Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice
Já a atletika Jméno a příjmení: Třída: Školní rok: Garant / konzultant: Datum odevzdání:
Kateřina Hůlková 9.A 2015/2016 Mgr. Markéta Drobečková 22.04.2016
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval/a sám/sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
strana 2
OBSAH
1.
Úvod – Seznámení s tématem práce já a atletika
2.1
Co je to atletika?
2.2
Historie atletiky
2.3
Moje cesta k atletice
2.4
Já a atletika dnes
2.5
Soustředění na Máchově jezeře
2.6
Strava
2.7
Sportovní vybavení
2.8
Moje vzory
3.
Závěr
4.
Zdroje
strana 3
1 Úvod Chtěla bych Vás v úvodu seznámit s mým tématem, které jsem si vybrala. Téma jsem si pojmenovala „Já a atletika“ . Tohle téma jsem si vybrala z několika důvodů, ale ten hlavní je, že atletika mi pomáhá i v v každodenních situacích, a proto je pro mě důležitá a nedám na ni dopustit. Celkově pohyb je pro mě důležitý a díky atletice jsem poznala několik lidí, kteří mi pomáhají v mém životě. Další důvod je ten, že jsem si vždycky přála být atletkou a konečně se mi to splnilo. Splnilo se mi také to, že dělám něco pořádně. Já nemám cíle takové, že bych se chtěla umístit na prvním místě, ale záleží mi na výsledcích v jednotlivých disciplínách. Pokaždé se dá něco zlepšit, nikdy nic nebude dokonalé a já to vím, proto se snažím být lepší. Díky atletice se sama poznávám a odhaluji věci, které jsem o sobě ještě nevěděla.
Introduction The theme of my finaly work is „Me and athletics“. This theme I chose on a number of counts. But the main reason is that athletics helps me in the real life. It is important for me and I will commit to it. The movement is important for me but thanks to athletics I met many people who help me. Another reason is that I've always wanted to be an athlete and I finally fulfilled it. I achieved to doing something right. I don´t want to bet he first but I want to be better in each individual disciplines. I can always get better and I know it so I want to be better. Thanks the athletics I get know myself and find new things about my person.
strana 4
2.1 Co je to atletika? Atletika zahrnuje pohybové vlastnosti člověka: běhy, chůzi, skoky, vrhy a hody. Jde o sportovní disciplíny. Závodník v lehkoatletické disciplíně nemá za cíl porazit konkrétního soupeře. Ze všech účastníků závodu vítězí ten, který docílí nejlepší naměřený výsledek. Řekla bych, že atletika obnáší spoustu bolesti, jak svalů tak kloubů. Trpělivost je důležitá, protože zlepšení nepřijde po jednom týdnu. Důležitá je také strava, bez energie nebudete moct vydat stoprocentní výkon. Atletika nás učí soustředěnosti a disciplíně. Chodit brzy spát, abyste měli energii, stravu určenou ať pro trénování tak pro závod. Velikou roli hrají psychická a fyzická vyrovnanost, bez toho nemůžete, trénovat natož závodit. Atletika
však
přináší
radost,
ať
z výsledků, kamarádů nebo pocitu, že děláte něco pořádně. Myslím si, že v České republice je dost mladých atletů, kteří mají talent, ale i ti, kteří ho nemají, ale chtějí dělat tento sport pro radost. Možná těm, kteří nemají talent, to půjde hůř, ale to neznamená, že nemůžou být dobří jako ti s talentem. I v České republice je možné se jet podívat na evropské soutěže (např. HME).
2.2 Historie atletiky Atletika je všeobecně považována za základní sportovní odvětví. Je jeden z nejstarších sportů, který provází lidstvo od nepaměti. Od okamžiku kdy se homo sapiens postavil na nohy a musel běhat, skákat, házet – jen proto, aby přežil. Cvičení převzatá ze starořecké atletiky do novověku se rozdělila na dvě sportovní odvětví: lehkou atletiku a těžkou atletiku. Má počátky v antickém Řecku, kde byla atletika hlavní náplní olympijských her. V Anglii v 17. století se konaly závody profesionálů v běhu na dlouhé vzdálenosti. Roku 1896 byl stanoven Atletický program I. OH, který obsahoval 12 disciplín pouze pro muže. V roce 1912, v době konání V. OH, byla ustavena Mezinárodní amatérská atletická federace. Od této doby se považují světové atletické rekordy za právoplatné a atletická pravidla za oficiální. Až po první světové válce roku 1921 byl založen Mezinárodní ženský sportovní svaz. Olympijských soutěží v atletice se ženy poprvé zúčastnily v roce 1928.
strana 5
2.3 Moje cesta k atletice Dodnes si pamatuji, jak se to u mě odehrálo. Od mala mě ke sportu a pohybu vedl taťka. Takže od první třídy jsem hrála fotbal a to mě vedlo k pohybu až do čtvrté třídy. Po čtvrté třídě jsem na nic určitého nechodila, ráda jsem jezdila na bruslích, občas zašla na trénink s fotbalem a jezdila jsem na kole. Hledala jsem něco, co by mě bavilo. Pak jsem se dozvěděla o Rožďalovickém desetiboji, tak jsem tam šla. Moje první trénovaná disciplína byl trojskok. Chodila jsem, ale popravdě nepravidelně. V sedmé třídě jsme měli klub, kam nechodilo moc lidí. Po mém úrazu na hrazdě to bylo všechno těžké, byl to osudový den, jeho datum je 19.prosince 2013, omezil mě v pohybu a do současné doby mám bolesti. Uvědomila jsem si, že pohyb je pro mě zásadní činnost, moje každodenní potřeba a radost. Musela jsem se smířit, že to nikdy nebude už takové jako to dřív bylo. Měla jsem hrozně omluvenek na tělocvik, až jsem se bála, že nebudu klasifikovaná. Někdy i přes svoje bolesti jsem trénovala a věděla, že tohle je to, co já chci dělat a věděla, že mi to za to stojí. V osmé třídě jsem dělala maximum. Zúčastnila jsem se několika soutěží, ale takovou tou největší soutěží byl OVOV (Odznak všestrannosti olympijských vítězů) a to mě dotáhlo až sem. Součástí mé cesty je spolupráce s panem Romanem
učitelem Kotlářem
ml., který se mnou trénoval,
radil
a
pomáhal mi. O letních prázdninách jsem se rozhodla, že do toho jdu.
strana 6
2.4 Já a atletika dnes V současné době dělám ty disciplíny, které se řadí mezi sprinterské. Jsou to tedy: 100 m, 150 m, 200 m a štafeta 4 x 100 m. Trénink mám každý pátek a sobotu v Jičíně, jinak doma trénuji v úterý a ve čtvrtek. Protože mám tak dlouhou školu, tak nemůžu na tréninku v týdnu chodit vícekrát. V Rožďalovicích se pořádají závody, kterých se účastním, není na škodu tam jít. Do přípravy patři rozcvičení, zahřátí, protažení,
běžecká
abeceda,
švihová
cvičení
a
pár
rovinek.
A
pak
záleží na disciplíně jestli to je skok, hod nebo běh. Časem se pořádně techniku
doučím hodu
a
skoku.
2.5 Soustředění na Máchově jezeře Ve dnech 28. října – 1. listopadu jsme se zúčastnily (samé dívky plus trenér) soustředění na Máchově jezeře. Ubytovány jsme byly v hotelu Termit. Bylo to hezké, i když nám pan trenér dával těžké tréninky. Těch pět dní jsme sdílely s lyžařským týmem a některé tréninky jsme měly společné. S děvčaty jsme se navzájem poznávaly a podporovaly, ale samozřejmě nás podporoval i náš trenér pan Jenček. Zaujalo mě to, jaký k nám má vztah
pan
trenér. Má nás opravdu rád a všechny držíme jako
tým.
Tréninky byly zajímavé
a strana 7
nikdy jsme se nenudily. Běhaly jsme delší tratě (např.: 8 km, 6 km a 5 km) a 30 minutovky. Tréninky dále obsahovaly silové okruhy, bruslení (min. 19 km) , ježdění na koloběžkách (min. 20 km) a atletické cvičení v písku. Tréninky jsme měly ráno a odpoledne a trvaly 2 až 3 hodiny. Myslím si, že jsme se s děvčaty více sblížily a staly se z nás velmi dobré kamarádky. Moc jsem těch 5 dní užila a těším se na další soustředění.
2.6 Strava Dále do přípravy patří strava. Před tréninkem jím něco lehkého, abych neměla těžký žaludek a neudělalo se mi špatně. Do školy si dělám svačiny, které mi chutnají a jsou zdravější. Na trénink k pití mám vždy vodu a nějaké pití, které obsahuje cukry, abych měla energii. Moje nejoblíbenější jídlo po tréninku ať z posilovny nebo z běhání je bulgur s tuňákem a zeleninou nebo také nebo sladšího a to je ovesná kaše s borůvkami a ořechy. Bulgur nechám 10-15 minut vařit, pak odliju vodu a přidám na to, na co mám zrovna chuť a nakonec nandám na talíř. Většinou je to nějaká zelenina jako například: kukuřice, hrášek, paprika a mrkev. Můj jídelníček jsem také pozměnila tím, že jsem přestala jíst drůbeží, červené maso, hovězí a vepřové, nazývá se to tzv. pescetariánství, což je částečně bezmasá strava.
2.7 Sportovní vybavení Oblečení a boty jsou taky důležité. Myslím si, že sprint by se neměl běhat v plandavých věcech, aby mi nepřekážely a abych tomu nevěnovala zbytečně pozornost. Boty by mi měly sedět na nohy, aby mi nebyly nějak velké nebo malé. Podrážky, aby nebyly moc tvrdé. V poslední době se mi začaly líbit boty od Adidasu pure boots x. O téhle řadě bot jsem se dozvěděla od pana Kafky a z internetu. Boty strana 8
jsou velmi lehké a každému kroku dodávají rychlost. Díky zpevnění v oblasti klenby vám obuv skvěle a pohodlně obejme nohu. Gumová podrážka s body odrazu přináší hladké rotační pohyby. Mezera ve svrchním krytí v oblasti klenbě podporuje přirozený pohyb nohy a vytváří aerodynamický vzhled. Lákají mě natolik, že si je asi koupím.
2.8 Moje vzory Mým prvním vzorem v dětství byl můj bratr Míra. Obdivovala jsem na něm, jak hraje fotbal a že je schopný dojíždět několik kilometrů, aby mohl dělat to, co ho baví. Dále je tu pan učitel Kotlář mladší, který mi pomohl i při těch situacích, kdy jsem měla chuť to všechno vzdát, protože mi to nešlo. Ať to byl lifting až po skok do dálky. Obdivuju ho za jeho trpělivost, kterou se mnou měl, za to, že si šel vždycky za tím, co si přál a snažil se v té oblasti být co nejlepším. Získal několik medailí za atletiku nebo ve vaření vybojoval titul českého MasterChefa. Usain Bolt patří také mezi mé vzory, protože dokázal překonat nepříznivé podmínky (jeho dětství a to odkud pochází), a stal se nejrychlejším mužem na světě. Posledním vzorem je pan Kafka. Obdivuju ho za to, že v jeho letech, dá se říct stáří, dokáže běhat rychleji a jezdit
na
někteří
jak
mladší
sportovci. vidím,
kole,
Když
ho
vždycky
mě
namotivuje, tak abych byla ještě lepší jak doposud.
strana 9
3 Závěr Se svou prací jsem velmi spokojená a jsem ráda, že jsem si zvolila také téma, které mě naplňuje. Myslím, že jsem se dozvěděla spoustu nových věcí například o historii atletiky a sportovního vybavení (např. o botách) . Mne samotnou překvapilo, jak pohyb je pro mě důležitý a jsem ráda, že to tak je. Když se cítím sama, tak vím, že pohyb tu pro mě bude vždycky zdrojem radosti a dá mi naději.
Conclusion I am very happy with my work and I´m glad that I´ve chosen this theme which is filling me. I think that I learnt about history of athletics and sport equipment (for example shoes). I am very surprised how the movement is important for me and I'm glad that this is so. When I feel alone I know that the movement will always there for me and gives me hope.
strana 10
4 Zdroje
http://www.adidas.cz/tr%C3%A9ninkov%C3%A1-obuv-pure-boost-x/AQ5221.html http://lucierysova.rajce.idnes.cz/Pivni_triatlon/#DSC_0457.jpg http://www.acdomazlice.cz/oddil/historie-klubu http://images.prod.meredith.com/product/e454d5898edea6a56172bda91c9ab693/7be40ff7da279dcd 1d6fb946ff8f486d7cc418bf19f5733b38e3b5fdfd76969c/l/adidas-pure-boost-x-tr-adidas-womenscross-training-shoes-black-sun-glow-white http://www.shape.com/shop/adidas-pure-boost-x-tr-adidas-womens-cross-training-shoes-black-sunglow-white-pe454d5898edea6a56172bda91c9ab693.html
strana 11
