Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice
ZÁMEK LOUČEŇ A JEHO LABYRINTY
Jméno a příjmení:
Veronika Vacková
Třída:
9. A
Školní rok:
2010/2011
Garant / konzultant:
Petra Simůnková
Datum odevzdání:
27. 5. 2011
Zámek Loučeň
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracovala sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
OBSAH: 1. Úvod – Můj vztah k tématu, které jsem si zvolila…………………………………………….…4 2. Krajina a umístění………………………………………………………………………….…….5 3. Z historie…………………………………………………………………………….…………...5 3.1. První zmínky o obci Loučeň…………………………………………………………...……5 3.2. Nejstarší historie obce…………………………………………………………..……..…….6 3.3. Historie zámku Loučeň……………………………………………………………..……….6 4. Zámecký park……………………………………………………………………..……...………7 5. Současnost zámku………………………………………………………………………………..7 6. Vysvětlení pojmu labyrint, labyrintárium……………………………………………...………...8 7. Labyrintárium loučeňského zámku………………………………………………….....………...8 8. Popis jednotlivých labyrintů……………………………………………………………….....9-13 9. Můj nejsilnější zážitek…………………………………………………………………………..14 10. Závěr…………………………………………………………………………………...………. 15 10. Seznam literatury………………………………………………………………………………..16 11. Obrazová příloha…………………………………………………………………….…………. 17
strana 3
1. Úvod
Pro svoji ročníkovou práci jsem zvolila téma Zámek Loučeň a jeho labyrinty. Toto téma mne oslovilo zejména proto, že loučeňský zámek se nachází nedaleko místa, kde bydlím. To je i důvodem toho, že jsem společně se svými rodiči a bratrem zámek několikrát navštívila. Podle mého názoru jsou labyrinty vyřešeny pro potěšení těch mladších generací ale i jejich rodičů. Proto si myslím, že každý z návštěvníků a to jak z řad dětí, tak z řad dospělých, zde zcela jistě nalezne něco, co jej zaujme. Mne osobně velmi oslovily labyrinty, kterými je zámecký park přímo posázen. Při svých návštěvách jsem se k těmto labyrintům často vracela a to společně s celou naší rodinou, neboť nás zaujala zejména rafinovanost s jakou tvůrci těchto bludišť postupovali, aby návštěvníkům co možná nejvíce ztížili zdolání hlavolamu. Cílem mé práce je, aby se ti, co se na Loučeň ještě nepodívali a nebo se na tento zámek s labyrinty nemohou dostavit, seznámili s tím, jak se na zámku žilo dříve a jak dnes a jaké tam jsou připravována představení pro návštěvníky.
Introduction For my coursework I have chosen the theme called Loučeň and labyrinths, the subject appealed to me mainly, because Loučeň mansion was located near the place where I live. That is also the reason that I have visited the castle several times together with my parents and brother. According to my opinion, the mazes are for solved the delight of the younger generation and also their parents. So I think that each of the visitors, both children and adults, will undoubtedly find there something interesting. I was personally approached to the labyrinths, which are directly set in the Castle Park. During my visits of these I often was returning to those labyrinths together with all my family, because we are interested in the particular subtlety of the creators of advanced mazes who tried to make the climbing for the visitors as dificult as possible.The aim of my work is to approach the castle with labyrinths to those people who have not looked, cannot see the castle with labyrinths yet and meet them,how the nobility previously lived in the castle and, which shows are there prepared for visitors today.
strana 4
2. Krajina a umístění Loučeň leží na předělu mezi Nymburskou a Jizerskou kotlinou. Toto malebné rozhraní mezi historickým Poděbradskem a Boleslavskem, nazývané Loučeňský hřbet probíhá od Jizbic přes Loučeň a Mcely severovýchodním směrem k Dolnímu Bousovu a tam navazuje na Jičínskou pahorkatinu. Na jihovýchod spadá poměrně strmými svahy s převýšením až 70 m do nížin Rožďalovické tabule v povodí říčky Mrliny. Terénní vlna je pozůstatkem původního koryta řeky Jizery, a proto je tvořena opukovými segmenty a štěrkopísky. Je pokryta rozsáhlým Svatojiřským lesem. Vzhled krajiny se utvářel po zániku křídového moře působením mohutných vodních erozí v třetihorách. Obnažením tvrdších opukových vrstev a bloků vzniklo nejen malebné dvojvrší Oškobrhu nedaleko Poděbrad, ale v našem okolí i bájný Chotuc u Křince.
3. Z historie
3.1. První zmínky o obci Loučeň Obec Loučeň patří k velice starým osadám, která byla v dobových listinách označována jako Lúczen, Lucin, Loučím nebo Lovczín. V blízkosti Loučeně jsou v dobových listinách zmiňovány další osady a to zejména Sovenice, Rožďalovice, Jizbice, Všechlapy, Veleliby a Vestec. Původní osada Loučeň vznikla při trase staré zemské cesty vedoucí z Prahy do Jičína nedaleko od jejího křížení se Zavadily s důležitou cestou z Vídně do Žitavy. V místech, kde se v současné době nachází zámek, stávala původně středověká tvrz. Jako první majitel této tvrze byl zmíněn Předslav z Luczen (Předslav z Loučeně), což je patrné z vysvědčení pražského biskupa Peregrina z roku 1223, což je vlastně první písemná zmínka o existenci této osady.
strana 5
3.2. Nejstarší historie obce V letech 1630-1639 byla osada zpustošena válkou. Její další rozvoj je spojen s přesunem trasy pražské cesty. V té době se osada z původního umístění na úpatí kopce výstavbou postupně přesouvala na jeho vrchol. Od poloviny 18. století byla osada budována podél této cesty vedoucí na vrchol kopce a to až k velké zájezdní hospodě, která se nacházela uprostřed vzniklé návsi. Další stavení byla budována i směrem k obcím Patřín a Vlkava, s tím, že postupným budováním domů směrem k Patřínu došlo ke konci 19. století ke splynutí obou obcí v jeden celek.
3.3. Historie zámku Loučeň Zámek Loučeň byl postaven na místě, kde původně stávala středověká tvrz. Zámek byl vystaven v letech 1704 až 1713 a to za majitele Arnošta hraběte z Valdštejna. Zámek byl vystaven v barokním stylu podle projektu stavitele F. M. Kaňky. Ve druhé polovině 18. století prošel stavební úpravou a to podle návrhu Františka Ignáce Preéa. V této době se stal sídlem české větve rodu Thurn Taxisů. Při původní výstavbě byl zámek obklopen pouze barokní zahradou, ze které zůstala zachována dvě pískovcová sousoší - Únos Proserpiny a Aenes vynášející otce z hořící Troje. Tato zahrada byla přeměněna v park až po roce 1831. V roce 1866 byl postaven dřevěný most spojující prostory zámku s již dokončeným parkem. Oplocení zámeckého parku bylo vybudováno až v roce 1868. Zásadní modernizací prošel zámek v roce 1911, kdy byla vybudována vlastní energetická stanice, která zásobovala zámek elektrickou energií. V poválečném období po druhé světové válce byl v roce 1945 zámek vyrabován jak místním obyvatelstvem, tak sovětskou armádou. V té době bylo ze zámku odvezeno nebo poničeno mnoho cenných předmětů ze sbírek a vybavení zámku. Další vybavení zámku bylo v létě 1945 odvezeno pověřenými pracovníky státní správy k uložení do různých depozitů nebo sbírek. Na podobě zámku a zámeckého parku se významně podepsala také sovětská armáda, která zámek dočasně zabrala. V roce 1949 zámek převzalo do své správy ministerstvo dopravy, které jej využívalo jako rekreační středisko pro své zaměstnance. V letech 1959 až 1968 sídlilo v zámku železniční učiliště s internátem a park sloužil pro letní pionýrské tábory. V roce 1968 zámek s parkem převzal Ústřední dopravní institut a v této době došlo k jeho opravě. Od roku 2000 je areál zámku a parku v majetku akciové společnosti Loučeň, která provedla nákladnou modernizaci zámku a obnovu zámeckého parku. strana 6
4. Zámecký park Zámecký park byl budován v letech 1831 až 1840, kdy byla původně barokní zahrada přeměněna na přírodně krajinářský park v anglickém stylu. Poradcem při budování parku byl Jan Evangelista Purkyně a zahradní architekt Václav Skalník, který mimo jiné vybudoval také park v Mariánských Lázních. V parku byla vybudována dvě jezírka, pět vodotrysků a dva skleníky. V parku rostlo 4000 kmenů růží, 590 listnatých a 145 jehličnatých stromů. Na to vše dohlížel zahradník, který měl k dispozici dva učně a šest dělníků. Stejně jako zámek, byl v roce 1945 značně poničen i zámecký park, který bez další údržby pomalu pustnul dalších 30 let. Teprve v roce 1977 byl park systematicky opravován a to mnoha probírkami nežádoucích dřevin a novou výsadbou. Z této doby jsou v zámeckém parku zachovány i vzácné druhy méně známých dřevin. Zatím největší současnou rekonstrukcí a modernizací prošel park v období od roku 2000 do roku 2007, kdy byl dne 7. 7. 2007 znovu zpřístupněn veřejnosti. Park o rozloze 23 ha byl při této rekonstrukci ozvláštněn výstavbou s jedinečnými bludišti a labyrinty.
5. Současnost zámku Svůj stálý okruh příznivců si našla spousta akcí, které se proto každý rok na zámku Loučen každoročně opakují znovu. Jsou to například dubnové Velikonoce u Thurn - Taxisů, červnový Zámecký jarmark, červencové Narozeniny zámeckých labyrintů, zářijová Hradozámecká noc (která byla loni novinkou), listopadové Svatomartinské posvícení, či adventní cyklus Vánoční loučení s Loučení, vrcholící tradičním živým betlémem.
Zámek je zároveň ideálním místem odpočinku pro cestovatele za poučením, zábavou, ale i romantikou. Zámeckými komnatami vás neprovede obyčejný průvodce, ale kostýmovaný komorník jeho Jasnosti, případně samotná kněžna. Dozvíte se tak příběh života na zámku zhruba před sto lety. Pokud sami sebe mezi romantiky řadíte, možná se zdržíte i přes noc a využijete pohádkového komfortu hrázděného Domečku knížete Alexandra, kde Vás nebude nikdo rušit, nebo dobových apartmánů přímo v budově zámku. Reprezentačními i privátními prostorami barokního zámku vás provede například komorník Oto Bouda - muž, který sloužil loučeňským Thurn - Taxisům několik desetiletí. Zná každé zákoutí zámku a rád se svěřuje i s poněkud osobními informacemi - co má kníže rád, jaké přátele má kněžna, jaké konkrétní povinnosti má zámecký komorník či jak se zámku daří po hospodářské stránce.
strana 7
6. Vysvětlení pojmu labyrint, labyrintárium Labyrinty-mají jeden jediný vstup a k dosažení středu se používá jedné cesty, která nenabízí žádnou jinou možnost. Tím, že existuje jedna jediná cesta, nemůže poutník minout cíl. Bludiště mohou mít více vstupů a více výstupů, více nejednoznačných cest a poutník v nich snadno zabloudí. Bludiště se začala používat v zahradách v Anglii ve dvanáctém století sloužila jako ideální místo pro romantické chvíle. Postupně se rozšířila po celé Evropě, zejména ve Francii a Itálii. Typická bludiště jsou například v zahradě Andre Le Notre ve Versailles a Caboni Villa Pisani v Itálii.
7. Labyrintárium loučeňského zámku Desítku labyrintů a bludišť projektoval angličan Adrian Fischer, jež je zcela jistě nejznámějším současným světovým tvůrcem labyrintů.
Bludiště a labyrinty propojuje přesně vytyčená naučná stezka s obsáhlými, tématicky řazenými informacemi o historických kořenech, ale i současnosti labyrintů a bludišť. Na této stezce se dozvíme, že labyrint hrál odpradávna svoji mnohdy tajemnou roli v rozličných starých evropských kulturách - od starověkých Keltů, přes středověkou křesťanskou Evropu, až po indiánské kultury amerického kontinentu. V parku jsou rozmístěna následující bludiště a labyrinty:
strana 8
1. BUXUSOVÉ BLUDIŠTĚ
Toto bludiště má rozlohu 400 m2 a je umístěné v těsném sousedství jižního bočního traktu zámku. Je připomínkou klasických, ornamentálně pojatých labyrintů, známých z barokních zámeckých zahrad. Za cizokrajným názvem buxus se neskrývá nic záhadnějšího, než nízká keříková rostlina, které jsme v našich zeměpisných šířkách pro její odolnost běžně zvyklí říkat zimostráz.
2. SVĚTELNÝ LABYRINT
Jeho rozloha o 100 m2 zabírá v souladu s barokní symetrií střed otevřeného zámeckého nádvoří. Přes den je velmi nenápadný, po setmění ale dokáže naplno očarovat svým kouzlem. Průchod do středu labyrintu vedoucí spletitou cestou značenou celkem 340 zemními svítidly, může být atraktivním doplňkem k občasně pořádaným nočním prohlídkám zámeckých interiérů.
strana 9
3. TRAVNATÝ LABYRINT
Tento labyrint na rozloze 145 m2 je situovaný naproti vchodu do zámecké kaple a má v kruhovém půdorysu zakomponován tvar kříže, což je motiv používaný již od středověku, kdy měla náboženská symbolika mnohem větší váhu než dnes. Cesta pro poutníky, která se neustále točí, vede po travnatém drnu, předěly jsou vysypány drcenou antukou.
4. TISOVÉ BLUDIŠTĚ
Největším bludištěm je právě Tisové bludiště, které má rozlohu 1 450 m2. Zde tvůrce počítá s tím, že rychlý růst živého tisového plotu bude postupem času zajišťovat větší ztížení naleznutí té pravé cesty z tohoto bludiště. Do nitra bludiště se vstupuje přes schodišťovou lávku a pro výstup z bludiště je třeba nalézt druhou z nich
strana 10
5. DLÁŽDĚNÉ BLUDIŠTĚ
Naopak Dlážděné bludiště svou rozlohou 63 m2 patří mezi ty menší. Je vystavěno v kruhu z pálených, glazovaných dlaždic tří barev, z nichž jedna je použita pro body, v nichž se cesta rozděluje na dvě větve ve zbylých dvou barvách. Už před vstupem do bludiště se může každý rozhodnout, zda bude tyto větvící body ignorovat a celou cestu absolvuje po cestě jedné barvy, nebo budete pro zpestření v místech křížení pravidelně střídat cesty obou barev.
6. PALISÁDOVÉ BLUDIŠTĚ
Toto bludiště o rozloze 255 m2 je budované z řetězících se hradeb smrkových kůlů a má netradiční tvar otisku lidského chodidla. To je však vidět až závěru bludiště, které končí na vyvýšeném můstku, ze kterého se lze spustit zpátky na zem skluzavkou, která bez problémů a bez jakýchkoli neblahých následků na šatech sveze i dospělé. strana 11
7. KAMENNÝ LABYRINT
Kamenný labyrint o rozloze 590 m2 je vytvořen ve stylu dávných Keltů, čemuž nasvědčuje i to, že při úspěšném zdolávání tohoto labyrintu se dostaneme ke středové tajemné mohyle. Valouny, ze kterých je tento labyrint vystavěn byly vyzdviženy ze dna Labe.
8. PROVAZOVÉ BLUDIŠTĚ
Toto bludiště je oproti předchozím připraveno spíše pro početnější skupinu návštěvníků. Je tvořeno spletitým systémem lan o čtyřech různých barvách umožňující zapojit do hry až čtyři různá družstva. Cílem je být při kopírování cesty podél provazů v barvě svého družstva co nejhbitější a co nejrychleji předat štafetu dalšímu členovi vlastního družstva. strana 12
9. PÍSKOVCOVÝ LABYRINT
Cesta do tohoto labyrintu o rozloze 245 m2 vede po dlažbě z opracovaného, dokonale zarovnaného pískovce. Pískový labyrint má ze všech labyrintů nejkrásnější zasazení do přírody. Je z něho krásný výhled na velkou část krásného parku.
10. PRSTOVÉ BLUDIŠTĚ
Doslova nejmenším bludištěm s plochou pouhých 0, 5 m2 je prstové bludiště. Toto bludiště projdeme za pomoci nikoli nohou, ale pouze použitím prstu jedné ruky. Toto bludiště je vytesáno do boku mohutného menhiru. K tomuto bludišti se dostaneme pouze po projití kolem velké sochy hrůzného Minotaura, který upomíná na nejznámější labyrint světa, který Minotaurus střežil v krétském Knossu. strana 13
8. Můj nejsilnější zážitek
Se svými rodiči a bratrem Vojtou bydlím na vesnici, kde není moc možností k návštěvám kulturních akcí. Proto jsem byla ráda, když maminka přišla s nápadem dojet se podívat do nedaleké obce Loučeň, kde se na tamním zámku konalo Svatomartinské posvícení. Když jsme přijeli před zámek, venku už bylo vidět, že se bude jednat o velikou akci, protože parkoviště i silnice kolem zámku byla plná aut, takže jsme měli problém zaparkovat. Když se nám to nakonec podařilo,zapojili jsme se do davu lidí, který se valil do zahrad zámku. Hlavním bodem programu měl být příjezd svatého Martina na bílém koni, který byl plánován na 16:00 hodinu. Čas do příjezdu byl návštěvníkům zpříjemněn dalším doprovodným programem. Na nádvoří probíhal velký rytířský turnaj, ve kterém rytíři v dobových zbrojích bojovali o srdce Bílé paní. Nejúspěšnější v tomto klání byl nakonec rytíř Bousov z Bousova. Na nádvoří své umění předvedli také fakíři, dobový bubeník a dokonce orientální tanečnice Fatima. Chvilku po 16:00 hodině projel branou zámku svatý Martin, který seděl na krásném bílém koni. Dojel až mezi přihlížející diváky, kde se kolem něho sešli přítomní rytíři, kteří ho přátelsky přivítali a vzdali mu poctu. Svatý Martin potom promluvil k davu diváků a na závěr vyzval rodiče a hlavně přítomné děti, aby se ho pokusili v zámeckých zahradách najít. Odměnou nálezci mělo být sváteční zapálení lampionu. Když svatý Martin z nádvoří odjel, šla jsem ho jako všichni ostatní hledat. To už se venku smrákalo, takže to byla hezká procházka temným zámeckým parkem. Tma v parku však byla jen do té doby, než jsme svatého Martina našli a on nám zapálil lampiony. Potom se velký lidský had se zapálenými lampiony vydal zpátky parkem na volné prostranství, kde proběhla další, už noční přehlídka světel. Shromáždění lidé zapalovali lampiony štěstí různých velikostí. Tyto lampiony po zapálení stoupali vzhůru k nebi. Protože se této akce zúčastnilo opravdu hodně lidí, tak byl zámecký park osvětlen skutečně hodně lampiony. Některé z nich se však bohužel zachytily o stromy v parku. Moc hezké bylo to, že když se jeden z takto zachycených lampionů snažil z koruny stromu vyprostit a letět s ostatními, tak se mu to chvilku dařilo a chvilku to zase vypadalo, že tam zůstane. Když se nakonec od stromu odpoutal a letěl k nebi tak lidé radostně pokřikovali a tleskali. Bylo vidět, že z toho mají všichni radost. Byl to takový symbol toho, že nic se nemá vzdávat.
strana 14
9. Závěr
Cílem mé práce bylo seznámit vás alespoň trochu se zámkem, parkem a labyrinty, které jsou proslulé snad v celé Evropě. Pracovalo se mi dobře s paní učitelkou, která mi hodně pomáhala a poradila, když jsem si nebyla s něčím jistá. Se svou prací jsem spokojená. Myslím, si že jsem se dozvěděla mnoho zajímavého z bohaté historie Loučeně. Mne samotnou překvapilo, že bydlím skoro vedle takové krásy a nikdy jsem se o ni blíž nezajímala. Určitě jsem tam několikrát byla s rodiči, ale nijak zvlášť jsem neobjevovala, jak se zde žilo dříve a dnes.
Conclusion
The aim of my work was to introduce you to a little castle, park and labyrinths famous perhaps throughout the Europe. I have worked well together with the lady teacher who helped me a lot and advised me when I was not sure with anything. I am happy with my work. I think I have learned many interesting things from the rich history of that part. I am very surprised that I live almost next to such beautiful place and I haven´t been ever cared of its closer. I´ve certainly been there several times with my parents, but I have not discovered the life before and today.
strana 15
10. Seznam literatury http://www.zamekloucen.cz/ http://cs.wikipedia.org/ Loučeň a Thurn Taxisové-Zdeněk Mareček Loučeň a Thurn-Taxisové-František Dudek Loučeň Patřín Studečky Studce-Macounová Zdeňka, Nezdarová Alena
11. Obrazová příloha
Letecký pohled na okolí zámku loučeň
Zámecký rozkvetlý par
Zadní část zámku
Zimní pohled na zámek
strana 16
Pohlednice zámku
Cesta k labyrintu
Frontální pohled na zámek
Zámecký park
Pohled na pravý bok zámku i s parkem
strana 17
