Základní škola a Mateřská škola Žirovnice Autor: Mgr. Veronika Koukalová Vytvořeno: 20.5.2012
Název: VY_32_INOVACE_6.2.17_zoologie Téma: Lýkožrout smrkový
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1204
Prezentace rozšiřuje a doplňuje učivo o hmyzu a proměnou dokonalou. Je zaměřena na lýkožrouta smrkového a doplněna fotografiemi.
Lýkožrout smrkový
Ips typographus
VĚDECKÁ KLASIFIKACE Říše:
živočichové.
Kmen:
členovci.
Třída:
hmyz.
Čeleď:
nosatcovití.
Podčeleď:
kůrovci.
Rod:
lýkožrout.
Druh:
lýkožrout smrkový.
Charakteristika Malý nenápadný brouček dosahující velikosti 5,5 mm. Tělo válcovité, lesklé, černohnědé se žlutými chloupky.
Tykadla na konci tvoří malé paličky. Dospělec má krovky a umí létat.
Všechna jeho vývojová stádia se živí lýkem.
Je to lesní škůdce! LÝKO zajišťuje transport vody a živin ve stromu. Nachází se pod kůrou.
Rozmnožování Sameček koncem dubna vyletí ze svého zimoviště ve
stromě, přeletí na jiný strom, kde vyhlodá snubní komůrku. Začne vylučovat látky FEROMONY, které přilákají samičku. FEROMONY jsou trávicího Přiletí rovnou dvě, které po výměšky oplození vyhlodají pod kůrou rovnou mateční chodbu, kterou prolézají a střídavě na obě ústrojí, které mají vajíčku. přilákat samičky strany tam kladou po jednom Jedna samička naklade až 60 vajíček. jedinců druhu. Feromony Vylíhlé larvy stejného vyhlodávají kolmo na chodbu matečnou chodbu larvovou, na jejímž konci se zakuklí. produkují i lidé. Celý vývoj trvá 24 dní!
Požerek Snubní komůrka Larvové chodby Kukelná kolébka
Další požerek
Matečné chodby
Vývoj lýkožrouta smrkového
LARVA
KUKLA
DOSPĚLEC
Smrky po přemnožení lýkožrouta
Ochrana Zdravý strom se přiměřenému množství kůrovců
(= lidové označení pro druhy hmyzu z podčeledi kůrovci, všichni jejich zástupci se živí lýkem) dokáže ubránit sám! Když se lýkožrout začne zavrtávat pod kůru stromu,
naruší pryskyřičné kanálky , z nichž začne vytékat míza, která brouka přilepí a on zahyne. ! Pokud jsou brouci přemnoženi strom se neubrání
a začne usychat!
Způsoby boje Feromonové lapače = plastová past určená k odchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu, který láká samičky lýkožrouta. Odchycené samičky se musí po 10 dnech vybírat a likvidovat. Lapáky jsou pokácené zdravé stromy, které se odvětví a vlivem teploty začnou uvolňovat látky lákající lýkožrouty. Ti přiletí a pod kůrou v lýku začnou zakládat novou generaci. V této době se strom odkorní (oloupe, zbaví se kůry) a lýkožrout tak nedokončí svůj vývoj.
Způsoby boje FEROMONOVÉ LAPAČE
LAPÁKY
Informace na závěr! Lýkožrout má v ekosystému lesa důležitou funkci.
Patří ke druhům, které zajišťují omlazení lesa a jeho
dobrý
zdravotní
stav,
protože
není-li
přemnožen, napadá jen staré a nemocné stromy.
Citace Lýkožrout smrkový. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ LINDSEY, James K. Ips.typographus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ MEYERS. Ips typographicus 2 meyers 1888 v16 p352. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/MEYERS. Ips typographicus 1 meyers 1888 v16 p352. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ DRUKARZ, Kornik. Ips typographus 3 bialowieza forest beentree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ BERKOVEC, Jiří. Bog spruce forest. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ Borregaard traps 2 for ips typographus bialowieza forest beentree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ SEBAUEER, Kurt. Bayerischer wald kahlgefressen. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/
