Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Sudokopytníci na Rožďalovicku Jméno a příjmení:
Filip Kapal
Třída:
9. A
Školní rok:
2015/16
Garant/konzultant:
Jiří Rejsek
Datum odevzdání:
18. 4. 2016
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou závěrečnou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
2
OBSAH
Úvod
4
1. Přírodní podmínky vymezené oblasti
5
2. Sudokopytníci obecně
5
3. Sudokopytníci v ČR
6
4. Sudokopytníci na Rožďalovicku
8
5. Myslivost na Rožďalovicku a sudokopytníci
12
Závěr
13
Zdroje
13
3
Úvod Toto téma jsem si vybral, protože mám vztah k lesu a zvířatům, a protože někteří sudokopytníci jsou předmětem myslivosti. Už od mala mě děda brával do lesa a tam jsem se setkával s jelení a jinou zvěří. Nejvíce mě baví šoulat po lese a pozorovat různou zvěř. Když chodím s dědou na čekanou, jsou to pro mě zážitky na celý život. Až budu starší, chtěl bych si udělat lístek a zbrojní průkaz a věnovat se myslivosti jako děda.
Obr. 1. S naším úlovkem. Archiv autora
I chose this topic because I am into forests and animals living there. My grandad has taken me to the forests since my childhood. I met there deer and another animals. I like walking in the forests and meeting different animals. I have a lot of experiences when we walk there. I hope, when I am older, I will have a firearms certificate. Gamekeeping is my hobby for the whole life.
4
Přírodní podmínky vymezené oblasti Rožďalovicko se nachází na rozhraní Polabské nížiny a Rožďalovické pahorkatiny. Nadmořská výška se pohybuje kolem 270 m. n. m. Nejcennějšími partiemi jsou rozsáhlé lesy a četné rybníky, část území je součástí chráněné ptačí oblasti Rožďalovické rybníky. V oblasti se kromě mnoha ptačích druhů vyskytuje řada dalších živočichů a rostlin, často vzácných a ohrožených. Součástí fauny jsou i některé druhy z řádu sudokopytníků. Velká část území je rovněž tvořena kulturní krajinou, jsou zde pole a pastviny. Na pastvinách se posledních letech chová několik plemen skotu a na pastvinách v okolí Košíku ovce domácí.
Obr. 2. Mapa vymezené oblasti. Zdroj: mapy.cz
5
Sudokopytníci obecně Sudokopytníci jsou velmi úspěšným řádem savců. Největšího rozkvětu dosahovali asi ve třetihorách, takže Zemi obývají 50 milionů let. Charakteristickým znakem je funkční uplatnění dvou prstů - třetího a čtvrtého, mezi nimiž prochází osa končetin. Tyto prsty mají na konci rohovitá kopyta a nesou celou hmotnost těla. Častým znakem jsou rovněž rohy nebo parohy. Sudokopytníci jsou v současnosti nejúspěšnějším řádem velkých býložravců skupina zahrnuje 10 čeledí a asi 300 druhů (v ČR 3 čeledi, 10 druhů). Často se jedná o hospodářská zvířata, ale také jsou předmětem myslivosti.
Obr. 3. Jelen lesní. Zdroj: www.naturfoto.cz
Sudokopytníci v ČR Ve volné přírodě České republiky se vyskytují zástupci 3 čeledí řádu sudokopytníků: I. prasovití prase divoké (Sus scrofa)
Obr. 4. Prase divoké. Zdroj: www.naturfoto.cz
6
II. jelenovití jelen lesní (Cervus elaphus) daněk evropský (Dama dama) jelen sika (Cervus nippon) jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) srnec obecný (Capreolus capreolus) los evropský (Alces alces)
Obr. 5. Daněk evropský. Zdroj: www.naturfoto.cz
III. turovití kamzík horský (Rupicapra rupicapra) muflon (Ovis musimon) paovce hřivnatá (Ammotragus lervia)
Obr. 6. Kamzík horský. Zdroj: www.treking.cz
7
Sudokopytníci na Rožďalovicku V naší oblasti se vyskytují zástupci všech tří čeledí. Za zmínku stojí, že kromě volně žijících druhů, se zde chovají tur domácí a ovce domácí, a to na pastvinách farem Bučice, Pojedy, Seletice a Košík. Z hospodářských zvířat tohoto řádu se ještě chová koza domácí, ale ta podstatně méně.
Obr. 7. Tur domácí. Zdroj: www.naturfoto.cz
1. Prase divoké Jedná se o typického všežravce, který vyhledává porosty, houštiny. Prasata jsou už od pradávna považována za škodnou zvěř, dnes je to přemnožený druh.
Obr. 8. Prase divoké. Zdroj: www.naturfoto.cz
8
Prase je velký sudokopytník. Dospělí samci dorůstají délky až 180 cm a v kohoutku měří až 100 cm. Jejich hmotnost je různorodá. Prase má k poměru těla velkou hlavu a relativně krátké končetiny. Jejich zbarvení kolísá mezi tmavošedou přes hnědou a pak černou. Mezi další významné znaky patří jeho čtyři výrazné trojhranné špičáky. U vyspělých kusů probíhá chrutí od listopadu až do ledna. Bachyně je březí 3 měsíce 3 týdny a 3 dny.
2. Srnec obecný Další náš relativně častý druh. Srnec je nejmenší evropský zástupce řádu jelenovitých. Vyskytuje se skoro v celé Evropě. Srnečkům ve 4. měsíci věku začínají růst pučnice, jeho paroží dosáhne maximálně 3 výsady. Tělo srnců měří až 140 cm a v kohoutku asi 80 cm. Bílé skvrně na zadku se říká obřitek. Srnčí zvěř přebarvuje na jaře a na podzim. U srnců probíhá říje v červenci až po srpen. Srna má utajenou březost.
Obr. 7. Srnec obecný. Zdroj: www.naturfoto.cz
3. Daněk evropský Je jelenovitý druh s lopatovými parohy. Zbarvením je hodně podobný jelenu sikovi. Má poměrně válcovité tělo kolem 175 cm dlouhé, u daněl méně. V kohoutku měří 110 cm a váží okolo 95 kg. Jejich zbarvení je v létě červenohnědé s bílými skvrnami a v zimě přebarví na 9
šedohnědou nebo černý tón. Dančí říje začíná na konci října, až po říji jelení. Březost trvá necelých 33 týdnů. Samice přivádí na svět zpravidla dvě mláďata. U nás se více kusů vyskytuje mezi Rožďalovicemi a Komárovským rybníkem.
Obr. 7. Daněk evropský. Zdroj: www.naturfoto.cz
4. Jelen sika Tento jelen pochází z dálného východu asijského kontinentu a na přelomu 19. a 20. století byl v Čechách uměle vysazen. Ze své původní vlasti se poměrně dobře adaptoval na středoevropské životní podmínky.
Obr. 8. Jelen sika. Zdroj: www.photosimon.cz
10
Oproti jelenu lesnímu je sika výrazně menší a lehčí. Dospělý samec v kohoutku dosahuje maximální výšky 120 centimetrů, tělesná hmotnost se je rozdílná podle poddruhu. Paroží samců je mnohem menší a méně větvené než u jelena lesního, mívá maximálně 8 výsad. Vyskytuje se ponejvíce v jihozápadních Čechách, u nás nejčastěji v okolí Komárovského rybníka.
5. Los evropský Z vývojového hlediska stojí los mezi ostatními jelenovitými poměrně osamoceně. Studium chromozomové výbavy a molekulární analýzy prokázaly, že jeho nejbližším příbuzným mezi žijícími jelenovitými je překvapivě srnec obecný. Dospělý samec váží až 450 kg a jeho délka těla je až 3 metry, výška v kohoutku 235 cm. Losice je celkově menší a váží 375 kg. Losi mají šedohnědou barvu až černou srst, na krku jim vyrůstá hříva. Losi jsou dobře vybaveni pro pohyb v půdě. Jeji spárky mají velkou nášlapnou plochu. Paroží může dosáhnout rozpětí 160 cm a vážit 20 kg. Los byl v ČR vyhuben na konci středověku, ale zase se tu objevuje a je možné na něj narazit. I na Rožďalovicku byla opakovaně pozorována losice s mládětem. Los evropský je chráněným druhem, a proto není předmětem myslivosti
Obr. 9. Los evropský. Zdroj: www.naturfoto.cz
11
Myslivost na Rožďalovicku a sudokopytníci Jak jsem již uvedl, sudokopytníci jsou předmětem myslivosti. Tu definuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Provozují ji myslivecké spolky, kterých působí v naší oblasti několik. V oblasti Rožďalovic působí řada mysliveckých sdružení. U každého uvádím počty ulovené zvěře z řádu sudokopytníků v období 2014-2015:
Myslivecký spolek Podlužany Prasata - 38 ks Jelení zvěře - 2 ks Dančí zvěř – 4 ks Srnčí zvěř - 14 ks Myslivecký spolek Bučice Prasata – 55 ks Jelení zvěř – 16 ks Dančí zvěř – 2 ks Srnčí zvěř – 12 ks Myslivecký spolek Sovenice - Bošín Prasata – 46 ks Srnčí zvěř – 18 ks Myslivecký spolek Hájek Košík Prasata – 50 ks Srnčí zvěř – 22 ks Myslivecký spolek Dymokury Prasata – 25 ks Dančí zvěř – 7 ks Srnčí zvěř – 9 ks Myslivecký spolek Pod borovičkou Libáň Prasata – 96 ks Jelení zvěř – 2 ks Dančí zvěř – 5 ks 12
Czernínská honitba Dymokury Prasata – 177 ks Jelení zvěř – 9 ks Dančí zvěř – 125 ks Srnčí zvěř –24 ks
Myslivecký spolek Bažantnice Kopidlno Prasata – 56 ks Dančí zvěř – 9 ks Srnčí zvěř – 47 ks
Závěr Při této práci jsem se dozvěděl spoustu nových informací. Největším překvapením pro mě byl výskyt losa evropského v naší oblasti. To téma se mi velice líbilo, protože už od mala mám vztah k přírodě. Závěrem bych chtěl poděkovat panu učiteli Jiřímu Rejskovi za pomoc s absolventskou prací.
Conslusion I Iearned a lot of new things, for example, that elks (european)lived even in our region. I liked the topic because nature has been my hobby since my childhood. You can meet eventoeds nearly everywhere. I also want to thank to my teacher, Mr. Rejsek, for his help.
Zdroje http://www.naturephoto.cz/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Myslivost https://cs.wikipedia.org/wiki/Prase_divok%C3%A9 https://cs.wikipedia.org/wiki/Dan%C4%9Bk_evropsk%C3%BD https://cs.wikipedia.org/wiki/Srnec_obecn%C3%BD
13
