Základní škola a mateřská škola Hutisko-Solanec
Digitální učební materiál: VY_32_INOVACE_PV. 5.111 Anotace: Prezentace k výkladu na téma společenstvo lesa Autor: Mgr. Žaneta Čaníková Jazyk: Přírodověda Očekávaný výstup: Žáci si formou textu a fotografií osvojují a rozšiřují vědomosti. Chápání významu lesa pro člověka. Speciálně vzdělávací potřeby: žádné Klíčová slova: Společenstva lesa, potravní řetězce, lesní patra, faktory biotické, abiotické (vodstvo, podnebí, geologie) Druh učebního materiálu: Prezentace Druh interaktivity: Výklad Cílová skupina: Žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – první stupeň Typická věková skupina: 9-10 let Celková velikost:2,9MB
Les jako ekosystém Popis tohoto biotopu jsem si vybrala hlavně díky tomu, že žiju na vesnici, která se nazývá Vigantice, ležící nedaleko cca 5km od malebného městečka Rožnov pod Radhoštěm. Tím jsem chtěla říci, že les mám na dosah ruky. Nic krásnějšího není než se probudit a slyšet zpěv ptáků, šum listí, bublající potůček a při pohledu z okna vidět poskakující se veverky po stromech, procházející se srnky a spoustu dalších krás, o které jsou mnozí lidé ochuzeni (lidé, žijící ve městech v panelákových domech). Les je domovem mnoha organismů – živočichů a rostlin, které jsou na sobě navzájem závislé, žijící v podmínkách určitého prostředí (daného geologickým podložím) a také klimatem. Aby se rostlinné společenstva mohla vyvíjet, záleží na nadmořské výšce dané oblasti. Podle toho je naše republika rozdělena do tzv. lesních vegetačních stupňů. Z úst starých lesníků: „všechny složky lesa tvoří jednotu a žádná složka nemůže existovat samostatně.“ V přírodních podmínkách naší republiky vznikaly různé typy lesů. Listnaté lesy, kde rostou pouze listnaté stromy. Jehličnaté lesy, kde rostou pouze jehličnaté stromy a posledním typem lesů jsou smíšené lesy, kde rostou jak listnaté, tak i jehličnaté stromy. Nejčastěji se u nás vyskytují v listnatých a smíšených lesích: duby a buky. Les tvořený převážně duby se nazývá doubrava, les tvořený buky nazýváme bučina. Jehličnaté lesy tvoří: Smrk ztepilý, Jedle bělokorá, Borovice lesní, Modřín opadavý. Smrkové lesy dnes patří v Beskydech k nejrozsáhlejším lesním typům. Lesní organismy tvoří společenstvo – fytocenózu, což je živý systém, který zaujímá určitý prostor. Patrovitost fytocenózy – je jev, kdy rostliny vytvářejí paralelně s půdním povrchem jednotlivé nadzemní i podzemní prostory tzv. rostlinné patra. Rozdělení pater podle výšky stromů – dělení podle Zlatníka, Konšela. Dále dělíme patra nedřevnatých porostů: patro vysokých rostlin (bylin), patro středně vysokých rostlin (trav), patro nízkých rostlin, patro pozemních mechorostů a lišejníků. Nedílnou součástí ekosystému lesa jsou potravní řetězce, které popisují potravní vztahy mezi jednotlivými druhy organismů (jeden druh je potravou pro druhý). Např. semena smrkových šišek – veverka obecná – kuna lesní. V Beskydech se vyskytuje lesní zvěř: jelen, srna (viz. foto), prase divoké, kuna lesní, jezevec, medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid, kočka divoká. Z ptactva zde můžeme vidět létat: sýkoru (viz. foto), datla, kaně lesní, drozda, orla křiklavého, výra velkého a jiné. Z obojživelníků a hadů: mloka skvrnitého (viz. foto), zmije obecná, užovka hladká, slepýš. Z řad ryb: kapr, pstruh obecný potoční, karas obecný, parma. Na zahradě máme menší rybník, jehož hladina je v jarním období pokrytá vajíčky obojživelníků. Rybník nemáme na chov ryb jako takový, ale vyskytují se zde drobné
rybky (mřenka mramorová, jelec, hrouzek). Kolem hladiny můžeme spatřit létat vážku ploskou a spoustu dalšího hmyzu. Les, který se nachází za mým domem je listnatý s mechovým, bylinným porostem (viz. foto). Také jsem nafotila sesuv půdy, který mám šanci pozorovat již od svého dětství (viz. foto). V této části bych se také chtěla zmínit o významu lesa. Do lesa nechodíme pouze na sbírání hub, sbírání lesních plodů (ostružiník maliník, borůvky černé, jahodník obecný), ale také proto, že si člověk pročistí hlavu od každodenních starostí. Dále jak jsem již zmiňovala je to domov a úkryt pro mnoho živočichů a rostlin. Lesy produkují velké množství kyslíku, jsou zásobárnou vody, zabraňuje odnesení půdy při prudkých deštích, snižují rychlost větru. Podle mého názoru je les oázou klidu, uvolnění se od každodenního stresu, od světa techniky, pro odreagování svého organismu, načerpání sil a energie. Les je darem přírody!
Faktory abiotické Vodstvo Řeky z Beskyd tečou do dvou moří – Černého a Baltského. Hranice mezi těmito úmořími prochází přibližně středem území. Rožnovskou brázdou protéká Rožnovská Bečva, která pramení ve výšce 910 m n. m. na svazích Vysoké ve Vsetínských vrších, vytváří povodí 254,3km2. Ve Valašském Meziříčí se spojuje s vodami Vsetínské Bečvy. Většími přítoky jsou Krhovský, Zuberský a Dolnopasecký potok – ty přivádějí vodu z jižních svahů Radhošťské hornatiny. Ze Vsetínských vrchů je obohacována vodami Solaneckého potoka. Průměrné roční srážky v povodí Bečvy se pohybují od 600 do 1400mm (Moravskoslezské Beskydy). Srážky na Radhošti dosahují výše 1309mm ročně. Průměrná roční teplota vzduchu je v Rožnově pod Radhoštěm 7,5°C, ve Vsetíně 8,1°C. K zadržování povodní a k rekreaci byly vybudovány přehrady Horní Bečva a Bystřička. K zachycení vody pro výrobu pitné vody slouží přehrady Šance, Morávka a Stanovnice. Nejvodnější měsíce jsou březen a duben, kdy jsou řeky naplněny vodou ze sněhu. Často také červenec, měsíc nejbohatší na srážky. Podnebí Velký vliv na podnebí a počasí v Beskydech má nadmořská výška a členitost území. Beskydy patří k nejdeštivějším oblastem v České republice. Nejteplejším místem v Beskydech je obec Hovězí (390 m n. m.) s průměrnou roční teplotou 7,7 °C. Nejchladnějším Lysá Hora (1323 m n. m., 2,3°C. Tato místa se liší zhruba o 5°C, což
tento rozdíl je pro přírodu zásadní. V Beskydech je častým jevem v zimním období inverze, kdy je na horách teplo a slunečno a v údolích a nížinách oblačno a chladno. V Beskydech převládá západní proudění vzduchu, velký podíl mají i větry severovýchodní. V horách víc záleží na tvaru terénu, směru hřbetů a údolí. Nejvýznamnější meteorologická stanice v Beskydech je na vrcholu Lysé Hory. Pravidelně se tu měří už více než sto let. Počasí na horách může způsobit také potíže lidem, rychle se mění, a proto je třeba nepřeceňovat své síly při výletech. Geologie Podloží CHKO Beskydy tvoří převážně hornina zvaná flyš, což znamená mnohonásobné rytmické střídání usazených hornin. Velice dobře zvětrává, při velkých deštích vytváří kluzké plochy, které mají za následek časté sesuvy. Je to tím, že jsou tu relativně měkké horniny, strmé svahy a hodně srážek. Dalším důležitým pojmem je „příkrov“ – je možné si ho představit jako obrovskou desku, vytvořenou z mnoha vrstev hornin. Horniny usazené v moři byly ze svého původního místa odtrženy a nasunuly se sem v podobě příkrovů. Beskydy jsou ve srovnání s jinými našimi horami velice členité a strmé, díky malému stáří pohoří a častému střídání odolných a málo odolných hornin. Typickým geomorfologickým jevem Beskyd jsou pseudokrasové jeskyně, které vznikají mechanickým rozpadem hornin. Jeskyně vznikají díky pomalým svahovým pohybům rozpukaných pískovcových vrstev. Nejdelší jeskyně – Cyrilka na Pustevnách, nejhlubší jeskyně – Kněhyňská propast. Nejvyšším vrcholem Beskyd je Lysá Hora (1323m n. m.).
2. Faktory biotické Všechny fotografie, které jsou součástí mé práce, jsem získala z blízkosti mého lesa, obydlí, zahrady, hážovského potoka a rybníka, který se nachází na naší zahradě. Nafotila jsem řadu rostlin jako např. kapraď samec, prvosenku jarní, sasanku hajní, jahodník obecný, modřín opadavý, violku vonnou, kopřivu a spoustu dalších z řad rostlinstva. Z živočichů jsem měla to štěstí zachytit mloka skvrnitého, srnu obecnou, ještěrku, sýkoru modřinku, pěnkavu obecnou, vosu medonosnou, brouka… Potravní řetězec Kuna lesní ---- veverka obecná ---- semena smrkových šišek
Prase divoké ---- hraboš polní ---- bukvice Liška obecná ---- zajíc polní ---- byliny Káně lesní ---- veverka obecná ---- lísková jádra
Dále jsem uvedla fotografie s tekoucí vodou v potoce, rybníku, a také sesuv půdy v lese. Na fotografiích lze rozlišit změny přírody po zimním období a změny s přicházejícím se jarem.
3. Faktory antropogenní Vliv a působení člověka na naši krajinu je odedávna problém. Názorně to vidíme, jak se třeba vyvíjelo zemědělství, když byli menší zemědělci. Ti hospodařili na menších výměrách, při kterých nedocházelo k takové erozi a odplavování půdy. Dnes se hospodaří na ohromných plochách kde, když přijde větší déšť nebo bouřka splavuje velkou část půdy z polí pryč. Toto nebylo možné, když byly pole menší, byly rozděleny mezemi a remízky, které vodu a půdu zadržovaly. Dalo by se pokračovat o dalších negativech, které způsobuje zemědělská výroba. Nesmíme opomenout průmysl, který se podílí nemalou mírou na čistotě hlavně našich vod a ovzduší. Jsou to hlavně velké průmyslové aglomerace např. Ostravsko, Mostecko atd. Toto je ovšem znečištění ve velkém. Znám osobně takový případ z naší vesnice, kdy v rámci akce „Čistá Bečva“ nastala výstavba malých čistících stanic skoro v každé obci. Asi před 8 lety byla spuštěna taky malá čistící stanice odpadních vod a bohužel z potoka, který protéká za mým domem, vymizel pstruh obecný, střevle obecná a hlavně vzácný ledňáček. Což je velká škoda, neboť byl okrasou našich potoků. Díky nedostatku potravy se přestěhoval jinam. Proto mě napadá otázka, zda veškerá tato snaha všemocně pomáhat přírodě jde správnou cestou, anebo si dnešní přetechnizovanost někde neškodí. Nad tímto bychom se do budoucnosti měli všichni zamyslet!
Filozofická část Často se ráda procházím lesem, který mám jen pár kroků od domu. Je to takový balzám na lidskou duši člověka. Uklidní se, vyčistí si hlavu a hlavně se zbaví každodenního shonu a přijde na nové myšlenky. Je to taková duševní očista.
Při každé nové procházce člověk nachází stále nové změny, které často při předchozí návštěvě lesa přehlédne. Tu a tam spadlý strom, překrásné koberce sasanek, polštáře mechu. Veverka, která hledá uskladněné zásoby nebo na potoku kachny, které se chystají k hnízdění. Myslím si, že člověk, který chodí rád do přírody, je daleko vnímavější a má z toho daleko větší a silnější pocity, neboť v přírodě je tolik zajímavostí a překvapení jako nikde jinde. Myslím tím, že člověk by se neměl soustředit jen na práci, kariéru, hmotné statky, ale především si uvědomit, že život je krátký a měli bychom ho brát i s tím, jaká příroda nás obklopuje. Měli bychom se o ni zajímat, starat se o ni a co je důležité chránit ji, abychom ji zachovali pro naši mladší generaci alespoň v takovém stavu, v jakém je dnes.
Zdroje čerpání: Mgr. Věra Štiková, Přírodověda 4, Učebnice pro 4. ročník základní školy. Nová škola, s.r.o. Brno, 2003. PaeDr. Hana Muhlhauserová, Soubor námětů, úkolů a zajímavostí k přírodovědnému učivu pro 4. ročník. Sládek Znojmo, 2004. J. Vencálek a kol., Valašsko geografie místního regionu pro základní školu. Školský úřad Kroměříž, Vsetín, Zlín, 1993. Příroda Beskyd. Výukový materiál nejen pro střední školy. Salamandr ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 2009. Internetové stránky: http://www.mezistromy.cz/cz/les http://www.valasskakrajina.cz/uploads/media/VL-podnebi-web_02.pdf http://itras.cz/beskydy/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Beskydy
