. Druhá budova slouží mateřské škole a školní jídelně. Mateřskou školu tvoří jedno oddělení a pracují zde dvě pedagogické pracovnice. Výuka probíhá podle samostatného Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Naše základní škola je spádovou školou pro okolní obce. Navštěvují ji i žáci z Troskotovic, Pohořelic, Vranovic, Odrovic, Malešovic, Loděnic. Areál školy je možné rozdělit na hlavní budovu a hřiště. Hlavní budova se skládá z přízemí (ředitelna, speciální třída, jídelna, tělocvična, kabinet Tv, šatny, keramická dílna, cvičná kuchyně, kabinet speciální třídy, WC pro učitele, speciální třída s vlastním sociálním zařízením včetně WC pro handicapované, sklad čistících prostředků, školní bufet, přístup do sklepa a na dvůr.), první patro (tři třídy – většinou pro žáky 1. stupně, odborná učebna výpočetní techniky, školní družina, žákovská a učitelská studovna, sborovna a 2 kabinety – první stupeň a český jazyk + zeměpis, WC pro žáky – zvlášť dívky a chlapci), druhé patro (čtyři třídy – většinou pro žáky 2. stupně, odborná učebna výtvarné výchovy, která také slouží k promítání videa, DVD a poslechu CD, konzultační místnost – prostor pro krátkodobý pobyt zraněného, tři kabinety – chemie, přírodopisu, dějepisu + fyziky, WC pro žáky – zvlášť dívky a chlapci, vchod na půdu). Hřiště je umístěno vedle hlavní budovy školy. Jde o velké (fotbal) a malé (volejbal, nohejbal aj.) hřiště. Kolem hřiště je školní zahrada, kde se nachází školní pozemky pro pracovní činnosti.
2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor se skládá z ředitelky školy a devíti učitelek, jedné asistentky pedagoga a plně kvalifikované vychovatelky školní družiny. Sbor je ze 100 % tvořen ženami 6
a je věkově pestrý – od mladých pracovnic po zkušené kolegyně. Ve škole působí Školní poradenské pracoviště – RNDr. Jitka Kaňovská – vedoucí školního poradenského pracoviště, logopedický asistent, výchovný poradce a MSPJ pro speciální třídu, paní učitelka Gašperáková: kariérní poradenství, paní učitelka Mgr. Kristýna Vrobelová je dyslektickým asistentem a Mgr. Hana Pokorná působí jako výchovný poradce pro žáky s SPU a žáky nadané. Na škole pracují dvě metodická sdružení – komise pro I. stupeň, komise pro II. stupeň. Pedagogičtí pracovníci se věnují mimo svou přímou výchovně vzdělávací činnost i vedení různých volnočasových aktivit dětí ve formě zájmových kroužků (výtvarný, angličtina, keramika, taneční aj.) Za prioritní škola mimo jiné pokládá výchovu a vzdělávání žáků podle jejich individuálních schopností a potřeb. Škola se tedy snaží respektovat psychomotorický vývoj žáků. Zaměřujeme se také na činnostní učení, účastníme se seminářů a školení zaměřených na toto téma. Hlavními oblastmi DVPP jsou především oblasti psychologie, pedagogiky (i speciální), moderní metody v didaktice předmětů, práce s výpočetní technikou. 2.4 Akce školy Témata volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Většinou jsou to akce školní. O zapojení třídy se rozhodují žáci se svým třídním učitelem. S těmito akcemi souvisí i výzdoba školy. Prostranství před školou (popřípadě tělocvičnu v případě špatného počasí) využíváme k slavnostnímu zahájení nového školního roku, k slavnostnímu ukončení školního roku či ke společnému setkání všech žáků a vyučujících např. při vyhlašování výsledků soutěží a předávání cen. Nepravidelně, dle zájmu, pořádáme tyto školní akce: VÍTÁNÍ PODZIMU – týdenní akce v říjnu (součástí může být DRAKIÁDA) práce v tvořivých dílnách (skupinách), smíšené třídy napříč školou apod. prezentace skupin odpoledne s rodiči – zpracování přírodnin, výroba a pouštění draků hry a soutěže v říjnu projekt STROMY ČERTOVSKÉ REJDĚNÍ – obvykle 5. prosince žáci 9. ročníku se převlečou za čerty, Mikuláše a anděly a navštěvují jednotlivé třídy VÁNOČNÍ JARMARK, VÁNOCE – od první adventní neděle žáci vyrábějí v PČ a VV výrobky k prodeji a výzdobě školy zvyky a tradice pro veřejnost výstava a prodej výrobků vánoční besídky v jednotlivých třídách nebo v místním sále pro veřejnost ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU (termín v únoru, netradiční forma, různě tematicky zaměřená) žáci vyrábí v PČ a VV dárky pro děti, které přijdou k zápisu VELIKONOCE (zvyky a tradice) žáci v rámci VV a PČ zdobí kraslice různými technikami výstava kraslic vyrobených žáky ZŠ a MŠ i veřejností soutěž „O nejoriginálnější kraslici“ aj. 7
NOC S ANDERSENEM DEN ZEMĚ – týdenní akce Les na jaře je zaměřena na celoroční třídění odpadu (plast, papír), na sběr druhotných surovin, úklid okolí školy aj. besedy zaměřené k této tematice náplň učiva v jednotlivých předmětech se zabývá tímto tématem společné akce pro žáky s využitím odpadového materiálu, např. výrobek z krabic, PET lahví aj. (každý rok máme něco jiného) ČARODĚJNICE zaměření – výroba a vymýšlení čarodějnických masek, PČ, VV zvyky a tradice – pálení čarodějnic hry a soutěže DEN MATEK, ŠKOLNÍ AKADEMIE, VÁNOČNÍ BESÍDKA vystoupení žáků naší školy zaměřené na recitaci, zpěv, tanec, dramatizaci TÝDEN SPORTU sportovní soutěže mezi jednotlivými třídami (atletika, míčové hry) branný závod BEZPEČNOST NA CESTĚ jednodenní akce pořádaná SVČ Pohořelice a Policií ČR pro žáky 1. stupně SBĚR BYLIN, KAŠTANŮ A ŽALUDŮ, SBĚR POMERANČOVÉ A CITRÓNOVÉ KŮRY
průřezové téma environmentální výchova je naplňováno při sběrových akcích, dále se účastníme projektu Alej českých lip
OZDRAVNÉ ČINNOSTI plavání na 1. stupni (1.,2. a 3. ročník, 2. a 3. ročník má plavání zařazeno v tělesné výchově jako povinné) lyžařský výcvik pro 2. stupeň (obvykle 1krát za 2 roky dle zájmu) ozdravné pobyty (škola v přírodě) v ČR i v zahraničí (dle zájmu) ZDRAVÉ ZUBY – projekt na 1. stupni zaměření projektu – péče o zubní zdraví realizuje se především v prvouce a přírodovědě KULTURNÍ AKCE návštěva divadla, kina, výstavy, knihovny výchovné koncerty školní výlety, exkurze besedy, přednášky (včetně prevence proti šikaně, drogám aj. patologické jevy) diskotéka (např. ke Dni dětí) OSTATNÍ AKCE prevence sociálně patologických jevů („Minimální preventivní program") projekt Celé Česko čte dětem Čtení školáků předškolákům v MŠ 8
Pozn.: Na webových stránkách naší školy najdete informace z pořádaných akcí a projektů, včetně fotogalerie.
2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních dnech, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zákonných zástupců). Pro rodiče a veřejnost škola pořádá různé akce a také Den otevřených dveří. Na návštěvu zveme i naši mateřskou školu, se kterou dobře spolupracujeme (účastní se některých našich akcí). Zástupci rodičů žáků jednotlivých tříd tvoří Unii Rodičů. Unie se schází přibližně 4krát za školní rok, popřípadě dle potřeby. Unie je vedením školy informována o činnosti školy, záměrech a dalším rozvoji. Unie rodičů pořádá pro žáky a širokou veřejnost Dětský karneval a Den dětí. Podílí se na financování pomůcek a dopravy žáků na exkurze, návštěvy divadel, kin apod. Na základě zákona č. 561/2004 Sb. § 167 a §168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Ve Školské radě zastupují školu dva členové zvolení pedagogickými pracovníky školy. Spolupráce se zřizovatelem se v poslední době mírně zlepšila. Základem vzdělávání a výchovy žáků se specifickými poruchami učení je důležitá spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami v Mikulově a Brně. Naše škola je zařazena do sítě tvořivých škol, a proto úzce spolupracuje s lektory vzdělávacího programu Tvořivá škola, zapojili jsme se do projektu EU – Peníze školám, do programu Aktivní škola. V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje se správou CHKO Pálava, využíváme programy brněnského vzdělávacího zařízení Lipka. V oblasti kulturních akcí spolupracuje škola s Městskou knihovnou v Pohořelicích, Unií rodičů, Střediskem volného času Pohořelice aj. V oblasti prevence sociálně patologických jevů („Minimální preventivní program") spolupracujeme s Policií ČR, s Pedagogicko-psychologickou poradnou Břeclav a Brnovenkov, s oddělením Sociálně právní ochrany dětí v Pohořelicích, s Mě Policií Pohořelice. „Minimální preventivní program" je na naší škole realizován v rámci plnění učebních osnov, zejména v hodinách prvouky, přírodovědy, přírodopisu, chemie, občanské výchovy a předmětu člověk a zdraví.
2.6 Servisní služby
2.6.1 Školní družina Školní družina je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování. Školní družina není pokračováním školního vyučování, ani ho nikterak nenahrazuje. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstranění únavy z předchozí školní činnosti, učí je ušlechtilé zábavě, pomáhá uspokojovat a rozvíjet kulturní potřeby a rozmanité zájmy žáků. Mimo činnosti výchovně vzdělávací plní školní družina funkci sociální, tzn. dohled nad žáky po určitou dobu před začátkem a po skončení vyučování. Školní družina pracuje podle svého samostatného programu, který je součástí Školního vzdělávacího programu a je uveden v příloze tohoto dokumentu (viz příloha ). 9
2.6.2 Školní informační centrum - studovna Ve studovně je soustředěna většina informačních zdrojů školy. Fond tvoří naučná literatura, beletrie, knihy encyklopedického charakteru, slovníky, odborné příručky, časopisy. Učitelé využívají fond knihovny ve výuce, vedou žáky k tomu, aby si sami vyhledávali informace a tím si také učební látku lépe osvojili. Žáci si mohou vypůjčit veškerou literaturu, kterou potřebují.
2.6.3 Školní jídelna Žáci mají možnost stravovat se ve školní jídelně, která je umístěná v budově mateřské školy. Má svůj samostatný vchod, je prostorná, náležitě vybavená a respektující hygienické normy a věkové zvláštnosti žáků. Děti, které navštěvují školní družinu a chtějí mít zajištěný oběd, odvádí a přivádí vychovatelka ŠD. V jídelně se dodržuje Řád školní jídelny (součást Školního řádu). Pedagogičtí pracovníci školy zajišťují během oběda nad žáky dohled. Vybíráním peněz za obědy a přesnídávky je pověřena vedoucí školní jídelny, která také dohlíží na včasné zaplacení.
10
3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Naše škola pracuje podle vzdělávacího programu Tvořivá škola, který naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení. Motto: „Žák není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit.“ (Sokrates)
3.1 Priority školy: respektovat přirozené potřeby žáků i individuální úroveň jejich zrání a učení;
vytvořit pro žáky radostné pracovní prostředí;
snažit se, aby si žáci ze školy odnášeli jak potřebné trvalé vědomosti a kompetence, tak pozitivní motivaci pro celoživotní vzdělávání;
zdůrazňovat činnostní ráz vyučování a pozitivní hodnocení; rozvíjet ekologické cítění žáků.
3.2 Zaměření školy 1) Cílem školního programu je, aby žáci: • poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání; • zvládli základy všestranné komunikace; • naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých; • byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti; • projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; • vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě; • získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili; • byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám; • poznali své reálné možnosti a dovedli je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci; • dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností. 2) Cílem školního programu je, aby učitelé: a) porozuměli smyslu a principům činnostního vyučování a vzdělávání, tj.: • vyučují prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívají smyslové poznání a zkušenosti žáků; • vytváří prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru; • poznávají (diagnostikují) žáky, jejich potřeby a schopnosti; • dávají žákům přiměřený čas k učení a vedou je k trvalému osvojení vědomostí; • rozvíjejí klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem; • volí učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, kladou důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektují schopnosti žáků; 11
• vytváří u žáků logické a kritické myšlení; • učí žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám; • rozvíjí schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu; • utváří u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí; • vedou žáky k vlastní organizaci učení. b) osvojili si dovednosti činnostního učení, např.: • využívají vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím; • využívají vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků; • organizují vnitřní diferenciaci ve třídě; • hodnotí znalosti žáků, nikoli jejich slabiny; • organizují práci žáků ve skupinách; • vytváří projekty s využitím mezipředmětových vztahů. c) osvojili si vyučovací metody a formy činnostního učení, které: • podporují u žáků poznávání a aplikaci poznatků v praxi; • využívají objevování na základě tvořivosti žáků (výběr vhodných problémů); • využívají sebekontrolu a sebehodnocení žáků. d) chápali souvislosti činnostního učení a jiných modelů současného vyučování a učení.
3.3 Didaktické zásady 1) Probouzet zájem žáka, to znamená vyučovat zajímavě. Toho dosáhneme, bude-li vyučování: a) názorné Největší hodnotu má přímý názor v rukou každého žáka. Přímým názorem jsou např.: • skutečné předměty • kreslené názory • modely • náčrty a diagramy • demonstrační obrazy, mapy aj. K názoru je třeba se vracet a stále se přesvědčovat, zda žáci učivu porozuměli. b) pochopitelné Vyučování bude pochopitelné, když žák všemu učivu správně porozumí. • Je třeba vhodně volit obsah učiva a způsob práce ve škole. • Je třeba zůstávat u prvopočátků učiva, až je řádně pochopeno. Totéž učivo se opakovaně probírá v nových situacích a s různými činnostmi. • Je třeba: – postupovat zvolna, – stále se přesvědčovat, jak žáci nové učivo pochopili a jak ho zvládají, – abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem. c) odpovídající příslušnému stupni vývoje žáka. Je třeba znát psychický vývoj dítěte a respektovat ho. 12
2) Činnostmi podněcovat aktivní účast žáka v procesu vzdělávání: a) dítě se aktivně účastní vyučování, b) využíváme zkušeností žáků, c) vyhýbáme se dlouhým výkladům, d) neděláme nic z toho, co mohou udělat žáci sami, e) dopřejeme žákům radost z úspěchu při vlastní práci, f) v naší škole se snažíme o to, aby žáci sami poznatky objevovali. 3) Vytvářet kompetence pro praxi: a) při výuce využíváme zkušeností žáků ze života, b) učíme žáky, aby poznatky a dovednosti získané v jednom vyučovacím předmětu uměli využít i v jiných vyučovacích předmětech, c) informujeme žáky, jak lze získané poznatky využít v praxi.
13
3.4 Výchovné a vzdělávací strategie Formy a metody práce, které povedou k rozvoji klíčových kompetencí: Skupinová práce, práce ve dvojicích, individuální práce, činnostní učení, kooperativní učení, tematická výuka, projektové vyučování, ekologická výchova, dramatická výchova, diskuse, dialog, práce s pravidly, slovníky, PC, internetem, odbornými knihami, encyklopediemi, exkurze, vycházky, besedy, metody kritického myšlení: myšlenková mapa, brainstorming, klíčová slova aj. KOMPETENCE K UČENÍ – umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Žák: zajímá se o nové poznatky, vyhledává a třídí informace, čte s porozuměním, klade otázky, využívá a aplikuje poznatky, poznatky dává do souvislostí, vyvozuje závěry, prezentuje svoji práci, samostatně pozoruje, experimentuje, pracuje s chybou, účinně používá hodnocení a sebehodnocení. Učitelé: - dávají žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor - nechají žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat - kladou důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky - podporují čtení s porozuměním - nechají žáky vyjadřovat se k přečtenému textu - dávají příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce - podporují tvořivou činnost žáků - kladou na žáky v učivu přiměřené nároky, vedou je k dobrému zvládnutí základního učiva a dávají jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků - pomáhají podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti - upozorňují na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě - vedou je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí - vytváří návyky k pozdějšímu samostatnému učení - zadávají domácí úkoly k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli - individuálně vedou žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Žák: uvědomuje si, že nastal problém, hledá a vybírá řešení, rozlišuje podstatné a nepodstatné skutečnosti, přemýšlí nad problémem, obhajuje a vysvětluje svá řešení, rozhoduje se a vybírá možnosti řešení problému, vyhledává informace, požádá, přijímá a nabízí pomoc. Učitelé: - postupují od jednoduchých problémů ke složitějším - vedou výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit - motivují žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života - předkládají též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později i grafů - umožňují žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem - vedou žáky k práci s informacemi ze všech možných zdrojů (ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu) 14
- podporují účast žáků v různých soutěžích - vedou žáky k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, aby docházeli ve své činnosti k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení - různé závěry, řešení a rozhodnutí nechávají žáky obhajovat - vedou žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Žák: správně a věcně formuluje myšlenky a názory, vyjadřuje se výstižně, srozumitelně a slušně, rozumí souvislostem, aktivně naslouchá, správně reaguje na podněty, diskutuje s ostatními, argumentuje věcně, vhodně a přiměřeně, má dostatečnou slovní zásobu a v rámci svých možností vyslovuje správně, vyjadřuje se správně jak ústně, tak písemně, je tolerantní, dodržuje pravidla pro komunikaci, používá základní znalosti při komunikaci v cizím jazyce, ovládá komunikaci pomocí PC (internet). Učitelé: - nechají žáky při jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu - přijímají často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňují je, vyjadřují uspokojení nad správnými závěry žáků a povyšují je na objev - umožní žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života - dávají žákům prostor k vyjádření vlastního názoru, učí je obhajovat a argumentovat - učí žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat, respektovat se navzájem - vedou žáky k rozhovorům o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování naučných pořadů - vedou žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu - pomocí vhodných činností rozvíjí slovní zásobu žáků - vedou žáky úměrně k jejich věku k používání internetu - ve všech předmětech vedou žáky ke správnému ústnímu i písemnému projevu
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých Žák: spoluutváří pravidla a také je dodržuje, přijímá role ve skupině, spolupracuje ve skupině, aktivně naslouchá ostatním, používá zásady respektovat a být respektován, aktivně se podílí na životě skupiny, nabízí, přijímá a poskytuje pomoc, diskutuje o návrzích, myšlenkách, postupech, upevňuje vztahy ve skupině, používá jednoduché postupy jak zvládat své emoce. Učitelé: - zařazují do vyučování skupinovou práci, rozhovor, diskusi - vedou žáky k tomu, aby se podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách, a aby tato pravidla respektovali - učí žáky vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu - vedou žáky k tomu, aby v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých možností poskytnout - vytváří ve třídě příjemnou atmosféru 15
KOMPETENCE OBČANSKÁ – připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Žák: dodržuje stanovená pravidla, je tolerantní k sobě i druhým, je zodpovědný za své chování, omluví se, uzná chybu a napraví ji, vysvětlí a vhodně prosadí vlastní názor, ustoupí a přijme názor druhých pokud je lepší, uplatňuje svá práva, ale plní i své povinnosti, chová se kamarádsky, vstřícně, je ekologicky uvědomělý (třídí odpad…), respektuje vrstevníky i dospělé a je jimi respektován, nabízí, přijímá a poskytuje pomoc, odmítá násilí, popíše záchranné postupy a zásady při krizových situacích (úraz, tonutí…). Učitelé: - společně se žáky stanovují pravidla chování, na která navazuje Školní řád - vedou žáky k uvědomění si svých chyb a současně je vedou k jejich nápravě - učí žáky vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí - respektují žáky (jejich práva), ale důsledně vyžadují plnění jejich povinností - zařazují modelové krizové situace, které společně se žáky řeší - vedou žáky ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých - kladou důraz na ekologickou výchovu, vedou žáky k třídění odpadů, šetření el. energií aj.
KOMPETENCE PRACOVNÍ – pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Žák: zorganizuje si pracoviště a čas, plánuje si práci – postup, dodržuje bezpečnostní a hygienické zásady při práci, spolupracuje, přizpůsobí se tempu skupiny, dokončí práci, pracuje hospodárně, váží si práce své i druhých, používá a vybírá různé metody práce, které vedou k cíli, hledá nejlepší možné postupy, pracuje podle návodu, využívá vhodné pracovní nástroje a materiál, seznamuje se s různými profesemi a pracovními postupy. Učitelé: - motivují žáky k aktivnímu zapojení do pracovních aktivit, k dokončení práce - vytváří při výuce podnětné a tvořivé prostředí - využívají různých metod práce, volí různé pracovní postupy - vedou žáky k samostatné přípravě pomůcek na výuku (dle věku), udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí - rozvíjí zručnost žáků při práci s různými materiály, při provádění pokusů a jiných činností - vedou žáky k důslednému dodržování bezpečnosti práce a ochrany zdraví - zařazují praktické exkurze - vedou žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení se svými reálnými možnostmi při profesní orientaci - seznamují žáky s různými obory lidské činnosti, s jejich výsledky a významem
16
3.5 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.
Vycházíme ze zákona č. 561/2004, vyhlášky č. 73/2005 a z RVP ZV, kapitoly č. 8, kde jsou popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy i místním specifikům. (architektonické řešení, možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy, spolupráce se školským poradenským zařízením, spolupráce s rodiči, dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte a tak dále)
Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a školského poradenského zařízení. V rámci školy jde pak především o spolupráci třídního učitele, ostatních vyučujících žáka, výchovného poradce a vedení školy. Tito jmenovaní spolu s pracovníky školských poradenských zařízení budou spolupracovat při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Velký význam pro úspěšné vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou žáka. Za nutné také považujeme stálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků. Zásady komunikace učitele s rodičem: • vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus), • dopřání dostatku času pro rozhovor s rodiči (vhodnost využití konzultačních hodin), • popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se žákem (nedávat dítěti „nálepky“), • uvádění zdrojů svých informací (totéž umožnit rodičům), • ujasnění si pojmů spolu s rodiči (nastolení „pravidel hry“), • uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat), • snaha citlivě rodičům poradit a nabídnout jim pomoc. Od školního roku 2014/15 byla v ZŠ a MŠ Vlasatice zřízena speciální třída pro žáky s LMP, Vzdělávání žáků zařazených do této třídy se řídí přílohou tohoto ŠVP. 1) Vzdělávání žáků se zdravotním postižením:
vycházíme ze zákona č. 561/2004, vyhlášky č. 73/2005 a z RVP ZV, kapitoly č. 8, kde jsou popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
17
o zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy i místním specifikům, (architektonické řešení, možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy, spolupráce se školským poradenským zařízením, spolupráce s rodiči, dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte a tak dále).
a)
Za nezbytnou spolupráci s odborným pracovištěm považujeme: • seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka (možnost přednášek a konzultací vztahujícím se k postižení žáka), • dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce, • pomoc při vypracování individuálního vzdělávacího plánu, • vysvětlení a objasnění způsobu hodnocení žáka (slovní hodnocení, možnosti úlev), • zabezpečení potřebných kompenzačních a didaktických pomůcek, • zajištění odborné literatury.
b)
Zásady práce pro žáky se zdravotním postižením: • respektování zvláštností a možností žáka, • včasné poskytnutí speciální pomoci (čím dříve, tím lepší výsledek práce), • dodržení jednotlivých vývojových etap (důležité je „nepřeskakovat“), • utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry, • zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek, • užívání speciálních metod a forem při práci, • dodržení zásady všestrannosti (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné), • dodržení zásady soustavnosti (snaha zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit).
2) Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním: a)
Při diagnóze specifické poruchy učení postupujeme následovně: • seznámíme všechny pedagogy s poruchou žáka a s jejími specifiky, •dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny pravidelných schůzek (zpravidla jednou měsíčně), v případě potřeby budou schůzky častější, • vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev, • při doporučené integraci vypracujeme individuální vzdělávací plán, • podle individuálních potřeb žáků vypracováváme podpůrný plán, • seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení, • zajistíme žákovi potřebné pomůcky, • zajistíme docházení žáka do reedukačních kroužků, zřízených při škole, 18
b)
Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: • kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků, • podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními, • dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa, • odstranění rušivých vlivů při práci, • navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci, • vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný, • zařazování relaxačního cvičení.
Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru, poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě specifické poruchy učení jejich dítěte.
3) Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním: Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problémem bývá zpravidla i nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. a)
Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: • v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů, • zajištění skupinové nebo individuální péče, • snížení počtu žáků ve třídě, • zajištění specifických učebnic a pomůcek, • volba odpovídajících metod a forem práce, • případná pomoc asistenta pedagoga, • nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm, • vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí.
19
3.6 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. a) V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvizy, záhady, problémové úlohy), i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. b) V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. c) Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň … d) Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. e) Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. f) Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Velmi často se stává, že tito žáci mají výkyvy v chování. Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.
20
3.7 Průřezová témata Všechny tematické okruhy všech průřezových témat jsou integrovány do vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů. VP = všechny předměty dle učebního plánu 1) OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA = OSV Tématické okruhy A. Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena
1
1. stupeň
2. stupeň
ročník
ročník 7
2
3
4
5
6
8
9
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
PRV TV
PRV TV
PRV TV
PŘV TV
PŘV TV
OV,ČZ OV,ČZ OV,ČZ OV,ČZ TV,HV TV,HV TV,HV TV,HV
VV, PČ B. Sociální rozvoj Poznávání lidí VP
VV, PČ
VV,DV VV, PČ PČ
VV, PČ
VV, PČ
VV, PČ
VV, PČ
VV, PČ
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
Mezilidské vztahy Komunikace
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
Kooperace a VP kompetice C. Morální rozvoj Řešení VP problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, VP postoje, praktická etika
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
VP
Kreativita
21
2)VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA = VDO 1. stupeň
Tematické okruhy
2. stupeň
ročník 1 2 3 4 PRV PRV PRV VL PRV PRV PRV VL PŘV PRV VL
ročník
5 6 7 8 9 Občanská společnost a škola VL OV OV OV OV Občan, občanská společnost VL OV,D OV,D OV,D OV,D a stát PŘV Formy participace občanů VL OV,D OV,D OV,D OV,D v politickém životě Principy demokracie jako VL VL OV,D OV,D OV,D OV,D formy vlády a způsobu rozhodování 3) VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH = VMEGS Tematické okruhy
1. stupeň
2. stupeň
ročník ročník 1 2 3 4 5 6 7 8 Evropa a svět nás PRV PRV PRV VL,ČJ VL,ČJ AJ/NJ AJ/NJ AJ/NJ zajímá ČJ, ČJ, ČJ,AJ AJ,HV AJ,HV OV,HV OV,HV OV,HV AJ VV,TV VV,TV VV,INF VV,Z VV,CH Z,PŘ PŘ,ČJ Z,PŘ ČJ ČJ Objevujeme PRV PRV PRV VL,ČJ VL,ČJ OV,TV OV,TV OV,TV Evropu a svět ČJ ČJ ČJ,AJ AJ AJ Z,ČZ Z,ČZ Z,ČZ INF Jsme Evropané PRV PRV PRV VL,ČJ VL,ČJ OV,D OV,D OV,D ČJ, ČJ ČJ,AJ AJ AJ Z A 4)MULTIKULTURNÍ AJ VÝCHOVA = MKV 1. stupeň 2. stupeň Tematické okruhy ročník ročník 1 2 3 4 5 6 7 8 Kulturní diference PRV PRV PRV VL VL OV,D OV,D OV,D Z Z Z Lidské vztahy
Etnický původ
PRV PRV PRV PŘV PŘV OV,D Z,ČJ AJ AJ AJ AJ ,ČZ PRV PRV PRV VL VL D,ČJ Z,ČZ
Multikulturalita
AJ
AJ
AJ
Princip sociálního smíru a solidarity
PRV VL
VL
22
AJ/NJ ČJ,Z OV ČZ
OV,D Z,ČJ AJ/ ,ČZ D,ČJ Z,ČZ AJ/NJ ČJ,Z OV ČZ
OV,D Z,ČJ AJ ,ČZ D,ČJ Z,ČZ PŘ AJ/NJ ČJ,Z OV ČZ
9 AJ/NJ OV,HV VV,CH Z,INF PŘ,ČJ OV,TV Z,ČZ INF OV,D Z
9 OV,D Z OV,D Z,ČJ AJ,ČZ D,ČJ Z,ČZ AJ/NJ ČJ,Z OV ČZ
5) ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA = EV 1. stupeň
2. stupeň
Tematické okruhy
Ekosystémy
ročník 1 2 3 4 PRV PRV PRV PŘV VL
5 PŘV VL INF PŘV VL
Základní podmínky života
PRV PRV PRV PŘV VL
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
PRV PRV PRV PŘV PŘV PČ PČ PČ VL,PČ VL,PČ VV VV VV VV VV INF PRV PRV PRV PŘV PŘV PČ PČ PČ VL,PČ VL,PČ
Vztah člověka k prostředí
ročník 6 7 8 PŘ,Z PŘ,Z Z,D D,INF D CH PŘ,Z OV,F
PŘ,Z OV,F
PŘ,VV OV,D ČZ,PČ INF,Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ
PŘ,VV OV,D ČZ,PČ Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ
PŘ,Z OV,F CH PŘ,VV OV,D ČZ,PČ Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ CH
9 PŘ,Z D,CH INF PŘ,Z OV,F CH PŘ,VV OV,D ČZ,PČ INF,Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ CH
8 ČJ,OV Z,HV VV ČJ,OV
9 ČJ,OV Z,INF HV,VV ČJ,OV
6) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA = MV Tematické okruhy 1
1. stupeň
2. stupeň
ročník 2 3
ročník 5 6 7 ČJ ČJ,OV ČJ,OV INF Z,INF Z,HV HV,VV VV ČJ ČJ,OV ČJ,OV VL
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení
ČJ PRV
ČJ PRV
4 ČJ
ČJ ČJ PRV VL
ČJ VV HV
VV HV
VV HV
VV VV ČJ,HV HV HV VV ČJ,OV ČZ ČJ INF VV VV,ČJ
Práce v realizačním týmu
ČJ
23
ČJ
ČJ,OV ČJ,OV
ČJ,HV VV ČJ,OV ČZ VV ČJ
ČJ,HV VV ČJ,OV ČZ VV ČJ
ČJ,HV VV ČJ,OV ČZ INF VV,ČJ
ČJ
ČJ
ČJ
4 UČEBNÍ PLÁN Učební plán - 1. stupeň podle RVP ZV 1.–5. ročník Oblasti Jazyk a jazyková komunikace
35 + 9
Matematika a 20 její aplikace Informační a 1 komunikační technologie Člověk 12 a jeho svět
Povinné předměty Český jazyk a literatura ČJ Anglický jazyk AJ Matematika M Informatika INF
1. roč. 9(1)
2. roč. 10 (2)
3. roč. 9(2)
4. roč. 8 (2)
5. roč. 6
součet (7) 42
3
3
4(1)
(1) 10 (5) 25
5(1)
5 (1)
5 (1)
5 (1)
5 (1)
-
-
-
-
1
Prvouka Vlastivěda Přírodověda
1
PRV 2 (1) 2 2 6 (1) VL 1,5 2 3,5 13 1,5 2 3,5 PŘV Umění 12 Hudební 1 1 1 1 1 5 a kultura výchova HV Výtvarná 1 1 1 2 2 7 výchova VV Člověk 10 Tělesná 2 2 2 2 2 10 a zdraví výchova TV Člověk 5 Pracovní 1 1 1 1 1 5 a svět práce činnosti PČ 14 Celkem v ročníku (3) (3) (3) (3) (2) (14) Disponibilní Celkem povinně hodin 21 22 24 25 26 118 Na 1. stupni jsme posílili hodinové dotace vyučovacím předmětům ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (1.– 4. ročník), MATEMATIKA (1. – 5. ročník) a PRVOUKA (1. ročník). Průřezová témata jsou součástí vyučovacích předmětů a nevyučují se samostatně.
24
Učební plán - 2. stupeň podle RVP ZV 6. – 9. ročník Oblasti dle RVP Jazyk a 15 jazyková + komunikace 12 Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost Člověk a příroda
15 1
11 21
Povinné předměty 6. roč. Český jazyk a 6(2) literatura ČJ Anglický jazyk NJ AJ 3 Matematika 5 (1) M Informatika 1 (1) INF
7. roč. 5 (1)
Dějepis Občanská výchova Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Člověk a zdraví Pracovní činnosti
D OV F CH PŘ Z HV VV TV ČZ PČ
Umění 10 a kultura Člověk 10 a zdraví Člověk 3 a svět práce Dle výběru Povinně volitelné před. Celkem v ročníku Disponibilní 24 Celkem povinně hodin
8. roč. 4
9. roč. 4 (1)
Součet (4) 19 18(6)
6 (3)
6 (3)
3 5 (2)
5(1)
5(1)
-
-
1
(1) 2
2 1 1 2 (1) 2 1 2 2 1 (1) 1 (1)
2 1 2 1 2 1 2 2 1 (1) 1
2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1
2 (1) 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1
8 4 7 4 5 6 4 6 8 4
0 (7) 30
2 (2) (6) 30
1 (1) (5) 31
0 (6) 31
7. roč. 1 1 1 1
8. roč. 1 1 1 1
(4) 20
(1) 12 (1) 22
10 (2) 12 (1) 4 (3) 3 (24) 122
Povinně volitelné předměty 2. stupeň 6. – 9. ročník Předměty Seminář z českého jazyka Seminář z matematiky Počítačové praktikum Výtvarné praktikum
SČJ SM PP VP
Součet 2 2 2 2
Na 2. stupni jsme posílili hodinovou dotaci v rámci povinných vyučovacích předmětů ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (dvě hodiny v 6. ročníku, po hodině v 7. a 9. ročníku), MATEMATIKA (po hodině v 6. a 8. a 9. ročníku a dvě jsme přidali v 7. ročníku), DĚJEPIS (hodinu v 9. ročníku), PŘÍRODOPIS (hodinu v 6. ročníku), v novém předmětu ČLOVĚK A ZDRAVÍ (po hodině v 6. a 7. ročníku). V 6. ročníku jsme zavedli jednu hodinu 25
INFORMATIKY z důvodu návaznosti z 5. ročníku a jednu hodinu PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ. Z důvodu nižšího počtu žáků dochází dle potřeb školy ke spojování ročníků v těchto vyučovacích předmětech: HUDEBNÍ VÝCHOVA, OBČANSKÁ VÝCHOVA, VÝTVARNÁ VÝCHOVA, TĚLESNÁ VÝCHOVA, PRACOVNÍ ČINNOSTI, ČLOVĚK A ZDRAVÍ, POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM, VÝTVARNÉ PRAKTIKUM. Žádné vyučovací předměty 2. stupně nejsou integrované, ale vzdělávací obsah v rámci vyučovacích předmětů jednotlivých oblastí je sladěn a vzájemně na sebe navazuje. Průřezová témata jsou součástí vyučovacích předmětů a nevyučují se samostatně. V rámci povinně volitelných předmětů nabízíme žákům 7. a 8. ročníku předměty, ze kterých si mohou žáci vybrat tak, aby splnili počet povinných hodin v jednotlivých ročnících. Předmět si mohou vybírat žáci různých tříd i ročníků, čímž dochází k věkové integraci. V každém ročníku rozhoduje o zařazení žáka do volitelných předmětů ředitel školy, na základě výběru žáka (popřípadě rodičů či zákonných zástupců žáka) a to tak, aby otevření předmětu splňovalo provozní možnosti školy. Obdobně postupujeme při výběru nepovinných předmětů (kroužků) na 1. i na 2. stupni. Otevírají se obvykle na 1. pololetí školního roku podle zájmu žáků. Nabídka kroužků a nepovinných předmětů na prvním i druhém stupni se každoročně obměňuje, podle momentálních materiálních a personálních podmínek školy. Ředitelka školy rozhodla po projednání se zákonnými zástupci žáků o nezařazení druhého cizího jazyka na základě dokumentu MŠMT Odůvodněné případy pro nezařazení DCJ. Šesti hodinami byla posílena výuka prvního cizího jazyka, a to o tři vyučovací hodiny v 8. ročníku a o tři vyučovací hodiny v 9. ročníku.
5 UČEBNÍ OSNOVY 5.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.1.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje na 1. i na 2. stupni. Český jazyk a literatura je základem výchovy a vzdělání a vyučuje se jako samostatný předmět ve všech ročnících. Dovednosti, které si v jeho rámci žáci osvojují, umožňují získávání poznatků ve všech dalších vyučovacích předmětech. Předmět Český jazyk a literatura má komplexní charakter a je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.
26
Cílem na 1. stupni je naučit žáky číst a psát, důraz je kladen především na čtení s porozuměním. Snažíme se o rozšiřování slovní zásoby a seznamujeme žáky se spisovnou podobou jazyka. Žáci si osvojují základy pravopisu určeného pro toto období, učí se výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity. Ve výuce podporujeme samostatnost žáků, vedeme žáky k používání různých přehledů, grafických znázornění, náčrtových schémat, které jim pomůžou abstraktní učivo zkonkretizovat, zjednodušit, usnadnit jeho pochopení. Rozvíjíme zájem o četbu, seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je na 1. stupni úzce spjat s prvoukou, přírodovědou, vlastivědou, výtvarnou a hudební výchovou, s pracovními činnostmi. Cílem na 2. stupni je rozvíjení kultivovaného písemného i ústního projevu, osvojování spisovné podoby českého jazyka, vyjádření reakcí a pocitů žáků, pochopení role v různých komunikačních situacích, orientaci při vnímání okolního světa i sebe sama, porozumění různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, poznání záměru autora, hlavní myšlenky, vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků, využívání různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie, internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je na 2. stupni úzce spjat s dějepisem (např. období Velké Moravy – misijní činnost Konstantina a Metoděje, husitství, veleslavínské období, období národního obrození aj.), informatikou (komunikace prostřednictvím elektronické pošty, dodržování vžitých konvencí a pravidel – forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.), hudební výchovou (lidová slovesnost, melodrama, písničkáři, …), občanskou výchovou a dalšími předměty. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura disponuje touto časovou dotací: v 1. a 3. ročníku – 9 hodin týdně, ve 2. ročníku 10 hodinami týdně v 5. a 6. ročníku – 6 hodin týdně v 7. ročníku – 5 hodin týdně v 8. a 9. ročníku – 4 hodiny týdně O časové dotaci jednotlivých složek (mluvnice, literatura, sloh) rozhoduje vyučující. Výuka Českého jazyka a literatury probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce se využívá kulturních zkušeností získaných mimo školu: divadlo, televize, film, veřejná knihovna a školní studovna, rozhlas, dětské časopisy, internet, video. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět - 1. stupeň; jsme Evropané 1. stupeň. MKV – lidské vztahy - 2. stupeň; etnický původ - 2. stupeň; multikulturalita - 2. stupeň. EV – vztah člověka k prostředí - 2. stupeň. MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – od 4.roč.; interpretace vztahu mediálních sdělení a reality; stavba mediálních sdělení – 2. stupeň; vnímání autora mediálních sdělení – 27
2. stupeň; fungování a vliv médií ve společnosti – 2. stupeň; tvorba mediálního sdělení – od 5.roč.; práce v realizačním týmu – 2. stupeň.
5.1.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení klademe důraz na pozitivní motivaci žáka vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací tím, že jim předkládáme dostatek informačních zdrojů z učebnice a pracovních textů používáme vhodné učební pomůcky (slovníky, encyklopedie, tabule gramatických přehledů) zařazujeme práci s jazykovými příručkami a slovníky vedeme žáky k užívání správné terminologie zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků sledujeme při hodině pokrok všech žáků vedeme žáky k využívání výpočetní techniky Kompetence k řešení problémů zařazujeme metody, při kterých žáci sami docházejí k objevům, řešením a závěrům zadáváme problémové úkoly, klademe problémové otázky postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším vybízíme žáky, aby vyhledávali chyby a uměli odůvodnit správné řešení Kompetence komunikativní umožňujeme vyjádření vlastních postojů, myšlenek a citů při řešení modelových situací vedeme žáky ke správné formulaci ústních či písemných projevů zadáváme úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat vedeme žáky k tomu, aby brali ohled na druhé vedeme žáky k výstižné argumentaci zařazujeme řečnická cvičení, diskusní kroužky, besedy, slohové práce na dané téma Kompetence sociální a personální zařazujeme práci ve skupině a klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování žáky (organizace práce, rozdělení rolí, spolupráce, ohleduplnost, úcta) vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování dodáváme žákům sebedůvěru vedeme žáky k dodržování pravidel Kompetence občanské respektujeme věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka motivujeme žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních podporujeme u žáků zájem o kulturní dědictví a ocenění našich tradic 28
aktivně zapojujeme žáky do kulturního dění (účast na kulturních akcích, soutěžích)
Kompetence pracovní vedeme žáky k dodržování správných hygienických návyků pro čtení a psaní rozvíjíme u žáka smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na výuku vybízíme žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví vedeme žáky k využívání znalostí v běžné praxi rozvíjíme manuální zručnost při výrobě některých pomůcek
5.1.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Diktát (slov, vět, souvislého textu) plní kontrolní funkci, zaměřujeme se buď na jeden pravopisný jev, nebo více pravopisných jevů. Diktát píšeme buď s přípravou (žáci si ho předem procvičí), nebo bez přípravy. Dodržujeme hranici rozsahu přiměřenosti (1.–3. roč. 20–30 slov, 4.–5. roč. max. 50 slov, 6.–7. roč. max. 70 slov, 8.–9. roč. max. 90 slov). Diktát se hodnotí podle množství pravopisných jevů (když je chyba v několika stejných slovech, počítá se za 1 chybu). Pravopisná cvičení slouží hlavně k procvičování a upevňování pravopisných jevů. Při hodnocení diktátů a pravopisných cvičení vycházíme z gramatické normy jazyka: - mínus 2 body za chybu: y/i, u/ú/ů, ě/je, mě/mně, velké písmeno na začátku věty, u jmen vlastních a názvů, párové souhlásky, psaní cizích slov, psaní předložek, předpon, shoda přísudku s podmětem, chyby ve skloňování, časování, psaní interpunkčních znamének; - mínus 1 bod za chybu: zapomenutí háčku mimo „ě“, čárka nad písmenem mimo „ú“, záměna písmen mimo párové souhlásky. 0–3 body → výborný (1) 4– 6 bodů → chvalitebný (2) 7–11 bodů → dobrý (3) 12–16 bodů → dostatečný (4) 17 a více bodů → nedostatečný (5) Poznámka k hodnocení diktátů: Žáci se specifickými poruchami v učení se hodnotí individuálně. Ostatní žáky hodnotíme dle daných výstupů v jednotlivých ročnících. Jazykové rozbory, prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz kapitola Hodnocení žáků). Čtení – schopnost číst vůbec, plynule, se správnou artikulací, intonace (práce s hlasem, dech), správně vyjádřená interpunkce. Báseň – přednes, celkové vystupování, znalost textu. Práce s textem – viz kapitola Hodnocení žáků. Porozumění čtenému textu – žák vypráví sám nebo podnícen otázkou, co si zapamatoval, jak pochopil text (otázky směřují k ději, obsahu, k vyjádření základních vztahů), sledujeme úroveň vyprávění, bohatost informací, hloubku porozumění, detailnost, logičnost vyprávění Dramatizace textu – zapojení se do činnosti, aktivita, snaha. Čtenářský deník – osnova (název knihy popřípadě i podnázev, autor, ilustrátor, hlavní postavy, obsah, vlastní názor – co se mi líbilo či nelíbilo), úprava, splnění zadaného počtu knih. Referát o knize (jen 2. stupeň) – věcná správnost, kultivovaný projev, dále viz kapitola Hodnocení žáků. 29
Mluvený (ústní) projev – posuzujeme celkovou dovednost vyjadřovat se, mluvit, odpovídat na dotazy, rozmlouvat s učitelem a spolužáky, schopnost vybrat adekvátní styl projevu, jazykový útvar (např. spisovný jazyk v oficiálním projevu), kultivované srozumitelné vyjadřování, smysl, logičnost promluvy, přiměřenost kontaktu s posluchači, respektování střídání rolí (jeden mluví, ostatní naslouchají), respektování jiných názorů, mimika, gestikulace, dále kapitola Hodnocení žáků. Slohové práce – dodržení formy slohového útvaru, stylistika, pravopis (hodnotíme zvlášť), dodržení osnovy, slovosled, vhodnost slov, obsahová stránka, logická návaznost, členění na odstavce (od 2. stupně), úprava (čitelnost), využití Pravidel pravopisu, konzultace s učitelem (učitelkou). Písemný projev - viz kapitola Hodnocení žáků. Jednotlivé slohové postupy: 1) Popis (obličeje, věci, zvířete, osoby + charakteristika, pracovního postupu) – volba výstižných podstatných a přídavných jmen, sloves, využití přirovnání (kromě pracovního postupu), postihnutí důležitých rysů, srozumitelnost (lze si popisovaný objekt představit), u charakteristiky popis povahových vlastností (od 2. stupně), stručné zaznamenání jednotlivých kroků u popisu pracovního postupu. 2) Vypravování – název, poutavost děje, dodržení věcné a časové posloupnosti, užití krátkých vět (dějové napětí), výstižnost sloves, využití přímé řeči (na 1. stupni s nápovědou pravopisu). 3) Dopis – dodržení oslovení, vlastního sdělení, rozloučení, datum, místo a podpis, rozlišení dopisu na osobní (záleží na pisatelově poměru k adresátovi) a neosobní (úřední, obchodní – od 2. stupně). 4) Zpráva – výstižnost sdělení o uplynulé události, kdy a kde se odehrála (přesnost označení místa a času). 5) Oznámení (inzerát) – výstižnost sdělení o očekávané události, kdy a kde se stane, popřípadě proč.
30
5.1.2 Vzdělávací obsah ČJ – 1. stupeň 5.1.2.1 VÝSTUPY ČJ 1. ročník 2. ročník 3. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Čte s porozuměČte s porozuměPlynule čte ním jednoduchá ním větné celky a s porozuměním slova a krátké věty. krátké texty. texty přiměřeného rozsahu a náročnosti. Rozumí jednodRozumí mluveRozumí písemným a uchým mluveným ným a jednodumluveným pokynům pokynům a dokáže chým písemným přiměřené je aplikovat. pokynům. složitosti. Hledá informace podle otázek. Dokončí jednoduché věty, vybírá z nabídnutých řešení.
Dokončí věty a souvětí, uvědomuje si důležitost a rozdílnost doplněných informací. Reprodukuje obsah jednoduchého vícekrát přečteného textu.
Dokončí příběh s otevřeným koncem.
Správně pozdraví a rozloučí se, rozlišuje mezi tykáním a vykáním. Vyřídí jednoduchý vzkaz.
Nepřerušuje hovořícího. Vyjádří svá přání. Rozumí jednoduchým gestům. Dorozumí se pomocí telefonu.
Tvoří věty podle zadání. Odpovídá na otázky.
Tvoří otázky a odpovídá slovy i gesty.
Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Napíše zprávu, vzkaz i prostřednictvím SMS. Volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných situacích.
Vyslovuje slova a předložkové vazby se správným dýcháním a přízvukem.
Vyslovuje věty se správným dýcháním a přízvukem. Rozlišuje druhy vět dle postoje mluvčího a dle intonace. Opravuje svoji nedbalou nebo nesprávnou výslovnost, je-li na ni upozorněn.
Reprodukuje obsah známých pohádek a příběhů.
Rozlišuje délku samohlásek.
Reprodukuje obsah textu přiměřeného věku (přečteného i slyšeného).
4. ročník
5. ročník
Plynule čte s porozuměním přiměřeně náročné texty.
Plynule čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk. Podstatné informace zaznamenává. Posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého zadání.
Orientuje se v písemném zadání úkolu. Třídí informace a tvoří otázky. Rozpozná nedostatek informací. Rozpozná nedostatek známých informací a doplní je.
Reprodukuje obsah jednoduchého sdělení a zapamatuje si z něj nejdůležitější fakta. Formuluje svá přání, potřeby a stížnosti.
Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta. Vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku.
Posuzuje obsah a zpracování reklamy a její vliv na člověka.
Ovládá a dle situace užívá vhodné verbální i nonverbální prostředky. Uvědomuje si sílu slova a vizuálního vjemu, rozpozná manipulativní komunikaci v reklamě. Volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru. Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace.
V krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo a sílu řeči.
Mění intonaci a melodii vět a uvědomuje si jejich měnící se význam.
Pečlivě vyslovuje, opravuje svou nedbalou nebo nesprávnou výslovnost. Dokáže ji rozlišit.
Pečlivě vyslovuje, dbá na správnou a spisovnou výslovnost, je-li po něm žádána.
31
1. ročník Píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky.
2. ročník Píše správně krátké texty a tvoří své vlastní stručné texty. Kontroluje vlastní písemný projev.
3. ročník Zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním. Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení. (Vypravování, popis.)
Vypráví jednoduchý děj podle obrázků.
Seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh.
Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev. Dokončí příběh, obměňuje příběh dle své fantazie. Vybírá klíčové myšlenky příběhu.
JAZYKOVÁ VÝCHOVA Porovnává význaVysvětluje význam my slov, uvědomu- slova.Tvoří opozita. je si význam slov, Rozlišuje a vytváří přiřazuje slova slova nadřazená, k obrázkům. podřazená a souřadná. Rozlišuje psací a tiskací písmena abecedy. Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, rozdělí slovo na slabiky a hlásky.
Doplní do věty správné sloveso podle významu.
Nahrazuje obrázky slovy ve správném tvaru. Uvědomuje si některá nespisovná slova, která používá. Tvoří věty na daná slova.
Vyjmenuje abecedu. Rozlišuje samohlásky a souhlásky. Rozlišuje krátké a dlouhé samohlásky, dvojhlásky ou, au. Rozdělí souhlásky na tvrdé, měkké a obojetné. Rozlišuje podstatná jména, slovesa, předložky. Podstatná jména rozlišuje na obecná a vlastní. Porovnává a třídí slova podle zobecněného významu děj, věc, okolnost, vlastnost. Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary většiny podstatných jmen.Po upozornění opraví svoji nespisovnou výslovnost. Ve větě spočítá slova, dodržuje pořádek slov.
Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená. Řadí slova podle abecedy. Určuje kořen u jednoduchých slov, vyhledá v textu slova příbuzná.
Rozlišuje slovní druhy v základním tvaru. U podstatných jmen určuje číslo a rod. Ovládá pádové otázky a skloňuje podstatná jména. U sloves určuje osobu, číslo. Užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves. Uspořádá slovosled ve větě, uvědomuje si význam sloves pro stavbu věty.
32
4. ročník Píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry. (Adresa, blahopřání, dopis, pozdrav z prázdnin, pozvánka, vzkaz, omluva, popis.) Seřadí body osnovy známého příběhu podle časové posloupnosti a příběh vypráví.
5. ročník Píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry. (Zpráva, oznámení, inzerát, přihláška, dotazník)
Porovnává synonyma a hledá možnosti jejich užití. Rozlišuje slova jednoznačná a mnohoznačná.
Porovnává význam slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová.
Vyhledává slova v abecedním seznamu. Určuje kořen, rozlišuje část předponovou a část příponovou. Tvoří slova příbuzná.
Využívá abecedy k vyhledávání slov (např. v Pravidlech) Rozlišuje ve slově kořen, část předponovou, příponovou a koncovku. Rozlišuje předpony a předložky a správně je píše. (dohromadyzvlášť) Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správnich tvarech ve svém mluveném projevu. U sloves určuje způsob. Určí druhy přídavných jmen, zájmen a číslovek. Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary. V mluveném i písemném projevu užívá správné tvary slov. Vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ
Rozlišuje slovní druhy v různých tvarech. U podstatných jmen určuje pád, číslo, rod a vzor. U sloves určuje osobu, číslo a čas. Časuje slovesa v oznamovacím způsobu. Rozlišuje slova spisovná a nespisovná (citově zabarvená – lichotná, hanlivá). V jednoduchých větách s vyjádřeným podmětem vyhledává základní skladební dvojici.
Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytvoří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti.
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Rozlišuje věty v textu.
Rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky. Při psaní volí správná interpunkční znaménka. Odůvodňuje a píše správně i/y po tvrdých a měkkých souhláskách; dě,tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty; párové souhlásky na konci slov. Píše velké písmeno v typických případech vlastních jmen osob a zvířat.
Rozpozná větu jednoduchou od souvětí. Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy.
Odlišuje větu jednoduchou a souvětí. Určuje počet vět v souvětí podle počtu sloves. Rozlišuje mezi spojením vět a větných členů.
Odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; párové souhlásky uprostřed slov. Píše velké písmeno v typických případech místních pojmenování.
Odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách v jednoduchých slovech příbuzných k vyjmenovaným. Píše velké písmeno ve známých vlastivědných názvech ČR (řeky, pohoří, města aj.).
Odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách. Správně píše zeměpisné názvy (řeky, státy, pohoří, národnosti, města, světadíly), názvy uměleckých děl, časopisů aj. Zvládá základní příklady syntaktického pravopisu (shoda přísudku s holým podmětem).
Vyjadřuje své pocity z přečteného textu.
Vyjadřuje své dojmy z četby, divadla, filmu aj.
Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je. (divadla, filmu aj.)
Čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku. Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních textů. Najde v textu hlavní a vedlejší postavy. Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností. Rozumí jednoduchým literárním pojmům. (verš, režisér, příběh)
Volně reprodukuje text podle svých schopností.
Tvoří vlastní literární text na dané téma.
Rozlišuje různé typy uměleckých textů (pohádka, pověst, bajka a legenda). Charakterizuje hlavní postavy.
Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů.
Tvoří otázky k přečtenému textu.
Literární texty přiřazuje k žánrům.
Rozumí elementárním literárním pojmům. (bajka, pověst, legenda)
Při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy. (román, povídka, přirovnání)
Píše velká písmena na začátku věty.
LITERÁRNÍ VÝCHOVA Po přečtení textu Všímá si spojitosti k němu dokáže textu s ilustrací. namalovat vhodnou Rozlišuje dobro a ilustraci. zlo, kladné a záporné postavy. Reprodukuje text Naučí se báseň podle obrázkové přiměřenou věku a osnovy. Recituje vypráví pohádku kratší báseň a podle osnovy. říkadla. Pozná jednoduché rýmy.
Rozlišuje prózu a verše.
Pojmenuje postavy ze známých pohádek. Rozlišuje reálné postavy od pohádkových bytostí.
Najde v textu hlavní postavy.
Rozumí jednoduchým literárním pojmům. (rozpočítadlo, hádanka, říkadlo, báseň, pohádka, kniha, časopis, rým)
Rozumí jednoduchým literárním pojmům. (básník, spisovatel, čtenář, divadelní představení, herec, film)
Odpovídá na jednoduché otázky k obsahu přečteného textu.
33
5. ročník věty. Vhodně změní větu jednoduchou v souvětí. Užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje.
Vystihne hlavní myšlenku, poučení.
5.1.2.2 UČIVO ČJ 1. ročník 2. ročník 3. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA SLOH SLOH SLOH Hlasité a tiché Základní formy Stylizace a čtení. společenské kompozice. ho styku. Článek, nadpis, Jazykové řádek,odstav Děj – základ prostředky. ec. vypravování. Členění Prosba, Jednoduchý jazykového poděkování, popis. projevu. omluva, PSANÍ Souvislé blahopřání. Nácvik psaní jazykové PSANÍ velkých projevy. Činnosti a tiskacích Otázky a přípravné písmen pro odpovědi. cviky pro výuku Reprodukce uvolňování geometrie. textu. ruky k psaní Psaní psacích Vypravování. a kresebné písmen Popis. cviky podle Osnova textu. velkých tvarových Společenský tvarů. skupin s jazyk a jeho Základní důrazem na formy. hygienické štíhlost PSANÍ návyky: písmen, Upevňování sezení, zvláště správných držení tužky, oválných tvarů písmen umístění s oblouky a a číslic sešitu a jeho kličkami, na v souladu s sklon, dodržování normou hygiena stejnoměrné psaní. zraku. výšky Odstraňování písmen Zacházení s individuálníc tvarově si grafickým h nedostatků podobných materiálem. v (e, l, v, V, c, Psaní kvalitativníc C, č, Č, ch, jednotlivých hi Ch, o, O, z, prvků kvantitativní Z, ž, Ž) a na písmen a ch znacích rozestupy číslic (čáry, písma. písmen ve oblouky, Automatizace slovech. zátrhy, psacího Procvičování ovály, pohybu, spojování kličky, dodržování písmen o, v, vlnovky). hygienickýc b s ostatními Orientace v h návyků písmeny, liniatuře. správného zvláště s Individuální psaní. písmeny e, r, použití Osobitý z, pomocné rukopis – prohloubení liniatury. plynulý, ma Kvalitativní rychlý, protažením znaky písma. úhledný háčku. Poznávání projev. Spojování psaní a Kontrola písmen osvojování vlastního vratným písmen, projevu. tahem. 34
4. ročník
5. ročník
SLOH Stylizace a kompozice. Osnova, nadpis, členění projevu. Vypravování – dějové složky. Popis rostlin, zvířat, věcí. Formy společenské ho styku. PSANÍ Písemné formy společenské ho styku: psaní adres, pohlednic, blahopřánísprávné a účelné rozvržení daného prostoru. Psaní dopisů s jednoduchý m obsahem (pozvání, oznámení). Formální úprava dopisu, úhlednost, čitelnost. Písemné formy úředního styku: vyplňování tiskopisů. Jednoduchá objednávka, přihláška.
SLOH Reprodukce jednoduchých textů. Vypravování. Popis předmětu, děje, pracovního postupu. Dopis. Telegram. Tiskopisy – poštovní poukázka, průvodka, podací lístek. PSANÍ Písemné vyjádření vzkazu, informace. Kultura písemného vyjadřování: stručné zápisy z učebního textu účelnost, stručnost, čitelnost. Zápisy do sešitů, poznámky. Výpisy údajů ze slovníku. Popis postupu děje, popis činnosti, místnosti apod.
1. ročník slabik, slov. Psaní krátkých slov a jednoduchýc h vět. Opisování podle předlohy, přepisování, diktát, autodiktát. Psaní velkých počátečních písmen vlastních jmen a prvního slova věty. Vytváření základů rukopisu: čitelnost, úhlednost a celková úprava písemného projevu.
2. ročník Umísťování diakritických znamének. Dodržování jednotlivých tvarů písmen. Aplikační cvičení: psaní adres, dopisu. Úprava písemnosti – nadpis, odstavec.
JAZYKOVÁ VÝCHOVA Věta, slovo, Věta a souvětí. slabika, Čeština – hláska. abeceda a Písmeno malé, písmo. velké, Věta - jednotka tištěné, jazykového psané. (řečového) Tečka, čárka, projevu. středník, Grafická dvojtečka, podoba věty otazník, a souvětí – vykřičník, pravopis pomlčka, (velké uvozovky. písmeno na začátku, na konci správná interpunkce) . Pořádek vět. Druhy vět podle postoje mluvčího. Věta, slovo. Slovní význam -slovo nadřazené, podřazené, souřadné. Pořádek slov
3. ročník Celková úprava písemného projevu v sešitě, zápisky, pracovní poznámky.
Třídění slov podle významu (slova významem podobná a protikladná). Rozlišování kořene u jednoduchýc h slov příbuzných, vyhledávání v textu slov příbuzných. Hláskosloví. Rozlišování slabik, hlásek. Určování počtu slabik. Řazení slov podle abecedy. Pamětní zvládnutí vyjmenovan ých slov, jejich použití v textu. Pravopis i/y po 35
4. ročník
Zkoumání různých podob slova. Rozlišování slov dle významů (synonyma, slova jednoznačná a mnohoznačn á). Rozlišování slov spisovných a nespisovnýc h. Poznávání různě citově zabarvených slov, porovnávání se slovy spisovnými. Poznávání kořenu a rozlišování části příponové a předponové. Rozlišování
5. ročník
Porovnávání významu slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamov á. Využívání abecedy k vyhledávání slov. Rozlišování kořene, části předponové, příponové a koncovky. Rozlišování předpony a předložky – pravopis. Určování slovních druhů. Mluvnické kategorie podstatných jmen. Slovesa mluvnické
1. ročník
2. ročník ve větě. Slovo, slabika, hláska, písmeno. Rozdělení hlásek. Samohlásky, souhlásky, dvojhlásky. Souhlásky znělé a neznělé – pravopis na konci a uvnitř slova. Slabikotvorné r, l. Výslovnost a psaní slov ve skupině dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě. Význam slabiky pro dělení slov. Seznámení s názvy slovních druhů. Poznávání podstatných jmen, sloves a předložek v textu. Rozlišování obecných a vlastních jmen. Procvičování pravopisu vlastních jmen. Psaní i/y po měkkých a tvrdých souhláskách Psaní ú/ů
3. ročník obojetných souhláskách. Poznávání a rozlišování slovních druhů. Skloňování podstatných jmen. Rozlišování čísla jednotného a množného rodu mužského, ženského a středního. Procvičování pravopisu jmen osob, zvířat, měst, vesnic, hor, řek (místní pojmenování ). Určování osoby a čísla. Seznámení s časováním v oznamova cím způsobu. Procvičování slovosledu. Určování vět jednoduchýc h a souvětí. Spojování vět, doplňování souvětí. Základní skladební dvojice seznámení.
36
4. ročník předpon a předložek. Vyhledávání v abecedním seznamu. Uvědomělé používání i/y po obojetných souhláskách u vyjmenovan ých i příbuzných slov. Určování slovních druhů. Vzory podstatných jmen. Skloňování podstatných jmen, určování pádu, rodu, čísla, vzoru. Určování infinitivu. Určování osoby, čísla a času sloves. Časování sloves oznamovací ho způsobu. Určování slovesného způsobu v textu – seznámení. Rozlišování věty jednoduché a souvětí. Spojování vět v souvětí spojovacími výrazy. Určování podmětu a přísudku. Psaní i/y v příčestí minulém (bez ověřování). Rozlišování řeči přímé a
5. ročník kategorie. Určování slovesného způsobu v textu. Určování druhů přídavných jmen, zájmen a číslovek. Rozlišování slov spisovných a jejich nespisovných tvarů. Skladba základní větné členy. Podmět vyjádřený i nevyjádřený. Podmět několikanásobný. Shoda přísudku s podmětem. Změna věty jednoduché v souvětí. Užívání vhodných spojovacích výrazů. Interpunkce u řeči přímé. Pravopis i/y po obojetných souhláskách. Procvičování pravopisu v zeměpisných názvech (Evropa, světadíly), názvy uměleckých děl, časopisů aj. Procvičování pravopisu: i/y v koncovkách podstatných jmen; slova s předponou (roz-, bez-, od-, nad-, pod-, předob-, s-, z-, vz); zdvojené souhlásky. Procvičování pravopisu
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník věty uvozovací; dramatizace textu. Procvičování pravopisu vlastivědnýc h názvů (ČR).
5. ročník (neukončené) skupin bě/bje, vě/vje, pě, mě/mně.
LITERÁRNÍ VÝCHOVA Učíme se číst Výcvik čtení přípravná cvičení sluchová a zraková, správné čtení slabik a uvědomělé čtení snadných slov a krátkých vět se zřetelnou spisovnou výslovností. Hlasité čtení ukázek ze Slabikáře, čítanek a časopisů. Pracujeme s literárním textem Poslech literárních textů pro děti a mládež. Rozpočítávadla, hádanky, říkadla, přísloví. Básně pro děti a o dětech. Přednes říkadel, krátkých básní. Vyprávění, pohádka. Povídáme si nad literárním textem, nad knihou Co rádi posloucháme . Co rádi čteme. Poznáváme postavy pohádky a seznamujem
Učíme se číst Plynulé čtení jednoduchýc h vět. Užívání správného slovního přízvuku. Uplatnění přirozené intonace. Hlasité a tiché čtení s porozumění m. Pracujeme s literárním textem Poslech četby poezie a prózy. Spojování obsahu textu s ilustrací. Vyprávění pohádek a povídek o dětech. Přednes básní. Řešení hádanek a slovních hříček. Dramatizace pohádky nebo povídky. Povídáme si nad literárním textem, nad knihou Co rádi čteme. Orientujeme se v pohádkách. Seznamujeme se s knihami o přírodě a věcech. Doporučujeme
Učíme se číst Plynulé čtení souvětí a vět, členění textu a větného přízvuku. Rychlé čtení tiché. Hlasité čtení, předčítání. Četba uměleckých, populárních a naukových textů s důrazem na upevňování čtenářských dovedností a návyků. Pracujeme s literárním textem Vyprávění pohádky nebo povídky. Přednes básně nebo úryvku prózy. Dramatizace pohádky, povídky nebo básně s dějem. Pověsti místní, regionální. Povídáme si nad literárním textem, nad knihou Knížka, kterou máme rádi. Hledáme podstatu příběhu a jeho smysl. Charakterizujeme literární postavy. Líčíme atmosféru příběhu. Vyjadřujeme své 37
Zdokonalujeme se ve čtení , prac uje me s texte m Výcvik ve čtení: správné a plynulé čtení uměleckých a populárně - naučných textů (učebnice pro různé předměty) se správným přízvukem slovním i větným, s přirozenou intonací a správným frázováním. Uvědomělé a dostatečně rychlé čtení tiché. Recitace. Reprodukce obsahu textu. Odlišení verše od prózy. Hodnocení postav literárního díla a určení jejich vzájemného vztahu. Povídáme si o knihách, divadle,
Zdokonalujeme se ve čtení, prac ujem es texte m Výrazné čtení uměleckých textů (včetně knih), studijní čtení naukových textů. Předčítání, recitace. Reprodukce textu rozlišování podstatného od méně podstatného, klíčová slova a pojmy. Hlavní myšlenka literárního díla nebo ukázky. Veršovaná poezie, poetická próza. Předčítáme z časopisů určených dětem. Povídáme si o knihách, divadle, rozhlasových a televizních pořadech Co nás v knihách zajímá. Všímáme si postojů literárních
1. ročník e se s postavami povídky ze života dětí. Hodnotíme vlastnosti postav. Vyjadřujeme své pocity z četby. Seznamujeme se se základy literatury Učíme se porozumět pojmům a výrazům při praktické činnosti: říkadla, rozpočítadla, hádanky, pohádka, báseň, loutkové divadlo, maňáskové divadlo, spisovatel, kniha, časopis, ilustrace.
2. ročník knihu spolužákovi. Seznamujeme se se základy literatury Poezie: báseň, verš, rým, rytmus, přízvuk, přednes (recitace). Próza: vyprávění, vypravěč, příběh, děj. Divadlo: jeviště, herec, divák, maňásky, loutky. Výtvarný doprovod ilustrace, ilustrátor.
3. ročník 4. ročník 5. ročník postoje ke postav. rozhlasových a knize. televizních Porovnáváme pořadech Myšlenky, které ilustrace se nám líbí. Proč čteme a o různých čem. výtvarníků. Knihy do knihovničky. Hledáme Hodnotíme motivy činů různá vydání Seznamujeme se se literárních knih. základy literatury postav. Poezie: báseň s Co nám přináší dějem; Jaké ilustrace rozhlasový přirovnání, nás zaujaly pořad a zosobnění. a proč. televizní vysílání. Próza: pověst, Všímáme si povídka, různých Čím nás zaujala postava, děj, vydání televizní prostředí. stejných inscenace knih (i příběhu ze Divadlo: dějství ilustrace). života dětí. (jednání), herec. Čím nás zaujal Porovnáváme rozhlasový různé typy Literatura pořad. divadelních umělecká a představení věcná. Které hrdiny (loutky, dětských Skutečnost a její maňásky, seriálů umělecké živí herci), obdivujeme vyjádření, všímáme si a proč. autor a jeho práce herců, fantazie. Kterou knihu hovoříme o či divadelní Výtvarný životě představení doprovod: divadla. můžeme ilustrace, doporučit ilustrátor. jiným. Chodíme do divadla, Poznáváme vyprávíme základy literatury si o Poezie: lyrika, představení epika ch, hercích, (bajka), životě přenášení divadla. významu: přirovnání, básnický Poznáváme přívlastek, základy literatury zosobnění. Poezie: lyrika Próza: čas a (píseň), prostředí epika, děje povídky, jednoduché hlavní a pojmenován vedlejší í, rytmus postavy, řeč básní. autora, řeč Próza: pověst, postav. povídka, Divadlo: hlavní a konflikt a vedlejší jeho řešení postavy. komické, Divadlo: tragické. jednání, Film: loutkový, konflikt a kreslený, jeho řešení. 38
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník 5. ročník hraný. Film: různé druhy filmů Televizní - televizní inscenace – inscenace scénář. Kulturní život Kulturní život regionu regionu, významní větších měst, autoři. kulturní instituce.
5.1.3 Vzdělávací obsah ČJ – 2. stupeň 5.1.3.1 VÝSTUPY ČJ 6. ročník 7. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
8. ročník
9. ročník
Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů.
Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů, ověřuje fakta pomocí otázek.
Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek.
Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji.
Ve vhodném textu najde subjektivní sdělení (styl hovorový, umělecký) a objektivní sdělení (styl administrativní,odborný). Pojmenuje komunikační záměr partnera v hovoru (oznámení, otázka, varování, prosba apod.) Všímá si prostředků manipulativní komunikace v reklamních textech. Vysvětlí rozdíl mezi oznámením a zprávou. Vyhledá v tisku zprávu a oznámení. Sestaví zprávu a oznámení.
Stručně popíše rozdíl mezi subjektivním a objektivním sdělením. Vzhledem ke komunikačnímu záměru nahrazuje nevhodné jazykové prostředky vhodnějšími.
Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru. Vhodně využívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru.
Vyhledává příklady manipulativní komunikace v masmédiích a upozorňuje na ně. Vyhledá v tisku reklamu a kriticky ji posoudí. Sestaví reklamu.
Rozpoznává jednoduché případy manipulativní komunikace v médiích a zaujímá k ní kritický postoj. Uvědomuje si funkci manipulativní komunikace (informační, přesvědčovací aj.). Sestaví kritiku na zvolenou reklamu.
Volí vhodné jazykové prostředky při komunikaci s vrstevníky i s dospělými. Vyplní jednoduchý tiskopis v souladu s požadavky administrativního stylu. Napíše pozvánku, dopis.
Využívá jazykových prostředků adekvátně dané komunikační situaci (jazykové prostředky citově zabarvené x neutrální). Napíše žádost na dané téma, objednávku. Zpracuje životopis známé osobnosti. Odlišuje spisovný a nespisovný projev.
Komunikuje přiměřeně v běžných komunikačních situacích, používá vhodné jazykové prostředky. Poradí si v běžném společenském styku v souladu s požadavky administrativního stylu. Sestaví vlastní životopis.
Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru. Vnímá komunikačního partnera, respektuje jeho názor. Rozliší objektivní fakta a subjektivní názor. Rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj. Vyhledá v tisku jednotlivé publicistické útvary (úvodník, komentář, recenze, kritika, reportáž aj.). Sestaví fejeton. Kriticky čte předložený text. Dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci. Dodržuje předepsané normy administrativního stylu v oblasti věcné i formální.
Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu.
Odlišuje spisovný a nespisovný projev a
Rozpoznává spisovnou výslovnost od
39
6. ročník nespisovné. Vybírá vhodné jazykové prostředky se zřetelem k funkci jazykového projevu.
7. ročník Převádí text z nespisovné podoby jazyka do spisovné. Rozliší slova neutrální, kladná nebo záporná, citově zabarvená.
8. ročník Využívá vhodné jazykové prostředky k různým funkčním stylům. Zdůvodní a respektuje specifika projevů psaných a mluvených.
V mluveném projevu se vyjadřuje jasně. V připraveném mluveném projevu užívá verbálních prostředků řeči (obsah řeči) i nonverbálních prostředků řeči (způsob řeči). Reprodukuje text, dokončí a doplní příběh, vypravuje vlastními slovy.
V mluveném projevu se vyjadřuje kultivovaně. V připraveném mluveném projevu vhodně užívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči. Vnímá řeč těla. Mluví podle připravených poznámek. Vypravuje chronologicky, jak se události odehrály. Převypráví příběh, úryvek z knihy nebo scénu z filmu či divadelní hry.
Zapojuje se do diskuse, popřípadě ji řídí. Dodržuje zásady vedení dialogu.
Zapojuje se do diskuse, řídí ji. Dodržuje zásady vedení monologu.
Vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, klade otázky. Zpracuje jednoduchý výtah z odborného textu libovolné učebnice pro 6. ročník. Vytvoří si stručné výpisky. Přečte svůj referát.
Vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, klade otázky. Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel. Zpracuje výtah z daného textu. Vytvoří otázky a stručné poznámky. Přednese referát s oporou o text.
V mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči. Využívá tempa a intonace hlasu k vyjádření svého záměru. Vypravuje svoje zážitky a dojmy z různých situací, uplatňuje prostředky k oživení děje a stupňování napětí. Formuluje základní rozdíly mezi projevem mluveným a psaným. Dodržuje zásady vedení diskuse. Respektuje roli mluvčího a posluchače. Charakterizuje proslov. Využívá základy studijního čtení, vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky. Zdůvodní příslušnost výkladu k odbornému stylu. Zpracuje výklad na dané téma (po domácí přípravě). Zpracuje jednoduchou úvahu na dané téma (výběr ze tří témat). Přednese referát s oporou o text.
Sestaví větnou a heslovitou osnovu. Zpracuje jednoduché vypravování na dané téma, dodržuje časovou posloupnost. Zpracuje popis předmětu a pracovního postupu.
Napíše vypravování, uplatní v něm dějová slovesa. Zpracuje popis osoby, obrazu. Zpracuje charakteristiku postavy. Vystihne povahu člověka, jeho schopnosti, zájmy, zvláštnosti. Zpracuje jednoduché líčení.
Napíše složitější vypravování. Vypracuje subjektivně zabarvený popis, využívá personifikaci, přirovnání, metafory. Zpracuje líčení na jedno ze tří daných témat. Sestaví osnovu líčení. Zpracuje charakteristiku literární postavy dle vlastního výběru.
40
9. ročník vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru. Vyjádří postoj a názor odpovídajícími stylistickými a jazykovými prostředky. V mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči. Dbá na přesné vyjádření logických souvislostí a vztahů mezi jevy. Vytváří souvislé sdělení na dané téma. Vyjádří postoj ke sdělovanému obsahu. Dodržuje pravidla týkající se zvukové stránky českého jazyka. Zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu. Připraví proslov. Využívá základy studijního čtení, vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát. Uvědomuje si funkci a znaky výkladu. Připraví výklad na vybrané téma. Zpracuje úvahu na dané téma (výběr z několika témat). Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní (souvislý, logický) text s dodržováním pravidel mezivětného navazování. Napíše pohádku či příběh dle vlastní fantazie. Zpracuje popis složitějších pracovních postupů, uměleckých děl. Používá přesné a jednoznačné pojmenování s využitím odborné
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník terminologie příslušného oboru. Najde typické prvky líčení a vhodně je použije ve vlastním textu. Využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů.
Odlišuje prvky vypravování od popisu. Vypravování člení na úvod, vlastní příběh a závěr. Při sestavování popisu vybírá slova s přesným významem, postupuje od podstatného k nepodstatnému. K tvořivé práci s textem používá vhodné jazykové prostředky. Píše správně interpunkci v přímé řeči. Dbá na ustálený pořádek slov.
Charakterizuje zvláštnosti popisu uměleckého díla. Rozlišuje charakteristiku vnější a vnitřní, vyhledá v textu příklady charakteristiky. Při charakteristice používá rčení a přirovnání. Užívá výrazů, kterými se hodnotí povaha a jednání postavy. Text rozčlení na odstavce dle osnovy, pracuje s osnovou, s textem, odstraňuje slohové nedostatky.
Odlišuje prvky vypravování, líčení, popisu apod. Používá jazykové prostředky typické pro daný slohový útvar. V literárních ukázkách vyhledá různé slohové útvary. Orientuje se v různých slohových útvarech a využívá vhodné slovní zásoby. Přiřadí přečtený text správně k příslušnému funkčnímu stylu.
Definuje věcný význam slova. V textu vyhledá slova jednoznačná a mnohoznačná. Využívá termíny z ostatních vyučovacích předmětů. Vysvětlí možnosti použití citově zabarvených slov, vyloží vztah mezi slovem základovým a odvozeným. Odvozuje podstatná, přídavná jména a slovesa. Správně užívá složenin. Rozlišuje zkratky a zkratková slova. Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a se Slovníkem cizích slov. Orientuje se v heslu, vyhledá poučení o jazykovém jevu v přední části pravidel. Vyjmenuje slovní druhy a mluvnické kategorie. Určuje kategorii slovesného rodu a vidu. Převádí slovesa z rodu trpného do činného a
Zvládá základní pravidla psaní, výslovnosti a tvarů cizích slov, odůvodňuje psaní podle vzoru idea. Skloňuje cizí vlastní jména.
Spisovně vyslovuje a správně užívá česká a běžně užívaná cizí slova.
Ovládá odvozování, jako základní způsob tvoření nových slov v češtině. Vysvětlí rozdíl mezi zkratkou a zkratkovým slovem.
Rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech.
Běžně využívá jazykové příručky (pravidla, SSČ, Slovník cizích slov) včetně internetových. Orientuje se v přílohách SSČ a ví, co zde může nalézt.
Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami. Vysvětlí pojem jazykověda a rozdělí ji na základní dílčí disciplíny. Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci. Přiřadí slovesa ke vzoru.
Rozlišuje základní slohové postupy a útvary na základě jejich charakteristických znaků. Vyjmenuje funkčních styly, slohové postupy a útvary, uplatňuje je ve svém vlastním jazykovém projevu. V líčení využívá básnické obraty a výrazy.
JAZYKOVÁ VÝCHOVA Vysvětlí, co je spodoba znělosti a rozlišuje hlásky znělé a neznělé, správně píše slova ovlivněná asimilací. Čte se správným přízvukem. Rozlišuje slovotvorný základ a kořen slova, k danému slovu tvoří slova příbuzná.
Pracuje s Pravidly českého pravopisu, vyhledává pravopis slova ve slovníkové části. Najde význam slova ve Slovníku spisovné češtiny, ve Slovníku cizích slov. Většinu slov přiřazuje správně ke slovnímu druhu. Vysvětlí rozdíl mezi slovními druhy ohebnými a neohebnými.
Ovládá nepravidelnosti ve skloňování vzorů píseň/kost, zdůvodní si je. Krátí kmenovou samohlásku při skloňování některých 41
6. ročník Bez větších problémů skloňuje slova českého původu. Vyjmenuje a užívá některé odchylky ve skloňování (vlastní jména osobní a místní). Správně užívá tvarů stupňovaných přídavných jmen.
7. ročník naopak. Významově i mluvnicky správně užívá mluvnické spřežky. Správně užívá tvarů stupňovaných příslovcí. Rozlišuje neohebná slova a vyhledá je v textu.
8. ročník podstatných jmen. Přiřadí slovesa ke třídě.
9. ročník Tvoří správné tvary sloves od kmene přítomného i minulého. Vyhledá v textu přechodníky a chápe jejich význam.
Uplatňuje některé znalosti o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace.
Uplatňuje získané znalosti o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace.
Využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace.
Charakterizuje základní větné členy a jejich druhy. Ve větě určuje předmět, přívlastek, příslovečné určení místa, času a způsobu. Rozlišuje řeč přímou a nepřímou, přímou řeč správně označí. Používá pravidla o shodě podmětu s přísudkem včetně několikanásobného podmětu.
Vyjmenuje druhy vět podle postoje mluvčího. V textu vyhledá větu jednočlennou. Vyhledává a blíže určuje předmět, přívlastek. Pozná větu hlavní a vedlejší a vedlejší větu odděluje v textu čárkou. Pozná druh věty vedlejší podmětné, předmětné, přívlastkové a příslovečné.
Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí. Vyjmenuje nepravidelnosti větné stavby, v textu je použije a jejich užití zdůvodní. Ovládá zásady interpunkce ve větě jednoduché i v souvětí souřadném a podřadném. Graficky znázorní větu jednoduchou i souvětí.
Odůvodňuje a píše správně bě – bje, vě – vje, mě – mně, pě v souhláskových skupinách na styku předpony a kořene; i/y v koncovkách podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých, měkkých a přivlastňovacích; zdvojené souhlásky přídavného jména s příponou -ský, -ští…; Píše správně slova s předponou (roz-, bez-, od-, nad-, pod-, před-, ob-, s-, z-, vz-). Rozlišuje útvary národního jazyka, vyjmenuje útvary nespisovné, uvede příklady.
Procvičuje pravopis velkých písmen a správnost vyhledává v PČP. Používá pravidla pravopisu lexikálního, morfologického i syntaktického. Doplňuje lexikální, morfologické i syntaktické tvary.
Vyjmenuje a v textu pozná větné členy základní i rozvíjející. Pozná druh vedlejší věty. Nahrazuje větný člen větou vedlejší. Znázorní grafem větu jednoduchou a souvětí. Vysvětlí co je poměr mezi souřadně spojenými větnými členy, větami vedlejšími či větami hlavními, rozezná jeho druh. Nabyté znalosti o skladbě využívá při používání interpunkce. Používá pravidla pravopisu lexikálního, syntaktického i morfologického.
Vyjmenuje útvary národního jazyka. Vysvětlí rozdíl mezi jazykem spisovným a nespisovnými útvary. Rozlišuje skupiny slovanských a ostatních jazyků.
Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití.
Rozdělí české nářečí na základní čtyři skupiny. Uvádí příklady k útvarům národního jazyka.
42
V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí.
Češtinu bezpečně zařadí do správné jazykové skupiny. Vyjmenuje základní etapy vývoje českého jazyka.
6. ročník
7. ročník
8. ročník Vysvětlí rozdíl mezi spisovnou češtinou a nářečími.
9. ročník Vysvětlí společné znaky i rozdíly slovanských jazyků na základě odlišného historického vývoje.
Uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu literárního díla. Rozumí významu a smyslu literárního textu. Výrazně čte, přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku. Uvádí příklady autorů, kteří píšou poezii. Charakterizuje základní znaky poezie. Přiřadí ilustraci k ilustrátorovi. Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení, vyslovuje názory na umělecké dílo. Vede si čtenářský deník, přednese referát o knize. Podle svých schopností vytvoří jednoduché texty z poezie i prózy.
Uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla. Výrazně čte, přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku. Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora. Uvádí známé představitele české a světové literatury.
LITERÁRNÍ VÝCHOVA Volně reprodukuje přečtený text. Popíše hlavní postavy a jejich chování. Výrazně čte, přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku.
Reprodukuje přečtený text,vlastními slovy vypráví obsah díla. Orientuje se ve struktuře literárního textu. Výrazně čte, přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku.
Uvádí příklady autorů, kteří píšou pohádky. Charakterizuje pohádku, pověst a bajku. Uvádí známé ilustrátory.
Uvádí příklady autorů, kteří píšou povídky a romány (dobrodružné, dívčí). Charakterizuje povídku a román.
Formuluje ústně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení. Vede si čtenářský deník.
Formuluje ústně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo. Vede si čtenářský deník, napíše referát o knize.
Podle svých schopností tvoří vlastní literární text na dané téma.
Podle svých schopností tvoří vlastní literární text na dané téma.
Vyjádří své pocity z přečteného textu.
Formuluje vlastní názory na přečtený text.
Orientuje se v současné literatuře, uvádí příklady současných autorů.
Rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty.
Vyjmenuje základní literární druhy a žánry. Pozná útvar lidové slovesnosti. Uvádí příklady přísloví a rčení. Vysvětlí rozdíl mezi rýmem a veršem. Orientuje se v základních literárních pojmech.
Svými slovy charakterizuje základní literární druhy a žánry. Uvede příklady spisovatelů jednotlivých žánrů. Vysvětlí smysl užití přísloví a rčení. Vyhledá příklady obrazných pojmenování. Rozumí literárním pojmům.
Přiřadí literární text k příslušnému žánru, zařadí hlavní díla k autorům. Na základě literárních ukázek daného období rozebere zvukovou složku literárního díla, určí druh rýmu. Vysvětlí pojem personifikace, metafora, vytvoří vhodná obrazná pojmenování. Vyjmenuje základní literární směry a uvede alespoň jednoho představitele.
Rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele. Vysvětlí základní literární pojmy a správně je používá. Provádí rozbor literárního textu. Srovnává lidové zvyky v různých regionech. Uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře.
Najde různá ztvárnění
Porovnává různá
Vyjmenuje některé literární směry.
Charakterizuje specifika
Formuluje vlastní názory
43
Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo. Vede si čtenářský deník, přednese referát o knize. Tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie.
6. ročník literatury, divadla a filmu.
7. ročník k četbě, k divadelnímu či televiznímu představení.
8. ročník téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování.
9. ročník ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování.
Orientuje se v knihovně. Vyhledává potřebné informace ve slovnících, encyklopediích.
Vyhledává informace v knihovně, ve slovnících a encyklopediích.
Vyhledává informace v knihovně, ve slovnících, encyklopediích i v dalších informačních zdrojích.
Vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích.
44
5.1.3.2 UČIVO ČJ 6. ročník 7. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
8. ročník
9. ročník
Čtení: praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, orientační), věcné (studijní, vyhledávací, zdroj informací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové. - Naslouchání: praktické, věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr, manipulativní působení, mimojazykové a zvukové prostředky projevu), zážitkové. - Mluvený projev: zásady dorozumívání a kultivovaného projevu, komunikační žánry. - Písemný projev: grafické prostředky (písmo, interpunkční znaménka aj.), přehlednost, členění textu (nadpisy, odstavce), poznatky o jazyce a stylu, základní slohové postupy a žánry, vlastní tvořivé psaní. Vypravování, osnova. Vypravování. Složitější Vypravování (vlastní vypravování. pohádka, příběh). Popis a jeho funkce. Popis uměleckého díla, popis osoby. Subjektivně Složitější popis. Zpráva a oznámení. zabarvený popis. Charakteristika Charakteristika. Výpisky a výtah. vnější a vnitřní. Líčení. Líčení. Hlavní myšlenky Charakteristika Charakteristika textu. Výklad. postavy. literárních postav. Dopis: osobní a Úvaha. Jednoduché líčení. Výklad. úřední. Fejeton. Výtah. Výtah. Dialog a monolog. Proslov a diskuse. Žádost. Úvaha. Jednoduché Funkční styly: tiskopisy. Objednávka. Životopis. hovorový, odborný, Pozvánka. Životopis. Referát. umělecký, administrativní, Referát. Monolog. Funkční styly řečnický. (administrativní, Referát. odborný) Publicistické útvary (úvodník, kritika, Slohové útvary. reportáž aj.). Proslov a diskuse. Slohové postupy a útvary. -
JAZYKOVÁ VÝCHOVA Úvod o českém jazyce Rozvrstvení národního jazyka. Nářečí. Obecná čeština. Jazykové příručky. Zvuková stránka jazyka Spisovná a nespisovná výslovnost. Skladba Základní větné členy. Rozvíjející větné členy. Věta jednoduchá. Souvětí. Interpunkce v souvětí. Tvarosloví Slovní druhy.
Skladba
Skladba
Druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, tázací, rozkazovací, přací), věty zvolací. Otázky doplňovací a zjišťovací. Věty dvojčlenné a jednočlenné (i s nevyjádřeným podmětem). Základní větné členy holé, rozvité, několikanásobné. Vyjádření podmětu různými slovními druhy. Vyjádření přísudku (slovesný, jmenný). Rozvíjející větné
Věta jednoduchá a souvětí. Druhy vedlejších vět. Významový poměr mezi souřadně spojenými větami hlavními. Souvětí souřadné: hlavní věty v poměru slučovacím, odporovacím, stupňovacím, vylučovacím, příčinném (důvodovém), důsledkovém. Významový poměr mezi jednotlivými členy v několikanásobném větném členu. Souvětí souřadné a 45
Obecné výklady o jazyce Řeč, jazyk, projev mluvený psaný. Slovanské jazyky. Vývoj jazyka (neologismy). Útvary českého jazyka. Jazykověda. Jazyková kultura. Zvuková stránka jazyka Hlásky, souhlásky, spodoba znělosti, slova neslabičná. Přízvuk. Větná melodie. Slovní zásoba a význam slova Slovo a sousloví. Rozvoj slovní zásoby. Jádro slovní zásoby. Odborné názvy.
6. ročník 7. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Druhy podstatných jmen: konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná a látková, obecná a vlastní. Jména osobní a místní. Druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Jmenné tvary přídavných jmen. Stupňování přídavných jmen, 2. a 3. stupeň přídavných jmen. Zájmena - ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj, její. Slovesa - tvary podmiňovacího způsobu přítomného a minulého. Pravopis Slabiky bě – bje, vě – vje, mě – mně, pě v souhláskových skupinách na styku předpony a kořene. Psaní i/y v koncovkách podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých, měkkých a přivlastňovacích. Zdvojené souhlásky přídavného jména s příponou –ský, cký -ští, čtí… Slova s předponou (roz-, bez-, od-, nad-, pod-, před-, ob-, s-, z, -vz-). Psaní i/y po obojetných souhláskách.
členy: přívlastek, předmět, příslovečné určení, přístavek, doplněk. Seznámení s druhy vedlejších vět: podmětná, předmětná, příslovečná (místní, časová, způsobová, měrová, příčinná důvodová, účelová, podmínková a přípustková), přívlastková, doplňková a přísudková.
8. ročník podřadné. Interpunkce v souvětí. Nauka o tvoření slov Obohacování slovní zásoby. Slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis Přejímání slov z cizích jazyků. Tvarosloví Skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních. Slovesný vid.
Tvarosloví Psaní velkých písmen. Skloňování zájmen (jenž). Slovesný rod (činný a trpný). Další slova neohebná - příslovečné spřežky. Stupňování příslovcí. Předložky, spojky, částice, citoslovce. Nepravidelnosti ve skloňování (části lidského těla).
Obecné výklady o českém jazyce Slovanské jazyky (západní, jižní a východní). Útvary českého jazyka a jazyková kultura. Pravopis Pravidla pravopisu lexikálního, syntaktického i morfologického.
Nauka o významu slov Slovo a sousloví. Rčení. Jednoznačná slova. Mnohoznačná slova. Odborné názvy, názvosloví. Synonyma. Homonyma. Slova citově zabarvená. Odborné názvy. Nauka o tvoření slov Slovní zásoba způsoby jejího obohacování. Tvoření slov odvozováním, skládáním a 46
9. ročník Význam slova synonyma, homonyma, antonyma. Význam základu, druhotný, obrazný. Slova domácí, mezinárodní. Tvoření slov Stavba slova, odvozování, skládání a zkracování slov kořen – přípona – předpona a koncovka slova. Tvarosloví Slovní druhy, slova ohebná, neohebná, podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná, látková. Podstatná jména obecná, vlastní. Přídavná jména a jejich druhy. Stupňování přídavných jmen. Druhy zájmen a číslovek. Pomocné sloveso být. Druhy příslovcí, stupňování, příslovečné spřežky. Druhy předložek a spojek. Krácení kmenové samohlásky. Mluvnické významy jmen a sloves. Skladba Věty podle postoje mluvčího. Mluvnický zápor. Věta jednoduchá a souvětí. Skladební dvojice. Shoda, řízenost, přimykání. Věty dvojčlenné a jednočlenné. Sponová slovesa. Shoda přísudku s podmětem. Přívlastek těsný,
6. ročník 7. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
8. ročník
zkracováním. Odvozování podstatných a přídavných jmen předponou a příponou. Slovesa – jejich odvozování. Tvoření slov skládáním. Zkracování slov – zkratky, zkratková slova.
9. ročník volný. Doplněk a jeho zvláštnosti. Věta hlavní a vedlejší. Věta řídící a závislá. Souvětí souřadné a podřadné. Druhy vedlejších vět (doplňková a přísudková). Druhy významového poměru mezi souřadnými spojenými větami nebo větnými členy. Složité souvětí. Řeč přímá a nepřímá. Samostatný větný člen (oslovení, vsuvka, věta neúplná). Pořádek slov. Pravopis Lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí.
Pravopis Velkých písmen. Pravidla pravopisu lexikálního, morfologického i syntaktického.
LITERÁRNÍ VÝCHOVA 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník - Literární druhy: poezie, próza, drama. - Čtení s porozuměním. - Přednes básně (i zpaměti), reprodukce textu vlastními slovy. - Besedy o četbě, o představení, o inscenaci. - Orientace v knihovně – katalog autorů, názvů knih. - Využívání aparátu knihy (obsah, vysvětlivky, rejstřík, záložka). - Dramatizace pohádky, báje, příběhu ze života slavných atd. (podle vlastního výběru) - Literární referáty k samostatné četbě – vyprávění, ilustrace, citát. - Pokusy o vlastní tvorbu žánrů (hádanka, rozpočítadlo, pohádka, bajka, básnička, comics aj.). - Využívání encyklopedií, slovníků, katalogů, novin a časopisů. - Čtenářský deník. - Návštěvy kulturních akcí. - Nejvýznamnější literární a kulturní výročí roku. Literární žánry:
-
-
lidová slovesnost: hádanky, říkadla, rozpočítadla, přísloví, pranostiky, slovní hříčky, písně, lidové hry sloka, verš, rým, rytmus, obrazné pojmenovánípřirovnání,
-
-
lidová slovesnost: lidové zvyky (Vánoce, Velikonoce, vítání jara, pouť, posvícení, vinobraní atp.) setkání s poezií (básně lyrické, lyrickoepické,
47
lidová slovesnost: sběratelé, sbírky, loutkové hry historické povídky, romány dobrodružný román westerny, indiánky, kovbojky charakteristika
-
shrnutí: žánry lidové slovesnosti povídky, romány, hry: fantastické, vědeckofantastické, životopisné (panovníci, literáti, skladatelé, malíři, objevitelé), humoristické
6. ročník 7. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
-
-
zosobnění pohádky - lidové a umělé, kouzelné, moderní, cizích národů báje, bajky pověsti Povídky: dobrodružné, humoristické, o přírodě, ze života dětí
-
-
8. ročník
epické) rytmus, rým, verš, sloka balady a romance básnický jazyk: přirovnání, personifikace, epiteton, metafora oslovení, zdrobněliny, slova citově zabarvená povídky, romány dívčí román
-
9. ročník
literární postavy Comics (literární brak, kýč) poezie - melodram, libreto comics jazyk literárního díla - spisovný, nespisovný kompozice divadelní hry činohra, tragédie, komedie)
-
-
(škola), detektivní, dobrodružné jazyk literárního díla - hovorový, básnický, odborný, slang, archaismy, neologismy, homonyma, synonyma kompozice literárního díla
Literární druhy a žánry v průběhu staletí Výběr autorů a literárních ukázek provádí učitel s přihlédnutím k úrovni a zájmům žáků STAROVĚK ústní lidová slovesnost epos bajka drama mýty, bohatýrské pověsti
STŘEDOVĚK Gotika - ústní lidová slovesnost - kroniky (např. Kosmova,Dalimilova,Vavřince z Březové) - žákovská poezie - mravokárná a odborná literatura, Jan Hus Humanismus a renesance - ústní lidová slovesnost (např. E. Frynta : Moudří blázni) - odborná literatura - přírodní a společenské vědy, překlady, cestopisy - (např. Bible kralická, Václav Šašek z Bířkova) - ze světové literatury: drama (například W. Shakespeare), rytířský román (například M. de Cervantes), poezie (např. F. Villon) Baroko - lidová slovesnost - J.A. Komenský
NOVÁ DOBA Klasicismus - ze světové literatury: poezie (např. J.W.Goethe) - bajka (např. La Fontaine, I.A.Krylov) - dobrodružný román (např. D. Defoe) - utopický román (např. J.Swift) Romantismus - národní obrození - lidová slovesnost - sběratelé, poezie, próza, drama, noviny (podle výběru učitele) - ze světové literatury: poezie (např. Byron, A.S.Puškin) - historický román (např. W.Scott, V. Hugo) - detektivní román (např. E. A. Poe) Realismus - poezie: J. Neruda, J.V.Sládek, J. Vrchlický 48
6. ročník 7. ročník KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
8. ročník
9. ročník
poezie pro děti Próza: historická povídka a román (např. A. Jirásek) vesnická povídka a román (např. K. Světlá, K. V. Rais) drama (např. bratří Mrštíkové, A. Jirásek) noviny : (např. J. Neruda) Národní divadlo ze světové literatury: román - cyklus (např. H. Balzac, Ch. Dickens, L.N. Tolstoj), vědeckofantastický román (J.Verne), dobrodružný román (např. A. Dumas, M. Twain) POEZIE, PRÓZA, DRAMA 20. STOLETÍ Poezie - protiválečná, intimní, přírodní, politická, poezie všedního dne, poezie pro děti - výběr doporučených autorů: F. Šrámek, V. Dyk, P. Bezruč, J. Wolker, V. Nezval, F. Halas, J. Seifert, S. K. Neumann, F. Hrubín, V. Holan, V. Závada, J. Kainar, J. Skácel, I. Blatný, J. Kolář, M. Holub, J. Žáček - písničkáři: (např. K. Kryl, J. Hutka, V.Třešňák, J. Nohavica, J. Dědeček, Paleček - Janík, I. Jahelka, P. Nos ...) Próza - povídky, novely, romány - protiválečné, historické, životopisné, vědeckofantastické, detektivní, přírodní, ze současnosti - literatura faktu, samizdatová a exilová literatura - výběr doporučených autorů: J. Hašek, I. Olbracht, V.Vančura, K. Čapek, J. Drda, M.V. Kratochvíl, V. Neff, F. Kožík, B. Hrabal, J. Škvorecký, M. Kundera, L. Aškenazy, O.Pavel, F .Nepil, J. Nesvadba... Drama: - tragedie, komedie, hry pohádkové, protiválečné, historické, hudební, absurdní, seriály, hry ze současnosti - výběr doporučených autorů: K. Čapek, J. Voskovec - J. Werich, J. Drda, J. Šlitr - J. Suchý, V. Havel, P. Kohout, O. Daněk, J. Topol, J. Dietl,... -
Novinářství - K. Čapek, F. Peroutka Kritika - F. X. Šalda , V. Černý Ze světové literatury: - poezie, próza, drama
49
5.2CIZÍ JAZYK – ANGLICKÝ 5.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 5.2.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Anglický jazyk obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Seznámení s cizím jazykem přispívá také k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žákův rámci integrované Evropy a světa. Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován jako povinný předmět na 1. i 2. stupni a to od 3. ročníku. Výuka jazyka na 1. stupni tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je proto nejdůležitější probudit zájem o výuku a vytvořit pozitivní vztah k učení cizímu jazyku. Cílem je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem, internetem. S výukou jazyka je spjato poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respekt a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných národů. Proto klademe důraz na rozvoj komunikačních dovedností, kterým podřizujeme i výuku gramatické části předmětu. Výuka jazyka vychází z jeho praktického použití, má činnostní charakter. Slovní zásoba je volena především z okruhu zájmů žáků tohoto věku. Žáci pracují s bohatým obrazovým materiálem – učebnice, obrazové karty. V kombinaci se zvukovou nahrávkou napodobují správnou výslovnost rodilých mluvčích. Bohatě jsou využívány jednoduché říkanky, písně, nacvičování dialogů a konverzace. V tomto období se snažíme, aby žák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho opakovat, aby uměl použít naučená slova v jednoduchém spojení, aby dovedl základní slova a jednoduché věty přečíst a slova i zapsat, popřípadě k nim nakreslit obrázek. Výuka anglického jazyka v tomto období dovede žáky ke schopnosti komunikovat v angličtině na jazykové úrovni A1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vyučovací předmět Anglický jazyk je na 1. stupni úzce spjat se všemi vyučovacími předměty. Na 2. stupni je cílem upevnit vědomosti získané ve výuce jazyka v 1. a 2. období. Rozvinout tyto základy a dovést žáka ke schopnosti komunikovat v angličtině na jazykové úrovni A2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Mluvnice je brána jako prostředek ke zvládnutí cizího jazyka, nikoli jako její cíl. Více než teoretické zvládnutí gramatických pravidel je důležité jejich použití v praxi. Vyučovací hodiny jsou doplňovány nejrůznějšími programy z oblasti audio, video a multimedií. Výuka vychází z britské angličtiny, která je brána jako celosvětový standard. Neoddělitelnou složkou vyučovacích hodin jsou informace o způsobu života v anglicky mluvících zemích, jejich kultuře, tradicích a jiných reáliích. Vedeme žáky k pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respektu a toleranci k odlišným kulturním hodnotám jiných národů. V učivu postupujeme od znalostí získaných na 1. stupni k dospělejším tématům. U všech školních výstupů předpokládáme jejich zvládnutí jak v mluvené, tak i písemné podobě. 50
Vyučovací předmět Anglický jazyk je na 2. stupni hlavně spjat se zeměpisem, dějepisem, občanskou výchovou, informatikou, hudební a výtvarnou výchovou. Vyučovací předmět Anglický jazyk disponuje touto časovou dotací: ve 3. a 4. ročníku – 3 hodiny týdně v 5. ročníku – 4 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku – 3 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku – 6 hodin týdně Ve vyučovací hodině kromě výkladu, poslechu, četby, procvičování gramatiky, dialogů, reprodukce textu v písemné a ústní formě, je kladen důraz i na samostatnou práci žáků, práci se slovníkem a jiné vyhledávání informací. Součástí vyučování jsou hry, soutěže, recitace, zpěv, výukové programy na PC, videa, filmy, popřípadě krátkodobé projekty. Výuka cizího jazyka probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách. Při práci s multimediálními prostředky je využívána učebna informatiky. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět – 1. stupeň; jsme Evropané – 1. stupeň. MKV – lidské vztahy; multikulturalita.
5.2.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Vzdělávání v dané oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - probuzení zájmu a posílení přístupu k učení se cizím jazykům přiměřeně náročnými úkoly a zábavou - seznámení se základní slovní zásobou a jazykovými strukturami tak, aby byl schopen jednoduché komunikace - systematickému rozvíjení čtyř základních dovedností počínaje poslechem a mluvením, postupně pak čtením a psaním - schopnosti smysluplně komunikovat o sobě, své rodině, spolužácích s použitím standardních frází v určitých situacích - rozvíjení výslovnosti nápodobou a opakováním - pochopení základních jazykových jevů a budování základů gramatiky - zodpovědnosti za vlastní učení zadáváním jednoduchých úloh a různými způsoby sebehodnocení - porozumění jiným kulturám, zemím, zvykům a lidem Kompetence k učení střídáme různé výukové metody s důrazem na činnostní charakter výuky cizích jazyků 51
podporujeme žáky k samostatnému vyhledávání a třídění informací, které jsou nezbytné pro používání cizího jazyka používáme pozitivní motivaci jako jeden ze základních postupů pro vytváření trvalého zájmu o studium anglického jazyka používáme vhodné učební pomůcky (obrázky, pexeso, slovníky, encyklopedie, tabule gramatických přehledů, výukové programy, filmy) zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků sledujeme při hodině pokrok všech žáků umožňujeme žákům hodnotit výsledky svého učení a vlastní pokrok podporujeme propojování poznatků z výuky angličtiny s prací na PC
Kompetence k řešení problémů učíme žáky nebát se problémů(problém není hrozba, ale výzva) vedeme žáky k řešení jednoduchých problémových situací v cizojazyčném prostředí vybízíme žáky, aby vyhledávali chyby a uměli odůvodnit správné řešení učíme žáky používat různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problémů (PC, slovníky) podporujeme sebevědomí žáků při komunikaci v cizím jazyce Kompetence komunikativní nabízíme žákům dostatek obrazových, textových i jiných materiálů, na jejichž základě mohou samostatně vést jednoduchou komunikaci v anglickém jazyce mluvenou i psanou formou umožňujeme vyjádření formulace jednoduchých myšlenek anglicky učíme žáky rozumět běžným textům a záznamům, které souvisejí s jeho zájmy a zkušenostmi rozvíjíme porozumění ústních i písemných projevů v anglickém jazyce podněcujeme žáky k využívání osvojených komunikativních dovedností jazyka v praktickém životě a ve vztazích k ostatním lidem využíváme moderní komunikační prostředky a multimédia jak při školní, tak i domácí práci učíme žáky poslouchat, posuzovat a hodnotit názory jiných, vyslovit svůj názor a respektovat názor jiných Kompetence sociální a personální vedeme žáky k dodržování zásad slušného a zdvořilého chování nabízíme dostatečné množství možností pro práci ve skupině a klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování žáky učíme žáky spolupracovat s různorodým kolektivem a pozitivně ovlivňovat výsledky jeho práce posilujeme sebedůvěru žáka ke spolupráci v anglicky mluvící skupině, vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy vedeme žáky k utváření si názoru o sobě samém, sebekriticky posuzovat své jednání i podporovat svou sebedůvěru vedeme žáky k vytváření přátelské a tvůrčí atmosféry při práci v týmu vedeme žáky k dodržování pravidel 52
Kompetence občanské respektujeme věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka vedeme žáky k toleranci, úctě a respektování individuálních rozdílů mezi lidmi a národnostními skupinami nabízíme žákům dostatečné množství textů, obrazových i jiných materiálů k chápání kulturních, historických a jazykových souvislostí, tradic a postavení různých národů, národností a etnik, environmentálních a globálních problémům seznamujeme žáky se zvyky v anglicky mluvících zemích a porovnáváme je se zvyky našimi aktivně zapojujeme žáky do kulturního dění (účast na kulturních akcích, soutěžích) Kompetence pracovní vedeme žáky k samostatné aktivní práci vedeme žáky k využívání znalostní anglického jazyka při získávání informací z různých oblastí v běžném životě vedeme žáky k dodržování správných hygienických návyků pro čtení a psaní rozvíjíme u žáka smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na výuku vybízíme žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení 5.2.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Učitel se soustřeďuje hlavně na sledování pokroku v rozvoji řečových dovedností, které jsou nadřazeny dílčím výsledkům v osvojování jednotlivých jazykových prostředků. Výsledky učení průběžně kontroluje a hodnotí především podle schopností žáků řešit konkrétní komunikativní úlohy ústní i písemnou formou. Vedle průběžného hodnocení se zařazují od 5. ročníku v každém pololetí kontrolní písemné práce v tomto rozsahu: 5. ročník – 20 minut 6. ročník – 20 minut 7. ročník – 30 minut 8. a 9. ročník – 30–45 minut Zadání všech kontrolních písemných úloh volí vyučující vždy tak, aby bylo v souladu s probraným a dobře procvičeným učivem i s diferencovanými nároky na žáky. Pro zjišťování úrovně vědomostí a dovedností žáků s objektivně zjištěnými vývojovými poruchami volí učitel takové formy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž porucha nemá negativní vliv.
53
5.2.2 Vzdělávací obsah AJ – 1. stupeň 5.2.2.1 VÝSTUPY AJ 3. Ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně Zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal Rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu Rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu Přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení Píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální opory
4. - 5. ročník
POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností Rozumí slovům a jednoduchým větám pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu Rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu MLUVENÍ Zapojí se do jednoduchých rozhovorů, pozdraví a rozloučí se Sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat Odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům Rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu PSANÍ. Napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života Vyplní osobní údaje do formuláře
ŠKOLNÍ VÝSTUPY 3. ročník -- základní výslovnostní návyky, vztahy mezi zvukovou a grafickou podobou slov - pozdraví, představí se - reaguje na otázku, sám otázku sestaví rozezná zvukovou a grafickou podobu jazyka – fonetické znaky (pasivně) - popíše běžné předměty z okolí, zeptá se - rozpozná jednotné a množné číslo podstatných jmen - rozlišuje a popíše jednotlivé členy rodiny - sestaví jednoduché věty se slovesem to be - užívá osobní zájmena - používá čísla do 20, po desítkách do 100 - sestaví otázku a odpověď - pojmenuje základní geometrické tvary - užívá slovní zásobu daných tematických okruhů - rozlišuje spojení I like, I don´t like - ptá se a barvy a odpovídá - získává základní místní informace o evropských zemích - plní úkoly zadané anglicky, reaguje na ně, odpoví na otázky - rozezná a užívá neurčitý člen - používá získané poznatky v písemném projevu - rozezná základní předložky - užívá přivlastňovací zájmena UČIVO 3. ročník Základní fráze – Basic phrases 54
Barvy – Colours Čísla – Numbers Zvířata – Animals / velký x malý – big x small Školní pomůcky – Schoolthings Reálie – Halloween, Vánoce, Velikonoce – Halloween, Christmas, Easter Rodina – Family – mum, dad, sister, brother, grandma, grandpa Pokyny, rozkazy – Instructions, imperative Základy hláskování – SpellingBěžné předměty – Commonobjects; What´sthis? It ´s … Jednotné a množné číslo podstatných jmen – Singular x plural of nouns Rodina – Family – mother, father, son, daughter, sister, brother, grandma, grandpa, uncle, aunt, cousin Sloveso to be – tvary slovesa to be Geometrické tvary – circle, square, triangle, diamond, rectangle Osobní zájmena – jednotné a množné číslo – I, you, he, she , it, we, you , they Přivlastňovací zájmena – jednotné a množné číslo Čísla 0 – 20 – Numbers 0 - 20 / 100 Otázka / odpověď – What´s your name? My name is… How old are you? I´m… Barvy - otázka – What colour is it? It´s … Neurčitý člen – a/ an Předložky- at, in, on, next to, under Dům – House Názvy zemí a měst – otázka Where are you from? I´m from… Práce se slovníkem
ŠKOLNÍ VÝSTUPY 4. ročník 1. vymění si s partnerem informace o sobě, mluví o svých schopnostech, pojmenuje předměty 2. mluví o svých sportovních schopnostech 3. sestaví jednoduchou otázku a odpověď se slovesem can / can ´t a použije ji 4. rozliší a použije přítomný průběhový čas 5. rozliší a použije přítomný prostý čas 6. rozliší a použije have / has got 7. reaguje a používá otázku 8. rozezná počasí, roční období, měsíce a dny v týdnu 9. vyjádří čas, zeptá se na čas 10. mluví o škole, rozvrhu 11. mluví obecně o Velké Británii, Irsku, Praze 12. rozezná a použije určitý člen 13. užívá přivlastňovací zájmena 14. napíše pohled, jednoduchý dopis, píše anglické věty, texty 15. užívá slovní zásobu daných tematických okruhů 16. pracuje s dvoujazyčným slovníkem UČIVO 4. ročník 1. Konverzace - What´s your name? My name´s… How are you? I´m… What´s your favorite…? Do you like? Yes, I do./No I don´t. Is it a …? I/ He/ She can… 2. Sporty – Sports 3. Modální sloveso can – otázka, zápor 4. Přítomný čas – present continuous – otázka, zápor 5. Přítomný čas – present simple – otázka, zápor 6. Sloveso to have – have got / has got 7. Vazba there is/ there are 8. Počasí – Weather, seasons, months, days of week 9. Kolik je hodin – What´s the time? 10. Školní předměty – school subjects 11. Reálie – Great Britain, Ireland, Prague 12. Určitý člen – the 13. Přivlastňovací zájmena – my, your, his, her, our, your, their 14. Dopravní prostředky - Traffic 15.Jídlo – Food - I like, I don´t like 16. Tělo - Body 55
ŠKOLNÍ VÝSTUPY 5. ročník 1. aktivně se zapojí do jednoduché konverzace; pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace 2. užívá slovní zásobu spojenou s popisem cesty, udává směry 3. dokáže vyjádřit, co má/ nemá rád, co chce/ nechce; čím se chce stát 4. napíše základní údaje o sobě (kamarádech, rodinných příslušnících) 5. zapíše a správně přečte data 6. ptá se na zboží v obchodě, zapojí se do jednoduché konverzace, hovoří o tom, kolik co stojí 7. umí v textu vyhledat specifickou informaci a odpovědět na otázky 8. hovoří o školních předmětech, napíše svůj rozvrh 9. podá informace o svém volném čase, ptá se na každodenní činnosti 10. používá přítomné časy, slovesa have got, can 11. rozpozná druhy filmů, knih 12. rozliší a použije minulý čas sloves být, mít a moci; rozezná pravidelná a nepravidelná slovesa 13. rozumí přiměřeně obtížným nahrávkám/ videím o zeměpisných údajích různých zemí 14. pojmenuje země a národnosti 15. vyhledá na mapě a popíše země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 16. porovná život v Británii/ Americe a ČR 17. s pomocí mapy mluví o zemích EU, Americe, Austrálii, Kanadě, Novém Zélandu 18. mluví o zvířatech, ptá se a odpovídá na otázky 19. užívá slovní zásobu daných tematických celků UČIVO 5. ročník 1. Konverzace 2. Místa ve městě – village, town, city – It ´s next to; opposite; between,.. Turn left/ right at…Go straight on/ past 3. Sloveso like/ dislike; want (be); slovní zásoba povolání – jobs 4. Vizitka, dotazník 5. Datum – Date, řadové číslovky – ordinal numbers 6. Nakupování – Shopping; fráze How much is / are …, množné číslo – pravidelné/ nepravidelné tvary; vyjádří cenu v librách, eurech 7. Texty, komiksy, jednoduché příběhy, pohádky 8. Školní předměty – school subjects; rozvrh – timetable 9. Volný čas, záliby – Free time, hobbies; Denní činnosti – Dailyroutine 10. Přítomné časy – continuous, simple; sloveso to have / has got; sloveso can 11. Filmové a literární žánry – Different kinds of films and books 12. Minulý čas – be (was, were), have (had), can (could); regular/ irregularverbs 13. Tematická videa a nahrávky 14.Země – Countries, Národnosti – Nationalities 15. Reálie – United Kingdom ( England, Wales, Scotland, Northern Ireland ) 16. Život v Británi/ Americe – Life in Britain/ America – Pancake Tuesday, Christmas, New Year, Valentine ´s Day, ThanksgivingDay,… 17. Reálie – EU, USA, Australia, Canada, New Zealand 18. Zvířata – Animals; animal´s souds, places where animals live, zoo animals, farm animals
5.2.3 Vzdělávací obsah AJ – 2. stupeň 56
5.2.3.1 VÝSTUPY AJ 6.–9. Ročník VÝSTUPY Z RVP ZV POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně Rozumí obsahu jednoduché a zřetelně vyslovované promluvy či konverzace, který se týká osvojovaných témat MLUVENÍ Zeptá se na základní informace a adekvátně reaguje v běžných každodenních formálních i neformálních situacích Mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase a dalších osvojovaných tématech Vyprávý jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci ze svého každodenního života ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních autentických materiálech Rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledá v nich požadované informace PSANÍ Vyplní základní údaje o sobě ve formuláři Napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat Reaguje na jednoduché písemné sdělení
ŠKOLNÍ VÝSTUPY 6. ročník - hovoří o činnostech právě probíhajících i činnostech pravidelných - hovoří o svých zájmech, oblíbených i neoblíbených činnostech - popíše denní režim - zeptá se na jednoduché časové údaje; vyjádří přesný čas - hovoří o běžných domácích činnostech, volnočasových aktivitách, prázdninách - jednoduše popíše svůj dům, byt, pokoj, základní vybavení - pojmenuje běžné budovy a místa ve městě; orientuje se po městě - poznává kulturu anglicky mluvících zemí - používá rozkazovací způsob - rozezná ukazovací zájmena - užívá číslovky do 1000 - rozezná a použije minulý prostý čas - používá frekvenční příslovce - tvoří otázky na podmět a předmět - zopakuje použití slovesa to be, to have got, can, vazbu there is/ are - používá předložky - vyjmenuje základní potraviny a pití - dokáže říci jednoduché informace o hlavním městě Velké Británie; hovoří o městě, odkud pochází - pracuje s dvojjazyčným slovníkem - užívá slovní zásobu daných tematických celků - seznámí se se školským systémem ve Velké Británii UČIVO 6. ročník - Konverzace - Přítomné časy – continuous, simple - Zájmy – hobbies; like/dislike; My favourite… - Denní režim – dailyroutine; užije vhodný čas - Dům – House – místnosti v domě; vybavení domu; užití vazby there is/are - Orientace ve městě – základní pojmy (street, shopping centre, church, townhall, park, library,…); udávání směrů; fráze How can I get to….? - Reálie – tradice a kultura – Great Britain, USA, Canada, - Rozkazovací způsob – fráze Don´t … - Ukazovací zájmena – this/ these; that/those - Číslovky –Numbers – thousand– tisíc - Minulý čas - past simple – otázka, zápor - Příslovce – Adverbs – always, usually, sometimes, often - Otázky na podmět a předmět – who, when, where, why, how 57
- Předložky – Prepositions – near, between, beside, behind, in front of, in the middle of - Oslavy – Celebrating– jídlo, pití – food, drinks - Reálie - Londýn -London; fráze Where are you from? I´m from… - Reálie – britský školní systém
ŠKOLNÍ VÝSTUPY 7. ročník - vyjádří, co dělal v minulosti - vypráví o ročních obdobích - pojmenuje a popíše svátky během roku - popíše oblíbené zvíře, způsob jeho života - umí si objednat jídlo v restauraci; popíše přípravu jídla; zeptá se a vyjádří množství potravin - dokáže pojmenovat běžné nemoci - porovná a popíše rozdíly mezi předměty - hovoří o svém oblíbeném filmu/knize - popíše, jak tráví svůj volný čas - vyjádří budoucí čas - utvoří příslovce - rozezná přídavná jména, stupňuje - spojuje věty spojkami - vyplní dotazník/ sestaví dotazník, pracuje s ním UČIVO 7. ročník - Minulý čas – kladná věta, otázka, zápor - Roční období – Seasons - Svátky – Holidays – státní svátky u nás a ve Velké Británii/ Americe - Popis – procvičení časů a zájmen - Budoucí čas – pomocí going to a will - Určitý a neurčitý člen – a/ an; the - Jídlo – Food – počitatelná a nepočitatelná podstatná jména – countable and uncountable nouns; fráze Howmuch/ many…?; half; slice of; loaf of; a cup of - Nemoci – Disease - Přídavná jména – comparatives, superlatives, irregular, more-most, as…as - Modální slovesa – have to, must, mustn´t, needn´t, had to, could - Příslovce – adverbs of frequenci, adverbs with –ly - Reálie – Londýn – požár Londýna ŠKOLNÍ VÝSTUPY 8. ročník - zlepšuje dovednost čtení pro informaci - vede rozhovor se svým vrstevníkem - používá v hovoru minulý, budoucí, přítomný čas - popíše cestu, vytvoří průvodce - rozumí významu předpřítomného času, používá ho v nacvičených situacích - hovoří o svých plánech do budoucnosti - rozezná modální slovesa – použije je v minulosti a v budoucnosti - seznámí se s modálními slovesy may - rozezná zvratná zájmena - pojmenuje příbuzenské vztahy - porovná úroveň ochrany životního prostředí u nás/ ve světě - dokáže vyhledat konkrétní informace o cizí zemi UČIVO 8. ročník
58
- Minulý čas průběhový – používá when, while - Předpřítomný čas – present perfect; past participles - Modální slovesa – must, mustn´t, need, needn´t, can, could, should, have to - Zástupné one/ones - Zvratná zájmena – myself, yourself - Podmínkové věty – First conditional – If…+ will - Rodinné vztahy - family relationships - Životní prostředí - Environment - Reálie – USA - Alaska, Kalifornia, Florida ŠKOLNÍ VÝSTUPY 9. ročník - používá způsobová slovesa, vyjadřuje způsob v minulosti, budoucnosti - hovoří o nedávné minulosti, dosavadních zkušenostech - čte samostatně přiměřené knižní a novinové texty - písemně odpoví na inzerát/ žádost - vyjádří podmínku v budoucnosti - napíše svůj životopis - hovoří o stylu, módě - vyjmenuje běžná povolání, hovoří o nich - hovoří o zdravém životním stylu; jídle a pití - seznámí se s předminulým časem - zabývá se aktuálními tématy (alkohol, drogy), vyhledává informace - umí posoudit podobnosti a odlišnosti našeho a jiného kulturního prostředí UČIVO 9. ročník - Opakování přítomných časů - Předpřítomný čas – for, since - Minulé časy – simple, continuous – had to, didn´thave to, could, couldn´t - Modální slovesa – can, will, must, will, have to, should, shouldn´t - Spojky – but, however - Gerundium - Reálie – New York, Australia - Reálie – život v USA/ Velké Británii
5.3 MATEMATIKA
5.3.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.3.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Matematika obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Vyučovací předmět Matematika se vyučuje na 1. i na 2. stupni. Matematika je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, postupy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Také se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací. Vyučovací předmět Matematika je tvořen čtyřmi tematickými okruhy: 59
V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací. V dalším tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového softwaru nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce. Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní. Vyučovací předmět Matematika na 1. stupni prolíná všemi předměty, na 2. stupni je úzce spjat s ostatními předměty ( např. fyzika – převody jednotek, rovnice; zeměpis – měřítko, výpočty; chemie – řešení rovnic, převody jednotek aj.). Vyučovací předmět Matematika disponuje touto časovou dotací: v 1. až 9. ročníku 5 hodin týdně Výuka geometrie je součástí časové dotace Matematiky a obvykle se vyučuje 1 hodinu týdně v každém ročníku. Výuka Matematiky probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce se používají k učení různé formy práce (skupinová, práce ve dvojicích, samostatná apod.). Dle potřeby učitel i žáci využívají všechny dostupné vyučovací pomůcky. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. 60
5.3.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení nabízíme žákům množství různých řešení, postupů, způsobů, strategií vytváříme u žáků zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh), které žák efektivně využívá při řešení úkolů vycházejících z reálného života a praxe nabízíme dostatek příležitostí k vyhledávání a třídění informací zařazujeme úlohy z praxe podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek, kvízů, rébusů apod.) používáme vhodné učební pomůcky (počítadla, kalkulátory, matematické tabulky, tabule matematických přehledů aj.) vedeme žáky k užívání správné terminologie zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků sledujeme při hodině pokrok všech žáků Kompetence k řešení problémů zadáváme problémové úlohy, klademe problémové otázky poskytujeme žákům prostor pro vyslovení hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a prostor pro ověření hypotéz provádíme s žáky rozbor úkolu – plán řešení, odhadování výsledků, volba správných postupů k vyřešení problému podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení zadaných úloh zařazujeme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení pracujeme s chybou – jako cestou ke správnému řešení a pochopení, respektování jiných názorů Kompetence komunikativní nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními užíváme matematického jazyka, včetně matematické symboliky vedeme žáky k srozumitelným, stručným zápisům pracujeme s grafy, tabulkami, diagramy vyžadujeme logické zdůvodnění postupů práce rozvíjíme schopnost prezentace výsledků vlastní práce, kladení otázek k tématu, tvůrčí využití informací zadáváme úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat Kompetence sociální a personální zařazujeme práci ve skupině a klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování žáky (organizace práce, rozdělení rolí, spolupráce, ohleduplnost, úcta)
61
vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování dodáváme žákům sebedůvěru vedeme žáky k dodržování pravidel projevujeme zájem o žákův názor, námět a zkušenost pěstujeme pozitivní postoj k sobě i druhým (využití soutěživosti, poznávání hodnoty pomoci a spolupráce) vytváříme pozitivní pracovní atmosféru Kompetence občanské respektujeme věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka, snažíme se, aby vyučování podněcovalo všechny žáky a bylo přiměřené jejich možnostem motivujeme žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních usilujeme o to, aby učení směřovalo k reálně dosažitelným výsledkům znamenajícím zřetelný přínos pro rozvoj každého žáka Kompetence pracovní vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce v dohodnuté kvalitě a termínu, udržování pracovního místa v pořádku nabízíme žákům projekty a další činnosti (modelování a výroba různých těles) nabízíme dostatek příkladů k propojení matematiky a praxe vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví rozvíjíme manuální zručnost při výrobě některých pomůcek
5.3.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Numerické příklady – žák správně uspořádá a zapíše příklad, popřípadě převede jednotky, dodržuje postup řešení, vypočítá správný výsledek, v případě potřeby provede zkoušku. Slovní úlohy – zápis zadání provádí žák od 3. ročníku (popřípadě úlohu znázorní nebo převede jednotky), žák vyjádří vztah mezi danými a neznámými údaji příkladem, rovnicí, nerovnicí, grafem, funkcí, vzorcem (sestavení příkladu + správné dosazení), dodržuje postup řešení, vypočítá správný výsledek, dle potřeby provede zkoušku, napíše odpověď. Konstrukční úlohy – žák provede rozbor s popisem náčrtu, při konstrukci dbá na přesnost rýsování, úpravu, popis konstrukce. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Praktické činnosti – žák aplikuje získané vědomosti a dovednosti v praxi (připravujeme žákům takové situace, se kterými se mohou setkat v běžném životě, například: nakupování, měření, odhady, porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace v prostoru, na 2. stupni také bankovnictví, investování, cestování apod.). Ústní prověřování matematických pojmů, zákonitostí, definic a vzorců – žák se vyjadřuje přesně a stručně s využitím matematického jazyka, ovládá matematické pojmy a orientuje se 62
v nich, svými slovy popíše zákonitosti a vyjádří definice, používá matematické vzorce, orientuje se v matematických přehledech a tabulkách, od 6. ročníku používá Matematické, fyzikální a chemické tabulky (dále MFCH tabulky) a vyhledává v nich potřebné informace. Poznámka: Žáci se specifickými poruchami v učení se hodnotí individuálně. Ostatní žáky hodnotíme dle daných výstupů v jednotlivých ročnících.
63
5.3.2 Vzdělávací obsah M – 1. stupeň
5.3.2.1 VÝSTUPY M 1. ročník 2. ročník ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Používá přirozená Používá přirozená čísla k modelování čísla k modelování reálných situací. reálných situací. Spočítá prvky Spočítá prvky daného souboru do daného souboru do 20. Vytvoří soubor 100. Vytvoří soubor s daným počtem s daným počtem prvků do 20. prvků do 100.
3. ročník
4. ročník
5. ročník
Používá přirozená čísla k modelování reálných situací. Spočítá prvky daného souboru do 1 000. Vytvoří soubor s daným počtem prvků do 1 000.
Používá přirozená čísla k modelování reálných situací. Spočítá prvky daného souboru do 1 000 000. Vytvoří soubor s daným počtem prvků do 1 000 000.
Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, užívá pojmy méně, více, první, poslední, větší, menší apod. Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti. Pozná a používá matem. symboly = , < , >.
Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 100, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti. Rozlišuje mince od bankovek v hodnotě do 100 korun.
Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti. Řeší jednoduché rovnice. Rozlišuje mince od bankovek v hodnotě do 1 000 korun.
Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti. Řeší nerovnice s využitím číselné osy. Spočítá mince a bankovky v hodnotě do 1 000 000 korun.
Seřadí čísla podle velikosti 0–20. Zakreslí čísla do 20 na číselnou osu.
Seřadí čísla vzestupně i sestupně podle velikosti 0–100. Zakreslí čísla do 100 na číselnou osu.
Užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo do 1 000 na číselné ose.
Užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo do 1 000 000 na číselné ose.
Používá přirozená čísla k modelování reálných situací. Spočítá prvky daného souboru v oboru přirozených čísel. Vytvoří soubor s daným počtem prvků. Nalezne reprezentaci záporných čísel v běžném životě (Teploměr, vyjádření dluhu, časová přímka.) Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti. Řeší nerovnice. Spočítá kolik má peněz, při praktických činnostech správně platí a vrací peníze. Zapíše dané přirozené číslo v požadovaném tvaru v desítkové soustavě. Znázorní na číselné ose celá čísla v rozmezí -100 až 1 000 000.
64
Pozná a používá matem. symboly +, -, = . Zapíše, přečte, vyřeší zpaměti příklady na sčítání a odčítání do 20 bez přechodu přes desítku. Provádí rozklad na desítky a jednotky.
Zapíše, přečte, vyřeší zpaměti příklady na sčítání a odčítání do 100 i s přechodem přes desítku. Počítá s mincemi a bankovkami v hodnotě do 100 korun. Provádí rozklad na desítky a jednotky.
Zapíše, přečte, vyřeší zpaměti příklady na sčítání a odčítání do 1 000 i s přechodem přes desítku. Počítá s mincemi a bankovkami v hodnotě do 1 000 korun. Provádí rozklad na stovky, desítky a jednotky.
Řeší jednoduché slovní úlohy, ve kterých využívá osvojené početní operace (o n-více, méně) v probíraném oboru.
Zapisuje a řeší slovní úlohy, ve kterých využívá osvojené početní operace (o n více, méně, n-krát více, n-krát méně) v probíraném oboru. Řeší slovní úlohy vedoucí ke dvěma početním výkonům (např. sčítání, násobení).
Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace. Řeší a vytváří slovní úlohy vedoucí k násobení dvojciferného čísla jednociferným a dělení dvojciferného čísla jednociferným.
Provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru do 100. Používá počítadlo ke kontrole.
Zaokrouhluje na 10, 100, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru do 1 000.
Zapíše, přečte, vyřeší písemně příklady na sčítání a odčítání do 100.
Zapíše, přečte, vyřeší písemně příklady na sčítání a odčítání do 1 000.
65
Zapíše, přečte, vyřeší zpaměti příklady na sčítání a odčítání do 1 000 000 (čísla, která mají nejvýše dvě číslice různé od nuly). Počítá s mincemi a bankovkami v hodnotě do 1 000 000 korun. Provádí rozklad na statisíce, desetitisíce, tisíce, stovky, desítky a jednotky. Řeší slovní úlohy vedoucí k porovnávání čísel, provádění početních výkonů s čísly v daném oboru a na vztahy o n více (méně), n-krát více (méně). Řeší slovní úlohy na dva až tři početní výkony.
Zaokrouhluje na 10, 100, 1 000, 10 000, 100 000, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru do 1 000 000. Používá kalkulátor ke kontrole. Zapíše, přečte, vyřeší písemně příklady na sčítání a odčítání do 1 000 000 (sčítá alespoň tři čísla, odčítá od jednoho čísla dvě čísla, od součtu dvou čísel jedno číslo).
Zapíše, přečte, vyřeší zpaměti příklady na sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel (sčítaná nebo odčítaná čísla mají nejvýše dvě číslice různé od nuly). Počítá s mincemi a bankovkami v jakékoliv hodnotě. Provádí rozklad na miliony, statisíce, desetitisíce, tisíce, stovky, desítky a jednotky. Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel (jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí k jednomu nebo dvěma výpočtům s přirozenými čísly). Řeší jednoduché slovní úlohy na určení poloviny, třetiny, čtvrtiny, pětiny, desetiny daného počtu. Zaokrouhluje přirozená čísla (na 10, 100, 1 000, 10 000, 100 000, 1 000 000, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel. Zapíše, přečte, vyřeší písemně příklady na sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel (písemně sčítá tři až čtyři přirozená čísla, odčítá dvě přirozená čísla).
Násobí a dělí zpaměti v oboru násobilek 2, 3, 4, 5. Pozná a používá matematické symboly ∙, :.
Násobí a dělí zpaměti v oboru násobilky. Násobí pamětně dvojciferné číslo jednociferným v jednoduchých případech. Dělí dvojciferné číslo jednociferným mimo obor násobilek. Určuje neúplný podíl a zbytek v jednoduchých případech.
Vysvětlí a znázorní vztah mezi celkem a jeho části vyjádřený zlomkem. Porovná zlomky se stejným jmenovatelem. Využívá názorných příkladů k určování ½, 1/5, 1/3, 1/10, ¼.
Zaokrouhluje na desítky.
Počítá příklady se závorkami - pozná a používá matematické symboly ( ) .
Pamětně násobí a dělí čísla do 1 000 000 (nejvýše se dvěma různými číslicemi) jednociferným číslem. Písemně násobí jedno a dvojciferným činitelem. Písemně dělí jednociferným dělitelem.
Pojmenuje základní vlastnosti sčítání a násobení. Počítá příklady se závorkami, dodržuje pravidlo přednosti početních výkonů v závorkách.
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Orientuje se v čase. Pojmenuje časové Provádí jednoduché jednotky hodina, převody jednotek minuta, sekunda. času. Čte časové údaje na různých typech hodin.
66
Pojmenuje základní vlastnosti početních výkonů v závorkách i bez závorek a využívá jich při počítání (upřednostňuje násobení a dělení před sčítáním a odčítáním). Prakticky využívá jednotek času.
Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly. Provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel. Pamětně násobí a dělí přirozená čísla v jednoduchých případech. Písemně násobí až čtyřciferným činitelem. Písemně dělí jedno a dvouciferným dělitelem. Názorně vyznačí polovinu, čtvrtinu celku. Sčítá zlomky se stejným jmenovatelem např. 1/2 + 1/2; 2/3 + 1/3. Vyjádří celek z dané poloviny, čtvrtiny, pětiny, desetiny. Vysvětlí a znázorní vztah mezi celkem a jeho částí vyjádřenou desetinným číslem na příkladech z běžného života. Přečte, zapíše a znázorní desetinná čísla v řádu desetin a setin na číselné ose, ve čtvercové síti a na kruhovém diagramu. Využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení.
Provádí převody jednotek času (i ve slovních úlohách).
Doplňuje jednoduché tabulky.
Popisuje jednoduché závislosti z praktického života. Doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel. Čte a sestavuje tabulky násobků.
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Rozezná a Rozezná,pojmenuje Rozezná, pojmenuje čtverec, a vymodeluje pojmenuje, obdélník, čtverec, obdélník, vymodeluje a popíše trojúhelník, kruh, trojúhelník, kruh. základní rovinné nachází v realitě Rozezná a útvary (čtverec, jejich reprezentaci. vymodeluje obdélník, Rozezná geometrická tělesa trojúhelník, kruh, geometrická tělesa – kvádr,krychle, kružnice) a – kvádr, krychle, koule, válec, jednoduchá tělesa koule, válec. nachází v realitě (kvádr, krychle, jejich reprezentaci. koule, válec) a Kreslí křivé a rovné nachází v realitě čáry. jejich reprezentaci. Označí bod, krajní body úsečky, průsečík dvou přímek. Sestrojí úsečku dané délky s užitím jednotky milimetr.
67
Orientuje se v tabulkách při řešení praktických situací (např. jízdní řády). Doplňuje řady čísel, doplňuje tabulky. Čte a sestavuje jednoduché tabulky. Užívá tabulkové zápisy v praxi (např. ceny zboží, vzdálenosti apod.).
Vyhledává, sbírá a třídí data.
Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše tělesa (krychle, kvádr, hranol, válec, jehlan, kužel, koule). Určí vzájemnou polohu dvou přímek. Narýsuje rovnoběžku s danou přímkou. Narýsuje kolmici (pomocí trojúhelníku s ryskou) k dané přímce. Narýsuje kružnici s daným středem a daným poloměrem.
Narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnici);užívá jednoduché konstrukce. Sestrojí rovnoběžky a kolmice. Vymodeluje síť kvádru, krychle. Vymodeluje kvádr, krychli z dané sítě. Narýsuje a znázorní obdélník, čtverec, pravoúhlý trojúhelník.
Čte a sestavuje sloupcový diagram. Sestaví a čte jednoduché grafy v soustavě souřadnic.
Geometrické útvary třídí podle tvaru, velikosti, barev. Orientuje se v rovině – nahoře, dole, před, za, vpravo, vlevo apod.
Porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky (na centimetry). Orientuje se v rovině i v prostoru – nahoře, dole, před, za, vpravo, vlevo apod.
Odhaduje délku úsečky na centimetry a decimetry, měří délku úsečky s přesností na milimetry. Převádí jednotky délky (mm, cm, dm, m) s užitím měnitele 100, 10.
Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině.
Určí délku lomené čáry, vypočítá obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran. Provádí odhad délky, vzdálenosti (na metry). Převádí jednotky délky (mm, cm, dm, m, km) s užitím měnitele 1 000, 100, 10. Určí osu souměrnosti modelováním, překládáním apod. Nakreslí souměrný útvar. Určí obsah rovinných obrazců pomocí čtvercové sítě(čtverec, obdélník).
Sčítá a odčítá graficky úsečky. Provádí odhad délky, vzdálenosti (na centimetry, metry). Převádí jednotky délky (mm, cm, dm, m, km).
Rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru. Užívá základní jednotky obsahu. Řeší slovní úlohy na výpočty obsahů obdélníku a čtverce.
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY Řeší jednoduché praktické slovní úlohy, magické čtverce, řady a rébusy.
Řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky.
4. ročník
5. ročník
5.3.2.2 UČIVO M 1. ročník 2. ročník ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE
3. ročník
68
1. ročník 2. ročník ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE
3. ročník
4. ročník
5. ročník
Číselný obor 0 až 20
Číselný obor 0 až 1 000
Číselný obor do 1 000 00 0
Přirozená čísla
Číselný obor 0 až 100
Číselná řada. Vztahy menší, větší, rovno. Číslice. Znaménka >, <, =, +, - . Součet čísel, seznámení i s přechodem přes desítku. Rozdíl čísel, seznámení i s přechodem přes desítku.
Číselná řada. Porovnávání čísel. Číselná osa. Zaokrouhlování čísel na desítky. Součet a rozdíl čísel. Součet. Rozdíl. Závorky. Násobek. Násobení jako opakované sčítání. Činitel. Záměna činitelů. Násobilky 2, 3, 4, 5. Dělení v oboru těchto násobilek. Vztahy mezi násobením a dělením v oboru těchto násobilek.
Číselná řada. Zápis čísel. Porovnávání čísel. Číselná osa. Zaokrouhlování čísel na stovky, desítky. Rozklad čísla v desítkové soustavě. Součet a rozdíl čísel. Písemné algoritmy sčítání a odčítání. Odhad a kontrola výsledku. Násobilky 6, 7, 8, 9. Dělení v oboru těchto násobilek. Násobení deseti. Násobení a dělení dvoucifernýc h čísel jednociferný m. Dělení se zbytkem. Součin, podíl, zbytek. Jednoduché rovnice.
Slovní úlohy (o
Slovní úlohy
Slovní úlohy na 69
Posloupnost čísel. Zápis čísel v desítkové soustavě. Porovnávání čísel. Číselná osa. Zaokrouhlování čísel na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky. Sčítání a odčítání čísel v daném oboru. Vlastnosti sčítání a odčítání. Vztahy mezi sčítáním a odčítáním. Násobení a dělení čísel v daném oboru. Vztahy mezi násobením a dělením. Písemný algoritmus násobení a dělení. Odhad výsledku. Kontrola výpočtu. Vlastnosti násobení. Pořadí početních výkonů. Vymezení základních vlastností početních výkonů. Užívání závorek. Nerovnice. Slovní úlohy na
Posloupnost čísel. Číselná osa. Zápis čísla v desítkové soustavě. Početní výkony a jejich vlastnosti. Písemné algoritmy početních výkonů. Odhady výsledků. Kontrola výpočtu. Čtení a zápis čísel. Porovnávání čísel. Zobrazování čísel na číselné ose. Řešení jednoduchýc h nerovnic. Zaokrouhlování na milióny, statisíce, tisíce, sta, desítky. Užití číselné osy. Pamětné sčítání a odčítání. Užití písemných algoritmů. Pamětné násobení a dělení. Užití písemných algoritmů násobení (až čtyřciferní činitelé), dělení jedno a dvojciferným dělitelem.
Slovní úlohy na
1. ročník 2. ročník ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE n více, (o n více, méně). méně, n-krát více, n-krát méně).
3. ročník
4. ročník
jeden až dva početní výkony (vedoucí k porovnávání čísel).
dva až tři početní výkony. -
Celek, část, zlomek
-
Čitatel, jmenovatel, zlomková čára Polovina, čtvrtina, třetina, pětina, desetina Řešení a tvorba slovních úloh k určování poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny z celku
-
-
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Geometrické Úsečka. pojmy: Lomená čára. vpravo, Délka úsečky. vlevo; Jednotky pod;nad;před centimetr, ;za; hned metr. před; hned Označení bodů za. a úseček. Rovinné Kreslení obrazce: křivých a trojúhelník, rovných čar. čtverec, Rýsování obdélník, úseček. kruh. Měření délky Tělesa: úsečky. krychle, Užití různých kvádr, válec, stavebnic ke koule stavbám Užití dětských podle skládanek a obrázků. stavebnic. Modelování těles.
Přímka. Polopřímka. Vzájemná poloha dvou přímek. Rovnoběžky, různoběžky. Průsečík dvou různoběžek. Čtvercová síť. Rovinné obrazce trojúhelník, čtverec, obdélník, čtyřúhelník. Strana rovinného obrazce. Obvod. Jednotky délky. Souměrné útvary. Modelování souměrných útvarů.
70
Vzájemná poloha dvou přímek v rovině, rovnoběžky, různoběžky – průsečík. Kolmice, kolmost. Kružnice, kruh. Střed a poloměr kružnice. Základní útvary v prostoru kvádr, krychle, jehlan, koule, kužel a válec. Užití a převody jednotek délky. Osa souměrnosti. Rovnoramenný trojúhelník. Rovnostranný trojúhelník. Určování os souměrnosti překládáním
5. ročník dva až tři početní výkony. Užití vlastností početních výkonů (komutativno st, asociativnost) Řešení a tvorba slovních úloh k určování celku z dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny. Využití názorných obrázků (např. čtvercová síť, kruhový diagram, číselná osa) Rýsování rovnoběžek a kolmic daným bodem. Rýsování pravoúhlého trojúhelníku. Rýsování obdélníku a čtverce. Rýsování rovnostranné ho a rovnoramenn ého trojúhelníku. Grafický součet a rozdíl úseček. Výpočty obvodu a obsahu obdélníka a čtverce. Odhady obvodu obsahu. Užití a převody jednotek obsahu. Řešení úloh z
1. ročník 2. ročník ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE
3. ročník
4. ročník
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Den - 24 hodin. Převody jednotek Hodina – 60 času. minut. Práce Minuta – 60 s tabulkami, sekund. schématy. Čtení údajů na Sledování hodinách jednoduchýc včetně h závislostí digitálních. na čase Práce (např. změna s tabulkami. teploty během dne; příchod a odchod do školy; délka vyučovací hodiny; délka přestávky; doba snídaně, oběda, večeře; délka spánku). NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY
71
5. ročník
papíru na názorných obrázcích hvězda, motýl, apod. Souměrné útvary ve čtvercové síti. Obsah čtverce a obdélníku ve čtvercové síti.
praxe. Modelování sítí těles (krychle, kvádr). Konstrukce souměrného útvaru ve čtvercové síti.
Převody jednotek času. Práce s tabulkami, schématy, grafy. Jízdní řády, různé tabulkové přehledy.
Grafy, diagramy, tabulky, schémata, přehledy. Soustava souřadnic. Slovní úlohy na převody jednotek času.
Praktické slovní úlohy, magické čtverce, číselné řady, rébusy.
Řešení slovních úloh kombinatoric ké povahy. Číselné a obrázkové řady, rébusy.
5.3.3 Vzdělávací obsah M– 2. stupeň
5.3.3.1 VÝSTUPY M 6. ročník ČÍSLO A PROMĚNNÁ
7. ročník
8. ročník
9. ročník
Písemně sčítá a odčítá dvě a více desetinných čísel. Násobí a dělí desetinná čísla 10, 100, 1 000. Písemně násobí a dělí desetinné číslo číslem přirozeným a desetinným. Sčítá a odčítá dva zlomky se stejným jmenovatelem. Zlomek rozšiřuje, krátí a uvede na základní tvar.
Sčítá a odčítá dva až tři zlomky s různým jmenovatelem. Násobí a dělí dva zlomky s různým jmenovatelem. Sčítá, odčítá, násobí a dělí celá čísla. Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě racionální čísla.
Provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu.
Zaokrouhluje desetinná čísla na daný řád. Provádí odhady a kontrolu správnosti řešení, používá kalkulátor při řešení složitějších výpočtů. Určí násobky a dělitele daného čísla a používá znaků dělitelnosti pro 2, 3, 5, 10. Rozezná prvočíslo a číslo složené. Rozloží číslo na součin prvočísel. Určuje a užívá násobky a dělitele včetně nejmenšího společného násobku a největšího společného dělitele.
Zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor.
Určí druhou mocninu a druhou odmocninu pomocí tabulek a kapesního kalkulátoru. Určí mocniny s přirozeným mocnitelem. Provádí základní početní operace s mocninami. Zapíše dané číslo v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti a ve zkráceném tvaru a.10n, kde 1< =a < 10. Zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor.
Určí společného jmenovatele dvou až tří zlomků.
Řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel.
Modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel.
72
Zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor.
Zapíše a přečte dané desetinné číslo. Zobrazí dané desetinné číslo na číselné ose. Modeluje a zapisuje zlomkem část celku. Zobrazí jednoduché zlomky na číselné ose. Porovnává zlomky a desetinná čísla. Zapíše desetinné číslo z desetinného zlomku a obráceně. Převede zlomek na desetinné číslo a naopak. Upraví smíšené číslo na zlomek.
Určí převrácené číslo k danému zlomku. Zapíše záporné a kladné číslo a zobrazí je na číselné ose. Určí opačné číslo k danému číslu. Zobrazí dané racionální číslo na číselné ose. Porovná dvě racionální čísla. Určí absolutní hodnotu racionálního čísla pomocí číselné osy. Rozdělí celek na dvě (tři) části v daném poměru. Určí kolik procent je daná část z celku. Určí, jak velkou část celku tvoří daný počet procent. Určí celek z dané části a příslušného počtu procent. Porovná dvě veličiny poměrem. Zvětší (zmenší) danou hodnotu v daném poměru. Daný poměr zjednoduší krácením. Řeší slovní úlohy na výpočet počtu procent, procentové části, celku.
Vypočítá úrok z dané jistiny za určité období při dané úrokové míře. Vypočítá jistinu. Vypočítá úrok z úroku.
Užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem).
Řeší slovní úlohy z praxe s využitím poměru. Využívá dané měřítko při zhotovování jednoduchých plánů a čtení map.
Modelováním a výpočtem řeší situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů.
Řeší jednoduché příklady na výpočet úroků.
Řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek). Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním.
Rozliší výraz číselný a výraz s proměnnou. Zapíše slovní text pomocí výrazů s proměnnými v jednoduchých případech. Určí hodnotu číselného výrazu. Dosadí do výrazu s proměnnou. Provádí početní operace s výrazy. Řeší lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav. Provádí zkoušku správnosti svého řešení. Vypočítá hodnotu neznámé ze vzorce po dosazení číselných hodnot všech daných veličin.
73
Formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav. Řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými dosazovací a sčítací metodou v jednoduchých případech.
Řeší příklady s více Užívá zlomky při řešení početními operacemi a praktických situací. řeší slovní úlohy z praxe Užívá početní výkony s vedoucí k početním celými a racionálními výkonům s desetinnými čísly v praxi. čísly a zlomky. Řeší Řeší slovní úlohy na užití jednoduché slovní úlohy celých a racionálních pomocí dělitelnosti. čísel. ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY S dopomocí se orientuje Orientuje se ve ve statistických údajích a statistických údajích a informacích z denního informacích z denního života, tisku a médií. života, tisku a médií.
Určí, zda daná závislost je nebo není přímá (nepřímá) úměrnost a své tvrzení zdůvodní. Orientuje se a čte Zapíše tabulku přímé, v základních typech grafů nepřímé úměrnosti. a diagramů. Zakreslí a přečte bod s danými souřadnicemi v pravoúhlé soustavě souřadnic. Narýsuje graf přímé (nepřímé úměrnosti). Řeší slovní úlohy s využitím vztahů přímé a nepřímé úměrnosti. Řeší slovní úlohy pomocí trojčlenky. GEOMETRIE V ROVINĚ A PROSTORU Rozlišuje a pojmenuje Při řešení úloh využívá druhy úhlů (ostrý, tupý, vlastnosti jednotlivých pravý, přímý). druhů trojúhelníků, Pozná a vyznačí úhly čtyřúhelníků, vrcholové, vedlejší, pravidelných využívá jejich vlastnosti. mnohoúhelníků. Čte a zapíše úhel pomocí Při řešení úloh aplikuje matematické symboliky a trojúhelníkovou písmen řecké abecedy nerovnost. (př. alfa, beta, gama, delta). Třídí a popíše Charakterizuje a třídí trojúhelníky. Pojmenuje různé druhy čtyřúhelníků různé druhy (rovnoběžník, mnohoúhelníků, určí lichoběžník), jejich jejich vlastnosti. vlastnosti užívá při konstrukčních úlohách.
Řeší slovní úlohy vedoucí k řešení lineární rovnice. Užívá řešení lineární rovnice v praxi.
Analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel.
Provádí jednoduchá statistická šetření a zapisuje jeho výsledky formou tabulky nebo je vyjadřuje sloupkovým (případně kruhovým) diagramem. Určí četnost jednotlivých hodnot a zapíše ji do tabulky.
Vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data. Vypočítá aritmetický průměr.
Porovnává soubory dat. Určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti.
Čte tabulky a grafy a interpretuje je v praxi. Čte a sestrojuje různé diagramy a grafy s údaji uvedenými v procentech.
Vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem.
Rozezná funkční vztah od jiných vztahů. Užívá probrané funkce při řešení úloh z praxe.
Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů.
Rozliší odvěsny a přepony v pravoúhlém trojúhelníku a odvodí vzorec Pythagorovy věty. Využívá poznatků při výpočtech délek stran pravoúhlého trojúhelníku.
Zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku.
Charakterizuje kružnici, kruh. Určí vzájemnou polohu přímky a kružnice. Určí vzájemnou polohu dvou kružnic.
Charakterizuje a třídí základní rovinné útvary.
74
Sestrojí graf lineární funkce. Určí definiční obor funkce a množinu hodnot funkce.
Narýsuje úhel dané velikosti, změří ho úhloměrem, užívá při výpočtech stupně a minuty. Graficky sčítá, odčítá a násobí úhly. Určí velikost vnitřního úhlu trojúhelníku, jsou-li dány velikosti dalších dvou vnitřních úhlů trojúhelníku. Odhaduje a vypočítá obvod mnohoúhelníku. Využívá znalostí (obsah čtverce, obdélníku) při výpočtech obsahů složitějších obrazců. Převádí jednotky obsahu cm2, mm2, m2, ha. Rozumí pojmu množina všech bodů dané vlastnosti. Sestrojí jednoduché konstrukce.
Používá základní pravidla přesného rýsování. Narýsuje různé druhy trojúhelníků a sestrojí výšky a těžnice trojúhelníku. Sestrojí kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku.
Aplikuje poznatky o úhlech při řešení geometrických úloh. Aplikuje větu o součtu vnitřních úhlů v trojúhelníku.
Aplikuje poznatky o úhlech při řešení konstrukčních úloh.
Určuje velikost úhlu měřením a výpočtem.
Odhaduje a vypočítá obvod a obsah rovnoběžníku a lichoběžníku.
Vypočítá obsah a obvod kruhu, délku kružnice.
Odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů.
Řeší konstrukční úlohy na sestrojování trojúhelníků, rovnoběžníků, lichoběžníků. Provádí rozbor konstrukční úlohy, využívá matematickou symboliku. Načrtne a sestrojí trojúhelník zadaný podle vět sss, sus, usu. Sestrojí rovnoběžník a lichoběžník v jednoduchých případech.
Využívá poznatků (výška, těžnice, Thaletova kružnice, osa úsečky, osa úhlu, konstrukce podle vět sss, sus, usu, aj.) v konstrukčních úlohách
Využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvarů a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh.
Sestrojí rovnoběžky s danou přímkou v dané vzdálenosti. Sestrojí soustředné kružnice. Sestrojí tečnu ke kružnici v daném bodu kružnice. Sestrojí tečnu ke kružnici z daného bodu ležícího vně kružnice. Určí podobné útvary v rovině.
Načrtne a sestrojí rovinné útvary.
Určí, zda jsou dva rovinné obrazce shodné.
Určí shodné útvary. Užívá věty o shodnosti útvarů sss, sus, usu.
V osové souměrnosti načrtne a zobrazí čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnici. Určí osově souměrný útvar a určí počet os souměrnosti. Sestrojí osu úsečky s využitím kružítka. Graficky přenese úhel a sestrojí jeho osu.
Sestrojí obraz útvaru v osové a ve středové souměrnosti. Určí osu osově souměrného rovinného obrazce. Určí střed souměrnosti středově souměrného rovinného obrazce.
Užívá shodná zobrazení (osovou a středovou souměrnost) v praxi.
75
Užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků. Určí u podobných útvarů v rovině poměr podobnosti, určí rozměry podobného útvaru, rozdělí úsečku v daném poměru. Načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí středově a osově souměrný útvar.
Charakterizuje kvádr, krychli (vlastnosti).
Charakterizuje hranol s rovnoběžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichoběžníkovou základnou.
Charakterizuje válec.
Vypočítá objem a povrch kvádru a krychle. Užívá jednotky objemu.
Vypočítá povrch a objem Vypočítá objem a povrch hranolu s válce. rovnoběžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichoběžníkovou základnou. Převádí jednotky objemu. Načrtne a sestrojí síť Načrtne a sestrojí síť Načrtne a sestrojí síť kvádru, krychle. hranolu s válce. rovnoběžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichoběžníkovou základnou. Sestrojí obraz kvádru, Sestrojí obraz hranolu s Sestrojí obraz válce ve krychle ve volném rovnoběžníkovou, volném rovnoběžném rovnoběžném promítání. trojúhelníkovou nebo promítání. lichoběžníkovou základnou ve volném rovnoběžném promítání.. Řeší úlohy z praxe na Řeší slovní úlohy z praxe Řeší slovní úlohy vedoucí výpočty objemů a vedoucí k výpočtu k výpočtům obsahu a povrchů kvádru, krychle. obvodu a obsahu obvodu kruhu, délky rovnoběžníku, kružnice, objemu a lichoběžníku a povrchu válce. trojúhelníku. NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY S dopomocí řeší Řeší nestandardní zadání Užívá logickou úvahu a nestandardní zadání úloh úloh na základě úvahy a kombinační úsudek při na základě úvahy a vlastních schopností. řešení úloh a problémů, vlastních schopností. dle svých schopností nalézá různá řešení. Řeší úlohy na prostorovou představivost.
76
Určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti. Charakterizuje jehlan, kužel a kouli. Odhaduje a vypočítá objem a povrch těles. Vypočítá objem a povrch jehlanu, kužele a koule v jednoduchých případech. Načrtne a sestrojí sítě základních těles. Načrtne a sestrojí síť jehlanu. Načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině.
Analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu.
Užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací. Řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí.
5.3.3.2 UČIVO M 6. ročník ČÍSLO A PROMĚNNÁ
7. ročník
8. ročník
77
9. ročník
Celek, část, zlomek. Početní operace se zlomky. Čitatel, jmenovatel, zlomková čára. Převrácené číslo. Základní tvar Čísla kladná, zlomku. záporná. Rozšiřování a Čísla navzájem krácení zlomků; opačná. rovnost zlomků. Absolutní hodnota Společný čísla. jmenovatel. Uspořádání celých Smíšená čísla. čísel. Zlomky se Sčítání a odčítání jmenovatelem 10, celých čísel. 100 a jejich zápis Násobení a dělení desetinným celých čísel. číslem. Poměr. Desetinná čárka. Převrácený poměr. Desetina, setina. Postupný poměr. Desetinná čísla. Měřítko plánů a map. Porovnávání Procento, základ, desetinných čísel. procentová část, Sčítání a odčítání počet procent. desetinných čísel. Výpočet 1 %, Násobení a dělení výpočet základu, desetinných čísel výpočet přirozeným procentové části, číslem. výpočet počtu Násobení a dělení procent (provádění desetinných čísel. výpočtů pomocí přechodu přes 1 Písemné algoritmy. %, pomocí úměry, Vlastnosti početních pomocí výkonů s desetinných čísel). desetinnými čísly. Řešení slovních Řešení slovních úloh. úloh. Násobek, dělitel. Znaky dělitelnosti 2, 3, 5, 10. Prvočísla. Rozklad čísla na prvočinitele. Společný dělitel, největší společný dělitel (D). Společný násobek, nejmenší společný násobek (n). Čísla soudělná a nesoudělná. ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY
Úrok. Jednoduché úrokování. Úroková doba. Úrokovací období. Úroková míra. Jistina. Druhá mocnina. Druhá odmocnina. Mocniny s přirozeným mocnitelem. Operace s mocninami s přirozeným mocnitelem a jejich vlastnosti. Zápis čísel v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti. Číselný výraz. Hodnota číselného výrazu. Proměnná. Výraz s proměnnou. Celistvý výraz. Rovnost, vlastnosti rovnosti. Lineární rovnice s jednou neznámou, kořen (řešení) lineární rovnice. Ekvivalentní úpravy lineárních rovnic. Zkouška. Řešení slovních úloh vedoucích k řešení lineárních rovnic.
78
Mnohočlen. Soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými. Řešení slovních úloh nazývaných slovní úlohy "na pohyb", "na společnou práci", "na směsi".
Činnosti se statistickými údaji a informacemi z denního života, tisku a médií.
Přímá úměrnost. Soustava souřadnic; osy souřadnic. Graf přímé úměrnosti. Nepřímá úměrnost. Graf nepřímé úměrnosti. Trojčlenka.
GEOMETRIE V ROVINĚ A PROSTORU Úhel, osa úhlu. Shodnost geometrických Velikost úhlu. útvarů. Stupeň, minuta. Shodnost Úhloměr. trojúhelníků. Přímý, ostrý, pravý, Trojúhelníková tupý úhel. nerovnost. Vedlejší a vrcholové Věty o shodnosti úhly. trojúhelníků. Sčítání a odčítání Shodná zobrazení, úhlů a jejich středová velikostí. souměrnost. Násobení a dělení Samodružný bod. úhlů a jejich Útvar středově velikostí dvěma. souměrný. Shodnost Rovnoběžník a jeho geometrických vlastnosti. útvarů. Výšky a úhlopříčky Osová souměrnost. rovnoběžníku. Osa souměrnosti. Obdélník, Osově souměrné kosodélník, obrazce. čtverec, Vnější a vnitřní úhly kosočtverec. trojúhelníku. Obvod a obsah Rovnoramenný a rovnoběžníku. rovnostranný Obsah trojúhelníku. trojúhelník. Lichoběžník. Výšky trojúhelníku. Vlastnosti Těžnice trojúhelníku. lichoběžníku. Těžiště. Obvod a obsah Kružnice vepsaná a lichoběžníku. opsaná Hranol. trojúhelníku. Objem a povrch Množiny bodů dané hranolu. vlastnosti. Základní konstrukční Konstrukce úlohy. trojúhelníků a čtyřúhelníků. 79
Statistický soubor. Statistické šetření. Jednotka, znak, četnost. Diagramy sloupkový, kruhový.
Aritmetický průměr. Funkce. Definiční obor funkce. Množina hodnot funkce. Závislá a nezávislá proměnná. Graf funkce. Rostoucí a klesající funkce. Konstantní funkce. Lineární funkce a její vlastnosti. Graf lineární funkce. Přímá úměrnost jako zvláštní případ lineární funkce. Grafické řešení soustavy dvou lineárních rovnic.
Pythagorova věta. Kruh, kružnice, vzájemná poloha kružnice a přímky - tečna, sečna, vnější přímka. Tětiva. Vzájemná poloha dvou kružnic. Vnější a vnitřní dotyk dvou kružnic, středná. Obsah kruhu, délka kružnice. Číslo pí. Válec. Síť válce, podstavy a plášť válce. Objem a povrch válce.
Podobnost. Poměr podobnosti. Podobnost trojúhelníků. Věty o podobnosti trojúhelníků. Dělení úsečky v daném poměru. Technické výkresy, plány a mapy. Poměr stran v podobných trojúhelnících. Jehlan, kužel. Síť jehlanu. Objem a povrch jehlanu a kužele. Koule, poloměr koule. Objem a povrch koule.
Základní pravidla přesného rýsování a jejich užití v praxi. Objem tělesa v krychlové síti. Jednotky objemu: cm3, m3, dm3, mm3, hl, dl, cl, ml. Objem krychle a kvádru. Síť krychle a kvádru. Povrch krychle a kvádru. Stěnová a tělesová úhlopříčka. Volné rovnoběžné promítání. NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY Číselné a logické Číselné a obrázkové Logické a netradiční řady. analogie. geometrické úlohy. Nestandardní zadání Nestandardní zadání úloh. úloh. Úlohy na prostorovou představivost.
Logické a netradiční geometrické úlohy. Problémové úlohy.
5.4 INFORMATIKA 5.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.4.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Informatika obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Vyučovací předmět Informatika se vyučuje na 1. i na 2. stupni. Hlavním cílem této oblasti je dosažení počítačové gramotnosti všemi žáky. Žák získá základní dovednosti v oboru výpočetní techniky, informatiky a komunikačních technologií. Úkolem vyučujícího je přiblížit žákům základní návyky v práci s těmito technologiemi, naučit žáky s nimi pracovat a využívat je v dalším vzdělávání i v osobním životě. Tyto znalosti žákům pomohou při realizaci vlastních plánů a jsou předpokladem k uplatnění na trhu práce. Žákům se dostává možnosti k odlehčení při memorování, jelikož tyto technologie využívají potenciálu datové základny, odkud žák může veškeré informace získat. Nutnou podmínkou v získávání informací je kritický odstup od medializovaných sdělení, kdy se žák učí tvorbě vlastních názorů, schopnosti interpretace, věcného dialogu a argumentace. Získané dovednosti umožňují žákům aplikovat znalosti tohoto oboru spolu s různými informačními zdroji a výukovým softwarem v celém základním vzdělávání. Všichni žáci v 5. ročníku získají základy práce na počítači pro vstup na 2. stupeň nebo pro výstup na víceleté gymnázium, v 9. ročníku pro výstup na střední školy. Vyučovací předmět Informatika je utvořen z těchto vzdělávacích obsahů: Základy práce s počítačem, Vyhledávání informací a komunikace, Zpracování a využití informací. Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s grafikou, textem, s tabulkami a k tvorbě prezentací. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, 80
které vyhledávají na internetu. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu. S předmětem Informatika úzce souvisí volitelný předmět Počítačové praktikum (7. a 8. ročníku). Vyučovací předmět Informatika se realizuje ve speciálně vybavené učebně PC. Výuka se nedělí na skupiny, pouze v 9. ročníku dochází k dělení žáků podle dosažených znalostí a schopností na začátečníky a pokročilé. Žáky rozdělujeme podle toho, zda absolvovali volitelný předmět Počítačové praktikum v 7. a 8. ročníku. Učební osnovy jsou tedy zpracovány v 9. ročníku zvlášť pro úroveň začátečníků a zvlášť pro úroveň pokročilých. Informatika přispívá k poznávání, pochopení a objevování skutečností, souvisí tedy s většinou vzdělávacích předmětů. Hlavně tedy s českým jazykem (práce s textovými editory, normy textů), matematikou, výtvarnou výchovou (práce s grafickými editory), pracovními činnostmi (svět práce). Vyučovací předmět Informatika disponuje touto časovou dotací: v 5. ročníku – 1 hodinu týdně v 6. ročníku – 1 hodinu týdně v 9. ročníku – 1 hodinu týdně
Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá – 6. a 9. ročník; objevujeme Evropu a svět – 6. a 9. ročník. EV – ekosystémy; lidské aktivity a problémy životního prostředí. MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; tvorba mediálního sdělení – 6. a 9. ročník.
5.4.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení vedeme žáky k smysluplnému porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím vytváříme u žáků pozitivní vztah k informačním technologiím, jakožto prostředku k získávání, třídění, zpracování a prezentace informací nabízíme žákům informace z různých informačních zdrojů a vedeme je k posuzování věrohodnosti vyhledávaných informací postupně vedeme žáky k přesnému vyjadřování, ovládnutí a užívání jazyka informatiky 81
vedeme žáky k využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti učení a racionálnější organizaci práce upozorňujeme žáky na využití informací v různých oblastech lidské činnosti i vzhledem k probíranému učivu
Kompetence k řešení problémů
o každém řešeném problému s žáky hovoříme, problémy důkladně rozebíráme, společně navrhujeme a zkoušíme různé možnosti řešení dáváme žákům prostor pro vhodné pojmenování problému necháme žáky vysvětlovat získané informace, obhajovat své řešení a prezentace výsledků své práce učíme žáky nevzdávat se při prvním nezdaru, vedeme je k tomu, kde hledat pomoc (v různých učebnicích a uživatelských příručkách a manuálech, ve spolupráci se spolužáky, s učitelem, rodinou)
Kompetence komunikativní umožňujeme žákům vyjadřovat svoje názory třeba zpočátku na základě intuice a tyto posléze zpřesňovat při práci s hardwarem a softwarovým vybavením vedeme žáky k popisu prováděné činnosti umožňujeme žákům dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spolužáky, sledovat jejich závěry, porovnávat výsledky své práce s výsledky práce spolužáků, argumentovat, obhajovat výsledky své práce, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele vedeme žáky k poznávání správného jazyku informatiky, užívní správných termínů při zpracovávání výsledků své práce dbáme u žáků na to, aby používali ustálené postupy dáváme žákům možnost diskutovat při řešení úkolů Kompetence sociální a personální ve spolupráci všech zúčastněných vytváříme přesná pravidla pro práci vedeme žáky k ohleduplnosti u uznání práce druhých, k poskytnutí rady a pomoci druhým, zvláště spolužákům, kteří nemají počítače doma a nemají dostatečné znalosti a dovednosti pěstujeme v žákovi pozitivní představu o sobě samém, dáváme mu možnost vyslovit své názory a obhájit svůj způsob řešení Kompetence občanské respektujeme právo k duševnímu vlastnictví při užívání softwaru vedeme žáky k zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu či jiných médiích rozvíjíme důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při ovládnutí informačních technologií vedeme žáka k sebekontrole, soustavnosti, systematičnosti a přesnosti podporujeme tvořivé činnosti žáků Kompetence pracovní vedeme žáky k bezpečnému a účinnému používání výpočetní techniky při použití vhodného softwaru dodržujeme vymezená pravidla pro jeho používání 82
(softwarové právo) používáním různých verzí programů vedeme žáky k adaptaci na změněné nebo nové pracovní podmínky vedeme žáky k dodržování stanovených pravidel pro práci s výpočetní technikou dodržujeme hygienické a zdravotní normy při práci s výpočetní a prezentační technikou vedeme žáky k odpovědnému přístupu z hlediska ochrany životního prostředí k likvidaci obalů, papíru, tonerových kazet, poškozené monitory apod. na základě získané ICT gramotnosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, vedeme žáky k rozhodnutí o svém dalším vzdělávání a profesní orientaci
5.4.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Při hodnocení se zaměřujeme především na zvládnutí praktických činností s počítačem, aktivitu, samostatnost, tvořivost a iniciativu. Žák se orientuje ve struktuře a činnosti počítače a zná možnosti jeho využití. Zachází s počítačem uživatelským způsobem (používá e-mail, internet), pracuje s hotovými didaktickými programy. Přiměřeně věku dokáže vyhledat potřebné informace pomocí klíčových slov. Zná běžné vyhledávače (Seznam, Google, Centrum) a dokáže na nich formulovat dotaz. Dodržuje bezpečnostní předpisy stanovené pro počítačovou učebnu.
83
5.4.2 Vzdělávací obsah INF – 1. a 2. stupeň
5.4.2.1 VÝSTUPY INF 5. ročník 6. ročník ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM Využívá základní Pojmenuje a zařadí standardní funkce nejběžnější součásti a počítače a jeho zařízení počítače. nejběžnější periferie. Vytvoří složku nebo Korektně zapne a vypne prázdný soubor, stanici a přihlásí se a přejmenuje jej, zkopíruje odhlásí se ze sítě. či přesune, případně je Orientuje se na odstraní. klávesnici, zná funkce Orientuje se v ikonách na nejdůležitějších kláves ploše a v hlavní nabídce. (Enter, Esc, Delete…). Na ploše dokáže změnit S myší ovládá základní pozadí, spořič obrazovky. operace: klik – výběr, Upraví vzhled plochy. tažení se stisknutým Ovládá základní funkce levým tlačítkem, textového editoru dvojklik, klik pravým (Microsoft Word). tlačítkem (místní menu). Respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady. Chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím.
Vysvětlí význam pojmu hardware i software, uživatelský účet. Chrání si své heslo.
Respektuje právní zabezpečení ochrany dat. Ovládá počítačovou bezpečnost. VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE
Při vyhledávání Používá nejznámější informací na internetu vyhledávací portály používá jednoduché a (Seznam, Atlas, vhodné cesty. Google…). Nezaměňuje pojmy Využívá hypertextové Internet a web. odkazy. Vyhledává informace na Vyhledává informace portálech, v knihovnách a z různých oborů a databázích. využívá je ve výuce. Na webu vyhledá stránku Z webovské stránky uloží o určitém tématu. obrázek. Vyhledává informace Dokáže uložit oblíbené pomocí klíčových slov. stránky. Komunikuje pomocí Využívá emailovou internetu či jiných schránku na portálech. běžných komunikačních Napíše zprávu, posílá ezařízení. mail s přílohou (obrázek, Přečte si došlou zprávu, zvukový soubor, text). smaže zprávu, napíše odpověď a pošle. ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ
9. ročník – začátečníci
9. ročník – pokročilí
Vyjmenuje obsah počítačové skříně (procesor, harddisk, paměť RAM, přídavné karty, zdroj…). Správně připojí nejběžnější periferie (součásti) počítače – tiskárnu, monitor, ... . Ovládá základní funkce tabulkového procesoru (Microsoft Excel). Vyjmenuje, kde se počítače využívají. Suverénně pracuje s myší, orientuje se na klávesnici a uspořádává si okna pro svou práci. Dodržuje zásady bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady. Zvolí opatření k zajištění hardware proti krádeži, k zajištění dat a opatření proti infiltraci, virům.
Popíše jednotlivé součásti počítače a jejich funkce z hlediska celkového fungování počítače. Orientuje se v softwaru, nainstaluje, odinstaluje program. Ovládá základní funkce prezentačního software (PowerPoint) a zvuku (Windows Media Player). Má přehled o vývoji výpočetní techniky. Samostatně si uspořádává data na svém uživatelském kontě.
Dodržuje zásady bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady. Zvolí opatření k zajištění proti softwarovému pirátství.
Ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost. Používá základní služby Svými slovy popíše Internetu a ví, k čemu historii vzniku a vývoje slouží. Internetu.
Uvědomuje si šíři dostupných zdrojů informací, umí se v nich orientovat a vyhledávat v nich. Z webovské stránky stáhne hudbu. Ke komunikaci využívá ICQ, skype.
84
Na webu vybere důležité prameny, vytipuje důležité pasáže. Z webovské stránky stáhne video. Ke komunikaci využívá chatování. Vyhledá a pustí internetová rádia.
5. ročník
6. ročník
Pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru. Ovládá základní funkce textového a grafického editoru. Ve Wordu napíše krátký text včetně dodržení základních typografických pravidel. S použitím nástrojů nakreslí obrázek a uloží jej, případně otevře pro změny a změněný znovu uloží. Do obrázku vloží text, dle potřeby upravuje obrázek. Otevře existující soubor, upraví vlastnosti písma a odstavce, případně vloží obrázek, změní jeho vlastnosti a umístí jej v textu. Uloží změny na stejné místo nebo jinam, případně pod jiným názvem.
Rozezná textový editor od ostatních programů. Nastaví základní vlastnosti daného dokumentu (okraje, formát, zarovnání….). Dokument nebo jeho část vytiskne na tiskárně. Používá náhled. Píše správně text v textovém editoru. Využívá přepínání mezi režimem vkládání a přepisování. Smaže, zkopíruje a přesune části textu. Formátuje písmo v textu a odstavce textu. Vkládá do dokumentu tabulky. Upravuje tabulku. V textovém editoru používá pravopis a automatické opravy. Do textu vloží obrázek z Klipartu, upraví jej. Využívá WordArtu.
9. ročník – začátečníci 9. ročník – pokročilí Ovládá práci s textovými a grafickými editory a využívá vhodných aplikací. Pracuje s tabulkovým Orientuje se v procesorem (Microsoft prezentačním software Excel), založí (PowerPoint). nový soubor, výsledný Vytvoří jednoduchou soubor uloží pod prezentaci včetně efektů. správným názvem do Edituje a formátuje správné složky. prezentaci. Nastavuje parametry Mění již hotovou stránky souboru. prezentaci. Formátuje jednotlivé Prezentaci zhodnotí druhy buněk. (předvede). Rozlišuje základní typy Orientuje se mezi buňky. základními pojmy při Pracuje s řádkem vzorců tvorbě webu. a s celým listem. Vytváří jednoduché Napíše text v tabulkovém webové stránky. procesoru. Vylepšuje již vytvořené Text přizpůsobí buňce, stránky. zalomí text dané buňky. Vytvoří diplom, obal na V tabulkách dokáže třídit CD, pozvánku aj. (vzestupně, sestupně) údaje podle různých zadání a parametrů. Porovnává data. S daty pomocí vzorců provádí jednoduché početní operace. Vytváří grafy a pracuje s nimi. Rozlišuje základní typy grafů (spojnicový, výsečový, sloupcový, XY bodový). Graf i tabulku vloží do Wordu. Uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem. Pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví. Při práci s informacemi respektuje autorská práva, uvádí pramen informací.
Dodržuje zásady rozlišení doslovného citátu, parafráze a vlastních myšlenek. Používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji. Při studiu pramenů Při studiu pramenů chápe informací si dělá souvislosti mezi poznámky a výpisky. jednotlivými údaji. Zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě. Z nalezených informací pořídí stručný záznam.
85
Z nalezených informací vytvoří písemnou práci.
5.4.2.2 UČIVO INF 5. ročník Seznámení s počítačem - z čeho se počítač skládá - monitor - klávesnice - myš - přídavná zařízení - zapnutí,vypnutí počítače - uživatelský účet - hardware a software Malování - základní popis okna - plechovka - nový dokument - štětec - úsečka - předdefinované tvary (obdélník, elipsa) - nastavení více barev, kapátko, lupa - ukládání a otvírání dokumentu - označování pomocí nástroje výběr - přesouvání - výběr libovolného tvaru - křivka, soustředné kružnice - kopírování - klávesové zkratky - mazání pomocí klávesy Delete - vkládání textu do obrázku - stínování - vícebarevná textura - překlopení, otáčení, zkosení, změna velikosti, velikost obrázku - příprava obrázku před tiskem, vlastní tisk Windows - základní informace o systému - důležité ikony na ploše - hlavní nabídka - nabídka Start - příslušenství - programy, dokumenty a soubory Textový editor Microsoft Word úvodní část - základy psaní - velká písmena, diakritika, zvláštní znaky - základní funkce
6. ročník Windows – pokračování - složka (vytvoření, označování a otvírání, přejmenování) - okno složky (změna velikosti, posouvání) - mazání jedné a více složek najednou - přesun složek - kopírování - přehled ve složkách - velikost složky a dokumentu - změna pozadí, vlastní spořič na pozadí - spořič obrazovky, vzhled plochy - jak co otevřít v daném programu - seřazení položek ve Start – Prog - hlavní nabídka - ikony snadného spuštění - schování spodní lišty - ovládací panely - kontrola disku, defragmentace - komprimování - instalování programů Microsoft Office – Microsoft Word– pokračování - obrázek - vkládání obrázků z Klipartu - úprava obrázku - obtékání textu - okraje - klávesa Insert - WordArt - úprava WordArtu - barva, tvar, stíny, trojrozměrný efekt - kreslení - odrážky a číslování - tabulky - vkládání speciálních znaků - formát odstavce - tabulátory – posun, zarovnání - sloupec, oddíl, konec stránky a konec oddílu - čísla stránek - záhlaví, zápatí - automatické opravy
9. ročník – začátečníci Tabulkový procesor Microsoft Excel - základní okno - buňka – typ buňky, velikost buňky, označení více buněk - základní úpravy textu – font, zarovnání, barva písma, výplň buněk - práce s tabulkou – přesun, označování, vkládání a odstraňování řádků a sloupců - základní funkce - graf – tvorba grafu, prostorové natáčení grafů, velikost a formát textů, barvy a textury - kopírování - číselné řady - formát buňky – číslo, zarovnání, ohraničení - řazení dat - tisk – náhled, nastavení záhlaví a zápatí Internet - připojení k internetu – modem, WiFi, pevné připojení - internetové protokoly – software - vyhledávání na internetu - internetový obchod - elektronická banka - emailová schránka Seznamu či Centra aj. - česko-anglický slovník online Hardware - kde se počítače používají - co je uvnitř počítače - skříň – obsah skříně – základní deska, procesor, harddisk, paměť RAM, přídavné karty, zdroj, mechaniky - periferie – tiskárny, monitory, ... - druhy počítačů - zásady práce s počítačem Informační etika - ochrana práv k 86
9. ročník – pokročilí Tvorba webových stránek - jazyk HTML - tvorba stránky – barva pozadí, stejné pozadí více stran - barva písma, barva hypertextových odkazů - úprava textu – zarovnání odstavců, nástroje pro úpravu textu - obrázek – vkládání, velikost, zarovnání obrázku - ukládání - prohlížení dokumentu prohlížečem - hypertextové odkazy - změna formátu – rozměr, miniatury - zobrazovaná velikost obrázku, okraje, průhledné pozadí obrázku - odkaz pro zaslání emailové zprávy - umístění stránky na server Zvuk – Windows Media Player - přehrávání - formáty - internetová rádia - skiny - vypalování - obaly CD – tvorba Multimediální prezentace – PowerPoint - programy pro tvorbu prezentací, druhy prezentací - základní okno programu - šablony - rozložení snímků - přidání dalších snímků - prohlídka prezentace - nové textové pole - úprava textu – velikost písma, barva písma, zarovnání textu - mazání textových polí a celých snímků - vložení grafických objektů – obrázek, klipart, WordArt, automatické tvary
5. ročník textového a grafického editoru - dokument - nový dokument, otevření a zavření dokumentu - práce s textem - označování, mazání, vkládání textu, přesun textu - písmo, základní formát písma, velikost, barva písma, tvar - náhled - kopírování - úprava dokumentu odstavce, dopisový formát, odsazení 1. řádku, pravítko - uložení dokumentu Počítačové sítě –úvodní část - lokální síť - globální síť – Internet - prohlížeč – Internet Explorer, ostatní prohlížeče - hypertextové odkazy - vyhledávací stránky, vyhledávání pomocí klíčových slov - stahování – obrázky Elektronická pošta program Microsoft Outlook – úvodní část - nový dopis, přečtení dopisu, odpověď - mazání nepotřebných zpráv - příloha - předat dál
6. ročník - styl Počítačové sítě – pokračování - uživatelský účet, heslo - Internet – vyhledávače (Seznam, Centrum, Google, Jyxo, Altavista) - vyhledávání na internetu - oblíbené stránky - organizace v oblíbených položkách - uložení stránky - otisk obrazovky Microsoft Outlook – pokračování - nový dopis, úprava textu - emailová adresa - kontakty - kalendář Důvěryhodnost zdroje (průřezové téma Mediální výchovy) Ochrana na internetu - anonymita při chatování - spamy - nakupování a placení po internetu
9. ročník – začátečníci duševnímu vlastnictví - copyright (autorské právo) - informační etika - právní ochrana software (vývoj právní ochrany v USA, právní ochrana v EU) - autorské smlouvy v softwarové praxi - opatření k zajištění hardware proti krádeži - opatření k zajištění dat a opatření proti infiltraci - opatření proti softwarovému pirátství - počítačové viry - ochrana proti počítačovým virům
9. ročník – pokročilí - efekty objektů – zvuk, časování, přechod mezi snímky - vlastní pozadí - hypertextové odkazy
5.5 PRVOUKA
5.5.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 5.5.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Prvouka obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si zde utváří prvotní ucelený obraz světa, učí se mu porozumět a vnímat základní vztahy ve společnosti. Jeho vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme; Lidé kolem nás; Lidé a čas; Rozmanitost přírody; Člověk a jeho zdraví. Vyučovací předmět Prvouka se vyučuje pouze na 1. stupni. 87
Cíle jsou naplňovány prostřednictvím vlastních zkušeností žáků. Učitel řídí vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a pozorování. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Poznávají sebe i své nejbližší okolí. Učí se vnímat krásy lidských výtvorů a přírodních jevů. Propojením této oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností pomáhá žákovi zvládat nové životní situace, upevňovat pracovní a režimové návyky. Na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí chápe organizaci života v rodině, ve škole, obci a ve společnosti. Různé činnosti a úkoly by měly probudit kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet vztah k naší zemi. Seznamují se s problémy, které provázejí soužití lidí, celé společnosti nebo i globální problémy. Žáci poznávají, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. Poznávají planetu Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé a neživé přírody. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat, hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. Dále poznávají člověka jako živou bytost, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a co je pro člověka vhodné či nevhodné. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech i o bezpečném chování v různých životních situacích. Učí se uvědomovat si svoji odpovědnost za své zdraví i za zdraví jiných lidí. Charakteristické pro výuku Prvouky je její prolínání s učivem ostatních předmětů. Právě toto prolínání témat dává možnost vytváření mnoha malých projektů, které výuku obohatí a učivo spojí se životem kolem dětí. Vyučovací předmět Prvouka disponuje touto časovou dotací: v 1. Ročníku – 1 hodina týdně 2. až 3. ročníku - 2 hodiny týdně Výuka Prvouky probíhá především ve třídě, ale také v terénu při vycházkách do přírody či prohlídkách obce, okolí, také při exkurzích, návštěvách výstav apod. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; psychohygiena. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VDO – občanská společnost a škola; občan, občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě – 3. ročník. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět; jsme Evropané. MKV – kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; princip sociálního smíru a solidarity – 3. ročník. EV – ekosystémy; základní podmínky života; lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí. MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.
88
5.5.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení umožňujeme žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie aj. dáváme žákům, pokud je to možné, vždy konkrétní názor předkládáme učivo s využitím co nejvíce smyslů využíváme žákovských zkušeností ve výuce upozorňujeme na využití vědomostí a dovedností v životě Kompetence k řešení problémů
zařazujeme metody, při kterých žáci sami docházejí k objevům, řešením a závěrům zadáváme problémové úkoly, klademe problémové otázky postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším
Kompetence komunikativní vedeme žáky k používání správné terminologie, ale přijímáme neodborně vyjádřené žákovské názory dáváme žákům prostor k vyjádření jejich názoru necháme žáky hovořit o pozorovaném jevu umožňujeme žákům klást otázky a tím žák přispívá k diskusi Kompetence sociální a personální zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci pracovat společně zajímáme se o náměty, názory a zkušenosti žáků umožňujeme žákům podílet se na vytváření pravidel pro práci v různě velkých skupinách vedeme žáky k respektování pravidel při práci ve skupině Kompetence občanské rozvíjíme u žáků ohleduplný vztah k přírodě vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování umožňujeme každému žákovi zažít úspěch vedeme žáky ke vzájemné pomoci vedeme žáky k zodpovědnosti za svá rozhodnutí
Kompetence pracovní umožňujeme žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat vedeme žáky ke správným a bezpečným způsobům užití pomůcek, vybavení rozvíjíme manuální zručnost při výrobě některých pomůcek, při experimentování vedeme žáka k zodpovědnému přístupu k výsledkům pracovní činnosti
5.5.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: 89
Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Skupinová práce - podíl na vykonané práci, spolupráce, komunikace. Samostatné práce žáků – testy, křížovky, doplňovačky, vyhledávání potřebných informací a zajímavostí v encyklopediích, na internetu aj. Analýza prací žáků – schopnost zpracovat dané téma jako výtvarné dílo apod. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, připravenost, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování. Vedení sešitu - správnost, úhlednost, přehlednost, čitelnost. Hodnocení individuálního pokroku – zlepšení (práce v hodině, písemné práce, vedení sešitu…). Domácí úkoly – včasné a správné plnění domácích úkolů. Příprava na výuku – nošení učebnic, sešitů a pomůcek, doplňování učiva z důvodu nepřítomnosti ve škole.
90
5.5.2 Vzdělávací obsah PRV – 1. stupeň
5.5.2.1 VÝSTUPY PRV 1. ročník MÍSTO, KDE ŽÍJEME Pojmenuje možná nebezpečí v nejbližším okolí místa svého bydliště. Rozlišuje sídla (město,obec), pojmenuje shody a rozdíly, všímá si změn v nejbližším okolí, obci a upozorňuje na ně. Pojmenuje v okolní krajině prvky, které vznikly pouze činností přírody a prvky, na kterých se podílel člověk. LIDÉ KOLEM NÁS Pojmenuje základní členy rodiny.
2. ročník
3. ročník
Orientuje se v jednoduchém plánu místa svého bydliště a popisuje možná nebezpečí v nejbližším okolí. Pojmenuje nejbližší okolní obce a města, pozoruje a pojmenuje změny v nejbližším okolí, obci.
Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí. Začlení svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci. Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost.
Vyhledá v okolní krajině přírodní a umělé prvky, hodnotí krajinu svého okolí, formuluje svůj estetický dojem. Pojmenuje základní příbuzenské vztahy v rodině, popíše roli členů rodiny.
Pojmenuje různé druhy povolání a pracovních činností. Pojmenuje různé typy nevhodného chování, navrhne způsob řešení konfliktů. LIDÉ A ČAS Orientuje se v údajích o částech dne, určuje čas v celých hodinách, odlišuje pracovní dny a dny volna, pojmenuje roční období, měsíce, dny v týdnu. Rozlišuje „staré“ a „nové“.
Objasní náplň práce různých povolání a pracovních činností. Chápe, že tolerance je důležitou součástí mezilidských vztahů.
Popíše typické symboly vánočních a velikonočních zvyků.
Uplatňuje elementární poznatky o sobě a členech své rodiny, řadí své příbuzné podle stáří.
ROZMANITOST PŘÍRODY Pozoruje a popíše viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích. Pojmenuje nejznámější rostliny a živočichy vyskytující se v obci a jejím okolí.
Popíše vlastnosti známých látek na
Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi.Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům Odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností. Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům.
Orientuje se v údajích (den, měsíc, roční období, rok), určuje přesný čas na klasickém i digitálním ciferníku.
Využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
Pojmenuje místní kulturní či historické památky.
Pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije. Uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost.
Jmenuje typické znaky jednotlivých ročních období. Určí nejznámější rostliny a živočichy podle některých částí (květ, plod, tvar hlavy, těla).
Určuje společné a rozdílné 91
Pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích. Roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě. Popíše nejznámější rostliny a živočichy. Provádí jednoduché pokusy u
1. ročník základě pozorování a pokusů.
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Pojmenuje základní hygienické a režimové návyky, činnosti upevňující a podporující zdraví; pojmenuje hlavní části lidského těla.
2. ročník vlastnosti známých látek na základě pozorování a pokusů.
3. ročník skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů.
Objasní význam dodržování základních hygienických a režimových návyků; pojmenuje některé zdravotně preventivní návyky, rozliší situace ohrožující zdraví. Vyjmenuje základní části těla, obličeje.
Uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví. Popíše stavbu lidského těla, pojmenuje nejdůležitější orgány. Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. - v modelové situaci použije správný způsob komunikace s operátory tísňové linky- dokáže použít krizovou linku a nezneužívá ji Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě. Uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu.
Vyjmenuje zásady bezpečného chování, v případě nebezpečí informuje dospělé osoby.
Popíše možná rizika vyplývající z nedodržování bezpečného chování - ví, kdy použít čísla tísňového volání – 112, 150, 155 a 158
Dokáže odmítnout nepříjemnou komunikaci; rozliší situace, kdy je potřeba vyhledat pomoc.
Navrhuje možná řešení co dělat v případě setkání s neznámými jedinci.
Vyjmenuje základní pravidla účastníků silničního provozu.
Objasní základní pravidla účastníků silničního provozu. Pojmenuje některé dopravní značky. Vysvětlí, jak se chovat v případě mimořádných událostí, objasní pojem evakuace. - vyhodnotí nebezpečí míst pro hru a trávení volného času (i konkrétních her a činností) a volí odpovídající způsoby ochrany(jednání, organizace, ochranné pomůcky)
Uvádí příklady situací, které lze považovat za mimořádné; chápe pojem evakuace. - určí vhodná místa pro hru a trávení volného času
92
Reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech. - v modelových situacích ohrožení bezpečí (neznámá místa, setkání s neznámými lidmi, kontakt se zvířaty, práce s elektronickými médii atd.) označí možná nebezpečí a diskutuje o účinných způsobech ochrany
5.5.2.2 UČIVO PRV 1. ročník –škola a její blízké okolí, cesta do školy, bezpečnost –pracovní návyky a vhodné chování ve škole i mimo školu –příroda na podzim v lese, v sadu, na zahradě a na poli –rodina a život v rodině –zima a zimní svátky, bezpečnost, živočichové a rostliny v zimě –člověk a péče o zdraví, základní hygienické návyky –zdravá výživa, režim dne –příroda, rostliny a živočichové na jaře –nejznámější ptáci a domácí zvířata –dny v týdnu, roční období, orientace v čase –nejznámější povolání a výrobky řemeslníků –dopravní výchova – bezpečnost – bezpečnost při hře –příroda v létě
2. ročník –škola a organizace školního života –cesta do školy – bezpečnost, dopravní výchova –tísňové volání –změny v přírodě na podzim, živočichové ve volné přírodě (využití učiva 1. r. a jeho rozšíření) –zelenina a její druhy –ovocné stromy a jejich plody –rodina, náš domov, obec, vlast –proměny přírody v zimě, zimní sporty –člověk, poučení o lidském těle, nemoc a úraz, první pomoc –potraviny a správná výživa –čas, orientace podle hodin, kalendářní rok –práce a volný čas –proměny přírody na jaře (rostliny, živočichové, květiny) –lesy jehličnaté, listnaté a smíšené – stromy ochrana přírody –proměny přírody v létě, u vody a ve vodě, vodní živočichové –situace ohrožující bezpečí
5.6 VLASTIVĚDA
5.6.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
93
3. ročník –domov, rodina, škola, obec –cesta do školy, dopravní výchova –orientace v místě bydliště: • světové strany • práce s jednoduchým plánem (začlenění obce do příslušného kraje) • seznámení s mapou –země, v níž žijeme: • krajina v místě bydliště • naše vlast – orientace v čase –věci a činnosti kolem nás: • lidská činnost • práce a volný čas • lidé a výrobky, technika –neživá příroda – látky a jejich vlastnosti: • vzduch • voda • slunce a země –živá příroda: • rostliny (druhy rostlin, části rostlin, plody) • živočichové • zkoumání přírody –rozmanitost přírody a její ochrana, základní ekologická výchova –člověk: • lidské tělo (růst a vývoj, stavba těla – kostra, svaly) • péče o zdraví (zdraví a výživa, sport a hry, první pomoc), volání tísňové linky - ohrožení bezpečí (neznámá místa, setkání s neznámými lidmi, kontakt se zvířaty, práce s elektronickými médii atd.)
5.6.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Vlastivěda obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a je tvořen z tematických okruhů Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás a Lidé a čas. Výuka vlastivědy navazuje na učivo prvouky. Vlastivěda zahrnuje učivo zeměpisné a dějepisné, poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i a poskytování první pomoci. Vyučovací předmět Vlastivěda se vyučuje pouze na 1. stupni. Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydliště a školy přecházejí žáci k zeměpisnému pozorování svého kraje, celé České republiky a Evropy. Poznávají sousední státy, jejich přírodní podmínky, hospodářskou a společenskou vyspělost. Vyhledávají na mapách významná evropská města a střediska cestovního ruchu a získávají základní poznatky o procesu sjednocování Evropy. Do zeměpisného učiva zařazujeme praktická cvičení jako např.: rozlišování zeměpisných značek, práce s kompasem, měřítkem mapy apod. Tyto činnosti připravují žáka na vyučování zeměpisu na 2. stupni i na využití zeměpisných poznatků v praktickém životě. Hlavní pomůckou při vyučování zeměpisného učiva je mapa. Využíváme každé příležitosti k tomu, abychom žáky postupně učili s mapou pracovat a orientovat se v ní. Žáci se učí rozlišovat na mapě nížiny, vysočiny, pohoří, vodstvo. Určují světové strany, vyhledávají řeky, města, určují vzájemnou polohu měst i jejich velikost, nadmořskou výšku hor. Popisují, kudy určitá řeka protéká, která města na řece leží, kam se řeka vlévá apod. V dějepisném učivu se žáci seznamují s významnými osobnostmi a historickými etapami našich národních dějin, učí se zařazovat hlavní události časově do staletí, osvojují si základní dějepisné pojmy související s uspořádáním společnosti. K přiblížení učiva pomáhají ilustrace, plánky, časové osy, stručné vyprávění určitých důležitých událostí z historie našeho národa. K pochopení časových souvislostí napomohou časové přímky rozdělené na stoleté úseky. Žáky nezahlcujeme letopočty. Využíváme zkušeností žáků z výletů po vlasti, dáváme žákům prostor, aby mohli o svých zážitcích vyprávět a svá vyprávění doplnit fotografiemi, videonahrávkami, ukázkami pohlednic a suvenýrů. V činnostní výuce vlastivědy uplatňujeme samostatné i skupinové práce žáků. Ve vhodně zvolených projektech žáci ztvárňují svoji představu o probíraném učivu. Další oblastí předmětu je poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení poznávání a, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech.
Při výuce také pomáhají mezipředmětové vztahy. S výukou přírodovědy propojujeme některá vlastivědná témata, např.: podnebí, půda a zemědělství, nerostné bohatství, ochrana přírody aj., dále jsou to např. vazby se čtením, výtvarnou výchovou, matematikou, pracovními činnostmi i hudební výchovou (žáci vytvářejí např. ilustrované historické příběhy, leporela, modely dobových předmětů a zbraní apod.). Vyučovací předmět Vlastivěda disponuje touto časovou dotací: ve 4. ročníku – 1,5 hodiny týdně v 5. ročníku – 2 hodiny týdně
94
Výuka Vlastivědy probíhá především ve třídě, ale také v terénu při vycházkách. Vhodně ji doplňují návštěvy planetária, muzeí, výstav, knihoven, významných historických míst a památek, zeměpisné nebo historické filmy a videoukázky. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VDO – občanská společnost a škola; občan, občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět; jsme Evropané. MKV – kulturní diference; etnický původ; princip sociálního smíru a solidarity. EV – ekosystémy; základní podmínky života; lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí. MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.
5.6.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení umožňujeme žákům používat vhodné učební pomůcky, mapy, atlasy, kompas, encyklopedie aj. vedeme žáky k vyhledávání informací z nejrůznějších zdrojů dáváme příležitost k využívání žákových zkušeností ve výuce Kompetence k řešení problémů
zařazujeme metody, při kterých žáci sami docházejí k objevům, řešením a závěrům klademe problémové otázky, zadáváme problémové úlohy necháváme žáky obhajovat jejich řešení, závěry, rozhodnutí
Kompetence komunikativní umožníme žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života podněcujeme žáky k argumentaci učíme žáky naslouchat, využívat možností o názorech diskutovat vedeme žáky k dodržování pravidel diskuse Kompetence sociální a personální zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci pracovat společně zajímáme se o náměty, názory a zkušenosti žáků vedeme žáky k vytvoření a respektování pravidel ve skupině učíme žáky vnímat potřeby druhých a přijímat jejich zkušenosti
95
Kompetence občanské vedeme žáky k posuzování a vyjádření svých vlastních pocitů rozvíjíme u žáka osobní vztah k prostoru, kde žije vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování vedeme žáky k uvědomování si svých práv Kompetence pracovní umožňujeme žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat vedeme žáky ke správným a bezpečným způsobům užití pomůcek, vybavení vedeme žáky k zodpovědnému přístupu k výsledkům pracovní činnosti
5.6.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Orientace na mapě – na mapě vyhledá a ukáže požadované údaje. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Skupinová práce - podíl na vykonané práci, spolupráce, komunikace. Samostatné práce žáků – testy, křížovky, doplňovačky, vyhledávání potřebných informací a zajímavostí v encyklopediích, na internetu aj. Analýza prací žáků – schopnost zpracovat dané téma jako referát, výtvarné dílo apod. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, připravenost, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování. Vedení sešitu - správnost, úhlednost, přehlednost, čitelnost. Hodnocení individuálního pokroku - zlepšení (práce v hodině, písemné práce, zpracování referátů, vedení sešitu…). Domácí úkoly – včasné a správné plnění domácích úkolů. Příprava na výuku - nošení učebnic, sešitů a pomůcek, doplňování učiva z důvodu nepřítomnosti ve škole.
96
5.6.2 Vzdělávací obsah VL – 1. stupeň
5.6.2.1 VÝSTUPY VL 4. ročník 5. ročník MÍSTO, KDE ŽIJEME Vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a Rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; sídlištích na mapách naší republiky. vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a Orientuje se ve značkách, grafice a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a vysvětlivkách na mapách ČR. polokoulí. Vyhledá ČR na mapě Evropy, na mapě ČR ukáže Čechy, Orientuje se ve značkách, grafice a Moravu a Slezsko. vysvětlivkách jednotlivých map. Na mapě ČR vyhledá významná města a pojmenuje Na mapě ukáže jednotlivé regiony ČR – Čechy (střední, jednotlivé regiony ČR. východní, západní, severní, jižní), Českomoravská Na mapě vyhledá, ukáže a pojmenuje vrchovina, Morava (severní, střední, jižní), Praha. nejvýznamnější řeky, přehrady, rybníky a jezera ČR. Podle mapy popíše povrch jednotlivých Na mapě vyhledá, ukáže a pojmenuje regionů, vyhledá řeky, přehrady, jezera, nejznámější pohoří a nejvyšší vrcholy ČR. významná města, údaje o přírodních podmínkách a Ukáže na mapě a vyjmenuje nejvýznamnější hospodářství. naleziště nerostných surovin, vysvětlí význam Podle mapy vyhledá a stručně charakterizuje sousední těžby pro člověka. státy ČR. Ukáže na mapě nejznámější oblasti pěstování Na mapě ukáže hranice Evropy, významná zemědělských plodin a některé plodiny vyjmenuje. města, hlavní ostrovy, poloostrovy, nížiny, horstva, řeky. Vyhledá na mapě některé státy EU a vyčte o nich z mapy základní údaje. Vyjmenuje jednotlivé kontinenty a oceány, ukáže je na mapě světa. Určí a vysvětlí polohu svého bydliště na mapě místní Určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu oblasti (Jihomoravský kraj). vzhledem ke krajině a státu. Pomocí map charakterizuje přírodní prvky svého okolí – Vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, povrch, podnebí, vodstvo. hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí Ukáže na regionální mapě významné zemědělské, jejich význam z hlediska přírodního, historického, průmyslové, rekreační a chráněné oblasti. politického, správního a vlastnického. Vyjmenuje výrobní podniky a služby v okolí. Určí světové strany na mapě (směrová Určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se růžice), v přírodě (kompas, buzola). podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě. Zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti Zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z z vlastních cest. vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích. Vysvětlí pojmy domov, národ, vlast, vlastenectví, cizina, Rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich stát, prezident, parlament, vláda, volby. zástupce, symboly našeho státu a jejich význam. Vyjmenuje a popíše státní symboly. LIDÉ KOLEM NÁS Stanovuje a dodržuje pravidla chování ve třídě, ve škole, Vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy respektuje pravidla soužití v obci, uvědomuje se možné mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve následky při porušování pravidel. škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci.
Dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky, Rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při obhájí při konkrétních činnostech svůj názor. konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky. Všímá si a popisuje nevhodné chování spolužáků a Rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už spoluobčanů, navrhuje opatření a řešení. tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy. 97
4. ročník 5. ročník objasní pojem obrana státu a uvede, které subjekty se vysvětlí členění ozbrojených sil České republiky, podílejí na obraně státu - uvede příklady použití ozbrojených sil České republiky objasní pojem ozbrojené síly České republiky a uvede, kdo je vrchním velitelem ozbrojených sil - uvede hlavní úkoly Armády České republiky, ČR, - pozná vojáka Armády České republiky a rozliší ho od příslušníka jiného ozbrojeného bezpečnostního nebo záchranného sboru.
Rozlišuje pojmy práce fyzická a duševní a chápe její důležitost pro společnost. Rozlišuje druhy zaměstnání a vysvětlí nutnost a potřebnost práce.
Popíše současný stav životního prostředí v obci a navrhuje možnosti zlepšení. - charakterizuje na příkladech rozdíly mezi drobným, závažným a život ohrožujícím zraněním - v modelových situacích ohrožení bezpečí v běžných situacích volí správné situace ochrany, přivolání pomoci i pomoci jiným - uvede přírodní jevy i jiné situace, které mohou ohrozit lidské zdraví a životy, vymezí (vybere z příkladů) vhodný způsob ochrany LIDÉ A ČAS Orientuje se v čase, rozumí dějinám jako časovému sledu událostí. Orientuje se na časové přímce. Pojmenuje některé důležité památky svého regionu. Rozeznává současné a minulé. Převypráví některé pověsti, báje, mýty spjaté s regionem. Popíše rozdílné způsoby bydlení, předměty denní potřeby z historického hlediska. Charakterizuje svými slovy některé významné osobnosti a události jednotlivých historických období. Vyjmenuje některé významné dny a státní svátky.
Orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích. Vysvětlí pojmy vlastnictví soukromé, veřejné, osobní, hmotný a nehmotný majetek. Odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy Poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce. - v modelové situaci určí život ohrožující zranění - v modelových situacích prokáže schopnost vhodně reagovat na pokyny dospělých a jednat v souladu s pravidly ochrany
Pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy. Vysvětlí pojmy letopočet, století, generace. Využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek. Rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik. Rozliší rozdíl mezi pověstí a historickou skutečností. Srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik. Vlastními slovy vyjádří proměny způsobu života z historického hlediska. Zařadí do příslušného období významné osobnosti, orientuje se v dějinách českého státu. Objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů.
98
5.6.2.2 UČIVO VL 4. ročník Místo, kde žijeme - zeměpisná část
5. ročník Místo, kde žijeme - zeměpisná část
- obec, místní krajina – poloha, minulost a současnost obce - naše vlast – domov, národ, státní zřízení a politický systém, státní správa, samospráva, státní symboly - okolní krajina - orientace v krajině, světové strany a jejich určování
- regiony ČR – Čechy (střední, východní, západní, severní, jižní), Českomoravská vrchovina, Morava (severní, střední, jižní), Praha - sousední státy ČR – Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko - Evropa a svět – kontinenty, evropské státy
- zásady pobytu v přírodě - regiony ČR – nejvýznamnější česká a moravská města a oblasti - vodstvo - hory a pohoří - surovinové zdroje, výroba, zemědělství, služby a obchod - počasí a podnebí ČR - mapy – grafika, vysvětlivky, druhy map, značky - ochrana přírody, chráněná území - cestujeme po naší vlasti, přírodní zajímavosti a národní kulturní památky Lidé kolem nás - rodina - příbuzenské vztahy - zaměstnání rodičů, práce - soužití lidí, principy demokracie - komunikace - základní globální problémy životního prostředí - kultura - , mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém - ohrožení bezpečí v běžných situacích, situace ochrany, přivolání pomoci i pomoci jiným - přírodní jevy i jiné situace, které mohou ohrozit lidské zdraví a život - obrana státu – odpovědnost za obranu státu, povinnost podílet se na obraně státu,ozbrojené síly České republiky a vrchní velitel ozbrojených sil České republiky,
- Evropská unie - Evropa – hranice Evropy, významná města, hlavní ostrovy, poloostrovy, nížiny, horstva, oceány, řeky - mapy – obsah, grafika, vysvětlivky - cestujeme po Evropě – přírodní zajímavosti, rekreace Lidé kolem nás - mezilidské vztahy, pomoc sociálně slabým - první pomoc - pravidla ochrany při mimořádných událostech, návykové látky a zdraví – návykové látky, hrací automaty a počítače, závislost,odmítání návykových látek, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií, označování nebezpečných látek; bezpečné chování v silničním - dopravní značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky), šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích právo a spravedlnost ozbrojené síly České republiky – členění ozbrojených sil a hlavní úkoly Armády České republiky,- voják Armády České republiky, uniformy, vojenská technika. - dětská práva, základní lidská práva - chování lidí, protiprávní jednání - vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, hmotný a nehmotný majetek, peníze - kultura - základní globální problémy – sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost, problémy životního prostředí
Lidé a čas – dějepisná část
rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti; hotovostní a bezhotovostní forma peněz, způsoby placení; banka jako správce peněz, úspory, půjčky
- časová osa, období před naším letopočtem, období našeho letopočtu
Lidé a čas – dějepisná část
- současnost a minulost v našem životě - regionální památky - báje, mýty, pověsti - české země v pravěku, doba kamenná, bronzová, železná - nejstarší osídlení naší vlasti, Slované, Velká Morava, husitské války, Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové - významné historické osobnosti -
- orientace v čase a časový řád - současnost a minulost v našem životě - regionální památky - báje, mýty, pověsti - dějiny českého národa – národní obrození, 1. světová válka a vznik ČSR, 2. světová válka, období totality, demokracie - významné historické osobnosti Jan Amos Komenský, Marie Terezie a Josef II., 99
4. ročník Cyril a Metoděj, kníže Václav, Přemysl Otakar II., Karel IV., Václav IV., Jan Hus, Jan Žižka
5. ročník F. Palacký, J. K. Tyl, K. H. Borovský, T. G. Masaryk
5.7 PŘÍRODOVĚDA
5.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.7.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Přírodověda obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví. Výuka přírodovědy navazuje na učivo prvouky. Přírodověda zahrnuje učivo přírodopisné, zeměpisné a fyzikální. Vyučovací předmět Přírodověda se vyučuje pouze na 1. stupni. Při poznávání přírody a jejich zákonitostí dochází žáci k poznání, že Země a život na ní tvoří celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje v rovnováze. Je třeba, aby si žáci uvědomili, že tuto rovnováhu může člověk svou činností snadno narušit, ale obvykle jen velmi obtížně obnovit. Učí se využívat svých poznatků, hodnotit svá pozorování a záznamy, hledat možnosti, jak i oni mohou přispět k zlepšení životního prostředí a k ochraně přírody. Významnou roli při činnostní výuce přírodovědy mají žákovské pokusy. S přírodninami, jejich vlastnostmi, se zákonitostmi přírody se žáci neseznamují jen při vyprávění nebo čtení, ale mají možnost je zkoumat více smysly a mnohé poznatky sami objevovat. Značný význam přitom má, když si žáci vedou o svých pozorováních a pokusech jednoduché záznamy, tj. nákresy, zápisy do tabulek, krátké popisy provedení, zápisy závěru, popřípadě i grafické záznamy. Provádění žákovských pokusů z přírodovědy a příprava pomůcek na tyto pokusy se uskutečňuje ve 4. ročníku a hlavně v 5. ročníku ve spojení s pracovními činnostmi. V hodinách přírodovědy žáci poznávají jevy živé i neživé přírody prostřednictvím pozorování skutečných přírodnin na vycházkách a výletech, dále pozorováním nákresů a obrázků v učebnici, prohlížením encyklopedií, za pomoci videotechniky, filmů, výstav aj. Učí se poznávat a rozlišovat přírodniny vyskytující se v jejich okolí. Mnoho přírodovědných poznatků je v tomto období pro žáky nových, dozvídají se o nich, ale podrobněji je budou probírat ve vyšších ročnících. V tomto období tak získávají žáci první představu o různorodosti živé a neživé přírody. Některá témata přírodovědného učiva jsou vhodná pro besedy vedené odborníkem. K náročnějším tématům je třeba přistupovat citlivě a přizpůsobovat je věku žáků. Týká se to např. besed o sexuální výchově, vlivu návykových látek na zdraví i besed o situacích hromadného ohrožení. Při přírodovědném vyučování se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy s výukou českého jazyka, matematiky, výtvarné i hudební výchovy, pracovních činností. Těchto možností využíváme při realizaci krátkodobých projektů. Vyučovací předmět Přírodověda disponuje touto časovou dotací: ve 4. ročníku – 1,5 hodiny týdně v 5. ročníku – 2 hodiny týdně
100
Výuka Přírodovědy probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce dále využíváme počítačové programy, internet, video, filmy, časopisy. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; psychohygiena. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VDO – občan, občanská společnost a stát. MKV – lidské vztahy. EV – ekosystémy; základní podmínky života; lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí.
5.7.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení umožňujeme žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie aj. pomáháme podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti vedeme žáky k vyhledávání informací z nejrůznějších zdrojů dáváme příležitost k využívání žákových zkušeností ve výuce Kompetence k řešení problémů
zařazujeme metody, při kterých žáci sami docházejí k objevům, řešením a závěrům klademe problémové otázky, zadáváme problémové úlohy vedeme žáky k formulování problému, navrhujeme řešení umožňujeme žákům, aby se na řešení podíleli
Kompetence komunikativní vedeme žáky k používání správné terminologie, ale přijímáme neodborně vyjádřené žákovské názory umožníme žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života podněcujeme žáky k argumentaci učíme žáky naslouchat, využívat možností o názorech diskutovat vedeme žáky k dodržování pravidel diskuse
Kompetence sociální a personální zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci pracovat společně zajímáme se o náměty, názory a zkušenosti žáků vedeme žáky k vytvoření a respektování pravidel ve skupině 101
vytváříme pozitivní klima ve třídě učíme žáky vnímat potřeby druhých a přijímat jejich zkušenosti
Kompetence občanské rozvíjíme u žáků ohleduplný vztah k přírodě vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování. umožňujeme každému žákovi zažít úspěch Kompetence pracovní umožňujeme žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat vedeme žáky ke správným a bezpečným způsobům užití pomůcek, vybavení, techniky necháváme žáky samostatně provádět pokusy
5.7.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Skupinová práce – podíl na vykonané práci, spolupráce, komunikace. Samostatné práce žáků – testy, křížovky, doplňovačky, vyhledávání potřebných informací a zajímavostí v encyklopediích, na internetu aj. Analýza prací žáků – schopnost zpracovat dané téma jako referát, výtvarné dílo apod. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, připravenost, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování. Vedení sešitu - správnost, úhlednost, přehlednost, čitelnost. Hodnocení individuálního pokroku – zlepšení (práce v hodině, písemné práce, zpracování referátů, vedení sešitu…). Domácí úkoly – včasné a správné plnění domácích úkolů. Příprava na výuku – nošení učebnic, sešitů a pomůcek, doplňování učiva z důvodu nepřítomnosti ve škole.
102
5.7.2 Vzdělávací obsah PŘV – 1. stupeň
5.7.2.1 VÝSTUPY PŘV 4. ročník Rozmanitost přírody Vysvětlí rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Popíše výskyt, vlastnosti a skupenství vody, oběh vody v přírodě a její význam pro život. Popíše vlastnosti, složení vzduchu a objasní jeho význam pro život. Rozpozná vybrané nerosty a horniny (žula, vápenec, čedič, pískovec, sůl kamenná, křemen).
Popíše některé změny, ke kterým dochází v přírodě v průběhu roku. Rozlišuje základní ekosystémy (les, pole, zahrada, louka, potok, rybník) a vymezí jejich charakteristiku (žijící organismy a vztahy mezi nimi).
Popíše základní projevy života (výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin) na konkrétních organismech. Rozlišuje kulturní a plané rostliny, některé keře, listnaté a jehličnaté stromy, jedovaté rostliny, léčivky a běžné plevele. Popíše stavbu těla zástupců bylin a dřevin a vysvětlí jejich význam pro člověka. Rozlišuje základní druhy hub (jedlé, nejedlé, jedovaté). U vybraných živočichů popíše stavbu těla, průběh a způsob života. Pracuje s atlasy rostlin, živočichů, hub a vyhledává informace v různých encyklopediích. Rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat. V rámci možností se aktivně zapojuje do aktivit, které mohou ochranu životního prostředí podporovat – např. třídění odpadů.
5. ročník Objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka. Vysvětlí důležitost základních podmínek pro život na Zemi. Vysvětlí důležitost rovnováhy v přírodě. Vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období. Objasní význam Slunce pro život na Zemi a popíše postavení Země ve vesmíru, vyjmenuje planety sluneční soustavy. Vysvětlí na základě poznatků o Zemi střídání dne a noci a střídání ročních období, ke znázornění používá glóbus. Vysvětlí pojmy počasí a podnebí. Zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí. Uvádí příklady organismů žijících v různých podnebných oblastech Evropy a světa. Vysvětlí význam společenství vytvořených člověkem – ZOO, botanické zahrady. Porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy. Rozdělí rostliny na výtrusné a semenné, živočichy na bezobratlé a obratlovce, svá určení zdůvodňuje.
Zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat. Uvede příklady zásad ochrany přírody a životního prostředí a používá je v praktickém životě. Vysvětlí pojem chráněné území a chování v něm. Vysvětlí význam jednoduchých strojů (nakloněná rovina, páka, kolo) pro člověka. Vysvětlí význam energie pro život a nutnost jejího šetření. 103
4. ročník
Založí jednoduchý pokus, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu. Na základě pokusů třídí látky, pozoruje jejich změny, skupenství a vlastnosti. Porovnává látky a měří jejich veličiny s praktickým užitím základních jednotek těchto veličin. Člověk a jeho zdraví Vysvětlí základní životní potřeby člověka a projevy života. Pojmenuje základní části lidského těla a nejdůležitější vnitřní orgány (plíce, srdce, mozek) a zná jejich funkci.
Sestaví jednoduchý návrh svého denního režimu.
Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své ani jiných lidí. Zná telefonní čísla odborných institucí poskytujících pomoc v nesnázích. Uplatňuje účelné způsoby v silničním provozu v roli chodce a cyklisty.
Popisuje některé možné způsoby odmítání cigaret, alkoholu aj. Chrání své zdraví dodržováním základních hygienických zásad. Uvede příklady zdravé stravy. Zdůvodní důležitost dodržování pitného a pohybového režimu pro zdraví člověka. Ošetří drobné poranění (odřeniny, krvácení z nosu, drobná řezná rána ap.). Vyjádří vlastními slovy význam rodiny a partnerství. Uplatňuje ohleduplné chování k osobám druhého pohlaví.
5. ročník Stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí. V modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit. Založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu. Provádí jednoduché pokusy s magnetem (přitažlivost, odpudivost), zdůvodní jeho postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu. Sestavuje záznam o pozorování. Využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života. Popíše základní stavbu a funkci lidského těla. Charakterizuje a vysvětlí základní funkce orgánových soustav. Jednoduchým způsobem popíše pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, vznik a vývoj lidského jedince. Rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození. Účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob. Uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události.vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista Rozliší krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání) a diskutuje o nich. Správně reaguje v modelových situacích simulujících mimořádné události a respektuje zásady jednání při takových situacích. Předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek. Uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou. Vysvětlí pojem zdravá výživa a porovnává rozdíly mezi stravovacími zvyklostmi v rodině a doporučenými zásadami zdravé výživy. Rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc Uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku. Vysvětlí pojmy partnerství a rodičovství. Popíše základní fyziologické změny v období dospívání. Rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už nemohou tolerovat.
104
5.7.2.2 UČIVO PŘV 4. ročník Rozmanitost přírody - látky a jejich vlastnosti – třídění, změny látek a skupenství, vlastnosti látek, měření veličin s praktickým využitím základních jednotek - voda, vzduch, půda - jednoduché pokusy s půdou, vodou, rostlinami - horniny a nerosty - živá příroda – rostliny, houby, živočichové - životní podmínky – znaky a projevy života, rozmanitost podmínek života na Zemi - základní přírodní společenstva – vzájemné vztahy mezi organismy, rovnováha v přírodě - ohleduplné chování k přírodě – ochrana životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů
5. ročník Rozmanitost přírody - vesmír a Země – sluneční soustava, planety,střídání dne a noci, roční období - rostliny, houby, živočichové – rozlišování organismů podle diakritických znaků - životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi, podnebné pásy, počasí a podnebí, společenstva vytvořená člověkem - rovnováha v přírodě - ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, živelné pohromy a ekologické katastrofy, člověk a technika, člověk a přírodní zdroje - jednoduché pokusy s magnetem
Člověk a jeho zdraví - lidské tělo – životní potřeby člověka, základní stavba a funkce lidského těla, vývoj jedince - péče o zdraví, zdravá výživa – denní režim, pitný a pohybový režim, zdravá strava, úrazy a poranění, první pomoc - partnerství, rodičovství - návykové látky a zdraví - osobní bezpečí – bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty - chování v mimořádných situacích
Člověk a jeho zdraví - lidské tělo – pohybová, dýchací, oběhová, trávicí, vylučovací a kožní soustava, smysly, růst a vývoj člověka - partnerství, rodičovství – biologické změny v dospívání, pravidla slušného chování - péče o zdraví, zdravá výživa, denní režim, úrazy a poranění - osobní bezpečí – bezpečné chování, krizové situace - návykové látky a zdraví - chování v mimořádných situacích
5.8 HUDEBNÍ VÝCHOVA
5.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.8.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Základním úkolem hudební výchovy je rozvoj hudebnosti dětí a podpora jejich schopnosti hudbu emocionálně prožít. Prostředkem je hudba, která je předmětem manipulace, experimentování, zdrojem objevování možností řešení hudebních problémů a podnětem k hudební hře. Hudební výchova se uskutečňuje prostřednictvím pěveckých, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností, které jsou vzájemně provázány a navzájem se doplňují. Například lidová písnička je dětmi osvojena, pak zpívána, hrána na hudební nástroje, instrumentálně doprovázena a pohybem vyjadřována její nálada. Podobně je tomu s hudební skladbou poslouchanou ze zvukového záznamu. Žáci zpívají její motivy, vytleskávají rytmus, stoupání a klesání melodie vyjadřují pohybem atd. Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků, intonační a rytmická výchova, zpěv písní jednohlasých i vícehlasých s doprovodem i bez doprovodu. 105
Obsahem Instrumentálních činností je postupné seznamování a ovládání hry na orffovské nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest, technika hry na tělo (tleskání, pleskání, luskání, podupy, poskoky, pohyby paží atd.), písně vyjádřené pohybem, lidové a společenské tance, taneční hry. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat. Hudební aktivitou, která je do určité míry předřazena ostatním, je zpěv. Zpěv by se neměl omezovat jen na hodiny hudební výchovy. Mel by prostupovat celým režimem školy, být oddechem, osvěžením a navozením dobré nálady v situacích, kdy výuka vázne. Učitel věnuje pozornost péči o hlas žáků, dbá, aby žáci zpívali lehce, bez křiku, ve vyvětrané místnosti, nezpívali dlouho ve vysoké nebo nízké hlasové poloze, nezpívali celou hodinu, poslouchali se navzájem. Hudba je osvojována při vyučování, návštěvou výchovných koncertů a různých hudebních vystoupení, na besedách o hudbě i samostatně v mimoškolních hudebních aktivitách. Žáci se o hudbě a svých zážitcích z ní učí hovořit. Používají při tom pojmy a hudebně naukové poznatky, které jsou vyvozovány ze znějící hudby a aplikovány ve všech hudebních aktivitách. Toto teoretické a biografické učivo má pouze podpůrný charakter, slouží k osvětlení hudebních problémů a rychlejší komunikaci mezi účastníky hudebních činností. Jejich znalost není předmětem klasifikace. Hudbu je možno spojovat s poezií, výtvarným dílem nebo vlastním pohybovým projevem žáků i při tělesné výchově. Hudební výchova se dá dobře propojovat i s výukou vlastivědy a zeměpisu (poznávání lidových písní z určité oblasti, poslechy ukázek hudby, které se vztahují k místu narození významného hudebního skladatele, k historickým událostem aj.), můžeme ji propojit i s výukou prvouky, přírodovědy a přírodopisu (je např. mnoho písní o květinách, zvířatech, o vodě, o lese aj.). Z hlediska textové složky písní a hudebních děl je vazba na český jazyk a literaturu. Z hlediska historického výkladu v oblasti poslechu hudby je vazba na dějepis a výtvarnou výchovu. Z hlediska hry na hudební nástroje a užití nosičů zvuku (v oblasti akustiky) je vazba na fyziku. Výuka Hudební výchovy probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně hudební výchovy (pokud není tato učebna využita jako kmenová třída). Ve výuce na 2. stupni dochází podle potřeb školy ke spojování žáků. Vyučovací předmět Hudební výchova disponuje touto časovou dotací: v 1. až 9. ročníku – 1 hodinu týdně Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; psychohygiena – 2. stupeň. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá – od 4.ročníku. MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – 2. stupeň; vnímání autora mediálních sdělení. 106
5.8.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení vedeme žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům v hudební oblasti a aby je uměli používat vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací ze světa hudby používáme vhodné učební pomůcky (zpěvníky, Orffovy rytmické nástroje, přehledy aj.) zohledňujeme rozdíly ve znalostech a nadání jednotlivých žáků Kompetence k řešení problémů
předkládáme žákům dostatečné množství hudebních prožitků vedeme žáky k tomu, aby si uvědomili, že různí lidé vnímají stejnou věc různě zadáváme problémové úkoly, klademe problémové otázky vybízíme žáky k hodnocení umění v hudební oblasti, vedeme je k tomu, aby svůj názor byli schopni obhájit
Kompetence komunikativní umožňujeme žákům vyjádření vlastních názorů, myšlenek a pocitů vedeme žáky k mimojazykovému vyjadřování (i s pomocí hudby) u žáků rozvíjíme schopnost vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitý estetický zážitek poskytujeme žákům dostatečný prostor k jejich vlastnímu kulturnímu uměleckému projevu zařazujeme diskusi, besedy na dané téma Kompetence sociální a personální zadáváme úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat vedeme žáky k tomu, aby brali ohled na druhé dodáváme žákům sebedůvěru vedeme žáky k dodržování pravidel Kompetence občanské vysvětlujeme žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví rozvíjíme u žáků pozitivní postoj k hudebním dílům, smysl pro kulturu a tvořivost vytváříme u žáků zásady chování na kulturních akcích aktivně zapojujeme žáky do kulturního dění (účast na kulturních akcích, soutěžích) Kompetence pracovní vedeme žáky formou skupinové a individuální práce ke správnému používání jednoduchých hudebních nástrojů vybízíme žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví rozvíjíme manuální zručnost při výrobě rytmických nástrojů
107
5.8.1.3 Kritéria hodnocení žáka Při hodnocení výsledků práce žáků v hudební výchově se přihlíží k aktivitě, s jakou se zapojují do různých činností ve výuce, ke snaze žáků spolupracovat s ostatními a nenarušovat práci v Hv. Žák je klasifikován za projevené dovednosti a snahu uspět v prováděných hudebních činnostech. Není vhodné provádět klasifikaci na základě testů, prověrek z hudební výchovy nebo zkoušení teorie. Tyto způsoby jsou jen doplňkové a orientační, jsou zpětnou vazbou pro učitele, co v těchto oblastech žáci zvládli. Hodnocení v hudební výchově má funkci motivační, informační, stimulující, povzbuzující, nikoliv postihující. Na rozpoznané individuální nedostatky žáků v intonaci či rytmu nereaguje učitel zdůrazněním těchto nedostatků, ale snaží se dát i těmto žákům prostor ke zpěvu ve skupinách, ke zpěvu s doprovodem. Tím umožní také těmto žákům příjemný prožitek ze zpěvu. Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, zapojování do činností ve výuce, dodržování stanovených pravidel, manipulace s rytmickými nástroji, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota, spolupráce, komunikace aj. Příprava na výuku - nošení pomůcek.
108
5.8.2 Vzdělávací obsah HV – 1. stupeň
5.8.2.1 VÝSTUPY HV 1. - 3. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem. Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře. Reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie. Rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby. Rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální.
4. - 5. ročník
ŠKOLNÍ VÝSTUPY Pracuje nejméně s 10 písněmi, nejméně se 4 poslechovými skladbami a nejméně 2 hudebně pohybovými hrami. Sluchově rozliší, pěvecky, instrumentálně i pohybově realizuje a slovně vyjádří hudební kontrasty. Při rytmizaci textů pracuje s čtvrťovými a osminovým hodnotami v 2/4, 3/4 a 4/4 taktu. Sluchově rozliší, pěvecky, instrumentálně i pohybově realizuje jednoduchou melodii a pohybově vyjádří její charakter. Rozlišuje charakter melodie (vzestupná, sestupná, lomená). Odlišuje hudbu určenou k slavnostním příležitostem od hudby populární.
Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti.
Realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not.
Využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní.
Rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby.
Vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace.
Rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrum, rytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny.
Ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace.
Pracuje nejméně s 10 písněmi (v durové i mollové tónině, nejméně s 8 poslechovými skladbami (v dur a moll) a nejméně s 4 hudebně pohybovými hrami. Kultivovaně zpívá, hraje doprovody písní na orffovské nástroje. Hudbu vyjadřuje pohybem. Při rytmizaci a melodizaci textů tvořivě obměňuje hudební modely v dur v rozsahu sexty. Pracuje s notovým záznamem. Chápe základní společenské funkce hudby. S porozuměním naslouchá hudbě a vytváří si o ní soudy.
109
5.8.2.2 UČIVO HV 1. ročník Vokální činnosti - otevírání úst, výslovnost - nádech, výdech - sjednocování hlasového rozsahu (c1 – a1) - tvoření hlavového tónu - melodická ozvěna (otázka a odpověď 5-3) - melodizace textu (jména, říkadla 5-6-53,5-4-3. 5-4-3-5, 5-6-5-4-3-2-1)
2. ročník -
-
-
-
Instrumentální činnosti - základy hry na dětské (orffovské) hudební nástroje - doprovody na rytmické nástroje (ve 2/4 a 3/4 taktu) - doprovody na melodické nástroje (prodleva, ostinato, dudácká kvinta)
3. ročník
vyrovnávání vokálů výslovnost koncovek hospodárné dýchání, frázování (fráze na jeden nádech) sjednocení hlasového rozsahu (c1 – c2) volný nástup 1. a 5. stupně hudební dialog (otázka, odpověď) melodizace textu (diatonické postupy v dur v rozsahu kvinty, využití durového trojzvuku 1-3-5)
-
využití 1. a 5. stupně při doprovodu (náznak T a D) hudební dialog (otázka, dopověď)
-
Hudebně pohybové činnosti - držení těla - chůze po s hudebním špičkách, doprovodem – poskok, krok, chůze výměnný krok (vpřed, vzad a - chůze ve 3/4 na místě) taktu (vpřed, - pomalý krok vzad a na místě) - běh ve 2/4 taktu - držení rukou:
-
-
dýchání (klidný nádech v pauze, rychlý vdech mezi frázemi) měkké nasazení pěvecké dělení slov sjednocování hlasového rozsahu (c1 – d2) průprava k dvojhlasu volný nástup 3. stupně v dur hudební hry s 6 tónovou durovou řadou a durovým a mollovým kvintakordem
4. ročník -
-
-
-
-
vázání tónů prodlužování výdechu sjednocování hlasového rozsahu (h–d2) počátky dvojhlasného zpěvu volný nástup spodního 5. stupně a 8. stupně zpěv české hymny hudební hry s 8 tónovou durovou řadou a 6 tónovou řadou mollovou. celý tón a půltón (volný nástup spodního 7. stupně)
5. ročník -
-
-
-
doprovody s použitím souzvuku dvou tónů (včetně nástrojů bicích)
-
-
-
-
třídobá chůze po kruhu dvoudobá chůze v průpletu taktování na dvě a na tři doby pohybové vyjádření 110
-
-
-
improvizace závětí k danému předvětí doprovod tónikou a dominantou doprovod snadných lidových písní
-
poskočný krok ve 2/4 taktu (např. hulán) kroky se zhoupnutím ve 3/4 taktu cvalový krok (využít např.
-
-
-
střídavý dech upevňování již osvojených pěveckých dovedností volné nástupy 2., 4., 6. a spodního 7. stupně příprava trojhlasu: pokusy o polyfonní zpěv (např. současně zpívat písně se stejným harmonickým půdorysem – Jede, jede poštovský panáček, Já do lesa nepojedu a Neviděli jste tu mé panenky), zpěv trojhlasého kánonu, epizodický trojhlas zpěv české hymny improvizace doprovodu tónikou a dominantou (spolu s nástroji bicími) doprovod písně s využitím předehry, mezihry, dohry
krajové tance (např. trnka) kultivované pohybové projevy odvozené ze současné populární hudby
1. ročník - hra na tělo: tleskání, pleskání, podupy ve 2/4 a 3/4 taktu - taneční hry: např. Zlatá brána (5-6-5-3) - ukolébavka, pochod Poslechové činnosti - rozlišování: zvuk-tón, lidské hlasy (mužský, ženský, dětský, mluvní a zpěvní) - klavír, housle, zobcová flétna, el. kytara, koncertní kytara a kontrabas - ukolébavka, pochod
2. ročník v bok, držení dvojic (postavení vedle sebe a proti sobě – za obě ruce rovně a zkřižmo) - mazurka
-
-
-
lidová píseň a píseň vytvořená skladatelem hudba vokální a instrumentální violoncello, trubka, klarinet, pozoun, velký buben poslech české hymny mazurka
3. ročník hudebního výrazu a nálady - polka
-
-
-
-
Hudební pojmy Rytmus, dynamika, tempo, takt: silněslabě, mírně-rázně, pomalu-rychle, ukončenost a neukončenost melodie, takt 2/4 a 3/4. Pojmy k osvojení: zvuk, tón. Řeč a zpěv. Hlas mužský, ženský a dětský. Tón hluboký a vysoký, silný a slabý, krátký a dlouhý. Pomalu a rychle. Píseň. Nástrojová skladba. Ukolébavka, pochod.
Rytmus, dynamika, tempo, takt: nota čtvrťová, osminová a půlová, pomlka čtvrťová, osminová a půlová, p – mf – f, zesilování, zeslabování, zrychlování a zpomalování. Pojmy k osvojení: piano, mezzoforte, forte, tón nižší a vyšší. Melodie stoupá a klesá. Píseň lidová a umělá. Kánon.
rozlišování hudby podle její společenské funkce (hudba k zábavě, slavnostní hudba) hudba k tanci dříve a dnes drobné skladby B. Smetany a A. Dvořáka (např. Luisina polka, Slavnostní pochod) epizody ze života skladatelů akordeon, lesní roh, malý bubínek, činely, basová kytara, syntetizátor polka
Rytmus, dynamika, tempo, takt: nota celá, pomlka celá. Živě, mírně. Notová osnova, G klíč, taktová čára. 4/4 takt. Noty: c1, d1, e1, f1, g1, a1. Pojmy k osvojení: dynamika, nota celá, pausa, notová osnova, houslový klíč, taktová čára, noty c1 – a1, akord durový, mollový, polka, B. Smetana a A. Dvořák.
111
4. ročník Boleslav, Boleslav) - pohybové vyjádření výrazu a nálady - menuet
-
-
-
-
-
píseň lyrická, žertovná zpěvní hlasy: soprán, alt, tenor, bas W. A. Mozart (např. Menuet) L. Janáček (např. Lašské tance -výběr) epizody ze života skladatelů rondo pikola, příčná flétna, hoboj, fagot, tuba menuet
5. ročník - pohybové vyjádření výrazu a nálady
-
-
-
-
-
Rytmus, dynamika, tempo, takt: nota osminová s tečkou, nota čtvrťová s tečkou, legato, staccato. 3/8 takt. Noty: h – d2. Pojmy k osvojení: legato, staccato, repetice, tónika, dominanta, píseň lyrická, píseň žertovní, dvojhlas, předvětí, závětí, W. A. Mozart, L. Janáček.
polyfonní hudba vokální, instrumentální J. S. Bach (krátké ukázky) epizody ze života skladatele Fr. Škroupa (okolnosti vzniku hymny) varhany, harfa lidová kapela, orchestr symfonický a jazzový nástrojová seskupení v rocku valčík skladby s jazzovými prvky
Rytmus, dynamika, tempo, takt: synkopa, triola, předtaktí, střídání taktů 2/4 a 3/4. Noty: h – g2. Pojmy k osvojení: synkopa, triola, stupnice, předznamenání (křížek. bé, odrážka), subdominanta, polyfonie, jazz, symfonický orchestr, dirigent, kapelník, sbormistr, J. S. Bach.
5.8.3 Vzdělávací obsah HV – 2. stupeň
5.8.3.1 VÝSTUPY HV 6. - 9. Ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách. Uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého. Reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace. Realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů. Rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu. Orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku. Zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami. Vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění.
ŠKOLNÍ VÝSTUPY 6. –7. ročník Pracuje nejméně s 10 písněmi, nejméně s 8 poslechovými skladbami a nejméně 4 hudebně pohybovými hrami. Obměňuje a tvoří jednoduché doprovody na orffovské hudební nástroje rytmické i melodické. Posuzuje kvalitu vokální reprodukce, nápaditost doprovodu. Pohybově vyjádří hudební náladu či rytmickou pulsaci osvojované písně. Při poslechu různých skladeb rozezná některé hudební nástroje a nástrojové skupiny. Orientuje se v základních výrazových prostředcích.
8. –9. Ročník Pracuje nejméně s 10 písněmi, nejméně s 8 poslechovými skladbami a nejméně 4 hudebně pohybovými hrami. Tvoří doprovody, předehry, mezihry a dohry na orffovské, případně i klasické hudební nástroje. Rozliší hudbu tzv. vážnou od populární. Formuluje své hodnotící soudy o hudbě. Pojmenuje hudební slohy a žánry (hudba gotiky, renesance, baroka, klasicismu, romantismu a 20. století, populární hudba 19. a 20. století, hudba jazzová, country and western, folková, rocková atp.). Tanečně se pohybuje v pravidelném 2/4 nebo 3/4 taktu (polka, valčík).
112
5.8.3.2 UČIVO HV 6. ročník Vokální činnosti - upevňování již osvojených pěveckých dovedností (nasazení tónu, dýchání, vokalizace, dělení slov, frázování) - intonační cvičení (vzestupná a sestupná řada tónů, intonace stupnic dur) - rozšiřování hlasového rozsahu s oporou o hlavový tón (h – e2) - jednohlasý a vícehlasý zpěv - lidový dvojhlas - vokální realizace hudebního výrazu vycházející z hudební a textové složky osvojované písně - osvojení nejméně 10 písní - osvojení české státní hymny
7. ročník -
-
-
-
-
8. ročník
upevňování již osvojených pěveckých dovedností (hlasových, rytmických i intonačních) rozšiřování hlasového rozsahu s ohledem na individuální předpoklady žáků terciové postupy v dur i moll střídavý půltón spodní a vrchní (např. d, cis, d; g, as, g) jednohlasý zpěv, volný dvojhlas dvojhlas případně trojhlas s polyfonním vedením hlasů (kánon, lidové písně s totožným harmonickým půdorysem) osvojení nejméně 10 písní
-
hra doprovodů (s předehrou, dohrou) na orffovské hudební nástroje hra jednoduchých skladbiček na orffovské hudební nástroje melodické rytmické hádanky, rytmické ozvěny, rytmická hra na tělo využití vyrobených netradičních nástrojů k vyjádření rytmu
-
-
-
-
-
9. ročník
upevňování již osvojených pěveckých dovedností (hlasových rytmických a intonačních) rozšiřování hlasového rozsahu s ohledem na fyziologické předpoklady žáků (mutace, poloha hlasu) postup chromatickým půltónem (např. f, fis, g; g, ges, f) jednohlasý a dvojhlasý zpěv, systematický postup k trojhlasu osvojení nejméně 10 písní
-
hra doprovodů (s předehrou, mezihrou a dohrou) na orffovské hudební nástroje využití zvukomalebných prvků k vyjádření nálady hra jednoduchých skladbiček na orffovské hudební nástroje melodické rytmické hádanky, rytmické ozvěny, rytmická hra na tělo
-
-
-
-
uplatňování již osvojených pěveckých dovedností (hlasových rytmických a intonačních) rozšiřování hlasového rozsahu s ohledem na mutační a pomutační stav žáků jednohlasý, dvojhlasý a trojhlasý zpěv osvojení nejméně 10 písní
Instrumentální činnosti -
-
-
hra doprovodů na orffovské hudební nástroje rytmické i melodické pokusy o improvizaci jednoduchých skladbiček na snadno ovladatelné hudební nástroje (bubny) rytmické hádanky, rytmické ozvěny, rytmická hra na tělo
-
-
-
-
-
-
-
113
-
-
-
hra doprovodů na orffovské a případně klasické hudební nástroje hra jednoduchých skladbiček na orffovské a případně klasické hudební nástroje i improvizovaně rytmické hádanky, rytmické ozvěny, rytmická hra na tělo využití předmětů denní potřeby k vyjádření rytmu
6. ročník
7. ročník
Poslechové činnosti - hudba, kterou posloucháme doma - poznávání hudebních nástrojů, jejich rozdělení do skupin (dechové, bicí, strunné) - hudba vokální (např. B. Smetana, Česká píseň; J. J. Ryba, Česká mše vánoční – výběr) a instrumentální (hymna; instrumentální pochod – např. Josef Suk, V nový život) - melodram, muzikál - opereta, opera - symfonie, koncert - poslech skladeb (G. F Händel, C. Monteverdi, W. A. Mozart, J. Haydn, L. van Beethoven, B. Smetana, A. Dvořák)
-
-
-
-
-
-
8. ročník
rozlišení zvuku trubky, flétny, houslí a varhan v proudu znějící hudby rozlišení komorního orchestru od zvuku symfonického orchestru české baroko česká hudební emigrace v období klasicismu český hudební romantismus hudba programní, symfonická báseň poslech skladeb (B. Smetana, A. Dvořák, L. van Beethoven, Michna z Otradovic, P.J. Vejvanovský, L. Dusík) epizody ze života vybraných skladatelů hudební osobnosti našeho regionu
-
pohybové vyjádření zvukové podoby hudby předbarokní, baroka a klasicismu pohybové vyjádření hudební nálady taktování ve 3/8 taktu taneční kroky (polka, valčík, mazurka) vlastní pohybové ztvárnění hudby (moderní tance)
-
-
-
-
-
-
-
-
9. ročník
barokní hudba v díle Bacha a Händela hudba světového klasicismu (Mozart, Beethoven) hudba světového romantismu (Chopin, Čajkovský, Wagner, Verdi) hudba populární, ovlivněná mimoevropskými kulturami, jazz, country, rock, reggae, trampská píseň hudební revue (divadlo SEMAFOR) písně Osvobozeného divadla (J. Ježek ….) populární hudba 80. a 90. let našeho století poslech skladeb výše uvedených skladatelů
-
pohybové vyjádření charakteru melodie (stoupající, klesající; plynulá, lomená) pohybové vyjádření hudební nálady taktování: legato, staccato základy tančení v páru (polka, valčík) vlastní pohybové ztvárnění hudby (pokus o vytvoření choreografie)
-
-
-
-
-
nejstarší hudební památky vývoj písně lidová píseň a její podoby (milostná, svatební, obřadní, robotní, zbojnická píseň, vojenská píseň, lidová balada) hudební formy baroka (oratorium, toccata, fuga) disko, rock folk, country poslech skladeb během ročníku v souvislosti s dobou jejich vzniku a epizodami ze života skladatelů vytváření vlastních soudů a preferencí hudba a film hudba a poezie hudba a pohyb hudební klip scénická hudba a filmová hudba hudební kýč
Hudebně pohybové činnosti -
-
-
pohybové vyjádření kontrastu v hudbě (dynamika, tempo, metrum) pohybové vyjádření rytmické pulsace osvojované písně dramatizace písní taktování ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu hudebně pohybové hry
-
-
-
-
-
114
-
-
-
lidový tanec (polka, valčík) a jeho tančení seznámení se s dalšími společenskými tanci taneční kroky k hudbě stylu disco a country tance v historickém vývoji opakování taktování vlastní pohybové ztvárnění hudby (vytvoření choreografie)
5.9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA
5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.9.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Ve výtvarné výchově žáci získávají praktické i teoretické poznatky o malbě, kresbě, grafických technikách, užitém umění, o práci s různými materiály, o modelování a prostorovém vytváření. Získávají představu o výtvarném umění, včetně umění užitého, lidového a o architektuře. Předmět vede žáky k nalézání krásy a estetických hodnot v přírodě i ve světě vytvořeném lidmi a ke schopnosti získaných poznatků a dovedností využívat ve svém životě. Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje na 1. i na 2. stupni. Cílem výtvarné výchovy je rozvíjet vkus žáků, jejich cit pro umění, jejich dovednost výtvarně se vyjadřovat. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Pro výtvarnou činnost je nepostradatelné příznivé a klidné prostředí zbavené strachu ze známky nebo výsměchu druhých. Úlohou učitele je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. Žáci mají možnost svůj výtvarný projev obhájit, vysvětlit spolužákům a vyslechnout jejich názory. Ve všech formách výtvarného projevu (v kresbě, malbě, grafice, modelování, prostorovém vytváření, v kombinovaných technikách …) se projevuje osobnost žáka, jeho cítění a chápání světa kolem sebe. K vytváření hlubšího vztahu k výtvarnému umění využíváme dle možností návštěvy výstav obrazů, loutek a maňásků, hraček, aj. Besedujeme nad knihami a jejich ilustracemi, seznamujeme žáky s významnými osobnostmi výtvarného umění jako např. Josef Lada, Ondřej Sekora, Helena Zmatlíková, Adolf Born,… K vycházkám v průběhu roku přidáváme prvky výtvarné výchovy, neboť při nich s žáky můžeme pozorovat např. výstavbu obce, významné stavby obce, úpravu domů a jejich okolí, získáváme spoustu námětů, zajímavostí, postřehů, nasbíráme materiály pro další práci. Výtvarná výchova souvisí s většinou vyučovacích předmětů, nejvíce však s pracovními činnostmi, prvoukou, přírodovědou, přírodopisem, matematikou, českým jazykem a literaturou a dějepisem. Vyučovací předmět Výtvarná výchova disponuje touto časovou dotací: v 1. až 3. ročníku – 1 hodinu týdně ve 4. a 5. ročníku – 2 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku – 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku – 1 hodinu týdně
115
Výtvarná výchova se realizuje v kmenových třídách, v odborné učebně výtvarné výchovy, mimo budovu školy (práce v plenéru), popřípadě v keramické dílně. Ve výuce na 2. stupni dochází podle potřeb školy ke spojování žáků 6. – 7. ročníku a 8. – 9. ročníku. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; kreativita. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá - od 4.ročníku. EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí. MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - 2. stupeň; vnímání autora mediálních sdělení; tvorba mediálního sdělení – od 5.ročníku.
5.9.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení nabízíme žákům různorodé výtvarné činnosti, jejichž poznávání vede k prohlubování jejich zájmu o výtvarnou tvorbu a umění vedeme žáky k samostatnému vyhledávání a třídění informací o umění a kultuře a tím rozšiřování jejich výtvarného a všeobecně kulturního rozhledu vedeme žáky k sebezdokonalování jejich výtvarných dovedností směřujeme žáky k samostatnému poznávání umění a kultury seznámíme žáky s obecně užívanými termíny používanými ve výtvarném umění zadáváme jednotlivé úkoly tak, aby si každý žák mohl sám zorganizovat vlastní činnost Kompetence k řešení problémů
předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů souvisejících s výběrem výtvarné techniky, materiálů a pomůcek zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů učíme žáky promyslet a naplánovat způsob řešení zadaného výtvarného problému vedeme žáky k tvořivému přístupu řešení výtvarných úkolů, k vytrvalosti a k originalitě umožňujeme žákům využívat získaná poznání při vlastní tvorbě
Kompetence komunikativní nabízíme žákům dostatek podnětů, na jejichž základě budou moci samostatně a kultivovaně formulovat a obhajovat své názory i názory jiných dohlížíme na dodržování etiky komunikace (naslouchání, respektování názorů, ...) umožňujeme žákům diskutovat o výtvarném umění Kompetence sociální a personální nabízíme žákům možnost práce ve skupině, týmu s jejich vrstevníky i s dospělými učíme žáky spolupracovat ve skupině a pozitivně ovlivňovat výsledky práce skupiny vedeme žáky k vytváření přátelské, tvůrčí atmosféry při práci v týmu 116
dodáváme žákům sebedůvěru, učíme je zhodnotit svoji práci i práci ostatních zohledňujeme rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků
Kompetence občanské učíme žáky ctít a respektovat názory jiných lidí, vážit si jejich práce a hodnot nabízíme žákům možnost prezentace výsledků své práce v prostorách školy vedeme žáky k lásce k našim tradicím, kulturnímu a historickému dědictví rozvíjíme u žáků pozitivní postoj k uměleckým dílům vedeme žáky k dodržování slušného chování na kulturních akcích Kompetence pracovní vedeme žáky ke správným způsobům užití materiálů, pomůcek, nástrojů a vybavení při práci s výtvarným materiálem vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel a bezpečnosti umožňujeme žákům volný přístup k pomůckám použitelným pro daný úkol požadujeme dodržování dohodnuté kvality a postupů
5.9.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Skupinová práce - podíl na vykonané práci, spolupráce, komunikace. Samostatné práce žáků – dokončení práce, pečlivost, dodržování stanovených postupů, práce s pomůckami, barvou aj. Analýza prací žáků – schopnost zpracovat dané téma, kvalita, vzhled, originalita, využití plochy výkresu aj. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj. Příprava na výuku - nošení pomůcek.
5.9.2 Vzdělávací obsah VV – 1. stupeň
5.9.2.1 VÝSTUPY VV 1. - 3. Ročník VÝSTUPY Z RVP ZV
4. - 5. ročník
117
1. - 3. Ročník Rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ. V tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace. Interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností. Vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky. Na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil.
4. - 5. ročník Při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) Užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model. Při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která má komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy. Nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě. Osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění). Porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace. Nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil.
ŠKOLNÍ VÝSTUPY - zvládne techniku malby vodovými barvami, temperami, suchým pastelem, voskovkami - míchá barvy, rozpíjí, zapouští je do mokrého podkladu - pro řešení plochy využívá barevných geometrických prvků - pomocí maket a stavebnic postaví jednoduchý prostorový útvar - používá různé druhy štětců dle potřeby - zvládne rozfoukávání barev - zvládne kresbu měkkým materiálem, dřívkem (špejlí), perem, měkkou tužkou, rudkou, uhlem - modeluje z plastelíny, moduritu, z hmoty - výtvarně zpracuje přírodní materiál nalepování, dotváření, tisk, otisk apod. - pozná známé ilustrace J. Lady - je schopný vyjádřit se o své práci - podílí se na dotváření prostředí, ve kterém žije, které je obklopuje, vystavuje své práce - spolupracuje na třídních projektech
-
118
zvládne malbu stěrkou, rozlévání barev a kombinaci různých technik barevně vyjádří své pocity rozliší teplé a studené barvy komunikuje o obsahu svých děl kresbou vystihne tvar, strukturu materiálu zvládne obtížnější práce s linií rozeznává grafické techniky zvládne koláž, frotáž zachytí postavu v v prostoru experimentuje s různými materiály k vytváření prostorových prací výtvarně zpracuje přírodní materiály nalepování, dotváření apod. pozná ilustrace známých českých ilustrátorů např. J. Lady, O. Sekory, H. Zmatlíkové a další vede dialog o výtvarné práci podílí se na dotváření prostředí, ve kterém žije, které je obklopuje, vystavuje své práce spolupracuje na třídních projektech
5.9.2.2 UČIVO VV 1. - 3. ročník – prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty) – námětové kreslení na základě vlastních prožitků dětí – poznávání základních barev a jejich různé užívání – kresby podnícené vyprávěním, četbou, vhodnou motivací ilustrující fantazii dítěte – kreslení podle představ – kresby a modely přírodnin vztahující se k učivu prvouky, kreslení podle skutečnosti, jehož hlavním účelem je vystižení tvaru a barvy – výtvarné dotváření přírodnin na základě představ dítěte – vytváření prostorových fantazií seskupováním a kombinováním přírodních i umělých materiálů, včetně materiálů netradičních – hry s barvou, poznávání vlastností barev, výtvarné využití vzniklých náhodností, které vzbuzují v dětech rozličné představy – hra s linií, vedení linie v různých materiálech – jednoduché dekorativní kreslení, otisky přírodních prvků na papír a do plastických materiálů – plastická a prostorová tvorba – spontánní hry s různými tvárnými materiály – prostorové hry se stavebnicovými prvky – seznamování se s významnými osobnostmi výtvarného umění jako např. Josef Lada
4.- 5. ročník – prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy) – námětové kreslení na základě vlastního prožitku – dětský příběh vyjádřený kresbou – pozorování přírodnin, rozlišování tvarů, barvy, struktury, jejich kombinace a výtvarné dotváření – využití barev základních i barev vzniklých mícháním, tvoření souladu dvou barev – pozorování tvarů užitkových předmětů a pokusy o výtvarné ztvárnění jejich obrysové linie – pozorování tvarů a poznávání funkcí různých předmětů, které člověk používá k práci, grafický záznam pohybu a zobrazení předmětu – rytmické řešení plochy s využitím různých prvků a střídání barev – členění plochy s použitím libovolných geometrických prvků, barevná kompozice – hračky v životě dětí, výtvarný návrh hračky, pokus o jeho výrobu – prostorová tvorba – formování, deformování materiálů, pokus o plastické komponování; – prostorové činnosti s dostupnými stavebními prvky (papírové krabičky) – kombinace prvků moderní techniky, návrhy, plány, … – seznamování se s významnými osobnostmi výtvarného umění jako např. Josef Lada, Ondřej Sekora, Helena Zmatlíková,…
Typy, druhy a formy činnosti ve výtvarné výchově, výtvarné techniky: – experimentování s barvami (míchání, zapouštění, překrývání) – využívání různých materiálů (přírodních, umělých, včetně odpadových), poznávání jejich vlastností, zpracování různými technikami – vyhledávání výrazných a zajímavých linií, tvarů, barev, struktur, jejich zaznamenávání (kresba, malba, otisk, frotáž, …) – výtvarné vyjádření zážitků, emocí, událostí (malba, kresba, linie, tvar) – experimentování s běžnými i netradičními nástroji a materiály (štětec, dřívko, rudka, uhel, tužka, fixa, ruka, prsty, papír, plasty) – výtvarné vnímání věcí, užitkových předmětů z hlediska funkce, tvaru, dekoru (kresba, vytrhávání z papíru, koláž) – využívání různých materiálů k výtvarnému prostorovému zpracování (modelína, keramická hlína, sádra, papír, přírodniny, plasty, textil, kůže – mísení, hnětení, lití, lepení, stříhání, navlékání) – seznamování s jednoduchými grafickými technikami (otisk, frotáž, tisk z koláže, vosková technika) – individuální i skupinová práce různými technikami s velkými formáty (balicí papír, velké formáty čtvrtek, chodník, …) – práce na třídních projektech, návrhy – výtvarně dramatické a komunikační hry (sochy, maňásci, …) – dotváření prostředí, ve kterém žijeme výtvarnými pracemi – vycházky s výtvarnými náměty (sběr materiálů, pozorování věcí, prvky staveb, práce v terénu) 119
5.9.3 Vzdělávací obsah VV – 2. stupeň
5.9.3.1 VÝSTUPY VV 6. - 9. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků. Užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie. Užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace. Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření. Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu. Interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků. Porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů. Ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci. ŠKOLNÍ VÝSTUPY 6. - 7. ročník - rozeznává a tvoří různé druhy linií a čar - používá různé materiály a techniky k zaznamenání čar a linií - zaznamená přírodní tvary i tvary předmětů pomocí kresby různými materiály - zachytí jednoduché příběhy, pohyb, vztahy pomocí linií a barev - rozliší základní druhy barev a použije je ve výtvarné praxi - kombinuje barvy na základě znalosti základních barevných vztahů - míchá sekundární barvy - využije různé působení barev a jejich kombinací - kombinuje malbu a jiné běžné i netradiční výtvarné techniky - používá různé typy písma - pojmenuje a rozezná běžné druhy užitého umění (keramika, sklo, textil, nábytek, umělecké kovářství) - vytváří, navrhuje nové tvary a podoby věcí běžně užívaných v našem životě - vytváří a navrhuje podobu a tvar fantastických strojů, věcí a vynálezů - vytváří trojrozměrné objekty na základě svého pozorování i fantazie a obrazotvornosti - používá a citlivě kombinuje různé běžně dostupné i netradiční materiály v prostorovém vytváření - přinese a použije různé zajímavé materiály vhodné k výtvarné tvorbě
-
120
8. - 9. ročník vytváří abstraktní kresby používá různé materiály a techniky k zaznamenání čar a linií kombinuje linie a plochu, dociluje různého působení jejich kombinací kombinuje linie a barevné plochy k vyjádření různých plošných barevných a světelných vztahů zaznamená přírodní prvky, věci, a jejich sestavy pomocí kresby různými materiály zaznamenává pohyb a akci pomocí jednoduchých kreseb zachytí jednoduché předměty v perspektivním zobrazení zachytí lidskou postavu a hlavu, dodrží základní zásady a principy zobrazení vytvoří ilustraci k literárnímu dílu dle vlastního výběru vyjadřuje pocity, nálady, emoce a představy na základě četby nebo poslechu literárního díla používá různé typy písma a porovnává jeho vlastnosti vytváří vlastní tvary písmen používá různé materiály vhodné k malbě a správně s nimi pracuje kombinuje malbu s jinými výtvarnými technikami míchá sekundární barvy a odhaduje výsledek jejich kombinací používá různé valéry barev a využívá je při malbě
-
6. - 9. ročník kombinuje vhodné materiály mezi sebou i s - používá barvu při tvorbě nezobrazujícího klasickými výtvarnými technikami (abstraktního) umění upravuje materiály do výtvarné podoby - navrhuje a vytváří reklamní plochy, plakáty, sestavuje zajímavé výtvarné objekty z poutače, loga nalezených materiálů - porovnává a obhajuje své názory na vkus a pozná základní druhy grafických technik nevkus v reklamní tvorbě vytvoří jednoduchou grafickou práci - pozná a rozliší grafické techniky pozná a popíše některé nejznámější příklady - aplikuje kresebné a malířské dovednosti v lidového umění zejména v našem regionu grafické tvorbě vytvoří práce inspirující se některými druhy - s pomocí učitele a spolužáků tiskne jednoduché lidového umění u nás i jiných národů grafické techniky upraví svoji fotografii v některém jednoduchém - vytváří trojrozměrné objekty na základě počítačovém programu pozorování přírodních tvarů i lidských výtvorů jednoduše popíše některá výtvarná díla - experimentuje s dostupnými materiály v prostorovém vytváření - vytváří výtvarnou značku, symbol, logo v jednoduchém grafickém programu - navrhuje a uskuteční výtvarné akce - pozná některá výtvarná díla
121
5.9.3.2 UČIVO VV -
-
6. - 9. Ročník prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty, světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy) výtvarné vyjádření věcí, pozorování barev, hmatové vnímání tvarů a materiálů, objevování přirozených vlastností a funkcí předmětů, vyjádření základních tvarových znaků, řešení barevných vztahů zobrazeného předmětu a prostředí malby vycházející z pozorované skutečnosti i z představ objevování a výtvarné sledování barevné proměnlivosti přírody, vystižení barev přírody - podzimu, zimy, jara, léta, rozkvetlých stromů a keřů, zrajícího ovoce, květinových záhonů, kytic aj. vyhledávání a objevování tvarově a barevně zajímavých přírodnin žáky, pozorování případných souměrností přírodnin (motýli, brouci, některé listy i plody) odlišování výtvorů přírody od lidských výtvorů, zaujímání svých vlastních estetických postojů sochařství a příroda - rozlišování tvarů přírodních a tvarů opracovaných člověkem, vyhledávání a pozorování soch v okolí (socha, sousoší, bysta, reliéf) vyjádření linie růstu při kresbě a malbě rostlin dotváření přírodnin na základě fantazie využívání výtvarného výrazu linie vytvořené různými nástroji v různých materiálech, uplatňování kontrastů tvarů a barev proměny a projevy energie v přírodě - zobrazování bouře, mlhy, mraků, blesků, sopek aj. rozmanitosti přírody - půda a život v ní, drahokamy, krápníkové jeskyně, zimní útvary aj. zpřesňování výtvarného vyjádření proporcí lidské postavy a hlavy zobrazování lidské postavy v pohybu různé textilní materiály (plátno, vlna, hedvábí), oděvní tvorba, móda současnosti, módní přehlídka pro určité příležitosti a pro všední den výtvarné ztvárňování pohádkových bytostí, využívání barevné i tvarové nadsázky řešení úkolů dekorativního charakteru v ploše, řazení prvků v tvarové i barevné kompozici, symetrická i asymetrická řešení využívání psaných, kreslených, stříhaných a vytrhávaných písmen jako dekorativního prvku, návrhy plakátů na školní akce pozorování estetické úrovně předmětů denní potřeby, vlastní návrhy a modely takových věcí vyhledávání zajímavých prvků architektury ve svém prostředí a v okolí školy zobrazování tvarů různými technikami prostorově, poznávání a vytváření reliéfů pozorování a výroba (i ve spojení s pracovními činnostmi) dekorativních věcí ke zkrášlení domácího i školního prostředí pozorování výtvarné úpravy dětských knih a učebnic, rozlišování kreseb významných ilustrátorů dětských knih, výstava oblíbených dětských ilustrátorů ilustrace svých knih poznávání různých způsobů malířského vyjadřování - figura, portrét, krajina, zátiší na příkladech konkrétních výtvarných děl zaměření se na krásy přírody a na vztah k životnímu prostředí tematické kresby a malby k významným událostem ve školním roce
Typy, druhy a formy činnosti ve výtvarné výchově, výtvarné techniky: – experimentování s barvami (míchání, zapouštění, překrývání) – využívání různých materiálů (přírodních, umělých, včetně odpadových), poznávání jejich vlastností, zpracování různými technikami – vyhledávání výrazných a zajímavých linií, tvarů, barev, struktur, jejich zaznamenávání (kresba, malba, otisk, frotáž, …) – výtvarné vyjádření zážitků, emocí, smyslových vjemů, myšlenek, událostí, pohybu (malba, kresba, linie, tvar, …) – experimentování s běžnými i netradičními nástroji a materiály (štětec, dřívko, rudka, uhel, tužka, fixa, ruka, prsty, provázek, papír, kůra, textilie, kůže, kovy, plasty, …) – výtvarné vnímání věcí, užitkových předmětů z hlediska funkce, tvaru, dekoru, …(kresba, vytrhávání 122
– – – – – – – –
6. - 9. Ročník z papíru, koláž, …) vytváření jednoduchých náčrtů, plánů, modelů využívání různých materiálů k výtvarnému prostorovému zpracování (modelína, keramická hlína, modurit, sádra, papír, přírodniny, plasty, textil, kůže – mísení, hnětení, lití, lepení, stříhání, navlékání) tvoření jednoduchými grafickými technikami (otisk, frotáž, tisk z koláže, kombinace technik) individuální i skupinová práce různými technikami s velkými formáty (balicí papír, velké formáty čtvrtek, chodník, …) práce na třídních projektech, návrhy, formy zpracování, volba techniky výtvarně dramatické a komunikační hry dotváření prostředí, ve kterém žijeme výtvarnými pracemi vycházky s výtvarnými náměty, pozorováním (sběr materiálů, pozorování věcí, prvky staveb, práce v terénu, …)
5.10 TĚLESNÁ VÝCHOVA
5.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.10.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a ze vzdělávacího oboru Tělesná výchova. Do tělesné výchovy je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Učivo je rozděleno do tematických celků (Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost v TV a sportu; Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení; Gymnastika; Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec; Úpoly; Atletika; Pohybové hry a netradiční pohybové činnosti; Sportovní hry; Plavání; Bruslení; Lyžování; Turistika a pobyt v přírodě). Tělesná výchova představuje nejdůležitější formu pohybového učení a pohybové kultivace žáků a je hlavním zdrojem poznatků a námětů pro zdravotní, rekreační i sportovní využití pohybu v režimu školy i mimo školu. Vyučovací předmět Tělesná výchova se vyučuje na 1. i na 2. stupni. V tělesné výchově žáci nacházejí prostor k osvojování nových pohybových dovedností, k ovládnutí a využívání různého sportovního náčiní a nářadí, k seznámení s návody pro pohybovou prevenci či korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení, stejně jako pro zdravý rozvoj tělesné zdatnosti a výkonnosti. Učí se uplatňovat osvojené pohybové dovednosti v různém prostředí a s různými účinky, zvykají si na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizační schopnosti i nutnou míru odpovědnosti za zdraví své i svých spolužáků. Hlavně však tělesná výchova umožňuje žákům poznat vlastní pohybové možnosti a přednosti i zdravotní a pohybová omezení, rozumět jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivně je využívat nebo cíleně ovlivňovat. Veškeré tělesné pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji žáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost, odvaha, schopnost respektovat pokyny, umět se podřídit kolektivu …). Neustále věnujeme patřičnou pozornost bezpečnosti při výuce Tv, průběžně opakujeme bezpečnostní pravidla, upozorňujeme na možnosti úrazů, snažíme se
123
vštípit pocit zodpovědnosti za své chování a svoji bezpečnost, pocit sounáležitosti a ohleduplnosti ke svým spolužákům. Tělesná výchova pěstuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec, aby se sport stal součástí jejich zdravého životního stylu. Systémem jednoduchých pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování tělesné zdatnosti a k správnému držení těla žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou pro ně z důvodu jejich oslabení nevhodné. Výuka Tělesné výchovy probíhá v prostorách určených pro výuku TV: tělocvična, školní hřiště, plavecký bazén, popřípadě místní sál Obecního úřadu. V hodinách se využívá různých metod a forem práce (základní a důležitou metodou je hra), používá se veškeré dostupné náčiní a nářadí. Na vyučovací hodiny TV se žáci převlékají do cvičebních úborů. Vyučovací předmět Tělesná výchova disponuje touto časovou dotací: v 1. až 9. ročníku – 2 hodiny týdně Hlavní organizační formou vyučovacího procesu je vyučovací hodina tělesné výchovy. Vyučovací hodiny tělesné výchovy se nespojují do dvouhodin, rovnoměrně se rozkládají do týdenního rozvrhu a to tak, že 1.–9. ročník má TV 2krát týdně po 1 hodině. Významné je propojování pohybových činností s dalšími oblastmi vzdělání, jako je hudební výchova (vnímání rytmu, tanec), prvouka, přírodověda, člověk a zdraví, přírodopis (lidské tělo, pravidla hygieny, základy první pomoci, poznávání a ochrana přírody, dopravní kázeň), vlastivěda a zeměpis (orientace a práce s mapou, buzolou), matematika, fyzika (měření času, délky) aj. Vedlejší organizační formou vyučovacího procesu jsou tělovýchovné chvilky, pohybové hry, taneční prvky, které je vhodné vkládat do vyučovacích hodin ostatních předmětů. Tělovýchovné chvilky se zařazují, když se u žáků začne projevovat únava. Jejich programem jsou koordinační, vyrovnávací i kondiční cviky, které žák zná z výuky TV v daném ročníku. Do výuky každoročně zařazujeme kurz plavání, který je pro 2. a 3. ročník povinný, ostatní ročníky 1. stupně se účastní kurzu dle zájmu. Na 2. stupni je zařazován kurz lyžařský, obvykle 1krát za 2 roky. Tematické celky, vyžadující zvláštní klimatické podmínky (lyžování, bruslení, turistika a pobyt v přírodě), jsou do výuky řazeny v případě vhodného počasí. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; psychohygiena. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá – 4. a 5. ročník; objevujeme Evropu a svět – 2. stupeň.
124
5.10.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení
nabízíme žákům řadu aktivačních situací, které jim umožní seznámení a osvojení si nových pohybových dovedností a základního tělocvičného názvosloví vedeme žáky k poznávání účinku konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu umožňujeme žákům, aby se naučili hodnotit své činnosti nebo výkony a úroveň své zdatnosti nabízíme dostatek informačních zdrojů s tematikou kladného vlivu pohybu na lidské zdraví a vedeme žáky k jejich každodennímu využívání
Kompetence k řešení problémů
vedeme žáky k tomu, aby se naučili uplatňovat zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátně reagovat v situaci úrazu, řešit problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním nářadím a náčiním navozujeme řadu situací pro přemýšlení o problému při ovládnutí cviku, sportovního prvku vedeme žáky k tomu, aby získané poznatky a dovednosti uměli tvořivým způsobem použít předkládáme žákům podněty k samostatnému uvažování a řešení otázek souvisejících se zdravím a rozvojem člověka
Kompetence komunikativní
vedeme žáky ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích učíme žáky reagovat na základní povely a pohyby, vedeme je k jejich samostatnému užívání učíme žáky, aby si uměli sami zorganizovat jednoduché pohybové soutěže, činnosti vedeme žáky k formování vlastních názorů na problematiku vlivu pohybové aktivity na lidské zdraví a náplně volného času
Kompetence sociální a personální
vedeme žáky k jednání v duchu fair play - dodržování pravidel, zvládnutí pohybových činností ve skupině, respektování opačného pohlaví i každého jedince vytváříme řadu situací, při kterých ukazujeme potřebu spolupráce v týmu, umožňujeme každému zažít úspěch upevňujeme charakterové vlastnosti žáků, rozvíjíme sociální vztahy
Kompetence občanské 125
podporujeme aktivní sportování vedeme žáky k tomu, aby projevovali přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti rozvíjíme u žáků smysl pro zodpovědnost při reprezentaci školy ve sportovních soutěžích
Kompetence pracovní
seznamujeme žáky se správným užíváním jednotlivých tělocvičných nářadí a náčiní vedeme žáky k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech vysvětlujeme nutnost ochrany zdraví svého i druhých učíme žáky vhodně se připravit na sportovní výkony – zvolit vhodnou obuv, vhodné oblečení (sepnout vlasy, odložit hodinky a jiné cennosti …)
5.10.1.3 Kritéria hodnocení žáka Tělesná výchova je předmět, kde je nutný diferencovaný přístup k žákům podle jejich momentální tělesné zdatnosti. Proto citlivě hodnotíme každého žáka, vzhledem k jeho individuálním možnostem a předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit. Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, zapojení do pohybových činností, týmová spolupráce, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, jednání v duchu fairplay, dodržování pravidel bezpečnosti, kultivované vystupování, slušné vyjadřování, snaha, ochota, pomoc slabším aj. Příprava na výuku – nošení cvičebního úboru a vhodné obuvi.
126
5.10.2 Vzdělávací obsah TV – 1. stupeň
5.10.2.1 VÝSTUPY TV 1. - 3. Ročník VÝSTUPY Z RVP ZV TĚLESNÁ VÝCHOVA spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorách školy reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách a pracovních činnostech; zaujímá správné základní cvičební polohy zvládá jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením
4. - 5. ročník TĚLESNÁ VÝCHOVA se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo svalovým oslabením zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her uplatňuje pravidla hygieny a bezpeč. chování v běžném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu žáků jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohyb.činnosti jedná v duchu fair-play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu organizuje nenáročné pohyb.činnosti a soutěže na úrovni třídy změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky se orientuje v informačních zdrojích o pohyb.aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště, samostatně získá potřebné informace ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA zařazuje pravidelně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování zvládá základní techniku speciálních cvičení; koriguje techniku cvičení podle obrazu v zrcadle, podle pokynů učitele upozorní samostatně na činnosti (prostředí), které jsou v rozporu s jeho oslabením
ŠKOLNÍ VÝSTUPY
127
1. - 3. Ročník - zná základní pravidla chování při TV a sportu a řídí se jimi (za pomoci učitele) - reaguje na základní pokyny, signály a gesta učitele - samostatně se převleče do cvičebního úboru a umyje se - ošetří drobná poranění a přivolá pomoc - dodržuje zásady správného sezení, držení těla ve stoji, dýchání - pojmenuje základní gymnastické nářadí a náčiní - provede kotoul vpřed, prosté skoky snožmo z trampolínky a zvládá základy gymnastického odrazu - pojmenuje konkrétní osvojované tance - vyjádří jednoduchou melodii, rytmus a hlasitost doprovodu pohybem - zatancuje 2–3 základní tanečky založené na taneční chůzi a běhu - pojmenuje základní atletické disciplíny - za pomoci učitele dodržuje základní pravidla bezpečnosti při atletických činnostech - zvládá základní techniku běhu, skoku do dálky a hodu míčkem - zapojuje se do pohybových her - k pohybové hře využívá i jiné předměty než tělocvičné náčiní - pojmenuje používané náčiní a nejznámější sportovní hry - zvládá základní způsoby házení a chytání míče - pojmenuje základní činnosti spojené s plaváním - za pomoci učitele dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti při plavání - zvládá jeden plavecký styl, uplave 100– 200 m, nebojí se vody, dovede reagovat na překážku v cestě (plavce) a dosáhne břehu z kteréhokoli místa v bazénu
4. - 5. ročník - dodržuje základní pravidla chování při TV a sportu - za pomoci učitele uplatňuje zásady fair-play chování - ošetří i větší poranění a přivolá lékaře - zná základní nevhodné činnosti, které ohrožují jeho zdraví - zná několik základních cviků z každé osvojované oblasti - soustředí se na správné a přesné provedení pohybu - provede kotoul vpřed, kotoul vzad a stoj na rukou (s dopomocí) - provede roznožku přes nářadí odpovídající výšky - pojmenuje některé základní lidové a umělé tance - pozná správný a nezvládnutý pohyb - pohybem vyjadřuje výrazně rytmický a melodický doprovod - zatancuje 2– 3 základní tanečky založené na kroku poskočném, přísunném, přeměnném - dodržuje základní pravidla bezpečnosti při atletických činnostech - aktivně užívá základní osvojované pojmy - změří a zaznamená základní údaje o pohybových výkonech - zvládá základní techniku skoku do výšky - upraví doskočiště, připraví start běhu (čára, bloky) a vydá povely pro start - zná minimálně 10–20 různých pohybových her - samostatně vytváří pohybové hry, hledá varianty známých her - pohybově vyjádří předmět, bytost, zvíře, tvar, náladu - pro pohybovou hru si vytvoří nové náčiní (samostatně nebo s pomocí rodiny, učitele) - zvládá konkrétní hry se zjednodušenými pravidly - chápe základní role a hráčské funkce v družstvu a dodržuje je v utkání (za pomoci učitele)
128
5.10.2.2 UČIVO TV 1. - 3. ročník 4.- 5. Ročník Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost v TV a sportu: (osvojování poznatků je spojováno důsledně s praktickými pohybovými činnostmi) význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu různé funkce pohybu ve zdravém životním stylu žáka (rozvoj zdatnosti, kompenzace jednostranného zatížení, vyrovnávání oslabení) preventivní význam zdravotně zaměřených činností význam přípravy organismu před cvičením příležitosti pro TV a sport ve škole a mimo školu vhodné a nevhodné prostředí pro TV a sport, vhodné a nevhodné pohybové činnosti základní pojmy (terminologie) spojené s osvojovanými činnostmi, cvičebními prostory a základní pojmy (terminologie) spojené s novými vybavením pohybovými činnostmi a prostředím smluvené povely, signály, znamení, gesta aj. osobní hygiena při různých pohybových aktivitách prostředky komunikace při TV a sportu bezpečný pohyb a chování i v méně známých základní zásady bezpečného pohybu a chování při prostorech, jednání fair-play TV a sportu základní zdroje informací o TV a sportu (časopisy, sledování školních informací o tělesné výchově a knihy, televize, rozhlas aj.) sportu škodlivý vliv kouření, pití alkoholu a požívání drog na zdraví a pohybovou výkonnost V návaznosti na jiné předměty: základní organizační činnosti na smluvené povely, V návaznosti na jiné předměty: signály (zaujímání a změny míst ap.) organizace některých činností a soutěží, příprava a úklid nářadí a náčiní rozhodování příprava pro pohybovou činnost (oblečení, obutí sledování základních výkonů a jejich záznam atd.) cvičení v nástupovém a pochodovém tvaru pravidelné mytí po pohybových aktivitách základní údržba náčiní a některých částí sportovišť bezpečný pohyb a bezpečné chování ve známých hygiena při dalších pohybových aktivitách prostorech (plavání, turistika) první pomoc při drobných poraněních, přivolání ošetření větších poranění, přivolání lékaře pomoci ekologické chování při TV a sportu v přírodě Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení: základní pojmy spojené s jednotlivými druhy cvičení, osvojovanými činnostmi, základními polohami a pohyby (postupně se rozvíjí podle úrovně žáků) základní význam jednotlivých druhů cvičení a jejich použití v denním režimu správné držení těla při práci vsedě, vstoje, při zvedání břemen atd. význam soustředění při cvičení příprava organismu pro různé pohybové činnosti (samostatně s pomocí učitele) konkrétní účinky jednotlivých druhů cvičení základní technika jednotlivých cviků vhodné podmínky pro jednotlivé druhy cvičení (ve škole, doma) základní způsoby kontroly jednotlivých cvičení (zrcadlo, spolužák, pocity atd.) V návaznosti na vědomosti a dovednosti osvojené v jiných předmětech: protahovací a napínací (strečinková) cvičení (volená podle účelu následné nebo předchozí činnosti a pohybové úrovně žáků) rychlostně silová cvičení po dobu 5–15 minut s maximální intenzitou s intervaly odpočinku kolem 2 minut vytrvalostní cvičení po dobu nad 10 –15 minut mírnou intenzitou cvičení pro rozvoj kloubní pohyblivosti a pohybové obratnosti cvičení dechová cvičení kompenzační (po statické práci vsedě, vstoje a po jiné jednostranné zátěži) cvičení pro správné držení těla v různých polohách (pracovních a cvičebních) cvičení vyrovnávací – korektivní (podle úrovně oslabení nebo ohrožení jednotlivých žáků) psychomotorická cvičení cvičení motivační, tvořivá, dobrodružná, napodobivá aj. náměty pro cvičení v jiných předmětech 129
1. - 3. ročník 4.- 5. Ročník cvičení pro přípravu organismu před různými druhy pohybových činností cvičení pro "každý den" (podle věku žáků) Gymnastika: pojmy: základní cvičební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného nářadí a náčiní vhodné oblečení pro gymnastiku základní bezpečnostní pravidla při gymnastickém cvičení gymnastické držení těla průpravná gymnastická cvičení Akrobacie
pojmy: základní cvičební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného nářadí a náčiní (aktivně) základní záchrana a dopomoc při gymnastickém cvičení průpravná cvičení pro ovlivňování, pohyblivosti, obratnosti, síly, rychlosti a koordinace pohybů atd. (s širším spektrem náčiní) Akrobacie kotoul vpřed a jeho modifikace kotoul vzad a jeho modifikace průpravná cvičení pro zvládnutí stoje na rukou stoj na rukou (s dopomocí) akrobatické kombinace
průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu vpřed, kotoul vpřed průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu vzad, kotoul vzad Přeskok průpravná cvičení pro nácvik gymnastického odrazu z trampolínky skoky prosté odrazem snožmo z trampolínky výskok do vzporu dřepmo na sníženou švédskou bednu odrazem z trampolínky
Přeskok průpravná cvičení pro nácvik gymnastického odrazu z můstku přeskok 2– 4 dílů bedny odrazem z trampolínky roznožka přes kozu našíř odrazem z můstku, trampolínky
Kladinka chůze s dopomocí
Kladinka
chůze bez dopomoci Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec: základní pojmy spojené s hudebním a rytmickým doprovodem, osvojovanými prvky a používaným náčiním vhodné oblečení a obutí pro tanec a gymnastické činnosti s hudbou zásady bezpečnosti při gymnastických činnostech s hudbou a tanci základní estetický pohyb těla a jeho částí (chůze, běh, poskoky, obraty, pohyby různých částí těla) rytmizovaný pohyb nápodoba pohybem tvořivé vyjádření rytmu a melodie pohybem tance založené na taneční chůzi a běhu (klusu)
názvy základních lidových a umělých tanců základní hudebně pohybové vztahy (rytmus, tempo, takt, melodie) držení partnerů při různých tancích vzájemné chování při tanci základy estetického pohybu těla a jeho částí v různých polohách změny poloh, obměny tempa a rytmu základy cvičení s náčiním (šátek, míč aj.) při hudebním nebo rytmickém doprovodu základní taneční krok 2/4, 3/4 základní tance založené na kroku poskočném, přísunném, přeměnném
Úpoly (v rámci témat "Pohybové hry" a Průpravná kondiční cvičení, je možné zařazovat průpravné přetahy a přetlaky). Atletika: pojmy: základní pojmy týkající se běhů, skoků a hodů zjednodušené startovní povely a signály vhodné oblečení pro atletické činnosti základy bezpečnosti při atletických činnostech průpravná cvičení pro ovlivňování běžecké rychlosti, běžecké vytrvalosti, odrazové síly a obratnosti
pojmy: základní disciplíny, názvy částí atletického hřiště, pomůcky pro měření výkonů, úpravu doskočiště základy techniky běhů, skoků a hodů startovní povely základní způsoby měření a zaznamenávání výkonů průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti Běh
Běh
běžecká abeceda 130
1. - 3. ročník rychlý běh na 20 až 60 m motivovaný běh v terénu až do 10 minut (běh prokládaný chůzí, souvislý běh podle úrovně žáků) základy nízkého a polovysokého startu
4.- 5. Ročník rychlý běh do 60 m vytrvalý běh do 1000 m na dráze (technika běhu) běh v terénu až do 15 minut nízký start (na povel) i z bloků, polovysoký start Skok
Skok
skok do dálky z rozběhu - postupně odraz z břevna (5 až 7 dvojkroků) skok do výšky (skrčný, střižný) z krátkého rozběhu
skok do dálky z rozběhu - odraz z pásma širokého 50 cm (ze 3 až 4 dvojkroků) spojení rozběhu s odrazem Hod
Hod
hod míčkem z místa, chůze
hod míčkem z rozběhu
Pohybové hry a netradiční pohybové činnosti: základní pojmy související s osvojovanými hrami a používaným náčiním základní organizační povely pro realizaci her základní pravidla osvojovaných her variace her jednoho druhu využití přírodního prostředí pro pohybové hry využití netradičního náčiní a náměty na přípravu vlastního náčiní bezpečnost při různých druzích her a v různých podmínkách pohybové hry pro osvojování různých způsobů lokomoce pohybové hry pro manipulaci s různým náčiním (podle vyspělosti žáků) pohybové hry pro ovlivňování kondičních a koordinačních předpokladů pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností (jako součást jednotlivých témat) pohybové hry soutěživé a bojové (podle vyspělosti žáků) pohybové hry pro rozvoj pohybové představivosti a tvořivosti (na základě pohádek, vyprávění, pojmů, pocitů, představ) pohybové hry kontaktní (pro prociťování vzájemné energie, blízkosti) pohybové hry se specifickým účinkem (vyrovnávacím, relaxačním, motivačním aj.) Sportovní hry (učivo je využíváno jako součást témat "Průpravná, kondiční cvičení" a "Pohybové hry"): základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi, náčiním, oblečením pro sportovní hry a částmi sportovního hřiště základní sportovní hry základy bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách držení míče jednoruč a obouruč manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti (na místě a v pohybu, vyvolenou i opačnou rukou, nohou) základní přihrávky rukou a nohou (vyvolenou i opačnou)
základní pojmy osvojovaných činností, základní označení a vybavení hřišť, pravidla zjednodušených sportovních her (miniher) základní spolupráce ve hře základní organizace utkání - losování, zahájení, počítání skóre, ukončení utkání vhodné obutí a oblečení pro sportovní hry průpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel (minifotbal, minibasketbal, vybíjená, přehazovaná) udržet míč pod kontrolou družstva, dopravit míč z obranné poloviny na útočnou a zakončit střelbou, řešit situaci jeden proti jednomu přihrávka jednoruč a obouruč (vrchní, trčením), přihrávka vnitřním nártem (po zemi, obloukem) pohyb s míčem a bez míče, zastavení chytání míče jednoruč a obouruč, tlumení míče vnitřní stranou nohy vedení míče (driblinkem, nohou) střelba jednoruč a obouruč na koš, střelba jednoruč ze země na branku, střelba vnitřním nártem na branku (z místa i z pohybu, vyvolenou rukou, nohou)
Plavání: pojmy: osvojované činnosti, názvy částí areálu a vybavení bazénu, smluvené signály pro dorozumívání v 131
1. - 3. ročník 4.- 5. Ročník prostředí bazénu základní hygiena při plaveckém výcviku zásady bezpečnosti při plavání a při pohybu v areálu bazénu nebezpečí při plavání na volné vodě, základní zásady záchrany tonoucího (přivolání pomoci) průpravná cvičení na suchu průpravná cvičení pro seznámení s vodou, pro orientaci ve vodě a pod vodou, pro osvojení plaveckých dovedností splývání, dýchání do vody pády a skoky do vody z nízkých poloh jeden plavecký způsob (z výběru prsa, znak, kraul), plavání úseků od 10 m do 100 m Bruslení (o zařazení tohoto tematického celku do výuky rozhoduje učitel TV): nebezpeční vstupu na zamrzlou přírodní vodní plochu pohyb na ledu bez bruslí (odstraňování zábran, strachu ze zamrzlé plochy) klouzání vyvolenou nohou vpřed
základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi, výstrojí a výzbrojí, prostory pro bruslení zásady hygieny a bezpečnosti při pohybu na ledě, nebezpečí bruslení na zamrzlé přírodní vodní ploše vhodné a bezpečné oblečení pro pohyb na ledě samostatné obutí, oblečení (vzájemná pomoc) chůze v botách s bruslemi mimo led vstup na led (s dopomocí) průpravná cvičení pro osvojení rovnováhy na bruslích -– chůze, skluz, dřepy, jízda na jedné brusli, přednožování, zanožování, výskoky snožmo na místě (u opory, bez opory) jízda vpřed - dvouoporová, jednooporová, bez opory zastavení (jednostranným, oboustranným přívratem) zatáčení na obou bruslích jízda na rychlost do 20 m jízda na vytrvalost do 400 m Sáňkování (na 1. stupni lyžování nezařazujeme, místo toho zařazujeme sáňkování): sjezd na saních na přiměřeném svahu sjezd přímý a šikmý se zatáčením, rozjezd jednotlivce a dvojic Turistika a pobyt v přírodě (o zařazení tohoto tematického celku do výuky rozhoduje učitel TV): základní pojmy spojené s vycházkami, výlety do přírody, s používanými pomůckami, oblečením, orientací atd. způsob pohybu v terénu, chování v přírodě oblečení pro turistiku, obsah batohu první pomoc při drobných poraněních ochrana před ohněm, popálením základní zásady bezpečnosti a hygieny při turistice a pobytu v přírodě základní dopravní a turistické značky stravování a pití na turistické akci orientace v přírodě podle přírodních úkazů, aplikace znalostí o rostlinách, zvířatech elementární ochrana přírody chůze v terénu (ve skupině, pochodovém tvaru) do 8 km chůze, běh po vyznačené trase (s překonáváním přiměřených přírodních překážek, s vykonáváním různých pohybových úkolů) aplikace pohybových her v přírodním prostředí ošetření drobných poranění v improvizovaných podmínkách
další pojmy spojené s pěší a lyžařskou turistikou, s orientací podle mapy a buzoly, výzbrojí a výstrojí, přípravou tábořiště atd. způsob pohybu v náročnějším terénu základy ochrany přírody přeprava v různých dopravních prostředcích osobní lékárnička čtení z mapy první pomoc při závažnějších úrazech aplikace znalostí z jiných předmětů (stopy zvěře, druhy rostlin, historické děje atd.) chůze v terénu do 15 km chůze a běh po vyznačené trase i podle mapy (v přehledném terénu) aplikace pohybových dovedností s využitím přírodních překážek a předmětů jízda na kole – nasedání, sesedání, jízda v přímém směru, zatáčení, odbočování, brzdění, zastavení základní dovednosti spojené s tábořením (zakládání tábořiště, zakládání a rušení ohně, příprava jednoduchých jídel, zacházení s nožem, oprava oděvu, vázání uzlů atd.) 132
1. - 3. ročník
4.- 5. Ročník
5.10.3 Vzdělávací obsah TV – 2. stupeň
5.1.3.1 VÝSTUPY TV 6. - 9. Ročník VÝSTUPY Z RVP ZV TĚLESNÁ VÝCHOVA aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový program samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými svaly odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech
posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny
užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže
zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci
ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních oslabení zařazuje pravidelně a samostatně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením, usiluje o jejich optimální provedení
aktivně se vyhýbá činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení
ŠKOLNÍ VÝSTUPY 6.–9. Ročník samostatně se připraví pro různou pohybovou činnost vytvoří vhodné prostředí pro cvičení nebo relaxaci aktivně užívá osvojované pojmy zvládá bezpečně záchranu a dopomoc při osvojovaných cvicích cvičí podle slovních pokynů, případně grafického návodu dle individuálních předpokladů zvládne stoj na rukou, přemet stranou, roznožku, skrčku přes nářadí odpovídající výšky, dívky základní cvičební prvky na kladině, kotoul letmo rozliší estetický a neestetický pohyb a naznačí jeho příčiny ovládá základní cvičení alespoň se dvěma druhy náčiní (dívky) zatancuje 2 tance z osvojovaných skupin (polka, valčík) zvládá základy aerobního cvičení s hudbou (především dívky) uvědomuje si význam sebeobranných činností a své možnosti ve střetu s protivníkem 133
6. - 9. Ročník uvědomuje si následky zneužití bojových činností jedná a chová se v duchu fair-play zvládá základní postoje, úchopy a vyproštění z držení (převážně chlapci) zorganizuje jednoduchou soutěž, změří a zapíše potřebné výkony zná základní startovní povely hraje několik her z každé skupiny, zorganizuje je a samostatně je řídí pohybem vyjadřuje nálady, city, myšlenky atd. dodržuje základní zásady bezpečnosti při všech pohybových aktivitách vyrobí si a využívá nové náčiní podle účelu cvičení rozumí základním rozdílům mezi jednotlivými druhy sportovních her dodržuje základní pravidla sportovních her (vybíjená, přehazovaná, fotbal) zvládá základní údržbu náčiní a úpravu hřiště před utkáním a po utkání zvolí taktiku hry a dodržuje ji (za pomoci spoluhráčů, učitele) zná způsoby pomoci (přivolání pomoci) a ošetření při úrazech (s využitím poznatků z dalších předmětů) zná nejdůležitější pravidla pohybu v zimní krajině a chování na společných zařízeních – vleky, sjezdovky, běžecké tratě – a řídí se jimi (převážně samostatně) zvládá dovednosti na sjezdových lyžích, které mu umožní bezpečný pohyb ve středně náročném terénu
134
5.10.3.2 UČIVO TV 6. - 9. ročník Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost v TV a sportu: (osvojování poznatků je spojováno důsledně s praktickými pohybovými činnostmi) pojmy (terminologie) osvojovaných činností zásady bezpečnosti i v málo známém prostředí (hory, les) význam různých rolí ve sportu rozdíly mezi rekreačním, výkonnostním a vrcholovým (profesionálním sportem) v podmínkách, zaměření, tréninku V návaznosti na jiné předměty přebírání některých organizačních a hodnotících úkolů od učitele vystupování v roli soupeře, rozhodčího, zapisovatele, diváka základní údržba cvičišť, péče o náčiní a vlastní výstroj a výzbroj ošetření vážných a život ohrožujících poranění (i v nestandardních podmínkách), odsun raněných (ve spojení s jinými předměty) pohybová činnost při různém stupni znečištění ovzduší Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení: základní pojmy spojené s jednotlivými druhy, cvičení osvojovanými činnostmi, základními polohami a pohyby základní význam jednotlivých druhů cvičení a jejich použití v denním režimu správné držení těla při práci vsedě, vstoje, při zvedání břemen atd. význam soustředění při cvičení příprava organismu pro různé pohybové činnosti (samostatně i s pomocí učitele) konkrétní účinky jednotlivých druhů cvičení základní technika jednotlivých cviků způsoby rozvoje kondičních a koordinačních předpokladů podstata únavy, jednostranné zátěže a svalové nerovnováhy vhodné podmínky pro jednotlivé druhy cvičení (ve škole, doma) způsoby kontroly a korekce jednotlivých cvičení využití audiovizuální techniky V návaznosti na vědomosti a dovednosti osvojené v jiných předmětech protahovací a napínací (strečinková) cvičení (volená podle účelu následné nebo předchozí činnosti a pohybové úrovně žáků) rychlostně silová cvičení po dobu 5–15 minut s maximální intenzitou s intervaly odpočinku kolem 2 minut vytrvalostní cvičení po dobu nad 10–15 minut mírnou intenzitou cvičení pro rozvoj kloubní pohyblivosti a pohybové obratnosti cvičení dechová cvičení kompenzační (po statické práci vsedě, vstoje a po jiné jednostranné zátěži) cvičení pro správné držení těla v různých polohách (pracovních a cvičebních) cvičení vyrovnávací - korektivní (podle úrovně oslabení nebo ohrožení jednotlivých žáků) psychomotorická cvičení cvičení motivační, tvořivá, dobrodružná, napodobivá aj. náměty pro cvičení v jiných předmětech cvičení pro přípravu organismu před různými druhy pohybových činností cvičení pro "každý den" Gymnastika: pojmy: odvozené cvičební polohy, postoje a pohyby částí těla ve shodě s osvojovanými cvičebními tvary záchrana a dopomoc i při náročnějších cvicích estetika gymnastického cvičení průpravná cvičení zapojení žáků do řízení a samostatného hodnocení kvality 135
6. - 9. ročník Akrobacie (převážně dívky) kotoul letmo kotoul vzad do zášvihu stoj na lopatkách, stoj na rukou i s výdrží (samostatně i s dopomocí) přemet stranou (vlevo, vpravo) rovnovážné polohy v postojích skoky na místě a z místa Přeskoky skoky odrazem z trampolínky (prosté, s pohyby nohou, s obraty) roznožka přes kozu (bednu) našíř, nadél i s oddáleným odrazem skrčka přes kozu (bednu) našíř i s oddáleným odrazem Kladinka (převážně dívky) různé druhy chůze s doprovodnými pohyby paží a obraty rovnovážné polohy náskoky, seskoky (na vhodnou podložku) klus, poskoky jednoduché vazby a sestavy Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec (převážně dívky): různé druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem (tanec, balet, pohybové skladby, aerobní a jiné formy cvičení) význam jednotlivých forem pro správné držení těla, estetiku, společenský kontakt, zdatnost, odpočinek základy tvorby jednoduchých pohybových skladeb, výběr vhodného hudebního a rytmického doprovodu technika pohybů (kroky, skoky, obraty, cviky rovnováhy) technika pohybů s náčiním (alespoň dva druhy - švihadlo, závoj, míč, stuha) vyjádření dynamiky pohybem - jednoduché pohybové etudy vlastní pohybová improvizace na hudební a rytmický doprovod technika tanců (kroky, držení, pohyby - výběr z lidových, společenských, diskotékových, country a jiných tanců) aerobní gymnastika bez náčiní a nářadí Úpoly: význam úpolových sportů pro sebeobranu a brannost základní pojmy osvojovaných činností, názvy úpolových sportů, výstroje, vybavení základní filozofie bojových a sebeobranných činností, právní aspekty využití a zneužití úpolových činností základní principy uvolňování a zpevňování těla a jeho částí, uvědomování si těžiště, správného dýchání a přenosu energie zásady bezpečnosti při úpolových cvičeních Průpravné úpoly (převážně chlapci) přetahy, přetlaky, úpolové odpory pády (vzad skulením do kolébky, kotoulem přes rameno (stranou, převalem), navazování pádů střehové postoje, držení a pohyb v postojích, odpory v nich držení soupeře na zemi, boj o únik z držení na zemí
Atletika: pojmy: olympijské disciplíny, názvy náčiní i neosvojovaných disciplín základní pravidla atletických soutěží, rozhodování o umístění ve skocích, hodech atd. základy organizace soutěží základy techniky dalších osvojovaných disciplín průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti
136
6. - 9. ročník Běh rychlý běh do 100 m vytrvalý běh na dráze do 2000 m (D) a 3000 m (CH) běh v terénu až do 20 minut štafetová předávka, běh v zatáčce Skok skok do dálky z optimálního rozběhu skok do výšky (flop) - při vhodných podmínkách Hod hod granátem z místa i z rozběhu Pohybové hry a netradiční pohybové činnosti: význam pohybových her pro ovlivňování pohybových předpokladů a osobních vlastností úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hře radost ze hry, prožitek, spolupráce: nejvyšší cíl pohybových her samostatně navržené a vyrobené (upravené) náčiní pohybové hry pro osvojování různých způsobů lokomoce pohybové hry pro manipulaci s různým náčiním pohybové hry pro ovlivňování kondičních a koordinačních předpokladů pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností (jako součást jednotlivých témat) pohybové hry soutěživé a bojové pohybové hry pro rozvoj pohybové představivosti a tvořivosti (na základě pocitů, představ) pohybové hry kontaktní (pro prociťování vzájemné energie, blízkosti) pohybové hry se specifickým účinkem (vyrovnávacím, relaxačním, motivačním aj.) Sportovní hry: herní role a funkce (brankář, hráč v poli, kapitán, rozhodčí - časoměřič, zapisovatel atd.) základní pravidla sportovních her (vybíjená, přehazovaná, fotbal, basketbal, volejbal aj.) základní smluvená gesta rozhodčích specifika bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách příprava a organizace utkání úprava různých povrchů hřišť Bruslení (o zařazení tohoto tematického celku do výuky rozhoduje učitel TV): ošetřování bruslí a bot způsoby záchrany a přivolání pomoci při prolomení ledu na zamrzlé přírodní vodní ploše jízda vpřed, zastavení snožmo s půlobratem (hokejové) odšlapování vpřed zatáčení překládáním vpřed jízda vzad (průprava, s oporou, bez opory) změna směru z jízdy vpřed do jízdy vzad jízda na vytrvalost do 800 m až 1000 m Lyžování (lyžařský kurz je zařazován obvykle 1x za 2 roky): pojmy související s osvojovanými dovednostmi, výstrojí a výzbrojí pro různé lyžařské disciplíny základní pravidla lyžařských disciplín zásady orientace v zimní krajině podle mapy, zásady bezpečnosti při pohybu v neznámém terénu, chování na sjezdových a běžeckých tratích, pokyny horské služby ošetření i těžších poranění v improvizovaných podmínkách, improvizovaný svoz raněného péče o výstroj a výzbroj stravovací a pitný režim při lyžování a zimní horské túře 137
6. - 9. ročník obraty - přednožením, zanožením, přeskokem, výskokem Sjezdový výcvik přejíždění terénních nerovností brzdění smykem základní snožný oblouk (otevřený, zavřený) střední, dlouhý modifikované oblouky sjíždění ve středně náročných terénních podmínkách jízda na sjezdovce, v brankách Turistika a pobyt v přírodě (o zařazení tohoto tematického celku do výuky rozhoduje učitel TV): význam turistiky jako celoživotní aktivity pro zdraví, poznávací činnost, rozvoj specifických dovedností, sociální vztahy atd. pojmy spojené s dalšími druhy turistiky (vodní, cyklo) a novými osvojovanými dovednostmi a poznatky zásady přípravy turistické akce, vyhledávání dopravních spojů, získávání informací o místě pobytu (putování) poznatky spojené s tábořením (příprava a likvidace tábořiště, příprava pokrmů, hygiena) stavba improvizovaného přístřešku ochrana porostů, zdrojů pitné vody, značení základní pravidla silničního provozu první pomoc při závažných úrazech, transport raněného chůze v terénu do 25 km základy orientačního běhu (do 30 minut) aplikace pohybových dovedností i v náročnějším a neznámém terénu orientace podle mapy, plánku, buzoly (pochodový úhel), značek a přírodních úkazů jízda na kole, přesun po trase mimo silnici přežití v přírodě, orientace, ukrytí, nouzový přístřešek, zajištění vody, potravy, tepla
5.11 PRACOVNÍ ČINNOSTI
5.11.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.11.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Pracovní činnosti obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, který je na 1. stupni rozdělen do čtyř tematických okruhů Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů a na 2. stupni je rozdělen do tří tematických okruhů Pěstitelské práce a chovatelství, Práce s technickými materiály a Svět práce. Tematické okruhy prolínají na obou stupních všemi ročníky, pouze Svět práce je zařazen jen do 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Pracovní činnosti patří svou podstatou k činnostnímu učení, žáci při nich uplatňují zručnost, své individuální dovednosti získané v rodině, mohou realizovat své nápady. Při výuce pracovních činností se zaměřujeme na získávání praktických pracovních dovedností a návyků. Cílem vyučovacího předmětu je vytvářet u žáků kladný vztah k práci. V rámci vyučování pracovním činnostem budou mít žáci možnost poznávat různé materiály, opracovávat je, vyrábět určené předměty a připravovat pomůcky pro individuální činnosti potřebné při výuce jiných předmětů. Při pracovních činnostech bude průběžně zohledňována účelnost i prospěšnost prováděných činností a to s ohledem na aktuální potřeby žáků, podmínky školy i na jejich další vzdělávání.
138
Pracovní činnosti systematicky ovlivňují rozvoj motoriky a vytváření pracovních dovedností žáků. Žáci při pracovních činnostech postupně získávají dobré předpoklady ke správné volbě povolání a také k pozdějšímu společenskému uplatnění. Učí se také vytrvalosti, tvořivosti, je jim dána možnost realizovat vlastní nápady. Při pracovních činnostech získávají žáci základní vědomosti o materiálech, se kterými pracují, o nástrojích, které k práci používají, i o dalších nástrojích vhodných k opracovávání daného materiálu. Seznamují se také s mnohými pracovními postupy, předlohami, návody, jednoduchými náčrty a učí se podle nich pracovat. Osvojují si rovněž základní zásady hygieny a bezpečnosti při práci se zvoleným materiálem a nástroji, jsou vedeni k jejich respektování. Dále se žáci učí dodržovat pracovní postup, organizovat svou práci a udržovat pořádek na pracovním místě, po skončení práce si své místo uklidit. Vzdělávání v této oblasti také směřuje k postupnému poznání žáků, že technika je součástí lidské kultury a je spojena s pracovní činností lidí. Učí je chápat pracovní činnost jako příležitost k sebeuplatnění. Vyučovací předmět Pracovní činnosti je úzce spjat s prvoukou, s matematikou – příprava pomůcek; s přírodovědou (přírodopisem) – provádění přírodovědných pokusů vyžadujících přípravu pomůcek žáky; s vlastivědou (dějepisem, zeměpisem) – výroba modelů staveb, zbraní, nářadí, map; s výtvarnou výchovou – dokončení a vzhled zhotoveného výrobku; s českým i cizím jazykem – příprava kartiček a her vhodných pro činnostní procvičování slovní zásoby, výroba leporel aj. Na Pracovní činnosti navazuje povinně volitelný předmět Domácí nauky. Vyučovací předmět Pracovní činnosti disponuje touto časovou dotací: v 1. až 9. ročníku – 1 hodinu týdně Výuka Pracovních činností probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, v dílně, v učebně pro domácí práce, v keramické dílně, na školní zahradě, ve volné přírodě. V rámci tematického okruhu Svět práce žáci 1x ročně navštěvují Úřad práce. Ve výuce na 2. stupni dochází podle potřeb školy ke spojování žáků. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; kreativita. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí.
5.11.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení
nabízíme žákům poznávání různých materiálů a jeho vlastností učíme žáky hodnotit výsledky svého učení 139
žáky seznamujeme s lidovými zvyky a tradicemi vedeme žáky k osvojování si základní bezpečnosti a hygieny práce nabízíme řadu aktivačních metod, které jim přiblíží problematiku jednotlivých pracovních odvětví vytváříme zdravé stravovací návyky seznamujeme žáky se zásadami zdravé výživy a zdravého životního stylu učíme žáky stolování
Kompetence k řešení problémů
využíváme získané vědomosti a dovednosti k práci s návodem, předlohou, k sestavování modelů vedeme žáky k zvládnutí organizace práce vedeme žáky k uvědomování si potřeby praktického ověřování řešení problémů vedeme žáky k samostatnému pozorování a řešení praktických problémů souvisejících s problematikou světa práce předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému uvažování a řešení situací souvisejících s prací v různých pracovních oborech
Kompetence komunikativní
poskytujeme žákům dostatek prostoru k formulování a vyjadřování myšlenek a názorů vedeme žáky k naslouchání názorů jiných a k vlastnímu reagování na ně předkládáme dostatek podnětů a příležitostí pro vlastní prezentaci žáků učíme žáky efektivní komunikaci
Kompetence sociální a personální
navozujeme situace, které vytvářejí příjemnou atmosféru vedeme žáky k účinné spolupráci ve skupině rozvíjíme pozitivní sebedůvěru vedeme žáky k poznání potřeby vzájemného respektu a pomoci druhým vedeme žáky k pozitivní představě o sobě samém vedeme žáky k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce vedeme žáky k vytrvalosti a soustavnosti při plnění úkolů a uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů
Kompetence občanské
vedeme žáky k poskytování si vzájemné rady a pomoci při různých činnostech a pracích umožňujeme tvořivý přístup žáků k plnění zadaných témat rozvíjíme v žácích pozitivní vztah k práci pomáháme vytvářet životní a profesní orientaci žáků, budoucí pracovní zařazení a uplatnění v dalším životě a integraci ve společnosti
Kompetence pracovní
nabízíme žákům možnost provádět základní praktické činnosti s různým materiálem, provádět jednoduché pěstitelské činnosti aj. 140
vedeme žáky k osvojení jednoduchých pracovních postupů potřebných pro běžný život připravujeme žáky na to, aby si svou činnost zvládli naplánovat a organizovat vedeme žáky k uvědomělému, správnému, bezpečnému a hospodárnému používání nástrojů a materiálů vedeme žáky k tomu, aby práci provedli v co nejlepší kvalitě vedeme žáky k dodržování bezpečnosti a hygieny při práci vedeme žáky ke správnému postoji k hodnotám ve vztahu k práci člověka,technice a životnímu prostředí vedeme žáky k chápání práce jako příležitosti k seberealizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení seznamujeme žáky s různými obory lidské činnosti, s formami fyzické a duševní práce
5.11.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Skupinová práce – podíl na vykonané práci, spolupráce, komunikace. Samostatné práce žáků – dokončení práce, pečlivost, originalita aj. Analýza prací žáků – schopnost zpracovat dané téma, kvalita, vzhled. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj. Příprava na výuku – nošení pomůcek, pracovního oděvu a obuvi.
141
5.11.2 Vzdělávací obsah PČ – 1. stupeň
5.11.2.1 VÝSTUPY PČ 1. ročník 2. ročník PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM Vytváří různé Vytváří předměty předměty. podle Zvládá základní charakteristiky činnosti – skládání, materiálů. stříhání, vytrhávání, Vystřihne slepování, nakreslený tvar, navlékání přírodnin, čistě slepí, nalepí válení, hnětení, vystřižené tvary. ohýbání a stlačování. Pracuje podle Vybírá vhodný návodu. Rozlišuje materiál, nástroje, běžné pracovní pomůcky a plánuje nástroje (nůžky, postup práce. nůž, jehla, kleště, šroubovák, kladívko). Přiměřeně zachází s Přiměřeně zachází s drobným pracovními nástroji materiálem používanými při používaným při stanovených stanovených činnostech. činnostech.
3. ročník
4. ročník
5. ročník
Vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů. Navlékne nit, přišije knoflík.
Vytváří jednoduchý praktický výrobek, kombinuje techniky, jednoduché postupy, poznává a užívá různé techniky zpracování.
Vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu. Sešije dva kusy látky k sobě.
Pracuje podle slovního návodu a předlohy.
Podle používaného materiálu vhodně volí pracovní pomůcky, nástroje a náčiní. Rozlišuje běžně užívané druhy papíru. Využívá náměty lidových tradic ve své tvorbě, pomocí jednoduchých pomůcek vyrábí lidové výrobky.
Volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu.
Udržuje pořádek na pracovním místě, dbá o svou čistotu a bezpečnost při práci, hlásí každé poranění.
Udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu. Pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu. Provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž.
Udržuje pořádek na pracovním místě, dbá o svou čistotu a bezpečnost při práci, oznámí poranění učiteli.
Přiměřeně zachází s drobným materiálem, pracovními nástroji používanými při stanovených činnostech. Udržuje pořádek na pracovním místě, dbá o svou čistotu a bezpečnost při práci, oznámí poranění učiteli.
KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI Zvládá základní Pracuje s prvky dovednosti a různých stavebnic a činnosti při práci se uspořádává je do stavebnicemi. celků.
Zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi.
Používá předlohu jednoduché konstrukce.
Vytváří vlastní kompozice plošné i prostorové ze stavebnice i volného materiálu, montáž a demontáž.
Pracuje podle své vlastní představy se stavebnicemi plošnými, prostorovými i konstrukčními.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce ; poskytne první pomoc při úrazu.
Provádí pozorování
Provádí jednoduché
Provádí jednoduché
Při práci dbá na pořádek na pracovním místě, svou čistotu a bezpečnost, oznámí poranění učiteli.
Sestavuje jednoduché modely, montáž – demontáž.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
Využívá základní dovednosti a činnosti při práci se stavebnicí, montáž demontáž modelů podle předlohy i za využití osobní představivosti. Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
PĚSTITELSKÉ PRÁCE Pozoruje přírodu, Provádí pozorování
142
Využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic.
1. ročník zaznamená výsledky.
3. ročník přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování.
4. ročník pěstitelské činnosti, pozorování.
Pečuje o nenáročné rostliny ve třídě (zalévání, otírání listů, kypření půdy).
2. ročník přírody během celého roku, zaznamená výsledky. Pečuje o nenáročné rostliny ve třídě (zalévá, otírá listy, kypří, rosí).
Pečuje o nenáročné rostliny.
Vypěstuje nenáročnou rostlinu.
Pro pěstování pojmenuje vhodné nástroje a pomůcky.
Pro pěstování vybírá vhodné nástroje a pomůcky.
Pro pěstování využívá vhodné nástroje a pomůcky.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
Zvolí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní. Dbá na osobní čistotu a bezpečnost, hlásí každé poranění, ošetří jednoduché zranění.
Volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní. Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce ; poskytne první pomoc při úrazu.
Pozná a pojmenuje pomůcky a nástroje používané v kuchyni.
Poznává, co patří do základního vybavení kuchyně a používá ho.
Připraví tabuli pro jednoduché stolování. Chová se vhodně při stolování.
Připraví jednoduchý studený pokrm. Vysvětluje a respektuje pravidla správného stolování a s ním souvisejícího společenského chování. Udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
Orientuje se v základním vybavení kuchyně. Bezpečně používá jednoduchou techniku v kuchyni. Připraví samostatně jednoduchý pokrm.
PŘÍPRAVA POKRMŮ Pojmenuje základní Pozná a pojmenuje vybavení kuchyně. vybavení kuchyně.
Připraví tabuli pro jednoduché pohoštění. Používá zásady slušného stolování a sebeobsluhu ve školní jídelně, jí příborem.
Upravuje stůl při podání pohoštění.
Pojmenuje zásady hygieny práce s potravinami.
Uplatňuje zásady hygieny práce s potravinami.
Zvládá sebeobsluhu a základy slušného stolování.
Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny.
143
5. ročník pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování. Ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny.
Dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování.
Udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni.
5.11.2.2 UČIVO PČ 1. ročník 2. ročník PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM
3. ročník
4. ročník
5. ročník
Práce s papírem a kartonem: – – – –
vlastnosti papíru, kartonu, lepidla (tloušťka, barva, tvrdost, savost) pojmenovávání druhů papíru: balicí, novinový, kancelářský, kreslicí zpracováváme pomocí: nůžek, nože, lepidla, kolíčků technika práce: překládání, ořezávání, přestřižení, vytrhávání, skládání, slepování, nalepování papíru na karton, odměřování – příklady výrobků: • vytrhávané ubrousky a ozdoba různých věcí, např. květináče • jednoduché předměty a pomůcky do vyučování, např. metr z papírových proužků, geometrické tvary aj. • podložky z propletených proužků, záložky do knih aj. • výrobky vzniklé skládáním papíru, loďky, parník, čepice aj. • ozdoby na vánoční stromeček, např. řetězy, košíčky, srdíčka • věci k obchodování nakreslené, vystřižené, nalepené na karton, obkreslené podle šablony • výroba notýsků, sešití papíru, ozdoba štítkem Práce s modelovací hmotou: – – – – –
materiál: modelovací hlína, plastelína, modurit, těsto pomůcky: podložka, špachtle, nůž techniky práce: hnětení, válení, ubírání, spojování, vaření, sušení poznané vlastnosti: tvárnost, tvrdost příklady výrobků: věci, o kterých se učíme v prvouce (ovoce, zelenina, ptáci, zvířata), v matematice (geometrická tělesa, geometrické tvary), ve čtení (zobrazování dějů z četby nebo z vyprávění) – bezpečné zacházení s ostrými předměty Práce s textilem: – materiál: textilie bavlněné, lněné, vlněné, hedvábné, z umělých vláken - jejich rozlišování, nitě, bavlnky, šňůrky, stužky, poutka, knoflíky – nástroje: nůžky, jehly, špendlíky – činnosti: navlečení přiměřeně dlouhé nitě, uzlík, šití stehem předním a zadním, prošívání, stříhání, sešívání předním a zadním stehem – výrobky: sešití kousku látek k sobě - jednoduchý výrobek, oprava oděvu – přišití knoflíku nebo poutka aj. – dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce Práce s ostatním materiálem: – materiál: provázky, sláma, přírodniny (semínka, listy, šišky, plody, větvičky aj.), špejle, drátky, korek, papírové krabičky, kartonové krabice aj. – nástroje a další materiál: nůžky, nůž, tupá jehla, bavlnka, lepidlo, zavírací špendlíky, aj. – techniky práce: propichování, spojování, ohýbání, stříhání, nalepování, slepování, lisování, skládání do tvarů – seznamování se s nástroji a pomůckami, s účelem jejich použití – příklady výrobků: ozdoby, zobrazování nějakého pracovního prostředí (skupinová práce), zdobení různých předmětů, lakování, korále, figurky, zvířata… – zásady pro bezpečnost při činnostech s ostrými předměty Lidové zvyky, tradice a řemesla: – lidové zvyky a tradice, lidová řemesla: poznávání na základě přímých ukázek nebo videa, návštěvy regionálních muzeí apod. – techniky zpracování: ukázky drhání, batikování, modrotisk, výroba vizovického pečiva, ozdoba kraslic, práce se slámou, vyřezávání apod. 144
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník – materiál, nástroje a pomůcky volíme podle charakteru vytvářeného výrobku a zvolené techniky zpracování – příklady výrobků: jednoduchá ozdoba, šperk, svícen, vánoční ozdoba, kraslice, vizovické pečivo, ubrousek zdobený batikou apod. KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI – různé druhy stavebnic – seznámení se s návodem pro práci s nimi a předlohami pro stavby a konstrukce, možnosti užití stavebnice mohou předvést žáci, kteří si určitou stavebnici do školy donesli – vytváření plošných a prostorových kompozic ze stavebnicových prvků a volného materiálu podle předloh i podle fantazie žáků – stavebnice se spojovacími prvky a díly - konstrukční činnosti – sestavování jednoduchých pohyblivých modelů podle předlohy i podle představy žáků – montáž a demontáž, urovnávání dílů stavebnice k dalšímu použití – osvojování si správných pracovních dovedností a návyků při organizaci, rozmýšlení si své vlastní činnosti, zachovávání bezpečnosti a hygieny při činnostech PĚSTITELSKÉ PRÁCE –na podzim a v zimě: ošetřování pokojových rostlin –na jaře v učebně: pěstování cibulovin v květináči – květina pro maminku (předpěstování v papírových květináčích nebo v kelímcích), přesazování do květináče, který si žáci ozdobili –pozorování klíčení semen fazole nebo hrachu, nakličování, přesazování, jakmile začne rostlina růst. Semena řeřichy (klíčení na vlhké vatě), klíčení obilí a jeho růst (zeleň na velikonoční svátky) –na jaře na zahradě: dělání řádků podle šňůry, setí zeleniny, dělání důlků pro sazenice, sázení květin na záhon, péče o rostliny – kypření půdy, pletí, zalévání –první jednoduché společné záznamy o postupu práce a o časovém pozorování růstu a vývoje rostliny –rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie –základní podmínky pro pěstování rostlin, výživa rostlin, osivo –bezpečnost a hygiena při práci PŘÍPRAVA POKRMŮ – základní vybavení kuchyně – výběr a nákup potravin pro přípravu jednoduchého – zásady skladování potravin – jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování – zacházení s elektrickými spotřebiči v kuchyni – samostatná příprava jednoduchého jídla – udržování pořádku v kuchyni a úklid pracovního místa po vaření – bezpečnost a hygiena při práci v kuchyni
5.11.3 Vzdělávací obsah PČ – 2. stupeň
5.11.3.1 VÝSTUPY PČ 6. ročník 7. ročník PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY
8. ročník
9. ročník
Ovládá jednoduché pracovní postupy při práci s papírem, textilem, keramikou a kůží. Pozná a pojmenuje nářadí, ví, jak a k čemu se používá.
Ovládá jednoduché
Ovládá jednoduché
pracovní postupy při práci se dřevem, plasty.
pracovní postupy při práci s kovem.
Správně používá jednotlivé nářadí při práci se dřevem, plastem.
Zvolí vhodné nástroje a náčiní vzhledem k danému materiálu.
Organizuje svoji pracovní
Organizuje svoji pracovní
Organizuje a plánuje
Provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň. Řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí. Organizuje a plánuje svoji
145
6. ročník činnost. Zná způsoby zacházení s rýsovacími pomůckami v pracovních činnostech.
7. ročník činnost. Narýsuje technický výkres podle předlohy.
Dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím.
Dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím.
PĚSTITELSKÉ PRÁCE A CHOVATELSTVÍ Popisuje základní Pojmenuje způsoby podmínky pro pěstování rozmnožování vybraných rostlin. Vysvětlí rozdíl rostlin. Pěstuje rostlinu ze mezi sadbou a setím. semen. Pečuje o květinovou Vysvětlí postup při výzdobu ve třídě i ve pěstování vybraných společných prostorách okrasných květin. školy. Bezpečně zachází s Zvolí podle druhu pracovními nástroji a pěstitelských činností nářadím. správné pomůcky, nástroje a nářadí. Vyjmenuje drobná Popíše podmínky chovu zvířata, která lze chovat vybraných zvířat v domácnosti. v domácnosti. Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu.
Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu.
8. ročník svoji pracovní činnost. Vyrobí model podle výkresu. Zhotoví pracovní postup pro daný výrobek. Dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím; poskytne první pomoc při úrazu.
9. ročník pracovní činnost. Užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku. Dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím; poskytne první pomoc při úrazu.
Pěstuje podle daných zásad vybrané rostliny. Uvede příklady jedovatých rostlin. Pěstuje vybrané pokojové květiny. Aranžuje suché přírodniny.
Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin.
Správně zachází s pomůckami, nástroji a nářadím, zvládá jejich údržbu. Uvede příklady zásad bezpečného kontaktu se známými i neznámými zvířaty. Dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty.
Pěstuje a využívá květiny pro výzdobu. Aranžuje suché přírodniny i vhodné živé rostliny. Používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu. Prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty. Dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty.
SVĚT PRÁCE Vyhledá informace o pracovních činnostech vybraných profesí. Má představu o předpokladech pro jednotlivá zaměstnání. Orientuje se v možnostech vzdělávání, zjistí si náplň učebních nebo studijních oborů. Zpracuje životopis. Orientuje se na trhu práce.
146
Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí. Posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy. Využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání. Prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce.
5.11.3.2 UČIVO PČ 6. ročník 7. ročník PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY
8. ročník
9. ročník
práce s papírem: lepení, stříhání, ohýbání, stavba modelu práce s textilem: barvení, šití, stříhání modelování a keramika práce s kůží práce se dřevem: měření, orýsování, ruční obrábění dřeva, práce s hoblíkem, dlátem, upínání, řezání pilou, rašplování, zahlazení brusným papírem, vrtání nebozezem, spojování dřeva hřebíky, základní čepy, lepení, povrchová úprava - práce s plasty: tvarování, tepelné zpracování, ekologie - práce s kovy (drát, plech): ohýbání, stříhání - práce s přírodninami - nářadí a nástroje pro ruční opracování (skládací metr, úhelník, pila ocaska, pila čepovka, rašple, brusný papír, nebozez, kolovrátek, vrták, kleště, hřebík, kladívko, dřevěná palička aj.) - tradice a řemesla - technické náčrty a výkresy - organizování a plánování pracovní činnosti - bezpečnost a hygiena práce PĚSTITELSKÉ PRÁCE A CHOVATELSTVÍ -
základní podmínky pro pěstování: půda, výživa a ochrana rostlin, hnojiva zelenina: osivo, sadba, podmínky pěstování okrasné rostliny: základy ošetřování, exteriér, interiér, jednoduchá vazba, úprava květin, aranžování ovocné rostliny: druhy, způsob pěstování, uskladnění a zpracování léčivé rostliny, koření: rostliny a zdraví, léčivé účinky, jedovaté rostliny, rostliny jako drogy a jejich zneužívání, alergie, sběr, způsob sušení, skladování - plevele: jejich poznávání a hubení - chovatelství: chov zvířat v domácnosti (kočka, pes, andulka, křeček, morče, akvarijní rybky aj.), podmínky chovu, hygiena a bezpečnost, kontakt se známými a neznámými zvířaty SVĚT PRÁCE -
6. ročník
7. ročník
8. ročník 9. ročník možnosti vzdělávání: náplň učebních a studijních oborů, informace a poradenské služby zaměstnání a způsoby hledání, informační základna pro volbu povolání problémy nezaměstnanosti, úřady práce psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele trh práce: povolání, druhy pracovišť, pracovních prostředků, charakter a druhy pracovních činností, požadavky kvalifikační, zdravotní, osobní volba profesní orientace: osobní zájmy, tělesný a duševní stav, sebehodnocení, využívání poradenských služeb nejčastější druhy podnikání
147
5.13 DĚJEPIS
5.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.13.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dějepis obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje na Vlastivědu. Přináší základní poznatky o vývoji lidstva, vlastního národa i regionu. Žáci se učí poznávat děje, jevy a osobnosti, které ovlivnily život předchozích generací. Pomáhá žákům uvědomovat si jejich význam pro vývoj naší společnosti v současnosti i v budoucnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Vyučovací předmět Dějepis se vyučuje na 2. stupni. Výběr učiva a jeho strukturalizace vychází z chronologického pojetí, které je funkčně kombinováno s tematickým. Důraz je položen především na hlubší poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským a světovým vývojem, dějin kultury (vědy, techniky, způsobu života, náboženství, umění), a přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti. Orientací na podstatné učivo jsou vytvářeny podmínky pro seznamování žáků s historií způsobem odpovídajícím jejich poznávacím schopnostem (dodržování správného poměru mezi konkretizací historického vývoje a jeho zobecněním, líčení historických událostí, života a významu významných osobností atd.), pro rozvíjení jejich schopností samostatně získávat poznatky z různých zdrojů a pro dialog, v němž prokazují schopnost hodnotit historické události a obhajovat své názory a stanoviska. Těmto cílům odpovídají formy práce (např. práce s učebnicí, historickými mapami, odbornou literaturou apod., skupinová práce na dané téma, dialogické metody a řešení přiměřených úkolů s využíváním poznatků, které žáci získali v jiných předmětech, z četby historické beletrie, z divadelních her, televizních pořadů, návštěv historických expozic, výstav, muzeí, kulturních památek atd.). Vedeme žáky k tomu, aby poznali, jak se postupně měnil způsob života lidí v nejdůležitějších epochách dějinného vývoje, aby se dovedli orientovat v kontinuitě národních dějin a v jejich významných obdobích, aby chápali smysl událostí a činů osobností, které ovlivňovaly jejich běh a společenský vývoj, aby chápali souvislosti celospolečenského dění se životem lidí vlastního regionu i souvislosti národních a světových dějin, aby se naučili zařazovat události do chronologické následnosti a vysvětlovat jejich vzájemné vztahy (příčiny a důsledky), aby měli příležitost (i s využitím poznatků ze své mimoškolní činnosti) o těchto událostech souvisle vyprávět, aby uměli výstižně charakterizovat a vysvětlovat nejdůležitější historické události a zaujímat k nim vlastní stanovisko. K výuce dějepisu také patří formování takových postojů, jako je úcta ke kulturnímu dědictví lidstva a vlastního národa, k duchovním a materiálním výtvorům minulosti, snaha o ochranu historických a kulturních památek, smysl pro etnické, náboženské a kulturní odlišnosti jiných národů, jejich respektování, pochopení přínosu těchto národních specifik pro současný multikulturní svět, pochopení potřeby života v míru jako prvořadé potřeby a jako jediné humánní možnosti řešení současných globálních problémů lidstva.
148
Vyučovací předmět dějepis je úzce spjat s dalšími vyučovacími předměty: zeměpis – orientace na mapě, územní rozsah států aj.; matematika, fyzika, přírodopis, chemie – vědecké poznatky, rozvoj vědy a techniky; výtvarná výchova – stavební slohy, umělecká díla, významní umělci; hudební výchova – vývoj hudebních projevů, významní skladatelé; občanská výchova – člověk a společnost, stát a státní zřízení, lidská a občanská práva, volební systém aj.; tělesná výchova – odkaz řecké kultury, olympijské hry. Vyučovací předmět Dějepis disponuje touto časovou dotací: v 6. až 9. ročníku – 2 hodiny týdně Výuka Dějepisu probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky nebo v učebně výtvarné výchovy, kde je video. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VDO – občan, občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování. VMEGS – jsme Evropané. MKV – kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ. EV – ekosystémy; lidské aktivity a problémy životního prostředí.
5.13.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení klademe důraz na pozitivní motivaci žáka vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací tím, že jim předkládáme dostatek informačních zdrojů z učebnice a pracovních textů používáme vhodné učební pomůcky (mapy, encyklopedie, tabule dějinných přehledů) vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací podle zadaných kriterií a seznamujeme je s obecně používanými znaky, termíny a symboly vedeme žáky k užívání správné terminologie zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků sledujeme při hodině pokrok všech žáků Kompetence k řešení problémů
zařazujeme metody, při kterých žáci sami docházejí k objevům, řešením a závěrům zadáváme problémové úkoly, klademe problémové otázky postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším vedeme žáky k vnímání nejrůznějších společenských problémů v jejich vývoji, k objevování paralel s historií
Kompetence komunikativní umožňujeme vyjádření vlastních názorů, myšlenek a postojů 149
rozvíjíme schopnost souvisle a výstižně formulovat své názory v logickém sledu rozvíjíme schopnost vyslechnout odlišný názor a vhodně na něj reagovat, zapojit se do diskuse vedeme žáky k výstižné argumentaci vedeme žáky k využívání informačních a komunikačních prostředků tak, aby je tvořivě využívali jako nástroje svého poznání a rozvoje vedeme žáky k tomu, aby brali ohled na druhé zařazujeme diskusi, besedy, referáty na dané téma
Kompetence sociální a personální zařazujeme práci ve skupině a klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování žáky (organizace práce, rozdělení rolí, spolupráce, ohleduplnost, úcta) vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování dodáváme žákům sebedůvěru vedeme žáky k dodržování pravidel učíme žáky oceňovat zkušenosti druhých Kompetence občanské umožňujeme žákům poznat základní principy, na kterých spočívají zákony a společenské normy poznáváním naší kulturní tradice a historického dědictví vedeme žáka k potřebě je chránit rozvíjíme schopnost respektovat přesvědčení druhých a nacházet nenásilné cesty k řešení problémů motivujeme žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních Kompetence pracovní rozvíjíme u žáka smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na výuku vybízíme žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví vedeme žáky k využívání znalostí v běžné praxi rozvíjíme manuální zručnost při výrobě některých pomůcek
5.13.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Skupinová práce – zapojení, aktivita, iniciativa, schopnost spolupracovat s ostatními, podíl na vykonané práci, komunikace, schopnost navázat kontakt, ohleduplnost k druhým aj. Pozorování žáka – při práci v lavici, při práci ve skupině, při samostatné práci, soustředění, schopnost řídit se instrukcemi a dodržovat pravidla, schopnost pracovat nezávisle a s dostatečnou sebejistotou, schopnost snadno mluvit s ostatními žáky i dospělými, schopnost 150
naslouchat, schopnost dokončit práci, zájem o práci v hodině, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj. Sebehodnocení vlastní práce – jak pracoval, co se mu podařilo a nepodařilo, na co se zaměřit pro lepší zvládnutí učiva. Ústní prověřování – svými slovy charakterizuje a vysvětluje nejdůležitější historické události a zaujímá k nim vlastní stanovisko, zařazuje události do chronologické následnosti, orientuje se ve významných obdobích dějin. Příprava na výuku – nošení pomůcek, domácích úkolů, příprava referátů.
151
5.13.3 Vzdělávací obsah D – 2. stupeň
5.13.3.1 ŠKOLNÍ VÝSTUPY – DĚJEPIS 6. ročník Vysvětlí smysl historického zkoumání, pokusí se uvést příklad potřebnosti, výhodnosti dějepisných znalostí, ale i příklad toho, jak se lidstvo často z dějin poučit nedokáže. Dá příklad historických pramenů, podle možnosti přinese některý konkrétní (staré mince, listiny apod.). Vyjmenuje alespoň tři pomocné historické vědy. Orientuje se na časové ose: rozliší pojmy rok, století, tisíciletí, počítání před naším letopočtem a našeho letopočtu, doplní údaje do prázdné časové přímky, z vypracované přímky vyčte základní údaje.
7. ročník Objasní úlohu Hunů, na mapě ukáže pravlast Slovanů, vysvětlí jejich rozdělení na západní, východní a jižní, u každé skupiny uvede příklad dnešních národů, ví, že Češi patří k západním Slovanům.
Objasní dvě varianty vzniku člověka – stvoření podle bible a Darwinovu vývojovou teorii. Vyjmenuje ve správném pořadí vývojové stupně člověka ( člověk zručný, vzpřímený, rozumný, dnešního typu ), uvede hlavní přínos jednotlivých typů, na časové přímce znázorní ( dle údajů, ne zpaměti ) dobu jejich existence, uvede příklad naleziště na našem území. Popíše život člověka v paleolitu ( způsob obživy, výroba nástrojů, život v tlupě, myšlení, umění). U dalších období uvádí, v čem se podoba a kvalita života měnila ve
Byzantská říše: Dokáže vysvětlit, že jde o pokračování antické kulturní tradice ( návaznost na východořímskou říši ), uvede příklady byzantského kulturního slohu.
Franská říše: Zhodnotí, že to byla nejvýznamnější z barbarských germánských říší. Objasní podstatu lenního systému, z názvu feudum odvodí jedno z označení
8. ročník Vysvětlí, jak obchod s Amerikou změnil světové obchodní centrum v Evropě (úloha západní Evropy – rozvoj obchodu a výroby, tj. manufaktury). Popíše poměry ve Španělsku, „říši, nad kterou slunce nezapadá“, rozpory Španělska a Nizozemí. Doloží mocnou pozici Habsburků v Evropě (rakouská a španělská větev). Objasní vliv tureckého nebezpečí na evropské dění, zejména na střední Evropu ( viz dále habsburská monarchie). Orientuje se v nově vzniklé náboženské situaci v Evropě, což prokáže schopností vysvětlit pojmy reformace, protireformace, katolíci, evangelíci, křesťanství. Popíše okolnosti nástupu Habsburků na český trůn. Vysvětlí podstatu jejich sporu s českými stavy ( snaha H. o absolutní monarchii a náboženské důvody). Popíše průběh tohoto sporu vrcholící stavovským povstáním 1618. Na příkladu Obnoveného zřízení zemského zhodnotí výsledek stoletého sporu.
9. ročník Rozliší skutečné příčiny války od záminky – sarajevského atentátu. Na základě popisu vojenské taktiky a vyjmenování nových zbraní vysvětlí vojenský charakter války – vleklá, poziční. Popíše události v Rusku vrcholící říjnovou revolucí a vysvětlí jejich vliv na ukončení války.
Vysvětlí příčiny třicetileté války. Vyjmenuje hlavní válčící země na obou stranách a jejich motivaci k účasti ve válce. Popíše vojenství této doby (složení vojsk,
Vyvodí odlišnost demokracie a totality, uvede shody a rozdíly dvou podob totality – komunismu (na příkladu Ruska – SSSR) a fašismu (na příkladu Itálie)
152
Dokáže zdůvodnit, v čem spočívala zásluha TGM o vznik ČSR. Uvede další představitele odboje, vypráví o legiích a zhodnotí jejich význam pro vznik státu. Zná jistě datum 28. 10. 1918.
srovnání s předchozími obdobími. Popíše především pravěké zemědělství a způsoby zpracování a využití prvních kovů, popíše i další technologie – textilní výrobu, výrobu keramiky, změny ve zpracování kamene, stavitelství. Vysvětlí změny ve společnosti provázející vývoj. Uvede příklady archeologických kultur na našem území, blíže popíše především keltské osídlení. Pomocí časové přímky: zjistí základní časové údaje, zasadí období prvních států do kontextu světového vývoje, porovná vývoj těchto oblastí s vývojem u nás. Do prázdné časové přímky zaznamená základní časové údaje z tabulky. Vysvětlí rychlejší vývoj těchto oblastí na základě popisu přírodních podmínek. Ukáže oblasti prvních států na mapě a uvede základní zeměpisné údaje, tj. světadíl, názvy velkých řek, dnešní státy v těchto lokalitách. Vysvětlí pojem stát a jeho funkci, a to tak, že : a) uvede konkrétní panovníkovy pravomoci, b) vyjmenuje strukturu obyvatel na příkladu jednoho státu ( např. Egypta ). Dá příklady památek nebo objevů a základů věd pocházejících z jednotlivých oblastí prvních států, naopak dokáže roztřídit tyto přínosy civilizaci podle jednotlivých států. Ocení především vynález písma.
epochy – feudalismus. Dokáže vysvětlit úlohu křesťanství ve sjednocovacím procesu, uvede příklady jeho kulturního přínosu. Vypráví o vzniku křesťanství, vyjmenuje symboly křesťanství. Podá důkazy o významu osobnosti Karla Velikého, rozdělení říše dá do geografické souvislosti s dnešní Francií a Německem.
zbraně, taktika). Zhodnotí výsledek války ( vestfálský mír ), především ve vztahu k českým zemím a střední Evropě.
Arabská říše: Popíše okolnosti vzniku islámu, jednoho z největších světových náboženství, objasní jeho základní termíny.Uvede příklady vyspělé arabské kultury.
Vysvětlí pojem vědecká revoluce 17. stol., pokrokové myšlenky a objevy vyjmenuje podle významných osob (Koperník atd.). Dokáže dát do souvislosti s rozvojem racionality pojem osvícenství a vyzvedne, uvede jeho hlavní pokrokové znaky. Po porovnání feudálního a kapitalistického systému dokáže uvést přednosti kapitalistické společnosti. Na základě porovnání obou systémů bude zkoumat vývoj ve vybraných zemích, bude o něm vyprávět či popisovat základní události a učiní zásadní závěry asi v tomto duchu: a) Pokrok, parlamentarismus: Anglie – konstituční monarchie jako výsledek anglické revoluce Vznik USA republika s ústavou jako vzor k následování b) Absolutismus, obhajoba feudalismu, avšak přesto s modernizujícími prvky : Francie – absolutismus Ludvíka XIV. ( x merkantilismus ) Prusko – militarismus, Fridrich I. a II. 153
Vyjmenuje, popíše symboly nového státu. Na příkladu politického systému první republiky dokáže popsat a vysvětlit fungování pluralitní demokracie. Vysvětlí, které problémy musel nový stát řešit a jak se to podařilo: vytváření hranic, řešení národnostní otázky, hospodářství
Pomocí časové přímky: zjistí základní časové údaje, porovná vývoj antické oblasti s vývojem u nás.
Popíše životní styl Normanů, výborných mořeplavců, jejich výboje dá do souvislosti se vznikem sjednocené Francie a Anglie (zná jméno Vilém Dobyvatel a jeho úlohu v Anglii).
Na mapě prokáže základní orientaci (Balkánský poloostrov – Řecko – Peloponés, Mykény, Atény, Kréta, Egejské moře, Malá Asie apod.). Popíše přírodní podmínky. Vypráví o jednotlivých etapách řeckých dějin (postupně v rozsahu Přehledu dějin – starověk ), především ( i podrobněji ) o : Trojské válce a Odysseových dobrodružstvích Životě v Aténách a Spartě ( + porovná jejich státní zřízení, srovná i s despociemi prvních států, uvede názor na přednosti či nedostatky) Řecko – perských válkách Peloponéské válce Alexandru Makedonském Uvede příklady, v čem byl v oblasti kultury přínos Řecka pro civilizaci. Na mapě prokáže základní orientaci (Apeninský poloostrov Řím, Tiber, Pád – nížina, Sicílie, Korsika, Středomoří apod.). Popíše přírodní podmínky Itálie. Vyjmenuje a na mapě ukáže osídlení Itálie
Popíše život Slovanů v době jejich příchodu k nám, podá důkazy, že nepřišli do země „nedotčené rádlem“ ( viz dřívější osídlení ), shromáždí základní údaje o Sámovi, o úloze kmenového svazu v obranných bojích.
Velkomoravská říše Dokáže zhodnotit význam říše a) politický ( první raná podoba státu na našem území, odolávání vnějším tlakům východofranské říše ), b) kulturní ( křesťanská mise Konstantina a
Rusko – reformy Petra Velikého, Kateřina II. Vyjmenuje hlavní důsledky porážky českých stavů a třicetileté války, blíže popíše některou nevolnickou bouři (např. Chodové, sedláci u Chlumce). Popíše typickou barokní stavbu, uvede představitele tohoto kulturního směru. Vypráví o životě a díle J. A. Komenského Vysvětlí problém nástupu M. Terezie na trůn (pragmatická sankce). Uvádí příklady reforem M. Terezie a hodnotí jejich přínos. Uvede a vysvětlí dvě základní reformy Josefa II. – Toleranční patent a patent o zrušení nevolnictví.
Popíše francouzskou společnost před revolucí, označí problémy, tj. uvede příčiny nespokojenosti – revoluce. Sestaví základní osnovu průběhu revolučních událostí a podle ní vypráví. 154
Uvede příčiny a důsledky hospodářské krize. Najde souvislost mezi hospodářským vývojem a nástupem extrémních politických sil. Vysvětlí pojem nacismus a uvede jeho znaky. Popíše politiku usmiřování, uvede konkrétní příklady a zhodnotí výsledek appeasementu. Z popisu 30. let vyvodí zásadní závěry: a) Krize a vývoj v Německu vedou k nárůstu extrémních sil b) Vnitrostranický vývoj dokáže udržet demokratický systém c) Demokracie a samostatnost se hroutí, až když se ČSR stává předmětem mezinárodních zájmů – Mnichov 1938 Vymezí období druhé republiky a uvede změny jejího politického systému
Přehledně popíše vývoj válečných operací, uvede základní časové mezníky a místa nejvýznamnějších válečných operací. Vyjmenuje představitele tzv. silné trojky, vysvětlí pojem protihitlerovská koalice, její hlavní zásady a cíle.
kromě Italiků na poč. 1. tisíciletí př. n. l. (Etruskové, později Řekové). Vypráví pověst o založení Říma. Vypráví o jednotlivých etapách římských dějin (postupně v rozsahu Přehledu dějin – starověk ), především ( i podrobněji ) o : Začátku republiky ( + popíše systém republiky) Válkách s Kartágem Spartakově povstání Caesarovi a konci republiky Vzniku císařství ( + uvede příklady činů některých císařů ) Krizi císařství, pokusech o řešení, zániku říše Západořímské Vysvětí vznik křesťanství, souvislost s judaismem a vývoj od pronásledování křesťanů po uznání za státní náboženství. Uvede příklady přínosu římské kultury pro civilizaci, dokáže uvést i konkrétní jména. Ocení Řím jako dovršitele antické kultury.
Metoděje ). Vyjmenuje v chronologickém pořadí hlavní představitele ( Mojmír, Rostislav, Svatopluk ), vysvětlí příčiny zániku říše.
Zhodnotí myšlenky Deklarace lidských a občanských práv vzhledem k době vzniku (dnes samozřejmé). Zhodnotí výsledek revoluce – vítězství, porážka? Mezinárodní ohlas. Vypráví o Napoleonovi a jeho taženích.
Uvede hlavní body diplomatických jednání na hlavních konferencích – Teherán, Jalta, Postupim
Rozliší počátky Českého státu podle pověstí a historicky prokázané skutečnosti. Srovnáním dá do souvislosti události na Velké Moravě a v Čechách. Vyjmenuje hlavní osobnosti konce 9. a celého 10. století, u každé uvede její přínos či událost spojenou s jejím jménem. Zamyslí se a diskutuje nad vyvražděním Slavníkovců – kladný či záporný čin ( obdobný problém se zavražděním knížete Václava) Zná pojem románská kultura a dokáže podat její příklady, hlavně ve stavitelství. Umí ale i
Na konkrétních příkladech dokáže, že průmyslová revoluce znamenala komplexní změnu společnosti. Zhodnotí klady i zápory těchto změn. Vysvětlí pojem kapitalismus volné soutěže, liberalismus, podá důkazy negativních stránek společnosti této doby a v souvislosti s tím vyvodí obecný význam termínu socialismus a rozliší jeho základní směry : utopický, parlamentní, revoluční marxismus. Uvede stručný přehled úspěchů národně osvobozeneckého hnutí.
Vysvětlí pojem Protektorát Čechy a Morava a vztah Čechů k novému útvaru. Orientuje se v domácím a zahraničním odboji: popisuje jeho činnost a uvádí stručně konkrétní přínos vybraných osobností odboje v souvislosti s konkrétními místy, akcemi. Na základě staletého historického vývoje objasní rozdíl ve vztahu Slováků k jejich státu, sleduje vývoj změny tohoto vztahu až po vznik odboje a povstání.
155
popsat kulturu „všedního dne“, konkr. dvojpolní zemědělský systém, život a povinnosti poddaných v porovnání se strukturou vlastníků půdy. Dokáže vysvětlit zvláštní podobu říše římské, popsat její přibližný rozsah. Slovensko jako součást bývalé V. Moravy zařadí do nově vzniklých Uher.
Dokáže vyjmenovat v chronologickém pořadí vybrané osobnosti přemyslovských knížat a králů, ke každé uvést hlavní události spojené s jejich vládou. Hlavní pozornost soustředí na tzv. „poslední Přemyslovce“. Dá příklady proměnlivého vztahu k římské říši – jak příklady posilování suverenity, tak jejího oslabování. Objasní pokrok v zemědělství – kolonizace, trojpolní systém – a dá ho do souvislosti s rozvojem obchodu a vznikem měst. Vysvětlí pojmy spojené s městy – m. královská, poddanská, věnná, horní, privilegia, cechy atd. Vysvětlí vztah pojmů křesťanství, katolická a pravoslavná církev, rozliší vztahy mezi
Na příkladu vybraných států popíše příčiny a výsledky revoluce 1848.
Zjistí průmyslová centra v Čechách, uvede hlavní osobnosti a jejich vynálezy. Vysvětlí pojem národní obrození, uvede souvislost s evropským vývojem a zvláštnosti českého procesu. Uvádí jména národních buditelů a jejich konkrétní přínos. Porovná příčiny a výsledky revoluce 1848, vypráví o průběhu revolučních událostí (především v Praze). Uvede hlavní znaky bachovského absolutismu a příčinu jeho pádu. Vysvětlí, co se změnilo vznikem Rakousko – Uherska, porovná výsledek s příčinami revoluce 1848 – co vyřešeno, který problém trvá dál (národnostní otázka). Popíše pokrok, který přinesla technickovědecká revoluce, uvede konkrétní příklady vynálezů z oblasti nových energetických zdrojů – elektřiny a spalovacího motoru, zná jména významných vynálezců.
Vysvětlí, proč dochází po roce 1945 k rozporu mezi bývalými spojenci. Na konkrétních příkladech dokumentuje tyto rozpory.
Popíše neúspěšný průběh snah o česko-německé vyrovnání. Podá důkazy o vyspělosti
Shromáždí znaky charakterizující pojem studená válka. Dokáže porozumění
156
Vyjmenuje změny, které nastaly v obnovené ČSR v důsledku války i světového vývoje. Popisuje průběh vnitropolitického zápasu, který končí únorovými událostmi v roce 1948.
světskou mocí a papežem ( mocenské spory ) v katolické církvi a světskou mocí a patriarchou ( podřízenost císaři ) v pravoslavné církvi.
české společnosti v oblasti kulturní, technicko- průmyslové ( mj. výstava 1891 ) i politické (diferenciace politického života – politické strany), což kontrastuje s neúspěšností v oblasti státoprávních požadavků.
Co bylo vlastně příčinou, motivem křížových vojenských výprav (zhodnotí, zda materiální či „ideové“ pohnutky), zda se slučovaly s hlásanou křesťanskou morálkou, přinesly pro Evropu něco pozitivního?
Rozpozná typické stavby či stavební prvky těchto stavebních slohů : románský, gotický, renesanční, barokní
Vyjmenuje v chronologické pořadí všechny Lucemburky na českém trůnu, zhodnotí na základě konkrétních údajů jejich vládu. Vyzvedne osobnost Karla IV., konkrétně uvede jeho zásluhy o celkový rozvoj státu. Sestaví přehlednou strukturu feudální společnosti, vysvětlí rozpory mezi jednotlivými skupinami a doloží, proč se nespokojenost všech obrací proti církvi. Dá příklad zahraniční činnosti Jana Lucemburského jeho účastí ve stoleté válce Anglie x Francie ( Kresčak ), seznámí se s osobou Jany z Arku. Sestaví přehlednou strukturu feudální společnosti, vysvětlí rozpory mezi
pojmům „ochlazování a oteplování“ uváděním konkrétních příkladů událostí, o kterých shromáždí informace a dokáže je prezentovat. Uvede příklady rozpadu koloniálního systému a vyvodí vliv tohoto fenoménu na světové dění. Zhodnotí význam Gorbačovovy politiky pro konec studené války. Shromáždí konkrétní důkazy pro označení vlády KSČ jako totalitní – především události těsně po únoru 1948 a v 50. letech. Srovná komunistický totalitní model s modelem demokracie v západních zemích, zformuluje základní rozdíly. Zhodnotí význam roku 1968 jako pokusu o reformu. Na základě popisu období normalizace ocení význam disidentského hnutí (uvede příklady) vedoucího spolu s mezinárodním vývojem k pádu totalitního režimu. Podá důkazy kladného i záporného vlivu rozvoje vědy a techniky v době po 2. světové válce do současnosti.
seznámí se se situací u nás v roce 1989 a s vývojem v 90. letech 157
jednotlivými skupinami a doloží, proč se nespokojenost všech obrací proti církvi.
- učí se chápat vliv médií na každodenní život a politické dění - chápe hrozbu terorismu
Popíše typickou gotickou stavbu, uvede její hlavní znaky, jmenuje příklad gotické stavby v nejbližším regionu, popíše strukturu univerzity, uvede příklad česky psané literatury, jméno některého z umělců. Objasní nepořádky v církvi, v návaznosti na to vysvětlí Husovy reformní myšlenky, popíše události spojené s Husem a kostnickým koncilem, ocení Husovu názorovou pevnost. V návaznosti na strukturu feudální společnosti vymezí, kdo vše patřil mezi husity, z toho vyvodí, že mezi nimi byly názorové rozdíly, což doloží na rozdělení husitů (radikální, umírnění…). Vyjmenuje body jejich společného programu. Shromáždí poznatky o válkách s křižáky, o husitském vojenství a pokusí se odpovědět na otázku „Proč husité vyhrávali?“ Pochopení vývoje a výsledku husitského hnutí prokáže odpovědí na otázku „Husité u Lipan vyhráli, či prohráli?“ Uvede základní myšlenky P. Chelčického, porovná je s husitským programem. Vysvětlí souvislost se vznikem jednoty bratrské. Zhodnotí osobnost Jiřího z Poděbrad, a to především tak, že vysvětlí pojem „král dvojího lidu“, popíše jeho spory s papežem a úmysl vytvořit mírový svazek evropských 158
panovníků. Vysvětlí pojem „stavovská monarchie“, popíše vnitřní spory mezi šlechtou a městy za vlády Jagellonců, uvede oba jagellonské panovníky. Uvede příklad stavby pozdní (vladislavské) gotiky. Popíše při práci s mapou objevné plavby těchto mořeplavců : Kolumbus, Vasco da Gama, Magalhaes Uvede příčiny a důsledky těchto objevů. Objasní vztah kolonie a jejího vlastníka, posoudí tento vztah z morálního hlediska. Objasní souvislost s antikou, popíše typickou renesanční stavbu, uvede hlavní osobnosti, vysvětlí podstatu humanismu
5.13.3.2 UČIVO D 6. ročník - úvod do vyučování dějepisu, archeologie, muzea, archivy, knihovny - práce s časovou osou a historickou mapou - vývoj člověka lovec, zemědělec, řemeslník; vývoj náboženských představ a umění - doba kamenná, bronzová a železná - nejstarší starověké civilizace Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína; jejich kultura - antické Řecko a Řím; náboženství, doba královská, období republiky a císařství
7. ročník - nový etnický obraz Evropy; vznik a vývoj raně středověkých státních útvarů, přijímání křesťanství, islám - slovanské kmeny, počátky politické organizovanosti Slovanů - první státní útvary na našem území v 9. a 10. století - feudalismus, vývoj středověké společnosti, kulturní slohy - křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy - vývoj významných evropských států ve 13. - 15. století - Přemyslovci, Lucemburkové a Jagellonci na českém trůně - humanismus,
8. ročník - reformace, její šíření v Evropě, protireformace - český stát v 15. - 18. století - velmoci 15. - 18. století - třicetiletá válka a její důsledky - historie a státní zřízení Francie, Anglie, Ruska - barokní kultura a osvícenství - české země v době osvíceneckého absolutismu - Velká francouzská revoluce a napoleonské období, změna struktury společnosti; vliv na Evropu a svět - industrializace a její důsledky pro společnost, sociální problémy 18. a 19. století - klasicismus, 159
9. ročník - první světová válka a její politické, sociální a kulturní důsledky - nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě - vznik ČSR, její hospodářskopolitický vývoj, sociální a národnostní problémy - mezinárodně politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech - totalitní systémy komunismus, fašismus, nacismus důsledky pro ČSR a svět - druhá světová válka, holocaust - situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj - politické, mocenské a ekonomické důsledky války - počátek konfrontace
6. ročník
7. ročník renesance, husitství a jejich šíření v Evropě - zámořské objevy a počátky dobývání světa -
8. ročník romantismus, kultura 19. století - vznik USA, národní hnutí velkých a malých národů (Francie, Německo, Itálie) - utváření novodobého českého národa - revoluční rok 1848 v Evropě a u nás - politické proudy: konzervatismus, liberalismus, demokratismus, socialismus - vznik hnutí, spolků a nových politických stran, ústava, občanská práva - vznik Rakouska Uherska -
kolonialismus, monopoly, konflikty mezi velmocemi, průmyslová revoluce
9. ročník mezi Východem a Západem - studená válka, vznik vojenských bloků; politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření - rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět - vnitřní situace v zemích východního bloku, srovnání s charakteristikou západních zemí - Československo od únorového převratu do roku 1989, vznik ČR -
problémy současnosti (globální problémy lidstva, ohniska napětí)
5.14 OBČANSKÁ VÝCHOVA
5.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.14.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Občanská výchova obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. V návaznosti na učivo prvouky, vlastivědy a dalších předmětů orientuje žáky ve významných okolnostech společenského života a seznamuje je s postavením jednotlivců ve struktuře společenských vztahů. Vyučovací předmět Občanská výchova se vyučuje na 2. stupni. Ve výuce dochází podle potřeb školy ke spojování ročníků. Vzdělávací obsah je rozdělen do pěti tematických okruhů Člověk ve společnosti, Člověk jako jedinec, Stát a hospodářství, Stát a právo a Mezinárodní vztahy, globální svět.Tyto tematické okruhy prostupují obsahem učiva od 6. do 9. ročníku. Vyučovací předmět Občanská výchova se zaměřuje na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí sounáležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky 160
se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost. Vyučovací předmět Občanská výchova je úzce spjat s dalšími vyučovacími předměty: Člověk a zdraví – vztahy mezi lidmi a formy soužití, vztahy a pravidla soužití ve dvojici a v prostředí komunity; rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, bezpečné chování, dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví; hodnota a podpora zdraví aj.; Pracovní činnosti – volba profesní orientace, možnosti vzdělávání, zaměstnání; Zeměpis – místní region, Česká republika, regiony České republiky; Přírodopis – životní styl, ochrana přírody a životního prostředí aj.; Dějepis – vývoj lidské společnosti, známé osobnosti z historie; Český jazyk a literatura – komunikace, naslouchání; Cizí jazyk – tematické okruhy domov, rodina, bydlení, škola, volný čas a zájmová činnost, město, příroda počasí, člověk a společnost; Informatika – vyhledávání, zpracovávání a využití informací. Vyučovací předmět Občanská výchova disponuje touto časovou dotací: v 6. až 9. ročníku – 1 hodinu týdně Výuka Občanské výchovy probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; psychohygiena. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VDO – občanská společnost a škola; občan, občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět; jsme Evropané. MKV – kulturní diference; lidské vztahy; princip sociálního smíru a solidarity. EV – základní podmínky života; lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí. MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; interpretace vztahu mediálních sdělení a reality; stavba mediálních sdělení – 8. a 9. ročník; fungování a vliv médií ve společnosti.
5.14.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení umožňujeme žákům zjistit jejich individuální učební styl a pomáháme jim osvojit si odpovídající postupy učení předkládáme žákům konkrétní návody efektivního učení pozitivně motivujeme žáky k zájmu o učení a vzdělávání (např. nabízíme žákům témata, která se jich dotýkají a jsou pro ně známá nebo je zajímají) 161
upozorňujeme žáky na zajímavé zdroje informací, vedeme je k hledání informačních zdrojů,vyžadujeme jejich ověřování (práce s encyklopediemi, zpravodajstvím, internetem atd.) předkládáme žákům dostatek spolehlivých zdrojů o mravních a právních předpokladech mezilidského soužití, o hospodářském životě společnosti, o demokratických postupech při rozhodování o veřejných záležitostech a při řízení státu pomocí rozličných metod a forem práce (práce samostatná, ve skupině, ve dvojicích, tvořivé úkoly apod.) stimulujeme žáky k rozvíjení zvídavosti, k vyhledávání a zpracovávání informací, rozvíjení tvůrčí činnosti v učení, ke vzájemné komunikaci, spolupráci a pomoci druhým podněcujeme žáky k hodnocení své činnosti (zpětné vazby, sebereflexe, společné diskuse po činnostech)
Kompetence k řešení problémů
motivujeme žáky k samostatnému i týmovému řešení daného problému a pomáháme jim při hledání různých variant řešení i možností, jak některým problémům předcházet podněcujeme žáky k aplikaci a integraci poznatků, dovedností a zkušeností z výuky a osobního života s informacemi z dalších zdrojů předkládáme žákům dostatek úloh, příkladů a modelových situací, které vycházejí z reálného života a směřují k samostatnému uvažování a řešení problémů vedeme žáky k porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení a vlastních zkušeností podporujeme tvořivost, originální návrhy řešení vedeme žáky k aktivnímu zapojení se do soutěží a následné reprezentaci školy, obce, města
Kompetence komunikativní umožňujeme vyjádření vlastních postojů, myšlenek a citů při řešení modelových situací vybízíme žáky k vyjadřování myšlenek a názorů srozumitelně, výstižně a v logickém sledu navozujeme s žáky i navzájem mezi nimi dialogy směřující k všestranné a účinné komunikaci vedeme žáky k adekvátní verbální i neverbální komunikaci (se žáky, ve skupině, s dospělým ve škole i mimo ni) nabízíme žákům využívání informačních a komunikačních technologií podněcujeme žáky ke vstřícnosti, ochotě a toleranci při prezentaci názorů druhých Kompetence sociální a personální pomáháme žákům při orientaci v otázkách současného i budoucího života a porozumění složitostem života a mezilidským vztahům posilujeme žákovu sebedůvěru v jeho individuálním rozvoji společně se žáky vytváříme pravidla společného života ve třídě, která budou vycházet ze vzájemného respektu, a vedeme žáky k jejich dodržování využíváme aktivizujících metod výuky a forem práce podporujících rozvoj sociálních dovedností žáků (při skupinové práci je vedeme k přiměřenému rozdělení dílčích úkolů a rozdělení rolí, společnému plánování a závěrečnému hodnocení výsledků i průběhu společné práce) 162
oceňujeme žáky za pozitivní projevy chování, snahu a vykonanou práci a vybízíme je, aby se oceňovali i mezi sebou navzájem a taktně vyjadřovali kritiku seznamujeme žáky, na základě modelových situací (pomocí hraní rolí), s nejvhodnějšími způsoby řešení různých konfliktních situací
Kompetence občanské vedeme žáky ke schopnosti zaujmout stanovisko k událostem kolem sebe, vyslovit svůj názor a obhájit ho vhodnými argumenty seznamujeme žáky s principy fungování společnosti prostřednictvím hry (žáci např. předvádějí, jak fungují volby, probíhá soudní proces, pořádají referendum) připravujeme žáky na život takový, jaký je a rozvíjíme jejich schopnosti důležité pro spokojený a plnohodnotný život rozvíjíme u žáků chápání nutnosti pravidel ve společnosti (norem a zákonů) a jejich dodržování podněcujeme žáky k aktivnímu zapojování do dění ve škole, obci a celé společnosti a k účasti na kulturních a společenských akcích Kompetence pracovní vedeme žáky k plánování vlastní práce, rozdělení rolí při práci ve skupině a hodnocení výsledků práce a k využití správných postupů při přípravě na vyučování i různých pracovních činnostech nabízíme modelové situace vedoucí k využití poznatků, dovedností a zkušeností získaných z výuky a osobního života vedeme žáky k sebepoznání a k odpovědnému rozhodování při volbě povolání rozšiřujeme výuku účastí na tematicky laděných vzdělávacích a kulturních akcích (přednášky, besedy, představení, výstavy a exkurze)
5.14.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnocení žáků má za úkol zvýšit jejich motivaci. Žáci jsou s pravidly hodnocení předem seznámeni a sami plněním úkolů o svém hodnocení spolurozhodují. Učí se tak zodpovědnosti a samostatnosti. Motivující je skutečnost, že dílčí neúspěch lze následnou aktivitou snadno překonat. Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Skupinová práce – zapojení, aktivita, iniciativa, schopnost spolupracovat s ostatními, podíl na vykonané práci, komunikace, schopnost navázat kontakt, ohleduplnost k druhým aj. Pozorování žáka – při práci v lavici, při práci ve skupině, při samostatné práci, soustředění, schopnost řídit se instrukcemi a dodržovat pravidla, schopnost pracovat nezávisle a s dostatečnou sebejistotou, schopnost snadno mluvit s ostatními žáky i dospělými, schopnost naslouchat, schopnost dokončit práci, zájem o práci v hodině, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj. Sebehodnocení vlastní práce – jak pracoval, co se mu podařilo a nepodařilo, na co se zaměřit pro lepší zvládnutí učiva. Ústní prověřování – svými slovy popisuje nejdůležitější společenské události a zaujímá k nim vlastní stanovisko. 163
Příprava na výuku – plnění domácích úkolů, příprava referátů, aktualit.
164
5.14.3 Vzdělávací obsah OV – 2. stupeň
5.14.3.1 VÝSTUPY OV 6. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Člověk ve společnosti Objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání. Rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu. Zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje. Rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti. Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci. Obrana státu - popíše situace, kdy je třeba bránit stát uvede základní úkoly vlády, prezidenta, Parlamentu České republiky v souvislosti s obranou státu, vysvětlí základní povinnosti občana při obraně státu a pojem branná povinnost, vysvětlí rozdíl mezi stavem nebezpečí, nouzovým stavem, stavem ohrožení
7. ročník
8. ročník
9. ročník
Člověk ve společnosti Zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají. Kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí. Zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení. Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám. Stát a hospodářství Rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede jejich příklady . sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů v
Člověk jako jedinec Objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi kvalitu života. Rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání. Popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru. Stát a hospodářství Objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání. Rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti. Stát a právo Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí. Přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy
Člověk ve společnosti Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem. Člověk jako jedinec Posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek. Stát a hospodářství Vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí. , vysvětlí význam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny, na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH, popíše vliv inflace na hodnotu peněz rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a
165
6. ročník státu a válečným stavem
7. ročník hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti, dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, a vyhýbá se rizikům při hospodařená s penězi na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení
8. ročník druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajišťováni obrany státu Obrana vlasti na příkladu uvede povinnosti občana při obraně státu
Stát a právo Rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky. Objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů. Vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů. Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod. Mezinárodní vztahy, globální svět Uvede některé významné 166
9. ročník příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané Na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu. Stát a právo Uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu. Objasní význam právní úpravy důležitých vztahů - vlastnictví, pracovní poměr, manželství. Provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy - osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci. Dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování. Rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů. Rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady. Uvede příklady korupčního jednání Diskutuje o příčinách, důsledcích a řešení korupčního jednání v konkrétních situacích Mezinárodní vztahy, globální svět Popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování. Uvede příklady
6. ročník
7. ročník mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy. Obrana vlasti -navrhne, jak může pomoci v konkrétním případě ohrožení- objasní postavení Armády České republiky při zajišťování bezpečnosti státu, vnitřní a vnější bezpečnost státu, - charakterizuje druhy vojsk Armády České republiky, uvede příklady použití Armády České republiky v krizových situacích nevojenského charakteru
8. ročník
167
9. ročník některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory. Uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva. Objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu. Uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání.
5.14.3.2 UČIVO OV 6. ročník Rodinný život (dělba práce a činností, osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace; konflikty v mezilidských vztazích) - Rodina - Rodinné vztahy - Příbuzenské vztahy Život ve škole (práva a povinnosti žáků, význam a činnost žákovské samosprávy, společná pravidla a normy; vklad vzdělání pro život; výhody spolupráce lidí) - Škola – základ života - I ve škole s pravidly - Umění učit se Domov je tam, kde … (důležité instituce, zajímavá a památná místa, významní rodáci, místní tradice) - Místo, kde žijeme - Obec - Obecní zřízení - Životní prostředí Má vlast (pojem vlasti a vlastenectví; zajímavá a památná místa, co nás proslavilo, významné osobnosti; státní svátky, významné dny) - Život v regionech - Kolik řečí znáš - Státní symboly - ČR – demokratický právní stát Miniúvod do lidských práv (problémy lidské nesnášenlivosti; seznámení se základními lidskými právy, práva dítěte, jejich ochrana, šikana, diskriminace) - Ty, já, on – jsme rozdílní? - První krok k lidským právům - Práva dětí
7. ročník Život mezi lidmi (přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi; lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnosti; pravidla chování; prostředky masové komunikace) - Patříme k lidem - Vliv rodiny - Ve škole - Mezi vrstevníky - Komunikace - Média Člověk a kultura (rozmanitost kulturních projevů, kulturní hodnoty, kulturní tradice; kulturní instituce) - Kultura, umění - Krása kolem nás - Víra a náboženství - Slušnost pro každý den - Kam za kulturou Přírodní a kulturní bohatství (ochrana kulturních památek, přírodních objektů a majetku) - Krásy naší země - Ochrana přírodního a kulturního bohatství - Zachraňme Zemi Majetek v našem životě (formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana; hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví; funkce a podoby peněz, formy placení) - Naše potřeby - Majetek a vlastnictví - hospodaření – rozpočet domácnosti, úspory, investice, úvěry, splátkový prodej, leasing; rozpočet státu, typy rozpočtu a jejich odlišnosti;
8. ročník Osobnost (projevy chování, rozdíly v prožívání, myšlení a jednání; osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti, charakter; vrozené předpoklady, osobní potenciál) - Co už je za mnou - Kde právě jsem - Kam jdu - Jak se znám - Co jsem, co chci, co mohu Psychické procesy a stavy (vnímání, prožívání, poznávání a posuzování skutečnosti i sebe, systém osobních hodnot, sebehodnocení) - Jak poznávám a vnímám - Jak myslím a tvořím nové - Jak si pamatuji a soustředím se - Jak se učím - Jak prožívám své city Člověk v sociálních vztazích (poznávání a posuzování druhých lidí; stereotypy v posuzování druhých lidí) - Umím se přiměřeně prosazovat? - Zvládnu i náročné životní situace? - Umím žít zdravě? Hospodaření (výroba, obchod, služby – jejich funkce a návaznost) - Ten umí to a ten zas tohle - Přejete si prosím? - Nakupujeme Právní minimum (základní lidská práva, poškozování lidských práv, porušování práv k duševnímu vlastnictví; složky státní moci, jejich 168
9. ročník Občan (orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly; evropská integrace – podstata, význam, výhody) - Já jako občan obce - Na úřadu - Jsem občanem státu, Evropské unie Občan a právo (význam a funkce právního řádu, orgány právní ochrany občanů,; právní norma, předpis, publikování právních předpisů) - Odvětví práva ČR - Občanskoprávní vztahy - Vlastnictví zavazuje - Ochrana majetku - Smlouvy, odpovědnost za škodu Právní ochrana (druhy a postihy protiprávního jednání, trestní odpovědnost a postižitelnost; soustava soudů, porušování předpisů, význam trestů) - Orgány právní ochrany a sankce - Přestupky a správní řízení - Občanské soudní řízení - Trestní právo - Děti a paragrafy - Korupce V pracovním poměru (volba povolání, sebepoznávání, hledání zaměstnání, pracovní právo) - Správná volba - Každé povolání si žádá své - První brigáda, první zaměstnání - V zaměstnání Rodina a zákony (význam právních vztahů; důležité právní vztahy a závazky z nich
6. ročník - Dvě strany mince - Moje práva – tvoje práva Obrana vlasti úloha a postavení ozbrojených sil v bezpečnostním systému ČR, základní povinnost státu – zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, ochrany demokratických základů, životů, zdraví a majetkových hodnot, stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav
7. ročník význam daní Řízení společnosti (znaky státu, typy a formy státu; státní občanství ČR; Ústava ČR; znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu; význam a formy voleb do zastupitelstev) - Stát - Cesta k demokracii, volby - Začlenění do veřejného života Svět kolem nás (ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy, její výhody; významné mezinárodní organizace: RE, NATO, OSN aj.) - Spolupráce mezi zeměmi Evropy - Tolerance k národnostním menšinám - Nadnárodní společenství - Ochrana obyvatel za mimořádných událostí Lidská práva (rovné postavení mužů a žen; úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech) - Lidská práva v dokumentech - Rovnost a nerovnost - Svoboda a autorita - Morálka a mravnost - Všeobecná deklarace lidských práv Obrana vlasti - ozbrojené síly České republiky – poslání, struktura, úkoly, - Armáda České republiky – součást ozbrojených sil České republiky, hlavní druhy vojsk, - úkoly Armády České republiky při odstraňování živelních pohrom - účast Armády České republiky
8. ročník orgány a instituce; Evropská unie a ČR) - Právo je minimum morálky - Právo je systém - Ústava – moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní - Základní práva a svobody - Politika - Právo v Evropě Obrana vlasti povinnost k obraně státu – přehled základních povinností subjektů při obraně státu, branná povinnost
169
9. ročník vyplývající; styk s úřady; rozpočet rodiny, formy pomoci státu rodinám; výchova, právní odpovědnost rodičů) - Rodina - Rodiče a děti Hospodaření (principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; podstata fungování trhu; rozpočet státu; význam daní bankovní služby; nejčastější právní formy podnikání) - Stát a národní hospodářství - Státní rozpočet - Záchytná sociální síť - Peněžní ústavy - tvorba ceny, inflace - Právní subjekty Podnikání - banky a jejich služby – aktivní a pasivní operace, úročení, pojištění, produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků Globální svět (globalizace – projevy, klady a zápory; významné globální problémy, způsoby jejich řešení) - Problémy současného světa - Ohrožené životní prostředí - Příliš mnoho lidí – příliš problémů Životní perspektivy (plánování budoucnosti) - Životní plány a cíle
6. ročník
7. ročník v zahraničních misích -
8. ročník
9. ročník
5.15 FYZIKA
5.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.15.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Fyzika obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Navazuje na učivo přírodovědy, procvičuje a rozvíjí jednotlivé děje. Je tou součástí vzdělávacího plánu školy, která umožňuje žákům porozumět přírodním dějům a zákonitostem. Díky praktickým činnostem mohou žáci lépe chápat procesy probíhající v přírodě a umět získané poznatky použít v každodenním životě. Fyzika umožňuje žákům rozvinout pozorovací schopnosti, vytvářet a ověřovat hypotézy pozorovaných jevů, analyzovat je a vyvozovat závěry. Žáci se učí klást si otázky týkající se pozorovaných přírodních dějů, vysvětlovat je a hledat správné odpovědi. To vše jim může pomoci při předvídání přírodních procesů a řešení možných problémů. Žáci pochopí, jak úzce je člověk spjat s přírodou, jeho závislost na přírodních zdrojích a nutnost ochrany životního prostředí. Vyučovací předmět Fyzika se vyučuje na 2. stupni. Výuku fyziky orientujeme tak, aby si žák poznatky a dovednosti osvojoval na základě individuálních nebo skupinových pokusů. Neobejdeme se přitom bez využívání matematiky, přesných měření a experimentování. Vyjadřování žáka průběžně citlivě upřesňujeme a napomáháme mu vytvářet si odborný slovník, který je potřebný k plnému pochopení dané látky. Společně se žáky formulujeme fyzikální zákonitosti a vztahy mezi fyzikálními veličinami. Výuka se orientuje zejména na to, aby si žáci osvojili důležité poznatky z vybraných okruhů učiva (vlastnosti látek a těles, pohyby a vzájemné působení těles, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, přeměny a přenos energie, zvukové, elektromagnetické a světelné jevy, vesmír) a na základě jejich osvojování měli možnost poznávat význam a přínos fyziky pro vytváření vědeckého obrazu světa a pro rozvoj moderních technologií a aby si osvojovali základní pravidla bezpečné práce při provádění fyzikálních pozorování, měření a experimentů. Výuka seznamuje žáky se základními vynálezy, bez nichž se moderní společnost neobejde a objasňuje jim jejich funkci a na to navazují exkurze dle možností do různých technických památek a elektráren. Součástí výuky fyziky v každém ročníku jsou i laboratorní úlohy. V těchto si žáci ověří a upevní své nabyté znalosti, dovednosti a zkušenosti. Laboratorní úlohy jsou přizpůsobeny nejen vybavení školy pomůckami, ale i psychomotorickému stupni rozvoje žáků v konkrétní třídě. Předmět fyzika úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda: chemie – jaderné reakce, radioaktivita, skupenství a vlastnosti látek, atomy, atomové teorie; přírodopis – světelná energie (fotosyntéza), optika (zrak), zvuk (sluch), přenos 170
elektromagnetických signálů; zeměpis – magnetické póly Země, kompas, sluneční soustava; a s dalšími vyučovacími předměty jako je např. matematika (převody jednotek, výpočty aj.); hudební výchova (zvuk, tón); pracovní činnosti (výroba měřidel, měření); tělesná výchova (měření sportovních výkonů aj.) atd. Vyučovací předmět Fyzika disponuje touto časovou dotací: v 6. ročníku – 1 hodinu týdně v 7. až 9. ročníku – 2 hodiny týdně Výuka Fyziky probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce se využívá i zkušeností žáků získaných mimo školu. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. EV – základní podmínky života.
5.15.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení připravujeme výuku tak, aby žáci samostatně či v kooperaci s ostatními žáky systematicky pozorovali různé fyzikální objekty, procesy i jejich vlastnosti a měřili různé fyzikální vlastnosti objektů, výsledky svých pozorování a měření zpracovávali, vyhodnocovali a dále využívali pro své vlastní učení umožňujeme žákům samostatně či v kooperaci s ostatními žáky provádět experimenty, které buď ověřují, či potvrzují vyslovené hypotézy, nebo slouží jako základ pro odhalování fyzikálních zákonitostí, z nichž mohou žáci vycházet v dalších poznávacích aktivitách vedeme žáky k vyvozování hypotéz o fyzikální podstatě studovaných jevů či jejich průběhu, k ověřování jejich pravdivosti a využívání získaných poznatků k rozšiřování vlastního poznávacího potenciálu využíváme různé informační prameny týkající se problematiky fyzikálního poznávání a využíváme je efektivně pro dalším studium žáků umožňujeme poznávat souvislost fyzikálního zkoumání s ostatními, v prvé řadě přírodovědně zaměřenými oblastmi zkoumání učíme žáky porozumět grafům, textům, zadáním úloh, schématům a obrazovým materiálům a dalším informačním a komunikačním prostředkům, přemýšlet o nich, reagovat na ně a tvořivě je využívat ke svému rozvoji Kompetence k řešení problémů
učíme žáky rozpoznávat problémy v průběhu jejich fyzikálního vzdělávání při využití všech metod a prostředků, jež mají v daném okamžiku k dispozici (dostupné metody pozorování, měření, experimentování, matematické prostředky, grafické prostředky apod.) 171
vedeme žáky k vyjádření či formulaci problému, na který narazí při jejich fyzikálním vzdělávání hledáme, navrhujeme či používáme s žáky různé další metody, informace nebo nástroje, které by mohly přispět k řešení daného problému, jestliže dosavadní metody, informace a prostředky nevedly k cíli vedeme žáky k posuzování řešení daného fyzikálního problému z hlediska správnosti, jednoznačnosti či efektivnosti a z těchto hledisek porovnávat i případná různá řešení daného problému korigujeme chybná řešení problému používáme osvojené metody řešení fyzikálních problémů i v jiných oblastech jejich vzdělávání, pokud jsou dané metody v těchto oblastech aplikovatelné
Kompetence komunikativní vedeme žáky k formulaci a vyjadřování svých myšlenek a názorů v logickém sledu, k výstižnému, souvislému a kultivovanému písemnému i ústnímu projevu, k naslouchání promluvám druhých lidí klademe důraz na účinné zapojování žáků do diskuse, obhajobu svých názorů a vhodnou argumentaci seznamujeme žáky s informačními a komunikačními technologiemi pro vytváření vztahů a komunikaci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální společně s žáky vytváříme pravidla práce v týmu (laboratorní práce, společné experimenty) vedeme k účinné spolupráci ve skupině, k utváření příjemné atmosféry v týmu, k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy snažíme se vést žáky k pozitivní představě o sobě samém, aby svým jednáním a chováním dosáhli pocitu uspokojení a sebeúcty Kompetence občanské diskusemi vedeme žáky k chápání základních ekologických souvislostí a environmentálních problémů, k respektování požadavků na kvalitní životní prostředí, k rozhodování se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní klademe důraz na používání bezpečných a účinných látek, nástrojů, přístrojů a vybavení, na dodržování vymezených pravidel daných řádem odborné učebny a školy, plnění povinností a závazků, adaptaci se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupujeme k výsledkům pracovní činnosti z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí učíme žáky využívat znalosti a zkušenosti pro svou přípravu na budoucnost a profesní zaměření
172
5.15.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Žák správně definuje odpovědi písemných otázek, dochází ke správnému řešení fyzikálních výpočtových úloh, správně uspořádá a zapíše vzorce. Provádí správný výpočet a převod fyzikálních jednotek. Slovní úlohy – žák zapíše zadání, dle potřeby provede převod jednotek, provede správné sestavení příkladu, zápis vzorce, správné dosazení, dodržuje postup řešení, vypočítá správný výsledek, napíše odpověď. Praktické pokusy – žák provádí jednoduché konkrétní úkoly včetně laboratorních prací. Při provádění fyzikálních pozorování, měření a experimentů dodržuje zásady bezpečnosti práce. Žák dokáže pracovat podle fyzikálních schémat. Laboratorní práce – viz kapitola 6.8.8 Referát – viz kapitola 6.8.7 Ústní prověřování fyzikálních pojmů, veličin, vzorců, jevů a jednotek. Žák ovládá fyzikální pojmy a orientuje se v nich. Svými slovy dokáže popsat fyzikální zákonitosti a jevy. Ovládá fyzikální vzorce, orientuje se ve vyhledávání v MFCH tabulkách a používá je.
173
5.15.3 Vzdělávací obsah F – 2. stupeň
5.15.3.1 VÝSTUPY F 6. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Látky a tělesa Změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa. Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí. Předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty. Využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Látky a tělesa - rozeznává tělesa a látky, vysvětlí pojem těleso, rozliší jej od látky - rozlišuje skupenství látek - vyjmenuje vlastnosti látek pevných, kapalných a plynných - zjistí, zda daná látka (těleso) patří mezi látky (tělesa) plynné, kapalné či pevné - uvede na čem závisí gravitační síla, vysvětlí na příkladech, jakou silou a v jakém směru působí Země na tělesa - měří sílu siloměrem - popíše Brownův pohyb a difúzi - na jednoduchých
7. ročník VÝSTUPY Z RVP ZVPohyb těles a síly Rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu. Využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles. Změří velikost působící síly. Určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici. Využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích. Aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Pohyb těles a síly - rozezná pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný - odliší pohyb přímočarý a křivočarý, uvede příklady - počítá úlohy na dráhu, rychlost a dobu pohybu - řeší úlohy na skládání sil stejného i opačného směru - vysloví pohybové zákony I. Newtona
8. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Energie - práce, energie, teplo Určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa. Využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem. Využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh. Určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Energie - práce, energie, teplo - Definuje, kdy těleso koná práci, vyřeší příklady, vysvětlí pojem výkon - vysvětlí pojem pohybová a polohová energie, uvede jednotky a vztahy - rozezná vzájemné přeměny různých forem energie - vysvětlí pojem teplo, uvede jednotku tepla a vyřeší příklady na výpočet tepla - uvede hodnotu měrné tepelné kapacity látek, potřebné údaje vyhledá v tabulkách - popíše děje tání a tuhnutí, var, vypařování, kapalnění, uvede příklady - uvede rozdíly mezi 174
9. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Elektromagnetické a světelné děje – elektromagnetické jevy Využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní. Rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí. Zapojí správně polovodičovou diodu. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Elektromagnetické a světelné děje – elektromagnetické jevy - vyjmenuje časti elektromagnetu a uvede příklady jeho využití - využívá poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem - popíše jev, který se uskuteční při průchodu elektrického proudu cívkou a jeho využití - popíše podle obrázku stejnosměrný elektromotor a jeho využití v praxi - vysvětlí pojem elektromagnetická indukce a její využití - zakreslí graf časového průběhu střídavého proudu a uvede vztahy pro veličiny perioda a frekvence - vysvětlí pojmy efektivní hodnota proudu a napětí a zapíše vztahy, řeší úlohy
6. ročník pokusech ukáže vzájemné působení zelektrizovaných těles - popíše iont kladný i záporný - vyjmenuje části atomu - uvede příklad přírodního a umělého magnetu - popíše na tyčovém magnetu póly a síly, které působí mezi souhlasnými a nesouhlasnými magnetickými póly - vysvětlí rozdíl mezi trvalým a dočasným magnetem - orientuje se v pojmech severní a jižní magnetický pól Země a severní a jižní zeměpisný pól Země - vyjmenuje značky i jednotky fyzikálních veličin délky, hmotnosti, objemu, času, teploty, hustoty - zvládá měření daných fyzikálních veličin - vypočítá podle vztahu hmotnost a hustotu tělesa - vyhledává hustoty látek v tabulkách - předvede měření stopkami, zvládá měření teploty teploměrem, změří hmotnost pevného i kapalného tělesa
7. ročník - popíše pevnou kladku, volnou kladku, páku a jejich využití v praxi - uvede příklady páky, řeší úlohy na páku,kladku - rozlišuje pojem tahová síla a tlaková síla - uvede závislost tlaku na síle a obsahu styčné plochy a využití tohoto poznatku v praxi - uvede druhy třecích sil a jejich význam pro život - vysvětlí příčinu vzniku třecí síly VÝSTUPY Z RVP ZV Mechanické vlastnosti tekutin Využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů. Předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Mechanické vlastnosti tekutin - vysloví Pascalův zákon a uvede jeho využití u hydraulických zařízení - vysvětlí souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny - vysvětlí příčiny vztlakové síly a její využití v praxi - vysloví Archimédův zákon a uvede jeho využití - vysvětlí příčinu vzniku atmosférického tlaku - vyjmenuje přístroje na měření atmosférického tlaku - uvede co je přetlak a podtlak a čím se měří
8. ročník vypařováním a varem, vyjmenuje hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny - určí skupenské teplo tání a varu - popíše princip činnosti parního stroje, uvede význam jeho objevu pro lidstvo - podle modelu popíše základní prvky konstrukce spalovacích motorů a objasní rozdíl mezi vznětovým a zážehovým motorem VÝSTUPY Z RVP ZV Elektromagnetické a světelné děje – elektrické jevy Sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu. Rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností. Využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Elektromagnetické a světelné děje – elektrické jevy - popíše co je vodič, polovodič a izolant, uvede příklady - popíše tepelné účinky elektrického proudu - vyjmenuje tepelné elektrické spotřebiče - Popíše, k čemu slouží pojistka - uvede jednotku a označení elektrického náboje - nakreslí siločáry elektrického pole, obrázek popíše - uvede jednotky a označení 175
9. ročník - popíše transformátor a jeho využití - uvede vztah pro transformační poměr a vztahy pro transformátor, řeší úlohy - popíše rozvodnou elektrickou síť - vysvětlí vedení elektrického proudu v kovech - uvede co je elektrolýza a jak k ní dochází - popíše vznik blesku, ochrana proti blesku uvede využití elektrických výbojek - vysvětlí vznik polovodičů, jak vzniká polovodič typu P a typu N - popíše další polovodičové součástky: termistor, fotorezistor VÝSTUPY Z RVP ZV Elektromagnetické a světelné děje - světlo Rozhodne ze znalosti rychlosti světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami. Využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Elektromagnetické a světelné děje - světlo - popíše a zakreslí možnosti lomu světla - popíše podstatu světla - zakreslí jednotlivé případy světelných paprsků dopadajících na duté a vypuklé zrcadlo - vysvětlí co je rozptyl světla a uvede příklady - vysloví a zakreslí zákon odrazu
6. ročník
7. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Elektromagnetické a světelné děje - světlo Využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí při řešení problémů a úloh. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Elektromagnetické a světelné děje - světlo - rozliší zdroje světla - uvede jaké je optické prostředí (průsvitné, průhledné, barevné) - používá pojmy světelný zdroj, optické prostředí, šíření světla - uvede hodnotu rychlosti světla ve vzduchu a ve vakuu - svými slovy vysvětlí co je to světlo - vysvětlí vznik stínu i polostínu - objasní zatmění Slunce a Měsíce - vysloví zákon odrazu světla a jeho využití - vyjmenuje druhy zrcadel (duté, vypuklé, rovinné) a jejich využití - zakreslí zobrazení tělesa rovinným zrcadlem
8. ročník elektrického proudu a napětí - změří elektrický proud a elektrické napětí - popíše části elektrického zvonku - vyjádří Ohmův zákon, řeší příklady - uvede jednotku a označení pro elektrický odpor, vysvětlí co je rezistor - určí výsledný odpor rezistorů spojených v elektrickém obvodu vedle sebe a za sebou - vypočítá elektrickou práci - určí jednotku a označení pro elektrickou práci - Vysvětlí, k čemu slouží elektroměr - uvede jednotku a označení výkonu, vypočítá výkon elektrického proudu a práce - bezpečně zachází s elektrickým zařízením - poskytne první pomoc při úrazu elektrickým proudem VÝSTUPY Z RVP ZV Zvukové děje Rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku. Posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Zvukové děje - definuje pojem zvuk, určí zdroje a druhy zvuku - uvede rychlost zvuku ve vzduchu, ve vodě, ve skle, ve dřevě - vysvětlí pojem infrazvuk, ultrazvuk a jeho využití - Popíše, jak vzniká ozvěna, dozvuk - uvede jednotku 176
9. ročník - vyjmenuje druhy čoček a jejich využití v praxi - zakreslí a popíše zobrazení předmětů spojkou a rozptylkou - vysvětlí pojem optická mohutnost a řeší na ni úlohy - vysvětlí krátkozrakost a dalekozrakost - rozezná a popíše optické přístroje: lupu,mikroskop, dalekohledy a uvede jejich využití VÝSTUPY Z RVP ZV Energie - jaderná energie Zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Energie - jaderná energie - objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek - vysvětlí pojem radioaktivita - popíše různé druhy záření (alfa, beta, gama, rentgenové záření a neutronové) - popíše uvolnění jaderné energie štěpnou reakci, popíše jaderný reaktor - uvede využití jaderného záření v praxi - posoudí možnosti ochrany lidí před radioaktivním zářením VÝSTUPY Z RVP ZV Vesmír Objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet. Odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností. ŠKOLNÍ VÝSTUPY Vesmír Vyjmenuje, co tvoří
6. ročník
7. ročník
8. ročník hladiny zvuku - popíše možná nebezpečí nadměrného hluku
177
9. ročník naši sluneční soustavu popíše a vyjmenuje planety naší sluneční soustavy uvede stručnou charakteristiku komet, planetek vyjmenuje fáze měsíce popíše vznik hvězd a jejich složení uvede typy galaxií a určí naši galaxii popíše základní mezníky kosmonautiky
5.15.3.2 UČIVO F 6. ročník Látky a tělesa tělesa kolem nás a látky, ze kterých se skládají tvar a objem pevných, kapalných a plynných těles vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek molekulová stavba látek Fyzikální veličiny – jednotky a měření délka, obsah, objem hmotnost teplota a její změna čas Gravitační působení Země zemská přitažlivost – gravitační síla směr svislý a vodorovný síla a její účinky na těleso velikost síly a její měření, jednotka 1N Částicová stavba látek pevných, kapalných a plynných stavba látek, pohyb molekul, atomy rozeznávání skupenství látek při normální teplotě Měření teploty těles roztahování pevných látek při zahřívání změna objemu kapalných a plynných látek při zahřívání měření teploty látek, jednotka Hustota hustota látek výpočet hustoty látky výpočet hmotnosti tělesa Magnetické vlastnosti látek přírodní a umělé magnety, silové působení magnetů magnetizace látek, magnetické pole
7. ročník Pohyb těles a síly určování, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný; pohyb přímočarý a křivočarý rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu, jednotky rychlosti vztah mezi rychlostí, dráhou a časem Gravitační pole a gravitační síla přímá úměrnost mezi gravitační silou a hmotností tělesa Tlaková síla a tlak účinek síly na plochu, tlak, jednotka tlaku vztah mezi tlakovou silou, tlakem a obsahem plochy, na niž síla působí výpočet tlaku, tlak v denním životě výslednice dvou sil stejných a opačných směrů účinky síly na těleso, znázornění síly klid a pohyb těles, relativnost klidu a pohybu Newtonovy zákony tření, měření třecí síly, význam tření v praxi skládání sil, které působí na těleso v jedné přímce těžiště těles, rovnovážná poloha těles jednoduché stroje – páka, kladka, nakloněná rovina využití jednoduchých strojů Mechanické vlastnosti tekutin tlak přenášený
8. ročník Energie - práce, energie, teplo mechanická práce – praktické určení velikosti mechanické práce, jednotka, výpočet určování energie tělesa z práce vykonané silou (jednoduché případy) výkon, porozumění vztahu mezi výkonem, vykonanou prací a časem pohybová a polohová energie využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivů na životní prostředí různé druhy energie a jejich přeměny motory – stroje, ve kterých se přeměňuje nějaká energie parní stroj a jeho využití v minulosti spalovací motory, zážehový a vznětový Tepelná energie neuspořádaný pohyb molekul, předávání tepelné energie výpočet množství tepla přijatého či odevzdaného tělesem zákon zachování energie Zdroje tepla tepelná výměna, zdroje tepla sdílení tepla vedením a prouděním proudění vzduchu v přírodě sdílení tepla zářením Změny skupenství látek tání a tuhnutí, skupenské teplo tání změny objemu při tání a tuhnutí vypařování a var kapalin závislost teploty 178
9. ročník Elektromagnetické a světelné děje – elektromagnetické jevy magnetické pole cívky při průchodu elektrického proudu elektromagnet a jeho užití působení magnetického pole na vodič pod napětím elektrické měřicí přístroje – elektromagnetické a s otáčivou cívkou vznik indukovaného napětí změnou magnetického pole v okolí cívky vznik indukovaného napětí změnou primárního elektrického proudu rozlišení střídavého proudu od stejnosměrného – alternátor, dynamo stejnosměrný elektromotor Výroba a přenos elektrické energie měření velikosti elektrického proudu a napětí (jednotky a označení) výroba a přenos elektrické energie, transformátory, rozvodná síť využití elektřiny v domácnosti – bezpečné chování při práci s elektrickými spotřebiči ochrana před bleskem Elektrický proud v kapalinách a plynech vedení elektrického proudu v kapalinách – elektrolýza a její užití vedení elektrického proudu v plynech – elektrický oblouk výboj ve zředěných plynech – zářivka, výbojka
6. ročník
7. ročník kapalinou, Pascalův zákon hydraulický lis a hydraulická zařízení tlak způsobený tíhou kapaliny souvislost mezi hydrostatickým tlakem a hloubkou a hustotou kapaliny využívání poznatků o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách vztlaková síla, Archimédův zákon znázorňování sil působících na těleso, rozhodování o chování tělesa ponořeného do kapaliny tlak vzduchu, měření atmosférického tlaku souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře tlak plynů v uzavřeném prostoru a jeho měření přístroje založené na atmosférickém tlaku Archimédův zákon pro plyny Elektromagnetické a světelné děje - světlo zdroje světla, přímočaré šíření světla denní a umělé osvětlení, světlo a stín zatmění Slunce a Měsíce druhy optického prostředí (průsvitné, průhledné, barevné) rychlost šíření světla ve vakuu a v různých prostředích odraz světla v zrcadlech druhy zrcadel (duté, vypuklé, rovinné) a jejich využití zobrazení v rovinném zrcadle
8. ročník tlaku nad kapalinou vlhkost vzduchu, vlhkoměry srážení par v ovzduší, vodní srážky a jejich měření Elektromagnetické a světelné děje – elektrické jevy Elektrický obvod sestavování jednoduchého elektrického obvodu zahřívání elektrického vodiče při průchodu elektrického proudu tepelné elektrické spotřebiče kolem nás tepelné pojistky, význam Elektrický proud elektrický proud a napětí (jednotky a označení) rozlišování vodičů, polovodičů a izolantů na základě jejich vlastností zdroje elektrického napětí bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji, první pomoc při úrazu elektrickým proudem Ohmův zákon, elektrický odpor závislost velikosti elektrického odporu na vlastnostech vodiče, reostaty spojování rezistorů v elektrických obvodech sériově a paralelně Elektrická energie elektrický příkon a elektrická práce přeměna energie na tepelnou využití přeměny elektrické energie na tepelnou Elektrostatika elektrování těles třením a dotykem jednotka a označení elektrického náboje elektrické pole, 179
9. ročník Vedení elektrického proudu v polovodičích změna odporu polovodičů při zahřátí a osvětlení polovodičová dioda – její zapojení do obvodu, funkce vznik polovodičů (polovodič typu P a typu N) popis polovodičových součástek (termistor, fotorezistor) Elektromagnetické vlny šíření zvuku přenosem na dálku rádiové vlny přehled elektromagnetických vln využití ultrazvuku v technice Elektromagnetické a světelné děje – světlo podstata světla rozptyl světa zákon odrazu druhy čoček a jejich užití odraz světla v zrcadlech, zobrazení v dutém a vypouklém zrcadle možnosti lomu světla zobrazení předmětů tenkou spojkou a rozptylkou rozklad bílého světla hranolem optická mohutnost, úlohy krátkozrakost a dalekozrakost optické přístroje: lupa, mikroskop a dalekohled, jejich využití Energie - jaderná energie štěpná reakce, jaderný reaktor jaderná elektrárna, využití jaderné energie ochrana lidí před radioaktivním zářením Vesmír
sluneční energie
6. ročník
7. ročník
8. ročník siločáry elektrického pole chování zelektrovaných a nezelektrovaných těles využití elektrických nábojů těles Zvukové děje zdroje zvuku – rozlišování ve svém okolí, ultrazvuk, infrazvuk vlastnosti zvuku látkové prostředí – podmínka pro šíření zvuku rychlost šíření zvuku v různých prostředích pohlcování zvuku, životní prostředí a hluk odraz zvuku na překážce, slyšitelnost zvuku ozvěna pohlcování zvuku výška zvukového tónu
9. ročník a její využívání sluneční soustava měsíční fáze odlišování hvězd od planet na základě jejich vlastností pohyb planet kolem Slunce – využití poznatků o gravitačních silách
5.16 CHEMIE
5.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.16.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Chemie obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V rámci předmětu klademe důraz na návaznost znalostí získaných v zeměpise, přírodopise a fyzice, provázání chemie s jinými předměty, bezpečnost práce s látkami, chování v případech havárie, seznámení žáků s vlastnostmi látek, popsání chemického děje, aplikaci matematiky při výpočtech, porozumění jednoduchému odbornému textu, postavení chemie v životě člověka a společnosti. Výuka chemie vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které jsou součástí přírody a jejich každodenního života. Žáci získávají informace o bezpečném, účelném a ekonomickém zacházení s chemickými látkami a jsou vedeni k ochraně přírody a vlastního zdraví. Strukturace učiva respektuje rozvržení učiva do tematických celků. Tematické celky jsou prokládány praktickým zkoumáním s využitím empirických metod (pozorování, experiment). Výuka je cílevědomě řízena tak, aby žáci postupně získávali
180
základní poznatky z různých oborů chemie. Vyučovací předmět Chemie se vyučuje na 2. stupni pouze v 8. a 9. ročníku. V osmém ročníku si žáci osvojí dovednosti spojené s pozorováním vlastností látek. Prováděním jednoduchých chemických pokusů budou nacházet vysvětlení chemických jevů, zdůvodňovat vyvozené závěry a uvádět je do širších souvislostí s praktickým využitím. Poznají zásady bezpečné práce s chemikáliemi (zejména s běžně prodávanými hořlavinami, žíravinami, zdraví škodlivými a jedovatými látkami) a naučí se poskytnout první pomoc při úrazech způsobených těmito látkami. V devátém ročníku budou žáci seznamováni s chemickými reakcemi a s mnohostranným využitím chemie v nejrůznějších oblastech lidské činnosti (v průmyslu, zemědělství, energetice, zdravotnictví, potravinářství a ve výživě člověka). Učební předmět chemie má poskytnout žákům co nejvíce příležitostí k tomu, aby pochopili, že bez základních znalostí o chemických látkách a jejich reakcí se člověk neobejde v žádné z oblastí své činnosti. Žáci si musí uvědomit významné uplatnění chemie v budoucnosti a poznat nezbytnost ochrany životního prostředí a vlastního zdraví. Výuka chemie, tak jako ostatní přírodovědné předměty, významně přispívá k rozvoji poznávacích schopností žáků. Učí je hledat příčinné souvislosti a řešit problémy související s poznáváním přírody a s praktickým životem. Nezbytnou součástí jsou laboratorní práce, které se provádějí podle náročnosti zadaného úkolu ve skupinách. Předmět chemie je úzce spjat s předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda a z části s ostatními předměty: zeměpis – surovinové zdroje chemického průmyslu; přírodopis – význam zelených rostlin, životní prostředí, zdraví; fyzika – vlastnosti látek; matematika – chemické výpočty; atd. Vyučovací předmět Chemie disponuje touto časovou dotací: v 8. a 9. ročníku – 2 hodiny týdně Výuka Chemie probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách. Při praktických pokusech rozdělujeme žáky do skupin v rámci ročníku, počet skupin a počet žáků ve skupině je omezen vybavením školy pomůckami. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce a postupů v souladu s platnou legislativou. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá. EV – ekosystémy; základní podmínky života; vztah člověka k prostředí.
5.16.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení 181
vedeme žáky k samostatnému vyhledávání a třídění informací vedeme žáky k užívání chemické symboliky zařazujeme experimenty a pozorování motivujeme žáky k pozitivnímu vztahu k učení
Kompetence k řešení problémů
klademe důraz na schopnost obhájit výsledek své práce umožňujeme žákům prakticky ověřit výsledky řešení problémů podněcujeme žáky k pochopení souvislostí v případě nezdaru pomáháme najít další řešení
Kompetence komunikativní vedeme žáky k logickému vyjadřování necháváme žáky účinně zapojit do diskuse nabízíme žákům různé pracovní materiály a komunikační prostředky Kompetence sociální a personální vedeme žáky k účinné spolupráci ve skupině podněcujeme u žáků zájem k týmové práci podporujeme vytváření důvěry sama v sebe Kompetence občanské vybízíme žáky k respektování názoru ostatních vedeme žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích klademe důraz na pochopení nutnosti ochrany životního prostředí a zdraví Kompetence pracovní vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví, k bezpečné manipulaci s látkami a k jejich správnému používání v praktickém životě rozvíjíme u žáka smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na výuku vybízíme žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru
5.16.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Žák správně definuje odpovědi písemných otázek, dochází ke správnému řešení nejjednodušších výpočtových úloh chemických rovnic, správně uspořádá a zapíše chemické příklady včetně chemických vzorců. Provádí správný výpočet a převod jednotek, správně zapíše značky chemických prvků a naopak ze značek prvků uvádí jejich názvy. Praktické pokusy – žák provádí jednoduché konkrétní úkoly laboratorních prací a dodržuje zásady bezpečnosti práce s chemikáliemi. Laboratorní práce – viz kapitola 6.8.8 Referát – viz kapitola 6.8.7 Ústní prověřování chemických prvků a značek vybraných prvků, látek, zákonitostí a jevů. Žák ovládá názvy chemických prvků a jejich značky, orientuje se v jejich rozdělení do skupin (kovy, nekovy…..). Svými slovy dokáže popsat chemické zákonitosti a jevy. Ovládá 182
chemické vzorce, orientuje se ve vyhledávání v MFCH tabulkách a umí je použít. Orientuje se v periodické soustavě prvků.
183
5.16.3 Vzdělávací obsah CH – 2. stupeň
5.16.3.1 VÝSTUPY CH 8. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek. Pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí. Objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek. Směsi Rozlišuje směsi a chemické látky. Vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení. Vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek. Navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení; uvede příklady oddělování složek v praxi. Rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití. Uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění. Částicové složení látek a chemické prvky Používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech. Rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy užívá ve správných souvislostech. Orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti. Chemické reakce Rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí. Přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu. Anorganické sloučeniny Porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí. Vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet. Orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi.
9. ročník Chemické reakce Uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání. Aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu. Organické sloučeniny Rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití. Zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy. Rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití. Orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktů biochemického zpracování, především bílkovin, tuků, sacharidů. Určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu. Uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů. Chemie a společnost Zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi. Aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe. Orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka.
184
5.16.3.2 UČIVO CH 8. ročník POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE vlastnosti látek (hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav látek) zásady bezpečné práce (ve školní pracovně i v běžném životě) nebezpečné látky a přípravky (R-věty, S věty, varovné značky a jejich význam) mimořádné události (havárie chemických provozů, úniky nebezpečných látek) SMĚSI různorodé, stejnorodé roztoky hmotnostní zlomek a koncentrace složek roztoku koncentrovanější, zředěnější,nasycený a nenasycený roztok vliv teploty, míchání a plošného obsahu pevné složky na rychlost jejího rozpouštění do roztoku oddělování složek směsí (usazování, filtrace,destilace, krystalizace, sublimace) voda (destilovaná, pitná, odpadní) výroba pitné vody, čistota vody vzduch (složení, čistota ovzduší, ozónová vrstva) ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK A CHEMICKÉ PRVKY molekuly, atomy, atomové jádro protony, neutrony, elektronový obal a jeho změny v chemických reakcích, elektrony prvky - názvy, značky, vlastnosti a použití vybraných prvků skupiny a periody v periodické soustavě chemických prvků protonové číslo chemické sloučeniny - chemická vazba názvosloví jednoduchých anorganických a organických sloučenin CHEMICKÉ REAKCE zákon zachování hmotnosti chemické rovnice látkové množství ANORGANICKÉ SLOUČENINY oxidy - názvosloví, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů kyseliny a hydroxidy - kyselost a zásaditost roztoků, vlastnosti, vzorce, názvy a použití vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů soli kyslíkaté a nekyslíkaté - vlastnosti, použití vybraných solí, oxidační číslo, názvosloví, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných halogenidů
9. ročník CHEMICKÉ REAKCE redoxní děje oxidace a redukce, elektrolýza, koroze chemické výpočty koncentrace roztoků látkové množství a molární hmotnost výpočty ze vzorce výpočty z chemické rovnice klasifikace chemických reakcí - slučování, neutralizace, reakce exotermní a endotermní faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí teplota, plošný obsah povrchu výchozích látek, katalýza chemie a elektřina - výroba elektrického proudu chemickou cestou ORGANICKÉ SLOUČENINY uhlovodíky - příklady v praxi významných alkanů, uhlovodíků s vícenásobnými vazbami a aromatických uhlovodíků (alkany, alkeny, alkyny, areny) deriváty uhlovodíků - příklady v praxi významných alkoholů a karboxylových kyselin (halogenderiváty, alkoholy, fenoly, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny) paliva - ropa, uhlí, zemní plyn, průmyslově vyráběná paliva přírodní látky - zdroje, vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v lidském těle CHEMIE A SPOLEČNOST chemický průmysl v ČR - výrobky, rizika v souvislosti s životním prostředím, recyklace surovin průmyslová hnojiva tepelně zpracovávané materiály - cement, vápno, sádra, keramika plasty a syntetická vlákna - vlastnosti, použití, likvidace detergenty a pesticidy, insekticidy hořlaviny - význam tříd nebezpečnosti léčiva a návykové látky
185
5.17 PŘÍRODOPIS
5.17.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.17.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Přírodopis obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Výuka Přírodopisu navazuje na znalosti a dovednosti získané na 1. stupni v předmětu Prvouka a Přírodověda. Vyučovací předmět Přírodopis se vyučuje na 2. stupni. Obsah učiva je vybrán tak, aby si v průběhu vzdělávání žáci vytvořili ucelenou představu o vztazích mezi živou a neživou přírodou, seznámili se s mnohotvárnými formami života na Zemi a naučili se správně chápat spjatost člověka a jeho života s přírodou a jejími zákonitostmi. Žáci jsou v průběhu vzdělávání vedeni k ochraně životního prostředí a k odpovědnosti za své jednání vůči přírodě, učíme je dovednosti pozorovat lupou i mikroskopem, využívat ke své práci různé informační zdroje (encyklopedie, internet aj.). V šestém ročníku vedeme žáky k poznávání přírodních celků jako funkčních systémů, do nichž v různé míře člověk zasahuje, využívá je, mění, poškozuje je i chrání. Žáci poznávají, že žádný organismus nemůže existovat izolovaně od ostatních, že organismy jsou vzájemně spojeny různými vztahy, v různých celcích a že mohou žít pouze v určitých podmínkách, prostředí. Při konkrétních rozborech přírodních celků v přírodě (les, rybník, louka, pole, sad, zahrada, rumiště aj.) se žáci seznamují s příklady základních typů vztahů různých organismů jako je predace, parazitismus (cizopasnictví), symbióza (soužití), poznávají a pojmenovávají jednotlivé organismy, učíme je popisovat stavbu těla a rozmnožování hub. V sedmém ročníku se věnuje pozornost poznání a pochopení stavby a funkce organismů: mikroorganismů, rostlin a bezobratlých živočichů, jejich způsobu života. Při výběru zástupců se bere v úvahu rozšíření organismů v naší přírodě, jejich praktický význam pro život lidí (pozitivní i negativní – zejména jedovatost), jejich význam pro přírodní rovnováhu, ohrožení na existenci (chráněné organismy). Žáci poznávají základní projevy života, tj. buněčnou stavbu organismů, podstatu metabolismu jako výměny látek a energií mezi organismem a prostředím, v němž organismus žije, podstatu růstu a rozmnožování organismu, seznamují se s řadou odborných pojmů jako je fotosyntéza, dýchání, pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V osmém ročníku se žáci podrobněji seznámí se způsobem života, stavbou a funkcí těl obratlovců (strunatců). Prohlubují si poznatky o stavbě a funkci lidského těla, o jeho jednotlivých orgánech, jejich významu a vzájemných vztazích, o koordinaci a řízení celého lidského organismu. Učí se poskytnout předlékařskou první pomoc v běžných situacích, včetně transportu postiženého, rozpoznávat některé nemoci a předcházet nemocem a úrazům. V devátém ročníku žáci získávají přehled o vzniku a vývoji Země a života v průběhu geologických dob až po současnou biosféru. Vedeme je k uvědomění si významu postavení naší země ve sluneční soustavě z hlediska podmínek vhodných pro život (zdroj energie, teplota prostředí, vlivy záření, střídání dne a noci, ročních období) a z hledisek přizpůsobení organismů různým podmínkám života, k uvědomění si vztahů jednotlivých zemských sfér (atmosféry, hydrosféry, biosféry, litosféry a pedosféry) k životu na Zemi. Seznamují se s pojmy vztahujícími se ke stavbě litosféry (nejznámější nerosty, horniny a jejich poznávání a rozlišování) s důrazem na jejich vznik, poznávají proces vzniku půdy ve vztazích k neživým i živým podmínkám, seznamují se s vlivy lidských činností na půdu a s významem její ochrany. 186
Učivo je doplňováno aktuálními informacemi o problémech životního prostředí z globálního hlediska. Vyučovací předmět Přírodopis je spjat především se zeměpisem: životní prostředí, přírodní oblasti Země, ekologické problémy; chemií a zčásti s fyzikou, dále pak s matematikou a dějepisem, úzce je spjat s předmětem člověk a zdraví: zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, hodnota a podpora zdraví aj.; s pracovními činnostmi: pěstitelství a chovatelství; s občanskou výchovou, tělesnou výchovou, ale také s předměty estetického zaměření, zejména s výtvarnou výchovou, s literární výchovou a zčásti i s hudební výchovou. Vyučovací předmět Přírodopis disponuje touto časovou dotací: v 6. ročníku – 2 hodiny týdně v 7. až 9. ročníku – 1 hodinu týdně Výuka Přírodopisu probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce využíváme počítačové programy, internet, video, filmy, encyklopedie, určovací klíče, časopisy. Součástí výuky jsou i laboratorní úlohy, které jsou přizpůsobeny vybavení školy pomůckami. Obsah laboratorních prací není uváděn, učitelé si jej mohou volit dle vlastního uvážení.Tam, kde je to možné, vychází obsah učiva jednoznačně z vlastního pozorování a zkušeností žáků, uplatňují se však také ekologické hry, samostatně založené pokusy, sledování vývinu rostlin a práce s nimi, exkurze, vycházky nebo výstavky. Pozn.: Vzhledem k přepracování učiva v jednotlivých ročnících, budou vyučující ve školním roce 2009/2010 zařazovat do svých tematických plánů učivo tak, aby všichni žáci prošli výukou témat, která ještě neprobírali.
Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá. MKV – etnický původ – 8. ročník. EV – ekosystémy – 6., 7. a 9.ročník; základní podmínky života; lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí.
187
5.17.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení umožňujeme žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie aj. vedeme žáky k vyhledávání, třídění a propojování informací, ke správnému používání odborné terminologie pomáháme podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti vedeme žáky k porovnávání získaných informací, k nalézání souvislostí dáváme příležitost k využívání žákových zkušeností ve výuce Kompetence k řešení problémů
zařazujeme metody, při kterých žáci sami docházejí k objevům, řešením a závěrům klademe problémové otázky, zadáváme problémové úlohy vedeme žáky k formulování problému, navrhování řešení umožňujeme žákům, aby se na řešení podíleli
Kompetence komunikativní vedeme žáky k používání správné terminologie, ale přijímáme i neodborně vyjádřené žákovské názory vedeme žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě umožňujeme prezentaci práce žáků, žáci mají možnost sami zhodnotit výsledky své práce a reagovat na hodnocení ostatních, argumentovat, přijmout kritiku vedeme žáky k tvořivému využívání různých typů textů a záznamů, obrazových materiálů a jiných informačních a komunikačních prostředků podněcujeme žáky k argumentaci učíme žáky naslouchat, využívat možností o názorech diskutovat vedeme žáky k dodržování pravidel diskuse Kompetence sociální a personální zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci pracovat společně zajímáme se o náměty, názory a zkušenosti žáků vedeme žáky k vytvoření a respektování pravidel ve skupině vytváříme pozitivní klima ve třídě učíme žáky vnímat potřeby druhých a přijímat jejich zkušenosti Kompetence občanské rozvíjíme u žáků ohleduplný vztah k přírodě vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování. umožňujeme každému žákovi zažít úspěch Kompetence pracovní umožňujeme žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat vedeme žáky ke správným a bezpečným způsobům užití pomůcek, vybavení, techniky necháváme žáky samostatně provádět pokusy zadáváme úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh 188
5.17.1.3 Kritéria hodnocení žáka Podkladem pro hodnocení jsou aktivity žáka v průběhu vyučování i při řešení domácí přípravy a výsledky znalostí zjišťovaných jednoduchými testy, popřípadě orientačním ústním zkoušením. Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Skupinová práce – podíl na vykonané práci, spolupráce, komunikace. Samostatné práce žáků – testy, křížovky, doplňovačky, vyhledávání potřebných informací a zajímavostí v encyklopediích, na internetu aj. Analýza prací žáků – schopnost zpracovat dané téma jako referát, výtvarné dílo apod. Pozorování žáka – aktivita a zájem o práci v hodině, připravenost, samostatnost, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování. Vedení sešitu – správnost, úhlednost, přehlednost, čitelnost. Hodnocení individuálního pokroku – zlepšení (práce v hodině, písemné práce, zpracování referátů, vedení sešitu…). Domácí úkoly – včasné a správné plnění domácích úkolů. Příprava na výuku – nošení učebnic, sešitů a pomůcek, doplňování učiva z důvodu nepřítomnosti ve škole. Referát – viz kapitola 6.8.7 Praktické pokusy – žák provádí konkrétní praktické úkoly a dodržuje zásady bezpečnosti práce. Laboratorní práce – viz kapitola 6.8.8
189
5.17.3 Vzdělávací obsah PŘ – 2. stupeň
5.17.3.1 VÝSTUPY PŘ 6. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV
7. ročník
8. ročník
9. ročník
PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY Aplikuje praktické metody poznávání přírody. Dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody. OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Rozliší základní projevy a podmínky života. BIOLOGIE HUB Rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků. Vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích. BIOLOGIE ROSTLIN Odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí.
Rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů. BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin. Odvodí na základě pozorování základní
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek. Popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel. Rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin. Uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka. BIOLOGIE HUB Objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků. BIOLOGIE ROSTLIN Odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům. Porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku. Vysvětlí princip základních
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) živočichů. Vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti. Uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů. BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů. BIOLOGIE ČLOVĚKA Určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy. Orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka. Objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří. Rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady 190
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Orientuje se v daném přehledu vývoje organismů. NEŽIVÁ PŘÍRODA Objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života. Rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek. Rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody. Porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě. Rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků. Uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi. ZÁKLADY EKOLOGIE
Rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva,
6. ročník projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí. Zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy. ZÁKLADY EKOLOGIE Uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi. Vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam.
7. ročník rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin. BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů.
8. ročník jejich prevence a léčby. Aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla.
191
9. ročník ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému. Uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému.
5.17.3.2 UČIVO PŘ 6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY Praktické metody poznávání přírody– pozorování lupou a mikroskopem (případně dalekohledem). - Práce s atlasy rostlin, živočichů a hub, určování rostlin a živočichů podle atlasů a klíčů. - Pořizování sbírek částí rostlin, lisování celých rostlin (herbáře), pořízení sbírky šišek jehličnanů apod. Významní biologové a jejich objevy. Projevy života a jeho význam – výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty. Přírodní společenstva Rozmanitost života ve vybraných přírodních celcích (např. les, rybník, louka, pole, moře aj.). Příklady nejčastějších rostlin, živočichů a hub ve sledovaných přírodních celcích a společenstvech, jejich poznávání, způsob života. Vzájemná závislost organismů a neživé přírody v přírodních společenstvech. Vztahy mezi organismy. Příklady základních typů vztahů různých organismů jako je predace, parazitismus (cizopasnictví), symbióza (soužití). Potravní řetězce a pyramidy. Seznámení s pojmy reducent, producent, konzument, plankton Nežádoucí organismy – vliv na zdraví (alergie, jedovatost). Péče o vybrané domácí živočichy
Základní struktura života – buňky, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy.
Stavba a funkce těl strunatců Původ názvu strunatci, obratlovci. Ryby (kapr obecný), jejich vývin. Obojživelníci (skokan zelený) a jejich vývin. Plazi (ještěrka obecná) a jejich třídění. Ptáci (kur domácí) a jejich třídění. Savci (králík domácí) a jejich třídění. Srovnání vnitřní stavby a funkce jednotlivých tříd živočichů. Rozmnožování a vývin jedince, péče o potomstvo, způsob života (srovnání základních charakteristik).
Třídění organismů Aktivní zařazování organismů do již vytvořených skupin a do prostředí. Rozvíjení dalších poznatků. Práce s pojmy: druh, rod, třída, kmen. Viry a bakterie Výskyt, význam a praktické využití. Tlení, hnití. Půdní a hnilobné bakterie. Stavba a funkce těl rostlin Fyziologie rostlin (základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování). Anatomie a morfologie rostlin (stavba a význam jednotlivých částí těla vyšších rostlin). Jednobuněčné organismy Zrněnka jako příklad rostlinné buňky. Krásnoočko. Mnohobuněčné organismy Řasy (šroubatka).
Stavba těla a funkce jednotlivých orgánů člověka Opěrná a pohybová soustava. Předlékařská první pomoc při zlomeninách a dalších poraněních, péče o zdravou kostru a svaly. Oběhová soustava (imunita, transfuze, civilizační vlivy, prevence). První pomoc při
Vyšší rostliny Mechy (výtrusy, lodyžka s lístky, příchytná vlákna). 192
Země - naše planeta Zrození planety Země (stavba, vývoj). Vznik života, vývoj organismů (např. srovnávací anatomie) - shrnutí. Geologické éry, geologické vědy. Neživé faktory životního prostředí (teplota, světlo, voda, pohyb prvků v přírodě). Nerosty (fyzikální a chemické vlastnosti, třídění). Vnitřní a vnější geologické děje; sopečná činnost, vyvřelé horniny; zvětrávání, usazené horniny, přeměněné horniny. Vzájemná propojenost; vlivy zemské tíže, vody a organismů na horniny a nerosty; chemické zvětrávání (krasové jevy). Podnebí a počasí ve vztahu k životu. Pedologie (vznik, typy a význam půd a půdních organismů). Pohyby kontinentů (vznik a zánik zemské kůry, zemětřesení, zlomy, vrásnění, poklesy). Geologická stavba České republiky (Český masiv, Karpatská soustava), suroviny
6. ročník a rostliny, hygiena. Projevy chování živočichů, etologie. Srovnání probraných společenstev. Živočišná společenstva. Vlivy člověka na přírodní společenstva, ochrana přírody. Kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů. Význam přírodních celků pro člověka (zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství). Vlivy lidských činností na druhové složení společenstev a na vztahy v nich. Negativní vlivy různých lidských činností v prostředí (znečišťování, chemizace, radioaktivita, hlučnost, odpady aj.). Aplikace získaných poznatků na zkoumání místního přírodního společenstva. LES Lesní patra a život v nich, potravní vztahy. Význam a ochrana lesů. Nebezpečí nadměrného odlesňování. RYBNÍK, ŘEKA, MOŘE Voda tekoucí a stojatá, vlastnosti vody, význam její čistoty pro život. EKOSYSTÉMY UTVÁŘENÉ ČLOVĚKEM Sad, zelinářská zahrada, okrasné zahrady, parky, sídlištní zeleň,
7. ročník Lišejníky (stavba stélky, symbióza, výskyt a význam). Kapradiny (výtrusy). Plavuně. Nahosemenné rostliny Pojem nahosemenná rostlina. Přehled našich běžných jehličnanů (např. borovice lesní, smrk ztepilý, jedle bělokorá, modřín opadavý, borovice černá, jalovec obecný). Krytosemenné rostliny Pojem krytosemenná rostlina. Kořen, jeho tvary a druhy. Stonek (rozlišení, oddenek, odlišná stavba stonků). List (stavba, tvary, funkce; fotosyntéza, dýchání). Rozmnožování rostlin. Květy jako přeměněné listy (stavba květů s okvětím, kališními a korunními lístky). Opylení, oplození, semeno, plod. Rostliny jednoděložné, dvouděložné, jednodomé, dvoudomé (rozdíly). Příklady některých čeledí a v nich vybraných druhů rostlin. Hospodářsky důležité rostliny. Stavba a funkce těl bezobratlýc h živočichů Živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, rozmnožování.
8. ročník zástavě srdce. Dýchací soustava. Umělé dýchání při zástavě dechu. Trávicí soustava, přeměna látek a energií, racionální výživa, zdravý životní styl (podrobněji v předmětu Člověk a zdraví). Vylučovací soustava. Rozmnožovací soustava. Těhotenství, porod. Hlavní období lidského života. Kůže, nebezpečí poškození. Řídící soustavy (hormony, nervová soustava). Žlázy s vnitřním vyměšováním, mozek, smyslové orgány, vyšší nervová činnost. Vzájemné vztahy jednotlivých orgánů, vlivy prostředí na jejich funkci, nebezpečí poškození jednotlivých částí lidského organismu, zásady první pomoci. Rozmnožování organismů Zachování rodu, pohlavní a nepohlavní rozmnožování (shrnutí). Fyziologie rozmnožování (chromozómy, dělení buněčného jádra). Geny, genetika. Proměnlivost a dědičnost. Zdravý životní styl, denní režim
193
9. ročník (výzkum a těžba), ekologické důsledky těžby. Ekologie Příčiny zhoršování životního prostředí, prohřešky člověka (odlesňování a eroze, znečišťování ovzduší, vody, nežádoucí přetváření krajiny, unáhlená urbanizace). Možnosti zastavení negativního narušování a zlepšení současného stavu životního prostředí. Ochrana přírody a životního prostředí. Globální problémy a jejich řešení. Chráněná území.
6. ročník rumiště a cesty, botanické a zoologické zahrady. Význam umělých ekosystémů pro člověka, jejich záměrné ovlivňování, význam šlechtění. Houby Vybraný zástupce houby s plodnicemi (výskyt, výživa, stavba těla, význam, rozmnožování). Rozlišování některých jedovatých a jedlých druhů hub. Zásady houbaření, první pomoc při otravě houbami. Houby bez plodnic (základní charakteristika). Kvasinky a jejich význam (pečivo, víno). Plísně (nebezpečí a užitek).
7. ročník Jednobuněčné organismy Nálevníci, jejich srovnávání s rostlinnou buňkou. Trepka (pohyb). Mnohobuněčné organismy Nezmar hnědý. Žahavci (sasanky, medusy). Vnitřní cizopasník (tasemnice). Vnější cizopasník (pijavka). Reducenti (nítěnka, žížala). Kroužkovci. Měkkýši (plži, mlži, hlavonožci). Členovci.
8. ročník
Rozmnožování organismů Pohlavní a nepohlavní rozmnožování.
Třídění organismů Principy třídění přírodnin a jeho význam pro poznávání přírody. Vytvoření systematického přehledu probraných organismů. Seznámení s pojmy: druh, rod, třída, kmen. Systém rostlin Poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů řas, mechorostů, kapraďorostů, nahosemenných a krytosemenných rostlin. Systém živočichů Významní zástupci 194
9. ročník
6. ročník jednotlivých skupin živočichů: prvoci, bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci), strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci).
7. ročník
8. ročník
9. ročník
5.18 ZEMĚPIS
5.18.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.18.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Zeměpis obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Výuka Zeměpisu navazuje na znalosti a dovednosti získané na 1. stupni v předmětu Prvouka a Vlastivěda. Vyučovací předmět Zeměpis se vyučuje na 2. stupni. Výuka zeměpisu se zaměřuje především na to, aby si žáci osvojili základní vědomosti o Zemi jako vesmírném tělese, o znázornění povrchu Země (glóbus, mapy). Žáci získávají základní vědomosti o přírodních, společenských, hospodářských, politických a kulturních poměrech své vlasti, obce a dozvídají se důležité poznatky o světadílech, oceánech, o státech světa a globálních problémech lidstva. Rozšiřují si poznatky o krajinné sféře a životním prostředí. V činnostní oblasti žáci získávají dovednosti potřebné pro práci s mapami, statistickými daty a s informačními materiály a učí se v nich orientovat. Žáky vedeme k samostatnému vyhledávání a třídění informací z různých zdrojů, k obhajování výsledků své práce (cestovní kancelář - plán cesty…), učíme je komunikovat s lidmi, hledat cesty ke správnému řešení, chápat pojmy demokracie, evropanství, morálka, vlastenectví…Učí se spolupracovat se spolužáky při řešení úkolů a problémů a tím si vytvářet i vlastní postoj k ostatním lidem. Žáci jsou vedeni k vytváření kladných postojů ke vzdělávání na základě úspěchů z vlastní činnosti a iniciativy. Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda: chemie – znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry, nerostné suroviny, voda; fyzika – sluneční soustava, vesmír, zatmění Slunce a Měsíce, energie, pohyb těles; přírodopis – rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, geologie, ekologie (vliv člověka na životní prostředí, ochrana životního prostředí). Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí: matematika – měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy a diagramy, zlomky a procenta, geometrie v rovině a v prostoru aj.; informatika – zdroj aktuálních informací a jejich zpracování; dějepis - kultura národů, historie států, historie zámořských objevů a dobývání, nejstarší civilizace; občanská výchova – demokracie, lidská práva, vlastenectví, náboženství, stát a právo, stát a hospodářství, mezinárodní vztahy, globalizace; člověk a zdraví – rizika 195
ohrožující zdraví a jejich prevence, ochrana člověka za mimořádných situací; cizí jazyk – výslovnost zeměpisných názvů, řečové dovednosti; český jazyk a literatura – referáty, čtení aj. Vyučovací předmět Zeměpis disponuje touto časovou dotací: v 6. a 7. ročníku – 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku – 1 hodinu týdně Výuka Zeměpisu probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce využíváme internet, video, filmy, časopisy. Zeměpisná cvičení a pozorování se uskutečňují v okolí školy, geografické exkurze ve vybraných lokalitách. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět; jsme Evropané – 7. a 9. roč. MKV – kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita. EV – ekosystémy; základní podmínky života; lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí. MV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení.
5.18.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení
zadáváme žákům referáty, k nimž žáci vyhledávají, sbírají, zpracovávají, třídí a hodnotí geografické informace a data v příslušných informačních zdrojích – média, encyklopedie, odborné časopisy, grafy, tabulky apod. kontrolujeme výsledky zkoumání, pozorování a požadujeme, aby je žáci samostatně zhodnotili a formulovali patřičné závěry pokládáme žákům otázky vztažené k příčinám různých přírodních procesů, společně hledáme řešení otázek a adekvátní odpovědi
Kompetence k řešení problémů
usilujeme se svými žáky o nalezení a pojmenování shodných, podobných a odlišných znaků geografických objektů, jevů a procesů, vyvozujeme společně patřičné závěry pojmenováváme podstatné lokální, regionální a globální problémy přírodní a společenské sféry, žáci o nich diskutují a usilují o vhodné řešení problémů, nenechají se odradit počátečními nezdary, sledují a hodnotí vlastní pokrok při zdolávání problémů
Kompetence komunikativní 196
vedeme žáky k formulaci a pojmenování problémů nebo vlastních názorů na témata z různých zeměpisných oborů učíme žáky výslovnosti vlastních zeměpisných jmen žáci spolupracují při řešení problémů a úloh, vhodně argumentují při obhajobě svých závěrů vedeme žáky k řízenému dialogu
Kompetence sociální a personální
učíme žáky k práci ve skupině a vedeme je k vzájemné spolupráci při řešení konkrétních aktuálních geografických problémů vedeme žáky ke kritickému zhodnocení vlastní práce i práce ostatních
Kompetence občanské
vedeme žáky k zodpovědnosti za zachování přírodních i kulturních objektů při poznávání různých regionů České republiky i světa vytváříme podmínky a modelové situace, ve kterých žáci mohou prakticky využít získané informace z oblasti orientace a pohybu v přírodě i ve městě učíme žáky respektovat různé rasy a národy a seznamujeme je s tradicemi, zvyky a kulturami lidí ve světě i v ČR
Kompetence pracovní
učíme žáky manipulovat s pomůckami ve třídě i v terénu, zejména s busolou, kompasem a globusem seznamujeme žáky s moderními komunikačními, dopravními a výrobními technologiemi, které mají vztah k orientaci, pohybu v terénu a cestování hodnotíme kladně svědomitou a systematickou práci žáků
5.18.1.3 Kritéria hodnocení žáka Výchozím kritériem pro hodnocení žáků je především jejich aktivita při přístupech a ve vlastním řešení zadávaných problémových úloh ve vyučovacím procesu ve škole, výsledky písemného testování. Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Orientace na mapě, globusu Písemné prověrky – klasifikujeme podle bodového systému (viz Hodnocení žáků). Skupinová práce - zapojení, aktivita, iniciativa, schopnost spolupracovat s ostatními, podíl na vykonané práci, komunikace, schopnost navázat kontakt, ohleduplnost k druhým aj. Pozorování žáka – soustředění, schopnost řídit se instrukcemi a dodržovat pravidla, schopnost pracovat nezávisle a s dostatečnou sebejistotou, schopnost snadno mluvit s ostatními žáky i dospělými, schopnost naslouchat, vytrvalost, vynakládání úsilí, schopnost dokončit práci, zájem o práci v hodině, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj. Referát – viz kapitola 6.8.7 197
198
5.18.3 Vzdělávací obsah Z – 2. stupeň
5.18.3.1 VÝSTUPY Z 6. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Používá s porozuměním základní kartografickou terminologii. Regiony světa Lokalizuje na mapách světadíly a oceány. Česká republika Vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy. Hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům. Lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech
7. ročník
8. ročník
9. ročník
Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii. Regiony světa Lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny. Česká republika Hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace Ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu. Aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny.
Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině. Přírodní obraz Země Zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy. Prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů. Rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu. Porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost. Regiony světa Rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro
Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
199
Vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu.
Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů. Regiony světa Porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států. Zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich. Společenské a
6. ročník
7. ročník
8. ročník vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa. Společenské a hospodářské prostředí Posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa. Posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel. Životní prostředí Porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin. Uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů).
9. ročník hospodářské prostředí
Planeta Země charakterizuje na elementární úrovni vesmír a sluneční soustavu (hvězdná podstata Slunce, velikost Slunce, postavení Slunce ve vesmíru a v sluneční soustavě,
Politická mapa dnešního světa uvede příklady kritérií vzájemné odlišnosti a podobnosti současných států světa rozeznává státy světa podle hlediska
Zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje. Porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit. Porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků. Lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech.
Životní prostředí Uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí. Česká republika
Uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států.
ŠKOLNÍ VÝSTUPY Mapa rozeznává druhy map (i podle měřítka a obsahu map) vyjádří způsob znázornění výškopisu a polohopisu na mapách charakterizuje
Globus v činnostech prokáže porozumění pojmům: glóbus, měřítko glóbu, poledníky, hlavní poledník, rovnoběžky, rovník, zeměpisná síť, obratníky,
200
6. ročník vysvětlivky značkový klíč map a v souvislosti s tím s porozuměním pracuje s pojmy: výškopis, vrstevnice, výšková kóta, nadmořská výška, polohopis, smluvené značky určuje světové strany na mapách, orientuje se podle nich na mapách orientuje se v zeměpisných atlasech (různé druhy atlasů, jejich funkce, použití rejstříku apod.). Česká republika charakterizuje zeměpisnou polohu a rozlohu území České republiky v kontextu Evropy a Střední Evropy orientuje se v přírodních podmínkách České republiky popíše povrch a jeho členění určí a vyhledá na mapách hlavní pohoří a nejvyšší horu charakterizuje podnebí a vzhledem k tomu rozmístění vodstva a půd, rostlinstva a živočišstva posoudí aktuální otázky životního prostředí na území celé České republiky uvede hlavní údaje o rozmístění obyvatelstva a sídel v České republice zhodnotí údaje o rozmístění hlavních hospodářských
7. ročník polární kruhy, letní slunovrat, zimní slunovrat, jarní rovnodennost, podzimní rovnodennost, polární den, polární noc, zeměpisné souřadnice, zeměpisná délka, zeměpisná šířka, časová pásma vysvětlí délku dnů a nocí na Zemi v závislosti na zeměpisné šířce a pravidelné střídání ročních období v mírných podnebných pásech určí zeměpisnou polohu na mapách podle údajů zeměpisné šířky a zeměpisné délky vysvětlí příčiny rozdílného času jednotlivých míst na Zemi, chápe podstatu, smysl a účel časových pásem na Zemi, úlohu hlavního (nultého) poledníku a 180. poledníku pro určování času na Zemi určí a vyhledá na mapách podnebné pásy na Zemi: tropický pás, subtropické pásy, mírné pásy, polární pásy Světadíly a oceány vyjmenuje a vyhledá na mapě světa jednotlivé světadíly na Zemi, určí jejich zeměpisnou polohu a porovná jejich rozlohu charakterizuje význam a hospodářské využití oceánů,
8. ročník pohyby Slunce, planety sluneční soustavy a jejich postavení vzhledem ke Slunci) pracuje s porozuměním s pojmy: planetky, družice planet (měsíce planet), meteorická tělesa, komety, Galaxie, Mléčná dráha, cizí galaxie charakterizuje polohu, povrch a pohyb Měsíce posoudí postavení Země ve vesmíru, tvar a rozměry Země objasní důsledky pohybů Země kolem zemské osy a kolem Slunce pro život na Zemi Přírodní složky a oblasti Země používá s porozuměním pojmy: geografická (krajinná) sféra, přírodní sféra, společenská, hospodářská, technická sféra, krajina, přírodní krajina, kulturní krajina, přírodní prostředí, životní prostředí vyjmenuje a určí jednotlivé složky přírodní sféry vysvětlí význam Slunce, vody, kyslíku a oxidu uhličitého pro život na Zemi orientuje se v objektech atmosféry, pracuje s porozuměním s pojmy: počasí, meteorologické prvky, celkový oběh vzduchu v atmosféře, tlak
201
9. ročník svrchovanosti: nezávislé státy, závislá území rozlišuje státy světa podle zeměpisné polohy: přímořské státy, ostrovní a souostrovní státy, vnitrozemské státy rozeznává orientačně největší a nejmenší státy světa podle územní rozlohy rozlišuje státy světa podle počtu a původu obyvatel, uvede orientačně nejlidnatější a málo zalidněné státy světa rozeznává státy světa podle správního členění: jednotné státy, federativní (složené, spolkové) státy rozlišuje státy světa podle státního zřízení a formy vlády: republiky, monarchie jmenuje konkrétní územní příklady států s demokratickým politickým systémem, států s parlamentní demokracií, států s totalitním politickým systémem, s diktaturou, s vládou jedné politické strany uvede, vyhledá na mapách a charakterizuje příklady států podle stupně rozvoje: nejvyspělejší státy světa s tržním hospodářstvím, středně rozvinuté státy, málo rozvinuté – rozvojové státy uvede příklady nejvýznamnějších politických,
6. ročník aktivit v České republice: průmysl, zemědělství, doprava a spoje, služby obyvatelstvu, rekreace a cestovní ruch, zahraniční obchod pojmenuje a vyhledá na mapách jednotlivé kraje ČR a charakterizuje jejich přírodní, sídelní a hospodářské předpoklady, zvláštnosti a kulturní zajímavosti určí a vyhledá na mapách nejvýznamnější města jednotlivých oblastí ČR vymezí a konkretizuje území místní krajiny a regionu místní oblasti a charakterizuje přírodní, sídelní, hospodářské, kulturní a ekologické poměry těchto území Evropa stručně charakterizuje polohu, rozlohu, členitost pobřeží, povrch, podnebí, rozmístění vodstva, rostlinstva, živočišstva, přírodních zdrojů, obyvatelstva a hospodářských aktivit v Evropě vyhledá na mapách jednotlivé zeměpisné oblasti Evropy (Jihovýchodní Evropa…) vyjmenuje a vyhledá na mapách
7. ročník stav a problémy životního prostředí oceánů vyhledá na mapách světové oceány, nejvýznamnější světová moře, řeky, jezera a největší přehradní nádrže určí a vyhledá na mapách zemské polární oblasti, uvede jejich mimořádný význam pro tvorbu a ochranu životního prostředí na Zemi stručně charakterizuje polohu, rozlohu, členitost pobřeží, povrch, podnebí, rozmístění vodstva, rostlinstva, živočišstva, přírodních zdrojů, obyvatelstva a hospodářských aktivit v Asii, Americe, Africe, Austrálii a Oceánii, Antarktidě vyjmenuje nejvýznamnější státy těchto světadílů a vyhledá je na mapě uvede a vyhledá na mapách hlavní a nejvýznamnější města výše uvedených světadílů zhodnotí aktuální stav životního prostředí v jednotlivých světadílech
8. ročník vzduchu, proudění vzduch, podnebí, podnebné pásy na Zemi, vítr, pasáty, monzuny, ochrana ovzduší orientuje se v objektech hydrosféry, pracuje s porozuměním s pojmy: oceány a moře, pohyby mořské vody, voda na pevnině, vodní toky, ledovce, podpovrchová voda, prameny, bezodtokové oblasti, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže orientovat se v objektech biosféry, určí, lokalizuje a charakterizuje tropické lesy, savany, pouště a polopouště, stepi, lesostepi, lesy mírného pásu, tundru a lesotundru Společenské a hospodářské složky krajiny – 1. část orientuje se v počtu a rozmístění lidí na Zemi, v rozmístění lidských ras, národů, jazyků a náboženství na Zemi, v rozmístění nejvýznamnějších městských aglomerací a velkoměst světa určí a vyhledá na mapách hlavní oblasti světového hospodářství, zemědělství, rybolovu, lesního a vodního hospodářství
202
9. ročník vojenských a hospodářských seskupení a sdružení států světa, charakterizuje v elementární podobě činnost Organizace spojených národů (OSN), Evropské unie a Severoatlantického paktu (NATO) objasní pojem neutrální (nestranná) státní politika, uvede územní příklady neutrálních států určí a vyhledá na politické mapě světa nově vzniklé státy a oblasti Společenské a hospodářské složky krajiny – 2. část určí a vyhledá na mapách nejvýznamnější průmyslové oblasti světa charakterizuje význam a postavení dopravy ve světě, určí hlavní světové dopravní cesty a dopravní uzly, druhy dopravy určí činitele ovlivňující rozmístění rekreace a cestovního ruchu ve světě, vyhledá na mapách nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu zhodnotí význam světového trhu a mezinárodního obchodu pro další rozvoj světového hospodářství pojmenuje a objasní hlavní současná civilizační rizika a světové ekologické problémy (např. důsledky těžby
6. ročník hospodářsky a politicky nejvýznamnější státy jednotlivých oblastí Evropy, hlavní a největší města těchto států rozlišuje více zeměpisných podrobností o sousedních státech České republiky vyhledá na mapách nejvýznamnější oblasti rekreace a cestovního ruchu v Evropě
7. ročník
8. ročník
203
9. ročník nerostných surovin a průmyslu, dopady urbanizace, dopravy, cestovního ruchu aj.)
5.18.3.2 UČIVO Z 6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
Mapa
Globus
Planeta Země
Politická mapa dnešního světa
Mapy, měřítko mapy. Obsah map. Znázornění výškopisu a polohopisu na mapách. Druhy map. Plány. Zeměpisné atlasy. Turistické mapy. Cestování. Činnosti: Orientace na mapách, v zeměpisných atlasech. Práce s mapami a plány místní krajiny. Zeměpisná cvičení a pozorování v terénu. Praktické činnosti s vlakovými, autobusovými a jízdními řády, vyhledávání spojů. Česká republika Česká republika na mapě Evropy. Přírodní podmínky České republiky. Obyvatelstvo a sídla. Hospodářství. Administrativní členění. Oblasti České republiky. Můj domov. Příroda, společnost a kultura místní krajiny. Podrobnější informace o místním regionu. Činnosti: Orientace na atlasových a nástěnných
Měřítko glóbu, znázornění povrchu na glóbu, měření vzdálenosti na glóbu. Poledníky a rovnoběžky. Zemské polokoule. Určování zeměpisné polohy (zeměpisné souřadnice, zeměpisná délka a šířka). Čas na Zemi. Časová pásma. Podnebné pásy na zeměkouli.
Vesmír. Vznik vesmíru. Vývoj poznávání vesmíru. Slunce a sluneční soustava. Měsíc. Země jako vesmírné těleso. Tvar a rozměr Země. Pohyby Země. Činnosti: Orientace na mapách ve školním atlase: Hvězdná obloha, Planeta Země a Sluneční soustava. Názorné činnosti se školním globusem. Orientace v přírodě podle Slunce a hvězd. Vyhodnocení dálkového snímku Země a Měsíce z kosmického prostoru.
Činnosti: Nácvik měření vzdálenosti na školním glóbu pomocí papírového proužku. Demonstrace poledníků a rovnoběžek na školním globusu. Určování zeměpisné polohy na glóbu a mapách. Určování času a časových pásem na Zemi s pomocí školního atlasu světa. Světadíly a oceány Přehled světadílů. Přehled oceánů a jejich podíl na povrchu Země. Geografická poloha a rozloha oceánů, přírodní poměry a vlivy, hospodářské využívání, ekologická problematika moří a oceánů. Evropa (stručné zopakování).
Přírodní složky a oblasti Země Geografická (krajinná) sféra. Přírodní sféra a její složky. Litosféra. Atmosféra. Hydrosféra. Pedosféra. Biosféra. Přírodní oblasti Země. Činnosti: Orientace na fyzickogeografick ých mapách Země, práce s mapami, pracovními sešity a vybranými obrazovými 204
Státy na Zemi, společné a odlišné znaky. Státy světa podle svrchovanosti. Státy světa podle polohy a územní rozlohy. Státy světa podle počtu a původu obyvatel. Státy světa podle průběhu a tvaru státních hranic. Státy světa podle správního členění. Státy světa podle státního zřízení a formy vlády. Státy světa podle politického systému a podle politické moci. Politická a hospodářská seskupení států světa, mezinárodní organizace, OSN. Státy světa podle stupně rozvoje. Současná ohniska politický národnostních a náboženský konfliktů. Nové státy na mapě světa. Činnosti: Orientace na politické mapě světa, činnosti s vybranými materiály z tisku a časopisů. Čtení map: konkrétní příklady států světa podle uvedených kritérií odlišnosti a podobnosti. Projekce filmů, diapozitivů a
6. ročník mapách České republiky. Činnosti s vybranými obrazovými materiály, diapozitivy, filmy a videopořady, se statistickými podklady. Činnosti s pracovními sešity. Zeměpisná cvičení a pozorování v místní krajině. Evropa Geografická poloha a rozloha Evropy. Pojem Euroasie. Hranice Evropy a Asie. Politické a hospodářské rozdělení Evropy. Oblasti Evropy, stručná charakteristika. Významné státy a města. Jižní Evropa. Západní Evropa. Severní Evropa. Střední Evropa. Východní Evropa. Jihovýchodní Evropa. Činnosti: Orientace na mapách, činnosti s pracovními sešity a vybranými obrazovými materiály. Referáty žáků o jednotlivých státech, oblastech. Projekce filmů, diapozitivů a videopořadů.
7. ročník Asie. Afrika. Austrálie a Oceánie. Amerika. Antarktida. Geografická poloha, rozloha, členitost světadílů. Přírodní pozoruhodnosti a zajímavosti. Základní charakteristika rozmístění a osídlení obyvatelstva. Významné oblasti, státy a města. Turistika, cestování. Činnosti: Orientace na mapách, práce s mapami, pracovními sešity a vybranými materiály z tisku a časopisů. Projekce filmů, diapozitivů a videopořadů. Praktické činnosti s turistickými průvodci, vyhledávání informací cestovních kanceláří. Referáty žáků o jednotlivých světadílech a oceánech.
8. ročník materiály z literatury a časopisů. Projekce vybraných filmů, diapozitivů a videopořadů k tématu. Okamžitá pozorování počasí v místě školy a bydliště. Výpočet denní průměrné teploty. Společenské a hospodářské složky krajiny – 1. část Lidé na Zemi. Světové hospodářství. Světové zemědělství, rybolov, lesní a vodní hospodářství. Činnosti: Orientace na atlasových a nástěnných mapách obyvatelstva a hospodářství světa. Činnosti se statistickými materiály a podklady, srovnávání absolutních a relativních údajů o obyvatelstvu a světovém hospodářství. Projekce filmů, diapozitivů a videopořadů. Referáty k tématům.
9. ročník videopořadů. Samostatné referáty žáků k tematice. Společenské a hospodářské složky krajiny – 2. část Světový průmysl. Rozmístění dopravy a spojů. Služby obyvatelstvu. Cestovní ruch. Světový trh a mezinárodní obchod. Ekologie a zeměpis. Světové (globální) ekologické problémy. Činnosti: Orientace na hospodářských a politických mapách a na mapách s hodnocením životního prostředí. Činnosti s pracovními sešity, vybranými obrazovými a statistickými materiály. Pozorování a zjišťování vlivu společenských a hospodářských aktivit na krajinu a životní prostředí na příkladě místní krajiny. Soustavná aktualizace globálních ekologických problémů.
Náměty pro zeměpisná cvičení a pozorování v terénu Určování světových stran pomocí kompasu a busoly i jinými způsoby. Orientace podle vyznačených objektů v krajině. Určování a odhad vzdálenosti, náčrty, profily, pochodové značky, turistické značky. Orientace mapy. Určování objektů v terénu podle mapy, určování vlastního stanoviště. Činnosti s mapami v turistice. Práce s rejstříkem v atlasech, měření na geografických mapách, určování pásmového času. 205
6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Určování azimutu v terénu a na mapách, azimutové hry. Výstroj, výzbroj, dorozumívací technika, přírodní úkryty a přístřešky, ohně a vaření, bezpečnost při pobytu v přírodě, zásady přežití v extrémních přírodních podmínkách. Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy; opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích
5.19 ČLOVĚK A ZDRAVÍ
5.19.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.19.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Člověk a zdraví usiluje o naplnění očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Výuka Člověk a zdraví navazuje na znalosti a dovednosti získané na 1. stupni ve vyučovacích předmětech Prvouka a Přírodověda. Předmět reaguje na současné potřeby týkající se podpory a ochrany zdraví u dětí a dospívajících. Uplatňuje komplexní pohled na širokou problematiku zdraví, proto do svého vzdělávacího obsahu integruje prvky z oblasti medicíny, sociologie, etiky i ekologie. Vyučovací předmět Člověk a zdraví se vyučuje na 2. stupni. Ve výuce dochází podle potřeb školy ke spojování ročníků. Vyučovací předmět Člověk a zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Cílem výuky je poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty, získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje. Zaměřujeme se na využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví. Ve výuce dochází k propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd. Vedeme žáky k chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd. Motivujeme žáky k aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci. Předmět Člověk a zdraví je úzce spjat s většinou předmětů, zejména s přírodopisem, občanskou výchovou, tělesnou výchovou aj. Důležité je také její propojení s prevencí sociálně patologických jevů v rámci celé školy (na naší škole je realizován„ Minimální preventivní program"). Pojem sociálně patologické jevy zahrnuje poměrně široké spektrum pro společnost 206
nežádoucích jevů. Jedná se zejména o problematiku rizik zneužívání návykových látek, virtuálních drog, patologického hráčství, problematiku šikany a násilí, vandalismu, zneužívání anabolik a léků.
Vyučovací předmět Člověk a zdraví disponuje touto časovou dotací: v 6. až 9. ročníku – 1 hodinu týdně Výuka Člověk a zdraví probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výtvarné výchovy, kde je video a DVD. Součástí vyučování jsou také besedy nebo exkurze. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace; psychohygiena. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS – objevujeme Evropu a svět. MKV – lidské vztahy; etnický původ; princip sociálního smíru a solidarity. EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí. MV – fungování a vliv médií ve společnosti.
5.19.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení nabízíme žákům řadu aktivačních metod, které jim přiblíží problematiku zdraví a povedou je k ochotě se o ni dále zajímat předkládáme žákům dostatek informačních zdrojů s tématikou zdraví Kompetence k řešení problémů
učíme žáky vnímat různé problematické situace ve škole, v rodině, rozpoznávat a pochopit problém vedeme žáky k samostatnému pozorování praktických jevů a jednání lidí souvisejících se zdravím, k jejich vyhodnocování a vyvozování praktických závěrů pro současnost i budoucnost předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému uvažování a řešení problémů souvisejících se zdravím člověka v různých etapách života
Kompetence komunikativní vedeme žáky k formulování vlastních názorů na problematiku zdraví a k možnostem ověřovat si některé praktické dovednosti v modelových situacích učíme žáky aktivnímu naslouchání - naslouchat druhým, porozumět jim, vhodně na promluvy reagovat, účinně se zapojovat do diskuse, obhajovat svůj názor, vhodně argumentovat učíme žáky efektivní a asertivní komunikaci 207
Kompetence sociální a personální navozujeme dostatek situací, které vedou k vědomí odlišnosti a jedinečnosti každého člověka a budou rozvíjet pozitivní sebedůvěru a vědomí vlastních možností ovlivňovat své zdraví učíme žáky efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného problému vedeme žáky k pozitivní představě o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru
Kompetence občanské nabízíme žákům dostatek příležitosti k pochopení práv a povinností souvisejících se zdravím, partnerskými a rodinnými vztahy Kompetence pracovní nabízíme situace k propojení problematiky člověka, jeho hygieny, ochrany jeho zdraví s otázkami ochrany zdraví při práci a zájmové činnosti vedeme žáky k přesvědčení, že zdraví a zdatnost člověka jsou důležitými faktory při výběru povolání rozvíjením hrubou a jemnou motoriku, vedeme žáky k pracovní zručnosti i k bezpečnosti a ochraně zdraví při pracovních činnostech
5.19.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Skupinová práce - zapojení, aktivita, iniciativa, schopnost spolupracovat s ostatními, podíl na vykonané práci, komunikace, schopnost navázat kontakt, ohleduplnost k druhým aj. Pozorování žáka – soustředění, schopnost řídit se instrukcemi a dodržovat pravidla, schopnost pracovat nezávisle a s dostatečnou sebejistotou, schopnost snadno mluvit s ostatními žáky i dospělými, schopnost naslouchat, vytrvalost, vynakládání úsilí, schopnost dokončit práci, zájem o práci v hodině, schopnost řešit problémové situace, pravdivě jednat v navozené situaci, komunikovat opravdově s partnerem v modelové situaci, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj.
208
5.19.3 Vzdělávací obsah ČZ – 2. stupeň
5.19.3.1 VÝSTUPY ČZ 6. ročník VÝSTUPY Z RVP ZV Respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě). Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví. Optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví.
7. ročník
8. ročník
9. ročník
Vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví. Posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví. Projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce.
209
Dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky. Dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým. Vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi. vysvětlí, proč zákon stanovuje věkovou hranici pro beztrestný pohlavní styk - charakterizuje odpovědné sexuální chování - vysvětlí, které hygienické postupy a preventivní činnosti podporují
Samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím. Usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví. Vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí. Uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc. V souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování.
6. ročník
7. ročník
8. ročník reprodukční zdraví ( - charakterizuje zásady odpovědného chování v oblasti sexuality na elektronických médiích; uvede postup v konkrétních modelových případech
210
9. ročník
5.19.3.2 UČIVO ČZ 6. ročník 7. ročník Rodina a širší sociální prostředí vztahy a pravidla rodina - postavení a soužití v prostředí role ženy a muže komunity (rodina, v rodině škola, vrstevnická význam a funkce skupina, obec, rodin spolek) typy rodin dospívající, jeho postavení jedince komunikace v v rodině rodině, rodinné a partnerské mezigenerační vztahy konflikty vliv rodinného změny v rodině prostředí na rozvoj (narození dítěte, osobnosti adopce, nemoc, vztahy ve dvojici rozvod, úmrtí aj.) (kamarádství, předčasná přátelství, láska, těhotenství, partnerské vztahy, manželství manželství, nezletilých a jejich rodičovství) důsledky sociální komunikace ekonomické a právní - v rodině, ve otázky rodinného škole, s kamarády, života ve společnosti potřeby rodiny dospělých vzhledem k bydlení rozehrávání potřeba a právo na situačních her, vlastní soukromí, dialogů na téma: estetické prostředí kamarádství, aj. přátelství, láska, hygiena provozu známosti domácnosti - úklid a modelové situace údržba bytu zaměřené na sestavení návrhu osvojení požadavků na komunikačních bydlení a diskutování dovedností o nich navozujících příznivé klima v rodině Zdraví a nemoc zdraví, zdravý životní styl osobní hygiena, intimní hygiena dívek a chlapců; prostředky osobní hygieny základy kosmetické péče, ochrana pleti před klimatickými vlivy sestavování návrhu režimu dne pro děti a dospívající
zdraví - psychické, fyzické, sociální; odpovědnost za zdraví vlastní i ostatních životní rytmy a zdraví; prostředí a zdraví základní zdroje a příčiny nemocí; další možné faktory vzniku onemocnění, prevence, ochrana
8. ročník
211
9. ročník
faktory ovlivňující stabilitu rodiny mravní a právní předpoklady pro uzavření manželství zásady zodpovědného výběru životního partnera zodpovědné rodičovství, mravní, právní a ekonomické problémy nezralého rodičovství, možnosti a způsoby jejich řešení vztah rodičů k dítěti, mravní a právní odpovědnost rodičů za péči o děti a za jejich výchovu; práva dítěte v rodině konflikty v rodinných vztazích, produktivní a neproduktivní způsoby řešení neshod a konfliktů v rodině (vztahu)
příčiny rozvodovosti, mravní a právní důsledky rozvodu, vliv disharmonických vztahů mezi rodiči na dítě význam zákona o rodině, péče státu o rodinu, mravní a právní ochrana manželství a rodičovství funkce a náplň činnosti předmanželských a manželských poraden, jejich význam při řešení partnerských problémů náhradní rodičovská péče, její mravní a právní aspekty; orgány sociální péče o matku a dítě předpoklady harmonického manželského soužití porušování práv dítěte rodiči, příbuznými, cizími lidmi aj. (zneužívání, zanedbávání, zastrašování, vykořisťování apod.)
nemoc v rodině, ošetřování nemocného člena rodiny etické vztahy k nemocnému a zdravotně postiženému rekonvalescence po nemoci nebo úrazu nácvik ošetřování nemocného člena rodiny (modelové situace); rozvíjení
duševní hygiena únava, stres; relaxace, regenerace, kompenzace, aktivní pohyb biorytmy a negativní vlivy prostředí ochrana před nemocemi a odpovědnost za své zdraví i zdraví jiných preventivní a lékařská
6. ročník hygiena odívání, výběr vhodného oblečení dívek a chlapců pro pobyt ve škole, doma, při sportu, ve společnosti aj. praktické způsoby péče o pleť, ruce a nohy sestavení přehledu o pohybových aktivitách v průběhu posledních týdnů (měsíců) Zdravá výživa vliv výživy a způsobů stravování na zdravotní stav lidí výživová hodnota potravy, energetická potřeba organismu způsoby technologie zpracování jednotlivých druhů potravin ve vztahu ke zdravé výživě zásady sestavování jídelníčku biologické, sociální, ekonomické faktory zhodnocení jídelníčku v rodině, školní jídelně z hlediska zásad zdravé výživy a navržení potřebných změn
7. ročník před nemocemi vedení záznamu o čase stráveném u televize, videa, počítače a jeho srovnávání se záznamem o čase věnovaném pohybovým činnostem sestavování vlastních programů péče o osobní zdraví na určité časové období
8. ročník etických vztahů k nemocným a zdravotně postiženým užívání léků, léky a jejich zneužití situační hry zaměřené na rozvíjení dialogů na téma civilizační choroby, režim dne, integrace zdravotně postižených mezi zdravou populaci aj.
potrava, výživa výběr, nákup a správné skladování poživatin v domácnosti, s ohledem na jejich hygienickou nezávadnost energie, bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, minerály zásady zdravé výživy poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie, obezita) alternativní výživové směry (makrobiotika, vegetariánství); biopotraviny; reklamy na potraviny navržení reklamy propagující zásady zdravé výživy
9. ročník péče vliv životních podmínek a životního stylu na zdraví, vznik civilizačních nemocí odolávání stresu sestavování návrhů vlastních rozhodnutí podporujících zdravý způsob života
stravovací návyky sestavení přehledu cizorodých látek v poživatinách a zamýšlení se nad možnými způsoby jejich minimalizace diskutování o současných stravovacích zvyklostech našeho obyvatelstva z hlediska podpory zdraví a ovlivňování jejich stravovacích zvyklostí specifika stravování děti a dospívajících stravování těhotné a kojící ženy, nemocných aj. cizorodé látky v potravním řetězci (mykotoxiny, PCB, kovy aj.) civilizační choroby jako důsledek nesprávné výživy
energetická hodnota stravy standardizovaná denní spotřeba potravy výživa a civilizační nemoci metabolismus kalorie, jouly, kilojouly nežádoucí způsoby výživy (podvýživa, hladomor) alternativní strava vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví pitný režim zásady při výběru a přípravě pokrmů
Sexuální výchova proměny člověka v období dospívání vztahy mezi chlapci a děvčaty modelové situace zaměřené na osvojování pozitivních vztahů k druhému pohlaví vedení
dětství, puberta, dospívání (tělesné, duševní a společenské změny) etika dospívání – anatomickofyziologické a psychosociální změny v pubertě, tělesný vzhled, menstruace, poluce vznik života a
212
sexuální chování (pocity, představy, touhy, zamilovanost, láska a její přirozené projevy) modelové situace rozvíjející dovednosti otevřeně hovořit o intimních záležitostech s rodiči, učiteli a vrstevníky
vztahy mezi lidmi k druhému pohlaví, partnerské vztahy, první sexuální kontakty, zakládání rodiny plánování rodičovství - biologická, psychická a sociální zralost probuzené pohlaví zvýšený zájem o
6. ročník menstruačního kalendáře (jen děvčata) sexuální zneužívání – pedofilie (viz Osobní bezpečí)
Osobní bezpečí upevňování bezpečného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky - při hrách, pohybových aktivitách, výletech aj. uplatňování odpovědného chování chodce při přesunech a činnostech žáků mimo budovu školy krizové situace šikanování, kontakt s deviantní osobou, dealerem aj. přivolání pomoci v situacích ohrožení osobního bezpečí dětská krizová centra, linky důvěry procvičování způsobů tísňového
7. ročník narození dítěte; péče o novorozence a kojence v rodině pohlavně přenosné choroby (HIV/AIDS aj.), původce nákazy, cesty přenosu, ochrana
bezpečné chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, odpovědnost za bezpečí své i ostatních způsoby chování při pobytu v různých prostředích - parky, veřejná doprava, výlety, diskotéky nebezpečné situace (agrese, adrenalinové sporty, nedodržování pravidel ve sportu, v silničním provozu) šikana (rysy, varianty, typy, způsoby obrany, legislativa) nácvik poskytování první pomoci při ohrožení zdraví a života vybavení lékárničky nácvik jednání při ohrožení, útoku (útěk, volání ap.) budování zdravého sebevědomí
8. ročník postoje k sexualitě a sexuálnímu chování sexuální orientace, promiskuita, prostituce, pornografie; předsudky a diskriminace; deviantní chování sexuální zneužívání a způsoby ochrany před ním sexualita a zákon sexuální obtěžování, znásilnění, ohrožení mravního vývoje dětí a mládeže aj.; věková hranice trestní odpovědnosti řízený dialog k problematice působení médií v oblasti sexuality pornografie, filmy, videofilmy aj.
213
nežádoucí chování ve škole a v rodině agresivita, formy agresivity, zlost zločin, trestný čin trauma pocit uvolnění domácí násilí vandalismus nebezpečí kolem nás navrhování postupů řešení při mimořádných událostech (přírodních katastrofách, dopravních neštěstích apod.), možnosti pomoci a prevence evakuace, evakuační zavazadlo první pomoc, transport raněného prevence proti úrazům, násilí a jinému poškozování osobního bezpečí člověka či skupiny lidí letecká záchranná služba, horská služba
9. ročník vlastní pohlavní orgány; masturbace (mýty, skutečnost očima lékařů) nekoitální aktivity líbání, dotýkaní, mazlení odložení startu do pohlavního života na období sociální zralosti etická stránka sexuality, vliv postojů víry a morálky na sexuální chování metody antikoncepce - přirozená, bariérová, hormonální (vhodnost a nevhodnost vzhledem k účinnosti, použití, věku ap.) umělé přerušení těhotenství zdravotní a etický problém analýza hlavních příčin násilí v lidské společnosti možnosti prevence a pomoci proti násilí podoby násilí týrání dětí sexuální zneužívání umělecké graffiti kriminalita mládeže a její prevence násilí ve sportu terorismus chování obyvatelstva při mimořádných událostech úkoly civilní obrany úrazy v silničním provozu pravidla silničního provozu a jejich dodržování první pomoc situační hry zaměřené na odmítavý postoj k týrání a zneužívání dětí seberegulace a sebeorganizace činností a chování
6. ročník volání vytypovávání nebezpečných místa situací vytipování důvěryhodných osob
7. ročník násilí v sexualitě
Prevence zneužívání návykových látek léčiva, přírodní a preference pozitivní chemické látky životních cílů káva, alkohol, legální a nelegální cigarety návykové látky a dělení drog rizika jejich škodlivost a vedlejší zneužívání účinky dopingových ochrana dítěte před látek na lidský návykovými organismus látkami drogy a legislativa odmítání vznik závislosti návykových látek systém prevence návykové látky a drogové závislosti bezpečnost v volnočasové aktivity dopravě modelové situace centra odborné zaměřené na pomoci (linky procvičování důvěry, komunikace s linkou pedagogickodůvěry psychologické nácvik dovednosti poradny aj.) přivolat nebo hledání vhodnějších poskytnou první činností, než jsou pomoc při kouření, pití problémech s alkoholu a návykovými látkami zneužívání jiných práce s reklamou návykových látek (tvorba plakátů modelové situace propagujících zdravý zaměřené na životní styl) nácvik dovedností, modelové situace jak odmítat zaměřené na nácvik cigarety, alkohol a dovedností, jak jiné návykové odmítat cigarety, látky alkohol a jiné orientace v seznamu návykové látky důležitých adres a telefonů služeb odborné pomoci
8. ročník situační hry zaměřené na procvičování způsobů chování v různých krizových situacích
POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY
214
rizika zneužívání návykových látek dopad na zdraví jedince, osobní realizaci, partnerské a rodinné soužití, těhotenství, přenos infekce HIV/AIDS mechanismy vzniku rozvoje závislostí a možnosti léčení propagace tabákových výrobků a alkoholických nápojů formou reklamy rozlišování nežádoucích taktik reklamních agentur modelové situace zaměřené na nácvik způsobů odmítání cigaret, alkoholu a jiných návykových látek (argumentace) situace zaměřené na nácvik dovedností, jak poradit vrstevníkovi při problémech s návykovými látkami
9. ročník cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání psychohygiena mezilidské vztahy, komunikace a kooperace respektování sebe sama i druhých přijímání názoru druhého empatie analýza vztahu mezi zneužíváním návykových látek a jejich společenskou nebezpečností rozbor důvodů vedoucích k závislosti analýza chování a jednání lidí, kteří užívají drogy navrhování postupů prevence a jejich využití v rámci ochrany před závislostí poskytnutí pomoci drogově závislým argumentace vůči braní drog, odmítání návykové látky poskytnutí první pomoci při otravě návykovými látkami hazardní hry a jejich psychosociální důsledky závislost na počítačích anabolické steroidy a jejich rizika možná nebezpečí a následky působení náboženských sekt na dospívajícího
5.21 SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA
5.21.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.21.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Seminář z českého jazyka patří mezi povinně volitelné předměty a obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Předmět Seminář z českého jazyka navazuje na povinný předmět Český jazyk a literatura a vyučuje se pouze na 2. stupni. Vyučovací předmět je zaměřen na rozšiřování, opakování a prohlubování učiva vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura, především jeho složky Jazyková výchova (skladba a tvarosloví, pravopis), klade důraz na přípravu žáků k přijímacím zkouškám, umožňuje slabším žákům upevnit si základní učivo a žákům mimořádně nadaným umožňuje rozšířit si základní učivo. Výuka Semináře z českého jazyka probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Vyučovací předmět Seminář z českého jazyka disponuje touto časovou dotací: v 7. ročníku – 1 hodinu týdně v 8. ročníku – 1 hodinu týdně v 9. ročníku – 1 hodinu týdně Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika.
5.21.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie viz Výchovné a vzdělávací strategie Český jazyk a literatura
5.21.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Skupinová práce – zapojení, aktivita, iniciativa, schopnost spolupracovat s ostatními, podíl na vykonané práci, komunikace, schopnost navázat kontakt, ohleduplnost k druhým aj. Pozorování žáka – soustředění, schopnost řídit se instrukcemi a dodržovat pravidla, schopnost pracovat nezávisle, schopnost naslouchat, vytrvalost, vynakládání úsilí, schopnost 215
dokončit práci, zájem o práci v hodině, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj. Hodnocení individuálního pokroku – zlepšení (práce v hodině, písemné práce, vedení sešitu…).
5.21.3 Vzdělávací obsah SČJ – 2. stupeň
5.21.3.1 VÝSTUPY SČJ 7. ročník 8. ročník 9. ročník VÝSTUPY PRO OPAKOVÁNÍ UČIVA viz výstupy jednotlivých ročníků - Český jazyk a literatura, složka Jazyková výchova VÝSTUPY PRO ROZŠIŘOVÁNÍ UČIVA Využívá znalosti o podstatných Rozlišuje podstatná jména s Skloňuje podstatná jména obecná i jménech konkrétních, abstraktních významem životným skloňující se vlastní (příjmení). v projevu ústním i písemném. jako neživotná a podstatná jména s Užívá frekventovaná přejatá slova Vyhledává obtížnější tvary slov v životnými koncovkami. (včetně skloňování). jazykových příručkách. Určuje vzory podstatných jmen Skloňuje a stupňuje přídavná jména. Nepoužívá nadbytečně zájmena obecných i jmen vlastních. Používá správně tvary zájmen a ukazovací ve svém projevu a Užívá jmenných tvarů přídavných číslovek (včetně pravopisu). rozlišuje vhodné užívání zájmen jmen bez pravopisných obtíží. Rozeznává a vhodně používá vztažných. Skloňuje zájmena a nezaměňuje neohebná slova. Volí nejvhodnější předložky a jejich tvary. Ovládá mluvnické kategorie sloves. spojky v souvětích. Vhodně používá slovesné tvary. Využívá různé slovní druhy vhodné Orientuje se v různých typech Užívá základní principy skladby. jako spojovací výrazy ve větě vedlejších vět, rozlišuje vedlejší Využívá znalostí o významovém jednoduché a v souvětí. větné členy a správně je určuje. poměru mezi souřadně spojenými Nezapomíná na grafické odlišení Respektuje při písemném dělení hlavními větami při komunikaci. vět, přímé řeči. slov kořeny slov. Rozlišuje různé druhy souvětí, větu Má přehled o členění složitého Ovládá pravopis lexikální, hlavní a vedlejší. souvětí, tvoří souvětí dle grafů. tvaroslovný a skladební. Porozumí slovům cizího původu a Dbá na ustálený pořádek slov. Ovládá interpunkci ve větě nahrazuje je slovy domácími. jednoduché i v souvětí.
5.21.3.2 UČIVO SČJ 7. ročník 8. ročník 9. ročník OPAKOVÁNÍ UČIVA viz učivo jednotlivých ročníků Český jazyk a literatura, složka Jazyková výchova ROZŠIŘOVÁNÍ UČIVA Vhodné a nevhodné jazykové prostředky v běžné komunikaci, nahrazování nevhodných prostředků vhodnějšími. Rozlišování podstatných jmen konkrétních a abstraktních – práce s etymologickým slovníkem. Zvláštnost předložky za – pojí se se třemi pády (2. , 4. a 7. p.), kde se setkáváme s předložkou za ve spojení s 2. p. nejčastěji. Vedlejší věty a větné členy. Dělení slov a kořen slova. Interpunkce.
Podstatná jména s významem životným skloňující se jako neživotná (např. národ, život) a podstatná jména s životnými koncovkami (např. sněhuláci, draci). Vzory podstatných jmen obecných i jmen vlastních (např. Jiří - jarní, Jirka předseda, vrátný - mladý). Jmenné tvary přídavných jmen. Zájmena a jejich tvary. Slovesné tvary. Základní principy skladby. Významový poměr mezi 216
Tvoření souvětí dle grafů (např. Ss: AH1, V1přívlastková, BH1, ale H2, a proto H3; Sp: V1příslovečná časová, H1, V2podmětná) apod. Nezvyklá příjmení a jejich skloňování. Výslovnost přejatých slov práce s různými články odborných časopisů. Skloňování a stupňování přídavných jmen. Tvary zájmen a číslovek (včetně pravopisu). Neohebná slova. Mluvnické kategorie sloves.
7. ročník Pravopis lexikální, tvaroslovný a skladební.
8. ročník souřadně spojenými hlavními větami. Různé druhy souvětí, věty hlavní a vedlejší. Slova cizího původu.
9. ročník Různé slovní druhy vhodné jako spojovací výrazy ve větě jednoduché a v souvětí. Grafické odlišení vět, přímé řeči. Pořádek slov.
5.22 SEMINÁŘ Z MATEMATIKY
5.22.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.22.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Seminář z matematiky patří mezi povinně volitelné předměty a obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Předmět Seminář z matematiky navazuje na povinný předmět Matematika a vyučuje se pouze na 2. stupni. Vyučovací předmět je zaměřen na rozšiřování, opakování a prohlubování učiva vyučovacího předmětu Matematika, především jeho tematického okruhu Číslo a proměnná a Geometrie v rovině a v prostoru, klade důraz na přípravu žáků k přijímacím zkouškám, umožňuje slabším žákům upevnit si základní učivo a žákům mimořádně nadaným umožňuje rozšířit si základní učivo. Výuka Semináře z matematiky probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Vyučovací předmět Seminář z matematiky disponuje touto časovou dotací: v 7. ročníku – 1 hodinu týdně v 8. ročníku – 1 hodinu týdně v 9. ročníku – 1 hodinu týdně Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika.
5.22.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie viz Výchovné a vzdělávací strategie Matematika
5.22.1.3 Kritéria hodnocení žáka Hodnotíme: 217
Zvládnutí jednotlivých výstupů v rámci individuálních možností dítěte. Skupinová práce - zapojení, aktivita, iniciativa, schopnost spolupracovat s ostatními, podíl na vykonané práci, komunikace, schopnost navázat kontakt, ohleduplnost k druhým aj. Pozorování žáka – soustředění, schopnost řídit se instrukcemi a dodržovat pravidla, schopnost pracovat nezávisle, vytrvalost, vynakládání úsilí, schopnost dokončit práci, zájem o práci v hodině, schopnost řešit problémové situace, kultivované vystupování, vyjadřování, snaha, ochota aj. Hodnocení individuálního pokroku 2 zlepšení (práce v hodině, písemné práce …).
218
5.22.3 Vzdělávací obsah SM – 2. stupeň
5.22.3.1 VÝSTUPY SM 7. ročník 8. ročník VÝSTUPY PRO OPAKOVÁNÍ UČIVA viz výstupy jednotlivých ročníků - Matematika
9. ročník
VÝSTUPY PRO ROZŠIŘOVÁNÍ UČIVA Sčítá a odčítá smíšená čísla. Provádí početní operace Sčítá a odčítá více než tři zlomky. s iracionálními čísly. Řeší složitější slovní úlohy s Určí mocniny se záporným celým využitím trojčlenky. mocnitelem. Řeší jednoduché slovní úlohy s Vypočítá třetí a vyšší mocniny promile. pomocí kapesního kalkulátoru. Sestavuje a čte různé diagramy a Sestrojí oblouk kružnice a určí jeho grafy, v nichž jsou jednotlivé délku. položky vyjádřené v procentech. Sestrojí kruhovou výseč a určí její Sestrojí jednoduché konstrukce velikost. pomocí posunutí, otočení. Sestrojí kruhovou úseč. Řeší složitější konstrukční úlohy.
Určuje podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl. Krátí a rozšiřuje lomené výrazy. Sčítá, odčítá, násobí a dělí lomené výrazy. Řeší jednoduché lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli. Sestrojuje grafy funkcí sinus a tangens pro hodnoty úhlů v intervalu < 0°, 90° >. Užívá goniometrické funkce sinus a tangens ostrého úhlu při řešení úloh z praxe. Určí hodnoty těchto funkcí pomocí tabulek nebo kalkulátoru.
5.22.3.2 UČIVO SM 7. ročník 8. ročník OPAKOVÁNÍ UČIVA viz učivo jednotlivých ročníků - Matematika ROZŠIŘOVÁNÍ UČIVA Sčítání a odčítání smíšených čísel. Sčítání a odčítání více než tří zlomků. Řešení složitějších slovních úloh s využitím trojčlenky. Promile. Sestavování a čtení různých diagramů a grafů, v nichž jsou jednotlivé položky vyjádřené v procentech. Posunutí. Otočení.
9. ročník
Iracionální čísla. Mocniny se záporným celým mocnitelem. Určování třetí a vyšších mocnin pomocí kapesního kalkulátoru. Oblouk kružnice a jeho délka. Kruhová výseč a její velikost. Kruhová úseč. Složitější konstrukční úlohy.
5.23 POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM
5.23.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
219
Lomený výraz. Definiční obor výrazu. Početní operace s lomenými výrazy. Složený lomený výraz. Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli. Goniometrické funkce jako poměry stran v pravoúhlém trojúhelníku. Funkce sinus, kosinus, tangens. Užití funkce sinus a tangens.
5.23.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Počítačové praktikum patří mezi povinně volitelné předměty a obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Předmět Počítačové praktikum navazuje na povinný předmět Informatika v 6. ročníku a následně je základem pro utváření pokročilé skupiny žáků v povinném předmětu Informatika v 9. ročníku, tudíž se vyučuje pouze na 2. stupni. V tomto předmětu si žáci rozšiřují znalosti a dovednosti při práci na počítači, jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s grafikou, textem, s tabulkami. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, které se učí vyhledávat na internetu. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu. Vyučovací předmět Počítačové praktikum se realizuje ve specializovaně vybavené učebně PC. Výuka se nedělí na skupiny. Ve výuce dochází podle potřeb školy ke spojování žáků 7. – 8. ročníku. Počítačové praktikum souvisí s většinou vyučovacích předmětů, nejvíce však s českým jazykem (práce s textovými editory, normy textů), matematikou, výtvarnou výchovou (práce s grafickými editory), pracovními činnostmi. Vyučovací předmět Počítačové praktikum disponuje touto časovou dotací: v 7. ročníku – 1 hodinu týdně v 8. ročníku – 1 hodinu týdně Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika.
5.23.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie viz Výchovné a vzdělávací strategie Informatika
5.23.1.3 Kritéria hodnocení žáka viz Kritéria hodnocení Informatika
220
5.23.3 Vzdělávací obsah PP – 2. stupeň
5.23.3.1 VÝSTUPY PP 7. ročník Suverénně pracuje s myší, orientuje se na klávesnici a uspořádává si okna pro svou práci. Orientuje se ve struktuře složek, rozlišuje místní a síťové disky. Programy, které zná, zařadí do příslušné skupiny (textové editory, grafické editory, výukové programy, komunikační programy …).
8. ročník Vyjmenuje obsah počítačové skříně (procesor, harddisk, paměť RAM, přídavné karty, zdroj…). Správně připojí nejběžnější periferie (součásti) počítače - tiskárnu, monitor, ... Ovládá základní funkce tabulkového procesoru (Microsoft Excel). Vyjmenuje, kde se počítače využívají.
Uvědomuje si šíři dostupných zdrojů informací, umí se v nich orientovat a vyhledávat. Z webovské stránky stáhne hudbu. Elektronickou poštu běžně používá pro komunikaci i pro odesílání souborů (prací). V některém z textových editorů otevře existující soubor, upraví vlastnosti písma a odstavce, případně vloží obrázek, změní jeho vlastnosti a umístí jej v textu. Uloží změny na stejné místo nebo jinam, případně pod jiným názvem. Vytvoří tabulku, upraví její vzhled, vyplní ji daty (text, čísla) nebo obrázky. Do tabulky vkládá nebo odstraňuje řádky a sloupce, sloučí buňky, pracuje s vlastnostmi tabulky. Z obrázků ve Wordu vytvoří jednoduchý plakát apod. V grafickém editoru dodatečně upraví jas a kontrast, případně provádí další operace s obrázky. Na základě znalostí práce s textem a grafikou zpracuje písemnou práci na zadané téma, která splňuje zadané požadavky.
Zvolí opatření k zajištění hardware proti krádeži, k zajištění dat a opatření proti infiltraci, virům.
Používá základní služby Internetu a ví, k čemu slouží. Při studiu pramenů informací si dělá poznámky a výpisky.
Ke komunikaci využívá ICQ, skype. Pracuje s tabulkovým procesorem (Microsoft Excel), založí nový soubor, výsledný soubor uloží pod správným názvem do správné složky. Nastavuje parametry stránky souboru. Formátuje jednotlivé druhy buněk. Rozlišuje základní typy buňky. Pracuje s řádkem vzorců a s celým listem. Napíše text v tabulkovém procesoru. Text přizpůsobí buňce, zalomí text dané buňky. V tabulkách dokáže třídit (vzestupně, sestupně) údaje podle různých zadání a parametrů. Porovnává data. S daty pomocí vzorců provádí jednoduché početní operace. Vytváří grafy a pracuje s nimi. Rozlišuje základní typy grafů (spojnicový, výsečový, sloupcový, XY bodový). Graf i tabulku vloží do Wordu. Při práci s informacemi respektuje autorská práva, uvádí pramen informací. Z nalezených informací pořídí stručný záznam.
221
5.23.3.2 UČIVO PP 7. ročník Zpracování a využití informací – Textový editor - textový editor - WordPad, Word - soubor, nastavení vzhledu stránky, nastavení okrajů stránky, záhlaví, zápatí - otevření dokumentu, uložení souboru, nový dokument - náhled stránky - tisk dokumentu, nastavení parametrů tisku - psaní textu - přepínání mezi režimem vkládání a přepisování - mazaní, kopírování, přesun části textu - formátování písma (řez písma, velikost písma, znakové sady, barva písma, jazyk) - formátování odstavce, odrážky a číslování - vytvoření tabulky v textovém editoru - vkládání a odstranění řádků a sloupců tabulky - převod tabulky na text - pravopis a automatické opravy v textovém editoru Vyhledávání informací a komunikace - společenský tok informací (vznik, přenos, transformace, zpracování, distribuce informací) - vyhledávací portály Internet - připojení k internetu – modem, WiFi, pevné připojení - internetové protokoly – software - vyhledávání na internetu – internetový obchod - elektronická banka - emailová schránka Seznamu či Tiscali - česko-anglický slovník online
8. ročník Hardware - kde se počítače používají - co je uvnitř počítače - skříň – obsah skříně – základní deska, procesor, harddisk, paměť RAM, přídavné karty, zdroj, mechaniky - periferie – tiskárny, monitory,… - druhy počítačů - zásady práce s počítačem Tabulkový procesor Microsoft Excel - základní okno - buňka – typ buňky, velikost buňky, označení více buněk - základní úpravy textu – font, zarovnání, barva písma, výplň buněk - práce s tabulkou – přesun, označování, vkládání a odstraňování řádků a sloupců - základní funkce - graf – tvorba grafu, prostorové natáčení grafů, velikost a formát textů, barvy a textury - kopírování - číselné řady - formát buňky – číslo, zarovnání, ohraničení - řazení dat - tisk – náhled, nastavení záhlaví a zápatí Informační etika - ochrana práv k duševnímu vlastnictví - copyright - informační etika - právní ochrana software (vývoj právní ochrany v USA, právní ochrana v EU) - autorské smlouvy v softwarové praxi - opatření k zajištění hardware proti krádeži - opatření k zajištění dat a opatření proti infiltraci - opatření proti softwarovému pirátství - počítačové viry - ochrana proti počítačovým virům
5.24 VÝTVARNÉ PRAKTIKUM
5.24.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
5.24.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarné praktikum patří mezi povinně volitelné předměty a obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Předmět Výtvarné praktikum navazuje na povinný předmět Výtvarná výchova a vyučuje se pouze na 2. stupni.
222
Výtvarné praktikum vede žáky k bližšímu poznání výtvarného umění a k tvořivosti prostřednictvím výtvarných technik a praktických úkolů. Žáci si prohlubují techniku kresby, malby, grafiky, objektové tvorby a další techniky podle individuálních potřeb (práce s kovem, drátem, šperkem, textilem, keramickou hlínou, práce v plenéru a další). Žáci se učí rozumět výtvarným dílům a poznávat výtvarné umělce prostřednictvím výtvarných děl. Učí se interpretovat umělecká díla. Výtvarné činnosti rozvíjí především žákovu individualitu a jedinečnost. Vyučovací předmět Výtvarné praktikum se realizuje v kmenových třídách, v odborné učebně výtvarné výchovy, mimo budovu školy (práce v plenéru), popřípadě v keramické dílně. Ve výuce dochází podle potřeb školy ke spojování žáků 7. – 9. ročníku. Výtvarné praktikum souvisí s většinou vyučovacích předmětů, nejvíce však s pracovními činnostmi, prvoukou, přírodovědou, přírodopisem, matematikou, českým jazykem a literaturou. Vyučovací předmět Výtvarné praktikum disponuje touto časovou dotací: v 7. ročníku – 1 hodinu týdně v 8. ročníku – 1 hodinu týdně v 9. ročníku – 1 hodinu týdně Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV – osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika.
5.24.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie viz Výchovné a vzdělávací strategie Výtvarná výchova
5.24.1.3 Kritéria hodnocení žáka viz Kritéria hodnocení Výtvarná výchova
223
5.24.3 Vzdělávací obsah VP – 2. stupeň
5.24.3.1 VÝSTUPY VP 7. ročník Pracuje podle obrazového návodu, ale i podle vlastní fantazie. Vyjadřuje výtvarně v ploše tvary užitkových předmětů.
8. ročník Kreslí proporce lidské postavy. Užívá kreslené písmo v jednoduchém nápisu. Vyjadřuje barvou a linií své dojmy.
Řeší úkoly dekorativního charakteru.
Dotváří výtvarně přírodniny na základě vlastních představ.
Pozná barvy základní, namíchá z nich jiné barvy, dokáže je použít.
Kombinuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků. Využívá barvu vzhledem k jejímu symbolickému působení. Používá jednoduchou grafickou techniku (linoryt). K tvorbě využívá některé netradiční výtvarné postupy.
K tvorbě užívá metody současného výtvarného umění.
Vyjadřuje se k dílům, srovnává je, porovnává svou práci s výtvarnými díly.
Pozná podle výrazových prostředků díla některých dětských ilustrátorů a malířů.
Správně užívá techniku malby a kresby. Používá jednoduchou grafickou techniku (tisk z koláže). K tvorbě využívá některé netradiční výtvarné postupy. Rozliší předměty lidové tvořivosti a řemesel.
9. ročník Kreslí portrét proporčně správně. Vystihne pohyb postavy. Pracuje s druhy linií a čar. Při kresbě architektury použije znalosti z perspektivy. Vytváří společné i individuální kompozice v prostoru.
Orientuje se v grafických technikách, některé techniky používá. K tvorbě využívá některé netradiční výtvarné postupy.
6 HODNOCENÍ ŽÁKŮ 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení žáků upravuje Vyhláška č. 48/2005 Sb. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak s ní dokáže zacházet, jaké jsou jeho individuální pokroky i nedostatky. Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný problém. Nedílnou součástí hodnocení je i posouzení chování a projevů žáků. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné). Každému hodnocení předchází jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kriterií hodnocení. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
224
Třídní učitel zajistí zapsání známek do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. Žák má právo vědět, v čem bude vzděláván, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Žák má právo požádat o odložení prověřování znalostí ze závažných důvodů (rodinných, např. pohřeb – 2krát, více než týdenní absence, momentální indispozice). Žák je povinen se řádně a systematicky připravovat na vyučování. Prospěch žáka se určuje podle pravidel hodnocení a klasifikace žáků. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech a na čtvrtletních klasifikačních poradách. Celková klasifikace žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí. Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se SPU používá hodnocení slovní nebo kombinace obou způsobů. U průběžného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení, až po sebehodnocení žáků. Sebehodnocení žáka je součástí jeho hodnocení. Sebehodnocení žáků považujeme za jednu z kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Ačkoliv závěrečné rozhodnutí o známce je na vyučujícím, žáci se od začátku přibírají k diskusi o známce, aby jim byla jasná hodnotící kritéria a tím se posilovala jejich dovednost sebehodnocení. Používáme metodu portfolia (souboru žákovských prací) jako jeden z podkladů pro hodnocení žáka – zatím jen na 1. stupni, na 2. stupni postupně zavádíme. Při zkoušení používáme metody respektující individuální možnosti žáka (např. volné psaní, diskuse, test, myšlenková mapa, modelové situace aj.) Omezujeme tradiční zkoušení žáků před celou třídou. Souhrnné písemné práce v rozsahu dvaceti minut a delší zapisujeme s předstihem minimálně jednoho týdne do kalendáře, který je v každé třídě. Na jeden den je možno naplánovat jen jednu souhrnnou práci. Kontrolní práce kratší než 20 minut do kalendáře nezaznamenáváme. Všichni vyučující v naší škole respektují společná pravidla pro hodnocení žáků, jsou pro ně závazná. V průběhu vyučovacího procesu používáme na obou stupních k hodnocení žáků známky (1, 2, 3, 4, 5), slovní hodnocení ústní formou, v 1. ročníku také razítka. Pro pololetní a závěrečné hodnocení žáků v jednotlivých vyučovacích předmětech včetně náboženství (na vysvědčení) používáme na 1. stupni známky (1, 2, 3, 4, 5) a na 2. stupni odpovídající slovní formulaci – stupeň (1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný). Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných a povinně volitelných předmětech a klasifikaci jeho chování. Nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu 225
horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše z 2 povinných předmětů nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše z 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl a opakuje ročník (to neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval). Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Žák opakuje ročník, pokud neprospěl z některého povinného předmětu. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí (nebo po vykonání komisionální zkoušky) prospěl ze všech povinných předmětů. Výjimkou jsou předměty výchovného zaměření.Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník a žák 2. stupně, který již v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Tomuto žákovi může ředitel školy z vážných zdravotních důvodů povolit opětovné opakování ročníku a to na žádost jeho zákonného zástupce. Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Výsledky práce v nepovinných předmětech s výjimkou náboženství se hodnotí stupni: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a) Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým 226
vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. Výstupní hodnocení žáka obsahuje zejména vyjádření o: a) možnostech žáka a jeho nadání, b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky, d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. Klasifikace žáků – cizinců se provádí dle klasifikačního řádu školy s přihlédnutím k vyhlášce č. 48/2005 Sb. Při hodnocení cizinců z předmětu český jazyk a literatura se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Závažné nedostatky v osvojených vědomostech z tohoto předmětu se považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole z tohoto předmětu klasifikován. Rodičovské schůzky jsou svolávány třikrát ročně a jejich náplní jsou především informace o životě třídy, organizační věci, projednání aktuálních záležitostí týkajících se třídy jako kolektivu. O studijních výsledcích a chování žáka rodiče informujeme na předem vypsaných individuálních konzultacích jednotlivých vyučujících. Rodiče mají možnost seznámit se s pravidly pro hodnocení a klasifikaci v naší škole. Zákonný zástupce žáka je informován průběžně o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem, zejména: prostřednictvím žákovské knížky; třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách s rodiči a na dalších případných konzultacích s rodiči; třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže o to zástupci žáka požádají – v určených konzultačních hodinách nebo po telefonické domluvě s vyučujícím. Není dovoleno v této souvislosti narušovat vyučování; třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem.
6.2 Pravidla komisionální zkoušky Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
koná-li opravnou zkoušku, požádá-li zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení.
Ředitel školy může nařídit komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Má-li zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů po vydání vysvědčení, požádat písemně ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, Odbor školství Jihomoravského kraje. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem nezletilého žáka. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a 227
přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise Odbor školství Jihomoravského kraje. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné. V příslušném pololetí může být z daného předmětu komisionálně přezkoušen žák pouze jednou. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni pouze jednu. Třídní učitel zaznamenává v katalogovém listu žáka vyučovací předmět, z něhož byla povolena opravná zkouška nebo zkouška v náhradním termínu, její datum a její hodnocení. Vysvědčení se vydá až po vykonání této zkoušky, a to s datem jejího konání. Na konci klasifikačního období se v případě konání opravné zkoušky či zkoušky v náhradním termínu žákům vydá jen výpis z třídního výkazu. Jestliže se žák bez řádné omluvy ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nebo zkoušce v náhradním termínu nedostaví, zaznamená se, že se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, čímž jeho prospěch ve vyučovacím předmětu je hodnocen stupněm 5 – nedostatečný a celkové hodnocení žáka stupněm neprospěl(a). 6.3 Zásady klasifikace Do známky z vyučovacího předmětu nezahrnujeme hodnocení žákova chování. Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky. Učitel zařídí, aby žák věděl, co se má naučit a proč. Učitel vede soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě učitelovy dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Skupinová práce se nehodnotí známkou, známku získává žák pouze za individuální výkon. Při klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Přihlíží k věkovým zvláštnostem dítěte a k jeho specifickým potřebám i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat pro určitou indispozici. Učitel konzultuje specifika žáka s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky. Učitel dodržuje zásady objektivního přístupu k žákům, nepodléhá subjektivním ani vnějším vlivům. Učitel rozlišuje pro potřeby klasifikace předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktického zaměření (za předměty praktického zaměření se považuje TV, HV, VV, PČ, DV, ČZ, INF, PP, VP, DN). Každý žák dostává informace o tom, jakým způsobem může dosáhnout lepších výsledků v problémových oblastech. Učitel vytváří atmosféru pro sebehodnocení žáků a pro hodnocení žáka žákem. Jednorázově písemnou formou provede žák sebehodnocení své práce a sebehodnocení svého chování minimálně 4krát ročně (listopad, leden, duben, červen – vždy na začátku měsíce). Třídní učitel (popřípadě ostatní vyučující žáka) se k sebehodnocení písemně vyjádří. K sebehodnocení se mohou písemně vyjádřit i rodiče žáka. Sebehodnocení je po celou dobu školní docházky součástí žákova portfolia. Sebehodnocení má formu dotazníku (viz příloha č. 2). Dotazník všem žákům rozdá třídní učitel v rámci třídnické hodiny a zajistí, aby vyplněné dotazníky byly uloženy 228
do portfolia. Průběžně během školního roku provádějí žáci další sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů (formu si zvolí vyučující daného předmětu dle svého uvážení). Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci klasifikačního období se stupeň prospěchu neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období, ale přihlíží se k průběžným výsledkům práce žáka. Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen písemně, ústně nebo prakticky alespoň dvakrát za každé klasifikační období. Ve vyučovacích předmětech s dotací tří a více hodin týdně minimálně čtyřikrát. Přihlíží se též k samostatným pracím žáka, jsou-li součástí vyučovacího předmětu. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených jevů, výkonů, výtvorů, znalostí. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky hodnocení z písemných zkoušek a prací praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. V tomto termínu učitel žákovi opravenou práci ukáže. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. V případě, že má žák povolen individuální nebo podpůrný studijní plán, obsahuje tento plán také podmínky získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Závěry z nových vyšetření jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 6.4 Obecné požadavky pro klasifikaci (pololetní a závěrečnou)
Na konci 1. a 2. pololetí se do známky z jednotlivých předmětů zahrnuje:
Zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností dítěte (výstupy z RVP ZV jsou v dokumentu psány kurzívou). Příprava na výuku: - plnění domácích úkolů, - nošení učebnic, sešitů a pomůcek, - doplňování učiva z důvodu nepřítomnosti ve škole. Práce v hodině: - aktivita (zapojování se do činností), - připravenost, - samostatnost, - schopnost řešit problémové situace, - úroveň komunikačních dovedností (mluvený a písemný projev), - kultivované vystupování, vyjadřování, - spolupráce, - úroveň čtení, porozumění textu, - vedení zápisu (čitelnost, správnost, přehlednost, úhlednost), 229
-
vyhledávání potřebných informací, ochota, snaživost.
6.5 Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků
soustavným diagnostickým pozorováním žáka soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemné, ústní, mluvený projev, grafické, praktické, pohybové, pěvecké) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami analýzou výsledků činnosti žáka zpracování referátů a prací k danému tématu samostatné aktivity a domácí úkoly modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy… výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce… skupinové práce projektové dny celoškolní a projektové dny ročníkové
6.6 Kritéria klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků učebních osnov školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci sleduje zejména: schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalitu výsledků činností, osvojení požadovaných výstupů a kompetencí, kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost, aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu, osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení 230
se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 6.7 Kritéria klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají na základní škole tyto předměty: tělesná, hudební, výtvarná výchova, pracovní činnosti, dramatická výchova, člověk a zdraví, informatika, počítačové praktikum, výtvarné praktikum, domácí nauky. Při klasifikaci se v těchto předmětech vychází z požadavku učebních osnov školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci se zejména sleduje: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, kultivované vystupování, úroveň komunikačních dovedností, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa, kvalita výsledků činností, schopnost řešit problémové situace, 231
organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel, nošení pomůcek, cvičebních a pracovních úborů, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, snaha, péče o své vlastní zdraví.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost. Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Žák projevuje kladný vztah k práci. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Žák projevuje vztah k práci. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci 232
učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. 6.8 Další kritéria
6.8.1 Klasifikace podle bodového systému 1 do 90% 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 -
180 179 178 177 176 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 158 157 156 155 154 153 152 151
2 do 75% 179 178 177 176 175 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 157 156 155 154 153 152 151 150 -
150 149 149 148 147 146 146 145 144 143 143 142 141 140 140 139 138 137 137 136 135 134 134 133 132 131 131 130 129 128 128 127 126
3 do 50% 149 148 148 147 146 145 145 144 143 142 142 141 140 139 139 138 137 136 136 135 134 133 133 132 131 130 130 129 128 127 127 126 125 -
90 90 89 89 88 88 87 87 86 86 86 85 85 84 84 83 83 82 82 81 81 81 80 80 79 79 78 78 77 77 77 76 76 233
4 do 25% 89 89 88 88 87 87 86 86 85 85 85 84 84 83 83 82 82 81 81 80 80 80 79 79 78 78 77 77 76 76 76 75 75 -
50 50 50 49 49 49 49 48 48 48 48 47 47 47 47 46 46 46 46 45 45 45 45 44 44 44 44 43 43 43 43 42 42
5 pod 25% 49 49 49 48 48 48 48 47 47 47 47 46 46 46 46 45 45 45 45 44 44 44 44 43 43 43 43 42 42 42 42 41 41 -
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 do 90% 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 -
150 149 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 113 112 111 110 109 108
2 do 75% 149 148 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 112 111 110 109 108 107 -
125 125 124 123 122 122 121 120 119 119 118 117 116 116 115 114 113 113 112 111 110 110 109 108 107 107 106 105 104 104 103 102 101 101 100 99 98 98 97 96 95 95 94 93 92 92 91 90
3 do 50% 124 124 123 122 121 121 120 119 118 118 117 116 115 115 114 113 112 112 111 110 109 109 108 107 106 106 105 104 103 103 102 101 100 100 99 98 97 97 96 95 94 94 93 92 91 91 90 89 -
75 75 74 74 73 73 72 72 72 71 71 70 70 69 69 68 68 68 67 67 66 66 65 65 64 64 63 63 63 62 62 61 61 60 60 59 59 59 58 58 57 57 56 56 55 55 54 54 234
4 do 25% 74 74 73 73 72 72 71 71 71 70 70 69 69 68 68 67 67 67 66 66 65 65 64 64 63 63 62 62 62 61 61 60 60 59 59 58 58 58 57 57 56 56 55 55 54 54 53 53 -
42 42 41 41 41 41 40 40 40 40 39 39 39 39 38 38 38 38 37 37 37 37 36 36 36 36 35 35 35 35 34 34 34 34 33 33 33 33 32 32 32 32 31 31 31 31 30 30
5 pod 25% 41 41 40 40 40 40 39 39 39 39 38 38 38 38 37 37 37 37 36 36 36 36 35 35 35 35 34 34 34 34 33 33 33 33 32 32 32 32 31 31 31 31 30 30 30 30 29 29 -
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 do 90% 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 -
107 106 105 104 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 68 67 66 65
2 do 75% 106 105 104 103 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 67 66 65 64 -
89 89 88 87 86 86 85 84 83 83 82 81 80 80 79 78 77 77 76 75 74 74 73 72 71 71 70 69 68 68 67 66 65 65 64 63 62 62 61 60 59 59 58 57 56 56 55 54
3 do 50% 88 88 87 86 85 85 84 83 82 82 81 80 79 79 78 77 76 76 75 74 73 73 72 71 70 70 69 68 67 67 66 65 64 64 63 62 61 61 60 59 58 58 57 56 55 55 54 53 -
54 53 53 52 52 51 51 50 50 50 49 49 48 48 47 47 46 46 45 45 45 44 44 43 43 42 42 41 41 41 40 40 39 39 38 38 37 37 36 36 36 35 35 34 34 33 33 32 235
4 do 25% 53 52 52 51 51 50 50 49 49 49 48 48 47 47 46 46 45 45 44 44 44 43 43 42 42 41 41 40 40 40 39 39 38 38 37 37 36 36 35 35 35 34 34 33 33 32 32 31 -
30 30 29 29 29 29 28 28 28 28 27 27 27 27 26 26 26 26 25 25 25 25 24 24 24 24 23 23 23 23 22 22 22 22 21 21 21 21 20 20 20 20 19 19 19 19 18 18
5 pod 25% 29 29 28 28 28 28 27 27 27 27 26 26 26 26 25 25 25 25 24 24 24 24 23 23 23 23 22 22 22 22 21 21 21 21 20 20 20 20 19 19 19 19 18 18 18 18 17 17 -
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 do 90% 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 -
64 63 62 61 60 59 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 23 22
2 do 75% 63 62 61 60 59 58 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 22 21 -
53 53 52 51 50 50 49 48 47 47 46 45 44 44 43 42 41 41 40 39 38 38 37 36 35 35 34 33 32 32 31 30 29 29 28 27 26 26 25 24 23 23 22 21 20 20 19 18
3 do 50% 52 52 51 50 49 49 48 47 46 46 45 44 43 43 42 41 40 40 39 38 37 37 36 35 34 34 33 32 31 31 30 29 28 28 27 26 25 25 24 23 22 22 21 20 19 19 18 17 -
32 32 31 31 30 30 29 29 28 28 27 27 27 26 26 25 25 24 24 23 23 23 22 22 21 21 20 20 19 19 18 18 18 17 17 16 16 15 15 14 14 14 13 13 12 12 11 11 236
4 do 25% 31 31 30 30 29 29 28 28 27 27 26 26 26 25 25 24 24 23 23 22 22 22 21 21 20 20 19 19 18 18 17 17 17 16 16 15 15 14 14 13 13 13 12 12 11 11 10 10 -
18 18 17 17 17 17 16 16 16 16 15 15 15 15 14 14 14 14 13 13 13 13 12 12 12 12 11 11 11 11 10 10 10 10 9 9 9 9 8 8 8 8 7 7 7 7 6 6
5 pod 25% 17 17 16 16 16 16 15 15 15 15 14 14 14 14 13 13 13 13 12 12 12 12 11 11 11 11 10 10 10 10 9 9 9 9 8 8 8 8 7 7 7 7 6 6 6 6 5 5 -
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 do 90% 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 1 do 90%
21 20 19 18 17 16 15 14 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 5 4
2 do 75% 20 19 18 17 16 15 14 13 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 4 3 2 do 75%
17 17 16 15 14 14 13 12 11 11 10 9 8 8 7 6 5 4 4 3
3 do 50% 16 16 15 14 13 13 12 11 10 10 9 8 7 7 6 5 4 3 3 2 -
10 10 9 9 9 8 8 7 7 6 6 5 5 5 4 4 3 3 2 2
3 do 50%
4 do 25% 9 9 8 8 8 7 7 6 6 5 5 4 4 4 3 3 2 2 1 1 4 do 25%
6 6 5 5 5 5 4 4 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 1 1
5 pod 25% 5 5 4 4 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 1 1 1 1 0 0 -
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
5 pod 25%
6.8.2 Sebehodnocení Žáci se od začátku podílejí na svém hodnocení, učitel jim pomáhá vhodně volenými otázkami, aby si uvědomili, zda a nakolik byli ve své práci úspěšní. Kritéria - posoudí se objektivně, ocení sám sebe - spolupracuje s učitelem při hodnocení vlastní práce ústní i písemnou formou (odpovědi na otázky typu: jak jsem pracoval/co se mi dařilo – nedařilo, v čem mohu zdokonalit svou práci, co jsem se o sobě dozvěděl atd.) - hodnotí skupinovou práci a svůj podíl na ní (otázky typu: o čem hodina byla/co jsem se v ní naučil, co jsem se dozvěděl o tématu, co jsem se během společné práce dozvěděl o sobě, jak pracovala naše skupina, jak jsem přispěl ke skupinové práci, jak se mi spolupracuje s jednotlivými členy skupiny) - hodnotí ostatní, komentuje práce žáků a jasně formuluje připomínky - přijímá kritiku, změní názor a přizná chybu (otázky typu: co jsem se dozvěděl o druhých, čím kdo přispěl ke společné práci, jak se můžeme příště vyvarovat chyb) Získávání podkladů - individuální nezávazný rozhovor s žákem 237
-
nezávazný rozhovor v menším kolektivu ( skupině ) neformální rozhovor v kolektivu třídy individuální rozbor úspěchů žáka, příčiny neúspěchu žáka rozbor úspěchů celé skupiny analýza situací a činností, které vedou k úspěchu či neúspěchu žáka konkrétní příčiny neúspěchu žáka analýza domácí přípravy žáka rozbor momentů selhávání i v případě pečlivé přípravy žáka písemnou formou (dotazník apod.)
6.8.3 Skupinová práce Kritéria jednotlivce - zapojuje se, je aktivní, iniciativní, soustředěný - řídí se instrukcemi a dodržuje pravidla - pracuje nezávisle a s dostatečnou sebejistotou - spolupracuje s ostatními - komunikuje s ostatními žáky i dospělými - naslouchá ostatním - jasně se vyjadřuje - uplatňuje a realizuje nápady - užívá různých odpovědí a navrhuje různá řešení - je schopný sebekontroly - je vytrvalý, vynakládá úsilí, dokončí práci Hodnocení jednotlivce - neznámkujeme, ale hodnotíme slovně - ústní formulace odpovídá známce: 1 – vždy 2 – většinou 3 – někdy 4 – málokdy, občas 5 – nikdy Kritéria skupiny - skupina byla schopna se na práci dohodnout - všichni členové přispěli ke splnění úkolu - členové skupiny si pomáhali, povzbuzovali se - každý člen plnil svoji roli - skupina splnila stanovený úkol - skupina dodržela stanovený čas - skupina vhodně prezentovala výsledky své práce - skupina byla schopna zhodnotit svoji práci Hodnocení skupiny - neznámkujeme, ale hodnotíme slovně - ústní formulace odpovídá známce: 1 – pracovali všichni 2 – pracovali skoro všichni 3 – pracovala polovina 238
4 – nepracoval téměř nikdo 5 – nikdo nepracoval
6.8.4 Práce s textem Kritéria - posuzuje důvěryhodnost informací – kriticky hodnotí - zjistí význam neznámých slov (s dopomocí učitele, publikací apod.) - ptá se na informace, kterým nerozumí - utvoří otázky o přečteném - odpovídá na otázky týkající se textu - porozumění obsahu dokáže stručným shrnutím - orientuje se v textu - vyhledá klíčová slova, podstatné informace a napíše jednoduchý zápis (žáci 2. stupně) - tvoří schémata, grafy, obrázky (dle věku) Hodnocení - známkujeme pouze jednoduchý zápis: 1 – možno dát za vzor 2 – možno ocenit 3 – lze přijmout 4 – vyžaduje změny 5 – nutno přepracovat - ostatní kritéria hodnotíme slovně - ústní formulace odpovídá známce: 1 – vždy 2 – většinou 3 – někdy 4 – málokdy, občas 5 – nikdy
6.8.5 Ústní projev Při hodnocení se zaměřujeme na: Monolog - zvukovou stránku projevu (výslovnost, srozumitelnost, spisovnost mluvy, hlasitost, melodie, intonace, tempo) - kontakt s posluchači (přiměřenost kontaktu s posluchači, přiměřená gestikulace, jak posluchače promluva zaujala) - obsahovou stránku projevu (výběr a uspořádání informací, dodržení času a rozsahu, smysl a logičnost promluvy) Dialog (rozhovor) - střídání rolí (jeden hovoří, druhý naslouchá) - snahu dohodnout se, porozumět si - aktivní naslouchání (sledování partnera očima, mimika, gesta, zopakování vlastními slovy, vyjadřování pochopení pocitů mluvčího, vhodné otázky na doplnění informace) Diskuse (2. stupeň) - příprava na diskusi (seznámení se s problematikou, promyšlení argumentů) - postup (vymezení tématu, neodbíhání od problematiky) - zvládnutí řečnické techniky (viz zvuková stránka projevu) - aktivní zapojení (sledování diskuse, vhodná reakce) 239
- argumentaci (zdůvodňování tvrzení) - aktivní naslouchání (viz kritéria u dialogu) - dodržování zásad diskuse (respektování jiných názorů, čas i pro ostatní) - shrnutí výsledků diskuse (formulace závěrů)
6.8.6 Písemný projev Písemným projevem je jakákoli písemná práce žáka (diktát, domácí písemný úkol, dopis, zápis do sešitu aj.). Při hodnocení se zaměřujeme na: Grafickou stránku projevu - grafická technika, tvar písma, celkový ráz písemnosti Gramatickou stránku projevu - správné a chybné výkony z hlediska gramatické normy (dle výstupů v jednotlivých ročnících) Esteticko-výchovnou stránku projevu - vkus, estetika projevu, úprava, pečlivost Motorickou stránku projevu - při přímém pozorování sledujeme práci rukou, prstů, sezení, držení pera (především 1. stup.) Nadání a obtíže, které písemný projev prozrazuje. Od 2. stupně: Stylistickou stránku projevu - stavba vět, souvětí, stavba celé písemnosti z hlediska požadavků stylistiky Informativní bohatost písemného projevu - bohatství, chudost, přesycenost, prázdnota faktů, informací Myšlenkovou stránku projevu - myšlenková bohatost, prázdnota, logičnost projevu, stavba myšlenek, analytičnost, systematičnost, tvořivost projevu
6.8.7 Referát - žák vypracuje referát písemně, dbá na věcnou správnost - uvede zdroje, ze kterých čerpal informace - při přednesu referátu používá kultivovaný projev - referát má charakter komplexního pohledu (na dílo, akci, osobnost aj.) - žák uvádí přesné údaje, důraz klade na fakta - nepoužívá expresivních a emocionálních prvků - dodrží rozsah referátu dle požadavků učitele
6.8.8 Laboratorní práce - žák dodržuje pravidla BOZP - šetrně zachází s pomůckami a přístroji - zapisuje pomůcky, postup - zaznamenává výsledky pozorování, závěr - žák se řídí pokyny učitele - dodržuje úpravu 240
6.9 Pravidla pro hodnocení chování žáků
Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (podrobněji viz Školní řád) během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
Chování žáka se klasifikuje těmito stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Stupeň hodnocení chování není výchovným opatřením. Současně s klasifikací nižším stupněm z chování může být uděleno výchovné opatření. Toto výchovné opatření může také předcházet vlastní klasifikaci již v průběhu školního roku. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje ustanovení školního řádu, zásady a pravidla práva a morálky. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu, se zásadami práva a morálky. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu, dopouští se závažnějších přestupků proti zásadám školního řádu, pravidlům práva a morálky. Je nepřístupný výchovnému působení a nesnaží se své chyby napravit.
Výchovná opatření
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouholetou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených Školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: napomenutí třídního učitele; důtku třídního učitele; důtku ředitele školy; podmíněné vyloučení ze školy 1); vyloučení ze školy 1).
241
1) § 31 odst. 2 školského zákona
Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí Školního řádu. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Žák musí mít možnost se vyjádřit k výchovnému opatření před jeho uložením. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanoveného školským zákonem nebo Školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanoveného školským zákonem nebo Školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního předpisu 2). O svém rozhodnutí informuje ředitel školy pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
2) Zákon č.140/1961 Sb.,trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 6.10 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (viz Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných)
Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním se rozumí zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 242
Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. Zjišťování vědomostí a dovedností žáka: Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme – např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika (kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky). U žáků s vývojovou poruchou je upřednostňován ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Řídíme se zásadou, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Hodnocení a klasifikace žáků se specifickou vývojovou poruchou učení Záměrem je, aby klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie, dysgrafie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání, hodnoceni z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u žáků se specifickými poruchami učení hodnotit žáka slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním žákovi i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé žáky znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro žáka výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (nejvýše o dva stupně). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření. Hodnocení je vždy individuální (zároveň odpovídá klasifikačnímu stupni).
243
6.11 Kritéria klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami1
6.11.1 V předmětech s převahou teoretického zaměření Stupeň 1 (výborný) ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky dobře chápe souvislosti (neplatí pro dyslektiky) pracuje aktivně v týmu vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně samostatně používá kompenzační pomůcky chyby opravuje s minimální pomocí učitele po zadání práce učitelem pracuje s jistotou, nepotřebuje dohled učitele Stupeň 2 (chvalitebný) v podstatě ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky chápe některé souvislosti (neplatí pro dyslektiky) pracuje částečně aktivně v týmu vyjadřuje se poměrně přesně používá kompenzační pomůcky s občasným návodem učitele chyby opravuje s částečnou pomocí učitele po zadání práce učitelem pracuje s jistotou, ale potřebuje občasný dohled učitele Stupeň 3 (dobrý) má mezery v přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků pomocí návodných otázek chápe souvislosti (neplatí pro dyslektiky) práce v týmu se pouze účastní vyjadřuje se nepřesně používá kompenzační pomůcky jen s návodem učitele chyby opravuje s pomocí učitele po zadání práce učitelem pracuje s nejistotou a potřebuje dohled učitele Stupeň 4 (dostatečný) má závažné mezery v přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků pomocí návodných otázek chápe některé souvislosti (neplatí pro dyslektiky) práce v týmu se účastní jen občas vyjadřuje se obtížně a nepřesně kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami chyby neochotně opravuje s pomocí učitele po zadání práce učitelem pracuje s velkou nejistotou a potřebuje stálý dohled učitele Stupeň 5 (nedostatečný) požadované poznatky si neosvojil nechápe souvislosti (neplatí pro dyslektiky) práce v týmu se neúčastní má závažné problémy s vyjadřováním kompenzační pomůcky nepoužívá ani s návodem učitele chyby neopravuje ani s pomocí učitele 1
Hodnocení žáků ve speciální třídě pro žáky s LMP je součástí jejich vlastních vzdělávacích programů, které jsou přílohou ŠVP „ŠKOLA – ZÁKLAD ŽIVOTA“ 244
-
po zadání práce nepracuje ani se stálým dohledem učitele
6.11.2 V předmětech s převahou praktického zaměření Stupeň 1 (výborný) v činnostech je aktivní, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost pracuje tvořivě, samostatně, úkoly řeší s minimálními chybami jeho projev je esteticky působivý, originální používá osvojené dovednosti, vědomosti a návyky Stupeň 2 (chvalitebný) v činnostech je aktivní, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost pracuje málo tvořivě, ale převážně samostatně, úkoly řeší s občasnými chybami projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky s menší pomocí učitele používá osvojené dovednosti, vědomosti a návyky Stupeň 3 (dobrý) v činnostech je méně aktivní, má malý zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost nepracuje tvořivě, ale převážně samostatně, úkoly řeší s častými chybami jeho projev je málo esteticky působivý, dopouští se v něm chyb s pomocí učitele používá osvojené dovednosti, vědomosti a návyky Stupeň 4 (dostatečný) v činnostech je často pasivní, nemá zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost o práci projevuje velmi malý zájem a snahu, úkoly řeší jen s chybami jeho projev je neestetický s častými chybami s velkou pomocí učitele používá osvojené dovednosti, vědomosti a návyky Stupeň 5 (nedostatečný) v činnostech je vždy pasivní, nemá zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost neprojevuje zájem o práci ani snahu, úkoly vůbec neřeší jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu nepoužívá osvojené dovednosti, vědomosti a návyky ani s pomocí učitele
245
6.12 Hodnocení žáků nadaných
Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu. při hodnocení vycházíme z kritérií viz kapitola 6.6, 6.7 a 6.8
Přílohy:
STANDARDY ZV ŠKOLNÍ ŘÁD ŠVP ZŠ SPECIÁLNÍ ŠVP ZŠ PRAKTICKÁ ŠVP ŠKOLNÍ DRUŽINY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PROGRAM EVVO DOTAZNÍKY K SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ
246
247
