Základní škola a mateřská škola Mirošov, příspěvková organizace
Školní řád - I. část
I. Vnitřní režim školy 1. Žáci mohou vstoupit do budovy až před zahájením vyučování. Školní budova se pro žáky otevírá v 7,30 hodin. Pro žáky navštěvující ranní zájmové útvary se škola otevírá v 6,45. Všichni žáci si řádně očistí obuv a přezují se v šatně nebo u šatních skříněk a ihned odchází do tříd. Šatní skříňky vždy uzamknou a klíč ponechají u sebe. Na I.stupni šatnáři po druhém zvonění urovnají v šatně odložené věci a šatny uzamknou. Vstup do učeben v průběhu celého dne bez přezutí je žákům zakázán! 2. Žáci nesmí nosit do školy cenné věci, větší obnosy peněz a věci nebezpečné pro zdraví, které mohou ohrozit život jejich i ostatních. Osobní věci (vnější oděv a boty) odkládají pouze na určených místech v šatnách. V průběhu vyučování má žák přístup do šatny ve výjimečných případech (návštěva lékaře apod.) a to pouze se souhlasem vyučujícího nebo třídního učitele. 3. Vyučování začíná v 7,50 hodin. Nejpozději 5 minut před zahájením vyučování musí být již všichni žáci ve třídách, připraví si učebnice a další potřeby. Proto přicházejí do školy nejpozději 10 minut před vyučováním. 4. Pokud se do pěti minut po začátku hodiny nedostaví do třídy vyučující, oznámí to služba určená třídním učitelem neprodleně zástupkyni ředitele nebo řediteli školy. 5. V době od 7,50 do ukončení provozu jsou školní budovy uzavřeny a žáci je nesmí bez vědomí svého třídního učitele opustit. Žáci mohou být během vyučování uvolněni k lékaři nebo z jiných závažných důvodů pouze tehdy, pokud si je rodiče osobně vyzvednou ze školy. Ve výjimečném případě (nemohou-li si žáka vyzvednout) požádají o uvolnění písemně. 6. V průběhu přestávek mohou žáci učebnu opustit a pohybovat po chodbě na patře, kde mají učebnu. Dbají všech pokynů učitele majícího dozor, během přestávky si připraví pomůcky na další vyučovací hodinu a po zazvonění jsou všichni ve třídách. O přestávkách jsou okna v učebnách zavřena, větrání zajišťuje na počátku a během hodiny vyučující. 7. Do odborných učeben, tělocvičny a dílen odchází žáci pouze pod vedením učitele. Samostatně pouze na jeho výslovný příkaz. 8. Na hodiny tělesné výchovy a praktických činností se žáci převlékají ve třídě, která se vždy zamyká. 9. Na obědy odchází žáci 1. stupně po ukončení vyučování pod dozorem vyučujícího poslední hodiny. Žáci 2. stupně odchází na oběd samostatně a do školní jídelny vstupují zadním vchodem. Před odchodem se všichni žáci přezují a převléknou. Po ukončení oběda neprodleně opustí zadním vchodem školní jídelnu. 10. V době polední přestávky se žáci zdržují mimo školní budovu. Ve škole smí zůstávat pouze dojíždějící žáci, pokud o to jejich rodiče písemně požádají. Dozor nad žáky ve
škole v době polední přestávky vykonávají na 1. i na 2. stupni pracovníci dozorem pověření a žáci se zdržují ve třídě, kterou jim vykáží. V případě nepříznivého počasí mohou ostatní žáci vyčkat na odpolední výuku ve vestibulu pod dohledem dozoru nebo s jeho souhlasem ve třídě společně s dojíždějícími žáky. 11. Žáci čekající na zájmové kroužky, vyčkají na příchod svého vedoucího před školou. Bez něj mají vstup do školy zakázán. Pokud kroužek zahajuje činnost v době do 13,45 mohou žáci končící výuku po šesté hodině vyčkat na jeho zahájení pod dohledem dozoru. 12. Školní budovy se uzamykají v 15,30 hodin a do této doby je musí všichni žáci opustit. 13. Žáci se nesmí v době mimo vyučování bez souhlasu a dozoru odpovědného zaměstnance pohybovat po areálu školy a školním hřišti. Ke vstupu do školní budovy smí žáci II. stupně používat pouze vchod do šaten. Výjimku tvoří pouze žáci přicházející na ranní zájmové útvary. 14. Základní povinností každého žáka je důsledné dodržování pravidel chování žáků uvedených v následujícím oddílu tohoto řádu školy.
II. Práva a povinnosti žáků 1. Žák má právo na důstojné a slušné zacházení v mezích zákonných ustanovení a "Listiny práv dítěte" ze strany všech zaměstnanců školy. 2. Žák má právo po předběžné dohodě navštívit učitele nebo vedení školy za účelem projednání svého závažného problému. 3. Žák je povinen se ve škole slušně chovat, dbát pokynů pedagogických i správních zaměstnanců, podle svých schopností se svědomitě připravovat na vyučování a dodržet vnitřní řád školy. 4. Žáci přicházejí do tříd nejpozději 5 minut před začátkem první vyučovací hodiny a připravují se na vyučování. Po zvonění sedí každý na svém místě a vyčkává v tichosti příchodu vyučujícího. 5. Žák má srovnané potřeby na vyučování a všechny své věci i v okolí své lavice a v lavici má vše v naprostém pořádku. 6. Při vyučování nevstává a nemluví bez svolení učitele, neopisuje, nenapovídá a neopouští své místo bez dovolení učitele. 7. Po ukončení vyučovací hodiny učitelem, žáci pozdraví vyučujícího. 8. Před odchodem ze třídy uvedou žáci svá místa do pořádku, v lavici nenechávají žádné učební pomůcky ani odpadky. V případě, že se jedná o poslední vyučovací hodinu dne, jsou žáci povinni zasunout židle do lavic. Služba odchází ze třídy poslední, zodpovídá za pořádek v místnosti. Žáci se před třídou seřadí a čekají na společný odchod s vyučujícím. 9. Žáci nesmějí vstupovat do kabinetů bez zaklepání a vyzvání učitele. 10. Během volných hodin se nesmějí žáci zdržovat ve třídě bez svolení TU, ten pak musí zajistit dozor nad žáky. 11. Každý žák má ve třídě pracovní místo určené třídním učitelem. Nesmí si bez dovolení přesednout. 12. Žáka, který zameškal vyučování, musí rodiče do 48 hodin omluvit. Po ukončené nepřítomnosti musí žák přinést písemnou omluvenku od rodičů v žákovské knížce. V odůvodněném případě má TU možnost vyžádat omluvenku žáka od lékaře. 13. Žák nesmí bez souhlasu TU opustit během vyučování budovu školy. 14. Uvolňování žáků z vyučování – na 1 den povoluje třídní učitel, na 2 dny ředitel školy a na více než 2 dny ředitel školy na základě písemné žádosti od rodičů. V průběhu
vyučovacího dne je povoleno žákům opustit školu jen po souhlasu TU a to na základě předložení písemné omluvenky rodičů. Dodatečné omlouvání není možné. 15. Žáci nesmějí během přestávky otevírat okno, větrat je možné na začátku nebo během vyučovací hodiny za přítomnosti učitele. O přestávkách je možno větrat pouze malými vyklápěcími okny. V době polední přestávky se žáci nezdržují v prostorách školy ani šaten. Výjimku v případě nepříznivého počasí může povolit dozírající učitel (nebo jiný pedagogický pracovník), ten pak za bezpečnost žáků zodpovídá. 16. Žáci se nesmějí vyklánět z oken, vyhazovat jakékoliv předměty a pokřikovat. 17. S učebnicemi, školními pomůckami, školním nábytkem a ostatním vybavením školy zacházejí žáci šetrně a tak, aby nemohlo dojít k poškození. 18. Žáci nesmějí do školy nosit předměty, které nemají vztah k vyučování a školní práci. Žákům je povoleno nošení mobilních telefonů (dále „mobil.“). Žák má svůj mobil. stále v dosahu a nenechává jej bez svého dozoru. V případě přesunu do odborných učeben má žák mobil s sebou. Totéž platí i pro odchod na WC. Před hodinami Tv si uloží žák svůj mobil u vyučujícího, po ukončení Tv jej opět vyzvedne. Za případnou ztrátu mobilu, nebo jeho poškození, nese odpovědnost pouze žák. V průběhu vyučování musí být mobilní telefony vypnuté. 19. Na hodiny PČ si žáci přinášejí pracovní oděv, na hodinu TV cvičební úbor. 20. Dojde-li k neúmyslnému poškození školního majetku, projedná žák vzniklou situaci s TU a ten zajistí nápravu ve spolupráci se zástupcem ředitele. 21. V případě úmyslného poškození školního majetku bude celá situace projednána se zákonnými zástupci žáka a bude sjednán způsob náhrady. 22. Žákům školy je přísně zakázáno nošení, držení a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu bude klasifikováno jako hrubý přestupek a bude z něj vyvozena přísná sankce. 23. Jakékoliv propagování fašizmu, rasizmu a xenofobie je nepřípustné. Pokud bude prokázáno dojde k přísnému potrestání. 24. Žák školy může být na základě rozhodnutí pedagogické rady výjimečně potrestán i za to, že nevhodným, či dokonce protiprávním chováním poškozuje dobré jméno školy.
III. Práva a povinnosti zákonných zástupců 1. Zákonný zástupce má právo získat informace o chování a prospěchu svého synadcery od pedagogů školy osobním pohovorem (mimo dobu vyučování) nebo při třídních schůzkách. 2. Zákonný zástupce má povinnost průběžně kontrolovat (potvrdit kontrolu podpisem) informace o chování a prospěchu svého syna-dcery v žákovské knížce. 3. Zákonný zástupce má právo vznést stížnost k řediteli školy, pokud se domnívá, že v případě jeho syna-dcery škola pochybila 4. Zákonný zástupce má právo oznámit škole podezření na projevy šikany, diskriminace a násilí. 5. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejdéle však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. 6. Zákonný zástupce má povinnost zajistit, aby jeho syn-dcera docházel do školy pravidelně podle rozvrhu hodin a dohlédnout na to, aby byl na vyučování řádně připraven.
7. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaných důvodů (nemoc), je zákonný zástupce žáka povinen nejpozději do tří dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti (i telefonicky do kanceláře) 8. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zákonný zástupce žáka o jeho uvolnění na jeden den třídního učitele, na více dnů ředitele školy. K uvolnění žáka z výuky na více dnů podají rodiče 15 dnů předem (v odůvodněných případech i v kratší době) písemnou žádost řediteli školy, přes třídního učitele-ku. Po doporučení žádosti třídním učitelem-učitelkou a souhlasu ředitele školy může být žák uvolněn z výuky maximálně na deset vyučovacích dnů v jednom školním roce. 9. Zákonný zástupce má povinnost oznámit neprodleně třídnímu učiteli změnu důležitých údajů o žákovi (změna jména, bydliště, telefonní spojení) 10. Pokud dojde ke změně školy žáka, oznámí tuto skutečnost zákonný zástupce písemně s adresou nové školy a zajistí odevzdání zapůjčených učebnic.
IV. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. 1. Žáci jsou povinni se přezouvat, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC. žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob. 2. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele. 3. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti.Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, plavecký výcvik platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. 4. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení. 5. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích v laboratoři zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny (řády učeben). Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. 6. Poučení na začátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména : se školním řádem, se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích, se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním, s postupem při úrazech s nebezpečím vzniku požáru a postupem v případě požáru. 7. Poučení na počátku první vyučovací hodiny se uskutečňuje pouze u některých předmětů (fyzika, chemie, tělesná výchova, pracovní výchova, informatika,…) nebo před výukou v laboratořích.Vyučující seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku. 8. Poučení před činnostmi, které se konají mimo školu (vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, plavecké výcviky) provádí vyučující (doprovod). Seznámí žáky se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném vybavení žáků. 9. Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který : varuje žáky před škodlivými vlivy kouření, alkoholu, drog, známostmi s neznámými lidmi
apod. 10. Upozorní je na možné nebezpečí v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat, informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni, varuje před koupáním v místech, která neznají. 11. Veškerá poučení musí být provedena před akcí a před akcí zapsána do třídní knihy, každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování a pobytu žáka v areálu školy, jsou žáci povinni hlásit ihned příslušnému pedagogickému pracovníkovi (vyučujícímu, třídnímu učiteli, pedagogickému dozoru), který zaeviduje úraz v knize úrazů. 12. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví. 13. Zápis do knihy provádí : vyučující příslušného předmětu (úraz při hodině), učitel konající dozor (přestávka), vedoucí kurzu (lyžařský kurz), třídní učitel (ostatní případy). 14. V knize úrazů se uvede : pořadové číslo úrazu, jméno, příjmení a datum narození zraněného, popis úrazu, popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události, zda a kým byl úraz ošetřen, podpis pedagogického pracovníka (zaměstnance), který provedl zápis ,další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu. 15. Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu. 16. Záznam o úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník, který provádí zápis do knihy úrazů, ve spolupráci se zástupcem ředitele a samostatnou referentkou, jde-li o úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo smrtelný úraz. 17. Smrtelným úrazem se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. 18. Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici u zástupce ředitele školy. Na žádost zákonného zástupce žáka škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, při kterém nedošlo k žákově nepřítomnosti ve škole, pokud je pravděpodobné, že bude žákovi poskytnuta pojišťovnou náhrada.Jedno vyhotovení předá škola zákonnému zástupci. 19. O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy. 20. O úrazu podá pedagogický pracovník, který vyplňuje zápis do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka. 21. Nasvědčuji-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo se jedná o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu hlášení útvaru policie České republiky . 22. O úrazu podá sekretářka bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků. 23. Zástupce ředitele školy bez zbytečného odkladu v případě smrtelného úrazu informuje příslušný inspektorát bezpečnosti práce v Plzni. 24. Záznam o úrazu zasílá sekretářka za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce : zřizovateli (Město Mirošov), zdravotní pojišťovně žáka, inspektorátu České školní inspekce v Plzni. 25. Záznam o smrtelném úrazu zasílá sekretářka do 5 pracovních dnů po podání hlášení : zřizovateli (Město Mirošov), zdravotní pojišťovně žáka, inspektorátu České školní inspekce v Plzni, útvaru Policie České republiky. 26. Postup při úrazu: a)zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy b) informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy
c)zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři d)oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte e)provést zápis do knihy úrazů popřípadě vyplnit záznam o úrazu f)informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem 27. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků. 28. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže. 29. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy.Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci. 30. Projevy šikanování mezi žáky, tj.násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám /zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi mladší a slabší žáci/, jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností zváží ředitel školy možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce. 31. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem. 32. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.
V. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy , žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil. Každé poškození nebo závadu na majetku školy hlásí žák vyučujícímu nebo ped.dozoru, případně třídnímu učiteli nebo jinému pracovníkovi školy. Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou stránku. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí. Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba zodpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě. Žák bezdůvodně nemanipuluje s rozvody plynu a elektro v laboratořích, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.
VI. Povinnosti pedagogických pracovníků 1. Všichni pedagogičtí pracovníci jdou povinni dodržovat Pracovní řád MŠMT, č. j. 14269/2001-26 2. Všichni pedagogičtí pracovníci jsou povinni vést žáky k dodržování hygienických zásad a zásad bezpečné práce, k dodržování hygienických, dopravních, požárních i jiných předpisů a pokynů příslušných orgánů, jež se týkají péče o bezpečnost a ochranu zdraví ve školství. 3. Při akcích konaných mimo obec nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. 4. Všichni učitelé přicházejí do školy nejpozději 15 minut před začátkem své 1. vyučovací hodiny . 5. Všichni učitelé se po příchodu do školy zapíší do sešitu docházky v kanceláři a seznámí se s pokyny, informacemi a plány na nástěnkách sborovny. 6. Učitelé přicházejí do tříd okamžitě po zvonění na hodinu. Bezpodmínečně dodržují vyučovací dobu. Převádění žáků na Pč, Inf, F a Tv se provádí o přestávkách, nikoliv až po zvonění. Učitel je povinen při odvádění žáků provést kontrolu, zda ve třídě nikdo z žáků nezůstal, a potom třídu uzamknout. 7. Třídní knihy I. stupně zůstávají ve třídách.Vyučující první vyučovací hodiny na druhém stupni přináší do třídy třídní knihu. Učitel poslední hodiny na druhém stupni zodpovídá za to, že TK bude v době mimo vyučování k dosažení ve sborovně. 8. Na začátku vyučovací hodiny zkontroluje učitel počet přítomných žáků ve třídě. Na začátku i na konci každé vyučovací hodiny učitel kontroluje pořádek ve třídě. Poslední vyučující zodpovídá za to, že třída bude po ukončení vyučování opuštěna uklizená, židle budou na stolcích, světlo bude zhasnuté, okna zavřená, voda uzavřená. Poslední vyučující před třídou žáky seřadí a odvede žáky do prostoru šaten. 9. Třídní učitel denně sleduje docházku žáků své třídy a zjišťuje příčiny nepřítomnosti. O neomluvené absenci žáků okamžitě informuje vedení školy. 10. Třídní učitelé určují každému žákovi pracovní místo, platný zasedací pořádek je po celý rok uložen v třídní knize. 11. Učitelé konají dozory podle předem stanoveného rozvrhu. Dozory jsou vykonávány na chodbách, v prostoru šaten a v prostoru jídelny. Povinností dozoru je dbát na slušné a kulturní chování žáků, kontrolovat čistotu ve třídách, kontrolovat též prostory WC. Dozor dbá na to, aby se šetřilo elektrickou energií, zvláště při osvětlování chodeb, na konci přestávky zhasíná osvětlení chodby. Dozorující učitel si organizuje svou práci v den dozoru tak, aby se nemusel zdržovat přípravou na vyučování. Dozorující zodpovídá za svěřený úsek po celou dobu přestávek. 12. Dozor u šaten je zodpovědný za pořádek v šatnách, nepovoluje přístup do šaten cizím osobám. 13. Je zakázáno pověřovat žáky pochůzkami mimo budovu školy v době vyučování. 14. V případě úrazu či nevolnosti žáka zajistí TU doprovod postiženého žáka k lékaři dospělou osobou nebo telefonicky zajistí příchod rodičů. 15. Všichni učitelé dbají na šetření školního majetku ve třídách a ve všech prostorách budovy školy. Závady neprodleně hlásí třídnímu učiteli nebo zástupci ředitele. Každý učitel nese plnou zodpovědnost za pomůcky, které si půjčil od správců kabinetu. 16. V případě vzniklé závady na zařízení třídy nebo kabinetů, zapíše TU (správce místnosti) požadavek na opravu do sešitu závad ve sborovně školy. Odstraňování závad bude průběžně zjišťovat a kontrolovat zástupkyně ředitele. 17. Jakékoliv mimořádné akce učitelů se žáky je nutno předem projednat s ředitelem školy.
18. Učitelé tělesné výchovy a pracovních činností používají při vyučování těchto předmětů odpovídající pracovní oblečení. 19. V případě, že výuka probíhá v prostorách mimo budovu školy, zodpovídá učitel za přezutí žáků. 20. Nechá-li učitel žáka po vyučování ve škole za účelem doučení látky, je s ním v učebně přítomen po celou dobu a po ukončení odvede žáka do prostoru šaten. 21. Je-li učitel omluven z jednání porady, řízené vedením školy, je povinen po svém návratu do školy zjistit své povinnosti a úkoly, vyplývající z porady. 22. V případě, že učitel z vážných důvodů potřebuje osobní volno, požádá o ně ředitele školy a po schválení projedná se zástupcem ředitele zastupování. 23. Každou předem známou nepřítomnost je povinen každý učitel neprodleně oznámit vedení školy. Při předem známé nepřítomnosti předá ZŘ stručné přípravy a plán práce na své hodiny. 24. Nepřítomnost, případně pozdní příchod do školy hlásí vyučující řediteli školy (telefonicky, osobně). 25. Při přecházení vozovky bez světelné signalizace používá každý vyučující pro skupinu žáků výstražný terč. Při snížené viditelnosti je třeba, aby první a poslední žák použil reflexní vestu. 26. Cenné věci, větší peněžní obnosy, ukládají pedagogičtí pracovníci u sekretářky školy nebo u ředitele školy. 27. Telefonu se používá výhradně pro služební potřebu. Soukromé hovory povoluje vedení školy a tajemnice za běžný poplatek. 28. Při odchodu z jakékoliv místnosti v areálu školy je povinen poslední pracovník zhasnout všechna světla - při poruše zapnutého tělesa by mohlo dojít k požáru. 29. Třídní učitelé budou častým prováděním kontroly dbát o pořádek ve svých třídách. 30. Všichni pedagogičtí pracovníci budou spolupracovat se zákonnými zástupci žáků při přípravě a realizaci preventivních, osvětových a konzultačních akcí v oblasti prevence návykových látek ve škole. 31. Pedagogičtí pracovníci zajistí prostřednictvím ředitelství školy informování rodičů žáků, u nichž bylo zjištěno nošení, držení, distribuce či zneužívání návykových látek.
VII. Povinnosti třídní služby 1. O čistotu a pořádek ve třídě se stará žákovská služba, která je určena TU. Na 2. stupni je přehled služeb umístěn na viditelném místě tak, aby informoval i ostatní učitele. 2. Třídní učitel stanoví dva žáky na třídní službu, kterou týdně mění. 3. V případě, že do třídy nepřijde vyučující do 5 minut po zvonění, je třídní služba povinna neprodleně upozornit ředitele školy nebo jeho zástupce na tuto skutečnost, aby bylo možno zajistit zastupování. 4. Služba kontroluje průběžně o přestávkách a na konci vyučování čistotu a pořádek ve třídě. Ze třídy odchází služba poslední a ohlásí učiteli splnění povinností. 5. Služba odpovídá za čistotu umývadla během vyučování, kontroluje, zda je houba na tabuli uložena na svém místě, stará se o čistotu tabule, dbá, aby smetáček a lopatka byly na svém místě, pečuje o květinovou výzdobu ve třídě. Zjištěné závady hlásí neprodleně učiteli. 6. Služba zodpovídá za to, že po zvonění na hodinu sedí všichni žáci na svých místech. 7. Služba dbá, aby o přestávkách byla okna uzavřena s výjimkou malých větracích oken, dbá o čistotu třídy i při odchodu do odborných pracoven.
VIII. Pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky a ostatními zaměstnanci školy. 1. Žáci respektují pokyny pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy, kterými je naplňováno vzdělávací poslání školy a školní řád. 2. Žáci přistupují k pedagogickým pracovníkům i ostatním zaměstnancům školy dle zásad a pravidel slušného chování při vyučování, o přestávkách, při stravování I při setkáních mimo školu 3. Pedagogičtí pracovníci vedou žáky k slušnému chování, dodržování školního řádu, dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků vysvětlováním, příkladem, domluvou, napomenutím a spoluprací se zákonnými zástupci. 4. Zákonní zástupci spolupracují se školou a jejími pedagogy při výchově k řádnému chování svých dětí, při vzdělávání a dalších činnostech organizovaných školou. Základními formami spolupráce je přebírání informací od pedagogů, konzultace s nimi při hledání optimálního řešení výchovného problému a vznášení konstruktivních námětů a připomínek. Předpokladem úspěšné spolupráce je dodržování zásad a pravidel slušného chování.
Školní řád - II. část Hodnocení žáků I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka . 2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, nebo zákonného zástupce žáka. V případě slovního hodnocení převede škola pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 6. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně
základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 8. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy,požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 11. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 12. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 13. Sebehodnocení žáků je podporováno a utvářeno společnými rozbory písemných projevů žáků,společnými opravami prací,společným stanovením konkrétních hodnotících kriterií,rozborem výsledků,vzájemným porovnáváním a vzájemným hodnocením žákovských prací.
II. Výchovná opatření – pochvaly, ocenění, kázeňská opatření 1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy.
4. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí - „ Metodického pokynu pro hodnocení a klasifikaci žáků“. 5. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 6. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
III. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. 2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. 4. Při hodnocení a klasifikaci podle odstavce 1,2,3 se postupuje podle „Metodického pokynu pro hodnocení a klasifikaci žáků“, který je uveden v třetí části školního řádu. 5. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice,na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3. 6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním
b) prospěl(a) c) neprospěl(a) 7. Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
IV. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
V. Komisionální přezkoušení na základní škole a opravné zkoušky. 1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 2. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
VI. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci je podrobně rozvedeno v „Metodickém pokynu pro hodnocení a klasifikaci žáků“.
VII. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, 8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. 9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. VIII. Hodnocení nadaných žáků 1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu. IX.
Platnost školního řádu a způsoby jeho zveřejnění
1. Školní řád je platný od 1.3. 2006 2. Tento školní řád byl projednán a schválen pedagogickou radou školy dne 25.1. 2006 a školskou radou dne ………… 2006 3. Školní řád bude prokazatelně projednán s žáky každoročně při zahájení školního roku a se zákonnými zástupci na podzimních třídních schůzkách 4. Školní řád je veřejně k dispozici u ředitele školy, ve sborovnách I. a II.stupně, na chodbách I. a II. stupně zš a na internetové stránce WWW.zsmirosov.cz 5. Školní řád je závazný pro žáky, jejich zákonné zástupce a zaměstnance Základní školy a mateřské školy Mirošov.
V Mirošově dne 2.2. 2006
Mgr. Rostislav Judl ředitel školy
Příloha školního řádu Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci žáků I. Obecné zásady 1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 3. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. 4. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. II. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, - analýzou výsledků činnosti žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami, - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka, 2. Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé čtvrtletí /výjimku tvoří první ročník, kde o četnosti klasifikace rozhoduje třídní učitel na základě individuálního přístupu k žákovi /. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. O výsledku zkoušení žáka informuje učitel zákonného zástupce prostřednictvím zápisu do žákovské knížky. 3. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
4. Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 5. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek /zkoušení – ústní, písemné, .../. V případě dlouhé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá klasifikační přehled zastupujícímu učiteli, nebo vedení školy. III. Klasifikace žáka 1. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. 2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 5. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. 6. Třídní učitelé a vedení školy budou informováni o stavu klasifikace ve třídě nejméně čtyřikrát ročně /pedagogická rada/ , v případě potřeby bude po dohodě s vyučujícími informace častější. 7. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. 8. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu žáka a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, nebo na klasifikaci v náhradním termínu apod. 9. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování: - učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační den) - třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají, nebo naopak - ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem 10. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. 11. Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu / první a třetí čtvrtletí /, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.
IV. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci učitel sleduje zejména: • • •
• • • • •
ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu, kvalitu výsledků činností osvojení účinných metod samostatného studia
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s minimálními nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a
písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti,přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. V. Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají na škole pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v těchto předmětech se vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci učitel sleduje zejména: • • • • • • • • •
vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech kvalitu výsledků činností organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele.
Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. VI. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, rodinná výchova, občanská výchova. Při klasifikaci učitel sleduje zejména: • • • • • • • •
stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti kvalita projevu vztah žáka k činnostem a zájem o ně estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní .Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, orginální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. VII. Klasifikace chování žáka Chování žáka se klasifikuje samostatně, a to i v případě použití širšího slovního hodnocení. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování školního řádu. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Postihování chování žáka mimo školu. Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li o se případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. VIII. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu
nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy Napomenutí třídního učitele • • • •
uděluje třídní učitel za závažnější nebo opakované méně závažné porušení školního řádu na základě svého rozhodnutí nebo na návrh kolegů udělení napomenutí třídního učitele nemusí předcházet písemný zápis o porušení školního řádu do žákovské knížky udělení napomenutí třídního učitele se provádí před kolektivem třídy a o udělení se pořizuje zápis do žákovské knížky o udělení napomenutí třídního učitele je ředitel školy informován třídním učitelem v rámci čtvrtletní pedagogické rady
Důtka třídního učitele •
• • •
uděluje třídní učitel za opakované závažnější porušování školního řádu na základě svého rozhodnutí nebo na návrh kolegů - udělení důtky třídního učitele zpravidla předchází písemný zápis o porušení školního řádu do žákovské knížky udělení důtky třídního učitele nemusí předcházet udělení napomenutí třídního učitele udělení důtky třídního učitele se provádí před kolektivem třídy a o udělení se pořizuje zápis do žákovské knížky o udělení důtky třídního učitele je ředitel školy informován třídním učitelem v rámci čtvrtletní pedagogické rady
Důtka ředitele školy • • • •
uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě za velmi závažné porušení školního řádu udělení důtky ředitele školy není přímo podmíněno udělením napomenutí třídního učitele ani důtkou třídního učitele udělení důtky ředitele školy není podmínkou pro klasifikaci druhým nebo třetím stupněm z chování o udělení důtky ředitele školy s konkrétním zdůvodněním informuje písemnou formou ředitel školy zákonného zástupce žáka
Mgr.Rostislav Judl ředitel školy
