Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Mineralogické lokality Rožďalovicka Jméno a příjmení:
Marek Kašpar
Třída:
9. A
Školní rok:
2015/16
Garant/konzultant:
Jiří Rejsek
Datum odevzdání:
22. 4. 2016
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou závěrečnou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
Poděkování Moje poděkování patří všem sběratelům, kteří mi poskytli svoje údaje o lokalitách a fotografie minerálů z vlastních sbírek, dále Dr. L. Hromádkovi, který mě seznámil s procesem zpracování polodrahokamů a umožnil mi některé kameny vyleštit. Dále děkuji za spolupráci svým spolužákům Martinu Buryanovi a Davidu Kubínovi, kteří mi ukázali svoje sběry. Nakonec děkuji paní učitelce Naděždě Hrnčířové za anglické překlady a panu učiteli Jiřímu Rejskovi za terénní spolupráci a vedení mé práce.
2
Obsah
Úvod
4
Já a kameny
5
Vymezení oblasti
5
Přírodní poměry a geologie Rožďalovicka
6
Co je to minerál?
7
Druhy minerálů na Rožďalovicku
7
Lokality minerálů na Rožďalovicku
12
Sbírá nás víc
15
Zpracování minerálů
17
Závěr
19
3
Úvod Toto krásné téma jsem si vybral z toho důvodu, že se o minerály zajímám od doby, když jsem chodil do školky. Tehdy jsem sbíral jen kamínky, které se mi líbily nebo které jsem si koupil. Nedovedl jsem ale představit, že se na polích v Polabí nacházejí zajímavé odrůdy křemene a ještě mě více fascinující zkamenělé rašeliny a zkamenělá dřeva. Když jsem se přestěhoval do Rožďalovic, tak jsem na zahradě našel malý chalcedonek, ale myslel sem si, že je to náhoda. Díky mému třídnímu učiteli Jiřímu Rejskovi a spolužákovi Martinu Burianovi jsem se dozvěděl o výskytu minerálů a jejich lokalitách na Rožďalovicku. Za to jim velice děkuji.
Introduction When I was small, I collect nice stones. I did not know that i can find gemstones in Rozdalovice. One day i found small chalcedon but i thoung that is random. I thank my teacher Jiri Rejsek and my friend Martin Buryan because thanks to them I learned about locatinons on Rozdalovicko.
Obr. 1. Na mineralogické burze v Jičíně. Archiv autora.
4
Já a kameny Jak jsem již uvedl, o kameny se zajímám už odmala, ale teprve v posledních letech jsem je začal sám sbírat. Sbírám je hlavně v okolí Rožďalovic, občas se vydám i někam dál. Např. v loňském roce to bylo na haldy ve Vrančicích u Příbrami, předtím rýžování na Kutnohorsku apod. Taky rád navštěvuji mineralogické burzy, hlavně v Jičíně, kde mám možnost si nějaké kameny koupit nebo alespoň zjistit jejich lokality. V rámci absolventské práce jsem navštívil (někdy i neúspěšně) prakticky všechny lokality v našem nejbližším okolí a díky konzultantovi jsem se seznámil se sbírkami nymburských amatérských mineralogů. Rovněž jsem kontaktoval mineraloga RNDr. Luboše Hromádka, který zpracovává nálezy zejména z oblasti Českého ráje. V jeho dílně jsem si zkusil opracovat některé vlastní nálezy.
Vymezení oblasti Oblast, o které pojednává moje práce, se nachází západně od Rožďalovic, protože tuto oblast mám nejvíce prozkoumanou. Později jsem se dozvěděl i o dalších menších lokalitách, např. u Prodašic, ale ty jsem již nestačil navštívit. Směrem na sever a východ jsou plochy porostlé lesy, tak se nedají ani moc prozkoumat.
Obr. 2. Vymezení sledované oblasti. Zdroj: mapy.cz.
5
Přírodní poměry a geologie Rožďalovicka Oblast leží na rozhraní středního Polabí a Rožďalovické pahorkatiny. Jižním směrem na Nymburk se jedná o rovinu, která je intenzivně zemědělsky využívána, severním směrem začíná pahorkatina. Geologie území není, alespoň z mého pohledu zajímavá. Rožďalovicko je tvořeno především usazenými horninami a nivními náplavami. Minerály, o kterých pojednává moje práce, se nacházejí v tzv. terasách, které vytvořily řeky. V minulosti naše řeky tekly jinými koryty a místy hromadily náplavy písku a štěrku. Proto dnes na některých polích můžeme vidět „štěrkoviště“, v nichž lze najít vedle obecného křemene i několik zajímavých minerálů.
Obr. 3. Geologické poměry oblasti. Zdroj: www.geology.cz. 6
Co je to minerál? Minerál (neboli nerost) je prvek nebo chemická látka, která vznikla v důsledku geologických procesů. Může být krystalický, amorfní (tj. beztvarý), nebo dokonce kapalný. Minerály řadíme do 10 mineralogických tříd: 1. prvky
6. sírany
2. sulfidy
7. fosfáty
3. halogenidy
8. křemičitany
4. oxidy
9. organické minerály
5. uhličitany
10. meteority a tektity
Věda, která se zabývá minerály, se nazývá mineralogie, drahými kameny pak její obor – gemologie.
Druhy minerálů na Rožďalovicku Předmětem mojí práce jsou oxidy křemíku, tedy křemen a jeho odrůdy. Některé z nich jsou považovány za polodrahokamy a i to je jeden z důvodů, proč mě tak přitahují.
Obecný křemen Nejhojnější minerál na planetě, chemicky oxid křemičitý SiO2. Je součástí mnoha hornin. U nás se nachází ve formě valounků, bývá většinou zbarven do žluta vlivem obsahu železa, nebo je šedý, příp. čistě bílý. Má tvrdost 7.
Obr. 4. Obecný křemen z Podlužan. Ze sbírky autora.
7
Křišťál Je to v podstatě čistý křemen bez jakýchkoliv nečistot, je průhledný jako sklo. Tvoří krystaly, ale u nás je vzácný, našel jsem pouze dva.
Obr. 5. Křišťál z Podlužan. Ze sbírky autora.
Ametyst Fialově zbarvený křemen, především díky nečistotám železa. Oblíbený šperkařský kámen. U nás jsem ho zatím nenašel, je mi znám jen jeden nález.
Obr. 6. Ametyst v achátu – nález Adama Šťastného z pole „u Filjačů“. Ze sbírky nálezce.
8
Chalcedon Je to amorfní (tedy nekrystalizující) oxid křemičitý. Vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků v dutinách hornin. Je lehce rozpustný v zásadách. Tento minerál vytváří celou škálu barevných forem charakteristických pro danou lokalitu. U nás ho můžeme nejčastěji najít ve žlutě medové barvě, někdy jde do mléčné bílé.
Obr. 7. Chalcedon z lokality Podlužanský kopec. Ze sbírky autora.
Jaspis Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami křemene a opálu, zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, příměsi železa, manganu a jiných prvků.
Obr. 8. Jaspisy od Bučice. Ze sbírky autora. 9
Achát Je to v podstatě chalcedon, s tím, že obsahuje navíc proužky. Acháty na našich polích mají většinou proužky velice málo výrazné.
Obr. 9. Achátek z Podlužanského kopce. Ze sbírky autora.
Železitý křemen Speciální druh křemene, obarven velice vysokou koncentrací železa, mohl by být zaměněn s jaspisem.
Obr. 10. Železitý křemen z Podlužanského kopce. Ze sbírky autora.
10
Zkamenělé dřevo (araukarit) a rašelina Vznikly tak, že organický materiál byl nahrazen křemenem. To se dělo při nepřístupu vzduchu, například v bahně, a tento proces trvá tisíce a tisíce let. Konečné zbarvení kamene určují pronikající nečistoty: uhlík - černá
měď - zelená/modrá
kobalt - zelená/modrá
chrom - zelená/modrá
oxidy železa - červená, hnědá a žlutá
mangan - růžová/oranžová
oxidy manganu - načernalá/žlutá
Obr. 11. Zkamenělá rašelina z Podlužanského kopce. Ze sbírky autora.
Obr. 11. Zkamenělé dřevo z Podlužanského kopce. Ze sbírky autora. 11
Lokality minerálů na Rožďalovicku
2
3
4
1
5 Obr. 12. Lokality minerálů na Rožďalovicku – I. část. Zpracoval autor.
Lokalita č. 1 „Podlužanský kopec“ - pole po obou stranách silnice Rožďalovice – Podlužany. Lokalitu mám moc rád, je blízko mě, takže si tam mohu kdykoliv zajet na kole. Vždy něco najdu, což mě těší. Na této lokalitě jsem našel svoje nejhezčí zkamenělé dřevo a rašelinu. Achátky jsou zde také pěkné. Lokalita č. 2 „u hřbitova“ - pole vpravo od silnice Rožďalovice – Hasina. Místo jsme navštívili opakovaně v loňském roce se seminářem, od té doby je stále zarostlé. Zajímavé nálezy. Lokalita č. 3 „u Bučice“ - výběžek letos na jaře čerstvě zorané pastviny mezi tokem Mrliny a cestou k Bučickému mlýnu. Lokalitu jsem stačil navštívit jen jednou, průměrné nálezy. Nutný další průzkum. Lokalita č. 4 „u Filjačů“ – spodní část pole, kterou hojně navštěvuje spolužák David Kubín, já jen výjimečně. Průměrné nálezy. Lokalita č. 5 „Nové Zámky“ – lokalitu jsem navštívil pouze jednou v loňském roce, letos osázená. Úžasné nálezy jiných sběratelů, já nic moc. Pozn.: v uvozovkách uvádím svoje pracovní označení lokalit
12
Obr. 13. Lokality minerálů na Rožďalovicku – II. část. Zpracoval autor.
Lokalita č. 6 „Košík“ - toto je lokalita, kde jsem poprvé sbíral, ukázal mi jí Martin Buryan a chodili jsme na ni vždy spolu. Nejdůležitější je pro mě cíp pole u silnice, kde jsem zaznamenal nejvyšší koncentraci achátů. Zde jsem taky našel svůj největší a nejkrásnější. Lokalita č. 7 „na křižovatce“ – zkoušeli jsme štěstí se seminářem, pouze ojedinělý nález většího chalcedonu. Lokalita č. 8 „Žitovlice“ – o lokalitě jsem se dozvěděl až před ukončením práce od jiných sběratelů. Velmi pěkné acháty, v budoucnu jistě prozkoumám.
Obr. 14. Nález ze Žitovlic. Sbírka Adama Šťastného.
13
Obr. 15. Lokalita „u Bučice“. Typické štěrkoviště v části pole. Archiv autora.
Sběr minerálů na těchto lokalitách může probíhat pouze v omezené době, kdy pole nejsou oseta a jsou čerstvě zorána a uvláčena (nejlépe po dešti). Kromě uvedených přirozených lokalit se dají minerály najít ještě na druhotných, nepůvodních lokalitách. To jsou různé zpevňované štěrkové cesty, kam se vozí materiál přímo z lomů (např. z Doubravice nebo z Frýdštejna). Bývají to většinou rovněž acháty, jaspisy nebo chalcedony, někdy v lepší kvalitě, protože nejsou poškozeny dlouhým říčním transportem a opakovanou orbou. Často jsou součástí mateční horniny, nejčastěji melafyru. Jako příklad lokality můžu uvést cestu z Bučického mlýna ke kravínu, dokud byl posyp čerstvý, bylo možné zde najít kousky achátů či jaspisů. Ojedinělé nálezy odrůd křemene se objevují rovněž v kačírku a dalším štěrku používaném pro stavební účely. Zde jsou původními lokalitami pískovny z jižní části okresu Nymburk (Pamětník, Poděbrady aj.)
14
Sbírá nás víc Všechny uvedené lokality jsou předmětem zájmu sběratelů minerálů již delší dobu. Již od konce 80. let zde sbírají amatérští mineralogové, které jsem rovněž oslovil a zde uvádím jejich údaje: jméno
neopracované
opracované
minerály
minerály
Adam Šťastný, Nymburk
50
20
Ing. Jiří Mór, Všechlapy
45
20
František Procházka, Nymburk
30
10
Dr. Zdeněk Souček, Poděbrady
10
1*
Jiří Rejsek, Rožďalovice
40
15
Martin Buryan, Košík
40
0
David Kubín, Rožďalovice
30
0
* jedná se o achát nalezený na lokalitě u Prodašic, těsně za hranicí vymezené oblasti
Já mám asi 50 neopracovaných kamenů a pět vyleštěných. Ojedinělé nálezy mají i moji spolužáci z přírodovědného semináře, se kterým občas lokality navštěvujeme.
Obr. 16. Přírodovědný seminář na Podlužanském kopci. Archiv školy.
15
Obr. 17. Achát z Nových Zámků. Ze sbírky Jiřího Rejska.
Obr. 18. Achát z Prodašic. Ze sbírky Zdeňka Součka.
Obr. 19. Zkamenělá rašelina z Podlužan. Ze sbírky Františka Procházky.
Obr. 20. Křišťály a záhnědy z lokality „u hřbitova“ v Rožďalovicích. Ze sbírky Adama Šťastného.
Obr. 21. Zkamenělé dřevo – arakaurit z Nových Zámků. Ze sbírky Jiřího Móra.
16
Zpracování minerálů Některé kameny nalezené v přírodě se mohou zpracovat, pokud je zrovna nechceme v jejich přírodní formě. Zpracováním vyniknou jejich barvy a lesk. Rozeznáváme tyto druhy zpracování: - rozříznutí a následné vyleštění - broušení do mugle - šperkařské brusy - tromlování. Minerály nalezené na našich polích se hodí na vyleštění, možné by bylo také tromlování. Před vlastním zpracováním je potřeba kameny řádně omýt a přebrat a pečlivě vybrat jen ty nejkrásnější, nebo pecky, které mohou skrývat „překvapení“. Broušení kamenů je totiž poměrně zdlouhavá a i finančně nákladná činnost a nemá cenu zpracovávat všechny nálezy. Cena vyleštění se pohybuje kolem 3 Kč/cm2 a opracování jednoho kamene, které jsem si mohl sám vyzkoušet a které jsem dále zaznamenal, trvalo necelou hodinu.
Postup opracování polodrahokamů Prvním krokem je rozříznutí kamene na speciální řezačce, která je opatřena chlazením vodou. Protože se jedná o minerály s tvrdostí 7, musí být použit diamantový kotouč. V průběhu řezání, broušení a leštění musí být dodržovány bezpečnostní předpisy.
Obr. 22. Řezání na speciální řezačce kamenů. broušení.
Obr. 23. Kámen po rozříznutí. Archiv autora.
Archiv autora.
Pokud se jedná o kvalitní kámen, rozhodneme se pro další zpracování. Tím je hrubé broušení na horizontálním kotouči, na který se nanáší karbid křemíku (SiC). Broušení trvá podle kvality řezu a velikosti kamene zhruba 15 minut. Po dokončení hrubého broušení je třeba kámen zbavit karbidu omytím ve vodě, aby nedošlo k poškrábání kamene. 17
Obr. 24. Hrubé broušení. Archiv autora.
Obr. 25. Mytí kamene. Archiv autora.
Dalším krokem je jemnější broušení, kdy se na kotouč znovu nanáší karbid, ovšem v mnohem jemnější podobě. Po dokončení tohoto kroku je potřeba kámen znovu umýt.
Obr. 26. Jemné broušení. Archiv autora.
Obr. 27. Kámen po jemném broušení. Archiv autora.
Posledním krokem je leštění, kdy se na kotouč nanese Cerox, což je obchodní značka brusiva, které obsahuje především oxidy ceru. Vyleštěný kámen se nakonec znovu důkladně očistí kartáčkem ve vodě.
Obr. 28. Nanášení Ceroxu stětcem na kotouč. Archiv autora.
Obr. 29. Kámen po vyleštění. Archiv autora.
18
Obr. 30. Ukázka nevyleštěného a vyleštěného kamene. Archiv autora.
Závěr Psaní práce mi přišlo velice těžké, ale jsem rád, že jsem ji zvládl. Jsem také rád, že jsem mohl seznámit i jiné lidi s poklady naší přírody. Kvůli práci jsem musel mnohokrát chodit na pole a to jsem si užil a našel jsem pěkné kameny. Doufám, že jsem alespoň někoho nadchl pro tohoto nádherného koníčka!
Conclusion Writing was very dificult, but I'm glad I made it. I'm glad I teach people about that too. I must go on fields a lot of, but I enjoy it! I hope you excited!
19
