Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice
MS Podlužany
Jméno a příjmení: Třída: Školní rok: Garant / konzultant: Datum odevzdání:
Adam Janeček 9. A 2011/2012 Mgr. Jaroslava Sedláčková 28. 5. 2012
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
OBSAH 1.Úd………………………………………………………………………………….4 2. Odmalička myslivec………………………………………………………………...5 3. Historka z posedu…………………………………………………………………... 6 4 . Problematika myslivosti obecně…………………………………………………… 7 5. Problematika Mysliveckého sdružení Podlužany……………………………………8 6. Od historie po současnost –Myslivecké sdružení Podlužany………………………..8 7. Práce Mysliveckého sdružení Podlužany……………………………………………9 8. Honitba……………………………………………………………………………..10 9. Škodná……………………………………………………………………………...10 10. Myslivecká mluva…………………………………………………………………. 11 11. Zvěř v naší honitbě……………………………….....................................................11 12. Doby lovu zvěře, počty lovených kusů……………………………………………..13 13. Hon, naháňka, norování……………………………………………………………..15 14. Závěr………………………………………………………………………………..16 15.Použité zdroje……………………………………………………………………….17
strana 3
1. ÚVOD Svoji absolventskou práci jsem nazval Myslivecké sdružení Podlužany. Toto téma jsem si vybral, protože už odmalička jsem s dědou chodil do přírody, na posed, pozorovali a krmili jsme zvěř. Myslivost mi přirostla k srdci. V této práci jsem se zaměřil na Myslivecké sdružení Podlužany, protože zde chci, až budu mít zbrojní pas, působit jako myslivecký člen.
Introduction His graduate work, I called the Hunting Association Podlužany. The topic I chose, because I'm a young age with my grandfather went into the countryside to hide, we watched and fed animals. Hunting keen on my heart. In this work I focused on the Hunting Association Podlužany, because here I want to get my firearms license, to act as a member of the hunt.
strana 4
2. OD MALIČKA MYSLIVEC Jako 8letý vnuk jsem jezdil k dědovi na víkendy. Děda každý večer někam chodil, já nevěděl kam. Jednou jsem se dědy zeptal, kam to chodí a jestli nemohu jít s ním. Děda řekl, že chodí do lesa pozorovat zvěř. Navečer jsem s ním šel celý v zeleném také. Ptal jsem se dědy, proč musím mít na sobě zelené oblečení. Děda mi řekl, že zvěř je skoro barvoslepá. Když budeme na posedu, zvěř si bude myslet, že jsme listí. Na posedu se mi líbilo. Museli jsme být úplně ticho, jelikož zvěř má výborný sluch. Chodili jsme na posed pokaždé, když jsem tam přijel. S kamarádem Jirkou Kumstýřem jsme si hráli na myslivce. Pořádali jsme vlastní hony v houští a polích nad domem Jirkovy babičky. Četli jsme různé knížky o myslivosti, chodili na posedy a krmili zvěř. Později se k nám přidal i Filip Kapal. Teď už nechodíme. Časem děda zestárl a už na posed nechodil. Předal své žezlo mému bráchovi, a tak chodím na posed s ním.
strana 5
3. HISTORKY OD POSEDU
17. května 2012 jsme v 17.30 hodin jeli s bráchou na posed u Ledeček. Bylo jasno, 15 stupňů, svítilo sluníčko. Prostě krásné počasí na pozorování. Sedli jsme si a prvních 30 minut nic. Poté se ozvalo křupání větví a z lesa vyběhli 2 srnci – starý, asi 6letý a roční. Starý vyháněl mladého ze svého teritoria. (Srnci si dělají své teritorium pro páření a jak se do teritoria dostane jiný srnec, ihned se ho snaží vyhnat. Své teritorium si srnci značí močí, ale také tím, že hrabou na zemi spárkami. Mezi nimi mají žlázu, která vypouští pachovou stopu). Srnci zaběhli do lesa a za 5 minut zase vyběhli. Běželi po poli, starý nechal mladého po chvilce běžet pryč. Za chvíli jsme s bráchou nemohli věřit svým očím. Starý srnec šel přímo naproti nám. Byl od nás asi 5 metrů, o suché rostliny si otíral zbytek lýčí z parůžků. Hrabal spárkami o zem a značil si své teritorium. Po 30 minutách si lehl. Pak zase další překvapení. Za námi vyšel mladý srnec – roček. Pásl se za námi v blízkosti 10 metrů. Po chvilce si lehl. Nic dalšího se nestalo, a tak jsme s bráchou po 2 hodinách slezli. Oba srnci vstali a utekli. My jsme si šli sednout na jiný posed. Ani jsme nedosedli a zahlédli jsme asi 200 m od posedu lišče. Brácha ho chtěl střelit (liška je veliká škodná), ale na tu dálku ho netrefil. Šli jsme se tam podívat a našli jsme noru. Ještě jsme měli čas, tak jsme se šli projít podél lesa. Viděli jsme srnu. Tak jsme si sedli na zem a pozorovali ji. Najednou z lesa vyšli 2 daňci. Lehli jsme si a čekali, jestli náhodou nepřijdou blíž. Ale po 30 minutách jsme to vzdali a šli k autu. Jeli jsme domů a po cestě jsme ještě viděli přeběhnout lišku. A tím skončilo moje nejlepší a nejzajímavější pozorování.
Posed
strana 6
4. PROBLEMATIKA MYSLIVOSTI OBECNĚ Myslivost jako taková byla v prosinci roku 2011 zapsána do nehmotného dědictví UNESCA. Což má své podstatné odůvodnění, neboť myslivost je nedílnou součástí nejen naší kultury, ale také péče o zvěř a přírodu. Myslivost je při pohledu veřejnosti mnohdy mylně spjata pouze s odlovem, což vede k mnohdy mylným názorům, že myslivci pouze nesmyslně vybíjejí a decimují už tak nízké stavy zvěře. Mnohdy je přehlížena celoroční práce myslivců, která spočívá v mnoha odvětvích zahrnujících mnohem více času a píle než samotný odlov. Tyto aktivity jsou spojeny s pracemi od shánění až po připravování krmiv pro zvěř v době nouze. Sami všichni víme, že v naší přírodě žije mnoho druhů zvěře a každý přijímá jinou stravu. V praxi našeho Mysliveckého sdružení Podlužany to znamená, že se přikrmuje jak zvěř drobná( zajíc, samec a samice bažanta divokého, kachna divoká), tak také zvěř spárkatá. Tou rozumíme zvěř srnčí, dančí a také zvěř „sičí“, to znamená samce, samice a mláďata jelena siky. Nejen strava samotná, ale také zařízení sloužící k přikrmování se liší pro danou zvěř. Například krmelec pro zvěř spárkatou, do kterého ukládáme seno a jadrné krmivo (obilí nebo různé obilné směsi, kaštany,aj.) spolu s krmivem dužnatým (cukrová/ krmná řepa, brambory, jablka atd.) se liší od zaječích jeslí (menší forma krmelce, aby z něj nemohla brát zvěř spárkatá). Pro bažanta využíváme takzvané zásypy, což je jednoduchá stavba, do které dodáváme obilné plevy. Plevy získáváme na čistících stanicích obilí. Bažant je zvěř hrabavá a právě pro tento druh zvěře se krmení v poslední době stává nedostatkovým zbožím. Poslední trend bioplynových stanic vyžívá obilné plevy pro svou produkci.
Krmelec a zásyp strana 7
5. PROBLEMATIKA MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ PODLUŽANY V této době myslivost trpí problémy s nedostatkem zvěře drobné (bažant obecný, zajíc polní a kachna divoká) a úbytkem zvěře srnčí. Tento úbytek je způsoben zvětšováním polních ploch o jedné plodině a jejich následným obhospodařováním. Místní myslivci mají starosti s rozlohou honitby, jelikož v dubnu roku 2013 se bude rozhodovat, jestli se prodlouží smlouvy s majiteli polí nebo ne.
6. OD HISTORIE PO SOUČASNOST MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ PODLUŽANY Samostatnému vzniku Mysliveckého sdružení Podlužany předcházelo Myslivecké sdružení Rožďalovice. Ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce hospodáře Ing. Jonáš. Nový hospodář nebyl zvolen, tím nebyl dodržen zákon, a tak se 11 členů osamostatnilo a 15. 5. 1995 založily Myslivecké sdružení Podlužany. Předsedou Mysliveckého sdružení Podlužany se stal pan František Kořínek a mysliveckým hospodářem pan Bohuslav Burian. Členská základna tvoří doposud 21 členů (víc být nemůže). Roční odstřely u srnčí zvěře činily okolo 12 ks, u zvěře zaječí okolo 30 ks a u bažantů okolo 100 ks. Na provozní náklady, krmiva a nájem honitby získávalo sdružení finanční prostředky z každoročně pořádaného plesu mysliveckého sdružení. Ulovená zvěřina byla převážně rozdělena mezi členy. Na základě zákona č.449/2001sb. o myslivosti došlo s účinností od 1.4. 2003 k úpravě hranic honitby Honebního spolku Rožďalovice a snížení její výměry. Touto změnou byly z honitby odňaty úseky zvané Hasinský rybník,Velký a Malý Nadýmač a Záseky. Rozhodnutím Městského úřadu v Nymburce ze dne 4. 3. 2003 byla změněna výměra honitby.
Celkem……………………. 1 303 ha Zemědělská půda…………... 991 ha Lesní pozemky…………….. 104 ha Travní porosty……………... 163 ha Vodní plochy……………….
13 ha
Ostatní pozemky……………
32 ha
strana 8
Stavy zvěře Srnčí celkem…………………49 ks Srnčí les……………….............8 ks Koeficient přírůstku: 1 Srnčí pole…………………….41 ks……………………... 0,8 Zajíc pole-les………………..128 ks……………………... 0,5 Bažant pole-les……………...189 ks……………………... 0,5 Po odstoupení z funkce mysliveckého hospodáře pana Bohuslava Buriana byl na jeho místo zvolen pan František Krumpholc. Současně s ním odstoupil z funkce předsedy mysliveckého sdružení pan František Kořínek a na jeho místo byl zvolen pan Jiří Kumstýř. O tom, jak se bude dále Myslivecké sdružení Podlužany formovat, rozhodne valná hromada honebního spolku v závěru roku 2012. Na této valné hromadě se bude rozhodovat o prodloužení pronájmu honitby zájemcům na dalších 10 let.
Výřad zvěře na honě.
7. PRÁCE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ PODLUŽANY Myslivecké sdružení Podlužany má za úkol starat se o zvířata v honitbě (viz. mapa). To zahrnuje krmit zvěř, pokud není dostatek potravy, dávat zvěři léky, hlídat počty zvěře, aby se nepřemnožila nebo nevyhynula. Myslivci hlídají některá pole, aby je zvěř nepoškodila. Zejména prase divoké. Ačkoliv se to nezdá, je to největší škodná v honitbě a zároveň nejhojnější druh zvěře u nás. Členové mysliveckého sdružení staví posedy, krmelce a zásypy pro zvěř. Mapa v příloze strana 9
8. HONITBA Honitba je pozemek, na kterém je povoleno vykonávat právo Honitba myslivosti. Jedna honitba může obsahovat více pozemků od různých vlastníků. Hranice honitby jsou většinou odděleny příkopy, řekami nebo silnicemi. Posedy se můžou stavět 200 m od hranic honitby z důvodu postřelení zvěře, aby se nezaběhlo k sousedům a nebyli rozepře, čí ulovená zvěř bude. Jednotlivé části honitby mají myslivci pojmenované, například: Třešňovka, Bažantnice, Kantorka, Školky.
9. ŠKODNÁ Škodnou označujeme zvěř, která zabíjí jinou zvěř, výrazně škodí v polích a lesích. Největší škodná v honitbě je prase divoké. Škodí zejména tím, že pojídá všechno, na co narazí - vejce ptáků, mláďata zajíců, srnčí atd.. Na polích pojídá kukuřici, obilí, řepku…. Vyrývá ze země zasazené stromečky, rozrývá půdu. Další škodná je liška obecná, kuna skalní i lesní, psík mývalovitý, kočka divoká, jezevec lesní, tchoř obecný, káně lesní, poštolka obecná, moták pochop,jestřáb lesní. Ti škodí tím, že pojídají mláďata zvěře srstnaté a zvěř pernatou.
strana 10
10. MYSLIVECKÁ MLUVA
Myslivci si za svou historii vytvořili i vlastní mluvu, kterou mluví při společných setkáních, např.: bachyně - samice prasete divokého, bachor - žaludek prasete divokého, barva – krev, barvit -krvácet, brloh - obydlí, běhy - nohy zvěře srstnaté, cílit - mířit, čárovat - liška čáruje, když klade stopy v jedné řadě jednu za druhou, černá (zvěř černá )- prase divoké , samec i samice, červená zvěř - veškerá parohatá zvěř, má-li v létě červenohnědou srst, drobná (zvěř drobná) - zvěř malá srstnatá i pernatá, hlodáky řezáky zajíce, králíka a hlodavců, holá zvěř - samice a mláďata zvěře parohaté, nemající parohy, houf více pernaté zvěře pohromadě, chrutí - doba páření prasete divokého a jezevce, kaňkování - doba páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých, kelce - dva horní špičáky zvěře jelení, kelka - ocas zvěře parohaté , letky - krajní dlouhá péra křídel.
11. ZVĚŘ V NAŠÍ HONITBĚ
strana 11
V naší honitbě se vyskytuje zvěř pernatá - tím rozumíme zvěř s peřím (např. bažant obecný, lyska černá, kachna divoká, volavka popelavá), zvěř srstnatá (např. srnec obecný, daněk skvrnitý, jelen sika, zajíc polní , kuna skalní, liška obecná, prase divoké). Vybral jsem si 2 nejčastější zvířata které vám teď při blížím. SRNEC OBECNÝ Hmotnost: 15 - 20 kg ,výška v kohoutku 65-75 cm, ocas měří 2-3 cm a je málo viditelný. Při běhu ho můžeme zahlédnout jako bílou skvrnu. Srst je přes léto hnědo – rezavá, na zimu mu narůstá zimní, skoro až šedá. Parůžky mají samci dlouhé až 25cm. Každým rokem v období od října do listopadu své parůžky shazují a na jaře jim narůstají nové. Ty jsou zprvu porostlé lýčím (sametová vrstva), které parůžek vyživuje a pomáhá při vývoji. Když je parůžek vyvinut, tak jej srnec otlouká o stromy, aby se zbavil lýčí. Parůžek může být různý. Podle toho se srnci nazývají: špičák, vidlák, šesterák a výjimečně osmerák. Srnčí zvěř se živí bylinami a rostlinami. Srnec je velice plachý a při útěku vydává zvuk podobný psímu štěkání. Kromě doby páření žije samotářsky. V květnu až červnu rodí samice obvykle 1 - 2 mláďata s bílími skvrnami.
PRASE DIVOKÉ Prase divoké žije v Evropě a Asii, dospělí samci dorůstají 120 - 180 cm. V kohoutku měří přibližně 90 cm. Jejich hmotnost je značně různorodá a v jednotlivých oblastech se viditelně liší. V průměru však činí strana 12
50 - 90 kg. V Rusku byl zaznamenám samec o váze skoro 300 kg. Prase divoké požírá trávu, hlízy, ořechy, různé bobule, mršiny, kořeny, odpadky, hmyz, malé plazy. Typický všežravec. Často navštěvuje pole, zvláště kukuřičná, kde dokáže napáchat značné škody. Pro dospělá prasata představuje největší nebezpečí zejména vlk nebo medvěd, selata se mohou zase stát relativně snadnou kořistí rysů, lišek, koček divokých nebo různých dravců, zejména výrů. Samice prasat divokých pohlavně dospívají v 8. až 10. měsíci života, samci přibližně ve věku 2 let. Doba páření probíhá od listopadu do ledna. Samice je březí 114 - 118 dnů. Ve střední Evropě vychází většina vrhů na období od března do května. Počet mláďat ve vrhu se pohybuje od 3 do 12. Těsně před vrhem se samice odpojuje od své skupiny a zpět se k ní připojuje až v době, kdy jsou již selata odrostlá. Během péče je přitom velmi ostražitá a v případě bezprostředního ohrožení může potenciálního predátora napadnout.
12. DOBY LOVU, POČTY LOVENÝCH KUSŮ Zvěř se nemůže lovit, kdy myslivec chce, ale ani kolik kusů chce. Doby lovu jsou stanoveny pro všechna myslivecká sdružení v České republice. Kolik se může slovit jednotlivé zvěře si pak stanovuje samo myslivecké sdružení. O každém uloveném zvířeti musí myslivec dát zprávu hospodáři. Nahlásí, co to bylo za zvíře, kolik vážilo, kde bylo sloveno a musí zvířeti dát štítek. Doby lovu zvěře srstnaté: strana 13
1. 8. - 15. 1.
jelen, laň a kolouch jelena siky japonského
16. 8. - 31. 12.
daněk skvrnitý, daněla, daňče
16. 5. - 30. 9.
srnec obecný
1. 9. - 31. 12.
srna, srnče
1. 8. - 31. 12.
kňour a bachyně prasete divokého *
1. 1. - 31. 12.
sele a lončák prasete divokého
1. 11. - 31. 12.
zajíc polní *
1. 1. - 31. 1.
zajíc polní (jen odchytem)
1. 9. - 31. 12.
zajíc polní (jen loveckými dravci)
1. 10. - 30. 11.
jezevec lesní *
1. 1. - 31. 12.
liška obecná
1. 11. - 28. 2.
kuna lesní a skalní *
Doby lovu zvěře pernaté: 16. 10. - 31. 12.
bažant obecný - kohout
16. 10. - 31. 1.
bažant obecný - kohout i slepice jen v bažantnicích
1. 1. - 31. 3.
bažant obecný - kohout i slepice (jen odchytem)
1. 2. - 31. 3.
bažant obecný - kohout i slepice (jen odchytem v bažantnicích)
1. 9. - 31. 12.
bažant obecný - kohout i slepice (jen loveckými dravci)
16. 8. - 15. 1.
husa polní, velká, běločelá *
1. 9. - 30. 11.
kachna divoká, polák velký, polák chocholačka *
1. 9. - 30. 11.
lyska černá *
16. 10. - 31. 12. 1. 8. - 31. 10. 16. 10. - 15. 2.
perlička obecná holub hřivnáč hrdlička zahradní
1. 7. - 28. 2.
straka obecná
1. 7. - 28. 2.
vrána obecná
Maximální počty lovených kusů: 4 srnčí zvěř strana 14
10 volavka popelavá a kormorán velký 1 daněk skvrnitý a jelen sika prase divoké - neomezeno drobná - neomezeno 13. HON, NAHÁŇKA, NOROVÁNÍ
Od podzimu do zimy myslivci chodí obvykle každých 14 dní na hony. To je akce, kde se sejdou pokud možno všichni členové mysliveckého sdružení a jdou na jednotlivá místa honitby. Projdou celou tu oblast a střílí drobnou zvěř a prasata. Počty odlovených kusů rok od roku klesají. Naháňka probíhá většinou v lese a to na prasata. V lese se postaví myslivci s flintami a ostatní jim vyženou prasata z houštin. Při norování myslivci najdou noru, obvykle liščí nebo jezevčí, pošlou do nory psa a ten vyžene zvěř z nory. Myslivci se pokoušejí vyhnanou zvěř slovit. Někdy se stane, že pes už z nory nevyleze…
Nástup myslivců před honem.
strana 15
14. ZÁVĚR
Díky mé práci jsem se dozvěděl nové informace o tématu, které mě zajímá. Téma o Mysliveckém sdružení Podlužany mne velice bavilo. Nové informace se mi budou v životě hodit, protože bych jednou chtěl být také myslivcem. Tuto Absolventskou práci jsem vypracoval bez sebemenších problému. Pod dohledem mého garanta se mi pracovalo výborně.
Introduction
Through my work, I learned new information about a topic that interests me. The theme of hunting associations Podlužany me very entertained. New information to me in life will come in handy, because I once wanted to be the hunter. This graduate thesis I developed without the slightest problem. Under the supervision of my supervisor, I worked very well.
strana 16
14. POUŽITÉ ZDROJE Internet:: http://mysliveckykrouzek.blog.cz/0901/myslivecka-mluva http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Srnec_obecn%C3%BD&oldid=8006544 http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prase_divok%C3%A9&oldid=8526518 Pamětníci: Pamětník ING.Jonáš Člen Mysliveckého sdružení Lukáš Janeček Pamětník a bývalý myslivec Jan Štafl
strana 17
