Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice
Vynálezci Jméno a příjmení:
Adam Píri
Třída:
9.A
Školní rok:
2011/2012
Garant / konzultant:
Mgr. Markéta Drobečková
Datum odevzdání:
31. 05. 2012
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
2
OBSAH
1. Úvod – Seznámení s tématem……………………….…….…………….……… 4 2.1 Kdo je vynálezcem? ……………………………………………………………
5
2.2 Thomas Alva Edison ...........................…………………………………………. 6 2.3 Prokop Diviš…… ………............………………………………………... ……. 9 2.4 Jan Evangelista Purkyně …………......…….........…………………………….. 11 2.5 Nikola Tesla ……………….……...................................................................... 13 2.6 Otto Wichterle………………………………………………………………….. 15 2.7 Mendělejev ………………………………….…………………………………. 17 2.8 Jaroslav Heyrovský ……………………………………………………………. 19 2.9 Marie Curie Sklodowska……………………………………………………….. 21 3. Závěr ………………............................................................................................ 23 4. Použité zdroje …………….................................................................................. 24
3
1.
Úvod Dlouho jsem nevěděl jaké téma si vybrat. A tak po dlouhém rozhodování jsem si
vybral téma vynálezci. Od této práce očekávám, že mě bude bavit a mnohé se o každém vynálezci dozvím. Můj předpoklad je zpracovat informace o deseti pro mě zajímavých a známých vynálezcích. Do této práce bych rád uvedl krátký životopis každého vynálezce, neboť často jejich profesionální zájmy úzce souvisely s jejich osobním životem. Každý vynálezce vytvořil nesmazatelné dílo světového či evropského významu.
Introduction For a long time I didn´t know what topic to choose. And so, after long deliberation, I choose the topic of inventors. From this work I expect to enjoy this project well as learn a lot about each inventor. I will introduce the is more of well know inventors. As expect of the project will include a short biography forte each inventor. Every inventor has created indelible work of world or European importance.
4
2.1 Kdo je vynálezcem? Vynálezci jsou lidé, kteří vylepšili nebo posunuli vpřed vědu či techniku. Objevili nový technický nebo vědecký princip a metodu. Použili k tomu dosud neznámé zdroje. Rozhodl jsem se, že do této práce zařadím osm až deset vynálezců. Vybíral jsem je nejvíce podle popularity a dostupnosti informací. Některé jsem znal již dříve, když jsem se o nich dozvěděl ve škole a to například Edisona, Sklodowskou nebo Diviše. Ale naopak o některých jsem nikdy neslyšel nebo jsem nevěděl, jakým způsobem se zapsali do dějin. O těchto vybraných vynálezcích se snažím napsat co nejvíce důležitých a zajímavých informací, neboť postup docílení vynálezu je velice zajímavý.
5
2.2 Thomas Alva Edison ( *11.2 1847 – 18.10 1931) Edison se narodil ve městě Milan. Ze sedmi sourozenců byl Edison nejmladší. Později se rodina přestěhovala do Port Huronu (Michigan). Do školy chodil jen krátce, z důvodu časté nemoci ho následně doučovala matka. Edison začal pracovat v nízkém věku. Pracoval jako kamelot, prodával cukrovinky a zeleninu. Později se naučil pracovat s telegrafem a tak získal kvalifikované zaměstnání.
Když se přestěhoval do Bostonu, začal zde pracovat na elektronickém sčítači volebních hlasů, to byl jeho první patent. Z neúspěchu vyvodil, že lepší je nejprve zjistit, zda bude mít vynález uplatnění. V roce 1876 se přesunul do Menlo Parku a založil zde profesionální laboratoř. O rok později zde vynalezl fonograf, který mu vynesl široké uznání. V roce 1880 založil
Edisonovu
osvětlovací
společnost.
Nelze
jednoznačně prohlásit, že byl Edison první vynálezce žárovky, tu si nechal v roce 1878 patentovat fyzik Joseph Wilson Swan. Edison svojí žárovku patentoval až o rok později tedy roku 1879.
6
Edisonova žárovka (1879) Od těchto úspěchů už nebylo daleko k založení společnosti Edison General Electric v roce 1889. V průběhu těchto let mu zemřela žena Mary.
Později
potkal
Minu
Millerovou
a
přestěhoval se s ní do West Orange. Spolu se svým asistentem
Williamem
Dicksonem
vyvinul
filmovou kameru a v roce 1914 kinetoskop. Poté Edison zjistil, že konkurence je příliš dravá a tak se z oboru stáhl.
Kinetoskop (1914)
V roce 1931 Thomas Alva Edison umírá ve West Orange.
Edisonův dům
7
Jak jsem se výše zmínil, první vynálezce žárovky byl Joseph Wilson Swan, britský fyzik a chemik. Jeho dům v Gateshead byl prvním, kde se rozsvítila žárovka. Na žárovce začal pracovat v roce 1850, ale nedostatek vakua vedlo ke krátké životnosti žárovky. Zdokonalit žárovku se mu povedlo až v roce 1875 a v roce 1878 si ji nechal patentovat. Tedy o rokdříve než Edison. Edison pracoval na kopii žárovek, které vynalezl Swan, aby byly efektivnější. Edison získal patent za kopii. Zatímco Swan žárovku prodával jen v Británii, Edison získal práva na prodej po celé Americe.
Kinetoskop (Edisonův vynález z roku 1914) Má stejný princip jako kinematograf. Liší se tím, že se na film promítaný kinetoskopem může dívat jen jeden člověk. Kinetoskopem se lze dívat na pohybující pás, na němž se střídají snímky (za 1vteřinu 48 snímků). Pás vede přes četné kladky z důvodu velikosti kinetoskopu.
Obrazy se osvětlují lampou, pohyb snímků zajišťuje elektrický motor.
8
2.3 Prokop Diviš Václav tehdy pod jménem Divíšek, se narodil 26.3 1698 v Hevlíkovicích u Žamberka. Jeho rodina byla chudá a tak si musela vystačit s malým hospodářstvím. Později se ukázal jako vynikající student, a byl odeslán na gymnázium do Znojma. Bylo to velmi drahé a rodina si to nemohla dovolit, zvláště když jeho otec zemřel. Peníze nakonec přišly z kláštera nedaleko Znojma. Na škole došlo k přepsání jeho jména na Diviš. Po ukončení gymnázia v roce 1720 vstoupil mezi řeholníky, a přijal nové jméno Prokop. O šest let později byl vysvěcen na kněze, začal na své škole vyučovat a také pokračoval ve vlastních stidiích. Když obhájil svou dizertační práci, bylo mu nabídnuto místo podpřevora Lounského kláštera. Prokop neváhal a místo přijal.
Spravování klášterního majetku mu zabíralo mnoho času a tak se nemohl věnovat přírodním vědám, po třech letech klášter opustil. Přijal práci faráře v Příměticích, a tak se mohl konečně věnovat vědě. Ale věnoval ji tolik času, že farníci začali reptat, stěžovali si, že je zanedbává. Odmítal chodit pro mrtvá těla, věřícím nikdy nezapomenul zdůraznit
jak málo jsou hodní.
Naštěstí nic z toho neodvrátilo Diviše od objevování zákonů elektřiny. Jeho největším konkurentem byl Benjamin Franklin. Hromosvod se mu podařilo zkonstruovat před Divišem.
9
Tradičně nejvyšším bodem každé vesnice byl kostel. Tehdy se doporučovalo v případě bouřky z jeho okolí co nejrychleji zmizet. Diviš tedy přišel s nápadem jak elektřinu z mraků „odsát“. Na rozdíl od Franklina, který si dlouho v teorii bouřky nevěděl rady, si Diviš uvědomil, že blesky jsou akumulovaný výboj statické elektřiny, která se v atmosféře běžně nachází. Rozhodl se tuto elektřinu stahovat ještě před tím, než mohlo dojít k výboji. Jeho vynález byl k nebi vztyčen roku 1754. Šlo o složitou soustavu čtyř set kovových hrotů přidělaných ke konstrukci. Předpoklad to byl chybný. Bouřce se takovým způsobem předcházet nedá, ale jaksi zafungoval jako hromosvod.
Vrcholem kariéry
bylo
Divišovy
setkání
s Marií
Terezií, která si jej pozvala do Vídně.
Přímětice
už
nikdy
neopustil. 21.12 1765 zemřel.
10
2.4 Jan Evangelista Purkyně Narodil se 17.prosince v Libochovicích. Pocházel z chudé rodiny. Jeho otec Josef byl úředníkem. Matka se jmenovala Rozárie. Když bylo Janovi šest let, zemřel mu otec. Ve škole se projevilo jeho nadání. V jedenácti letech nastoupil na gymnázium, kde se stal jedním z nejlepších žáků. V 17 letech gymnázium úspěšně dokončil.
Na přání své matky vstoupil do řádu piatristů. Ti měli ve správě nejkvalitnější vzdělávací ústavy té doby. Po roce noviciátu začal vyučovat pod jménem bratr Silverius. O rok později nastoupil na Filosofický institut. Při studiích si vydělával jako učitel dětí z lepších rodin. Stal se učitelem Ferdinanda syna barona Ottenhausen. V roce 1818 při dokončení studie se mohl pochlubit svou prací na téma zrakových vjemů a funkcí oka.
Dostal ocenění Johanna Wolfganga Goetha, později se stali přáteli. To mu
otevřelo
dveře
do
vysoké
společnosti. V té době pracoval jako asistent
profesorů
Rottenberga.
11
Ilga
a
V roce 1922 mu přišel dopis, ve kterém mu pruský doktor Rust nabízel místo ve Vratislavské univerzitě Fyziologie a Patologie. Jan neváhal a tuto nabídku přijal. Zde se také oženil s Julií, se kterou měl později dvě dcery a dva syny. Ale v roce 1932 ve Vratislavi vypukla cholera a tu obě dcery nepřežily. Pouhé dva roky na to zemřela na choleru i žena Julie. Synové však přežili, Emmanuel se stal botanikem a Karel malířem. Od té doby dal Purkyně všechnu svou energii do výzkumu. Do výzkumu zapojoval i své studenty což mělo výborné výsledky. Objevil kostní buňky, strukturu žláz a stavbu zubní skloviny. V červenci roku 1848 se účastnil Slovanského sjezdu. V době Metternichova režimu se přesunul zpět do Čech. Vyučoval na Karlově univerzitě anatomii. Univerzitu opustil až v roce 1868 kdy se jeho zdravotní stav zhoršil. Za rok 28. července 1869 Jan Evangelista Purkyně zemřel.
Časopis Živa V roce 1853 založil Purkyně časopis, který pojmenoval Živa. Po jeho smrti zanikl a ožil až v roce 1953. O téhož roku jej vydává Akademie věd ČR. Časopis se zabývá přírodní vědou.
1853
2011 12
2.5 Nikola Tesla
Narodil se 10. července 1856 v městečku Smiljan (dnešní Chorvatsko). Jeho otec byl kněz, matka byla negramotná. V útlém věku už četl knihy. Později na gymnáziu v Karlovaci se projevil zájem o přírodní jevy. V 17 letech onemocněl cholerou, se kterou se zotavoval dlouhé měsíce. Po vyléčení studoval Polytechniku ve Štýrském Hradci, kde si začal zajímat o funkci střídavého proudu. Studium ale nedokončil. V Maďarské vyspělejší
telefonní
Budapešti
vybudoval
systém
doby.
té
Po
dokončení dostal práci u Pařížské pobočky Edisonovi General Electric. Když svoje dílo dokončil, finanční odměny se nikdy nedočkal. Za prací odjel do Spojených států, kde se znovu ocitl ve službách Edisona. Tentokrát za vylepšením elektrifikace v New Yourku. Finanční odměny za vykonanou práci se ale opět nedočkal. A tak na nějaký čas pracoval na výkopu kanálů V roce 1886 se opět postavil na nohy a založil si společnost Electric Light spolu s investorem Georgem Westinghousem. Zatímco Edisonova General Electric prosazovala techniku stejnosměrného proudu, přišel Tesla s Westinghousem s proudem střídavým. Porážku nesl špatně, vedl kampaně proti střídavému proudu. Na kampani předvedl jak střídavý proud je nebezpečný. Dokonce s jeho využitím zabíjel zvířata. Tesla trpěl fobiemi, kdy na předměty kolem sebe používal fyzikální výpočty a míval halucinace.
13
Teslův generátor z roku 1893.
Jedním z jeho největších cílů byl přenos el elektrické energie na velkou vzdálenost bez použití drátů. V roce 1896 Tesla patentoval systém rozhlasové techniky a později řídil loď na dálku. Za svůj život patentoval Tesla přes 700 vynálezů. Střídavý proud Jeho směr se střídá, při běžné frekvenci 50 Hz. Směr se změní za každých 20 milisekund. Používá se v obvodech, které jsou napojeny na síť.
Stejnosměrný proud Od
střídavého
se liší tím, že má stejný směr a velikost. O jeho rozšíření se zasloužil Thomas Alva Edison.
14
2.6 Otto Wichterle Narodil se 27.10 1913. Vyrostl v zámožné rodině. Jeho dědeček byl majitelem továrny na zemědělské stroje Wikov. Otto měl celkem deset sourozenců. V šesti letech spadl do odpadního jezera a tam se málem utopil, a doktor mu nedával více jak rok života. Nakonec se uzdravil a nastoupil do školy. Již na základní škole začal mít zájem o přírodní jevy. Na gymnázium nastoupil o dva roky dříve. Po gymnáziu začal studovat na ČVUT v Praze. Kde kritizoval zastaralé školní osnovy a navrhl změny na zlepšení. Vypracoval pět závěrečných prací, přitom na doktorát mu stačila jen jedna. V roce 1939 do Čech vstoupili nacisté a vysoké školy byly uzavřeny těsně před získáním titulu. Zkoušky z anatomie měl absolvovat na podzim 1939, ale z důvodu uzavření vysokých škol nacisty, to již nestihl.
Aby se vyhnul zatčení gestapem začal, pracovat ve výzkumu firmy Baťa ve Zlíně. Do Zlína odjel Wichterle se svojí manželkou Lindou a 2.1 1940 nastoupil do zaměstnání. V Baťově továrně se Wichterle zabýval především zpracováním polyamidových vláken. Tam objevil i technologii k vytvoření vlákna dnes známého jako silon.
Nacisté ho v roce 1942 zatkli a měl být deportován do koncentračního tábora. Naštěstí byl uvězněn jen na čtyři měsíce. Po roce 1945 nastoupil na VŠCHT kde učil anorgatickou chemii. Založil zde katedru plastických hmot a stal se vedoucím profesorem. Wichterle se společně s docentem Lukešem pokusili změnit hodnocení studentů na vysoké škole. Zavedli průběžné testy, zkoušení a hodnocení studentů. 15
Nejznámějších jeho vynálezem jsou kontaktní čočky. Při jízdě vlakem si četl noviny o možnostech náhrady oka, a napadlo ho že by byl vhodnějším materiálem průhledný plast místo kovů. Postupně zjistil, že by takovým materiálem mohli být hydrofilní gely ale ty však byly hrubé a pálily.
V roce 1958 i přes úspěchy ministerstvo zdravotnictví zastavilo výzkum kontaktních čoček.
A
tak
prováděl
pokusy
doma.
A
tak
vynález
vznikl
v garáži
roku 1961. Pomoci stavebnice Merkur postavil prototyp odlévacího přístroje, který odléval Hemagel.
Do poloviny roku 1962 jich bylo vyrobeno přes pět tisíc. Později práva na výrobu koupila sovětská National Patent. A v roce 1967 je prodala americké firmě Baush která je vyrábí dodnes. Později si doma postavil malou laboratoř a dílnu. V roce 1990 ho prezident Václav Havel jmenoval předsedou Akademie věd. Otto Wichterle zemřel 18. 8. 1998 na své chatě.
16
2.7 Dmitrij Ivanovič Mendělejev
Narodil se 8.2 1834 na Sibiři nedaleko města Tobolsk. Údajně měl 16 sourozenců, z nichž byl nejmladší. Od narození byl veden ke vzdělání, jelikož jeho otec byl profesor na gymnáziu. Ve 13 letech jeho otec zemřel. A tak se o všechny začala starat matka. Dokonce začala podnikat a založila si továrnu na sklo. V roce 1849 Dmitrij dokončil gymnázium a o rok později se Mendělejevovi přestěhovali do Petrohradu. Zde Dmitrij nastoupil na pedagogický institut. Věnoval se chemii a botanice. Ale v práci mu bránilo chatrné zdraví. Už od 19 let trpěl tuberkulózou. Když dostudoval, odjel na dva roky do ozdravného pobytu. Mezi lety 1859 – 1861 pobýval v Paříži, kde zkoumal hustotu plynů. Při návratu do Petrohradu v roce 1863 se stal profesorem chemie na Petrohradském institutu. Tím vystoupil mezi lepší společnost. V roce 1860 se konal vědecký kongres v Karlsruhe. Do té doby bylo známých jen 62 prvků. Roku 1860 vyšla první zpráva o hmotnostech a vlastnostech prvků, která pomohla Mendělejevovi dál zkoumat tyto prvky. Význam Mendělejevova objevu nespočívá ani tak v tabulce samotné, ale v tom že odhalil systém, na kterém byla založena. Tato myšlenka ho napadla tehdy, když si hrál s kartičkami, na kterých byly názvy a vlastnosti prvků. Přišel na princip jejich pravidelnosti. A tak se 6. března roku 1869 konala přednáška před chemickou společností. Přednáška byla založena na několika teoriích.
17
Prvky
seřazené
podle
atomové
hmotnosti mají zjevnou pravidelnost. Prvky s podobnými chemickými vlastnostmi mají atomovou hmotnost téměř stejnou. Někteří
odmítali
jeho
objev
a
mysleli si, že má věštecké schopnosti. Ponechal prázdná místa pro nové prvky, které byly teprve později objeveny. Poté získal místo ředitele Ústavu měr a vah. Ustanovil standarty pro výrobu vodky. Tedy
osmkrát
filtrovaná
a
osmkrát
destilovaná vodka.
Periodická tabulka z roku 1869 Během těchto let si vzal přítelkyní Feozvu. A o několik let později, ještě před rozvodem si vzal Annu Popovovou. V roce 1906 je nominován na Nobelovu cenu, kterou ovšem nedostal. Dmitrij Ivanovič Mendělejev zemřel v Petrohradě na infarkt.
Současná periodická tabulka prvků
18
2.8 Jaroslav Heyrovský
Narodil se 20.12 1890 v Praze. Jeho otec se jmenoval Leopold a vyučoval na univerzitě římské právo. Od útlého věku chodil na hodiny klavíru a také byl výborným fotbalistou. Na gymnázium nastoupil v roce 1901, tam ho nejvíce zajímaly chemické pokusy. Po ukončení gymnázia chtěl jít na vysokou školu, ale nebyl přijat. A tak si pomáhal samostudiem. Později se rozhodl odjet studovat do Anglie. V roce 1911 se zapsal na londýnskou University
College.
Začal
docházet
na
přednášky k profesorovi Siru Williamovi, který měl již v té době Nobelovu cenu. Později byl studentem Cobyho Donnada a zabýval se problémem hliníkových elektrod. Při návratu v roce 1914 začala válka a tak musel narukovat. Po válce napsal disertaci s názvem O elektroafinitě aluminia. Poté Heyrovský začal pracovat na univerzitním chemickém ústavu. V roce 1921 se vrátil do Anglie a získal titul Doctor of Science. V roce 1922 napsal článek do Chemických listů o svých objevech.
19
V roce 1924 začal spolupracovat s japonským kolegou Masuzo Shikatou a společně vyvinuli první polarograf na světě. Byl to stroj, který automatizoval chemické procesy. S patentováním byly ovšem komplikace. Polarograf ihned začaly vyrábět zahraniční firmy a tak se Heyrovskému se Shikatou podařilo patentovat jen název. V roce 1924 se Heyrovský oženil s Marií Kořánovou, se kterou odcestoval do Paříže. Roku 1926 se konečně
Jarovlav
Heyrovský
stal
profesorem. Heyrovský často cestoval např. roku 1933 byl v Americe nebo v roce 1934 byl v Sovětském svazu. Po obsazení Československa německými vojsky nechal Hitler zavřít vysoké školy. Heyrovský měl ovšem výhodu, jeho německým kolegou byl Johann Bohm, který ho nechal pracovat na pražské německé univerzitě. Po skončení války se Heyrovského zdravotní stav zhoršil a to způsobilo, že se na univerzitu vrátil až v roce 1947. V roce 1950 byl založen Polygrafický ústav a Heyrovský se stal jeho ředitelem. Polarograf automaticky zaznamuje závislost proudu na napětí se rtuťovou elektrodou. V roce 1959 byl Heyrovský nominován na Nobelovu cenu za chemii. 27. března 1967 Jaroslav Heyrovský zemřel.
20
2.9 Marie Curie Sklodowska Narodila se 7. listopadu 1867 ve Varšavě. Její rodiče byli učitelé, byla velice nadaná. Od čtyř let četla knížky, a postupem času už ovládala historii, matematiku, fyziku a čtyři cizí jazyky. Nakonec se z těchto povonoxtí nervově zhroutila. Poté ji otec Wladyslaw poslal na venkov, kde se po roce uzdravila. V té době přišel její otec o všechny peníze, které půjčil švagrovi, ale i o místo inspektora na gymnáziu. Marie chtěla na vysokou školu, ale jediná univerzita, která přijímala ženy, byla Sorbonna. To ale byla veliká finanční zátěž. Na univerzitu chtěla i její sestra Broňa, a tak se domluvily, že Broňa půjde studovat do Paříže a Marie bude pracovat a posílat jí peníze. A jakmile Broňa získá titul, podpoří Marii. A tak Marie získala místo vychovatelky u Zorawských. Avšak zanedlouho dostal pan Sklodowsky místo ředitele školy. A tak mohl Broňu podporovat a Marie mohla začít studovat na Sorbonně. Po dvou letech získala titul fyzikálních věd. V té době poznala pozdějšího manžela Pierra, který učil na škole průmyslové fyziky a chemie. Později se provdala a v září roku 1897 se jim narodila dcera. Poté se Marie začínala zajímat o radioaktivitu o jejiž existenci neměl svět ani tušení. Shání vzorky uranu a zanedlouho pojmenuje nový jev radioaktivita. Později zjistila, že jde o nový prvek uranitu. S manželem zjistila, že objevený prvek je 330krát aktivnější než uran. O pět dní později oznámili objev nového prvku nazvaného polonium. Název je na počest Mariiny rodné země. O půl roku později se domnívali o objevu dalšího nového prvku. Nazvali ho radium. Ve staré kůlně rozpouštěli po dvacetikilových dávkách smolinec zakoupený levně z Čech. Filtrovali, sráželi a míchali, 21
dokud nevznikl čistý roztok. Takto zpracovali během dvou let osm tun smolince, než se jí podařilo získat čisté radium a zaznamenat jeho atomovou hmotnost. Ale dokončit práci se jim podařilo až po čtyřech letech. Čím dál více se jim začalo zhoršovat zdraví. Curievi dostali v Paříži dobrá pracovní místa, oba vyučovali fyziku. Později zjistili, že nový prvek vydává teplo a vyslovili, že by se mohl využívat jako zdroj energie. Poté začala Marii s jejími pokusy vypomáhat chemická továrna.
A tak 28. března 1902 byla zapsána
s konečnou hmotnost
platností jednoho
atomu radia: Ra = 225.93. Později bylo zjištěno, že radium pomáhá léčit rakovinu, tak akademie poskytla Curievým 20 000 franků aby izolovali tento prvek. V roce 1903 získává Marie Nobelovu cenu za fyziku. O rok později se jí narodila dcera Eva. Neštěstí je ale potkalo zanedlouho, Pierra přejel povoz a byl na místě mrtvý. Koncem roku dostala Marie další Nobelovu cenu tentokrát za chemii. Po začátku 1. světové války se jí podařilo vybavit 20 vozů rentgenem a založit 200 rentgenových stanic. Celkem provedli více než milion vyšetření. Po válce v roce 1920 vniká Nadace Cuierových pro rozvoj radioterapie. V roce 1928 se Marie vydala do USA pro druhý gram radia, který poté darovala Polsku. 4. července 1934 Marie Curie Sklodowska umírá v sanatoriu na leukemii vyvolanou prací s radioaktivními látkami.
22
3. Závěr Z původního předpokladu deseti vynálezců jsem snížil jejich uvedený počet na osm, ale na každého jsem se více zaměřil, a snažli jsem se vypsat nejzajímavější informace. Zjistil jsem, že příběhy vynálezců jsou velice zajímavé. V průběhu celé práce jsem se snažil čerpat z nejlepších zdrojů, aby informace byly vystižné. Tato práce mě bavila a mnohé jsem se z ní přiučil. Při své práci jsem se byl podívat také na výstavě, která je zaměřena na vynálezce, a já sem jí navšívil v listopadu. Tato výstava probíhala v Nové budově Hlavního muzea v Praze. Tato výstava se mi velice líbila. Z této výstavy jsem také nasbíral nové informace, které jsem později mohl použít při této práci.
Conclusion From the original inventors of the assumption of ten that I have reduced their number to eight, but everyone I was more focused, and I try write the most information. I found that stories of inventors are very interesting. Throughout the work, I tried to draw from the best sources of information to be accurate. This I liked my job and I have much of it learn. In my work I went to look also at the exhibition which focuses on the inventor, and I'm visited by her in November. This exhibition took place in the New MainBuilding Museum in Prague. This show I really liked . With this exhibition, I also gathered new information that I could use later in this work.
23
4. Použité zdroje Knihy: Lidé, kteří změnili svět – autor Ralph Dobrowski, nakladatelství Reader´s Digest Deutschland, rok vydání 2009.
Časopisy: Svět ( vydání 6/2011)
Internet: http://www.google.cz/ - obrázky http://vedci.wz.cz/ http://cs.wikipedia.org/
24
25
