Základ pro poskytování ošetřovatelské péče

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Šablona:

III/2

č. materiálu: 111

VY_32_INOVACE_111

Jméno autora:

Mgr. Eva Strnadová

Třída/ročník:

2. ročník SZdŠ

Datum vytvoření:

31. 7. 2012

Vzdělávací oblast:

Základ pro poskytování ošetřovatelské péče

Tematická oblast:

Vyšetřovací metody - zobrazovací metody

Předmět:

Klinická propedeutika

Výstižný popis způsobu využití nebo 1. charakterizovat jednotlivé zobrazovací metody metodické pokyny:

2. vysvětlit podstatu jednotlivých zobrazovacích metod 3. popsat principy přípravy nemocného k jednotlivým vyšetřením 4. popsat přípravu klienta a na vyšetření a péči po vyšetření

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘENÍ vyšetřovací metody: 1. radiodiagnostika - klasické diagnostické metody 2. výpočetní tomografie - CT 3. digitální subtrakční angiografie – DSA 4. nukleární magnetická rezonance – NMR 5. ultrazvukové vyšetřovací metody - UZ 6. radionuklidové vyšetřovací metody 7. termografie

1. RADIODIAGNOSTIKA popis: -

paprsky X

-

elektromagnetické vlnění, 10 000 krát kratší vlnová délka než viditelné světlo

-

proniká hmotou + výrazný průnik organismem

-

vystavění větším dávkám způsobuje nemoc z ozáření a další změny

-

riziko pro vyšetřovaného i vyšetřujícího

-

Wilhelm Conrad Röntgen, 1845 – 1923, něm. fyzik

ochrana před RTG zářením: -

pečlivá indikace RTG vyšetření

-

vyloučení nadbytečných vyšetření

-

opatrnost u mladistvých a žen ve fertilním věku

-

důsledné užívání ochranných pomůcek - osobní dozimetr (zařízení k měření dávek záření)

kontrastní látka: -

látka s vyšší nebo nižší schopností pohlcovat rtg záření

-

k odlišení orgánů a tkání

-

aplikace není v kompetenci zdravotní sestry

-

pozitivní kontrast (pohlcují více RTG záření, podobně jako kosti nebo kovy, takže cokoli, co je touto látkou „napuštěno“, je na snímku vidět stejně dobře, jako např. kost, tzn. bíle)

-



baryum, jód



aplikace enterálně, parenterálně

negativní kontrast (pohlcují méně RTG záření než okolí a proto jsou na snímku znázorněny černě) 

plyny (vzduch, kyslík)

radiodiagnostické metody: -

skiaskopie - obraz orgánu je pouze pozorován bez zachycení na film

-

skiagrafie


-

-

-



nativní snímek, tzv. nativ



snímkování rentgenem



odstranit všechny kovové předměty

radiofotografie 

obraz vzniklý na štítu je vyfotografován spec. kamerou



možnost trvalé dokumentace

sériografie 

umožňuje provést rychle za sebou řadu snímků



zachytíme různé fáze pohybu orgánů nebo fáze průchodu kontrastní látky, tzv. pasáž

klasická tomografie - viz CT

1.1 VYŠETŘENÍ DÝCHACÍHO SYSTÉMU 1.1.1 nativní snímek plic: -

S+P

-

standardní snímky (skiagram) hrudníku se provádějí v zadopřední, případně v bočních projekcích vestoje při maximálním nádechu

-

patologické procesy se projeví změnou denzity plicní tkáně (zastření, stíny, projasnění) či změnou konfigurace nitrohrudních orgánů

1.1.2 bronchografie: -

kontrastní vyšetření

-

zobrazuje bronchiální strom a patologické dutiny, které s ním komunikují

-

příprava - lačnost, sedativa, antitusika

-

po vyšetření - klid na lůžku, Fowlerova poloha, odkašlávat, nepít nejíst cca 2 hod.

1.2 VYŠETŘENÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU 1.2.1 koronarografie: -

kontrastní znázornění věnčitých tepen

-

kontrastní látka se vstřikuje do katétru, který je zaveden z a.femoralis aortou do odstupu věnčitých tepen

-

příprava - lačnost, premedikace

-

po vyšetření

-



24hod. klid na lůžku



6 hod. kompresivní náplasťový obvaz



kontrola místa vpichu



měřit objem stehna



sledovat krvácení, známky zánětu, tvorbu hematomu

koronarografie ukáže např.: lokalizaci zúžení nebo uzávěru, počet a umístění postižených tepen či významnost zúžení


1.2.2 jiná vyšetření -

ventrikulografie - zobrazení L srdeční komory

-

angiokardiografie - sleduje postup kontrastní látky P síní, komorou přes plicní řečiště do L síně a komory

-

periferní arteriografie - zobrazení tepen na DK

-

flebografie (též venografie) 

spec. způsob angiografie



zobrazení hlubokého žilního řečiště



příprava a sledování po vyšetření nejsou nutné



po vstříknutí kontrastní látky se zhotoví rtg snímek

1.3 VYŠETŘENÍ GIT 1.3.1 RTG žaludku a duodena: -

skiaskopicky a skiagraficky, ve stoje

-

příprava - lačnost, v den vyšetření bez léků, nepít, nekouřit

-

po vyšetření sledujeme vyprazdňování nemocného, dostatek tekutin

1.3.2 enteroklýza: -

rtg kontrastní vyšetření tenkého střeva

-

sleduje se posun kontrastu ve střevě

-

příprava - lačnost, vyprázdnit pacienta

-

sledování po vyšetření není nutné

1.3.3 nativní snímek břicha ve stoje: -

vyš. tzv. hladinek (vzduch ve střevním obsahu)

-

tvoří se při poruše střevní průchodnosti - ileus

1.3.4 irigografie: -

rtg vyš. tlustého střeva

-

příprava - dokonalé vyprázdnění tlustého střeva, v den vyšetření lačnost

-


1.3.5 cholecystografie: -

rtg kontrastní vyš. žlučníku, nahrazeno sonografií

1.3.6 cholangiografie: -

rtg kontrastní vyšetření žlučových cest

-

průkaz žlučových kaménků

-

příprava - očistné klyzma, laxativa, lačnost

-



1.3.7 transkutánní cholangiografie: -

vpravení kontrastní látky do žlučovodu přes kůži a přes jaterní parenchym

-

kontrastní látka Verografin

-

příprava - na lačno

-

po vyšetření - klid na lůžku, jíst za cca 6 hod., pít může hned

1.3.8 ERCP: -

viz kap. endoskopie

1.3.9 arteriografie břišních tepen: -

kontrastní rtg. vyš. tepen

-

při podezření na nádorové bujení v dutině břišní

1.4 VYŠETŘENÍ MOČOVÉHO TRAKTU 1.4.1 nativní nefrogram: -

snímek ledvin bez kontrastní látky

-

provádí se před IVU

1.4.2 vylučovací urografie - IVU (intravenózní vylučovací urografie): -

rtg. kontrastní vyš. ledvin a močových ces

-

ledviny se v různých intervalech snímkují

-

k posouzení stavby, velikosti, tvaru

-

příprava - očistné klyzma, laxativa, omezení tekutin

-


1.4.3 ascendentní urografie: -

kombinované vyšetření cystoskopické a rtg.

-

kontrastní látka se vstřikuje cévkou zavedenou pomocí cystoskopu do ledvinné pánvičky

-

příprava - jako u IVU, lačnost

-

po vyšetření - hodně pít, profylakticky ATB dle ordinace lékaře

1.4.4 arteriografie ledvin: -

kontrastní rtg. vyš. cévního zásobení ledvin

-

příprava - podobně jako IVU (lačnost), po vyšetření - jako u arteriografie

1.5 VYŠETŘENÍ SKELETU 1.5.1 nativní snímek: -

nejčastější

-

projekce předozadní, boční

-

někdy v různých postaveních


-

příprava - odstranit kovové předměty z povrchu těla, při vyš. pánve a bederní páteře vyprázdnit

-


1.5.2 artrografie: -

kontrastní rtg. vyš. kloubů

-

příprava - lačnost

-

po vyšetření - klid na lůžku, místní aplikace chladu

1.6 VYŠETŘENÍ NERVOVÉ SOUSTAVY 1.6.1 nativní snímek lebky a páteře: -

klasický skiagrafický snímek v různých rovinách a projekcích

1.6.2 angiografie mozku a míchy: -

kontrast. vyš. cévního systému mozku a vybraných úseků míchy

-


-

po vyšetření sledovat základní životní funkce, citlivost, výskyt epi záchvatů

1.6.3 perimyelografie: -

vyš. páteřního kanálu kontrastní látkou

-

aplikace kontrastu lumbální punkcí

-

při výhřezech ploténky, nádorech, úrazech páteře a míšního kanálu

-


-

po vyšetření - klid na lůžku cca 6 - 8hod., poloha v sedu nebo polosedě, dostatek tekutin

1.7 VYŠETŘENÍ V GYNEKOLOGII 1.7.1 hysterosalpingografie -

vyš. dutiny děložní a vejcovodů pozit. kontrastní látkou

-

5. – 10. den po menstruaci

-

vyprázdnit pacientku

-

premedikace

-

po vyšetření - klid na lůžku 4 – 6hod., kontrola celkového stavu

2. KOMPUTEROVÁ TOMOGRAFIE CT, popis: -

zobrazují se příčné řezy tělem, na nichž jsou jasně patrné anatomické struktury

-

trvalá dokumentace v pc

-

ke zvýraznění se může použít kontrastní látka

-

příprava většinou není nutná (event. dle požadavků CT pracoviště)

-

sledování po vyšetření většinou není nutné

-

CT kombinuje klasické RTG vyšetřením s počítačovým systémem, který zpracovává informace


-

tělo je pomyslně „rozřezáno“ na tenká kolečka

-

paprsky X rotují v CT a generují se do 3D podoby do pc

3. DIGITÁLNÍ SUBTRAKČNÍ ANGIOGRAFIE DSA, popis: -

k vyšetření cévního řečiště

-

spočívá v digitálním zpracování obrazu a z toho vyplývajícího výrazného zlepšení získaného výsledného obrazu včetně možnosti jeho dalšího počítačového zpracování (3D rekonstrukce, zobrazení podobné CT, navádění katétru ve 3 rozměrném prostoru apod.)

-

-

výhody před angiografií 

diagnosticky přesnější



méně zatěžuje klienta

výhody obecně: ambulantní vyšetření, minimální dávky rtg záření, minimum kontrastní látky, výsledek je ihned k dispozici

4. NUKLEÁRNÍ MAGNETICKÁ REZONANCE popis: -

metoda založená na působení silného magnetického pole a radiových vln

-

vyšetření nepoužívá rtg záření

-

zobrazení těla v různých rovinách

-

příprava není nutná

-

pozor – malý prostor a velký hluk

-


-

kontraindikace - kovové předměty v těle

5. ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘOVACÍ METODY (UZ, SONO) UZ, popis: -

zvukové kmity o vysoké frekvenci, kterou lidské ucho není schopné vnímat

-

mechanická energie, která se šíří prostředím ve formě vln

-

slouží k vyšetření, diagnostice i terapii

-

počet vln za 1s = frekvence

-

vyjadřuje se v hertzích (Hz)

-

UZG založeno na schopnosti ultrazvuku procházet tkáněmi a odrážet se na jejich rozhraních

-

odrazy, tzv. echa, lze registrovat a vyhodnocovat

-

výhody vyšetření - neinvazivní metoda, nenáročné, bezpečné, jednoduché

ECHO: -

na rozhraní dvou prostředí


-

část ultrazvukové energie se odráží zpět, část se láme a část se absorbuje při průchodu prostředím = odrazová metoda, zápis ozvěn – echografie

Doppler: -

Dopplerovské ECHO využívá změny kmitočtu UZ při odrazu od pohybujících se předmětů (tj. červených krvinek). Lze hodnotit charakter, rychlost, směr krevního toku

-

typické vyšetření – dopplerovská echokardiografie

5.1 UZ VE VNITŘNÍM LÉKAŘSTVÍ 5.1.1 vyš. srdce - dopplerovská echokardiografie -

umožňuje zobrazit proudění krve v srdci (směr, rychlost, proudění)

-

význam

-



vyš. chlopenních vad



klasifikace komplexních vrozených vad srdce



AIM a jeho komplikace



sledování funkce levé srd. komory



sledování funkce umělých srdečních chlopní a další

přístup 

transthorakálně – přes stěnu hrudní



esofageálně – přes stěnu jícnu, tzv. jícnové echo

5.1.2 vyš. cév (Dopplerovská sonografie), indikace -

hluboká žilní trombóza na DK

-

zúžení věších tepen (podkolení, karotidy)

-

uzavření větších tepen

-

tepenné výduti

-

vyš. karotid - UZ karotid nebo (duplexní sono) je UZ vyšetření hlavních krčních tepen, ukáže stupeň průchodnosti krčních cév a jejich schopnost dostatečně zásobovat mozek krví,

-

postupující omezování průsvitu cévy snižuje množství krve přitékající k mozku a hrozí vznikem mozkové ischemické příhody - mozkové mrtvice

5.1.3 vyš. břicha, indikace -

žlučové kameny

-

jaterní cirhóza

-

ložiskové změny jaterní tkáně

-

choroby pankreatu

-

choroby ledvin

-

průkaz ascitu

-

ultrazvukem vedené biopsie jater a ledvin


5.2 UZ GYNEKOLOGII A PORODNICTVÍ 5.2.1 UZ v gynekologii: -

nádory dělohy a vaječníků

-

cystické útvary

-

diagnostika myomů

-

určování polohy dělohy

-

chorobné procesy v prsech

-

další

5.2.2 UZ v porodnictví: -

měření velikosti hlavičky plodu

-

odhad stáří plodu

-

průkaz těhotenství, vícečetného těhotenství

-

zjišťování polohy plodu před porodem

-

zjišťování vrozených vad

-

určování pohlaví plodu

6. RADIONUKLIDOVÉ VYŠETŘOVACÍ METODY nukleární medicína: -

lékařský obor, který využívá uměle připravených radioizotopů k vyšetřování nemocných a ke stanovení některých látek v organismu

-

metody 

zobrazovací metody zobrazují orgány - scintigrafie, gamagrafie (GT, mozku, jater, ledvin, k. dřeně,…)



funkční a dynamické metody vyšetřují funkci orgánů



radioimunologické metody (RIA - radioimunologická analýza) určují obsah biologicky důležitých látek v plazmě (enzymy, hormony, vitaminy, léky,…)

-

společným znakem radionuklidových metod je použití radioaktivních izotopů některých prvků

-

prvkem se označí sledovaná látka a měřením radioaktivity nad povrchem těla získáme představu o jejím pohybu v organismu, o funkci orgánů, kterými prochází a o intenzitě látkové výměny v těchto orgánech

-

podávají se izotopy s krátkým poločasem rozpadu - rychle se z těla vylučují

-

na těchto pracovištích jsou přísná bezpečnostní opatření

radioizotopy: -

radioizotopová diagnostika: k tomuto vyš. se používají látky, které označujeme jako radionuklidy

-

radionuklid - radioizotop 

radioaktivní látka



současně vyhovuje požadavkům aplikovatelnosti na lidský organismus



aplikuje se krátkodobě, zátěž je minimální



v lékařství jde o uměle připravené radioizotopy


6.1 SPECT - FOTONOVÁ EMISNÍ TOMOGRAFIE MOZKU - neinvazivní metoda k trojrozměrnému zobrazení změn prokrvení kůry mozkových hemisfér, mozečku a bazálních ganglií -

využívána hlavně v neurologii a neurochirurgii

-

používají se nitrožilně aplikovaná radiofarmaka, prostupující hematoencefalickou bariérou a fixující se v buňkách šedé hmoty mozkové

6.2 PET - POZITRONOVÁ EMISNÍ TOMOGRAFIE - metoda, která spadá do oboru nukleární medicína -

principem metody je lokalizace místa vzniku fotonů γ, které v těle vznikají při anihilaci pozitronů uvolněných podanou radioaktivní látkou (radiofarmakem) a elektronů

-

detekce uvolněných fotonů je uspořádána tak, že je možná trojrozměrná rekonstrukce aktivity radiofarmaka v těle

-

PET tedy nezobrazuje ani tak anatomickou strukturu, jako spíše ochotu konkrétní tkáně vychytávat příslušné radiofarmakum

6.3 SCINTIGRAFIE - scintigrafie je vyšetření, při kterém je podáno malé množství radioaktivní látky většinou do žíly, někdy ústy -

tato látka vysílá z vyšetřovaného orgánu záření, které je pomocí scintilační kamery zachyceno jako obraz a tím získáme informaci o funkčním stavu vyšetřovaného orgánu

-

množství záření vycházející z těla je velmi malé - ozáření organismu je srovnatelné nebo nižší než u radiodiagnostických vyšetření

-

základní plošné obrazy jsou někdy doplněny metodou SPECT pro trojrozměrné prostorové zobrazení

-

scintigrafické snímky jsou prováděny v různém časovém odstupu od podání vyšetřovací látky - zčásti ihned při podání, u většiny vyšetření v odstupu několika minut až hodin (obvykle 3-4 hodin), u některých vyšetření ještě za 2-5 dní

7. TERMOGRAFIE popis: -

vyš. metoda, při které se využívá tepelná energie lidského těla

-

pomocí termokamery zaznamenáme změny teplot různých orgánů, prokrvení, přítomnost patologických projevů

-

příprava a sledování po vyšetření není nutné


cvičení otázka č. 1:

odpověď: .......................................................................................

otázka č. 2:

odpověď: .......................................................................................

otázka č. 3:

odpověď: .......................................................................................


otázka č. 4:

odpověď: ........................................................................................

otázka č. 5:

odpověď: .......................................................................................

otázka č. 6:

odpověď: .........................................................................................


Použité zdroje: -

NOVOTNÁ, J., UHROVÁ, J. a JIRÁSKOVÁ, J. Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy. Praha. Fortuna. 2006. ISBN 80-7168-940-8.

-

VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. Praha. Maxdorf. 1998. ISBN 80-85800-81-0.

-

http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Scintigrafie.html?detail=430

-

http://cs.wikipedia.org/wiki/Scintigrafie

Zpracovala: -

Mgr. Eva Strnadová

-

SZdŠ a OA Rumburk, Františka Nohy, 408 01 Rumburk


Základ pro poskytování ošetřovatelské péče

Recommend Documents