Základní škola a Mateřská škola Stehelčeves, okres Kladno

Základní škola a Mateřská škola Stehelčeves, okres Kladno

„Z POHÁDKY DO POHÁDKY“

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání

2007

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Oficiální název ŠVP Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Motivační název ŠVP „Z pohádky do pohádky“ Předkladatel Název školy: Základní škola a Mateřská škola Stehelčeves, okres Kladno IČO: 750 317 61 RED IZO: 600 044 581 IZO MŠ: Ředitelka školy: Mgr. Šárka Holečková Sídlo a adresa: Řánkova 87, 273 42 Stehelčeves Tel.: 312 283 146, 721 248 511 E-mail: [email protected] Internetové stránky: www.zs-steheleceves.cz Zřizovatel Název: Obec Stehelčeves Adresa: Hlavní 46, 273 42 Stehelčeves Tel: 312 283 130 E-mail: [email protected] Internetové stránky: www.obecstehelceves.cz Zpracovatelé Mgr. Šárka Holečková, Ludmila Marešová, Oldřiška Hurdálková, Kateřina Müllerová, Kateřina Ručková, Zdena Rančáková, Vladimíra Rašková Projednáno na pedagogické radě dne 28.8.2007 Projednáno ve školské radě dne 29.8.2007 Č. j. 196/07

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

2

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Typ školy Mateřská škola je součástí Základní školy a Mateřské školy Stehelčeves, okres Kladno. Součástí školy je: Základní škola Mateřská škola Školní družina Školní jídelna

málotřídní základní škola – 1. stupeň (1. – 5. ročník) 2 třídy, kapacita 40 žáků 2 třídy, kapacita 40 žáků 1 oddělení, kapacita 25 žáků kapacita 90 jídel

Velikost a prostorové uspořádání školy Škola se nachází v obci s 500 obyvateli v blízkosti města Kladna. V obci probíhá rozsáhlá výstavba rodinných domů, s předpokládaným nárůstem na 800 obyvatel. Budova školy stojí na okraji obce, její provoz byl zahájen již v roce 1896. Okolí, budova i vnitřní prostory jsou historické, ale pěkné a upravené, vhodné pro oba typy školy. Nevýhodou je umístění u hlavní silnice (bezpečnost dětí, hluk) a okolní průmyslová krajina (pole, zastavěné území, chybí les). Budova má přízemí a 1.patro. Mateřská škola má k dispozici dvě třídy, jednu umístěnou v přízemí (I. třída), druhá (II. třída) se nachází v 1. patře. Tato třída je v odpoledních hodinách využívána pro oddělený provoz školní družiny. Dále mateřská škola využívá typizované hygienické zařízení v přízemí i v 1. patře, ložnici, kabinet a šatnu, která je částečně umístěná i v chodbě v přízemí. Ostatní prostory využívá základní škola, školní družina a školní jídelna. Dále je v budově byt školníka, sklep, kotelna a půda. Pro všechny děti je k dispozici velká vybavená zahrada pro hry (pískoviště, houpačky a prolézačky) a sport (šplhadla, hřiště na míčové hry se sítí, doskočiště pro skok daleký) a s menším pozemkem pro pěstitelství. Pro vycházky se nabízí prostředí obce a bezprostředního okolí (dětské hřiště v obci, chov koní, vrch Homolka). Od roku 1996 probíhají na škole postupné rekonstrukce. Byla opravena omítka, vyměněna okna, v roce 2003 byla postavena plynová kotelna, v roce 2004 proběhla rekonstrukce hygienických zařízení v 1. patře. V roce 2005 proběhla úplná rekonstrukce a modernizace školní kuchyně. V roce 2007 proběhla částečná rekonstrukce herních prvků na školní zahradě.


3

PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ

Materiální V prostorách tříd jsou umístěny volně přístupné hračky a učební pomůcky, které podle potřeby obměňujeme a doplňujeme. Učitelé mají k dispozici řadu titulů odborné literatury. Pravidelně škola odebírá pedagogické časopisy (Moderní vyučování, Informatorium, Učitelské noviny, Učitelské listy). Pro žáky školy odebíráme časopis Pastelka. Pro řízení školy a administrativu je využíván CD ROM Řízení málotřídní školy (ATRE), který je dvakrát ročně aktualizován. Pro evidenci žáků využíváme program Bakaláři. Technické Učitelé mají díky základní škole volný přístup k Internetu. Ve třídě mateřské školy je umístěn počítač, kde jsou k dětem k dispozici jednoduché hry a didaktické programy. K dispozici ZŠ i MŠ jsou běžné technické pomůcky: počítače s tiskárnami, magnetofony s CD, televize, video, interaktivní tabule, dataprojektor, gramofon, kotoučový magnetofon, diktafon, zpětné projektory, diaprojektor, kopírovací stroj a laminátor. Hygienické V přízemí je k dispozici šest dětských toalet a umyvadel, v 1. patře jsou to tři dětské toalety a tři umyvadla. Životospráva Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržovány technologie přípravy pokrmů a nápojů. Je zajištěn dostatečný pitný režim v průběhu celého dne. Děti nikdy nenutíme do jídla, ale snažíme se, aby pokrm alespoň ochutnaly a učily se tak zdravému a pestrému stravování. Psychohygiena Je zajištěn pravidelný denní režim, ale je natolik flexibilní, že umožňuje organizaci činností dětí v průběhu dne přizpůsobit jejich aktuálním potřebám a aktuální situaci provozu. Děti jsou každý den venku, vždy s ohledem na okamžitý stav ovzduší či počasí. Mají dostatek volného pohybu na zahradě MŠ, do okolí školy se vydávají vždy s dostatečným dohledem a doprovodem učitelek. Spaní je upraveno dle individuálních potřeb dětí. Děti, které již nespí, alespoň odpočívají potřebnou dobu v klidu na lůžku. Spát děti nenutíme, považujeme však odpočinek na lůžku potřebný k regeneraci sil zejména u mladších věkových kategorií dětí. Nově příchozím dětem nabízíme individuální adaptační režim, spolupracujeme s rodiči. Děti zatěžujeme přiměřeně, mají možnost kdykoliv relaxovat. Psychosociální podmínky Všichni zaměstnanci školy vytváří dětem takové prostředí, aby se zde cítily spokojeně, jistě a bezpečně. Všechny děti mají stejná práva, stejné možnosti i stejné povinnosti. Osobní svoboda a volnost dětí Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

4

je vždy respektována, ale do určitých mezí, vyplývajících z řádu chování a norem, které jsou ve škole stanoveny. Péče o děti je podporující, počítáme s aktivní spoluprací dítěte při všech činnostech. Chceme, aby se ve třídě vytvořil kolektiv dobrých kamarádů. Nenásilně ovlivňujeme vztahy prosociálním směrem, což je důležitý faktor v prevenci šikany.

Charakteristika pedagogického sboru V čele celé školy stojí ředitelka, která řídí pedagogické pracovníky základní i mateřské školy. Pedagogický sbor mateřské školy je tvořen třemi učitelkami zaměstnanými na plný úvazek. Postupně usilujeme o kvalifikaci všech pedagogických pracovníků. Pravidelně se zúčastňujeme dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Ve škole vznikla v roce 2005 Školská rada, složená ze zástupců zřizovatele, zákonných zástupců a pedagogů školy. Pro rodiče organizujeme pravidelné schůzky a konzultace, společně s dětmi také kulturní a společenská setkání (tradiční besídky a vystoupení, výstavy, rozloučení s předškoláky). Zásady komunikace učitele s rodičem: vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus), dopřání dostatku času pro rozhovor s rodiči, popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se žákem (nedávat dítěti „nálepky“), uvádění zdrojů svých informací (totéž umožnit rodičům), ujasnění si pojmů spolu s rodiči (nastolení „pravidel hry“), uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat), snaha citlivě rodičům poradit a nabídnout jim pomoc.

ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola má dvě třídy. I. třída (dolní) má hygienickou kapacitu 25 dětí a zahajuje provoz v 6:30 hodin. II. třída má hygienickou kapacitu 15 dětí, zahajuje provoz v 7:30 hodin. V odpoledních hodinách jsou obě třídy provozně spojeny, pokud tomu nebrání počet žáků. Konec provozu mateřské školy je v 16:30 hodin. Mateřskou školu navštěvují zpravidla děti ve věku od 3 do 6 let. Pravidla pro přijímání žáků do mateřské školy jsou stanovena ve školním řádu. Třídy jsou zpravidla heterogenní, při rozdělení dětí do tříd bereme v úvahu i požadavky rodičů (sourozenci, kamarádi), pokud nebrání žádné provozní překážky. Vzhledem k organizačnímu propojení tříd (střídání učitelek, spojení v odpoledních hodinách) výchovně vzdělávací obsah stanovujeme pro obě třídy společně (viz. vzdělávací obsah). Obě třídy jsou vybaveny v souladu s věkem dětí. Nabídka hraček, které jsou zpravidla volně přístupné, je obměňována. Při uspořádání tříd a nábytku volíme alternativu programu Začít spolu a zřizujeme koutky pro různé aktivity a činnosti. Organizace každodenního vzdělávání se děje podle časových harmonogramů činností.


5

Orientační časový harmonogram činností (dolní I. třída) 6:30 – 8:15 8:15 – 8:30 8:30 – 8:45 8:45 – 9:30 9:30 – 9:40 9:40 – 11:30 11:30 – 11:40 11:40 – 12:00 12:00 – 12:30 12:30 – 14:00 14:00 – 14:30 14:30 – 14:45 14:45 – 16:30

příchody dětí, volné i řízené činnosti dětí ranní cvičení (pohybové hry), hygiena (v pondělí 8:00 – 8:30) svačina (v pondělí 8:45 - 9:00) ranní kruh, volné i řízené činnosti dětí příprava na pobyt venku pobyt venku příprava na oběd oběd odchod dětí po obědě domů, hygiena, příprava na klid na lehátku spánek, klid na lehátku; individuální práce s dětmi, které nespí hygiena, tělovýchovná chvilka (pohybová hra) odpolední svačina hry a zábavné činnosti do rozchodu dětí domů (dle počasí na školní zahradě)

Orientační časový harmonogram činností (horní II. třída) 7:30 – 7:45 7:45 – 9:15 8:30 – 9:00 9:15 – 9:30 9:30 – 11:30 11:40 – 12:00 12:00 – 12:30 12:30 – 14:00 14:00 – 14:30 14:30 – 14:45 14:45 – 16:30

ranní cvičení (pondělí 7:30 – 8:00) ranní kruh, volné i řízené činnosti dětí svačina (dle volby dětí) úklid, příprava na pobyt venku pobyt venku oběd odchod dětí po obědě domů, hygiena, příprava na klid na lehátku spánek, klid na lehátku; individuální práce s dětmi, které nespí hygiena, tělovýchovná chvilka (pohybová hra) odpolední svačina hry a zábavné činnosti do rozchodu dětí domů (dle počasí na školní zahradě)

Bližší popis činností z pohledu učitele nebo žáka Denní program Každodenní program dětí má napomáhat zdravému způsobu života dětí. Výchovný, psychohygienický a psychologický účinek denního programu je pro rozvíjení dítěte a jeho zdravé prospívání v mnoha ohledech určující. Základní hlediska, která je třeba brát v úvahu, jsou: o respektování vývojových a věkových zvláštností dětí o prostor pro individuální rozvoj o prostor pro rozmanité činnosti, zejména hru o prostor pro rozvíjení vzájemných vztahů Příchody a odchody dětí Děti přicházejí zpravidla od 6:30 do 8:00 hodin. Děti, které jdou po obědě domů, odcházejí od 12:00 do 12:30 hodin. Odpoledne odcházejí děti od 14:45 do 16:30 hodin. Záznamy v přehledu docházky Slovní popis značky tečka tečka nahoře a lomítko

Značka ° °/


Druh jídla, doba pobytu ranní svačina ranní svačina a oběd 6

tečka nahoře, lomítko a křížek dole lomítko křížek lomítko a křížek

°/x / x /x

svačina, oběd a odpolední svačina oběd odpolední svačina oběd a odpolední svačina

Omlouvání žáků Omluvy dětí přijímáme do 8:00 daného dne. Způsoby omlouvání: o SMS, o telefonický rozhovor, o ústní, o sešit v šatně MŠ, který se kontroluje při zápisu docházky pro školní jídelnu v 8,00 hod. Neomluvené děti mají první den počítanou stravu dle jejich předešlé docházky, toto značíme v Přehledu docházky zakroužkováním. Volné hry Pokud si nosí hračky z domova, je to na vlastní nebezpečí. Hračky přinesené z domova si děti ukládají do svých sáčků na oblečení v šatně nebo na poličku nad šatnovým blokem, dále je pro tyto hračky určen prostor (koš) ve třídě (hned u vstupu do třídy). Hračky z domova si mohou děti navzájem půjčovat pouze se svolením dítěte, kterému hračky patří. Pokud dítě nechce vlastní hračku půjčit, musí to ostatní děti respektovat. Pokud to lze, učitelka dbá, aby děti hračky z domova neničily. Školní hračky si děti berou samy. Než si vezmou další hračku, musí uklidit předešlou na místo, kam patří (do skříňky, poliček, kuchyňky apod.). Platí pravidlo, kdo si první hračku půjčí, má právo si s ní hrát. Při konfliktu může pomoci učitelka, která vede děti k dohodě (smlouvání), kdy má dítě předat půjčenou hračku jinému dítěti. Ranní kruh Ranní kruh je každodenním místem setkávání všech dětí a učitelky. Umožňuje povídání o aktuálních událostech, které se dějí. Umožňuje motivaci vztahující se k týdennímu tématu, seznámení s programem dne, který mají děti před sebou. Umožňuje rozvoj komunikace dětí, zejména naslouchání, dodržování zásady, že mluví jen jeden... Pobyt venku Příprava na vycházku: odchod ze třídy na WC, mytí rukou; poté se děti začínají oblékat. Zásady při oblékání (zejména v zimě): nejprve kalhoty, boty a svetry, dbáme na to, aby všechny děti byly oblečené současně (učitelka zkontroluje, zda mají všichni zastrčená trička apod.). Pokud již toto mají všechny děti, tak společně na pokyn učitelky pokračují v oblékání bundy, čepice, šály a nakonec rukavice. Při vycházce jde dvojice hospodářů první v řadě. Pokud se stane, že jsou obě děti malé, určí k nim učitelka třetí dítě – starší, které jde na procházku společně s hospodáři. Pro přecházení vozovky používáme terčík. Během pobytu venku dodržujeme pitný režim tak, že se vracíme po procházce do školky a všechny děti dostanou nápoj. Po návratu z vycházky následuje svlékání, návštěva WC a hygiena před obědem.


7

Časový prostor pro stravování Před svačinou děti odchází na WC a myjí si ruce. Učíme chlapce zvedat prkénka na WC a opět je po sobě sklopit. Všichni si po sobě splachují WC, při mytí rukou používáme mýdlo, děti zavřou vodu a ostříkají po umytí ruce o umyvadlo, aby voda nekapala na zem. Před odchodem do jídelny učitelka v šatně na nástěnce vyznačí v seznamu dvě děti, které budou vykonávat tento den funkci hospodáře (postupujeme od shora dolů, pokud někdo chybí, následuje další dítě dle seznamu). Hospodáři chodí v řadě jako první dvojice. V jídelně pomáhají učitelce sklízet nádobí ze stolů. Svačinu pro horní třídu přinášejí kuchařky přímo do třídy v 1. patře. Po příchodu z pobytu venku následuje svlékání a hygiena před obědem. Z umývárny odcházejí děti rovnou do jídelny. Při větším počtu dětí používá II. třída umývárny v patře. Po obědě odcházíme opět do umývárny, kde děti jdou na WC, myjí si ruce a čistí si zuby jen kartáčkem a vodou, bez pasty. Pitný režim Pitný režim I. třída (dolní) má várnici s nápojem připravenou na pojízdném stolku v šatně. Žáci používají své hrnky, které brzy ráno, v době svačiny, oběda a před ukončením pracovní doby kuchařky umyjí. O odnášení hrnků se stará uklízečka nebo kuchařka. V II. třídě (horní) je také k dispozici várnice s nápojem. Ráno přenese učitelka podnos s hrnky dětem nahoru, dále se o ně stará uklízečka nebo kuchařka. Děti dle svých schopností a věku mají možnost nalít si nápoj samy, zpravidla pod dohledem učitelky. Dítě má možnost si kdykoliv požádat o pití. Řízené pohybové aktivity Každý den realizujeme ranní cvičení (15 min.), jednou týdně je cvičení delší (30 min.), zařazujeme více rozmanitých pohybových aktivit, zdravotních cviků a hlavní část. V případě hezkého počasí lze realizovat delší cvičení i venku. Každodenně zařazujeme zahřívací část (lokomoční cvičení – běh, poskoky, chůze, lezení), zdravotní cvičení (protažení i posilování svalových skupin, zpravidla cca 5 cviků) a pohybovou hru. Cvičení je motivované, může být tematicky shodné s týdenním programem. Ranní cvičení je možné celý týden opakovat, z důvodu lepšího upevnění pohybových aktivit. Příprava ranního cvičení by měla být součástí společné přípravy týdenního programu třídy. Začínáme nástupem do jedné řady, libovolně bez dalších kritérií. Učitelka zahájí cvičení větou: ,,Děti, pozor! Našemu cvičení nazdar“, děti odpoví krátce:,,Zdar“. Pravidelně zařazujeme pohybové aktivity i do pobytu venku. Denně hrajeme s dětmi pohybové hry, v zimním období převažuje vycházka. Po odpočinku zařazujeme tělovýchovnou chvilku (protahovací cvičení) s pohybovou hrou. Hra může být shodná s hrou zařazovanou v ranním cvičení. Odpočinek po obědě Děti si v ložnici vezmou pyžama a převlékají se ve třídě na židličce. Oblečení překládají přes opěradlo své židle. Spodní kalhotky a slipy si děti nesvlékají. Před ulehnutím na lehátka je dětem doporučena návštěva WC. Děti, které zpravidla po půl hodině neusnou, mají možnost strávit odpočinek ve třídě volnou hrou nebo činnostmi vedoucími k individuálnímu rozvoji nebo předškolní přípravě. Učitelky by se měli v jednotlivých případech dohodnout s rodiči na postupu, zejména v souladu se zvyklostmi nebo požadavky rodiny. Děti, které půjdou do 1. ročníku ZŠ by koncem školního roku měli odpolední odpočinek postupně omezovat, opět podle individuálních potřeb a dohodě s rodinou.


8

CHARAKTERISTIKA ŠVP Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) předškolního vzdělávání v naší mateřské škole pod názvem „Z pohádky do pohádky“ byl zpracován v souladu se záměry RVP PV, s jeho rámcovými cíli a kompetencemi; jako otevřený dokument umožňující respektování změn a další rozvoj školy. V mateřské škole je hlavním prostředkem pro naplnění cílů předškolního vzdělávání i vize školy literární útvar POHÁDKA. Proto ŠVP má podtitul „Z pohádky do pohádky“. Pohádky využíváme pro zprostředkování poznání. Inspiraci pro vzdělávací program nacházíme také v programech „ Začít spolu“ či „ Zdravá mateřská škola“, ke kterým se přikláníme. Pro ŠVP naší MŠ vybíráme takové postupy, které vyhovují našim podmínkám. Vize školy V ŠVP naplňujeme společnou vizi školy: „Škola plná pohody – škola, kde se všichni budou cítit dobře.“ Tato vize by se měla dotknout nejen žáků, ale i zaměstnanců školy, rodinných příslušníků žáka a našich dalších partnerů, kteří do školy přicházejí. Vizi odpovídá logo naší školy, jehož autorem je výtvarník B.Kostka. Děti různých velikostí symbolizují odlišné věkové skupiny zastoupené v naší škole, střecha je symbolem školy a sluníčko vyjadřuje radost, pohodu a dobrou náladu. Hlavní směry pro naplnění vize Vytváříme pohodové školní prostředí o rozvíjíme kulturu školy (sociální klima, materiální vybavení a rozvoj školy), o prostředí ve škole utváříme v souladu s představou „rodinného prostředí“: se zákoutími pro hru, plnění povinností i odpočinek, o umožňujeme dětem při nástupu do mateřské školy pozvolné přivykání na učitelku a nové prostředí za spolupůsobení matky nebo blízké osoby (tzv. adaptační proces), o usilujeme o naplnění pravidla, že nejen žáci chodí do školy rádi. Vychováváme lidskou osobnost o vychováváme děti zdravé, veselé, všestranně vzdělané a spokojené; k tomu slouží osobnostně sociální výchova, o každodenní program nám umožňuje individuální poznání a přístup k žákům, o žákův rozvoj souvisí s úrovní spolupráce s rodiči a otevřeností tohoto vztahu učitel – rodič. Vytváříme informační prostředí o přístup k informacím i dalším podnětům s minimálním omezením, o pracujeme s informacemi, rozvíjíme zájem dětí o knihy, o nepředkládáme hotové poznatky, učíme děti objevovat a prožívat. Zvládáme pravidla komunikace o vzájemná komunikace by měla být laskavá a důvěrná, aby vytvářela pocit bezpečí o rozvíjíme důležité prvky komunikace: naslouchání i sdělování, o vedeme děti k umění prezentace své práce, o vytváříme ve třídách vlastní pravidla chování v souladu se školním řádem, o seznamujeme se s postupy pro řešení konfliktů. Učíme se i mimo školu o organizujeme vycházky, exkurze, výlety, kulturní a sportovní akce, školy v přírodě. Žijeme v souladu s přírodou o vytváříme pro děti podmínky k rozvoji tělesného i duševního zdraví, rozvíjíme návyky zdravého životního stylu, Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

9

o v nabízených aktivitách jsou prvky environmentální výchovy a ekologických aktivit, o poznáváme přírodu a životní prostředí ve svém okolí, které chráníme a zlepšujeme.

Co by měl umět náš „předškolák“?

Vědomosti: základní poznatky o světě kolem sebe, matematické představy, orientace v prostoru i ploše, řada čísel do 5, dny v týdnu, pohybové znalosti, barvy,

Bezpečnost: znát jméno, věk, adresu, jména rodičů, orientace v známém prostředí,

Sebeobsluha: hygiena na toaletě, čistí si zuby, zavázat kličku, zapne zip, nají se příborem, používá ubrousek, kapesník, oblékání a svlékání, nasazení čepice, úklid oblečení

Sociální návyky: pozdrav, rozloučení, poděkovat, poprosit, nabídne pomoc, neubližuje, půjčí hračku, omluví se,

Komunikace: souvislý projev, vyprávění jednoduchého příběhu či pohádky, bez vadná výslovnost, zpívá, přednáší, vyřídí vzkaz

Těší se do školy: pracuje v tichosti, soustředění, spolupracuje, samo si hraje, je zvídavý


Dovednosti: staví ze stavebnice, kreslí a maluje, stříhá a modeluje, správně drží tužku

10

Klíčové kompetence předškolního vzdělávání Pedagogické působení směřuje k naplňování cílových kompetencí, které jsou zde pro informaci vymezeny shodně s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Kompetence k učení Co má žák umět na konci předškolního vzdělávání? o soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů o získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a dalším učení o má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije o klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo o učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnosti a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům o odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých o pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí

Kompetence k řešení problémů Co má žák umět na konci předškolního vzdělávání? o všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem o řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou pomocí dospělého o řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou pomocí dospělého o problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost o při řešení myšlenkových a praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích o zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti o rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit o chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit o nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu

Kompetence komunikativní Co má žák umět na konci předškolního vzdělávání? o ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky a odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog o dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými atd.) o domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu a funkci o v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícný, iniciativní a aktivní je výhodou o ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní o průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím o dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) o ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

11

Kompetence sociální a personální Co má žák umět na konci předškolního vzdělávání? o samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej o uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky o dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost o ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy o napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí o spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim o při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout o je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem o chápe, že nespravedlivost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

Kompetence činnostní a občanské Co má žák umět na konci předškolního vzdělávání? o svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat o dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky o odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem o chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá o má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce a úsilí druhých o zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje, je otevřené aktuálnímu dění o chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky o má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu , a snaží se podle toho chovat o spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat o uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu o ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit o dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)

Výchovné a vzdělávací strategie Společná pravidla Společně se žáky každoročně tvoříme třídní pravidla v duchu níže uvedených zásad, která formulujeme jazykem srozumitelným dětem, zapíšeme i pro informaci rodičům a dle potřeby je dětem připomínáme, dokud si je samy dobře nezapamatují.


12

Dětská pravidla 1. Dokončíme započatou práci. 2. Uklízíme si hračky a věci na určené místo. 3. Chodíme v prostorách MŠ pomalu. 4. Dělíme se o hračky s kamarády, domluvíme si střídání a vyjednáváme. 5. Umíme požádat o pomoc (prosím), poděkovat (děkuji) a pozdravit (dobrý den) dospělé i své kamarády. 6. Jsme na sebe hodní a pomáháme si. 7. K předmětům i práci druhých se chováme opatrně.. 8. Navzájem si nasloucháme, neskáčeme si do řeči. 9. Neodcházíme ze třídy bez domluvy s učitelkou. Logopedická péče Logopedická péče je v mateřské škole realizována formou hlasové výchovy, dechových cvičení, rozvojem řeči zpravidla prostřednictvím dětské poezie a rozvojem komunikativních dovedností v samostatných projevech dětí. Speciální logopedická péče přísluší odbornému pracovníkovi logopedické poradny. Učitelka v mateřské škole může postupovat v souladu s pokyny pro domácí péči, pokud rodina škole tyto informace poskytne. Dopravní výchova Dopravní výchovu realizujeme především v reálných situacích při pobytu venku a v rámci vycházek po obci. Vedeme žáka k zvládnutí bezpečného chování v silničním provozu z pohledu chodce. Preventivní výchova Škola má vypracovaný Minimální preventivní program, který bude postupně začleněn do ŠVP. Nabídka celoškolních doplňkových aktivit, akcí Organizujeme zpravidla akce, které jsou na škole již tradicí, některé jsou často organizačně propojeny i se základní školou. Některé akce nezařazujeme každý rok, ale obměňujeme je podle situace a atraktivity. Jedná se například o o plaveckou výuku pro starší děti, o školky v přírodě (nepravidelné), o výstavy (Vánoce, Velikonoce, v rámci akcí obce), o vystoupení (Vánoční besídka, Oslava Svátku matek), o vyřazení odcházejících dětí „Rozloučení s předškoláky“, o ekologické aktivity (sběr papíru), o sportovní a zábavné aktivity (Dětský den, Olympiáda), o výtvarné soutěže nabízené organizacemi mimo školu. Dodržování zásady bezpečnosti o svěřené děti Učitelka musí mít neustále přehled o všech dětech. Při potřebě odchodu ze třídy, požádá učitelka o pomoc jiného dospělého pracovníka. Děti bez jejího vědomí samy nesmějí odcházet ze třídy, z jídelny ani na WC nebo do šatny - vždy to musí nahlásit učitelce. Při přechodu z jedné místnosti do druhé si učitelka děti neustále přepočítává, rovněž tak při pobytu venku - děti se řadí do dvojic, jako první jdou hospodáři, kteří na výzvu učitelky zastaví a počkají až ostatní dojdou. Učitelka


13

používá při přecházení vozovky terčík a přechází s dětmi zpravidla na přechodech pro chodce, pokud v obci jsou, jinak na přehledných místech.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH Struktura vzdělávacího obsahu Vzdělávací obsah vychází z Rámcového programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Je členěn na integrované bloky. Každý integrovaný blok obsahuje několik témat (příloha č.1), která jsou podrobně rozpracovaná v příloze ŠVP PV a tvoří konkrétní vzdělávací nabídku. Témata je možné měnit, upravovat a doplňovat dle připraveného tiskopisu (tabulka č.1). Součástí každého tématu jsou vzdělávací oblasti (Dítě a jeho tělo; Dítě a jeho psychika; Dítě a ten druhý; Dítě a společnost; Dítě a jeho svět) a dílčí cíle z těchto oblastí. Snažíme se o zařazení cílů ke každému tématu vždy ze všech pěti oblastí. Dále je součástí týdenního tématu vzdělávací nabídka z RVP PV v souladu s Teorií rozmanitých inteligencí H.Gardnera (viz dále). V tématu dále rozpracováváme další náměty pro učitele tak, aby bylo možno využít tématu meziročně opakovaně a s využitím víceletých zkušeností pedagogických pracovnic. Obsah témat se vyvíjí, proto jsou témata pouze jako příloha ŠVP PV, ze které čerpáme při sestavování ročních plánů. Plánování vzdělávacího obsahu Na počátku školního roku vyberou pedagogové z každého integrovaného bloku nejméně jedno téma. Vybrané názvy témat rozvrhnou do Ročního vzdělávacího plánu mateřské školy (Tabulka č.2). Zpravidla jedno téma odpovídá z časového hlediska jednomu týdnu. Téma je možné naplánovat i na delší období než je jeden týden. V případě potřeby (např. aktuální stav počasí, mimořádná událost, návštěva divadla…) je možné témata přesouvat, měnit nebo vytvořit nová. Všechny změny se zaznamenají do aktuálního ročního vzdělávacího plánu. Témata jsou podkladem pro práci v obou třídách. Pro učitele je závazné plnění uvedených dílčích cílů z jednotlivých vzdělávacích oblastí RVP PV. Vzdělávací nabídka daného tématu má rámcový a inspirativní charakter. Učitel si z nabídky vybírá činnosti, které odpovídají reálné situaci ve třídě (počet dětí, věková struktura). Podrobné plánování je součástí individuální přípravy učitele, která může být písemná. Svoje poznámky učitel zaznamenává do hlavního listu týdenního tématu (ofotí si jej). Učitel si plánuje program na všechny denní doby v mateřské škole (i odpolední aktivity nebo pobyt venku), důležitou součástí je plánování individuálního rozvoje každého dítěte v souladu s jeho portfoliem. U začínajících učitelů se doporučuje písemná příprava. Učitelky se jednou týdně, zpravidla v pátek v době odpočinku dětí po obědě, scházejí ke společnému plánování tématu na další týden. Na začátku schůzky by mělo proběhnout závěrečné hodnocení uplynulého týdne, které by se mělo zachytit i do společných tiskopisů uložených v příloze ŠVP (hlavní list daného tématu). Společné plánování nemá omezovat tvořivost učitele, při vymýšlení konkrétního denního programu, ale zajistit společnou osnovu v obou třídách, které se scházejí v při pobytu venku nebo odpoledních hodinách v jedné třídě. Výjimečně je možné, že budou třídy z provozních důvodů spojené. Připravuje se hlavní nabídka týdne – TÉMA, přehodnotí se vzdělávací oblasti a cíle, učitelky mohou společně vymyslet vzdělávací nabídku pro celý týden, v duchu zásady spolupráce a společného přístupu „Více hlav, více ví.“ Zásady vzdělávací nabídky každého tématu Východiskem rozmanité vzdělávací nabídky může být i Teorie rozmanitých inteligencí H.Gardnera, který vychází z poznání, že každý člověk má minimálně osm typů inteligencí (schopností). Každý člověk má některé typy inteligence rozvinuty více než typy jiné. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

14

„Cílem učitele by mělo být rozvíjení těch druhů inteligence, které dítě má, nikoli nátlak ve směru, kde dítěti talent chybí. Pak může dítě přijít i o to, co má.“ (Krejčová,V.;Kargerová,J. Vzdělávací program Začít spolu pro I. stupeň základní školy. Portál, Praha 2003, str.43...) Při plánování určitého tématu budeme dbát na to, aby hry a činnosti, které pro děti připravujeme, rozvíjely všechny typy inteligencí. Vznikne tak nabídka, v níž si každé dítě může vybrat činnost, která ho zajímá, tedy taková, která odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Možnost volby z několika předem připravených činností (vztahujících se ke společnému tématu, na němž jako třída pracujeme) plní zároveň funkci motivace. (Krejčová,V.;Kargerová,J. Vzdělávací program Začít spolu pro I. stupeň základní školy. Portál, Praha 2003, str.44) Teorie rozmanitých inteligencí H. Gardnera Typ inteligence Verbální (jazyková) Logicko-matematická

Prostorová

Hudební

Tělesně-kinestetická (pohybová)

Interpersonální (sociální)

Intrapersonální (osobnostní)

Přírodní

Charakteristika Schopnost ovládnout a obsáhnout všechny stránky jazyka. Schopnost uvažovat logicky, systematicky, vědecky.

Potřeby a záliby čtení, psaní, vyprávění příběhů, slovní hry, rozhovory

manipulace s předměty, bádání, pokusy, řešení logických skládanek, hlavolamů, technické zájmy Schopnost přesně postřehnout, modelářství, návrhářství, pochopit, uložit do paměti a vizuální znázorňování, vybavit si tvary, uspořádání skládačky, ilustrované knihy, předmětů v prostoru, schopnost návštěvy muzeí, výtvarné orientace v prostoru. umění Schopnost porozumět zpívání, pískání, broukání, rytmickým a intonačním vyťukávání rytmu, modelům hudby, kvalitám tónů prozpěvování během dne, a zvuků, schopnost pamatovat si poslech hudby, hra na hudební informace ve zvukové podobě. nástroj Schopnost velice obratně tanec, běhání, skákání, hraní používat své tělo jak pro rolí, dramatické umění, aktivní sebevyjádření, tak pro činnosti fyzické zapojení do činností, zaměřené k určitému cíli (sport, dotykové zkušenosti, sportovní herectví), schopnost dovedně hry zacházet s předměty. Schopnost všímat si chování a vedení, organizování, pocitů jiných lidí, rozpoznat a shromažďování, návštěva chápat rozdíly v jejich společenských akcí, kolektivní temperamentu, schopnostech, hry, týmová práce, přátelské pohnutkách a náladách. rozhovory Schopnost rozvíjet a ovládat meditování, snění, klid na vlastní pocity a prožitky, samostatné uvažování a porozumění svému vlastnímu plánování, nezávislost, já. vyhraněnost názorů Schopnost vnímat změny pobyt v přírodě, chov zvířat a v přírodě, zvýšená citlivost pěstování rostlin, sledování k percepci přírodních jevů a literatury a filmů schopnost učit se z nich. s přírodovědnou tematikou


15

Integrované bloky Charakteristika integrovaných bloků Kultura Dítě vstupuje do světa kultury a umění. Vnímá umělecké a kulturní podněty, pozorně naslouchá a sleduje se zájmem literární, dramatické nebo hudební představení. Vyjádří svoje zážitky, zhodnotí vnímané dílo, kulturní akci. Rozvíjí své estetické cítění. Šetrně zachází s knihou. Rozezná a pojmenuje literární útvar pohádku, báseň (říkanku) a píseň. Pohybem i slovem vyjádří příběh (dramatizace). Zorganizuje a připraví jednoduché divadelní představení. Srozumitelně recituje, používá rozmanitosti jazyka. Kulturu chápe jako možný způsob trávení volného času. Místo, kde žijeme Dítě získává elementární poznatky o místě, kde žije. Naučí se zpaměti adresu svého bydliště a celé své jméno. Popíše a vysvětlí cestu k domovu. Rozhodne a doporučí nejbezpečnější cestu domů. Pozná nejbližší okolí školy a dokáže se v něm orientovat. Zvládá základní pravidla silničního provozu pro chodce. Ukáže jak bezpečně přecházet silnici. Učí se soužití v mateřské škole. Seznamuje se s pravidly chování ve vztahu k druhému. Upevňuje si citové vztahy k rodině, domovu, vlasti. Vyjádří slovem nebo kresbou vlastní vztah k domovu. Ekologie Dítě si utváří odpovědný postoj k životnímu prostředí. Rozvíjí vlastní přístup a úctu k přírodě, uvědomuje si její důležitost a sebe chápe jako její součást. Vnímá, že svět přírody je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý. Aktivně se zapojuje do činností k ochraně přírody (rostlin i živých tvorů). Předvede vhodné chování v přírodě. Rozpozná nevhodné chování lidí v přírodě. Vyjmenuje základní druhy odpadů. Třídí odpad do správných kontejnerů. Živá příroda – rostliny Dítě pozná některé rostliny, které ho obklopují (ovoce, zelenina, zahradní rostliny, stromy, keře, byliny). Nakreslí rostlinu a popíše její hlavní části (květ, list, plod, kořen apod.). Rozliší a uspořádá rostliny podle ročního období. Vybere a doporučí vhodnou rostlinu pro danou příležitost (např. květina pro maminku). Živá příroda – zvířata Dítě pozná a rozliší typické znaky některých živočichů. Vyjmenuje některé zástupce živočichů. Napodobí zvíře a jeho zvuky. Získává elementární poznatky o způsobu života, užitku i nebezpečí pro člověka. Seznamuje se s prostředím, kde živočichové žijí, na základě přímého pozorování. Děti si uvědomují živočichy jako součást živé přírody, získávají poznatky o jejich ochraně a významu. Utváří si vlastní vztah ke zvířatům. Člověk Dítě pozná základní části lidského těla. Pojmenuje jednotlivé části lidského těla. Zvládá hygienické návyky, vyvíjí sportovní aktivity. Pečuje o své tělo a rozvíjí tělesnou zdatnost. Uvědomuje si svoji existenci a začlenění do společnosti. Dokáže se ocenit a pochválit. Vytváří si vztah k okolnímu světu. Rozlišuje dobro a zlo. Chápe, že je součástí přírody. Svátky a tradice Dítě poznává různé národní svátky a české i křesťanské tradice, uvědomuje si je a ctí je jako odkaz minulé doby. Vytváří si k nim vlastní vztah a názor. Vyjmenuje a popíše svátky nebo tradice. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

16

Vyjádří vlastními slovy, použije, zobrazí a předvede zážitky svátků a tradic. Rozliší a utvoří si vlastní názor na svátky a tradice. Posoudí a zhodnotí svátky a tradice. Roční období Dítě poznává a uvědomuje si zákonitosti přírody, pravidelné střídání ročních období. Vyjmenuje a popíše roční období. Má vlastní vztah k určitému ročnímu období. Porovná daná roční období. Vnímá a přizpůsobuje se změnám v přírodě. Použije správný druh oblečení dle daného počasí. Provádí pozorování přírody. Neživá příroda Dítě je schopno rozlišit živou a neživou přírodninu, uvede některé znaky, které ji rozlišují. Rozpozná a nakreslí neživou přírodninu. Využívá ji k tvořivým činnostem, navrhne a vyrobí výrobek z neživých přírodnin. Svůj výrobek zkouší zhodnotit. Povolání Dítě rozliší různá povolání. Vybaví si a pojmenuje různá povolání. Předvede některé z povolání a vysvětlí jeho význam. Chápe význam lidské práce pro společnost. Vytváří si základy pro budoucí uplatnění v práci. Vytvoří si představu o svém budoucím povolání. Doporučí vhodné řešení nebo postup bezpečnosti při práci. Přehled integrovaných bloků a návrhů témat Integrovaný blok Kultura

Místo, kde žijeme

Ekologie

Živá příroda – rostliny

Živá příroda - zvířata

Témata Pojedeme do divadla Kniha je naše kamarádka Co se mi líbí? (divadlo) Sport Domov Náš dům – veselý domeček Rodina Škola volá Hrajeme si s písničkou a pohádkou MŠ vítá všechny děti Vesnice, město Planeta Země Naše vlast Zelená, žlutá, modrá, každá je dobrá Odpadky a kam s nimi? Ochrana životního prostředí Co by se stalo, kdyby ...? Jarní probuzení Maminčina zahrádka Na louce V lese Pokojové rostliny Cizokrajné Příběh veverky Zrzečky Schovávaná pod zemí (labyrinty) Nebezpečná dobrodružství Hmyz Domácí zvířata Volně žijící zvířata Rozpustilá mláďata Cizokrajná zvířata


17

Člověk

Svátky a tradice

Roční období

Neživá příroda

Povolání

V ZOO Na poli Co se děje v mém těle Pečujeme o své zdraví Na výletě v Popletově My děti a naše práva Čertoviny Zpívání pod jedličkou Co se nám líbí a co dokážeme sami vyrobit (Podívej, jak mám šikovné ruce) Advent Masopust Hody, hody doprovody Čarodějné čarování Maminčiny dobroty Loučíme se s kamarádem Vrby se nám zelenají Dva mrazíci Zimní radovánky Bílé království Rozpustilá mláďata Jarní probuzení Hlemýždí cestování Maminčina zahrádka Jedeme na výlet Zahradník Matýsek seznamuje děti s ovocem Zahradník Matýsek seznamuje děti se zeleninou Pohádky z naší zahrádky Barvy podzimu Skřítek Podzimníček Cestování za kamínky Voda Hory Cesta dešťové kapičky Nakupování Stěhování Ferda mravenec – práce všeho druhu


18

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

V oblasti hodnocení žáků a autoevaluace školy je posun od pouhého popisování k průběžnému sledování, zaznamenávání, vyhodnocování a pojmenovávání konkrétních pozitiv i negativ, zpracovávat závěry a činit opatření pro další postup. Z hlediska kvality posuzujeme zejména funkčnost, účinnost a efektivitu. V praxi si neustále pokládáme otázky: Děláme správné věci? Děláme správné věci správným způsobem? Zásady hodnocení Důležitou zásadou je zachování tří postupných, stále se opakujících kroků, které je vhodné realizovat ve spolupráci s kolegyní, pedagogickým kolektivem, ale částečně i s dětmi, rodiči... •

•

•

Naučit se uvědomovat si nedostatky (připustit, že vůbec nějaké děláme). Tzn. učit se postupně nalézat a pojmenovat zejména to, co se nám nedaří, kde si nejsme zcela jisti, nebo co nám (třeba i ze zcela neznámých příčin) vadí, neladí a často se nám to daří jen obtížně slovně vyjádřit. Nedostatky (snadněji ve spolupráci s kolegyní, pedagogickým kolektivem) najít a konkrétně je pojmenovat. Odhalení a konkrétní pojmenování příčin: „Proč tomu tak je?“ Tzn. neustále porovnávat zejména s cíli, podmínkami i riziky RVP PV, nezapomínat ani na oblast organizace (plynulé, přirozené) a spolupráce. Zvolení nových, účinnějších postupů. Ty je nutno znovu zpětně ověřovat a následně vyhodnocovat.

Pravidla pro hodnocení žáků Osobnostní pojetí předškolního vzdělávání vyžaduje, aby učitelka každé dítě dobře znala a věděla, jak prospívá, jak se v průběhu předškolního vzdělávání rozvíjí a jaké pokroky dělá či naopak nedělá. Je to proto, aby mu mohla nabízet odpovídající činnosti a v případě potřeby měla možnost včas dítěti zajistit potřebnou podporu a pomoc. Pro svoji pedagogickou práci potřebuje mít učitelka dobrý přehled o dětech, jejich vývoji a postupu v učení. Je nutné, aby měla učitelka ve sledování a hodnocení určitý systém, tedy aby vedla písemnou dokumentaci. Pochopitelně si nemůže vše pamatovat a něco důležitého by mohlo uniknout její pozornosti. Portfolio by se mělo týkat "mapování" toho, jak se dítě v průběhu docházky do mateřské školy rozvíjelo a jak postupuje v učení. Výsledné záznamy by neměly být samoúčelné, měly by být především podkladem pro práci učitelky. Mohou učitelce poskytovat zpětnou vazbu o její pedagogické činnosti, pomohou jí nabízet dítěti takové činnosti, které je v jeho rozvoji a učení posouvají vpřed. Mohou jí pomoci i tehdy, je-li třeba zdůvodnit vlastní pedagogické postupy. Vedení takovéto dokumentace u všech dětí přiměje učitelku k občasnému zamyšlení se nad každým dítětem, a to i nad tím "nenápadným". Prostřednictvím záznamů si učitelka snadněji uvědomí, že každé dítě je jiné, vyvíjí se jiným tempem, jinak postupuje v učení a že se vzdělávací potřeby jednotlivých dětí velice různí. Neuvidí pak před sebou jen třídu dětí, ale každé dítě zvlášť. Bylo by proti smyslu a filosofii předškolního vzdělávání, aby se zaváděly jakékoli jednotné záznamy. Každá učitelka může postupovat jinak. Proti zavedení jednotných záznamů stojí i fakt, Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

19

že u jednotlivých dětí může být potřeba sledování a vedení záznamů různá. Je třeba nalézt způsob, který bude vyhovovat a který učitelkám ve vztahu ke konkrétním dětem něco přinese. V některých mateřských školách jsou zaváděny jakési kartotéky, které obsahují určité, pro všechny děti stejné, "karty" či záznamové archy, které mají učitelky v daných intervalech vyplňovat. Učitelky záznamy vyplní, založí a dále s nimi nepracují. Záznamy nejsou nijak provázány s pedagogickým procesem a nejsou tedy funkční. V těchto případech hrozí reálné nebezpečí, že se takováto dokumentace může stát pouhou administrativou (značnou měrou zbytečnou). Zcela oprávněně pak vedení takovýchto záznamů vnímají učitelky jako práci navíc, která jim nic nepřináší, záznamy vidí jako nepotřebné a neužitečné. Záznamy, které neslouží svému účelu, tj. zkvalitnění pedagogické činnosti, a se kterými učitelka dále nepracuje, jsou zbytečné. Sledování a hodnocení dětí (portfolio) Každému dítěti při vstupu do mateřské školy je založena, nejlépe ve spolupráci s rodiči dítěte, osobní složka, jejíž součástí by byly i poznámky o jeho rozvoji, vedené způsobem, který je v tom kterém případě funkční, a tedy způsobem u jednotlivých dětí různým. Osobní složka může mít podobu desek. V této osobní složce, resp. portfoliu dítěte, je možno shromažďovat různé informace a podklady, které o dítěti a jeho prospívání vypovídají (např. informace od rodičů dítěte, poznámky o osobních zvláštnostech dítěte, o jeho zálibách či jeho obavách, o jeho silných a slabých stránkách, o důležitých událostech, zvláštních situacích apod., o zdravotních otázkách, o úspěších i neúspěších dítěte, o jeho vzdělávacích pokrocích, o rodinném zázemí, o spolupráci s rodiči). Je možno do něho zakládat také různé vybrané dětské práce, výtvory, fotografie apod., což může zajímat nejen rodiče, ale i samotné dítě a být tak dobře využito k jeho vlastnímu sebehodnocení. Je možné i využít tabulku z „Barevných kamínků“, kde se vybarvuje stupeň dosažení dílčích cílů vzdělávacích oblastí. Materiály v této složce obsažené mohou být vhodným předmětem neformální komunikace rodičů s učitelkou, což může napomoci ke vzájemné dohodě a spolupráci ve věcech výchovy a vzdělávání dítěte. Je třeba dbát o to, aby jakékoli osobní poznámky o dítěti i záznamy o jeho rozvoji a učení byly považovány za důvěrné a byly zpřístupněny pouze učitelkám a rodičům. Co se týče kontroly či inspekce ve věci hodnocení a diagnostiky, učitelka by měla být schopná prokázat, že má o dětech dobrý přehled, že jednotlivé děti dobře zná, že zná jejich možnosti i limity a sleduje jejich měnící se potřeby, a zároveň i to, že tomu přizpůsobuje svou pedagogickou činnost. Jaký způsob u kterého dítěte zvolí a jak si jej zdůvodní, by mělo být ponecháno na učitelce samé. Další podněty k hodnocení Každodenní sebehodnocení a hodnocení Učitelka denně získává zpětnou vazbu o kvalitě svého činění vlastním prožitkem - uspokojením či neuspokojením z průběhu a výsledků vzdělávací práce i informacemi (průběžnými reakcemi, ale i závěrečným hodnocením) od dětí. Průběžné informace od dětí získáváme sledováním jejich zájmu o činnost - realizovaný program, doby soustředění, průběžného i závěrečného uspokojení. Nejlépe je možno uspokojování dětí, a tedy úspěšnost našeho činění, zjistit pozorováním jejich zájmu o nabízený program, nikoliv o program pokynem nařízený. To v praxi znamená, že by učitelka měla (v souladu s RVP PV) v převážné míře dětem činnosti nabízet (děti by měly mít možnost svobodné volby účasti), popř. program aktuálně přizpůsobovat jejich zájmům a potřebám. Zpětnou vazbu pak získává tím, že vidí, kolik dětí se činnosti účastní po první, popř. dalších nabídkách, kolik se Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

20

přidává v průběhu činnosti, ale i kolik jich průběžně odchází zpět ke svým hrám. Programově je vhodné získávat informace od dětí denním krátkým závěrečným rozhovorem, který je vhodné navázat na ranní komunitní kruh, kdy učitelka děti s plánovaným programem seznamuje. Děti by se měly postupně učit na základě příkladu sebehodnocení činností učitelky (co se jí vzhledem k plánovanému záměru, cíli podařilo - nepodařilo, z čeho má radost, z čeho ne) a obdobnému hodnocení dětí učitelkou (adresně komu se co dařilo, kdo se co ještě musí učit a co pro to popř. i dělat), učit vyjádřit své pocity - co se jim z činností líbilo, co je bavilo, co jim šlo dobře, co se nelíbilo a proč, ale i odpovídat na otázky - co budeme dělat, aby toho nepříjemného ubývalo. Při této činnosti se vyvarujeme hodnocení vlastností a hodnocení individuálního výsledku posuzujeme směrem k vývoji jedince, nikoli porovnáním s výsledky ostatních dětí. Další možností je získávat od dětí informace prostřednictvím předem smluvených signálů - např. výběrem znaků, tvarů, které děti po ukončení určité části programu, nebo před odchodem z MŠ mohou např. umístit na smluvené místo. Společně s kolegyní ve třídě si předáváme informace o průběhu dne. Periodické hodnocení Periodicky je potřebné hodnotit i průběhové výsledky jednotlivců (ve všech vývojových oblastech, a to nejen výkon, ale zejména postoje a vztahy - tři základní cíle RVP PV) jednotlivých dětí a výrazné poznatky. Zaznamenáváme nejen momentální stav (stručně a s datem), ale zejména závěry a východiska z negativního zjištění. To znamená, jaké činnosti je třeba s dítětem dále dělat (popř. i ve spolupráci s rodiči, odborníky…), aby bylo úspěšnější, popř. aby byl jeho talent dále podporován a rozvíjen. Stejným způsobem je vhodné průběžně a zejména v závěru neformálně s kolegyní ve třídě i společně s dětmi vyhodnocovat naplňování cílů jednotlivých tematických celků. Zásadní zjištění, včetně závěrů a plánování dalších postupů, zapisovat. Formální vyhodnocení, zejména pololetní a výroční TVP a ŠVP, by měla být předmětem pedagogických porad. Obsahovat by měla konkrétní pozitiva, negativa, závěry a postupy pro další práci. Hodnocení efektivity tematického celku – projektu Zde se zohledňuje přínos realizovaného projektu dětem (tj. i integrovaným, talentovaným, dětem s odkladem povinné školní docházky), hodnoty, o něž je obohatil, co přinesl zejména v oblasti rozvoje vztahů, jak ovlivnil jejich sociální rozvoj, postoje k poznávání, objevování, učení, i samotné výkony. Při hodnocení si všímáme i všech podmínek, které procesy a výsledky ovlivňují. Účinné je opět konkrétně pojmenovat nejen pozitivní, ale zejména negativní zjištění - co bylo neúčinné, liché, popř. v rozporu se vzdělávacím programem a vyvodit závěry a určit způsob popř. prostředky jejich naplňování.


21

Evaluační procesy ve škole Vnitřní systém - hodnocení ze strany pedagogů, dalších zaměstnanců a dětí Vnější systém - ze strany rodičů, pedagogů základní školy, dalších odborníků včetně České školní inspekce Cíle vlastního hodnocení Autoevaluace (vlastní hodnocení) je nástrojem hodnocení kvality školy a nástrojem marketingového řízení školy. Je podkladem pro formulace strategie školy (poslání, cíle a úkoly). Fáze vlastního hodnocení vymezení a pochopení problému plánování sběr informací analýza informací prezentace a formulace závěru, doporučení Oblasti vlastního hodnocení Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou dány Vyhláškou č. 15/2005 Sb. podmínky ke vzdělávání na škole, průběh vzdělávání, spolupráce se žáky, rodiči a dalšími osobami se vztahem ke vzdělávání ve škole, výsledky vzdělávání, řízení školy a pedagogických pracovníků, odborný růst pedagogických pracovníků, úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům. Oblasti, nástroje a kritéria vlastního hodnocení školy Oblasti Kritéria hodnocení Nástroje hodnocení hodnocení Změna oproti Podmínky ke Pozorování, vzdělávání na minulému stavu srovnávání škole (materiální, prostorové, Revize, kontroly hygienické) Průběh vzdělávání

Spolupráce se žáky, rodiči a dalšími osobami se vztahem ke vzdělávání ve škole

Plnění dílčích cílů a vzdělávacích oblastí RVP PV, soulad s ŠVP

Časové rozvržení 1 x ročně

Kdo?

dle plánu revizí

-ředitelka školy, technik BOZP, kontrolní orgány - ředitelka školy - učitelka

- ředitelka školy

Kontrola třídních knih

- 2 x ročně - denně

Evaluace tematického celku (tabulka)

- týdenní záznam do tabulky

- učitelka (každá má svůj tiskopis)

Hospitace

- 2 x ročně u každého pedagoga

- ředitelka školy

Sebehodnocení učitele

2 x ročně (pololetí, pg. rada) průběžně

- učitelka

Spokojené dítě

Rozhovor

Spokojený rodič

Rozhovor, anketa, den otevřených dveří


2 x ročně (konzultační hodiny), anketa dle

- učitelka, dítě - učitelka, rodič - vedení školy žák 22

Výsledky vzdělávání

potřeby 2 x za rok

- organizátor akce

Portfolio žákovských prací (kresby, fotografie, výrobky)

průběžně

- učitelka

Záznamy o dítěti, pozorování (vývoj řeči, audiozáznam, zvládnutí cílů)

průběžně

- učitelka

1. pololetí 1.ročníku (pg. rada) 1 x ročně

- učitelka 1. ročníku

Počet žáků – naplněnost kapacity školy

Připravenost a pokroky jednotlivců Přehledy stavu žáků Zápis do MŠ Demografický průzkum – počty dětí daného věku

1 x ročně 1 x ročně

- ředitelka školy - ředitelka školy

Vzdělání pedagogických pracovníků

Doklady o dosaženém vzdělání

průběžně

- pedagogové předkládají vedení školy

Naplnění plánu DVPP

Kontrola plánu DVPP

1 x ročně

- ředitelka školy

Setkávání, účast na akcích zaměřených na spolupráci (rodičovské schůzky, konzultace, vystoupení, společné aktivity, pomoc škole apod.) Zvládnutí očekávaných cílů vzdělávacích oblastí

Vstup do 1. ročníku základní školy Řízení školy a pedagogických pracovníků, odborný růst pedagogických pracovníků

Prezenční listiny

Kvalita DVPP

Úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Hodnotící dotazníky pro pedagogy Soulad s ŠVP, změna Analýza SWOT, oproti minulému diskuze stavu, splnění cílů, úkolů apod. Analýza dokumentů, ŠVP Dostatek finančních prostředků

Analýza rozpočtu


- ředitelka školy

po absolvování - učitelky DVPP, akce 1 x ročně

- učitelé, ředitelka školy

1 x ročně

- učitelé, ředitelka školy

nejméně 2 x ročně

- ředitelka školy

23

Základní škola a Mateřská škola Stehelčeves, okres Kladno

Recommend Documents