Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
ŘEMESLO ZÁMEČNICKÉ
Jméno a příjmení:
Václav Hofman
Třída:
9. A
Školní rok:
2014/2015
Garant / konzultant:
Ilona Sedláčková
Datum odevzdání:
31. 5. 2015
1
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. Podpis
2
PODĚKOVÁNÍ Nejprve děkuji paní Iloně Sedláčkové za spolupráci a trpělivost se mnou. A za druhé mojí mamince a dědovy, který mě naučil svářet, bez něho bych nepsal tuto absolventskou práci.
3
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 Introduction ................................................................................................................................ 5 Kdo je to zámečník? ................................................................................................................... 6 Historie řemesla.......................................................................................................................... 8 Nástroje a pomůcky zámečníků ............................................................................................... 10 Zámečníci v okolí Rožďalovic ................................................................................................. 13 Zámečníci v okolí Rožďalovic ................................................................................................. 13 Jak se stát zámečníkem? ........................................................................................................... 14 Vlastní zámečnické pokusy ...................................................................................................... 16 Závěr......................................................................................................................................... 21 Conclusion ................................................................................................................................ 21 Použité zdroje .......................................................................................................................... 22 Literatura ............................................................................................................................. 22 Internetové stránky ............................................................................................................ 22
4
Úvod Ve svém volném čase rád kutím. Dříve, když jsem chtěl něco udělat, tak jsem mohl pracovat jen se dřevem. Protože v té době jsem uměl zacházet jen s ruční pilkou a kladívkem. Po čase mě táta naučil používat další nástroje jako elektrickou vrtačku, hoblík a jiné. Ale potom jsem u mých složitějších výrobků potřeboval používat i železo, které bylo nutno svařit. Zkoušel jsem železo spojovat i jinými způsoby, ale většinou to bez sváření nešlo. Nejdříve jsem chodil k dědovi, který má svářečku a umí dobře svářet. Ale po nějaké době mě omrzelo stále ho prosit, jestli by mi něco nesvařil. Proto jsem začal uvažovat o tom, že bych se rád od dědy naučil svářet. Musel jsem dědu dlouho přemlouvat, ale nakonec to vyšlo. Po nějaké době tréninku jsem už konstruoval moje nové výrobky. Práce se železem se mi tak zalíbila, že uvažuji o tom, že by se mohla stát mým budoucím zaměstnáním.
Introduction In his spare time he likes Kuti. Earlier, when I wanted to do something, so I could only work with wood. Because at that time I only knew how to use a handsaw and a hammer. After some time my dad learned to use other tools such as electric drill, planer and others. But then I was at my complex products as needed to use iron that had to be welded. I tried connecting the iron in other ways, but mostly it was not without welding. First I went to my grandfather, who is a welder can weld well. But after a while I got tired of constantly beg him if he would nesvařil me something. That's why I started thinking that I would like from my grandfather learned to weld. I had to cajole Grandpa long, but finally it worked. After some time training, I have constructed my new products. Working with iron I liked so I was thinking that it could be my future job.
5
Kdo je to zámečník? Přestože se dnes ve výrobě využívají stále modernější a výkonnější stroje, jejich vnitřkem zůstávají stále ozubená kola a převodovky. Bez nich by stroj nebyl strojem. Takové stroje však musí někdo umět vyrobit, ale také opravit. Tuto opravu vykonává právě zámečník. Je to osoba, která má za úkol rozsáhlý okruh činností ve výrobě. Zejména v kusové výrobě vyžaduje obecnou technicko-řemeslnou šikovnost. Dnes se už používá označení tohoto oboru jako strojní mechanik. Strojní mechanik se zabývá ručním i strojním zpracováním kovů, jeho svářením, tepelným zpracováním materiálů a montáží konstrukcí. Také se věnuje programování (CAD a CAM), opravě a údržbě provozu strojů (CNC, soustruhů a fréz). Strojní mechanik se může dále specializovat na užší obory: nástrojář, strojní obrábění, zámečnické práce. Nástrojař
provádí
zpracování,
opravy,
montáž a zkoušky nástrojů, které slouží k utváření materiálu. Součástí práce je čtení a porozumění technickým podkladům, rýsování pomocí měřidel a rýsovačských měřidel, ruční opracování materiálů pilováním, broušením, vrtáním, ohýbáním, řezáním, vyztužováním a zaškrabáváním. Patří sem vytváření šablon, forem, třískové obrábění, elektrojiskrové obrábění, tvarování a hloubení. Klempíř zhotovuje a opravuje klempířské díly a výrobky, zejména ohýbáním, stříháním a dalším zpracováním plechu. Následně provádí montáž těchto výrobků. Tyto výrobky může i opravovat. Klempíř zhotovuje libovolné klempířské výrobky, jakými jsou střešní žlaby, háky, odpadní trouby, dílce plechových krytin, plechové parapety a střešní výlezy. Vedle toho montuje a opravuje oplechování zdí a nadezdívek, komínů, střešních oken, balkonů, střešních žlabů a plechových krytin. Plechové dílce spojuje pomocí klempířských spojů nebo pájením. Obráběč kovů provádí práce při obrábění kovu – soustružení, broušení, vrtání, frézování. Orientace, čtení a použití technických podkladů jsou samozřejmostí, stanovuje 6
vhodné pracovní postupy a metody, určuje parametry polotovaru a sestavuje nástroje a materiály potřebné pro pracovní proces. Seřizuje obráběcí stroje, kontroluje nástroje a nastavení pomocí příslušných obsluhovacích prvků, zkouší a kontroluje vyrobené předměty. Eviduje technická data o průběhu a výsledcích své práce. Součástí práce zámečníka je čtení a používání technické dokumentace a projektové dokumentace. Má za úkol stanovení pracovních postupů, pracovních prostředků a pomůcek, které jsou potřebné pro danou činnost. Vyrábí, montuje a opravuje
zámečnické
prvky
a
následně
je
kontroluje a ověřuje jejich spolehlivost. Nástroje a nářadí spolu s dalšími zařízeními musí seřizovat, udržovat a ošetřovat.
CNC soustruh
7
Historie řemesla Zpracování železa dříve bývala původně kovářská záležitost, která se v průběhu času proměnila na zámečníka. Železo je známo od prehistorické doby železné, ve které to všechno začalo. Železo se začalo zpracovávat 3. tis. př. n. l. a setkáváme se s ním u Chetitů. V období halštatském nastal relativní vzrůst používání železa a tudíž i kovářství. Bohužel v tomto období nebyla nalezena žádná kovárna. Z nástrojů byly nalezeny jen perlíky a malé kovadliny, ale i pérové kleště. V tomto období byla už objevena značná část nových technik např. sekání kovu za tepla, probíjení, pěchování a tepání. Na konci tohoto období bylo objeveno dokonce i nýtování a hlazení povrchu. K výrobě se používala měkká ocel, která se sice lépe zpracovávala, ale výrobky z ní nebyli moc pevné. Proto se časem vyvinula metoda tvrzení, kdy byl do rozpáleného dřevěného uhlí s přísadami vložen nástroj, tím došlo k nauhličení. V době laténské se kovářství oddělilo od hutnictví, toto oddělení vyvolalo větší zájem o výrobky, se kterým stoupaly i nároky na kvalitu. Vyráběli také mnohem více nových výrobků, jako jsou třeba klíče, jednoduché zámky a podobné věci.
Nejzručnější
kováři této doby byli Keltové. Po úpadku Keltů nastal
Svarog – bůh slovanských kovářů
v oblasti střední a východní Evropy i úpadek kovářství. V 7. století do této oblasti pronikli Slované, kteří prokazatelně přišli se základními kovářskými znalostmi a velmi rychle odpozorovali znalosti germánských kmenů. Po vzniku Velké Moravy prakticky navázali na keltské znalost. U slovanských kmenů byl kovář velmi cenění, protože byl považován za ochránce vesnice od zlých duchů. Kovářským bohem byl Svarog. Ve 14. století bylo objeveno lití železa, což není kovářská záležitost. Také se osamostatnilo zámečnictví. Postupem času vznikala mezi kováři a zámečníky spousta sporů. Na vesnicích a v menších městech se vyskytoval kovář a ve větších městech se kovář členil podle druhů výrobků. Kovář nejdříve železo nahřál a poté ho začínal okovávat, zatímco zámečník železo zpracovával za studena vrtáním, pilováním, 8
erb cechu kovářů
řezáním a svářením. Zámečník vyrábí předměty precizněji provedené než kovář a míval i stejné technické znalosti a v podstatě i jeho dílenské vybavení. Kovář však málokdy vlastnil a užíval celý soubor zámečnického dílenského zařízení, zejména později obráběcí stroje. První zámečnický cech v Čechách vznikl koncem 14. století. Roku 1399 se zámečníci nacházejí v obou Pražských městech již organizovaně. Do roku 1419 bylo v Praze napočítáno 49 zámečníků. Ve větších městech nacházíme zámečníky téměř všude. K větší diferenciaci mezi kováři a zámečníky došlo ve druhé polovině 17. století. Způsobil to vynález krytých francouzských zámků, které pak vyráběli zámečníci. Ti také vyráběli ozdobné svícny, kostelní mříže, balkónové mříže, brány, dveřní závěsy, zámky, kliky, klepadla, nábytková kování na skříně a truhly a další výrobky. Zámečnické práce se těšily velké oblibě i v 18. století. V 19. století pak nenacházely takový odbyt, výroba se orientovala převážně na stavební kování a umělecké zámečnictví rychle zanikalo. Po druhé světové válce nastal celkový útlum kovářství a to jak uměleckého tak venkovského Kovář v roce 1568
9
Nástroje a pomůcky zámečníků Postupem času byly větší a větší nároky na zpracování železa, proto musely být lepší, větší a rychlejší nástroje a poté i stroje: Kovadlina se používala, jako podesta pod kované železo tyto kovadliny měly různé váhy 10kg, 100kg a další.
Kladivo kovářské 1 500 g, vypadalo podobně, jako obyčejné kladivo akorát bylo o hodně větší a těší.
Kovářské kleště, vypadaly jako naše tahací kleště, ale konec nebyl ostrý. Používali se k držení železa, do kterého se potom tlouklo kladivem.
Dmychadlo byl to takový měch. Sloužil k rozdmýchání ohně tak, aby byl oheň větší.
A jedním z nástrojů byl také vlastně i oheň. Časem kovář skoro zanikl, a proto ho z větší míry nahradil zámečník. Zámečník, jak už jsem zmínil, výrobky nekoval, ale vrtal, řezal a piloval tak, že potřeboval i jiné nástroje a pomůcky.
Zámečnický svěrák se používá k držení materiálu, který potřebujete svařit nebo obrousit.
Pilník je proužek železa, na kterým jsou buď větší, nebo menší výstupky, záleží na tom jestli chce zámečník pilovat více do hloubky nebo jen jemně spilovat.
Pilka na železo je normální pilka akorát má jemnější zoubky. Dá se s ní uříznout jakýkoliv kov, ale nesmí, být moc tlustý potom to dá fušku uříznout. Také se jí někdy říká zlodějka.
10
Ruční vrtačka slouží na stejném principu otáčeného vrtáku. Ruční vrtačka se zapře do ramene, levou rukou se jí chytne a pravou rukou se točí za kliku.
Svářečka je pravá ruka zámečníka. Jsou různé typy svářeček velké, malé. Je to bedýnka, od které vedou tři kabeli, jeden do elektrické zásuvky, druhý na kostru věci která se svařuje a na třetím kabelu je trubka a elektroda. A tato elektroda se přiloží na dané železo a už sváříte.
Úhlová bruska s touto bruskou zaručeně uříznete cokoli různě druhy kovu, kámen a dokonce i prsty. Tato bruska pracuje na principu točivého kotouče.
Soustruh pracuje na principu dvou botců naproti sobě, které se otáčejí. Mezi tyto botce se vloží kus nějakého kovu a tento kov se otáčí, takže když přiložíte nějaký ostrý předmět tak se bude kov souměrně opracovávat. CNC soustruh je stejní jako obyčejní soustruh, ale už ho neovládá člověk. Tento soustruh se jen naprogramuje.
Fréza se používá na vyhloubení děr, které nemusí bít jen kulaté. Fréza je něco jako vrtačka, která vyvrtá díru a tu díru rozšíří do stran.
Autogen dokáže rozříznout víc jak 5mm železo. Autogenem se nemusí jen řezat, ale i svářet. Plamen autogenu může dosáhnout až teploty okolo 3200°C.
Svorka slouží k upínání věcí vedle sebe tak, aby se nekývali. Je velice důležitá pří sváření, protože kdyby to nebylo dobře upevnění, tak se to hne, musíte to odříznout obrousit a zase to svařit.
Nůžky na plech slouží ke stříhání různých plechů. Rozdělují se na slabší a silnější. Slabší vypadají, jako normální nůžky na 11
papír akorát jsou vyztužení a jsou z pevnějšího materiálu a ty silnější jsou většinou stolní. Na stole mají veliký nůž, od kterého vede tyč, a za tu tyč zatáhnete. Určitě to nejsou všechny nástroje, které zámečník používá, ale je to alespoň většina z nich.
12
Zámečníci v okolí Rožďalovic V dřívější době bývali v Rožďalovicích jeden až dva kováři, kteří se nezabývali zámečnickým řemeslem, ale hlavně kovali koně a prováděli údržbu zemědělské techniky, hlavně vozů, které v té době byly tzv., „ráfáky“. Činnost zámečnickou prováděli strojníci, kteří ovládali potřebné zámečnické práce a byli většinou specializovaní na nějakou další činnost. Opravovali jízdní kola, složitější zemědělské stroje a zařízení. Řada z nich pracovala ve firmách, kde se vyráběly zámečnické výrobky (BEP v Podolí vyráběl stáložárná kamna a ruční pumpy na vodu). Další strojníci pracovali na údržbě zařízení ve zdejším cukrovaru. Každý strojník byl specialistou na něco jiného, ale zámečnické řemeslo ovládali všichni. V dnešní době jsou zámečníci úzce specializovaní. Nejbližší zámečníci jsou v okrese Nymburk. Kdybyste si chtěly nějakého zámečníka objednat, tak byste mu nejdříve měli zavolat a domluvit se sním co potřebujete udělat nebo opravit. On přijede na místo autem, ve kterém má dobře vybavenou dílnu a buď si všechno změří a po té ve své dílně udělá, nebo to udělá rovnou
na místě. A tak
zámečnické řemeslo
13
pomalu,
ale jistě upadá.
Jak se stát zámečníkem? Po
úspěšném
dokončení
základní školy je možno se dát na obor strojní
mechanik
neboli
zámečník.
Tento obor jste našli na Středním odborném učilišti Nymburk, které se nachází ve středu Nymburka. V této škole se můžete hlásit i na jiné obory jako je automechanik, elektrikář, malíř, cukrář a další. Tato škola má svůj internát jako ovšem skoro všechny školy až na jednu a to střední odborné učiliště Čelákovice a tato škola je i škola soukromá. Proto se musí počítat s horším vybavením a také se školným. Další Střední odborné učiliště je ŠKODA AUTO. Toto učiliště je už na pohled jiné, než ostatní. Je větší, je zde lepší vybavení a další jiné výhody. Kdyby, jste se chtěly o těchto školách dozvědět něco více tak mají svoje webové stránky. V každých z těchto školách platí jiné přijímací řízení. Buď si seřadí průměry žáků a vezmou ty s nejlepším průměrem. A někde ani nenaplní kapacitu tříd. V těchto školách se budete učit tyto předměty: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Občanská nauka, Matematika, Fyzika, Základy ekologie a chemie, Tělesná výchova, Informační
a
komunikační
technologie, Ekonomika, Strojírenská technologie, Strojnictví, Technická dokumentace, Technologie, Odborný výcvik. Na těchto školách platí, že je týden teorie a týden praxe. Také byste se měli připravit na určitý výdej peněz. Nejprve na učebnice a sešity a poté na pracovní úbor. Když nastoupíte, tak si můžete vybrat, jestli chcete učební obor s maturitou nebo bez maturity. Bez maturity je tříletý učební obor a s maturitou je čtyřletý učební obor. Po té už studiu nic nebrání. Já sám se rozhoduji, 14
kam půjdu na mojí budoucí školu. Zatím vede střední odborné učiliště škoda auto, ale nevím, jestli mě na tuto školu přijmou, protože nemám až tak dobrý průměr. Nejspíš asi půjdu na střední odborné učiliště Nymburk, protože je tam dobrý spoj a i jiné věci.
15
Vlastní zámečnické pokusy Ve svém volném čase rád kutím. Jak už jsem zmínil na začátku. Udělal jsem už spoustu věcí, jako je třeba dřevění chopper na šlapání, upravené malé jízdní kolo na motorku, různé druhy dřevěných zbraní a další, ale tento výrobek měl být ten nejlepší. Začalo to, když jsem měl chvilku čas (zrovna jsem se díval na jízdní kolo), tak jsem přemýšlel, co bych zase vyrobil. A napadlo mě, že bych mohl udělat tříkolku. A protože mě tříkolky fascinovaly, tak jsem si řekl, že jí udělám. Nejprve jsem si myslel, že jí udělám jako skoro všechny moje výrobky na šlapání. Po chvilce přemýšlení jsem zvolil druhou možnost, což byla s motorem. Také jsem přemýšlel, co do té tříkolky dám za motor. Obešel jsem celý dvůr a i celou půdu a nenašel jsem spalovací motor od sekačky, což se mi velice hodilo, ale nevěděl jsem, jestli vůbec funguje. Motor jsem tedy měl, ale co železo na výrobu. Když jsem brouzdal po internetu, tak mě napadlo, že bych jí mohl udělat z jízdního kola. A to byl další problém. Sháněl jsem všude možně, dokonce jsem si podal i inzerát, ale všichni měli jen kolo bez přehazovačky a to jsem nechtěl, protože jsem myslel, že to bude něco jako řadicí páka u auta. Nakonec jsem si vzal dědovo staré kolo, které bylo na to jak dělané. Tak jsem se do toho pustil. Uříznul jsem přední vidlice a okolo udělal rám. Tento rám byl z železných L profilů, které jsem našel na půdě. Další problém nastal u řízení. Nejprve jsem udělal řízení jen z malých železných tyček, které byli na to moc slabé, proto jsem je vyměnil za silnější (roxor). Tím jsem měl rám hotový. Teď stačilo jen zamontovat motor a převodovku, kterou jsem sehnal také ze sekačky (z pojezdu). Když byl motor zamontovaný, tak jsem podle toho umístil převodovku a nasadil řemen. A přes šlapky se navedl zase řetěz na zadní kolo. Vše bylo celkem dobré až na přední kola, která se malinko pohybovala. Nastal první start. Po půlhodině 16
startování a upravování motor nechtěl a nechtěl chytnout. Takže to vypadalo na nový motor. Po startu už jsem nic neupravoval, ale rovnou uklidil. A teď čeká na nový motor nebo aspoň na opravu motoru. Doufám, že jednou pojede. Kdybych to měl teď dělat znova, tak bych se na to lépe připravil, udělal si lepší plány a sehnal lepší materiál. A hlavně vyzkoušel motor, jak funguje, ale myslím si, že se mi to jinak povedlo až na pár drobností a chyb. Třeba držení kola, které se mi na tom nejvíc nepovedlo.
17
Kolo v původním stavu
Dokončený rám 18
Držení kola
První řízení (slabé)
19
Druhé řízení (silné)
Motor od sekačky 20
Závěr Tato práce pro mě nebyla žádná hračka, i když mé budoucí vzdělání půjde tímto směrem. Mnohé věci jsem se dozvěděl a některé moje informace použil do této absolventské práce. Prvních pár odstavců mi psaní vůbec nešlo, ale postupem času jsem se do toho dostával, a i když mě nebaví sedět doma u počítače a něco psát tak nějaké věci z této absolventské práce mě opravdu bavila jak třeba kapitola vlastní zámečnické pokusy, které mě na této práci bavily nejvíce.
Conclusion This works for me there was no breeze, even though my future education will go in this direction. Many of the things I learned and some of my information used in this graduate work. The first few paragraphs of my writing at all was not, but over time I got into it, even though I do not enjoy sitting at home at the computer and write something so some things from this graduation thesis I really loved how must own locksmith chapter attempts to me about this job most enjoyed.
21
Použité zdroje Literatura Janotka, Miroslav; Linhart, Karel : Řemesla našich předků, Praha, nakl. Svoboda, 1987
Internetové stránky http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/2351H01 http://www.vitkovickastredni.cz/46/cs/node/1247 http://sspcb.cz/pro-zajemceo-studium/obory-vzdelani/strojni-mechanik-zamecnik-23-51-h01/ http://www.google.cz/url?url=http://178.20.139.180:1572/Z:/%25C4%258Cernobila%2520Lu bor/Damascen/Text%2520modul%2520M2_Cech.pdf&rct=j&frm=1&q=&esrc=s&sa=U&ei= TbDlVJ2jMMn6Ura6gfgD&ved=0CD4QFjAI&usg=AFQjCNGOBEGiH7dGcH2hUmQ4V8 LhNQfD5w
22
