Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Lesní zvířata Jméno a příjmení:
Dominik Remar
Třída:
5. A
Školní rok:
2014/2015
Garant / konzultant:
Mgr. Martina Zacharníková
Datum odevzdání:
31. 5. 2015
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. Podpis
1
Obsah 1) Úvod ................................................................................................................................................. 3 2) Členění zvěře .................................................................................................................................. 3 3) Srnec obecný ................................................................................................................................... 4 4) Myslivecký slovníček ..................................................................................................................... 5 5) Závěr ............................................................................................................................................... 7 6) Obrázková příloha ........................................................................................................................... 7 7) Seznam použité literatury a dalších pramenů .................................................................................. 8 8) Seznam zdrojů obrazové přílohy...................................................................................................... 8
2
1) Úvod Ve své absolventské práci se budu věnovat tematice lesní zvěře. Toto téma jsem si vybral proto, že se o přírodu zajímám a také chodím na myslivecký kroužek. Nejprve začneme otázkou: Kdo je myslivec? Myslivec je člověk, který se stará o zvěř v honitbě. Pečuje o její chov a současně reguluje početní stavy tak, aby nedocházelo k přemnožení některých druhů zvěře a tím k nadměrným škodám na lesních porostech, nebo zemědělských plodinách. Lovem
odstraňuje
jedince,
kteří
nejsou
zárukou
kvalitního
chovu.
Až budu velký, rád bych se stal myslivcem. Tito lidé se starají o zvěř, tím že ji přikrmují, nebo dokrmují. Jejich hlavním cílem je, aby byla zachována přirozená rovnováha v přírodě a nedošlo k přemnožení volně žijící zvěře. V práci bych rád poukázal: členění zvěře, srnce obecného, myslivecký slovníček a obrázkovou přílohu
2) Členění zvěře Myslivecká zoologie volně žijící zvěř člení tímto způsobem:
a) Třída: Ptáci Hrabaví: tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, koroptev polní, bažant obecný, krocan divoký. o Krátkokřídlí: drop velký, lyska černá. o Vrubozobí: např. husa velká, husa polní, kachna divoká, čírka obecná, lžičák pestrý, zrzohlávka rudozobá, polák velký, polák malý a polák chocholačka. o Bahňáci: sluka lesní a bekasína otavní. o Měkkozobí: holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička divoká a zahradní. o Pěvci: vrána obecná, krkavec velký, havran polní, straka obecná či sojka obecná. o Dravci: orel skalní, orel mořský, krahujec obecný, jestřáb lesní, kaně lesní, sokol stěhovavý, poštolka obecná. Neprospívají nám o Sovy: sova pálená, puštík obecný, sýček obecný, výr velký a kalous ušatý.
3
b) Třída: Savci Býložravci: srnec obecný, muflon, jelen evropský, daněk skvrnitý, kamzík horský a los. o Hlodavci: zajíc polní, králík divoký, veverka obecná, ondatra pižmová a nutrie říční. o Šelmy: medvěd hnědý, vlk, liška obecná, psík mývalovitý, rys ostrovid, vydra říční, jezevec lesní, kuna lesní, kuna skalní a lasice hranostaj. o Hmyzožravci: ježek východní a ježek západní.
3) Srnec obecný Ze všech zmiňovaných zvířat jsem se rozhodl věnovat nejvíce pozornosti srnci obecnému, protože máme doma mnoho jeho trofejí.
Srnec obecný patří mezi naši nejrozšířenější spárkatou zvěř. V létě má rezavohnědé zbarvení, v zimě šedohnědé. Srnčata jsou červenohnědá s bílými skvrnami. Po shození paroží
4
v zimním období se srnec pozná podle prodloužené srsti, tzv. střapce kolem žíly pod břichem. Obřitek u srnce je menší a má okrouhlý tvar, u srny má srdčitý tvar s patrnou zástěrkou. Kelka je zakrnělá, ukrytá v srsti. Hmotnost vyvrženého srnce je 15-20 kg, srny 12-18 kg. Srnčí zvěř přebarvuje na jaře a na podzim. Ze smyslů má srnec velmi dobrý sluch a čich, zrak je slabší. Životním prostředím srnce jsou nížiny, pahorkatiny i horské lesy. Nejvíce mu vyhovují listnaté nebo smíšené lesy s bohatým bylinným podrostem a s možností pastvy na lukách a polích. V potravě jsou zastoupeny výhonky a listy dřevin a keřů, byliny, houby, lišejníky a plody dřevin. Předkládá se kamenná sůl, kterou má v oblibě. Hlavní období několikeré pastevní aktivity má za šera, tj. večer a ráno. Srnčí zvěř pohlavně dospívá v druhém kalendářním roce. Říje začíná v polovině července a trvá asi 4 týdny. V tu dobu srnec vyhledává říjnou srnu podle pachu ve stopní dráze, srna též vábí srnce pískáním. Březost srny trvá 38 - 40 týdnů. Srnčí zvěř jako jeden z mála živočichů má latentní (utajenou) březost. To znamená, že se plod začíná vyvíjet o několik měsíců později. Srna klade v květnu až červnu nejčastěji jedno, zřídka dvě či tři srnčata. Na podzim se srnčí zvěř sdružuje do tlup, jejichž základem jsou srny se srnčaty, k nimž se připojují srnci. V zimně se spárkatá zvěř přikrmuje senem, ječmenem a dužinou (řepa,
topinambura,
mrkev,
zelí
a
Parůžky z ulovených srnců se preparují a slouží potom jako trofej pro úspěšného lovce.
5
salát).
4) Myslivecký slovníček A adjunkt - učeň nebo praktikant u myslivce B bachyně - samice prasete divokého bakadla - oči zajíce balistika - nauka o dráze střely barva - krev zvěře běh - noha zvěře borlice - myslivecká trumpeta C Č čabraka - bělavé plochy srsti na plecích muflon čárování - stopa lišky černá zvěř - divoká prasata čiplena - mladá samice spárkaté, která ještě neměla mladé, s vyjímkou zvěře černé čiřikání - hlas koroptve
D dohledávka - hledání postřelené drobné zvěře za pomoci psa dosled - hledání postřelené spárkaté zvěře dvojka - lovecká zbraň se dvěmi hlavněmi vedle sebe, převážně broková E F fialka - pachová žláza na hřbetní straně kořene oháňky lišky G grandle - zub (špičák jelena) upravený zlatníky na exkluzivní myslivecký šperk H háčky - zahnuté konce růžků kamzíků, dolní část se nazývá kořen háky - zuby (špičáky) samice (bachyně) prasete divokého halali - slavnostní fanfára k uctění zvěře na výřadu honcování - období páření zajíců hubertka - kůstka v srdci spárkaté zvěře s vyjímkou černé hřeben - hřbet prasete CH chrutí - období páření divokých prasat I
6
J janek - žertovný název pro zajíce jednuška - lovecká zbraň s jednou hlavní, na jednu ránu jelenice - kůže z jelena
K kaliště - bahení lázeň prasat kaňkování - období páření u kun a lišek kazatelna - myslivecké zařízení pro pozorování a lov kelka - ocásek jelena kelce - horní špičáky jelena, zřídka i u srnčí zvěře klektání - cvakání zubů (zbraní) u divočáka klín - ocas bažanta klovec - zobák ptáků kňour - samec prasete divokého kořen - dolní část růžků kamzíků, vrchní zahnutá se nazývá háčky kozlice - lovecká zbraň se dvěmi hlavněmi nad sebou, může být broková, kulová, kulobrok krmelec - zařízení pro přikrmování zvěře L leč - část honitby, kde se provozuje společný lov liz - zařízení pro umístění soli pro zvěř lízák - jazyk zvěře lončák - mladý divočák v druhém roce života lýčí - pokožka, která chrání a vyživuje paroh v době růstu M markazín - mládě prasete divokého myslivecká latina - vyprávění mysliveckých příběhů s "neskutečným", přehnaným dějem
N nora - skrýš vyhrabaná v zemi, kde se zvěř ukrývá a odchovává mladé O obora - oplocená část lesa, která slouží k intenzivnímu lovu zvěře oboroh - krmné zařízení na seno obnova - čestvě napadlý sníh ochoz - (veksl) pěšina vyšlapaná zvěří omalovánky - otěr divočáka o strom po opuštění kaliště
P parohy - kostěné útvary na hlavách samců jelenovitých, které se každoročně obnovují píchák - zobák sluky lesní pírko - ocásek zajíce, králíka a divokého prasete 7
posed - myslivecké zařízení určené pro pozorování a lov poslední hryz (zob) - pocta vzácnější ulovené zvěři, kdy se zálomek vkládá do svíráku (klovce) prut - ocas psa přezka - pohlavní ústrojí u samic šelem, medvědice, liška, vlčice a ostatní
R ráže - kalibr střelné zbraně ráže - varlata srstnaté zvěře a psů revír - oblast vyčleněná pro mysliveckou činnost rohy - duté kožovité výrůstky na hlavách samců a samic některých druhů zvířat rochání - hlasový projev daňka v říji rudl - skupina několika kusů spárkaté zvěře růže - kruhovitý dolní okraj parohu s perlením ryj - rypák divokých prasat rýdovák - ocas dravých ptáků Ř říje - období páření spárkaté zvěře S sekáč - samec prasete ve třetím roce života sele - mládě prasete divokého sklopec - past na odchyt škodné slanisko - zařízení do kterého se umisťuje sůl pro zvěř slech - ucho zvěře spárkatá - označení pro lovné přežvýkavce a prasata a) parohatá, b) rohatá, c) černá zvěř srnče - mládě srnčí zvěře střapec - delší srst na břiše samců v okolí žíly u spárkaté světlo - oko zvěře svírák - tlama svírka - vnější samičí ústrojí u spárkaté zvěře
Š štětina - srst prasete divokého
T tlupa - skupina několika kusů spárkaté zvěře toulce - rohy muflona troják - lovecká zbraň s uspořádáním hlavní dvě vedle sebe a jedna pod U
8
V veksl - (ochoz) pěšina vyšlapaná zvěří větrník - nos u spárkaté zvěře vlna - srst zajíce a divokého králíka vysoká - vysokou nazýváme zvěř jelení výřad - vzdání pocty ulovené zvěři po společném honu vytloukání - odstraňování lýčí z vyzrálého parohu W winchester - výrobce zbraní a střeliva X Y Z zástěrka - delší srst v okolí svírky u spárkaté zásyp - krmelec pro pernatou zvěř zbraně - zuby (špičáky) divokých prasat, ve spodní čelisti se nazývají páráky, v horní klektáky závazák - typ mysliveckého nože zejk - zobák dravého ptáka
5) Závěr Na absolventské práci se mi pracovalo dobře, byl bych docela rád, kdyby se k tomuto tématu někdo někdy vrátil.
9
6) Obrazová příloha
7) Seznam použité literatury a dalších pramenů Literatura: Myslivost SZN r.v. 1966 Kolektiv autorů Myslivecká mluva – internet (staženo dne: 17. 1. 2015)
8) Seznam zdrojů obrazové přílohy Obrázky: Google - Srnec obecný
10
