Základní škola a Mateřská škola Kardašova Řečice ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 1. část Od školního roku 2007 / 2008 budeme vyučovat podle vlastního Školního vzdělávacího programu
Jsme na to tři - učitelé, ţáci, rodiče , který je plně v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
1
Identifikační údaje Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Název programu :
Jsme na to tři – učitelé, ţáci, rodiče
Název školy : Základní škola a Mateřská škola Kardašova Řečice Adresa školy : Základní škola a Mateřská škola Školní 4 378 21 Kardašova Řečice Ředitelka školy : Ing. Jana Hýbková Kontakty : Telefon : 384 383 077 E-mail :
[email protected],
[email protected] Zařazení do sítě škol :
IZO REDIZO IČO
107 721 163 650 035 593 70 984 492
Zřizovatel : Město Kardašova Řečice Nám. Hrubého 64 378 21 Kardašova Řečice Kontakty : Telefon : 384 383 031 Fax : 384 383 032 E-mail :
[email protected]
Platnost dokumentu : od 1. 9. 2007 Verze : 2. – aktualizovaná k 31.10.2012
Podpis ředitelky školy :
Razítko školy :
2
Účel
ŠVP
Jaký je tedy účel Š V P ? - vytvořit podmínky pro změnu vnitřní atmosféry školy - vytvořit podmínky pro lepší, kvalitnější a efektivnější vzdělávání - vytvořit podmínky pro to, aby děti i učitelé chodili do školy rádi - vytvořit podmínky pro to, aby se učení stalo celoţivotní potřebou
Cíle Š V P Základní škola poskytuje základní vzdělání. Směřuje k naplnění kompetencí stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Kompetence představují soubory znalostí, dovedností, návyků a postoje, které jsou vyuţitelné v učení i v ţivotě a umoţňují ţákům efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v určitých situacích. O konkrétních prostředcích a postupech, jak toho dosáhnout, pojednávají jednak klíčové kompetence, jednak i vlastní učební osnovy jednotlivých předmětů.
Cíle základního vzdělání Nová podoba vzdělávání vychází z potřeb velmi rychlých změn ve společnosti. Při rozsahu dnešního poznání a rychlém rozvoji výrobních technologií nevíme přesně, co budou naše děti skutečně potřebovat v dospělosti za 20 – 30 let. Proto se vzdělávání staví na jistém mnoţství vhodně propojených poznatků a velký důraz se klade na dovednosti, které mají význam pro celý ţivot a které umoţní rychle se přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i pozdějšího zaměstnání. K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti. Protoţe se nemůţeme všechno naučit, i kdybychom chtěli, klade se velký důraz na výběr učiva,na to, co je podstatné a co se v dalším ţivotě skutečně vyuţije. Velmi důleţité je, aby do budoucna učitelé motivovali a v učení podporovali 3
kaţdého ţáka, aby připravovali výuku zajímavou a dostupnou pro všechny, aby děti chodily do školy rády a chtěly se učit. S tím velmi úzce souvisejí i metody práce, které zajišťují co největší trvalost poznání. Dnes je nepochybně prokázáno, ţe člověk si nejvíce zapamatuje( osvojí si ) to, co sám vyvodil, prakticky vyzkoušel, o čem diskutoval, co jiným vysvětloval. Proto se více zařazují způsoby výuky, které nejsou pouhým předáváním hotových poznatků, ale vycházejí z aktivní práce ţáků ve skupinách a z propojení poznání různých předmětů ( oborů ). Navíc tento způsob výuky děti baví. Další změny vycházejí ze skutečnosti, ţe se všichni ţáci nemohou naučit totéţ a ve stejném rozsahu. Je nesmyslné chtít stejné výsledky od všech ţáků, ale je velmi potřebné usilovat o to, aby kaţdý dosáhl svého osobního maxima. Proto se klade velký důraz na individuální přístup - ve výuce i v hodnocení. S hodnocením pak souvisí další základní změna. Pokud chceme ţáky motivovat, nemůţeme stavět na zdůrazňování jejich chyb a nedostatků. Hodnocení musí být příznivé, musí především postihovat klady ţákovy práce, musí jej vést k dalšímu učení a výkonům a ne jej od učení odrazovat. Proto se také stále více prosazuje slovní hodnocení, které je cílenější a objektivnější neţ známka, proto by se měli ţáci učit i vlastnímu hodnocení a hodnocení jiných podle daných kritérií. Měli by se také více porovnávat sami se sebou ( se svým předchozím výsledkem ) neţ jen s ostatními ţáky. Výraznou změnu by mělo zaznamenat i prostředí, v němţ se ţáci učí. Dnes se hovoří o tzv. bezpečném prostředí. Myslí se tím prostředí, kde není ţák stresován, kde se cítí dobře, kde se nebojí projevit a říci svůj názor, kam se rád vrací. Nová koncepce vzdělávání dává nám učitelům větší pravomoci, ale poţaduje také větší odpovědnost při přípravě výuky. Proto si také vytváříme svůj vlastní „ školní vzdělávací program“. Vychází z povinných dovednostních výstupů, k nimţ musíme se svými ţáky směřovat. Učitelé si pak uţ sami stanovují nejvhodnější učivo i metody. Musíme také cíleněji reagovat na potřeby našich konkrétních dětí, na podmínky naší školy, na zájmy ţáků i na poţadavky rodičů. Všechny tyto naznačené změny by měly vést především k tomu, ţe se ţáci budou učit rádi, ţe získají dovednosti i způsoby jednání, které budou mít smysl a které bez problému uplatní v dalším ţivotě a v zaměstnání doma i kdekoli v zahraničí. Naším přáním bude, aby ze školy vycházeli ţáci, kteří jednou budou samostatní, sebevědomí a aktivní lidé,kteří budou zároveň dostatečně odpovědní vůči sobě i svému okolí. Lidé, kteří proţijí svůj ţivot s vyuţitím dovedností, které získali právě na naší škole.
4
Autorský tým první verze ŠVP - 2006 / 2007 Vedoucí projektu a předkladatel ŠVP : Milada Průšová Koordinátor autorského týmu 1. verze učebních osnov 2006 / 2007 : Mgr. Karel Zaviačič Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura – PaedDr. Milena Zikešová Mgr. Iva Nováková, Jiřina Tůmová, Helena Zaviačičová, Jan Frolík, Mgr. Karel Zaviačič Anglický jazyk - Lenka Míchalová Mgr. Iva Nováková Německý jazyk - Mgr. Erich Lust Mgr. Karel Král Matematika a její aplikace Matematika - Mgr. Dagmar Vyhlídková Eliška Frýdlová, Miluše Jiříčková, Mgr. Jitka Tláskalová, Mgr. Martina Petrů Informační technologie Informatika - Mgr. Jitka Tláskalová Člověk a společnost ( Člověk a jeho svět ) Dějepis - Mgr. Karel Zaviačič Výchova k občanství - Mgr. Iva Nováková, Mgr. Karel Zaviačič Zeměpis - Eliška Frýdlová, Mgr. Zbyněk Michálek Vlastivěda - Mgr. Erich Lust Prvouka - Lenka Míchalová Člověk a příroda ( Člověk a jeho svět ) Fyzika - Mgr. Jitka Tláskalová Chemie - Miluše Jiříčková Přírodopis -Jan Frolík Zeměpis - Eliška Frýdlová, Mgr. Zbyněk Michálek Přírodověda - Mgr. Martina Petrů Vlastivěda - Mgr. Erich Lust Prvouka - Lenka Míchalová
5
Umění a kultura Hudební výchova - Jiřina Tůmová Výtvarná výchova - Mgr. Martina Petrů, Helena Zaviačičová, Mgr. Karel Zaviačič Dramatická výchova - Mgr. Erich Lust Člověk a zdraví ( Člověk a jeho svět ) Výchova ke zdraví - Rodinná výchova - Helena Zaviačičová Tělesná výchova a zdravotní tělesná výchova - Mgr. Dagmar Vyhlídková, Mgr. Zbyněk Michálek Mgr. Martina Petrů Mgr. Karel Král Přírodověda - Lenka Míchalová Prvouka - Lenka Míchalová Člověk a svět práce Pracovní činnosti - PaedDr. Milena Zikešová Volba povolání - Eliška Frýdlová Vaření, domácnost - Helena Zaviačičová Pěstitelství, chovatelství - Jan Frolík Dílny - Mgr. Erich Lust Průřezová témata z průřezových témat : Mediální výchova - Mgr. Iva Nováková Environmentální výchova - Jan Frolík
6
Charakteristika školy Historie školy Škola působila v Kardašově Řečici uţ ve 14. století a na její správu dohlíţel místní pan farář. Při škole byl učitel ( rector ) a jeho pomocník ( socius ). Kromě čtení a psaní se učila hlavně latina. Škola se nacházela zhruba v těch místech jako dnes. Jména učitelů školy z tohoto období se nedochovala. Úroveň řečického školství vţdy souvisela s historickou situací, v jaké se obec ocitala. Negativní vliv na ni měly především války ( husitské, třicetiletá … ). Ze známějších osobností působil na řečické škole v letech 1574 aţ 1581 jako učitel mladý Šimon Lomnický z Budče, později známý literát. Koncem 18. stol. byla budova školy v katastrofálním stavu, a tak byla v roce 1811 nákladem obce opravena. Postupně vzrůstal počet tříd, z jedné byly tři. Byla postavena i nová školní budova ( poblíţ soutoku potoků ). V roce 1996 byla ke staré budově přistavena nová budova školy ( náklady na vybudování jedné třídy byly hrazeny z finančních prostředků partnerské švýcarské obce Oberdiessbach ) a v roce 1999 byla vybudována nová tělocvična s venkovním hřištěm ( rovněţ za finanční spoluúčasti Švýcarů ).
Areál školy Základní škola Kardašova Řečice je úplná menší městská škola s 9 postupnými ročníky. Škola je spádovou školou pro ţáky okolních obcí, asi 1/3 ţáků je přespolních a do školy dojíţdějí autobusy a vlakem. Autobusová zastávka je na náměstí nedaleko školy. Celý školní areál se nachází uprostřed města na velmi frekventované křiţovatce silnice 1. tř do Prahy. Skládá se ze „staré“ školy, „nové “školy a tělocvičny s velkým venkovním hřištěm s umělým povrchem a školní jídelny ZŠ. Součástí školy je také školní druţina, která sídlí v samostatné budově s přilehlým pozemkem.
7
Vybavení školy - prostorové V budovách školy jsou učebny 1. a 2. st., k dispozici je 20 učeben, 7 z nich tvoří odborné učebny : chemie a fyzika, zeměpis, dějepis,matematika, estetická výchova a 2 učebny výpočetní techniky. Dále je pro ţáky k dispozici školní dílna ( technické činnosti ) a školní kuchyňka ( domácnost ). Při tělesné výchově ţáci vyuţívají tělocvičnu ( 36 x 18 m ) a velké venkovní hřiště s umělým povrchem ( 17 x 36 m ). To slouţí ţákům školy i o velké přestávce a polední, ale ţáci zde tráví svůj volný odpolední čas za přítomnosti pedagogického dozoru. Hřiště i tělocvična jsou k dispozici i pro okresní soutěţe pořádané AŠSK v Jindřichově Hradci. Tělocvična v odpoledních hodinách i večer slouţí pro sportovní akce veřejnosti. Je zde i posilovna s posilovacími stroji. Provoz probíhá formou doplňkové činnosti.
Vybavení školy - materiální a technické Nedílnou součástí práce ţáků při vyučování je školní ţákovská, ale i učitelská knihovna, které ale nemají vhodné prostory. Pro potřeby ţáků i učitelů slouţí jedna učebna s kniţním fondem a odbornými časopisy společně s přístupem na internet, kde si můţe kaţdý ţák informace vyhledat a na místě i zpracovat ( počítač, tiskárna, kopírka, skener, vypalovačka ). Škola má 2 učebny informatiky vybavené 31 počítači propojenými síti a slouţí pro výukové programy. Škola v poslední době prioritně vybavila učebny a kabinety počítači s připojením k internetu, zakoupila kopírovací techniku a digitální fotoaparát a výukové SW. O čistotu a hygienu ve škole se stará školník se 4 uklízečkami ( 1 má na starosti tělocvičnu ). Škola není bezbarierová.
Vybavení školy - hygienické Pro dodrţování pravidelného pitného reţimu ţáků je na naší škole zajištěn pro zájemce prodej dotovaného školního mléka Škola má uzavřenou smlouvu s Lakteou, která dodává mléčné výrobky pro děti v rámci Programu školních dotovaných svačin. Škola je zapojena i do programu Ovoce do škol.
8
Pro odpočinek a relaxaci vyuţívají ţáci 1. st. školní druţinu, ţáci 2. st. od jara do podzimu otevřené školní venkovní hřiště. Je samozřejmostí, ţe ţáci mají k dispozici i šatny a kompletní sociální zázemí ( oddělené od sociálních prostor pro veřejnost ).
Charakteristika pedagogických pracovníků Ve škole pracuje ředitelka školy, zástupce ředitelky školy a 14 pedagogických pracovníků ( včetně výchovné poradkyně, koordinátora ŠVP, metodika prevence sociálně patologických jevů, metodika ekologické výchovy) a 3 vychovatelky školní druţiny. Pedagogický sbor je smíšený s většinovou převahou ţen ( jen 3 muţi ).
Charakteristika ţáků Jsme základní škola, která poskytuje vzdělání na 1. st. a na 2. st. S celkovým počtem ţáků se tedy řadíme mezi úplné menší městské školy. Nezastupitelnou roli ve výchově ţáků hraje školní druţina. O umístění ţáků 1. – 5. tř. je mezi rodiči velký zájem a druţina je svou kapacitou schopna zajistit péči o všechny zájemce. Na škole jsou ţáci velmi nadaní, kteří se zúčastňují různých vědomostních soutěţí a olympiád,organizovaných DDM v Jindřichově Hradci, ale i ţáci, kteří naši školu reprezentují na sportovních a zájmových soutěţích – literární soutěţe a výtvarné zpracování námětů. Kaţdý z ţáků naší školy má moţnost navštěvovat některý ze zájmových krouţků na škole – je jich velký počet , ale i např. výuku hry na hudební nástroj, pobočku ZUŠ v Kard. Řečici – také výuka hry na hudební nástroj spojený s naukou nebo sportovní oddíly místního Sokola K. Řečice. Pro ţáky 7. tříd jsou připravovány výjezdy na hory – LVVZ, pro zájemce kurzy snowboardingu, četné exkurze tematicky zaměřené na poznávací stránku učiva, školní výlety – poznávání krás naší vlasti i historie ČR, ekologické vyuţití při výuce, výuka plavání 1. – 4. tř. v rámci výuky Tv. Při škole pracuje školní Mediální klub, který zaznamenává školní dění na webových stránkách školy a zároveň vydává školní časopis Šadrak. Pro děti , které mají problémy se čtením, je na škole zřízena výuka dyslexie. Výuku navštěvují i ţáci s vývojovými poruchami učení. Tito integrovaní ţáci mají vypracován na základě doporučení PPP v J. Hradci vlastní individuální vzdělávací plán, který je pravidelně aktualizován a doplňován.
9
Rozbory výsledků přijímacích řízení za několik posledních roků ukazují, ţe přes 60 % ţáků 9. třídy odchází na střední školy s maturitním výstupem. I tento fakt je třeba brát v úvahu při práci na koncepci školy a konkrétně pak na podobě učebního plánu. Rodiče projevují velký zájem o to, co škola dětem nabízí - hlavně výuku cizího jazyka a práci na počítači. Aj se učí děti hravou zajímavou formou jiţ v MŠ, a proto budeme jiţ v 1. tř. navazovat na znalosti tohoto jazyka. V současné době je větší zájem dětí o výuku anglického jazyka, druhý cizí jazyk – německý – bude začínat pro ţáky od 8. třídy.
Naše školní desatero 1. Atmosféra ve škole - je přívětivá ke všem ţákům i učitelům, individuální přístup k ţákům vyţadujícím zvláštní péči, mléčné svačiny na objednávku, moţnost zapojení ţáků do sportovních aktivit, výchovné působení TU, nabídka ţákům vyuţít pomoci výchovné poradkyně, pravidelná činnost protidrogového koordinátora, velké mnoţství zájmových krouţků – zájmových i vědomostních, výuka Tv – moţnost navštěvovat ZTv i SH 1. st. a 2. st., moţnost trávit velké a polední přestávky za příznivého počasí na venkovním hřišti, výpůjčky z kniţního fondu ŢK , stravování v budově školy, čisté a upravené prostředí školní budovy 2. Učíme se nejen ve škole – výjezdy na hory na LVVZ ( ţáci 7. tříd ) , pro zájemce kurzy snowboardingu, četné exkurze tematicky zaměřené na poznávací stránku učiva, školní výlety – poznávání krás naší vlasti a historie ČR, ekologické vyuţití při výuce, výuka plavání 1. – 4. tř. v rámci výuky Tv, Plavecký bazén v J. Hradci 3. Ţáci pomáhají své škole - ţáci spolupracují se svými TU, výchovnou poradkyní, protidrogovým koordinátorem, vydávají svůj školní časopis Šadrak, svými příspěvky informují o dění ve škole i Řečické zajímavosti 4. Srovnáváme se s ostatními – ţáci se zúčastňují nabízených soutěţí a olympiád jak vědomostních, tak i sportovních, potěšující jsou hlavně úspěchy ve sportovní oblasti, ale i ve vědomostních olympiádách, zájmovou oblast soutěţí tvoří literární soutěţe a výtvarné zpracování námětů 5. Rozvíjíme samostatnost ţáků – zavedené závěrečné Absolventské práce určené pro ţáky 9. tř. ( písemnou formou s ústní obhajobou ) jsou vypracovány na pricipu dobrovolnosti, všichni ţáci školy mají moţnost vyuţívat technické vybavení školy 6. Naši přátelé jsou i v zahraničí – dopisování ţáků Nj se školami v Gmündu v Rakousku a výměnný pobyt ţáků naší školy se švýcarskými ţáky v Oberdiessbachu (patronátní město Kardašovy Řečice ) byl 10
v minulých letech minimální. Usilujeme o obnovení. 7. Vyplňujeme dětem maximum jejich volného času - ve škole existuje veliká nabídka rozličných zájmových krouţků, ve kterých ţáci mohou rozvíjet své nadání a své schopnosti - od zájmových po znalostní a po sportovně zaměřené , děti se formou krouţků připravují také na olympiády a soutěţe. 8. Učíme se tolerantnosti a schopnosti spolupracovat - snaţíme se, aby si ţáci navzájem pomáhali, tolerovali se, byli ochotni udělat něco navíc, pro druhé. 9. Dodrţujeme naše školní tradice - dramatický krouţek pravidelně pořádá kulturní představení pro Zámeček i pro naši školu, ţáci sami přispívají svými články a básničkami do školního časopisu ŠADRAK, pořádáme sportovní utkání v rámci okresu 10. Usilujeme o : pohodu prostředí, zdravé učení, otevřenou spolupráci Na naší škole se s úspěchem snaţíme splnit řadu závaţných poţadavků. Základem všeho je kvalitní náročná výuka – pro ţivot i pro úspěšný přechod na různé typy středních škol. Samozřejmostí je vyučování cizích jazyků – němčiny a angličtiny a informatika. Pro uplatnění mladého člověka v moderní společnosti však pouhé vědomosti a disciplinovaná pracovitost přestávají stačit. Chceme dát dětem více, neţ je tradiční ideál školství, jak jej pamatují dospělí střední generace. Rozvíjíme v dětech tvořivost, naši ţáci se nemusí obávat přijít s návrhem originálního řešení nějaké úlohy, vyučující povzbuzují děti, aby neváhaly vyslovit svoje názory a pocity v ovzduší vzájemného respektu a tolerance. Místo kdysi oblíbeného biflování mnohdy zbytečných názvů, letopočtů, seznamů a přehledů upřednostňujeme pochopení vnitřní logické stavby učiva. Nevyţadujeme odříkávání učební látky, chceme, aby ţák uměl naučené pouţít ve skutečném ţivotě. Učitelé jednají se ţáky jako se svými mladšími partnery. Děti, které mají mimořádné problémy se psaním, čtením, násobilkou nebo se nedovedou soustředit ( trpí specifickými poruchami učení), chodí sice do tříd s ostatními dětmi, ale činnosti jim dělají problémy. Provádějí proto pod vedením odborníků na poruchy učení procvičování a je na ně brán zvláštní zřetel. Na tyto integrované děti je vypracován speciální vzdělávací plán. Neučíme jen v lavicích, ale např. kurzy LVVZ a snowboardingu jsou organizované tak, aby vţdy tvořily doplněk k učivu a jsou doprovázeny výukově vyuţitými soutěţemi, hrami a dalšími způsoby vyplnění volného času. Učíme děti „ zacházet“ s demokracií. Vedeme ţáky tak, aby uměli své poţadavky a názory nejen společensky uznávaným způsobem vyjádřit, ale také prosadit. Děti navrhují své nápady a stávají se tak skutečnými a respektovanými společníky při výuce. Umoţňujeme dětem, aby si mohly zjistit, jak si vedou v porovnání s ostatními školami jak ve sportu a kulturní oblasti, tak v učení. Srovnávání 11
napomáhá vývoji zdravého sebehodnocení bez pocitů méněcennosti nebo neodůvodněného sebeuspokojení.Chceme, aby se ţáci naučili správně hodnotit své síly a byli si jisti sami sebou.Proto měli naši ţáci moţnost zjistit úroveň svých znalostí ve srovnávacích testech Cermat a Scio. Umoţňujeme, aby děti co nejvíce vyuţívaly provizorní počítačovou učebnu s přístupem na Internet. Rezervy jsou stále ještě při vybudování nové podlahy v učebně informatiky, ve vybavení této učebny dalšími počítači a dovybavení ŢK encyklopedickými knihami, slovníky a literaturou faktu. Vybízíme také ţáky, aby své písemné práce zpracovávali s vyuţitím výpočetní techniky. Učíme naše ţáky toleranci a schopnosti spolupracovat. Naši učitelé často vyuţívají metody, které vyţadují, aby si ţáci navzájem pomáhali, aby na řešení úkolu spolupracovali. Děti se tak učí odpovědnosti za svou práci a poznávají důleţitost dobrých mezilidských vztahů, učíme ţáky obětavosti, vlídnosti a ochotě pomoci. Důleţitá je hlavně spolupráce ţáků se svými třídními učiteli, chceme, aby děti spolupracovaly i na svých vlastních akcích, aby si uvědomily soudrţnost třídního kolektivu, aby měly pocit, ţe „ někam patří „
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím ţákovských kníţek, na třídních schůzkách , případně osobně či telefonicky podle přání rodičů. Zástupci rodičů ţáků jednotlivých tříd tvoří výbor SR. Výbor SR se schází 4x za školní rok, popř. podle potřeby. Rodiče jsou informováni o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání, záměrech školy. SR financuje z příspěvků rodičů mimo jiné i cestovné a startovné dětí na sportovních akcích. Velmi úzká spolupráce je s jindřichohradeckou pobočkou PPP. Pomáhají škole při projednávání otázky školní zralosti, při vzdělávacích a výchovných problémech dětí. V případě nedostatečné péče rodiny o své děti a zanedbávání školních povinností se obracíme na odbor Péče o děti MÚ v J. Hradci, kde se nám za spolupráce sociální pracovnice a kurátorky pro mládeţ daří úspěšně tyto problémy výchovy v rodině řešit. V oblasti kulturní spolupracujeme s místní knihovnou, která pro nás zajišťuje kulturní akce. DDM v Jindřichově Hradci pořádá pro základní školy vědomostní i sportovní olympiády a různé soutěţe, prázdninových pobytů, které pořádají, se zúčastňují i ţáci naší školy.
12
Velmi aktivní je také Asociace školních sportovních klubů – AŠSK, která nám nabízí velký počet sportovních soutěţí. Akce jsou vţdy po stránce organizační i bezpečnostní perfektně zajištěny. Sluţby města J. Hradec, provozovatel plaveckého bazénu v J.Hradci, naší škole zajišťuje plavecký výcvik ţáků 1. – 4. tř. i plavecké soutěţe a olympiády. Kaţdoročně také navštěvujeme Hasičský záchranný sbor v J. Hradci, kde nám členové sboru předvedou prvky svého výcviku, provádění záchranných akcí i seznámí děti s nejnovější technikou svého sboru. Děti z naší školy také pravidelně navštěvují jejich Den otevřených dveří.
Školní druţina Školní druţina -
důleţitý výchovný partner rodiny a školy plní vzdělávací cíle, rozvíjí specifické nadání dětí pomáhá překonávat dětem jejich handicapy má důleţitou roli v prevenci negativních sociálních jevů rozvíjí důleţité osobní a sociální kompetence
Školní druţina musí být : -
místo pro zájmové vyţití dětí místo pro regeneraci sil dětí po vyučování místo pro rozvíjení tvořivosti místo pro posilování sebevědomí místo pro radost místo pro komunikaci vychovatelek a rodičů
Školní druţina je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování, není pokračováním školního vyučování, ani ho nikterak nenahrazuje! Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace ţáků. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstranění únavy z předchozí školní činnosti. Umoţňuje ţákům smysluplně trávit svůj volný čas.
13
Charakteristika ŠVP Co chceme a kam směřujeme
Zaměření školy Škola je zaměřena na: výuku cizího jazyka od 1. ročníku práci s výpočetní a komunikační technikou sportovní výchovu nabídku volitelných předmětů vytváření podmínek pro talentované ţáky i ţáky s různým druhem postiţení
-
-
-
-
-
chceme učit ţáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v ţivotě, tzn. méně encyklopedických poznatků a více se zaměřit na činnostní učení se zaměřením na praxi; zavádět do výuky efektivní metody výuky, jako je skupinové (kooperativní) a projektové vyučování, kterými vedeme ţáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáleţitosti a vzájemnému respektu; pro budoucí ţivot v EU je nezbytné výrazně posílit výuku cizích jazyků vést ţáky k vyuţívání komunikačních a informačních technologií, podporovat zavádění a vyuţívání výpočetní techniky do všech předmětů, podporovat výuku na počítačích a jejich vyuţívání; preferovat sportovní výchovu, vést ţáky ke zdravému ţivotnímu stylu; vést ţáky k dodrţování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu; chceme stejnou péči věnovat všem ţákům; chceme klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny nechceme preferovat jen intelektuální nadání, ale chceme stejně podporovat ţáky i s jiným druhem nadání, jako je hudební, pohybové, manuální, estetické apod.; provádět rozumnou integraci dětí zaostávajících, či jinak postiţených přímo ve třídách základní školy s ostatními dětmi; chceme se zaměřovat i na ţáky nadané, chceme jim vytvořit podmínky pro jejich rozvoj a tím omezit jejich přechod na jiné školy. Z metod práce chceme u 14
těchto ţáků preferovat samostatnou práci, skupinovou práci, projektové vyučování apod. Rovněţ se chceme zúčastňovat různých soutěţí školního i okresního charakteru, kde rovněţ mají moţnost se ţáci prezentovat a zejména při přípravě k těmto soutěţím dochází k rozvoji jejich nadání. Chceme dále rozvíjet silné stránky školy.
Klíčové kompetence Klíčové kompetence mají ţákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání.Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoţivotní učení a orientaci v kaţdodenním praktickém ţivotě. Kompetence k učení - umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní učení Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Ţáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k ţákům, maximalizujeme jejich šanci proţít úspěch. Ţákům umoţňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, je podněcována jejich tvořivost. Ţáci se zúčastňují různých soutěţí a olympiád. Učíme se vytvářet takové situace, v nichţ má ţák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly. Kompetence k řešení problému - podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů Výuka je vedena tak, aby ţáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. Ve vhodných oblastech vzdělávání pouţíváme netradiční úlohy ( Kalibro, Scio, matematický Klokan apod.) Při výuce motivujeme ţáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického ţivota. Ţáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech moţných zdrojů, ústních, tištěných, mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem vyuţívat. Ţáci jsou vedeni úměrně věku k pouţívání internetu. Projektové vyučování, které jsme zavedli do výuky, pouţíváme k rozvoji logického myšlení ţáků.Podle svých schopností a dovedností se ţáci zapojují do soutěţí a olympiád. Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení.
15
Kompetence komunikativní - vést ţáky k všestranné a účinné komunikaci Vedeme ţáky ke vhodné komunikaci se spoluţáky, s učiteli a s ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme ţáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názory jiných. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami.
Kompetence sociální a personální - rozvíjet u ţáka schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých Během vzdělávání mimo jiné pouţíváme skupinovou práci ţáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech , např při Tv. Usilujeme, aby ţáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Ţáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichţ formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi ţáky. Chceme ţáky naučit základům kooperace a týmové práce. Kompetence občanské - připravovat ţáky jako svobodné, zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Ve třídních kolektivech ţáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Je kladen důraz na environmentální výchovu, ekologicky myslící jedinec. Ţáky vedeme k třídění odpadů. Kompetence pracovní - pomáhat ţákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné moţnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Ţáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými moţnostmi při profesní orientaci. Výuku doplňujeme o praktické exkurze. Na škole je vypracován celoškolní plán k volbě povolání. Výběrem volitelných předmětů pomáháme ţákům při profesní orientaci.
16
Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami (ţáci se specifickými poruchami učení) Ţáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. Kaţdý týden probíhá jedna vyučovací hodina pravidelné dyslektické nápravy se souhlasem a za spolupráce rodičů. V případě, ţe pedagogicko-psychologická poradna diagnostikuje vývojovou poruchu učení, je vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, způsob hodnocení, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlíţíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Na základě doporučení PPP je moţné vzdělávat ţáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.
Vzdělávání ţáků mimořádně nadaných Zařazení nadaných ţáků do základního vzdělávání vyţaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto ţáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučování matematiky projevují tito ţáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené poţadavky. Umoţňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy), i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Na ţáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň … Ţákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. Ţáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní ţáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především 17
těch, kde ţák projevuje největší zájem a talent. Ţáci jsou zapojováni do sportovních soutěţí, ať uţ v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Usměrňujeme ţáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spoluţákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, ţe vyniká-li ţák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení PPP je moţné vzdělávat ţáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.
Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami (tělesné postiţení) Vzdělávání ţáků tělesně postiţených bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ţáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běţných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení dětského lékaře budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se přeřazení ţáka z tělesné výchovy do zdravotní tělesné výchovy, omezení ve výtvarné výchově, pracovních činnostech, případně v ostatních předmětech. Protoţe škola není bezbariérová, je nutné poţadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat ţákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními ţáky a také při komunikaci školy s rodiči postiţeného ţáka. Učitel musí ţáky na přítomnost postiţeného spoluţáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.
Vzdělávání ţáků s poruchami chování Jedná se o ţáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto ţáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou ţáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně-vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s ţáky, stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto ţákem. Zavést systém pochval a trestů.
18
Průřezová témata Průřezová témata prostupují celým vzděláváním, vstupují do mnoha činností ve výuce i mimo ni. Reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa. Stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Vytvářejí prostor pro individuální uplatnění ţáků, pro jejich vzájemnou spolupráci. Pomáhají rozvíjet osobnost ţáka především v oblasti postojů a hodnot. Průřezové téma 1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA učivem se stává ţák, běţné situace kaţdodenního ţivota smyslem je pomáhat ţákovi hledat vlastní cestu
Vztah ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Člověk a zdraví Člověk a svět práce
TÉMATICKÉ OKRUHY
Postoje a hodnoty Rozvíjí: Osobnostní stránku dítěte schopnosti, nadání, poznání, sebepoznání, sebepojetí, seberegulace, psychohygiena, kreativita Sociální rozvoj
osobnostní rozvoj sociální rozvoj morální rozvoj
poznávání lidí mezilidské vztahy komunikace Morální rozvoj řešení problémů, rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje,
1. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉ HO OBČANA
Člověk a společnost Člověk a jeho svět
Vede k pochopení řady pravidel a zákonů. Rozvíjí vědomí odpovědnosti.
jde o syntézu hodnot , spravedlnost, tolerance,odpovědnos t, rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností
.V oblasti postojů a hodnot: postoj v ţivotě (otevřený, jasný, aktivní)
19
porozumění demokratickému uspořádání společnosti
úcta k zákonu disciplinovanost sebekritika sebeúcta sebedůvěra solidarita tolerance ohleduplnost respektování odlišností
TÉMATICKÉ OKRUHY Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Průřezové téma
Vztah ke vzdělávací oblasti
Postoje a hodnoty
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
Přispívá k porozumění: 1. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOTECH akcentuje evropskou dimenzi podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění podporuje ve vědomí a jednání ţáků evropské hodnoty humanismus svobodná lidská vůle uplatňování práva a osobní odpovědnosti
Člověk a jeho svět Člověk a společnost Výchova k občanství Člověk a příroda Jazyk a jazyková komunikace Informační a komunikační technologie Člověk a zdraví
TÉMATICKÉ OKRUHY Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět
20
schopnosti, nadání sociálních a kulturních odlišností mezi národy pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací srovnání kultury v evropském i globálním kontextu pochopení významu institucí Evropské unie vede k poznání a pochopení ţivota a díla významných Evropanů pomáhá překonávat stereotypy a předsudky otevírá pohledy na ţivotní perspektivy v evropské i mezinárodní dimenzi kultivuje postoje
Jsme Evropané
Průřezové téma
k Evropě jako k širší oblasti formuje evropského občana
Vztah ke vzdělávací oblasti
1. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA seznamuje s rozmanitostí kultur dotýká se mezilidských vztahů: ve škole mezi učiteli a ţáky mezi školou a rodinou mezi školou a veřejností TÉMATICKÉ OKRUHY Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity
- prochází všemi vzdělávacími oblastmi
Jazyk a jazyková komunikace Člověk a společnost Informační a komunikační technologie Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a příroda
Postoje a hodnoty Poskytuje základní znalosti o etnických a kulturních skupinách ţijících v české a evropské společnosti Učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy. Učí rozpoznat projevy rasové nesnášenlivost. Je prevencí vzniku xenofobie. Poskytuje znalost veškerých pojmů:
(Obor Zeměpis) kultura etnikum identita diskriminace xenofobie rasismus národnost netolerance Poskytuje uvědomovat si vlastní identitu. Ovlivňuje hodnotový systém. Poskytuje vnímat sebe jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám.
21
Přínos: 1. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA vede k pochopení sloţitosti vztahů člověka a ţivotního prostředí TÉMATICKÉ OKRUHY Ekosystémy Základní podmínky ţivota Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí Vztah člověka k prostředí
- podílí se většina vzdělávacích oblastí
Uvědomění si podmínek ţivota.
Člověk a jeho svět souvislosti mezi Člověk a příroda vývojem práce a Člověk a vztahů k prostředí společnost souvislosti mezi Člověk a zdraví lokálními a Informační a globálními komunikační projevy technologie Umění a kultura Rozvíjí spolupráci v péči Člověk a svět práce o ţivotní prostředí. Poskytuje znalosti, dovednosti, návyky pro kaţdodenní jednání občana vůči prostředí.
Průřezové téma
Vztah ke vzdělávací oblasti
Postoje a hodnoty Napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o ţivotní prostředí třídy, školy, okolí – dále regionu. Seznamuje s principy udrţitelnosti rozvoje společnosti. Přispívá k vnímání ţivota jako nejvyšší hodnoty. Vede k ochraně přírody. Přispívá k utváření zdravého ţivotního stylu. Umoţňuje zapojení do mediální komunikace.
1. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA týká se základních poznatků mediální komunikace a práce s médii
- má úzkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost Jazyk a jazyková komunikace Umění a kultura Informační a
22
Umoţňuje vyuţít média jako zdroj informací. Rozvíjí komunikační schopnost, citovost vůči stereotypům v oblasti médií.
TÉMATICKÉ OKRUHY
telekomunikační technologie
Umoţňuje způsob zpracování mediálních sdělení.
Receptivní činnosti Rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti.
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti
Vytváří vědomí moţnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnost za způsob formování a prezentace. Vytváří představu o roli médií v ţivotě.
Produktivní činnosti
Rozvíjí komunikační schopnost.
Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu
23
Učební plán Učební plán 1. stupně Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura (38)
Vyučovací předmět Český jazyk
Anglický Cizí jazyk(9) jazyk Matematika a její Matematika a její Matematika aplikace (22) aplikace Informační a Informační a komunikační komunikační Informatika technologie (1) technologie Prvouka Člověk a jeho Člověk a jeho Přírodověda svět (12) svět Vlastivěda Hudební výchova Hudební výchova Umění a kultura (12) Výtvarná Výtvarná výchova výchova Člověk a zdraví Tělesná Tělesná výchova (10) výchova Člověk a svět Praktické Člověk a svět (5) práce činnosti Celková povinná časová dotace
24
1.
Ročník 2. 3. 4.
5.
Celkem předměty
Z toho DČD*
9 10 9 8 7
43
+8
1 1 3 3 3
11
+2
4 4 4 5 5
22
+2
-
1
1
-
1 2 3 - - - - 2 2 - - - 2 2
14
+2
12
-
2 2 2 2 2
10
-
1 1 1 1 1
5
-
20 22 25 25 26
118
14
-
-
-
1 1 1 1 1 1 1 1 2 2
Učební plán 2. stupně
Vzdělávací oblasti
Celkem předměty
Ročník
Vzdělávací obory
Z toho DČD*
6.
7.
8.
9.
6. – 9.
Český jazyk a literatura
4
4
4
4
16
Cizí jazyk
3
3
3
3
12
Další cizí jazyk
-
-
3
3
6
+6
Matematika a její aplikace
4
4
4
4
16
+1
Informační a komunikační technologie
-
1
-
-
1
Dějepis
2
2
2
2
8
Občanská výchova
1
1
1
1
4
Fyzika
2
2
2
2
8
Chemie
-
-
2
2
4
Přírodopis
2
2
2
2
8
Zeměpis
2
2
2
2
8
Hudební výchova
1
1
1
1
4
Výtvarná výchova
2
2
2
2
8
Výchova ke zdraví
1
1
-
-
2
Tělesná výchova
2
2
2
2
8
Člověk a svět práce
1
1
1
1
4
+1
Průřezová témata
1
1
-
-
2
+2
Disponibilní časová dotace
+1 +1
0
+1
+3
+24
Celková povinná časová dotace
29 30 31 32
122
24
Jazyk a jazyková komunikace
Člověk a společnost
Člověk a příroda
Umění a kultura Člověk a zdraví
25
+1
+1
+7
+2
Hodnocení a sebehodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.
Obecné zásady: při hodnocení, průběţné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči ţákovi - při celkové klasifikaci přihlíţí učitel k věkovým zvláštnostem ţáků, k tomu, ţe ţák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici - podklady pro klasifikaci učitel získává: -soustavným sledováním výkonů ţáka a jeho připravenosti na vyučování -zkouškami písemnými, ústními, praktickými, pohybovými, didaktickými testy - písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut mohou ţáci psát v jednom dni pouze jednu – takové práce oznámí vyučující ţákům předem (nejméně jeden týden) a ostatní vyučující informuje zápisem termínu do třídní knihy - na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichţ ţák dosáhl za celé klasifikační období – přihlíţí se k systematičnosti v práci ţáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období - v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě -
Hodnocení a klasifikace A. v předmětech s převahou naukového zaměření Stupeň 1 (výborný) Ţák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstiţný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vţdy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.Ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.
26
Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 3 (dobrý) Ţák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 4 (dostatečný) U ţáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závaţné chyby. Při vyuţívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků závaţné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závaţné chyby dovede ţák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy. Stupeň 5 (nedostatečný) U ţáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závaţné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Ţák si poţadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závaţné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstiţnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
B. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Stupeň 1 (výborný) Ţák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně vyuţívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí.Vţdy pouţívá bezpečně a účinně materiály,nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.
27
Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák je v činnostech aktivní, převáţně samostatný, vyuţívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Pouţívá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný. Stupeň 3 (dobrý) Ţák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyuţívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení pouţívá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný) Ţák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepouţívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák je v činnostech převáţně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepouţívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.
Hodnocení a klasifikace žáků se spec. vzdělávacími potřebami A. v předmětech s převahou naukového zaměření Stupeň 1 (výborný) ovládá bezpečně poţadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně je schopen samostatně studovat vhodné texty pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné je schopen téměř vţdy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů vyjadřuje se výstiţně a poměrně přesně umí a pouţívá kompenzační pomůcky pracuje spolehlivě s upraveným textem po zadání práce pracuje samostatně Stupeň 2 (chvalitebný) v podstatě uceleně ovládá poţadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky myslí logicky správně je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné je schopen téměř vţdy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů vyjadřuje se méně výstiţně, ale poměrně přesně umí a dovede pouţít kompenzační pomůcky pracuje spolehlivě s upraveným textem po zadání práce učitelem pracuje s jistotou
28
Stupeň 3 (dobrý) má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti poţadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele vyjadřuje se obtíţně a nepřesně dovede pouţít kompenzační pomůcky s návodem učitele pracuje spolehlivě s upraveným textem nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat Stupeň 4 (dostatečný) má závaţné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti poţadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků v myšlení se vyskytují závaţné chyby je nesamostatný v práci s vhodnými texty práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů jeho ústní a písemný projev má váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti kompenzační pomůcky pouţívá s návodem učitele obtíţně a s chybami má velké obtíţe při práci s upraveným textem závaţné chyby dovede s pomocí učitele opravit Stupeň 5 (nedostatečný) poţadované poznatky si neosvojil samostatnost v myšlení neprojevuje je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele ţák nepracuje pro tým správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen jeho ústní a písemný projev má závaţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti kompenzační pomůcky nedovede pouţít ani s návodem učitele s upraveným textem nedovede pracovat chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele
B. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně vyuţívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě Stupeň 2 (chvalitebný) v činnostech aktivní, převáţně samostatný
29
-
úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky osvojené dovednosti , vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
Stupeň 3 (dobrý) v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní nevyuţívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost Stupeň 4 (dostatečný) v činnostech je málo tvořivý, často pasivní rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé úkoly řeší s častými chybami dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele projevuje velmi malý zájem a snahu Stupeň 5 (nedostatečný) v činnostech je skoro vţdy pasivní rozvoj schopností je neuspokojivý jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemoţňuje
Celkové hodnocení Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: - prospěl(a) s vyznamenáním Ţák prospěl s vyznamenáním, není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré v případě pouţití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení ţáků podle § 14 odst. 1 písm. e) - prospěl(a) Ţák prospěl, není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. - neprospěl(a) Ţák neprospěl, je -li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 30
Způsob získávání podkladů pro hodnocení Při celkové klasifikaci přihlíţí učitel k věkovým zvláštnostem ţáka i k tomu, ţe ţák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním ţáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové.......) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností ţáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Učitel oznamuje ţákovi výsledek kaţdé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu ţáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky ţáka, které škola sdělí škola při instituci, kde byl ţák umístěn ţák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichţ ţák dosáhl za celé klasifikační období. StupeŇ prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Případy zaostávání ţáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. Zákonné zástupce ţáka informuje o prospěchu a chování ţáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliţe o to zákonní zástupci ţáka poţádají. V případě mimořádného zhoršení prospěchu ţáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace ţáka a způsobů získávání podkladů.
Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě pouţití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: - pracoval(a) úspěšně - pracoval(a)
Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR Při hodnocení ţáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosaţená úroveň znalosti českého jazyka povaţuje za závaţnou souvislost, která ovlivňuje výkon ţáka. Při hodnocení těchto ţáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vţdy povaţuje dosaţená úroveň znalosti českého jazyka za závaţnou souvislost, která ovlivňuje výkon ţáka.
31
Sebehodnocení Ţák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příleţitosti, aby ţák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběţně konfrontovány. Učitel a ţák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů ţáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro ţáka motivační do dalšího období.
Výstupní hodnocení Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosaţené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení ţáka obsahuje vyjádření o moţnostech ţáka a jeho nadání předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění ţáka chování ţáka v průběhu povinné školní docházky dalších významných skutečnostech ve vzdělávání ţáka Výstupní hodnocení vydá škola ţákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němţ splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola ţákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliţe se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němţ je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je ţákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.
Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě pouţití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání ţáka , které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku ţáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání ţáka v jejich vývoji, ohodnocení píle ţáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje ţáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překonávat.
Komisionální přezkoušení -
Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, ţe je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad
-
Komise je tříčlenná a tvoří ji: -
předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, ţe vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
32
-
zkoušející učitel, jímţ je vyučující daného předmětu ve třídě, v níţ je ţák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
-
přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
-
Výsledek přezkoušení jiţ nelze napadnout novou ţádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem ţákovi a zákonnému zástupci ţáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se ţákovi vydá nové vysvědčení.
-
O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy
-
Ţák můţe v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li moţné ţáka ze závaţných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
-
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
-
Vykonáním přezkoušení není dotčena moţnost vykonat opravnou zkoušku.
Opravná zkouška -
Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, ţe je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
-
Ţák koná opravnou zkoušku v případě, ţe byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech
-
Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se ţák v tomto termínu z váţných důvodů nemůţe k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby ţák navštěvuje podmínečně nejbliţší vyšší ročník.
-
Ţák můţe v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku
-
O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Ţák, který se bez váţných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.
33
Přezkoušení Má-li zástupce ţáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do tří dnů ode dne, kdy bylo ţákovi vydáno vysvědčení, poţádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, můţe zástupce ţáka poţádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. V takovém případě jmenuje komisi školní inspektor. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení ţáka je nepřípustné.
Dodatečná zkouška Dodatečnou zkoušku koná ţák: -
který nemohl být klasifikován pro závaţné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí.
-
který nemohl být klasifikován pro závaţné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby ţák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Ţák, který z váţných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník.
-
Který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními ţáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.
Postup do dalšího ročníku Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichţ byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i ţák prvního stupně základní školy, který jiţ v rámci prvního stupně opakoval ročník, a ţák druhého stupně základní školy, který jiţ v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto ţáka.
34
Autoevaluace školy Autoevaluace školy Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. 1. Oblasti autoevaluace materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání průběh vzdělávání školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou výsledky vzdělávání řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání 2. Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na kaţdý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro kaţdý školní rok). 3. Nástroje autoevaluace 3.1 rozbor dokumentace školy 3.2 rozhovory s učiteli, rodiči 3.3 dotazníky pro rodiče, ţáky a učitele 3.4 srovnávací prověrky, dovednostní testy 3.5 hospitace 4. Časové rozvrţení autoevaluačních činností hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku) sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku) projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) (do konce září) projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce října) dovednostní testy ţáků - Kalibro (podzim) mapa školy – Scio (dle potřeby) srovnávací prověrky (průběţně celý škol. rok) dotazníky na klima školy (1x za 2 roky) Průběţně: rozhovory s učiteli a ţáky, výstupy z jednání školské rady
35
Obsah Identifikační údaje...............................................................................................
2
Účel a cíle ŠVP ...................................................................................................
3
Autorský tým.......................................................................................................
5
Charakteristika školy...........................................................................................
7
Naše školní desatero............................................................................................
10
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty .................................................................
12
Školní druţina .....................................................................................................
13
Charakteristika ŠVP ............................................................................................
14
Učební plán .........................................................................................................
24
Hodnocení a sebehodnocení ţáků .......................................................................
26
Autoevaluace školy .............................................................................................
35
36
