Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Záchranná stanice pro zraněné živočichy v Pátku Jméno a příjmení:
Pavel Burian
Třída:
9. A
Školní rok:
2014/2015
Garant / konzultant:
Jaroslava Sedláčková
Datum odevzdání:
24. dubna 2015
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů v ní uvedených.
Obsah Úvod ……………………………………………………………………………………………. 4 Historie stanice …………………………………………………………………………….. 5 Přírůstky živočichů v stanici ………………………………………………………….. 5 Záchranné stanice v České republice ……………………………………………. 6 Co stanice živočichům nabízí ………………………………………………………… 6 K čemu stanice slouží ……………………………………………………………………. 7 Jak poznat který živočich potřebuje pomoc ………………………………….. 7 Co učinit než bude živočich převezen do záchranné stanice …………. 8 Nalezená mláďata ………………………………………………………………………… 8 Otrávený živočich …………………………………………………………………………. 9 Handicapovaní živočichové …………………………………………………………… 10 Vypouštění živočichů zpět do volné přírody ………………………………….. 10 Akce záchranné stanice …………………………………………………………………. 11 Pohled do budoucnosti stanice ……………………………………………………… 11 Závěr ……………………………………………………………………………………………… 12 Použité zdroje ………………………………………………………………………………… 13
3
Úvod Moje absolventská práce je o Záchranné stanici pro zraněné živočichy v Pátku, toto téma jsem si vybral, protože mám rád přírodu a jsem častým návštěvníkem stanice, v budoucnu bych chtěl pomáhat zvířatům a v Záchranné stanici pracovat.
Introduction The topic of my graduate thesis is called Rescue station for injured animals in Pátek, I chose this topic because I like nature and I´m often visitor in station, in the future I been help animals and work in Rescue station.
4
1. Historie stanice Záchranná stanice pro zraněné živočichy v Pátku kdysi působila jen v oblasti Poděbrad. Vznikla roku 1984. Postupem času začala stanice rozšiřovat svůj areál působnosti i na okolí a to konkrétně na Nymburk a Kolín, později i na Mladou Boleslav, Jičínsko a Praha východ. Za nedlouho začala vznikat odběrná místa živočichů v různých okresech, přičemž s touto souvislostí vznikla i stanice v Pátku. Tímto systémem se zranění nebo opuštění živočichové začaly spolehlivě a rychle dostávat do odborné péče, přes oznámení na kontaktní telefon stanice se pracovník záchranné stanice okamžitě vypraví za živočichem.
2. Přírůstky živočichů v stanici. V roce 2008 v Kojicích byl jako součást stanice vybudován specializovaný komplex umožňující léčbu, chov a odchov veverek obecných, těm se zde velmi dobře daří a mají pravidelné odchovy mláďat, která se vypouštějí zpět do volné přírody. V roce 2009 se v záchranné stanici zotavovalo a zachraňovalo 856 živočichů z toho 3 druhy plazů, 58 druhů ptáků a 17 druhů savců. Celkem stanici navštívilo 12 000 živočichů. Největší nárůst zraněných živočichů byl mezi roky 2008 a 2009 a to o 77 jedinců ale zmenšila se druhová rozmanitost o tři druhy.
5
3. Záchranné stanice v České republice Záchranná stanice pro zraněné, handicapované živočichy a mláďata jako taková se řadí pod organizaci Českého svazu ochránců přírody Polabí a patří k jedné ze zakládajících stanic sítě stanic v České republice. Tato stanice zaručuje péči o volně žijící živočichy v již zmiňováních městech České republiky. Vedoucím záchranné stanice pro zraněné živočichy v Pátku je pan Luboš Vaněk. V České republice je celkem 27 Záchranných stanic. Stanice se nachází v malé obci Pátek u Poděbrad. Stanice má přímo ve svém areálu k dispozici plně vybavenou ordinaci, sklad krmiv, karanténní místnost a kompletní vybavení pro transport, odchyt a léčbu živočichů, bez kterých by se jinak stanice neobešla.
4. Co stanice živočichům nabízí Při operačních zákrocích má stanice k dispozici dva veterinární pracovníky a to pana MVDr. Vladimíra Šoltyse a pana MVDr. Jana Bartoňka. Při vážnějších situacích se stanicí spolupracuje veterinární klinika v Českém Brodě a Jičíně. Ve stanici mají živočichové k dispozici jednu velkou rozletovou voliéru která slouží k úplné rekonvalescenci pacientů, 27 menších ubikací pro živočichy spolu s volnými prostory stanice. Jedno z již zmiňovaných odběrných míst se nachází v Choťankách kde jsou k dispozici vodní plochy pro vodní ptactvo, voliéra pro zpěvné ptactvo a jedna pro savce.
6
5. K čemu stanice slouží Hlavní úlohou stanice je záchrana a péče o všechny živočichy, kteří se do záchranné stanice dostanou. To je hlavním cílem stanice, ale také i její činnost v mateřských školách základních školách kde pořádá různé akce, besedy, exkurze po zařízeních a přednášky které napomáhají ochraně živočichů za pomoci dobrovolníků a široké veřejnosti, ta může sledovat živočichy, kteří se do záchranné stanice dostaly až po jejich vypuštění zpět do volné přírody kam patří. Spolu se záchrannou stanicí pro zraněné živočichy spolupracuje právě i naše škola, která sponzorovala chov veverek obecných v Pátku, několik mláďat veverek obecných jsme minulý rok na podzim společně s panem Lubošem Vaňkem vypouštěly do volné přírody. V stanici je možná tvz. Adopce, tím není na mysli si živočicha vybrat a odnést domů to nikoliv, ale můžete si z výběru živočichů některého vybrat a podpořit ho finančním darem.
6. Jak poznat který živočich potřebuje pomoc U dospělých jedinců musíme vidět má-li živočich poranění nebo je nemocný. Jestli má viditelná poranění například od psa, kočky popřípadě automobilu, elektrického vedení nebo může být podchlazený, promoklý, napaden parazity, v některých případech když je uvězněn v nějaké šachtě, výkopu, bazénu a nemůže najít cestu ven.
7
7. Co učinit než bude živočich převezen do záchranné stanice Pokud to není akutní případ, měli bychom se zkontaktovat s co nejbližší záchrannou stanicí a poradit se jestli živočich opravdu potřebuje naši pomoc. V některých případech je nutné zakročit ihned protože by se živočich mohl přemístit někam jinam a po sléze zahynout. Při odchytu musíme být opatrní, abychom nijak nezranily sebe a nepřihoršily pacientovi, při odchytu ptáků je dobré mít alespoň rukavice popřípadě část oděvu, protože dravci, sovy a krkavcovití mohou být někdy nebezpeční Při odchytu brodivého ptáka bychom měly být obzvláště opatrní, protože jejich zobák by nám mohl způsobit fatální následky. Po odchytu je důležité poraněného živočicha prohlédnout a patřičně ošetřit než bude v péči záchranné stanice, je důležité, aby měl klid a teplo.
8. Nalezená mláďata Než jakékoliv mládě volně žijícího živočicha sebereme je to nutné dopředu dobře zvážit. Mláďata sbíráme pouze v tom případe že mají viditelná zranění, zmateně pobíhají nebo mají viditelné změny v chování. Mláďata savců, je lidé většinou sbírají se slovy že ho našly opuštěně ležet v trávě, to je nejčastější případ při kterém se mládě do záchranné stanice dostane, protože matky většiny savců v České republice svá mláďata ukrývají tímto způsobem před predátory, Mláďata se pak snaží splynout s okolním prostředím tím pádem na sebe nijak neupozorňují a i když se k nim přiblížíme tak nehybně leží jako že tam nejsou, to až takový problém není, ten však nastane v okamžiku kdy se mláděte dotkneme tím na něj přeneseme náš pach a matka ho pak opustí, proto je důležité když už se něco takového stane tak se musíme o mládě postarat a zajistit aby se dostalo do nějaké záchranné stanice kde mu bude poskytnuta nutná péče. U ptačích mláďat to takový problém není, protože ptáci problém s naším pachem nijak neřeší, mládě většinou najdeme vypadlé z hnízda, v tomto případě se pokusíme jeho hnízdo najít a vrátit ho zpět, ale pokud jde o případ že ptačí mládě ulovila kočka nebo nějaký jiný živočich tak se musíme obrátit na záchranou stanici která se mládě pokusí zachránit a následně se o něj postarat. Některé druhy ptáků si budují hnízda na zemi např. výr velký, proto si takových mláďat nevšímáme a ponecháme je být, pomáháme vždy jen viditelně poraněným.
8
9. Otrávený živočich V dnešní době se více než často setkáváme s různými druhy otrav u živočichů. Mezi ty nejčastější patří ta že živočich pozře otrávený kus návnady, bohužel v takových to případech to většinou končí smrtí živočicha, ale jsou i výjimky, které potvrzují pravidlo že i v dnešní vyspělé je v medicíně možné téměř vše. Další častý druh otravy je u vysoké a srnčí zvěře, která v zimním období nemá dostatek potravy a tak každý den vyráží za potravou na pole kde pod sněhem nejčastěji nalezne omrzlé listy řepky olejky které jsou v zimním období plné dusíku což jim způsobuje značné zažívací potíže které mohou končit i smrtí oslabeného jedince, podobný druh otravy se zase opět vyskytuje i v jarních a letních měsících kdy tento druh zvěře se pase na polích která jsou postříkaná prostředky proti hmyzu a dalším ,, škůdcům“ kteří zemědělcům ničí úrodu, nejčastěji pesticidy a insekticidy, to jim způsobuje obdobné potíže, zvířata mají problémy s udržením rovnováhy ztrácí plachost, přibližují se blízko k lidským obydlím, jsou často žízniví a mají zažívací potíže, naštěstí se většina takových případů otrav dokáže zdárně uzdravit a vrátit se zpět do volné přírody.
Další typ otravy je kus otrávené potravy např. kus otráveného masa, otrávené vejce. Tento druh návnad se hlavně používal a bohužel i dnes používá pro likvidaci škodné zvěře jako jsou dravci, sovy a šelmy. Když nějaký z těchto živočichů tento druh otrávené návnady pozře tak se už většinou nedá nic dělat a živočicha najdeme spíše uhynulého než otráveného protože druhy těchto jedů na své následky nenechají dlouho čekat, to je ovšem další riziko že se tento způsob likvidace zase vymstí travitelům a to tím způsobem že některý z jejich domácích zvířat otráveného živočicha najde a dotkne se ho, tím se samozřejmě otráví také a zahyne, to je naštěstí i jeden z důvodů proč není tento druh hubení dravců a škodné zvěře tak častý. Různé jedy a jiné látky se také vyskytují i ve vodě kde je do sebe buď kůží nebo s potravou do sebe absorbují ryby které jsou často na jídelníčku jiných živočichů, ti je uloví a následně na následek otravy zemřou, to má za následek i nízké stavy některých vodních živočichů žijících ve nebo u vody v České republice.
9
10. Handicapovaní živočichové Živočichové, kteří se do stanice dostávají často utrží vážná poranění, která by je v budoucím životě mohla omezovat, proto jsou takové exempláře umisťovány do záchranných stanic, kde často dožijí spolu s dalšími ,, pacienty“ zbytek svého života. Mezi časté patří například dravci kteří si poranily svá křídla a už nejsou schopná plnohodnotně létat, dalšími jsou třeba živočichové kteří v důsledku nějaké nehody přišly o končetiny a živočichové kteří se na člověka zafixovali natolik že ztratily respekt a plachost, často to jsou mláďata, která se dostanou do záchranné stanice již v útlém věku. Více jak většinu takových to živočichů se podaří zachránit, jsou to ale často zbytečné důvody kvůli kterým se to stává, například ostnaté dráty které se vplétají do ohradníků aby zamezily přístup divokým zvířatům na pastviny, sekání luk v období kdy se rodí srnčata a další druhy mláďat volně žijících živočichů což má za následek i samotný velký úpadek této zvěře v naších lokalitách.
11. Vypouštění živočichů zpět do volné přírody Ze záchranné stanice zraněných živočichů v Pátku se každým rokem zpět do volné přírody vrátí spousta uzdravených pacientů. Mezi nejčastější patří různé druhy ptáků jako káně, motákové, kalousové, puštíci, poštolky a mnoho dalších, jedním z takových zvláštností byla i kajka mořská která se do stanice dostala po srážce s automobilem a například i volavka popelavá která se si do zobáku zabodla trojzubý rybářský háček, tu se jen díky pohotovým nálezcům podařilo zachránit a opět vypustit zpět do volné přírody. Do záchranné stanice se dostává i velké množství netopýrů a ježků, kteří jsou po jejich rekonvalescenci opět vypouštěni do volné přírody. Mezi první obyvatele se vždy hned na začátku roku řadí mláďata, první se do stanice dostávají již v Lednu, mezi mláďaty jsou například selata prasat divokých, mladá ptáčata, ježčata, liščata a další šelmy a mnoho dalších. Vypouštění probíhá vždy někde v přírodě kde by uzdraveným živočichům nemělo nic bránit v jejich úplnému zařazení zpět do ekosystému, vypouštění vždy probíhá rychle a v klidu, je přístupné i pro širokou veřejnost.
10
12. Akce záchranné stanice Záchranná stanice pro živočichy v Pátku každým rokem pořádá velké množství různých akcí pro veřejnost. Každým rokem se například koná velká kroužkovací akce na Žehuňském rybníku a rybníku Zrcadle, při této akci se zpět do volné přírody vrátil jeden výr velký, jedno mládě poštolky obecné a dva kalousi ušatí, při této akci se zde každým rokem sejde spousta ornitologů a hlavně široká veřejnost. Další z takových akcí byla i v Restauraci Obora u Poděbrad, při této příležitosti se zde umístila speciální budka, která bude sloužit jako domov pro dvaceti člennou kolonii netopýrů rezavých, také se zde usadila jedna kavka obecná a o kousek dál v lese se vypustilo několik dalších druhů netopýrů a to netopýr hvízdavý, jeden netopýr parkový a tři netopýry pestří. Spolu s nimi se zde také usídlili dva ježci západní. Záchranná stanice pro zraněné živočichy v Pátku spolupracuje s několika základními a mateřskými školami, které se zapojují při pomoci živočichům ve stanici, a to že si určitého živočicha adoptují jako naše základní škola Rožďalovice již adoptovala několik veverek obecných a do budoucna se chce zapojit opět a záchranná stanice zase na oplátku ve školách pořádá různé besedy, osvěty dnešní mládeži a mnoho dalších akcí které nám přibližují pohled k přírodě.
13. Pohled do budoucnosti stanice Nyní se již buduje nový areál v okolí Huslíku kde bude kompletní ordinace, velký areál pro zraněné živočichy a mnoho dalšího co bude přispívat k úspěšným výsledkům záchranné stanice!
11
Závěr: Jsem velmi rád, že jsem si vybral tohle téma. Nejvíce bych chtěl poděkovat paní učitelce Jaroslavě Sedláčkové, která se mnou měla velkou trpělivost a panu Luboši Vaňkovi za cenné informace.
Conclusion: I am very glad that I chose this topic. The biggest thanks is dedicated to Mrs. Jaroslava Sedláčková, who was very patient and Mr. Luboš Vaněk for valuable information.
12
Zdroje: http://www.zachranazivocichu.cz/?page_id=1541 http://www.zachranazivocichu.cz/?page_id=21 http://www.zachranazivocichu.cz/?page_id=25 Zdroje obrázků: Vlastní.
13