Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
KVĚTNOVÉ DNY ROKU 1945 V ROŽĎALOVICÍCH
Jméno a příjmení:
Martin Košťák
Třída:
9. A
Školní rok:
2012/2013
Garant / konzultant:
Mgr. Marcela Sasková
Datum odevzdání:
31.5.2013
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
Poděkování Můj velký dík si zaslouží paní Naděžda Hrnčířová za revizi překladu. Také bych chtěl poděkovat paní učitelce Saskové za přínosné konzultace, panu Josefu Nešněrovi za půjčení materiálů a za pomoc se samotnou prací. A v neposlední řadě panu Jaroslavu Taxovi za poskytnutý rozhovor a Adéle Němcové za pomoc se stylizací.
Obsah KVĚTNOVÉ DNY ROKU 1945 V ROŽĎALOVICÍCH ......................................................... 1 1.
Úvod.................................................................................................................................... 3
2.
Vznik Protektorátu Čechy a Morava................................................................................... 4
3.
Život v protektorátu ............................................................................................................ 6
4.
Období protektorátu v Rožďalovicích ................................................................................ 7
5.
Rozhovor s pamětníkem ................................................................................................... 11
6.
Závěr ................................................................................................................................. 13
7.
Použité zdroje a literatura: ................................................................................................ 14
8.
Přílohy:.............................................................................................................................. 15
2
1. Úvod Vybral jsem si téma Květnové dny roku 1945 v Rožďalovicích a na úvod chci objasnit proč. Velmi mne zajímá vojenská historie a především druhá světová válka. Rád bych se v této práci věnoval období druhé světové války v Rožďalovicích a hlavně Květnovým dnům roku 1945 a s tím spojenému osvobození. Jako hlavní zdroje informací jsem si vybral knížku Jendy Rajmana Květen 1945 v Rožďalovicích – deník rožďalovického knihaře a bakalářskou práci Josefa Nešněry Dějiny obce Rožďalovice v letech 1938-1945. Součástí mé práce je i rozhovor s pamětníkem konce války v Rožďalovicích.
Introduction I have choose the theme The May Days Of The Year 1945 In Rožďalovice and in the introduction I want to say why. I am very interested in the military history and above all of the Second world war. I would like to devote in my school – work the period of the Second world war in Rožďalovice and especially in the May days of the year 1945 in connection with liberate. Like the main source of information I have choosen the book written by J. Rajman The May 1945 In Rožďalovice – Diary Of The Book – Binder From Rožďalovice and the bachelor work written by Josef Nešněra History Of Locality Rožďalovice In The Years 1938 1945. The component of my work is the interview with the witness of the end the war in Rožďalovice.
3
2. Vznik Protektorátu Čechy a Morava Dne 21. září 1938 souhlasila československá vláda s podmínkami dohodnutými na schůzce mocností v Berchtesgadenu. Po celé zemi to vyvolalo vlnu emocí. Demonstrovalo se nejen v Praze, ale i v mnoha dalších místech. Den nato padla Hodžova vláda a v Praze byla před Národní shromáždění svolána Výborem na obranu republiky další velká demonstrace. Všichni netrpělivě četli zprávy v novinách. Nejrychlejším komunikačním prostředkem byl rozhlas. V Rožďalovicích běžela rádia ve všech hospodách, i ta v domácnostech a kdo měl čas, poslouchal. „Vláda republiky Československé vyhlašuje podle §57 odst.1 a 3 zákona ze dne 13. května 1936, č.131 Sb.z. a n., o obraně státu, den 23. září 1938, jímž byla nařízena presidentem republiky podle §23 branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti. Jan Syrový v. r1.“ Jenže do toho zasáhly mocnosti a jejich zájmy a na schůzce v Mnichově nás
Podepsání Mnichovské dohody francouzští a angličtí „spojenci“ obětovali Hitlerovi dokumentem zvaným Mnichovská dohoda, který byl sepsán 30. září 1938. V něm se píše, že Sudety (v té době území ČSR) se mají odtrhnout a připojit k nacistickému Německu.
1
Vládní vyhláška č.183/1938 Sb.z. a n. ze dne 23. září 1938 o vstupu státu do branné pohotovosti.
4
Když po bleskové mobilizaci, obsazení pozic a dozbrojení vyslechli vojáci, odhodlaní tehdy bránit svou vlast, rozkaz ke složení zbraní a opuštění pozic, tak měli vztek zlost a někteří slzy v očích. A většina vojáků cítila jako křivdu, že se nesměli bránit. " Je pravda, že jiní nás zradili, ale my zrazujeme sami sebe2." Po rozkazu odstoupit Němcům pohraničí se vracely vojenské jednotky ČSR zpátky do vnitrozemí a tady se postupně rozpouštěly. O tom, jak to bylo tady, vyprávěl pan Jaroslav Taraba: „U nás na gymnáziu v Nymburce byla jedna taky dislokovaná, a tak proto to vím. Domů do Rožďalovic se vraceli postupně, většinou vlakem a to víte, žádná sláva tehdá nebyla3."
Z obsazených území přicházeli spolu s vracejícími se vojáky také uprchlíci.
Německem však byla dohoda porušena a 15. března roku 1939 obsadila německá vojska celou ČSR. O den později byl Adolfem Hitlerem vytvořen Protektorát Čechy a Morava a tím nastalo jedno z našich nejhorších období dějin.
(mapa zobrazující území Protektorátu) Dne 1. září 1939 Němci napadli Polsko a tím začala 2. světová válka.
2 3
Záznam z jednání Výboru na obranu republiky 30. 9. 1938 vystoupení Ladislava Rašína. NEŠNĚRA, Josef, Dějiny obce Rožďalovice v letech 1938-1945.
5
3. Život v protektorátu Během prvních dnů Protektorátu byly v zemi ustanoveny nové změny. Všechny státní orgány měly být podřízeny Německu. Parlament musel být rozpuštěn a všechnu moc měl tzv. říšský protektor. Byly také zrušeny politické strany a spolky hlavně komunistické společně se všemi vysokými školami. Muselo se začít jezdit vpravo (před protektorátem se v ČSR stejně jako v Anglii jezdilo vlevo). Úředním jazykem se stala němčina. Začala platit nová měna a
Měna za Protektorátu Reinhard Heydrich potraviny byly jen na lístky. Cílem Adolfa Hitlera bylo poněmčit (germanizace) český národ. Obyvatelstvo bylo rozděleno do tří skupin na obyčejné, těžce pracující a velmi těžce pracující. Toto rozdělení sloužilo ke stanovení přídělu. Z tohoto systému byli vyjmuti samozásobitelézemědělci, kterým se příděly krátily a Židé, kteří nedostávali nic.
Lidé v Protektorátu měli strach, co s nimi bude. Už v prvních dnech začalo zatýkání mnoha názorově nepohodlných lidí a perzekuce Židů. První říšský protektor byl Konstantin von Neurath, po něm ale 24. 9. 1941 nastoupil snad nejhorší říšský protektor Reinhard Heydrich. Na něho ale 27. května 1942 čsl. parašutisté, kteří seskočili nad českým územím, spáchali atentát. Ten na jeho následky později zemřel. Němci se pomstili tím, že vypálili obec Lidice. V roce 1945, kdy už bylo jasné, že Němci válku prohráli, vypukla v květnu na mnoha místech Protektorátu různě velká povstání proti Němcům a 9. května byla osvobozena Rudou armádou Praha. Také v Rožďalovicích bylo povstání a tím to se dostávám k tématu, o kterém bych rád pohovořil.
6
4. Období protektorátu v Rožďalovicích Brzy ráno 15. 3. 1939, okolo čtvrté hodiny byli spatřeni v Rožďalovicích první vojáci německé armády. Projížděli městem na motocyklech, v autech, v obrněných vozech i v tancích a postupovali dál do vnitrozemí, směrem na Prahu. V Rožďalovicích zůstalo 6 říšských vojáků ubytovaných na zámku u Milosrdných sester. Nejbližší velitelství německé posádky bylo umístěno na zámku Mcely a v Jičíně. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo celé území rozděleno nově na správní celky, tzv. oberlandraty. Byly to základní správní orgány pro německé občany a zároveň měly na starosti kontrolu okresních a obecních úřadů. Oberlandrát, resp. jeho úřad (Oberlandratsamt) sídlil spolu s Geheimestaatspolizei - gestapem v Jičíně (Jitschin) v bývalých kasárnách 22. Argonského pluku V Lipách, až do 15. 6. 1942, kdy po Heydrichově správní reformě byl spolu s dalšími zrušen. Část jeho pravomocí převzal vedoucí okresní hejtman. Nově tak bylo sídlo příslušného oberlandráta, nyní přejmenovaného na inspektora říšského protektora a jeho úřad v Hradci Králové (Königgratz). Soudní okres zůstal v Libáni (Libaň). Pro Rožďalovice (Roschdialowitz), Zámostí (Zamost) a Podolí (Podol) se tedy ze správního hlediska tolik nezměnilo. Tady v Rožďalovicích byla samospráva, kterou tvořilo stejně jako jinde obecní zastupitelstvo. Samospráva fungovala, avšak s omezeními. V době Protektorátu se lidé v Rožďalovicích snažili dodržovat veškerá nařízení a povinnosti. V průběhu března a dubna 1945 se začaly objevovat v Rožďalovicích letáky vyzývající ke vzniku revolučních národních výborů (RNV). RNV začal v Rožďalovicích vznikat 8. dubna a předsedou se stal Pavel Kafka st.. Oficiálně začal RNV pracovat až 5. května 1945. Dne 30. května se konaly volby členů do místního národního výboru, které se ale nezdařily, protože byl použit chybný postup. Měl se totiž správně volit z každé strany stejný počet kandidátů, a proto se musely volby opakovat. Začátek roku 1945 s sebou přinesl hmatatelné důkazy války. Nálet letadla na osobní vlak jedoucí do Jíkve byl slyšet až v Rožďalovicích. Lidé, kteří ve vlaku jeli, přišli pěšky domů a podrobně o tom informovali. Všichni v Rožďalovicích z toho byli vyděšeni, protože na vlečce cukrovaru zrovna stál vlak s naftou. Potají ale stále poslouchali vysílání zahraničního rozhlasu a naděje na osvobození pořád rostly. Rožďalovice i všechny okolní 7
vesnice však zatím dostaly novou posádku. Přijelo asi 70 vojáků, z toho 3 důstojníci, většinou odněkud ze střední Asie. Mezi lidmi se říkalo, že to jsou vlasovci z Turkestánu. Měli za úkol vybudovat v lesích skladiště nafty a munice. Od té doby byl průjezd a průchod z Rožďalovic směrem na Tuchom jen na zvláštní povolení.
4. Květnové dny roku 1945 Úterý 2. 5. 1945 Z Nymburka přišly do Rožďalovic zprávy o prvním odporu proti Němcům. Sobota 5. 5. 1945 Ráno vyrazil poručík Kupec a předseda RNV Kafka do Jičína zjistit informace a získat nějaké pokyny. V poledne rozhlas hlásil boje v Praze a vyzýval občany k boji. To však již visely na mnoha domech československé vlajky. Knihař Jenda Rajman spustil počešťování nápisů na obchodech odstraněním německého nápisu za svého knihkupectví. Velitelství bylo v hotelu Záložna. Nikdo z vojáků se ale do dění na ulici nevměšoval. Neděle 6. 5. 1945 Ráno byla vyhlášena mobilizace mužů do 40 let. Potom se sešlo vojenské velení ve snaze dosáhnout kapitulace německé posádky. Přes veškerou snahu vyjednávačů odmítl německý hejtman odevzdat zbraně do rukou RNV. Po nějaké době se nakonec podařilo vše dohodnout a německý hejtman podepsal kapitulaci. Mezi zástupci českého a německého vojenské velení byl sepsán tento protokol a všemi podepsán. Začalo přebírání zbraní. Byly jimi vyzbrojeny hlídky, které dostaly na starost ostrahu skladiště munice v Kálku. Už večer se však proslechly první zprávy o výpravě na osvobození německých rukojmí. Pondělí 7. 5. 1945 Brzy ráno přijelo několik nákladních a obrněných aut. Byly plné ozbrojených vojáků a bez jediného výstřelu dojely opatrně až k náměstí. Tato jednotka osvobodila německé vojáky, podle možností je vyzbrojila a odjela směrem ke škole. RNV dostalo ultimátum 8
k vrácení zbraní. V opačném případě měla být popravena rukojmí, zadržená v Kálku. Naštěstí už potom nedošlo ke kontrole ultimáta. V poledne přijel z Kopidlna obrněný vlak a s ním partyzáni4. Postupovali od nádraží až do Husovy ulice bez výstřelu. A právě na křižovatce u hotelu Záložna byl zastřelen František Ryba5 z Kopidlna, který přijel na průzkum, a němečtí vojáci u něho našli granát. Stal se první obětí bojů v Roždalovicích. Partyzáni potom spustili střelbu a Němci urychleně opustili hotel a utíkali se skrýt do školy. Mezitím došlo k opětovné kapitulaci německého hejtmana po dohodě s velitelem partyzánů Karlem Chvalovským. V době vyjednávání vedl patnácti letý Václav Taraba s puškou v ruce část partyzánů zkratkou přes klášterní zahradu a při přelézání zdi směrem ke škole byl zasažen a na místě mrtev. Při útoku z ulice dostal zásah z okna školy Chasan Kalikov, turkestánský voják, který dezertoval a bojoval na straně partyzánů. To byly další dva zbytečně zmařené lidské životy. Úterý 8. 5. 1945 Němci se tedy vzdali a Češi opět zaujali na chvíli jejich místa. Potom se ale po městě roznesla zpráva, že přijíždějí posily z Tuchomi. Němečtí zajatci byli rychle odvedeni na nádraží a odjeli vlakem s partyzány do Kopidlna. Partyzány v ulicích Rožďalovic nahradili brzy opět Němci. Odpoledne dorazili ze směru od Tuchomi a od Hasiny vojáci. Začali prohledávat domy a zatýkat muže od 16 do 18 let a brali je jako rukojmí. Ti byli odvedeni na Tuchom a Němci vydali ultimátum, že pokud nebudou vydáni zajatí důstojníci v Rožďalovicích, tak Němci muže popraví. Pan Martínek byl vyslán do Kopidlna vyjednat za těchto podmínek výměnu rukojmí. Středa 9. 5. 1945 Kolem čtvrté hodiny ranní dorazili zajatí Němci a výměna se podařila. První muži se před polednem v pořádku vrátili domů. Celý den byli lidé vyzýváni k tomu, aby darovali potraviny pro Prahu. Přinášeli je podle svých možností a potom bylo vše posláno do Prahy vlakem6.
4
Obrázek č. 1 v příloze.
5
Obrázek č. 2 v příloze. Obrázek č. 3 v příloze.
6
(zajatí Němci)
9
Čtvrtek 10. 5. 1945 Ten den se konal pohřeb Václava Taraby7 a ještě se lidé znova rozloučili Chasanem Kalikovem8. Sešly se snad celé Rožďalovice. Odpoledne bylo potom vyhlášeno, aby všichni vyvěsili prapory na přivítanou Rudé armádě. Z Libáně opět dorazili Turkestánci a lidé se s nimi radostně vítali. Pátek 11. 5. 1945 Už od rána byly na náměstí dívky a ženy v krojích připravené uvítat sovětské vojáky. První vojáci přijeli asi v 13:30 od nádraží. Byla to nákladní auta táhnoucí děla. Zůstala stát seřazená v Lindnerově ulici a lidé je nadšeně vítali, objímali, zpívali a tančili. Sobota 12. 5. 1945 Do Rožďalovic přijela velká kolona a předseda RNV pro ně sháněl ubytování, kde se dalo. Všichni mu nabízeli nocleh hlavně pro důstojníky. V Zámostí na pile byl zřízen vojenský lazaret. Neděle 13. 5. 1945 Městem projíždělo velké množství sovětských jednotek. V kostele se konala bohoslužba jako poděkování za dosažený mír a svobodu. Pondělí 14. 5. 1945 V kostele se konala mše za všechny padlé v boji za svobodu. Celý den přijíždělo sovětské vojsko. Vojáci obsadili všechny volné prostory, ale stejně se nevešli. Proto si postavili u cest v lesích provizorní přístřešky a tam spali. Na náměstí byl koncert ruské hudby a s radostí se tančilo9.
7 8 9
Obrázek č. 4 v příloze. Obrázek č. 5 v příloze.
(příjezd Sovětů do Rožďalovic)
Obrázky č. 6 v příloze.
10
9. 6. 1945 Od začátku června postupně odjíždějí z Rožďalovic i okolních lesů a vesnic sovětské jednotky. Z Měšťanské školy odjeli 9. června poslední ubytovaní rudoarmějci, a tak se začalo uklízet, aby se mohlo začít s vyučováním. 16. 6. 1945 Když se ten den vrátila domů do Rožďalovic většina již po válce mobilizovaných mužů, začalo se město vracet zpět do civilního života.
5. Rozhovor s pamětníkem Konec války prožívali všichni občané Rožďalovic, od malých dětí po ty nejstarší. Chtěl jsem se dozvědět něco zajímavého od přímého účastníka, který byl v té době ve věku, jako jsem teď já. Vybral jsem si pana Jaroslava Taxu, kterého jsem poprosil o malý rozhovor. Natočeno: 12. 4. 2013 Kde: Domov důchodců – Rožďalovice M. K.: „Dobrý den pane Taxo, dělám absolventskou práci na téma Květnové dny roku 1945 v Rožďalovicích a chtěl bych se Vás jako pamětníka na něco zeptat. Kolik Vám v té době bylo let?“ J. T.: „No, 16.“ M. K.: „ A na co si vzpomínáte z té doby?“ J. T.: „No tak vzpomínám si, když tady vypukl ten převrat. Když sem přijeli kopidlnští partyzáni s obrněným vozem a osvobozovali to tady od Němců. Padli tady tři naši občané, tři ne, jeden kopidlnský, jeden rožďalovák a jeden vlasovec. Ti vlasovci, to byli Rusové, které Němci zajali a oni se dali pak k Němcům. Tak tady jim dělali takové poskoky. Vozili z dráhy benzin koňma, a vozili to do Kálku. Tam byly sklady, ještě dnes to tam je znát.
11
A taky byl během doby hlášen nálet Angličanů na ten Kálek. No, ale ten se neuskutečnil a z jakýchkoli důvodů. Nevím, ale neuskutečnil se. Když Rusové přijeli, tak se slavilo. S místníma holkama Rusové tancovali. Občané jim nosili pití, chodili pro pivo. Takhle to tady probíhalo. Pak jich část odjela, těch Rusů, ale dlouho tady ještě zůstali potom. A přivezli s sebou spoustu koní, zřejmě, co zabrali Němcům. Ti byli puštění tam, jak má Drobeček sklady, tak na té louce byli puštění, ti koně. A my jako kluci jsme tam chodili, ti koně jsme si chytali a jezdili jsme na nich.
A ještě před tím, když ti kopidlňáci se vrátili s německými zajatci, tak sem znovu vtrhli Němci a tady posbírali rukojmí, celkem 86 a odvedli nás na Tuchom do Hanišovy stodoly. To byla malá stodola, tu zatloukli z obou stran prknama a na každým rohu postavili kulomet a tak nás hlídali. Mimo jiné ještě říkali, že dokud do rána do 8:00 hodin se nevrátí zajatci, ti němečtí, takže nás postřílejí. Tak jsme si zvolili parlamentáře, pana Martínka, to byl ředitel občanské záložny a ten se vydal vyjednávat o propuštění. Dobře to dopadlo.“ M. K.: „Děkuji pane Taxo, že jsem s Vámi mohl mluvit. Děkuji za rozhovor.“ J. T.: „Ano10.“ 10
Přesný přepis rozhovoru.
12
6. Závěr Bylo to pro mě těžší, než jsem čekal, musel jsem se často ptát, dost toho přečíst a pochopit. Hodně jsem předělával a hledal fakta na internetu. Také jsem přemýšlel, komu si řeknu o rozhovor. Práce mě ale bavila, protože jsem se při jejím vypracovávání dozvěděl spoustu zajímavých věcí.
Conclusion It was more difficult for met han I have expected. I had to have many questions, a lot of read and comprehend. I had to much remake and looked information on the internet for. I was thinking about which person I will ask for interview. But the work I have enjoyed, because during it I have learned a lot of interesting things.
13
7. Použité zdroje a literatura: RAJMAN, Jenda: Květen 1945 v Rožďalovicích – deník rožďalovického knihaře, Rožďalovice 2006 ISBN 80 - 903730 - 0 - 3 POUR, Jiří: Pilot František Mlejnecký, Rožďalovice, 2009 NEŠNĚRA, Josef: Dějiny obce Rožďalovice v letech 1938 – 1945, bakalářská práce, UHK, Hradec Králové 2011 Internetové stránky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi
14
8. Přílohy: Obrázek č. 1 – Příjezd partyzánů z Kopidlna
Obrázek č. 2 – Pomník Františka Ryby
15
Obrázek č. 3 – Pomoc Praze
Obrázek č. 4 – Pomník Václava Taraby
16
Obrázek č. 5 – Pomník Chasana Kalikova
Obrázky č. 6 – Příjezd Rudé armády do Rožďalovic
17
18
