Zahraniční hráči v nejvyšších českých basketbalových soutěžích mužů a žen. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Zahraniční hráči v nejvyšších českých basketbalových soutěžích mužů a žen Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

PaedDr. Zdeněk Janík

Kristýna Minarovičová Animátor sportovních aktivit

Brno, 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 9. 12. 2014

podpis:………………………

Děkuji mému vedoucímu bakalářské práce PaedDr. Zdeňku Janíkovi za cenné připomínky a pomoc během vypracování mé bakalářské práce.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1 Stav dosavadních poznatků .................................................................................. 7 1.1 Sportovní migrace ......................................................................................... 7 1.1.1 Sportovní migrace v basketbalu a jeho počátky..................................... 9 1.2 Bosmanův případ ........................................................................................ 12 1.3 Případ Lehtonen .......................................................................................... 14 2 Nejvyšší české basketbalové soutěže ................................................................. 16 2.1 Národní basketbalová liga ........................................................................... 16 2.1.1 Historie NBL ........................................................................................ 16 2.1.2 Vývoj počtu zahraničních hráčů........................................................... 18 2.2 Ženská basketbalová liga ............................................................................ 21 2.2.1 Historie ŽBL ........................................................................................ 21 2.2.2 Vývoj počtu zahraničních hráčů........................................................... 23 2.3 Vývoj ustanovení o počtu zahraničních hráčů v nejvyšších soutěžích ....... 26 2.3.1 NBL ...................................................................................................... 26 2.3.2 ŽBL ...................................................................................................... 28 2.4 Srovnání mužů a žen ................................................................................... 29 2.5 Směrnice ČBF o zahraničních hráčích ........................................................ 31 3 Zahraniční hráči v nejvyšších českých basketbalových soutěžích v sezóně 2013/2014.............................................................................................................. 32 3.1 Herní výkon jednotlivce .............................................................................. 32 3.1.1 Ukazatele herního výkonu.................................................................... 32 3.2 Muži ............................................................................................................ 34 3.3 Ženy............................................................................................................. 39 4 Zahraniční hráči v Evropě a ve světě ................................................................. 43

4.1 Zahraniční hráči v Evropě ........................................................................... 43 4.2 Zahraniční hráči mimo Evropu ................................................................... 49 4.2.1 USA ...................................................................................................... 49 4.2.2 Argentina, Austrálie, Čína, Izrael ........................................................ 52 4.3 Čeští hráči v zahraničí ................................................................................. 53 5 Diskuze............................................................................................................... 56 6 Závěr .................................................................................................................. 58 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................... 59 Seznam obrázků .................................................................................................... 64 Seznam příloh........................................................................................................ 65 Přílohy ................................................................................................................... 66 Resumé .................................................................................................................. 69

ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma z oblasti basketbalu, protože se mu jako hráčka věnuji už delší dobu, respektive od svých osmi let. V prostředí basketbalu se pohybuji nejen jako hráčka, ale také jako rozhodčí a nově i jako trenérka malých dětí. V současnosti je velmi zajímavé téma působení zahraničních hráčů v různých sportovních odvětvích. Tato skutečnost se týká i basketbalových soutěží. Nelze si také nevšimnout, že počet zahraničních hráčů ve sportu obecně stále stoupá. Jako příklad lze uvést podíl cizinců ve fotbalové Synot lize, kde působí například Mahmutovič či Nivaldo. V této práci se zaměřím na zahraniční hráče působící v Národní basketbalové lize (NBL) a také v Ženské basketbalové lize (ŽBL). Hlavním cílem mé práce je určit míru podílu zahraničních hráčů na umístění a výkonnosti jednotlivých basketbalových týmů v nejvyšších soutěžích mužů a žen v uplynulé sezóně 2013/2014. Metodou hodnocení bude zpracování a následné vyhodnocení statistik ze stránek České basketbalové federace (ČBF), která tyto statistiky shromažďuje. Věnuji se literárním zdrojům autorů, kteří se zabývají působením zahraničních sportovců v České republice, ale i v jiných zemích a s tím související sportovní migrací. V rámci práce se rovněž zaměřím na vývoj počtu zahraničních hráčů v České republice od vzniku obou soutěží až do současnosti. Dále stručně zhodnotím situaci v Evropě a ostatních kontinentech. Basketbal v České republice patří k populárním sportům, nicméně mediální zájem o něj není takový jako např. v USA, kde jak univerzitní soutěže (NCAA), tak i profesionální soutěže (NBA) se těší daleko většímu zájmu jak médií, tak i diváků.

Nejen v basketbalových soutěžích v

USA,

ale i v evropských basketbalových soutěžích působí celá řada zahraničních hráčů včetně českých. Proto rovněž vypracuji přehled českých hráčů působících v zahraničí.

6

1 Stav dosavadních poznatků

1.1 Sportovní migrace Téma migrace ve sportu je velmi aktuální. Stále více sportovců v různých odvětvích odchází za sportovní kariérou do zahraničí. Nejčastěji můžeme tento fenomén zahlédnout v kolektivních sportech. K těm nejznámějším patří hokejová National Hockey League (NHL), která láká mnoho zahraničních hráčů a pro některé hokejisty je účast v NHL splněným snem či vrcholem kariéry. Nijak nezaostává National Basketball Association (NBA), která už dávno není soutěží jen pro americké hráče. Podle Crossana (2013) je sportovní migrace pohyb sportovců, trenérů a všech osob, které spojuje sportování. Sportovní migrace jako taková se uskutečňuje na národní úrovni, v rámci národů jednoho kontinentu a migrací mezi kontinenty či hemisférami (Sekot, 2008). V tomto pořadí se migrace také vyvíjela. Sage (2010) uvádí, že první forma sportovní migrace na národní úrovni se začala vyvíjet spolu s profesionalizací sportu, kdy se sportovní organizace staly soukromými podniky. Autor dále zmiňuje profesionalizaci sportu, která proběhla v industrializovaných zemích již v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století,

ale

profesionální

sport

se

stal

celosvětovým

průmyslem

až v posledních 30 letech 20. století. Příkladem profesionalizace sportu může být vznik Major League Baseball (MLB), tedy nejvyšší americké baseballové ligy. Nejdříve byl baseball pouze neformálním sportem, později ve 40. letech 19. století se utřídila pravidla. První profesionální baseballový tým byl založen ve městě Cincinnati v USA v roce 1869. Tento tým jezdil po celých Spojených státech a vyhrál všech 65 utkání. Poté následovala organizace první baseballové ligy (the National Association of Professional Baseball Players) a v roce 1876 byla tato asociace nahrazena Národní ligou National league (Sage, 2010). MLB je tak nejstarší profesionální

7

sportovní ligou ve Spojených státech amerických (Major League Baseball careers, n. d.) Pohyb sportovců v rámci jednoho kontinentu neboli intrakontinentální pohyb se zvýšil v posledních dekádách hlavně mezi státy patřící k Evropské unii (EU) a východní Evropou či v rámci západní Evropy hlavně ve sportech jako fotbal, hokej, basketbal či atletika. Po roce 1989 došlo k zpřístupnění zemí východní Evropy. Maďaři, Češi, Slováci, Rumuni, atd. se přesunuli na západ, a tak došlo k vytvoření tzv. talent pipeline (Maguire, Jarvie, Mansfield & Bradley, 2002). Interkontinentální migrace je pohyb mezi kontinenty. Do této kategorie spadá např. masivní přesun afrických fotbalových hráčů do evropských fotbalových klubů. Proces intrakontinentální a interkontinentální migrace byl také zaznamenán u basebalových hráčů z Kanady, Karibských ostrovů a Jižní Ameriky směřující do MLB (Sage, 2010). V ČR pak k této migraci dochází nejvíce v ledním hokeji, kdy čeští hráči směřují do NHL. Největší migrační přesuny obecně pak nastávají ve sportech jako fotbal, lední hokej, basketbal, kriket a lehká atletika (Sekot, 2008). Ve sportech jako kriket či rugby může mít migrace sezónní charakter, protože je možné absolvovat dvě sezóny za jeden rok každou v jiné hemisféře – severní a jižní (Maguire, Jarvie, Mansfield & Bradley, 2002). Přechodná forma migrace zahrnuje evropské, americké či africké atlety, kteří v průběhu sezóny neustále mění svá pracoviště při velkém množství závodů po celém světě. Ve stejné situaci jsou také piloti Formule 1 či američtí a evropští závodníci v alpském lyžování. Za sportovní nomády označujeme sportovce, kteří stále mění své místo vykonávání činnosti z důvodu turnajů. Mezi tyto nomády patří zejména tenisté či golfoví hráči, kteří se v místě turnajů většinou nezdrží déle než osm dní (Sekot, 2008). Proces sportovní migrace je spjat hlavně se sportovci, ale patří sem také trenéři, funkcionáři, manažeři a sportovní teoretici (Sekot, 2008). Dle Woodse (2011) trenéři mezinárodních sportovních týmů často nacházejí příležitost

8

k trénování v zahraničí. Autor dále uvádí, že trenéři pocházející z vyspělejších zemí jsou zaměstnáváni kluby z méně vyspělých zemí ve sportech jako fotbal, basketbal, plavání a atletika. V jednom z nejúspěšnějších basketbalových týmů v ČR plní pozici hlavního trenéra i asistenta dvojice litevské národnosti. Jedná se o tým ČEZ Basketball Nymburk. Českou ženskou volejbalovou reprezentaci zase vede italský trenér. Velmi často odcházejí čeští fotbaloví trenéři do zahraničí, příkladem může být bývalý fotbalový reprezentant Ivan Hašek, který trénoval v Kataru.

1.1.1 Sportovní migrace v basketbalu a jeho počátky Sportovní migrace v basketbalu je jevem velmi častým. Sage (2010) tvrdí, že za méně než 120 let své existence se basketbal stal globálním sportem a soupeří s fotbalem o celosvětově nejpopulárnější sport. Od vzniku basketbalu v roce 1891 ve městě Springfield v USA, kdy James Naismith položil základy této hry, se basketbal dále vyvíjel a rychle se z něj stala velmi populární hra. Basketbal se začal hrát na univerzitách v USA, později se rozšířil do Evropy a na ostatní kontinenty. Poprvé v historii se basketbal představil na olympijských hrách v roce 1904 v Saint – Louis v USA a poté ještě v Paříži v roce 1924. Pravidla hry musela být sjednocena pro potřeby mezinárodních utkání, a tak byla v roce 1934 založena FIBA (Legrand & Rat, 2002). FIBA je mezinárodní basketbalová federace, která byla založena 18. června 1932, kdy mezi osmi zakládajícími členy bylo i tehdejší Československo.

Zkratka

FIBA

pochází

z francouzštiny

z

„Fédération

Internationale de Basketball Amateur“. Od slova Amateur bylo v roce 1986 opuštěno, ale „A“ už ve zkratce zůstalo. FIBA stanovuje oficiální pravidla basketbalu, dále také upřesňuje podobu vybavení či jiných technických prostředků potřebných k utkání. FIBA určuje pravidla pro přestup hráčů na mezinárodní úrovni. Všechny mezinárodní a olympijské soutěže, které spadají pod FIBA, se musí těmto pravidlům podřídit (About FIBA, n. d.).

9

V dnešní době existuje na světě spousta profesionálních mužských basketbalových soutěží, ale velké množství hráčů považuje NBA za jednu z nejlepších na světě. NBA byla založena až v roce 1949 a patří tak k nejmladším profesionálním sportovním ligám. V 80. letech 20. století z důvodu expandující globální ekonomiky chtěla NBA přilákat hráče z jiných zemí (Sage, 2010). Účast profesionálů na OH byla zakázána, ale od roku 1992 bylo od tohoto upuštěno (Legrand & Rat, 2002). Toto pravidlo pak také dovolovalo start zahraničních hráčů v NBA a zároveň možnost reprezentovat svou rodnou zemi na OH. Od tohoto

momentu

začali

majitelé

klubů

NBA

angažovat

zahraniční

basketbalové hráče (Sage, 2010). V historii NBA to byli pouze tři čeští hráči, kteří se této soutěže zúčastnili. Jiří Zídek, dále Jiří Welsch a Jan Veselý. Momentálně Českou republiku v NBA nereprezentuje nikdo. Byl to Jiří Welsch, který svým příchodem do NBA v roce 2002 znovu otevřel český trh pro NBA. Novinky ze zámořského působení Welsche přicházely denně do ČR prostřednictvím novin či televize. V době odchodu Welsche do NBA bylo v české NBL 18 zahraničních hráčů, v roce 2010 to bylo už 45 hráčů. V tom stejném roce hrálo 93 českých hráčů v zahraničí (Crossan, 2013). Popularizovat basketbal ve své rodné zemi se podařilo také čínskému hráči Yao Mingovi. Tento hráč byl draftován týmem Houston Rockets ve stejném roce, kdy byl draftován Jiří Welsch. Ming byl v NBA draftu hráčem číslo jedna. V tom stejném roce byl pátým hráčem Ital a sedmým brazilský hráč, přitom v roce 1994 bylo prvních deset hráčů draftu NBA americké národnosti (Eitzen, 2006). Yao Ming byl historicky prvním čínským hráčem NBA. Vstupem do této soutěže otevřel obrovský trh v Číně s potencionálními 1,3 mld. lidí. NBA tak mohla efektivně prodávat své produkty v Číně (Crossan, 2013). V době působení v NBA podepsal Yao Ming smlouvy např. s McDonald’s, s firmami Pepsico, Reebok či Walt Disney (Eitzen, 2006). Dnes již Ming NBA nehraje ze zdravotních důvodů. Mezi nejprestižnější mužské evropské pohárové soutěže patří Euroliga (EuroLeague), kterou sponzoruje ULEB (The Union of European Leagues

10

of Basketball) a EuroCup. U žen je nejprestižnější evropskou pohárovou soutěží taktéž Euroliga (FIBA EuroLeague Women) a FIBA Cup. Obě tyto soutěže patří pod FIBA. Zahraniční hráči si mnohdy vybírají angažmá v Evropě podle účasti klubů v evropských pohárech. Women’s National Basketball Association (WNBA) je profesionální basketbalová soutěž žen v USA. Poprvé se hrála v červnu roku 1997. Už od samého začátku se v této soutěži začaly objevovat zahraniční hráčky. WNBA se tak rychle stala soutěží pro nejlepší hráčky světa, i když profesionální ženský basketbal existoval již po dobu 30 let v různých zemích světa (Sage, 2010). Počet mezinárodních přestupů přesáhl v loňské sezóně hranici 7000 přestupů v průběhu jedné basketbalové sezóny (obr. 1). Přitom v sezóně 2010/2011 bylo těchto přestupů o tisíc méně.

Obr. 1: Vývoj mezinárodních přestupů (International Basketball Migration Report, 2014), upraveno K. M.

11

Neznamená to však, že by se přestupů zúčastnilo 7000 hráčů. Někteří hráči změní své působiště vícekrát za jednu sezónu. Počet mezinárodních transferů stoupá hlavně díky přestupům mužů, kterých je stále více, zatímco přestupy zahrnující ženy zůstávají stabilní (International Basketball Migration Report, 2014).

1.2 Bosmanův případ Jean Marc Bosman byl průměrný belgický fotbalista, který byl zaměstnán v belgickém prvoligovém klubu RC Liege. Bosman měl uzavřenou hráčskou smlouvu s tímto týmem do 30. června 1990 (Kubíček, 2012). Klub RC Liege mu nabídl smlouvu novou, ale Bosman nabídku odmítl, protože na základě této nové smlouvy by dostal pouze minimální příjem 30 000 belgických franků měsíčně, což je nejmenší možná hodnota podle stanov belgické fotbalové asociace (Králík, 2001). Bosman se tedy stal volným hráčem a začal si hledat nový klub, který by však za něj musel zaplatit odstupné. Bosman se poté domluvil s francouzským klubem US Dunkerque na přestupu. Původní hráčův klub však začal pochybovat o tom, že francouzský klub bude mít prostředky na zaplacení odstupného, a tak k přestupu nedošlo (Kubíček, 2012). Bosman by nemohl k zápasům u nového klubu nastoupit bez tzv. transferového certifikátu. Klubu US Dunkerque by tak hrozila vysoká pokuta i odečet bodů v soutěži. Tento certifikát může vydat pouze belgický fotbalový svaz podle transferových pravidel Belgické národní fotbalové asociace pouze se souhlasem klubu, v tomto případě RC Liege (Kubíček, 2012). Hráč tak nemohl nastoupit za žádný klub a celý rok nehrál. Bosman tedy zažaloval belgický fotbalový klub RC Liege a později UEFA (Union of European Football Associations). „Jeho cílem bylo vydání rozhodnutí, které by stanovilo, že přestupový systém ani takzvané cizinecké doložky se na něho nevztahují.“ (Sluka, 2007, p. 53)

12

Národní soud se obrátil na Evropský soudní dvůr (ESD), kde byly projednávány tyto otázky: „Mohou být články 48, 85 a 86 Římské smlouvy interpretovány tak, že zakazují, aby fotbalové kluby požadovaly a přijímaly finanční, resp. transferové poplatky, za zaměstnání jejich bývalých hráčů, jejichž kontrakt již vypršel, v jiném klubu? Mohou národní a mezinárodní asociace či federace zavádět ve svých pravidlech ustanovení omezující přístup zahraničních hráčů z ES do soutěží, které tyto asociace organizují v jiném členském státě (kvóty na počet zahraničních hráčů)? “ (Kubíček, 2012, p. 192) V tomto sporu se také řešilo, jestli přestupy fotbalistů spadají pod režim práva Evropského společenství (ES) a zda ESD může v této věci rozhodovat (Sluka, 2007). Evropský soudní dvůr tehdy oznámil, že pravomoc k tomuto rozhodnutí má (Kubíček, 2012). Soud následně rozhodl takto: „Ve chvíli, kdy sportovní předpisy stanoví, že profesionální hráč fotbalu nemůže vykonávat svou činnost v jiném klubu v členské zemi, pokud tento nový klub nezaplatil bývalému klubu částku za přestup, jejíž výše byla stanovena oběma kluby nebo určena v souladu s řádem sportovních asociací, tyto předpisy představují překážku volného pohybu pracovních sil.“(Sluka, 2007, p. 54) Evropský soudní dvůr tedy připustil, že některá pravidla URBSFA(Union Royale Belge des Sociétés de Football), UEFA a FIFA (Fédération Internationale de Football Association) odporují právu EU. Na základě tohoto rozhodnutí se Evropská komise a FIFA shodly na vydání nového přestupního řádu FIFA pro celý fotbalový svět (Kubíček, 2012). Co se druhé otázky týče, tak ESD rozhodl takto: „Článek 48 smlouvy brání použití pravidel vydaných sportovními asociacemi, podle nichž mohou fotbalové kluby nominovat k zápasům v soutěžích organizovaných těmito asociacemi jen omezený počet profesionálních hráčů se státní příslušnosti jiného členského státu.“ (Kubíček, 2012, p. 193)

13

Tento případ neřešil otázky týkající se přestupů v rámci jednoho členského státu neboli vnitrostátní přestupy a přestupy ze zemí, které nejsou členem EU do zemí členských (Sluka, 2007). Tyto závěry či rozhodnutí jsou aplikovatelné na všechny kolektivní sporty, nemají však vliv na sporty individuální či na amatérské sportovce (Sluka, 2007). Shrneme – li si tento případ, zjistíme, že ovlivnil nejen fotbalový svět. Hráči nyní nemusí řešit, že by po skončení smlouvy s klubem museli čekat, až někdo za ně zaplatí odstupné, aby mohli hrát. Upraveny byly také kvóty o počtu

zahraničních

hráčů. Rozsudky soudu se samozřejmě promítly

i do basketbalového prostředí. V nejvyšších českých basketbalových soutěžích se po vstupu ČR do EU v roce 2005 začalo objevovat více zahraničních hráčů. Podle mého názoru toto přispělo k větší atraktivnosti basketbalu. Negativním dopadem pak může být, že mladí čeští hráči jsou vytlačováni těmito zahraničními. Na druhou stranu zahraniční hráči je můžou motivovat k lepším výkonům, nebo dokonce k tvrdé práci na tréninku. Mladí hráči pak často pohlížejí na tyto zahraniční posily jako na vzory a snaží se od nich něco přiučit.

1.3 Případ Lehtonen Případ finského basketbalisty Jyriho Lehtonena se týká problematiky přestupních termínů. Lehtonen hrál v sezóně 1995/1996 finskou basketbalovou ligu a po ukončení této soutěže se domluvil s belgickým basketbalovým klubem na výpomoc v play-off. Zaměstnán v belgickém klubu byl od 30. 3. 1996 a smlouvu placeného sportovce měl od 3. 4. 1996 (Sluka, 2007). Klub ale pozdě podal žádost na vystavení licence hráče, a tím že by Lehtonena postavil k utkání, by čelil pokutě. Lehtonen v utkání nastoupil, a proto soupeř podal protest a utkání bylo dodatečně kontumováno (Sluka, 2007). Klub by pokutu dostal vždy, když by byl Lehtonen na soupisce, a tak mu vedení klubu smlouvu vypovědělo (Sluka, 2007). Hlavním problémem bylo to, že přestoupil do belgického klubu až v průběhu play-off. Toto pravidlo však platilo pouze pro hráče z EU, hráči mimo zónu mohli nastoupit i v průběhu play-off (Kubíček, 2012).

14

„Ve svém nároku vystoupil Lehtonen proti přestupním lhůtám platným pro jednotlivá sportovní odvětví s tím, že podle jeho názoru tato pevně stanovená data, po kterých hráč nesmí změnit klubovou příslušnost, představují překážku volného pohybu pracovníků.“ (Sluka, 2007, p. 56) Očekávalo se, že verdikt ESD v tomto případu by mohl znamenat další průlom ve sportu podobně jako Bosman, ale nestalo se tak, protože soud se k podstatě

věci

nevyjádřil

a

spíše

zkoumal

které znevýhodňují hráče ze států mimo EU (Sluka, 2007).

15

přestupní

termíny,

2 Nejvyšší české basketbalové soutěže

2.1 Národní basketbalová liga Národní basketbalová liga (NBL) je nejvyšší česká basketbalová soutěž mužů. NBL je otevřená soutěž. To znamená, že je možné sestoupit do 1. ligy nebo naopak z ní postoupit. V loňské sezóně 2013/2014 se do baráže o NBL nepřihlásil ani jeden semifinalista z 1. ligy a baráž se tedy nekonala. Obsazení NBL pro nadcházející sezónu zůstalo stejné. V probíhající sezóně 2014/2015 se soutěž odehraje s 12 týmy systémem 2krát každý s každým s výjimkou týmu ČEZ Basketball Nymburk, který odehraje pouze polovinu utkání, s každým týmem se utká jednou doma a jednou venku. Po základní části následuje play-off.

Čtvrtfinále, semifinále a finále play-off

se odehrají na tři vítězná utkání. O 3. místo se pak hraje na dvě vítězná utkání. (Organizace, systém řízení a sportovně technické podmínky pro účast v Mistrovství ČR v basketbale mužů , 2014).

2.1.1 Historie NBL První kompletní sezona s 12 týmy NBL po rozdělení federace byla odehrána v sezóně 1993/1994. Předchozí sezóna byla dohrána od ledna 1993 pouze s českými týmy (Jindra, 2009).

Slovenské týmy se jí po roce 1992

neúčastnily. NBL je tradičně složena z 12 týmů, avšak v sezóně 2008/2009 bylo zúčastněných týmů pouze 11 po odchodu týmu z Brna. Zvláštností sezóny 2010/2011 bylo nasazení týmu ČEZ Basketball Nymburk až do nadstavbové části ligy, základní část tedy odehrálo pouze 11 týmů. V následující sezóně 2011/2012 došlo opět ke změně a do české nejvyšší soutěže zavítaly dva týmy ze sousedního Slovenska, a tím se počet týmů rozšířil na 14. Do NBL přišly Astrum Levice

16

a Inter Bratislava. Tým Astrum Levice se dokonce podíval i do čtvrtfinále playoff a obsadil konečnou 8. příčku (tab. 1). Tabulka 1 Přehled účastníků NBL v letech 2009-2014 a jejich konečné umístění (Česká basketbalová federace, n. d.) NBL

09/10

10/11

11/12

12/13

13/14

1.

ČEZ Basketball

ČEZ Basketball

ČEZ Basketball

ČEZ Basketball

ČEZ Basketball

Nymburk

Nymburk

Nymburk

Nymburk

Nymburk

2.

BK Prostějov

BK Prostějov

BK Prostějov

BK Prostějov

Ariete Prostějov

3.

Mlékárna Miltra

BK JIP

BK Děčín

NH Ostrava

BK Opava

Nový Jičín

Pardubice

BK Synthesia

BK Děčín

BC Unikol

BK JIP

BK JIP

Kolín

Pardubice

Pardubice

BK JIP

BK Děčín

BK Děčín

BC Unikol

Sluneta Ústí nad

Kolín

Labem

NH Ostrava

Astrum Levice

Farfallino Kolín

4.

Pardubice 5.

BK Děčín

NH Ostrava

Pardubice 6.

USK Praha

Unibon Nový

USK Praha

Jičín 7.

8.

BK Breda &

BK Breda &

Weinstein

Weinstein

Opava

Opava

BC Unikol

USK Praha

Astrum Levice

USK Praha

NH Ostrava

BC Unikol

QANTO Tuři

BK Opava

USK Praha

Kolín

Svitavy

Basketball Brno

Levharti

Levharti

BK Lions

Chomutov

Chomutov

Jindřichův

Kolín 9.

10.

NH Ostrava

Karma Basket Poděbrady

Hradec 11.

Basketball Brno

Basketbal

Sluneta Ústí nad

Sluneta Ústí nad

QANTO Tuři

QANTO

Labem

Labem

Svitavy

BK Loko

BK Breda &

QANTO Tuři

MMCITÉ Brno

Interconex

Weinstein

Svitavy

Plzeň

Opava

-

Inter Bratislava

Svitavy 12.

13.

Sokol Vyšehrad

-

BK Lions

-

Jindřichův Hradec 14.

-

-

BK Loko Interconex Plzeň

17

-

-

Jasným lídrem posledních ročníků NBL je tým ČEZ Basketball Nymburk. První titul zaznamenal již v sezóně 2003/2004 pod názvem BK ECM Nymburk, tým tak vyhrál již 11krát v řadě. Z historického hlediska jsou dalšími úspěšnými týmy BK Opava, která dokázala NBL vyhrát celkem 4krát (1996-1998,2001 – 2003) USK Praha 3krát (1993, 1999 – 2001) a brněnský tým taktéž 3krát (1993 – 1996). Mlékárna Kunín má 1 vítězství (1998/99).

2.1.2 Vývoj počtu zahraničních hráčů V této kapitole se podíváme na zahraniční hráče, kteří působili v NBL od sezóny 1998/1999, protože dřívější data o počtu zahraničních hráčů nejsou kvalitně zpracována. Poslední sledovaná sezóna bude 2013/2014, kterou podrobněji rozebereme v kapitole 3. Zdrojem přehledu nejen o zahraničních hráčích je stránka České basketbalové federace www.cbf.cz , kde jsou shromážděny statistiky českých nejvyšších soutěží přehledně a podrobně od sezóny 1998/1999. ČBF je česká basketbalová federace, která byla založena 7. 11. 1992. Navázala tak na Český basketbalový svaz, který tvořil v letech 1990 – 1992 se Slovenskou basketbalovou asociací Českou a Slovenskou basketbalovou federaci. ČBF je členem Mezinárodní basketbalové federace (FIBA) a také členem Českého olympijského výboru (Bulletin ŽBL). Přehled zahraničních hráčů v NBL dle národnosti uvádí také Crossan (2013), ale pouze do sezóny 2009/2010. Jím shromážděné údaje byly námi použity v následujícím přehledu (tab. 2). V případě mužů i žen se jedná o tzv.‘raw‘ data. Jsou to primární statistická data, nejsou však úplně přesná a můžou obsahovat chyby. V našem případě se může jednat o hráče, kteří byli zapsáni na soupisce daných týmů, ale nezasáhli ani do jednoho utkání. Dále se nám nepodařilo dohledat hráče se jménem Bailey Fields, který působil v NBL

18

v sezóně 2012/2013. Důvodem může být to, že při vyhledávání jednotlivých hráčů jsme zjistili chyby ve jménech několika hráčů na stránkách ČBF. Pro zjištění národností hráčů bylo nutné použít webové stránky www.eurobasket.com, http://basketball.realgm.com/ a případně stránky FIBA, protože ČBF bohužel národnosti hráčů na svých stránkách většinou neuvádí. Dále v sezónách, kdy v NBL působily slovenské kluby, nebyli započteni zahraniční hráči z těchto klubů do výsledného přehledu, protože by bylo nutné počítat české hráče jako zahraniční. Basketbal v České republice není hlavním sportem. Je tzv. sportem sekundárním. Basketbalisté tak přicházejí do ČR hlavně ze zemí, kde basketbal patří mezi tzv. primární sporty (např. USA a země bývalé Jugoslávie). Dále pak přicházejí ze zemí, kde je basketbal taktéž sekundární a na podobné úrovni jako v ČR. Mezi tyto země řadíme například Slovensko či Polsko (Crossan, 2013). V první sledované sezóně NBL 1998/1999 působilo v České republice 11 zahraničních hráčů. Z těchto 11 hráčů byli čtyři Američané, tři Chorvaté, dva Řekové a jeden hráč ze Srbska a Ruska. Zajímavostí je, že v této sezóně nepůsobil v NBL žádný slovenský hráč. Toto se už nikdy v historii neopakovalo a v každé sezóně působí několik slovenských hráčů. Je jasné, že počet zahraničních hráčů postupně narůstal. Zatímco v sezóně 1998/1999 působilo v NBL 11 zahraničních hráčů, o 10 let později jich bylo 50. Nejvíce zahraničních hráčů pak NBL hrálo v sezóně 2011/2012 (tab. 2). Od této sezóny pak nastal mírný pokles. Jednoznačně nejpočetnější je skupina amerických hráčů, kteří jasně vedou nad všemi ostatními národnostmi. Nejvíce jich zde působilo 36 v sezóně 2011/2012, tedy více než polovina ze všech zahraničních hráčů. Nejčastěji se v NBL vyskytují Američané, Slováci, Srbové, Poláci, Litevci a v poslední době Kanaďané. Objevují se ale i hráči z exotických basketbalových zemí jako jsou např. Bermudy či Kongo.

19

Tabulka 2: Přehled počtu zahraničních hráčů v NBL a jejich národnost (Crossan, 2013, Česká basketbalová federace, n. d.) 98

99

00

01

02/

03/

04/

05/

06/

07/

08/

09/

10/

11/

12/

13/

/9

/0

/01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

13

14

AUT

1

BIH

1

BEL

1

BMU

1

2

1

1

4

1

BRA

1

1

CAN

1

2

4

3

1

COG

1

1

1

1

1

DEU

1

ESP HRV

1 3

4

7

2

4

5

5

3

6

3

1

3

HUN

1

FIN

1

FRA

1

GBR GRC

1 2

1

1

1

1

1

1

1

1 1

HUN

1 1

1

2

1

1

1

1

1

1

ISR

1

1

JOR

1

LTU

1

1

2

4

LVA

3

3

1

MKD

1

1

1

1

MDA

1

1

1

MNE

1

NGR

1

POL

3

2

2

1

1

4

2

2

1

2

RUS

1

2

3

2

1

SRB

1

2

6

2

4

2

5

13

7

4

2

1

2

1

3

4

SVK

5

10

7

10

11

13

9

13

8

10

11

8

11

10

6

SVN

1

1

2

2

1

2

2

2

2

1

SWE

1

USA

4

5

8

9

10

9

11

15

19

23

26

22

22

36

31

26

=

11

20

37

23

29

29

39

49

54

44

50

45

52

66

57

48

20

Bohužel se v dnešní době často stává, že čeští hráči jsou nahrazováni nepříliš kvalitními zahraničními hráči.

2.2 Ženská basketbalová liga Ženská basketbalová liga (ŽBL) je nejvyšší česká basketbalová soutěž žen. ŽBL, stejně jako NBL, je otevřená soutěž. Vždy dva poslední týmy hrají baráž s dvěma prvními týmy z 1. ligy. Letošní sezóna 2014/2015 je oproti minulosti výrazně kratší. Důvodem zkrácené sezóny bylo mistrovství světa pořádané až na přelomu září a října a mistrovství Evropy v červnu 2015. Hraje se pouze základní část každý tým s každým a poté hned následuje play-off. V minulosti se vždy hrála po základní části ještě nadstavbová část rozdělená buď na dvě, nebo tři skupiny. Další změnou proti minulým sezónám je účast mistra ZVVZ USK Praha pouze na venkovních utkáních. Poprvé se sezóna nebude počítat podle získaných bodů, ale úspěšnost v utkáních se přepočítá na procenta. Poslední novinkou této sezóny je účast družstva z Ostravy, které odkoupilo licenci od BK SŠMH Brno. Do Ostravy se tak vrátila nejvyšší basketbalová soutěž žen po 40 letech.

2.2.1 Historie ŽBL Samostatná česká ženská soutěž se poprvé od rozdělení federace konala v roce 1993, první ročník tedy proběhl v sezóně 1993/1994. Předchůdcem této soutěže byla 1. Československá basketbalová liga žen (Novotná, 2006). Složení ŽBL se v průběhu posledních deseti sezon příliš nezměnilo. Nejméně 10 sezon po sobě účinkují v soutěži tyto týmy (s mírně pozměněnými názvy): ZVVZ USK Praha, BK Imos Brno, Sokol Hradec Králové, Kara Trutnov, BK Czech coal Aldast Strakonice, BK Lokomotiva Karlovy Vary a Slovanka MB. Mezi stálé týmy v ŽBL patří už i Valosun Brno a VŠ Praha, který měl sloužit jako tzv. farma A týmu ZVVZ USK Praha. Za stálé týmy považujeme ty, které působí

21

v ŽBL minimálně 5 sezón. Celkový počet týmů se v průběhu let změnil. Od sezony 2010/2011 bylo v lize 10 týmů, od následující sezony pak došlo k navýšení na 12 týmů (tab. 3).

Tabulka 3 Přehled týmů v ŽBL v letech 2009 – 2014 a jejich umístění (Česká basketbalová federace, n. d.) ŽBL

09/10

10/11

11/12

12/13

13/14

1.

Frisco Brno

ZVVZ USK

ZVVZ USK

ZVVZ USK

ZVVZ USK

Praha

Praha

Praha

Praha

Frisco Brno

Frisco Brno

BK Imos Brno

BK Imos Brno

2.

ZVVZ USK Praha

3.

Kara Trutnov

BK Strakonice

VŠ Praha

Hradec Králové

Hradec Králové

4.

Slovanka MB

Valosun Brno

Kara Trutnov

Kara Trutnov

Valosun KP Bno

5.

Lokomotiva

VŠ Praha

VŠ Praha

Valosun KP

BLK Slavia

Brno

Praha

Valosun Brno

BLK VŠE Praha

Kara Trutnov

Sokol Hradec

BK Lokomotiva

Slovanka MB

Slovanka MB

Králové

Karlovy Vary

VŠ Praha

BK Czech coal

BK Lokomotiva

BK Lokomotiva

Aldast

Karlovy Vary

Karlovy Vary

BK Czech coal

BK Czech coal

Studánka

Aldast

Aldast

Pardubice

Strakonice

Strakonice

DSK Basketball

DSK Basketball

BK Pliska

BK SŠMH Brno

Slovanka MB

Králové

Karlovy Vary 6.

7.

Valosun Brno Hradec Králové

Sokol Hradec

KaraTrutnov

BK Lokomotiva

Slovanka MB

Karlovy Vary 8.

9.

BK Strakonice VŠ Praha

Strakonice 10.

11.

BA Sparta

-

BK Pliska

-

BLK VŠE Praha

BK Pliska Studánka Pardubice

12.

-

-

DSK Basketball

Studánka Pardubice

Vítězství v celé historii soutěže náleží pouze dvěma družstvům. Brněnský celek ze Žabovřesk zvítězil již 14krát. Mistrem se stal v letech 1996 – 2008. 22

V roce 2009 však zvítězil tým ZVVZ USK Praha. V následující sezoně to byl opět tým z Brna. Nyní však poslední čtyři sezony jasně vládne ZVVZ USK Praha. Jak ilustruje tabulka 3, tak na posledním místě se v sezóně 2010/2011 umístila BK Pliska Studánka Pardubice. Díky navýšení počtu týmů nikdo ze ŽBL nesestupoval a naopak z první ligy postoupil tým VŠE Praha (dnes BLK Slavia Praha). Druhým nováčkem byl tým DSK Basketball, který obdržel pro start v ŽBL divokou kartu, ale ve své premiérové sezóně obsadil poslední místo. Ve stále probíhající sezóně 2014/2015 nic nenasvědčuje tomu, že by tým ZVVZ USK Praha měl ztratit svoji pozici. Zatímco tým Basketball Nymburk, dříve DSK Basketball, se poprvé ve své historii dostal do první poloviny tabulky.

2.2.2 Vývoj počtu zahraničních hráčů V této kapitole zhodnotíme vývoj počtu zahraničních hráček v ŽBL od sezóny 1998/1999. Údaje o těchto hráčkách je, stejně jako u mužů, možné najít na stránkách České basketbalové federace a na stránce www.eurobasket.com. Do statistik jsme zařadili všechny zahraniční hráčky, které byly uvedeny na soupisce týmů v dané sezóně. Je možné, že některé hráčky nezasáhly do žádného utkání, ale v přehledu jsou započítány, protože byly uvedeny na soupisce, a tím pádem muselo dojít k mezinárodnímu přestupu. Tento přehled (tab. 4) ukazuje, kolik zahraničních hráček přibližně v ŽBL působilo. Bohužel u některých hráček nebylo možné dohledat jejich národnost. Mezi tyto hráčky patří např. Erin Olson, která hrála ŽBL v sezónách 2000/2001 – 2001/2002 a 2005/2006 – 2006/2007. Dále jsme pak nikde na internetu nenašli jméno Ivey Wendy. Z tohoto důvodu jsou počty hráček pouze přibližné, ale myslím si, že jasně ukazují, jaké národnosti se v ŽBL objevovaly nejčastěji a v jakém počtu. Počet zahraničních hráček v ŽBL se za posledních 15 let mnohonásobně zvýšil. Ze začátku byl patrný relativně nízký výskyt cizinek do sezóny 2002/2003, poté nastal nárůst do sezóny 2008/2009, po této sezóně došlo opět ke snížení. Od sezóny 2011/2012 však došlo ke zvýšení počtu cizinek až na trojnásobek.

23

Dle Novotného (2012) mohl být nárůst cizinek po sezóně 2002/2003 způsoben úspěchem českého reprezentačního družstva na ME v Řecku 2003, kde Češky obsadily druhé místo. Autor dále uvádí, že snížení počtu po sezóně 2008/2009 mohla ovlivnit ekonomická krize a šetření financí v basketbalových klubech. Nejvíce cizinek v ŽBL působilo v poslední sledované sezóně. Bylo jich celkem 48. Z toho necelou polovinu tvořily hráčky z USA. Slovensko má zástupce v každé sledované sezóně a až do sezóny 2007/2008 bylo na prvním místě v počtu cizinek. V dalších sezónách mělo vždy USA nejvíce zástupců s výjimkou sezóny 2010/2011, kdy to byly opět Slovenky. Na konci 90. let a na začátku tisíciletí působilo v ŽBL nejvíce hráček z Ruska a Slovenska, které se objevovaly v ŽBL pravidelně. V posledních 5 letech se však hráčky z Ruska již zde neobjevují vůbec. Od sezóny 2004/2005 v ŽBL také pravidelně působí hráčky z USA. V posledních pěti sezónách zde začaly působit také švédské hráčky, které hrály především v euroligových družstvech z Brna a Prahy. Další početnou skupinu tvoří hráčky ze zemí Balkánského poloostrova. Nejčastěji je zde zastoupeno Srbsko, Černá Hora a v sezóně 2013/2014 také Chorvatsko.

24

Tabulka 4 Přehled počtu zahraničních hráček v ŽBL a jejich národnost (ČBF,n.d.) 98/

99/

00/

01/

02/

03/

04/

05/

06/

07/

08/

09/

10/

11/

12/

13/

9

0

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

13

14

AUS

1

1

1

BAH

1

BIH

1

BRA

1

1 1

1 1 1

CAN

1

COL

1

1

BLR

2

1

1

1

BEL BLG

1

2

1

1 2

2

1

2

1

DEU

1

1

1

ESP

1

1

1

EST HRV

1 1

1

1

3

FIN

1

FRA

1

2

GRC HUN

1

1

1

1

1

2

1 1 1

CHL

1

1

IRL

1

ITA

1

JAM LTU

1

1

1

LVA

2

MLI

1

2

1

MNE

1

NIG

1

POL

1

2

1

1

2

2

1

2

2

7

6

1 3

SRB SVK

4

1

POR RUS

3

1

1

2

1

1 2

3

1

1

3

1 4

5

5

10

1 1

8

14

14

14

10

7

5

12

SVN

1

SWE

1

UKR

2

1

USA

2

=

10

7

5

7

7

13

5

1

2

2

1

4

5

11

10

11

11

4

15

19

22

16

23

33

34

35

27

15

43

47

48

25

1

2.3 Vývoj ustanovení o počtu zahraničních hráčů v nejvyšších soutěžích Od vzniku obou nejvyšších soutěží byl počet zahraničních hráčů a hráček v jednotlivých týmech značně omezen. Jak se vyvíjela a měnila pravidla basketbalu, stejně tak se měnila i ustanovení o počtu zahraničních hráčů v nejvyšších českých basketbalových soutěžích. Vypracování této kapitoly nebylo jednoduché, protože většina rozpisů soutěží z dřívějších sezón není dostupná.

2.3.1 NBL Pro vypracování vývoje ustanovení o počtu zahraničních hráčů v NBL jsme použili jako zdroj informací diplomovou práci Martina Jindry, který toto téma ve své práci přehledně zpracoval do sezóny 2008/2009 na základě osobní komunikace se sportovním ředitelem NBL Ing. Zdeňkem Ringsmuthem. Údaje za sezóny

2008/2009

–

2014/2015

jsou

k dispozici

v rozpisech

NBL

na http://www.alk-basketbal.cz/index.php?all-dokument=1. Od začátku soutěže v roce 1993 až po sezónu 2004/2005 mohl v NBL v průběhu hracího období pobývat neomezený počet zahraničních hráčů, ale maximálně dva hráči mohli pocházet z mimoevropských zón. Taktéž v jednom utkání mohli startovat maximálně tři zahraniční hráči (Jindra, 2009). V sezónách 2003/2004 a 2004/2005 nebyli slovenští hráči považování za cizince (Crossan, 2013). Změny v tomto ustanovení nastaly od sezóny 2005/2006, které byly podmíněny vstupem ČR do EU, a tím pádem ovlivněny Bosmanovým případem. Bosmanův případ a jeho důsledky jsme již uváděli v první kapitole. V sezónách 2005/2006 a 2006/2007 došlo k několika změnám. Stejné zůstalo pravidlo, které říkalo, že v průběhu hracího období může v týmu působit neomezený počet zahraničních hráčů, ale maximálně dva z mimoevropských zón. Změnou je, že v jednom utkání může být na zápise uveden neomezený počet hráčů z členských zemí EU a maximálně tři hráči ze zemí mimo EU. Z těchto

26

hráčů mimo EU mohou být maximálně dva hráči z mimoevropských zemí (Jindra, 2009). V následující sezóně 2007/2008 došlo opět ke změně. V jednom družstvu mohlo působit v průběhu hracího období neomezený počet zahraničních hráčů, ale maximálně dva z mimoevropských zón. V jednom utkání mohlo být v zápise o utkání uvedeno maximálně osm zahraničních hráčů. Z těchto hráčů mohli být tři hráči mimo země EU (Jindra, 2009). V sezóně 2008/2009 zůstala omezení stejná jako v předchozí sezóně, pouze pokud měl klub na soupisce více než šest zahraničních hráčů, musel uhradit ČBF 50 000,- Kč za sedmého hráče a 100 000,- Kč za osmého a dalšího zahraničního hráče (Všechny dokumenty, n.d.). Sezóna 2009/2010 přinesla opět menší změny. V jednom týmu mohl v průběhu hracího období působit neomezený počet zahraničních hráčů, ale maximálně tři hráči z mimoevropských zemí. V jednom utkání mohlo startovat maximálně sedm zahraničních hráčů. Z toho maximálně tři hráči ze zemí mimo EU nebo z mimoevropských zemí. Omezení sedmého a osmého či dalšího hráče za poplatek zůstalo stejné. Ani v sezóně 2010/2011 nezůstalo vše stejné. Změnilo se pouze poslední zmiňované omezení. Pokud měl klub na soupisce více než šest zahraničních hráčů, uhradil klub ČBF 100 000,- Kč za sedmého a dalšího zahraničního hráče. Následující sezóna 2011/2012 opět nezůstala beze změn. V jednom družstvu mohl v průběhu hracího období působit neomezený počet zahraničních hráčů, ale maximálně tři hráči z mimoevropských zemí. V jednom družstvu může v utkání startovat maximálně šest zahraničních hráčů. Z těchto hráčů mohli být maximálně tři hráči ze zemí mimo EU nebo z mimoevropských zemí. Poplatek za sedmého a dalšího hráče zůstal stejný. V této sezóně působily v NBL i dva kluby ze Slovenska. Platila pro ně stejná pravidla. Pouze čeští hráči v těchto klubech byli považováni za zahraniční hráče.

27

V sezóně 2012/2013 došlo k výrazným a zásadním změnám. Zahraniční hráči přestali být rozdělováni na hráče z EU, mimo EU či mimoevropské. V jednom družstvu mohl v průběhu hracího období působit neomezený počet zahraničních

hráčů.

V jednom

utkání

mohlo

startovat

maximálně

šest

zahraničních hráčů. Pokud český klub měl na soupisce více než 5 zahraničních hráčů, uhradil ČBF za každého dalšího zahraničního hráče 100 000,- Kč. V sezóně 2013/2014 a stále probíhající 2014/2015 jsou ustanovení následovná. V jednom družstvu může v průběhu hracího období působit neomezený počet zahraničních hráčů. V jednom utkání může nastoupit a na zápise být uvedeno maximálně šest zahraničních hráčů. Zdá se, že situace ohledně omezování počtu zahraničních hráčů se v NBL ustálila, ale nelze vyloučit, že v příštím roce se opět něco nezmění.

2.3.2 ŽBL ŽBL je působení zahraničních hráček také upraveno ustanovením. Nejsou však stejná jako v případě mužů. U žen se nám bohužel nepovedlo dohledat všechny sezóny z důvodu nedostupných rozpisů soutěží. V sezóně 2012/2013 mohlo v jednom družstvu v průběhu hracího období působit (být na soupisce) neomezený počet hráček z EU i mimo ní, ale maximálně dvě hráčky z mimoevropských zón. K utkání mohlo nastoupit maximálně šest zahraničních hráček. Pokud klub měl na soupisce více než pět zahraničních hráček, uhradil ČBF za šestou a další zahraniční hráčku 100 000,- Kč. Zahraniční hráčky narozené 31. 12. 1994 a starší nemohly hostovat ani pendlovat (Rozpis soutěže v basketbalu pro hrací období 2012/2013: 21. ročník – Mistrovství ČR – Ženská basketbalová liga, 2012). V další sezóně 2013/2014 přišla změna. V jednou družstvu mohlo nadále působit neomezené množství zahraničních hráček v daném hracím období, ale maximálně tři hráčky z mimoevropských zón. Objevilo se také nové pravidlo. Vyškrtlo-li družstvo zahraniční hráčku ze soupisky, tato hráčka mohla být zapsána

28

na soupisku stejného družstva až po 60 dnech. K utkání mohlo nastoupit maximálně šest zahraničních hráček. Od této sezony všechny zahraniční hráčky uvedené na soupisce ŽBL nemohou hostovat ani pendlovat (Rozpis soutěže v basketbalu pro hrací období 2013- 2014: 22. ročník Mistrovství ČR – Ženská basketbalová liga, 2013). Stejná ustanovení ohledně zahraničních hráček platí i nyní v sezóně 2014/2015.

2.4 Srovnání mužů a žen Pravidla o počtu zahraničních hráčů nejsou u mužů a žen stejná. Nejdůležitějším rozdílem je, jak ČBF pohlíží na zahraniční hráče. U žen nadále trvá rozdělení na hráčky z EU a hráčky z mimoevropských zón. U mužů byli takto hráči naposledy rozděleni v sezóně 2011/2012. Pro obě soutěže je nyní v sezóně 2014/2015 stejné, že může k utkání nastoupit šest zahraničních hráčů či hráček. U mužů jakýchkoliv, u žen maximálně tři mimoevropské. Podle mého názoru by pro ženy měla platit stejná pravidla jako pro muže. Co se počtu zahraničních hráčů týče, tak u obou soutěží působil ve všech sledovaných sezónách vždy nějaký zahraniční hráč či hráčka. Z obrázku 2 vyplývá, že v NBL obecně působí více zahraničních hráčů než v ŽBL. Počet těchto hráčů se vyrovnal až v minulé sezóně 2013/2014. Zatímco počet zahraničních hráčů v NBL rychle narůstal, tak u žen bylo toto zvýšení pouze pozvolné. V době, kdy u žen nastal velký pokles zahraničních hráček v sezóně 2010/2011, tak u mužů paradoxně došlo k navýšení. Naopak po sezóně 2011/2012 došlo k výraznému snížení počtu zahraničních hráčů u mužů, u žen se pak počet zvýšil, a tak došlo k vyrovnání této statistiky.

29

Počty zahraničních hráčů v ŽBL a NBL 70

66

60

57

54 50

49 50

44

20

13 7

5

7

Ženy

23

11

10

27

23

20

43

33 34 35

29 29 30

47 48

45

39

37

40

52

15

16

Muži

7

0

Obr. 2 Počty zahraničních hráčů v ŽBL a NBL (Crossan, 2013; Česká basketbalová federace, n. d.)

Co se týče národnosti zahraničních hráčů, tak oběma soutěžím jasně vévodí hráči a hráčky z USA a ze Slovenska. V prvních několika sledovaných sezónách se u obou soutěží vyskytovali také hráči z Ruska, ale v poslední době zde nepůsobí vůbec. U mužů se dále velmi často objevují Srbové či Slovinci, naopak Slovinky u žen nebyly téměř vůbec. V NBL měli početné zastoupení také Litevci, v ŽBL pak Lotyšky (tab. 2 a 4). V ŽBL celkem působilo méně zahraničních hráčů než v NBL, ale celkový počet zastoupených národností je vyšší u ŽBL. Od sezóny 1998/1999 do sezóny 2013/2014 hrály ŽBL hráčky z 35 různých zemí. NBL se pak zúčastnilo 31 národností. Je zajímavé sledovat, jakým směrem se bude situace dále vyvíjet. V stále probíhající sezóně 2014/2015 bylo na začátku obou soutěží zaregistrováno 26 zahraničních hráčů v NBL a 38 v ŽBL. Tato čísla se však pravděpodobně ještě

30

navýší, ale již začátek těchto soutěží napovídá, že vývoj počtu zahraničních hráčů by mohl pokračovat v nastoleném trendu.

2.5 Směrnice ČBF o zahraničních hráčích Příchod

zahraničních

hráčů

či

hráček

do

českých

nejvyšších

basketbalových soutěží je vždy spjat s řadou administrativních povinností. Vzhledem k předchozí kapitole považujeme za nutné objasnit povinnosti klubů při registraci zahraničních hráčů. Nejnovější platné řády jsou uvedeny v Řádech ČBF platné od 16. května 2014. Tohoto tématu se týká Směrnice o startu zahraničních hráčů v družstvech oddílů a klubů ČR. Podle této směrnice je zahraniční hráč takovým hráčem, který má cizí, tj. jinou než českou basketbalovou státní příslušnost ve smyslu řádu FIBA (Řády ČBF, 2014). Pro úspěšné zaregistrování zahraničního a získání licence hráče ČBF musí klub podat žádost o udělení licence pro hráče na sekretariát ČBF. Spolu s touto žádostí musí klub dodat kopii pasu hráče a výstupní list od federace (letter of clearance), pokud už hráči byla udělena licence v jiné zemi. Pokud mu jinde licence udělena nebyla, hráč dodá místopřísežné prohlášení, že nikde nebyl hráčem organizované soutěže, která patřila pod FIBA. Na základě výstupního listu, který potvrzuje volnost hráče, může být hráči udělena licence zahraničního hráče FIBA pro území České republiky a poté licence ČBF. Poplatek za vyřízení této žádosti je 150,- Kč za každého hráče (Řády ČBF, 2014). Stejně se postupuje i v případě, když chce zahraniční hrát odejít z ČR. Sekretariát ČBF vydá hráči výstupní list, pokud dostane potvrzení od klubu, že hráči již nemá platnou smlouvu. Pokud toto potvrzení ČBF do 5 dnů od žádosti neobdrží od klubu, je oprávněna vydat výstupní list i bez tohoto potvrzení (Řády ČBF, 2014).

31

3 Zahraniční hráči v nejvyšších českých basketbalových soutěžích v sezóně 2013/2014

Zahraniční hráči v sezóně 2013/2014 se výrazně podíleli na výkonu svého družstva. Ne všichni však přispěli pouze dobrý výkonem. Cílem práce je určit míru podílu zahraničních hráčů na umístění a výkonnosti jednotlivých basketbalových týmů v NBL a ŽBL. V každém týmu porovnáme počet zahraničních hráčů s počtem českých hráčů, počet vstřelených bodů těchto hráčů, počet minut strávených na hřišti a konečně efektivitu. V těchto statistikách budou započteni pouze ti hráči, kteří zasáhli alespoň do jednoho utkání.

3.1 Herní výkon jednotlivce Sportovní výkon je důležitou součástí sportu i sportovního tréninku. Podle Dovalila et al. (2002) se sportovní výkony uskutečňují v rámci speciálních pohybových činností v náležité disciplíně či sportovním odvětví ve snaze o co nejefektivnější uplatnění. Za herní výkon jednotlivce nebo také individuální herní výkon můžeme v basketbalu označit vše, co hráč v utkání provádí včetně plnění jeho herních úkolů. Mezi individuální herní výkon patří také psychické procesy a stavy organismu hráče tzn. taktické myšlení i bioenergetické procesy. Všechny tyto děje se odehrávají uvnitř lidského organismu (Velenský, 1999).

3.1.1 Ukazatele herního výkonu Herní činnosti jednotlivce a herní výkon jednotlivce spolu velmi úzce souvisí. Jednotlivé herní činnosti dávají dohromady celek, jenž se v soutěžním utkání projeví na herním výkonu jednotlivce. Následně můžeme herní výkon

32

charakterizovat pomocí ukazatelů herního výkonu (tab. 5), z nichž se zpracovávají statistiky utkání. Způsobů získávání údajů je několik. Můžeme použít zápis o utkání, technický záznam o utkání, stenogram utkání nebo videozáznam (Dobrý & Velenský, 1980). Nejvíce parametrů zachycuje technický záznam o utkání, který je dnes vždy zpracováván elektronickou formou a měl by být publikován živě v průběhu basketbalového utkání. Povinností týmů je také pořizování videozáznamu z utkání, který je taktéž vysílán živě.

Tabulka 5 Ukazatele herního výkonu jednotlivce (Zkratky statistických kategorií, n. d.) min b

počet odehraných minut hráče, s přesností na sekundy celkový počet bodů hráče, úspěšný trestný hod 1b, úspěšná střela z pole 2 body, úspěšná střela za tříbodovou čárou 3 body

2b

četnost střelby za 2 body a její úspěšnost

3b

četnost střelby za 3 body a její úspěšnost

TH

četnost střelby za 1 bod a její úspěšnost

DÚ

počet doskočených míčů v útoku

DO

počet doskočených míčů v obraně

DC

počet doskočených míčů celkem

Bl

počet bloků (počet zablokovaných střel soupeře)

As

počet asistencí (přihrávek, které vedou k dosažení koše)

M+

počet získaných míčů

M-

počet ztracených míčů

F+

počet získaných faulů neboli osobních chyb na hráče

F-

počet osobních chyb, kterých se hráč dopustil

val

koeficient užitečnosti

33

Koeficient užitečnosti neboli rating se počítá podle následujícího vzorce. Jednotlivé zkratky jsou uvedeny v seznamu, přičemž S- znamená počet neúspěšných střeleckých pokusů - dvoubodových, tříbodových a trestných hodů (Zkratky statistických kategorií, n. d.). [b] + [DC] + [Bl] + [As] + [M+] + [F+] - [S-] - [M-] - [F-] Pomocí těchto ukazatelů herního výkonu se vytvářejí statistiky. Vytváření těchto statistik se realizuje přímo v průběhu basketbalového utkání a to pozorováním a následným zapisováním. Činnost to je v celku jednoduchá, ale je potřeba, aby zapisovatel znal pravidla basketbalu. Je to z toho důvodu, že ne každý příznivce basketbalu či dokonce hráč ví, co se pokládá za asistenci. V zámořské

NBA

je

kategorie

asistencí

považována

za

jednu

z nejzkreslenějších statistik, protože závisí na subjektivním pocitu zapisovatele. Podle amerického hráče NBA Steva Nashe, který si na asistencích zakládá, jsou asistence ukazatelem přispívání pro tým (Biderman, 2009). „Hodnoty každého ukazatele zvlášť se dále sčítají, čímž se dosahuje – pro jednotlivé ukazatele – vlastně hodnocení týmového herního výkonu.“ (Jindra, 2009)

3.2 Muži V této kapitole porovnáme zahraniční hráče s českými hráči v NBL v sezóně 2013/2014. Zaměříme se na počet zahraničních hráčů v jednotlivých klubech. Dále porovnáme čas strávený na hřišti, počet bodů a celkovou efektivitu hráčů. Z těchto všech ukazatelů zjistíme, jaký podíl měli zahraniční hráči na umístění svého týmu v soutěži. Hráči budou vždy rozděleni na Čechy a cizince. Pořadí klubů je sestaveno podle konečného umístění v soutěži. Podmínkou zahrnutí hráče do statistik je jeho účast alespoň na jednom utkání v průběhu sezóny. Zdrojem všech údajů je stránka www.cbf.cz.

34

Tabulka 7 Porovnání počtu českých a zahraničních hráčů v NBL v sezóně 2013/2014 tým

Češi

cizinci

celkem

%cizinci

ČEZ Basketball Nymburk

8

8

16

50,00 %

Ariete Prostějov

9

2

11

18,18 %

BK JIP Pardubice

10

3

13

30,77 %

BK Opava

13

1

14

7,14 %

BK Děčín

14

1

15

6,66 %

Sluneta Ústí nad Labem

9

5

14

35,71 %

Farfallino Kolín

8

8

16

50,00 %

NH Ostrava

9

4

13

30,77 %

USK Praha

15

0

15

0%

BK Lions Jindřichův Hradec

16

6

22

27,27 %

QANTO Tuři Svitavy

11

3

14

21,43 %

MMCITÉ Brno

15

6

21

28,57 %

137

47

184

25,54 %

CELKEM

Dle tabulky 7 působilo nejvíce zahraničních hráčů v klubu ČEZ Basketball Nymburk a Farfallino Kolín. V obou těchto týmech tvořili cizinci přesně 50 %. U týmu z Nymburka je velké množství cizinců pochopitelné, jelikož tým působí také v Eurocupu. U týmu z Kolína jsou mezi osmi cizinci započítáni i dva Slováci. Více zahraničních hráčů působilo i v týmu BK Lions Jindřichův Hradec a MMCITÉ Brno, které angažovalo americké hráče až v průběhu sezóny. Bohužel ne vždy je angažování nových cizinců v průběhu sezóny přínosem pro tým. Nejméně cizinců pak působilo v USK Praha, kde nebyl žádný zahraniční hráč. V klubu BK Opava a BK Děčín působil v každém pouze jeden zahraniční hráč. Celkově v sezóně působilo 47 cizinců, což představuje pouze čtvrtinu všech hráčů (tab. 7).

35

Tabulka 8 Porovnání času odehraného českými a zahraničními hráči v NBL v sezóně 2013/2014 tým ČEZ Basketball Nymburk

čas Češi

čas cizinci

celkem

%cizinci

3342

2888,6

6230,6

46,36 %

Ariete Prostějov

8057,5

2562,6

10620,1

24,13 %

BK JIP Pardubice

6885,7

3758,9

10644,6

35,31 %

BK Opava

10076,2

530,3

10606,5

5,00 %

BK Děčín

8348,5

1044,4

9392,9

11,12 %


3773,3

5224,4

8997,7

58,06 %

Farfallino Kolín

4562,4

4484,9

9047,3

49,57 %

NH Ostrava

4578,7

4440,4

9019,1

49,23 %

USK Praha

8447,2

0

8447,2

0%


4600,3

3803,2

8403,5

45,26 %

QANTO Tuři Svitavy

6383,7

2038

8421,7

24,20 %

MMCITÉ Brno

5072,3

3349,1

8421,4

39,77 %

74127,8

34124,8

108252,6

31,52 %

CELKEM

Počet odehraných minut nám udává přesnější obraz o využití cizinců než pouhý celkový počet těchto hráčů. Nejvíce využívali cizince v týmu Sluneta Ústí nad Labem, kde všech pět zahraničních hráčů mělo průměr odehraných minut na utkání větší než 25 minut. Nejvíce využívaným hráčem celé soutěže byl Kwamain Mitchell s průměrem 36,7 minut na utkání, který nastupoval právě za tým Sluneta Ústí nad Labem. Velký prostor dostávali zahraniční hráči také v NH Ostrava, kde čtyři cizinci strávili na hřišti v součtu stejnou dobu jako devět Čechů. Největší herní prostor pak dostávali Češi v USK a Opavě. V USK nepůsobil žádný zahraniční hráč a v Opavě pouze jeden, ale nedostával tolik prostoru na hřišti (tab. 8).

36

Tabulka 9 Porovnání vstřelených bodů českými a zahraničními hráči v NBL v sezóně 2013/2014 tým

body Češi

body cizinci

celkem

%cizinci


1399

1372

2771

49,51 %

Ariete Prostějov

3300

1081

4381

24,67 %

BK JIP Pardubice

2398

1841

4239

43,43 %

BK Opava

3939

245

4184

5,86 %

BK Děčín

3265

415

3680

11,28 %


1161

2390

3551

67,30 %

Farfallino Kolín

1743

1708

3451

49,49 %

NH Ostrava

1554

2006

3560

56,35 %

USK Praha

3116

0

3116

0%


1432

1786

3218

55,50 %

QANTO Tuři Svitavy

2106

1110

3216

34,20 %

MMCITÉ Brno

1583

1611

3194

50,44 %

26996

15565

42561

36,57 %

CELKEM

Počet vstřelených bodů souvisí s časem stráveným na hřišti. Čím větší počet minut hráč odehrál, tím má větší šanci dát více bodů. Proto jsme také porovnali čas strávený na hřišti s počtem bodů. Cizinci v týmu Sluneta Ústí nad Labem obstarali 67,30 % všech bodů týmu. Nejlepším střelcem celé ligy byl Kwamain Mitchell, který nastřílel 1017 bodů. Zde je patrná souvislost mezi velkým počtem odehraných minut a velkým bodovým přínosem. Podíl počtu bodů zahraničních hráčů ve všech týmech (kromě USK Praha) koresponduje s odehraným časem a ve všech týmech také převýšil podíl odehraného času, což je pozitivní. Více než 50% podíl na vstřelených bodech měli zahraniční hráči v týmech Sluneta Ústí nad Labem, NH Ostrava, BK Lions Jindřichův Hradec a MMCITÉ Brno. Čeští hráči se nejvíce prosazovali samozřejmě v týmu USK Praha, BK Opava a BK Děčín (tab. 9).

37

Tabulka 10 Porovnání dosaženého ratingu českými a zahraničními hráči v NBL v sezóně 2013/2014 tým

rating Češi

rating cizinci

celkem

%cizinci


1791

1781

3572

49,86 %

Ariete Prostějov

3656

1156

4812

24,02 %

BK JIP Pardubice

2437

2083

4520

46,08 %

BK Opava

4326

159

4485

3,55 %

BK Děčín

3489

487

3976

12,25 %


1197

2550

3747

68,05 %

Farfallino Kolín

1664

1838

3502

52,48 %

NH Ostrava

1547

2050

3597

56,99 %

USK Praha

3176

0

3176

0%


1165

1768

2933

60,28 %

QANTO Tuři Svitavy

1820

1237

3057

40,46 %

MMCITÉ Brno

1311

1796

3107

57,80 %

27579

16905

44484

38,00 %

CELKEM

Rating hráče ukazuje, jestli byl hráč týmu přínosem nebo naopak. Nezřídka se objevovaly i záporné hodnoty jednotlivých hráčů na konci sezóny. Toto bylo však časté u mladých nezkušených hráčů a pouze u jednoho cizince. Koeficient efektivity také souvisí s odehranými minutami. Zahraniční hráči jasně převýšili Čechy v týmu Sluneta Ústí nad Labem, do kterého patřil i neužitečnější hráč ligy Kwamain Mitchell s ratingem 25,29 na utkání. Zahraniční hráči v týmu MMCITÉ Brno byli ve srovnání s časem stráveným na hřišti vysoce efektivní. Ne všichni cizinci v tomto týmu byli sice tak efektivní, ale v konečném podílu se to nepromítlo, protože je převýšili kvalitnější cizinci. Ve všech týmech, stejně jako v případě vstřelených bodů, převýšil podíl koeficientu efektivity podíl odehraného času. V týmech SLUNETA Ústí nad Labem, Farfallino Kolín, NH Ostrava, BK Lions Jidřichův Hradec a MMCITÉ Brno byl podíl koeficientu efektivity zahraničních hráčů větší než 50%. V těchto týmech byli tak efektivnější a přínosnější pro tým zahraniční hráči a měli tak větší podíl i na celkovém umístění týmu v tabulce (tab. 10). 38

3.3 Ženy V této kapitole porovnáme počet zahraničních hráček a českých hráček v ŽBL, počet vstřelených bodů těchto hráček, počet minut strávených na hřišti a efektivitu. Všechny tyto údaje se budou týkat loňské sezóny 2013/2014. Hráčky budou rozděleny na Češky a cizinky. Po zpracování statistik zjistíme, jaké hráčky měly největší podíl na umístění svého týmu. Podmínkou zahrnutí hráčky do statistik je účast alespoň na jednom utkání v průběhu celé sezóny. Kluby budou vždy seřazeni v pořadí, na kterém se konečně umístily. Zdrojem všech údajů je stránka www.cbf.cz. Tabulka 11 Porovnání počtu českých a zahraničních hráček, podíl zahraničních hráček v ŽBL v sezóně 2013/2014 tým

Češky

cizinky

celkem

%cizinky

ZVVZ USK Praha

5

8

13

61,54 %

BK IMOS Brno

7

4

11

36,36 %

Hradec Králové

12

1

13

7, 69 %

Valosun KP Brno

13

4

17

23,53 %

VŠ Praha

11

1

12

8,33 %

9

5

14

35,71 %

Kara Trutnov

11

2

13

15,38 %

Slovanka MB

10

4

14

28,57 %

BK Lokomotiva Karlovy Vary

14

5

19

26,32 %

BK Czech Coal Aldast Strakonice

12

3

15

20,00 %

DSK Basketball

12

5

17

29,41 %

BK SŠMH Brno

14

3

17

17,65 %

130

45

175

25,72 %

BLK Slavia Praha

CELKEM

Dle tabulky 6 je patrné, že v každém týmu působila nejméně jedna zahraniční hráčka. Nejvíce cizinek v průběhu sezóny hrálo v týmu ZZVZ USK Praha. Nejméně pak v Hradci Králové a ve VŠ Praha. Nejvíce českých hráček pak použil do hry tým BK Lokomotiva Karlovy Vary, který zapojil do hry více mladých hráček či dokonce dorostenek. Cizinky v ŽBL představovaly pouze 39

25,72 % ze všech hráček. Tento průměr výrazně navyšuje jen tým ZVVZ USK Praha, který měl jako jediný v týmu více cizinek než českých hráček. Tým DSK Basketball angažoval nejvíce cizinek v průběhu sezóny a snažil se vylepšit postavení v tabulce. Bohužel některé zahraniční hráčky neměly potřebnou kvalitu a tým se baráži nevyhnul (tab. 6).

Tabulka 12 Porovnání času odehraného českými a zahraničními hráčkami, podíl zahraničních hráček v ŽBL v sezóně 2013/2014 tým

čas Češky

čas cizinky

celkem

%cizinky

ZVVZ USK Praha

3911,4

4285,6

8197

52,28 %

BK IMOS Brno

4398,7

3823,3

8222

46,50 %

Hradec Králové

7653,7

1191,0

8844,7

13,47 %

Valosun KP Brno

6383,3

2413,5

8796,8

27,44 %

VŠ Praha

6654,8

567,6

7222,4

7,86 %

BLK Slavia Praha

5095,6

1989,2

7084,8

28,10 %

Kara Trutnov

5329,5

1592,5

6922

23,01 %

Slovanka MB

5150,2

1871

7021,2

26,65 %


3962,6

2583,5

6546,1

39,47 %


3897,7

2526,1

6423,8

39,32 %

DSK Basketball

5864,5

1318,3

7182,8

18,35 %

BK SŠMH Brno

6400,8

999,6

7400,4

13,51 %

64702,8

25161,2

89864

28,00 %

CELKEM

I u žen čas strávený na hřišti vypovídá o dění na palubovce více než jen počet zahraničních hráček. Pouze v týmu ZVVZ USK Praha dostaly cizinky v součtu větší prostor na hřišti než Češky, což je ale pochopitelné, protože pouze v týmu ZVVZ USK Praha působilo více cizinek než českých hráček. Hojně využívali cizinky také v týmu BK IMOS Brno a BK Czech Coal Aldast Strakonice, kde působily tři cizinky a měly téměř 40% podíl na odehraném čase. Nejvytíženější cizinkou byla Irena Vrančič z týmu BK Lokomotiva Karlovy Vary s průměrem 33,83 minut na utkání (tab. 12).

40

Tabulka 13 Porovnání vstřelených bodů českými a zahraničními hráčkami, podíl zahraničních hráček v ŽBL v sezóně 2013/2014 tým

body

body

Češky

cizinky

celkem

%cizinky

ZVVZ USK Praha

1631

2057

3688

55,78 %

BK IMOS Brno

1703

1444

3147

45,88 %

Hradec Králové

2768

424

3192

13,28 %

Valosun KP Brno

2010

978

2988

32,73 %

VŠ Praha

2380

218

2380

9,16 %

BLK Slavia Praha

1481

995

2476

40,19 %

Kara Trutnov

1926

673

2599

25,89 %

Slovanka MB

1567

826

2393

34,52 %


1097

971

2068

46,95 %


1203

872

2075

42,02 %

DSK Basketball

1628

506

2134

23,71 %

BK SŠMH Brno

1596

417

2013

20,72 %

20990

10381

31153

33,32 %

CELKEM

U žen jsme také porovnali odehraný čas s počtem bodů. Ve všech týmech (kromě ZVVZ USK Praha) obstaraly více bodů české hráčky. V porovnání s časem však nebyly vždy tak efektivní jako cizinky. Ve srovnání s odehraným časem byly zahraniční hráčky efektivnější než české ve všech týmech kromě BK IMOS Brno a Hradec Králové. Znamená to, že podíl na vstřelených bodech převýšil podíl času stráveného na hřišti. Přesně 46,95 % bodů obstarala pětice zahraničních hráček z týmu BK Lokomotiva Karlovy Vary, zbývající podíl obstaralo 14 českých hráček. Nejvíce bodů z cizinek v průběhu celé sezóny zaznamenala Amber Nicole Sprague, nastřílela celkem 584 bodů (14,24 na utkání) za tým Valosun KP Brno. Nejvyšší průměr bodů na utkání pak měla Krista Phillips z týmu BLK Slavia Praha, která v průměru zaznamenávala 17,14 bodů (tab. 13).

41

Tabulka 14 Porovnání dosaženého ratingu českých a zahraničních hráček, podíl zahraničních hráček v ŽBL v sezóně 2013/2014 tým

rating

rating

Češky

cizinky

celkem

%cizinky

ZVVZ USK Praha

1857

2856

4713

60,60 %

BK IMOS Brno

1771

1772

3543

50,01 %

Hradec Králové

2539

429

2968

14,45 %

Valosun KP Brno

1923

975

2898

33,64 %

VŠ Praha

1841

328

2169

15,12 %

BLK Slavia Praha

1082

1117

2199

50,80 %

Kara Trutnov

1824

706

2530

27,91 %

Slovanka MB

1196

1021

2217

46,05 %

900

809

1709

47,34 %


1197

640

1837

34,84 %

DSK Basketball

1245

545

1790

30,45 %

BK SŠMH Brno

976

443

1419

31,22 %

18351

11641

29992

38,81 %


CELKEM

Co se týče celkového koeficientu efektivity tak, ve třech týmech dosáhly zahraniční hráčky většího podílu než hráčky české. Byly to týmy ZVVZ USK Praha, BK IMOS Brno a BLK Slavia Praha. I zde je na místě srovnání ratingu s odehraným časem. Zahraniční hráčky týmu BLK Slavia Praha a Slovanka MB byly ve srovnání s časem také vysoce efektivní. Podíl koeficientu efektivity cizinek v týmu BK Czech Coal Aldast Strakonice byl menší než podíl stráveného času na hřišti. To v praxi znamená, že Češky byly v tomto týmu efektivnější než cizinky při srovnání podílu času na hřišti a podílu efektivity. To stejné vyplývá i při porovnání podílu vstřelených bodů a podílu ratingu. Zahraniční hráčky se podílely 42,02 % na všech bodech týmu, ale pouze 34,83 % na ratingu týmu. Nejužitečnější hráčkou soutěže byla Krista Phillips z týmu BLK Slavia Praha s koeficientem 22,50 na utkání (tab. 14).

42

4 Zahraniční hráči v Evropě a ve světě Jak je patrné z názvu kapitoly, tak bude pojednávat o zahraničních hráčích, tentokrát v rámci Evropy a na ostatních kontinentech. Hráči velmi často nacházejí působiště daleko od domova. Bydlí v zemích s odlišnou kulturou, s jinými zvyky než v zemi, ze které pochází. Někteří si zvyknou rychle a někdy se i natrvalo usídlí v hostitelské zemi. Příkladem může být kanadský basketbalista Corey Muirhead, který působil v NBL několik sezón, a dokonce požádal o české občanství. FIBA ve spolupráci s The CIES Observatory vytvořila již potřetí velmi cennou studii nazvanou International Basketball Migration Report, která mapuje všechny mezinárodní přestupy mužů a žen v sezónách 2011/2012, 2012/2013 a 2013/2014.

V poslední

zmiňované

sezóně

se

tvůrci

zaměřili

také

na nejprestižnější nejvyšší basketbalové ligy mužů po celém světě. Těchto lig vybrali celkem 16, česká NBL bohužel mezi nimi chybí. Mezi těmito ligami je 10 evropských včetně Turecka. Dále se zabývali zahraničními hráči v evropských pohárech

a

některých

mezinárodních

ligách.

Bohužel

ženské

nejvyšší

basketbalové soutěže opomněli. Tyto tři dokumenty jsou stěžejním zdrojem této kapitoly. Všechny statistiky, grafy či obrázky v této kapitole pocházejí z těchto dokumentů, pokud nebude uvedeno jinak. S transfery hráčů souvisí migrační balance. Migrační balance je poměr importovaných a exportovaných hráčů basketbalu. Balance může být pozitivní či negativní, kdy negativní balance znamená více importovaných hráčů než exportovaných. V exportu na celém světě jasně dominuje USA, nejvíce hráčů pak přijímá evropský kontinent (International Basketball Migration Report, 2014).

4.1 Zahraniční hráči v Evropě Jak již bylo zmíněno, Evropa patří ke kontinentům, které přijímají velké množství zahraničních hráčů z různých zemí světa. K přesunům hráčů dochází taktéž v rámci Evropy. Nejčastěji docházelo v minulé sezóně k přesunům hráčů

43

mezi Francií a Belgií, Španělskem a Německem či Španělskem a Francií (Obr. 3).

Obr. 3: Nejčastější proudy v přesunech hráčů v rámci Evropy a jejich počet v sezóně 2013/2014 (International Basketball Migration Report, 2014)

Evropští hráči si často vybírají působiště v zemi, která je nějakým způsobem podobná své domovské zemi. Společným znakem může být jazyk v případě Česka a Slovenska, Belgie a Francie nebo států bývalé Jugoslávie, dále podobné podnebí v případě států jižní Evropy. Rozhodujícím kritériem pro výběr cizí země často bývá kvalita tamní basketbalové ligy nebo účast v mezinárodních soutěžích a pohárech. Není to však pravidlem vždy. V rámci Evropy byly asociací FIBA sledovány a následně zpracovány národní basketbalové ligy mužů v Belgii, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Řecku, Španělsku, Švýcarsku, Turecku a na Ukrajině v sezóně 2013/2014. Dále byly zpracovány nadnárodní ligy VTB a Adriatická liga a evropské pohárové soutěže Euroleague, Eurocup, EuroLeague Women a Eurocup Women. V předchozích dvou sezónách pak byla sledována i nejvyšší basketbalová liga v Rusku. 44

Dle obrázku 4 je patrné, že ve všech třech sledovaných sezónách má největší procentuální zastoupení zahraničních hráčů německá Basketball Bundesliga a španělská Liga ACB, kde cizinci tvořili téměř v každé sezóně více než 60 % všech hráčů. Naopak nejmenší podíl měli zahraniční hráči v sezóně 2011/2012 v řecké A1 League, v sezóně 2012/2013 pak v ruské Premier Basketball League a v sezóně 2013/2014 v ukrajinské Superleague.

[%]

Podíl cizinců v nejvyšších mužských národních ligách ve vybraných evropských zemích

100 90 80 70 60 50

2011/2012

40

2012/2013

30

2013/2014

20 10 0

Obr. 4: Podíl cizinců v nejvyšších mužských národních ligách ve vybraných evropských zemích (International Basketball Migration Report, 2012, 2013, 2014)

Nejvyšší mužské ligy v Belgii, Polsku a Švýcarsku byly do podrobnějšího sledování zařazeny až v minulé sezóně, zatímco ruská liga byla ze seznamu před minulou sezónou vyřazena. Z tohoto důvodu nejsou některá data k obrázku 4 k dispozici. Počet zastoupených národností v jednotlivých soutěžích je velmi rozdílný. Ve Španělsku byl počet národností v ACB lize v minulé sezóně jasně nejvyšší. ACB ligu hráli cizinci ze 42 různých zemí. V druhé Itálii bylo zastoupeno 27 zemí 45

a ve třetím Německu 26. Nejméně národností pak nabízely ligy ve Švýcarsku (14), na Ukrajině (14) a v Belgii (12). Takto rozdílný počet může být způsoben různě

upravenými

ustanoveními

ohledně

působení

zahraničních

hráčů,

ale pochopitelně i menší atraktivností méně kvalitních lig. Příčinou je zajisté také menší počet týmů hrající nejvyšší ligu. Zatímco španělskou či německou nejvyšší ligu tvořilo minulou sezónu 18 týmů, tak švýcarskou ligu hrálo pouze osm týmů. Společným znakem všech lig je to, že nejvíce zahraničních hráčů představují Američané (International Basketball Migration Report, 2014). Adriatickou ligu tvoří týmy z vybraných zemí bývalé Jugoslávie. Historicky první ročník se odehrál v sezóně 2001/2002. Tuto soutěž si zahrál i český tým ČEZ Basketball Nymburk jako druhý nejugoslávský tým v historii (A tým, Adriatická liga, n. d.). Obrázek 5 ukazuje hráčské složení Adriatické ligy. Ve všech sezónách je nejvíce hráčů domácích. Po sezóně 2011/2012 se počet hráčů jasně navýšil. Tím pádem se navýšil také počet zahraničních hráčů. I v Adriatické lize mají Spojené státy americké velké množství zástupců.

Složení Adriatické ligy 250

[Počet hráčů]

200 21 150 100

34

34

66

59 Američané

39 117

115

120

2011/2012

2012/2013

2013/2014

Cizinci (bez Američanů) Domácí hráči

50 0

Obr. 5: Složení Adriatické ligy (International Basketball Migration Report, 2012, 2013, 2014)

46

VTB liga je klubová soutěž, která vznikla v roce 2008. Hlavním cílem této soutěže bylo spojit nejlepší kluby východní Evropy. V této soutěži však nestartují jen kluby z východní Evropy, ale pravidelně se účastní i český tým ČEZ Basketball Nymburk nebo týmy z Finska, Estonska a Lotyšska (Geography, n. d.). V sezóně 2013/2014 hrálo VTB ligu 20 týmů. V těchto týmech bylo 273 hráčů, z nichž 48 %, tj. 130 hráčů, byli cizinci. Z těchto 130 zahraničních hráčů bylo 77 Američanů (International Basketball Migration Report, 2014). Euroleague neboli Euroliga je považována za jednu z nejkvalitnějších mužských klubových soutěží na světě. Účast v této soutěži je často cílem mnoha evropských hráčů. Příkladem může být Jan Veselý, který se po působení v NBA vrátil zpět do Evropy a nyní hraje za tým Fenerbachce Istanbul. Eurocup je také evropská klubová soutěž, která sice není tak kvalitní, ale nabízí velmi kvalitní týmy. Již pravidelným účastníkem Eurocupu je ČEZ Basketball Nymburk, který se každou sezónu snaží proniknout do Euroligy. Bohužel zatím se mu to nedaří. Z důvodu zastoupení kvalitních týmů se v obou soutěžích objevuje velké množství zahraničních hráčů, především z USA. Dle obrázku 6 je patrné, že hráči hrající Euroligu i Eurocup v loňské sezóně pocházeli nejčastěji z Evropy a Ameriky. Ostatní kontinenty jsou zastoupeny jen velmi málo. 92 hráčů z USA hrálo loni Euroligu a 203 Eurocup. Žádná jiná země neměla v těchto soutěžích tolik zástupců.

Obr. 6: Původ hráčů v Eurolize a Eurocupu v sezóně 2013/2014 dle FIBA zón (International Basketball Migration Report, 2014), upraveno K. M.

47

Co se ženské Euroligy a Eurocupu týče, tak zde není tak patrná dominance amerických hráček jako v případě mužů. Euroligu hrálo v minulé sezóně 38 amerických hráček a Eurocup 41 hráček. USA jsou nejvíce zastoupenou zemí, stejně jako u mužů, ale rozdíl mezi dalšími zeměmi není tak velký. Američanky tvořily 16,2 % všech hráček v Eurolize a 15 % v Eurocupu (Obr. 7).

Obr. 7: Původ hráček v Eurolize a Eurocupu v sezóně 2013/2014 dle FIBA zón, (International Basketball Migration Report, 2014), upraveno K. M.

Mezi časté zahraniční hráčky v Eurolize patří Srbky. V loňské sezóně působilo sedm Srbek v Eurolize a deset v Eurocupu. Je jasné, že tureckých či ruských hráček bylo v těchto soutěžích více. Je to tím, že v těchto zemích je více týmů, kteří hrají Euroligu a Eurocup. Tyto hráčky pak není možno počítat za zahraniční. Naopak v Srbsku není ani jeden ženský tým hrající Euroligu nebo Eurocup (International Basketball Migration Report, 2014). Do Evropy proudí každoročně stovky amerických hráčů a hráček. Snaží se zde uchytit a budovat si kariéru. Ne všem se to podaří kvůli obrovskému množství hráčů proudící do Evropy. Evropa také přijímá těchto hráčů nejvíce ze všech kontinentů. Američtí hráči a hráčky, kteří přicházejí do Evropy poprvé, jsou často levnější než evropští hráči. Je tedy sporné, zda se vyplatí dát tolik prostoru amerických hráčům a hráčkám, protože jejich kvalita není vždy dostatečná.

48

4.2 Zahraniční hráči mimo Evropu Tato kapitola se nebude týkat, jen USA, kde se podíváme na NBA, WNBA a NCAA, ale také zhodnotíme situaci v Austrálii, Argentině, Číně a Izraeli.

4.2.1 USA USA jasně exportuje největší množství hráčů ročně. V loňské sezóně 2013/2014 vyjelo hrát basketbal do zahraničí celkem 971 amerických hráčů a hráček. Stejně tak do USA přijelo 536 zahraničních hráčů. USA tak má jasně nejvyšší pozitivní migrační balanci (International Basketball Migration Report, 2014). Počet mezinárodních přestupů v NBA se začal počítat ve spolupráci s FIBA až v roce 1997 na základě výstupního listu hráčů, který je potřebný pro každý mezinárodní přestup. V roce 2009 se zástupci FIBA a NBA dohodli, že tyto výstupní listy jsou nutné i pro tzv. USA Summer Leagues, což značně zvýšilo počet mezinárodních přestupů z a do NBA (International Basketball Migration Report, 2013). Dle Sitka (2013) se počet zahraničních hráčů začal zvyšovat po olympijských hrách v Barceloně, kde se předvedl americký Dream Team a upoutal tak pozornost na basketbal. Autor dále uvádí, že léto v roce 1992 bylo jakýmsi milníkem v historii, po kterém nastal velký přísun neamerických hráčů do NBA. V sezóně 2010/2011 působilo v NBA 97 zahraničních hráčů. V sezóně 2011/2012 bylo těchto hráčů 89, v následující sezóně 91 a minulou sezónu 98 (International Basketball Migration Report, 2012, 2013, 2014). Nový rekord v počtu zahraničních hráčů stanovila stále probíhající sezóna 2014/2015, kdy na začátku soutěže bylo zaregistrováno 101 zahraničních hráčů. Těchto 101 hráčů pochází ze 37 různých zemí. Počet zahraničních hráčů v NBA se v průběhu 20 let více než zčtyřnásobil. V sezóně 1990/1991 hrálo NBA 21 zahraničních hráčů. O 10 let později toto číslo stouplo na 45 (Record 101 international players on opening day rosters, 2014).

49

Dle obrázku 8 je zřejmé, že nejvíce zahraničních hráčů v NBA v sezóně 2013/2014 pocházelo z Evropy, dále pak z amerického kontinentu (bez USA). Zahraniční hráči tvořili v minulé sezóně 21 % všech hráčů, 79 % hráčů bylo tedy amerických. V rámci evropských zemí měla největší zastoupení zahraničních hráčů Francie, na americkém kontinentě Kanada a v rámci Oceánie Austrálie.

Původ zahraničních hráčů v NBA dle FIBA zón v sezóně 2013/2014

7%

5% Evropa Amerika

25%

Afrika 63%

Oceánie

Obr. 8: Původ zahraničních hráčů v NBA dle FIBA zón v sezóně 2013/2014 (International Basketball Migration Report, 2014).

Že zahraniční hráči mají v NBA důležitou roli, potvrzuje i fakt, že loňský vítězný tým San Antonio Spurs měl ve svém týmu celkem deset hráčů narozených mimo pevninu USA (McCarney, 2013). Většina hráčů tohoto týmu hraje za reprezentaci svých zemí. Tony Parker a Boris Diaw reprezentují Francii, Tiago Splitter Brazílii, Manu Ginobili Argentinu, Marco Belinelli Itálii a Patty Mills Austrálii (obr. 9).

50

Obr. 9: Složení týmu San Antonio Spurs v sezóně 2013/2014 (Goldsberry, 2014)

Situace v ženské WNBA je výrazně odlišná. Počet zahraničních hráček zde výrazně klesá. Zatímco v sezóně 2010/2011 hrálo WNBA 25 zahraničních hráček, tak v sezóně 2012/2013 jich bylo pouze 19. Deset hráček pocházelo z Evropy (zejména Rusko, Turecko), pět z Oceánie (všechny Austrálie) a čtyři z Ameriky (pouze Kanada a Brazílie). Zahraniční hráčky představovaly v loňské sezóně pouze 13 % ze všech hráček (International Basketball Migration Report 2012, 2013, 2014). Můžeme se jen domnívat, proč tomu tak je. Zlom přišel v roce 2003, kdy asociace výrazně omezily platy nových hráček v WNBA, a tak se WNBA stala méně zajímavou pro mladé zahraniční hráčky (Brown, 2014). National Collegiate Athletic Association (NCAA) je „polo-dobrovolný svaz 1281 institucí, konferencí, organizací a jednotlivců, organizujících sportovní programy

mnoha vysokých

škol a

univerzit ve Spojených

státech

amerických a Kanadě.“ (Sekot & Pětivlas, 2014) Pod NCAA spadá velké množství univerzitních sportů včetně basketbalu. Univerzitní mistrovství USA v basketbalu hraje celkem 970 vysokých škol, které jsou rozděleny do tří divizí 51

(Pětivlas & Sekot, 2014). V sezóně 2013/2014 bylo v NCAA Men – Division 1 zahraničními hráči zastoupeno celkem 69 zemí světa, v NCAA Women – Division 1 pak 44 zemí (International Basketball Migration Report, 2014). Na závěr této dílčí kapitoly jsme pro větší přehlednost vytvořili tabulku 6 s počty zahraničních hráčů v jednotlivých basketbalových soutěžích v USA.

Tabulka 15 Počet zahraničních hráčů v basketbalových soutěžích v USA (International Basketball Migration Report, 2012, 2013, 2014) 2010/2011

2011/2012

2012/2013

2013/2014

NBA

97

89

91

98

WNBA

25

22

22

19

NCAA Men – Division 1

406

411

443

487

NCAA Women – Division 1

262

250

212

232

4.2.2 Argentina, Austrálie, Čína, Izrael Mužské nejvyšší basketbalové soutěže v těchto státech se s výjimkou Izraele výrazně liší od těch evropských. Největší rozdíl je především v ustanoveních o počtu zahraničních hráčů v jednom klubu, která jsou velmi přísná. V Austrálii a Argentině bylo v minulé sezóně povoleno mít pouze dva zahraniční hráče v jednom klubu. V Číně taktéž mohli hrát dva zahraniční hráči a jeden další zahraniční hráč pocházející z Asie. V Izraeli je situace podobná Evropě, kde na zápise o utkání mohlo být uvedeno až pět zahraničních hráčů (International Basketball Migration Report, 2014). Tato ustanovení se samozřejmě projeví v počtu zahraničních hráčů. Dle tabulky 7 u všech tří sledovaných zemí počet cizinců narůstá.

52

Tabulka 16 Počet zahraničních hráčů v nejvyšších ligách v Argentině, Austrálii a Číně (International Basketball Migration Report, 2012, 2013, 2014) 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Argentina

46

55

61

Austrálie

20

28

29

Čína

43

53

63

V Číně cizinci tvořili v loňské sezóně pouze 24,7 % všech hráčů, kteří nejčastěji pocházeli z USA nebo Tajpeje. V Austrálii působili hlavně hráči z USA a Nového Zélandu, kteří i s ostatními cizími národnostmi tvořili celkem 29,7 %. Pouhých 26,9 % dali dohromady zahraniční hráči v Argentině, kteří nejčastěji pocházeli z USA či Paraguaye. V Izraelské nejvyšší lize měli cizinci větší zastoupení než domácí hráči, kdy cizinci představovali 53,5 % (International Basketball Migration Report, 2014). Bohužel se nám nepodařilo do statistik zahrnout žádnou africkou zemi, jelikož FIBA ji ve svých Migration Reports vynechala (stejně tak jako národní ligy žen). Srovnání by tak mohlo být ještě zajímavější. V této dílčí kapitole jsme porovnali procentuální zastoupení zahraničních hráčů v různých zemích světa. Jak již bylo řečeno, tak jsme s výjimkou Afriky zhodnotili situaci na všech obydlených kontinentech. Ať se podíváme kamkoliv, tak všude se vyskytují zahraniční hráči z USA.

4.3 Čeští hráči v zahraničí Česká republika nepatří mezi země, které vysílají do zahraničí stovky hráčů ročně. Přesto jsou zde některá jména, která utkvěla v paměti i v zahraničí. Mezi ně patří trojice Čechů kdysi hrajících v NBA. Prvním českým zástupcem v historii NBA byl Jiří Zídek. V NBA vystřídal za tři sezóny celkem tři kluby – Charlotte Hornets, Denver Nuggets a Seattle Supersonics. Jiří Zídek také v minulosti působil v NCAA v jednom z nejprestižnějších týmů (UCLA).

53

Dalším českým hráčem v NBA byl Jiří Welsch, který v NBA strávil čtyři sezóny a prošel kluby Golden State Warriors, Boston Celtics, Cleveland Cavaliers a Milwaukee Bucks. Posledním zástupcem byl až do minulé sezóny Jan Veselý. V NBA působil po dobu tří sezón, kde hrál za Washington Wizards a Denver Nuggets. Česká republika měla zastoupení i v WNBA. Eva Horáková, rozená Němcová, odehrála pět sezón v dresu týmu Cleveland Rockers. Kamila Vodičková působila v WNBA celých sedm sezón a hrála za týmy Seattle Storm a Phoenix Mercury. Poslední českou hráčkou, která si zahrála NBA, byla Jana Veselá. Odehrála pouze jednu sezónu za tým Seattle Storm (Players, n. d.). V sezóně 2012/2013 se Česká republika umístila na 20. místě v pořadí států, které exportovaly nejvíce hráčů. 94 českých hráčů a hráček hrálo v této sezóně v zahraničí. V sezóně 2013/2014 se ČR umístila na 24. místě, kdy v zahraničí hrálo 93 hráčů (International Basketball Migration Report 2013, 2014). Předešlé sezóny, včetně zemí kde tito hráči působili, ilustruje obrázek 10. Nejčastěji Češi vyjíždějí za basketbalem do Německa a na Slovensko. Pohyb basketbalistů na Slovensko je častý i v opačném směru, kdy slovenští hráči často přicházejí do Česka. Naopak němečtí hráči se v ČR téměř vůbec neobjevují. Ve 12 sledovaných ročnících NBL a ŽBL zde působilo pouze pět německých hráčů (4 ženy, 1 muž).

Obr. 10: Češi hrající v zahraničí (Crossan, 2013)

54

Na konci listopadu stále probíhající sezóny 2014/2014 hrálo dle serveru www.eurobasket.com v zahraničí 51 hráčů a 21 hráček z ČR. Z těchto 51 hráčů působí devět v USA, osm v Německu, sedm ve Španělsku, pět na Slovensku a čtyři v Itálii (Czech Republic Men Players / Coaches Abroad (season 2014-2015), 2014). Co se týče žen, tak pět jich působí v Německu, čtyři ve Francii, tři na Slovensku a po dvou v Itálii a Polsku (Czech Republic Women Players / Coaches Abroad (season 2014-2015), 2014). Toto je pouze výběr zemí, kde se vyskytuje nejvíce českých hráčů. Mezi další častěji zastoupené země u mužů patří Turecko a Rakousko.

55

5 Diskuze Na základě statistických údajů o zahraničních hráčích a hráčkách v NBL a ŽBL jsme zjistili, že počet zahraničních hráčů u mužů v posledních sezónách klesal a u žen naopak stoupal. Ve sledované loňské sezóně dostávali zahraniční hráči dostatečný prostor na hřišti. Ne všichni ho však dokázali využít ve prospěch týmu. Tím že dostatečně nevyužili herní prostor, tak zabírali místo mladým českým hráčům a hráčkám, pro které je každá minuta v nejvyšší soutěži přínosem. Samozřejmě zde nejsou jen cizinci, kteří by zabírali prostor, ale najdeme i velmi dobré hráče. Mezi takové dobré hráče, kteří byli v minulé sezóně přínosem pro tým, patřili např. K. Mitchell, A.D. McClain, N. Cvetinovic, D. T. Geiger, K. CH. Kornowski, B. V. Tracey, H. Laroche. A. Mitchell, D. Kyles a samozřejmě mnoho dalších. Na druhou stranu zde byli i takoví hráči, kteří se nijak zvlášť nepředvedli. Na základě porovnání rozdílu podílu mezi časem stráveným na hřišti a vstřelenými body a koeficientem efektivity za tento čas mezi zahraničními a českými hráči v NBL můžeme říct, že zahraniční hráči byli téměř ve všech týmech větším přínosem než čeští hráči. Výjimku tvoří tým USK Praha, kde nepůsobil žádný zahraniční hráč. Co se týče týmů Ariete Prostějov a BK Opava, tak při porovnání podílu odehraného času a vstřelených bodů měli převahu zahraniční hráči. Když ale porovnáme odehraný čas a koeficient efektivity, tak lepšího výsledku dosáhli čeští hráči. Můžeme tedy konstatovat, že zahraniční hráči v těchto dvou týmech při porovnání odehraného času a vstřelených bodů a ratingu dávali více bodů než čeští hráči, ale byli méně efektivní. Dle sesbíraných statistických údajů můžeme tedy říci, že zahraniční hráči v NBL jsou ve většině případů kvalitnější než čeští hráči a jsou tedy i přínosem pro tým. Ale vždy se najdou hráči, kteří kvalitou naprosto neodpovídají úrovni NBL, ale i přesto v soutěži působí. V ŽBL působil v loňské sezóně téměř stejný počet zahraničních hráčů jako u mužů. Cizinky však v součtu dostávaly na hřišti menší prostor než cizinci v NBL, ale dosáhly na stejný podíl efektivity jako muži za kratší časové období. V ŽBL také působily cizinky, které byly velkým přínosem pro tým. Mezi tyto 56

hráčky patřily např. K. Phillips, K. N. Vaughn, J. Dubljevič, B. F. Lowenthal, K. Baltič, W. M. Rolle, A. N. Sprague a mnoho dalších. Při porovnání rozdílu podílu mezi odehraným časem a počtem vstřelených bodů a ratingem můžeme tvrdit, že v 9 ze 12 týmů vyšel tento podíl kladně pro cizinky. To znamená, že cizinky za stejný časový úsek dávaly více bodů a byly efektivnější než české hráčky. Ve dvou týmech BK IMOS Brno a Hradec Králové dávaly zahraniční hráčky méně bodů vzhledem k času strávenému na hřišti než české hráčky, ale na druhou stranu byly více efektivní než české hráčky. V týmu BK Czech coal Aldast Strakonice pak zahraniční hráčky dávaly více bodů vzhledem k odehranému času než české hráčky, ale zase byly méně efektivní. Po zpracování a vyhodnocení statistik z minulé sezóny je jasné, že zahraniční hráči a hráčky byli ve většině případů pro tým přínosem a měli tak větší podíl na umístění týmu v závěru soutěže. Mladí čeští hráči tak mají před sebou basketbalové vzory v podobě těchto hráčů a můžou se od nich leccos přiučit. Úroveň soutěží se pak s kvalitními zahraničními hráči jasně zvedá. Je však pravdou, že někdy přichází do ČR i méně kvalitní zahraniční hráči, které však trenéři upřednostňují před českými hráči. Mladí čeští hráči a hráčky dostávají příležitost v utkáních často jen při rozhodnutém stavu a bohužel jen na pár minut. Řešením pro tuto situaci by mohlo být zavedení pravidla o počtu mladých hráčů v zápise o utkání.

57

6 Závěr Zahraniční hráči a hráčky v basketbale se v českých nejvyšších soutěžích objevují pravidelně již více než 15 let. Jejich počet postupně narůstal a zase mírně klesal, aby se nakonec ustálil na stejné hodnotě pro muže i ženy v loňské sezóně 2013/2014. Svůj podíl na počtu cizinců v ČR má také ustanovení omezující počet hráčů v jednom klubu. Přehledný vývoj tohoto ustanovení jsme rovněž vypracovali v kapitole 2. Situace v Evropě a jinde ve světě je podobná té v České republice, kde taktéž dochází k nárůstu zahraničních hráčů. Jedinou výjimkou je WNBA, kde dochází k jasnému poklesu zahraničních hráček v průběhu několika předešlých sezón. Spojené státy americké jasně exportují největší množství svých hráčů a hráček do celého světa. Američtí hráči tak nejčastěji působí v týmech v Evropě, protože Evropa také přijímá nejvíce zahraničních hráčů ze všech kontinentů. Hlavním cílem práce bylo určit míru podílu zahraničních hráčů na umístění a výkonnosti jednotlivých basketbalových týmů v nejvyšších soutěžích mužů a žen v sezóně 2013/2014. Myslím si, že hlavní cíl práce se podařilo splnit. Na základě statistik jsme zjistili, kolika procenty zahraniční hráči přispívali na bodech celého týmu či ratingu a tím pádem jaký měli podíl na celkovém umístění týmu v tabulce. Srovnání většinou vycházelo lépe pro zahraniční hráče. Můj názor je takový, že zahraniční hráči a hráčky výrazně přispívají k atraktivnosti ligy a také ke zrychlení celé hry. Myslím si, že tato bakalářská práce může být označena jako přínosná, jelikož podává přehled o zahraničních hráčích v basketbale v ČR, Evropě a v různých částech světa a nesetkala jsem se s velkým množstvím autorů, kteří by se této problematice věnovali.

58

Seznam použitých zdrojů Literatura 1

Dobrý, L., & Velenský, E. (1980). Košíková: Teorie a didaktika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

2

Dovalil, J., Choutka, M., Svoboda, B., Hošek, V., Perič, T., Potměšil, J., …Bunc, V. (2002). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia.

3

Eitzen, D. S. (2006). Fair and foul: Beyond the myths and paradoxes of sport. (3rd ed.). Lanham, MD: Rowman & Littlefield Publishers.

4

Jindra, M. (2009). Srovnání efektivity herního výkonu českých a zahraničních hráčů v naší nejvyšší basketbalové soutěži mužů v sezónách 2002/2003 – 2007/2008. (Unpublished master’s thesis). Charles University, Praha, Czechia.

5

Králík, M. (2001). Právo ve sportu. Praha: C. H. Beck.

6

Legrand, L., & Rat, M. (2002). Basketbal. Bratislava: Mladé letá.

7

Maguire, J., Jarvie, G., Mansfield, L., & Bradley, J. (2002). Sport worlds: A sociological perspective. Champaign, IL: Human Kinetics.

8

Sage, G. H. (2010). Globalizing sport: How organizations, corporations, media, and politics are changing sports. Boulder, CO: Paradigm Publishers.

9

Sekot, A. (2008). Sociologické problémy sportu. Praha: Grada.

10

Sekot, A., & Pětivlas, T. (2014). Univerzitní basketbal v kontextu globalizace sportu. Studia Sportiva. 8 (1), 5-12. Brno: Masarykova univerzita.

11

Sluka, T. (2007). Profesionální sportovec: právní a ekonomické aspekty. Praha: Havlíček Brain Team.

12

Velenský, M. (1999). Basketbal. Praha: Grada.

59

13

Woods, R. B. (2011). Social issues in sport (2nd ed.).Champaign, IL: Human Kinetics.

Internet: 1

ASOCIACE LIGOVÝCH KLUBŮ. (n. d.). Všechny dokumenty. Retrieved November, 9, 2014 from http://www.alk-basketbal.cz/index.php?alldokument=1

2

Basketball – Reference.com. (n. d.). Players. Retrieved November 26, 2014 from http://www.basketball-reference.com/players/

3

Biderman, D. (2009). The NBA’s most misleading number. Retrieved November 9, 2014, from http://online.wsj.com/articles/SB123855027541776617

4

Brown, K. (2014). The decline of foreign talent in the WNBA. Retrieved November 25, 2014 from http://www.swishappeal.com/2014/6/11/5800048/the-decline-of-foreigntalent-in-the-wnba

5

Crossan, W. M. (2013). Sporting immigrants and their effect on sport growth and popularity in a culture: A case study in czech basketball. (Dissertation’s thesis, Charles University, Praha, Czechia). Retrieved from https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127184/?lang=cs ( accessed November 4, 2014)

6

Česká basketbalová federace. (n. d.). Retrieved November 18, 2014 from http://www.cbf.cz/

7

Česká basketbalová federace. (2014). Organizace, systém řízení a sportovně technické podmínky pro účast v Mistrovství ČR v basketbale mužů. [PDF]. Retrieved November 9, 2014 from http://www.cbf.cz/files/82133ZjQ.pdf

60

8

Česká basketbalová federace. (2013). Rozpis soutěže v basketbalu pro hrací období 2013- 2014: 22. ročník Mistrovství ČR – Ženská basketbalová liga. [PDF]. Retrieved November 9,2014 from http://azlk.cbf.cz/files/67805NzA.pdf

9

Česká basketbalová federace. (2012). Rozpis soutěže v basketbalu pro hrací období 2012/2013: 21. ročník – Mistrovství ČR – Ženská basketbalová liga. [PDF]. Retrieved November 9, 2014 from http://azlk.cbf.cz/files/61278OGU.pdf

10

Česká basketbalová federace. (2014). Řády ČBF. [PDF]. Retrieved November 9, 2014 from http://www.cbf.cz/ftp/data/rady2014/rady_2014.pdf

11

Česká basketbalová federace. (n.d.). Zkratky statistických kategorií. Retrieved November 9, 2014 from http://www.cbf.cz/souteze/vysvetlivky.html

12

ČEZ Basketball Nymburk.(n.d.) A tým, Adriatická liga. Retrieved November 26, 2014 from http://www.basket-nymburk.cz/atym/stranka/27-adriaticka-liga/

13

EUROBASKET. (n.d.) Retrieved November 15, 2014 from http://www.eurobasket.com/

14

EUROBASKET. (2014). Czech Republic Men Players / Coaches Abroad (season 2014-2015). Retrieved November 26, 2014 from http://www.eurobasket.com/Czech-Republic/basketball-PlayersAbroad.asp?

15

EUROBASKET. (2014). Czech Republic Women Players / Coaches Abroad (season 2014-2015). Retrieved November 26, 2014 from http://www.eurobasket.com/Czech-Republic/basketball-PlayersAbroad.asp?women=1

61

16

Goldsberry, K. (2014). The Foreign Legion in San Antonio. Retrieved November 27, 2014 from http://grantland.com/features/san-antonio-spursbench-international-manu-ginobili-rc-buford/

17

International Basketball Federation (FIBA).(n. d.). About FIBA. Retrieved November 9, 2014 from http://www.fiba.com/pages/eng/fc/FIBA/quicFact/p/openNodeIDs/889/sel NodeID/889/quicFacts.html

18

International Basketball Federation (FIBA). (2012). International Basketball Migration Report 2012. [PDF]. Retrieved November 20, 2014 from http://www.fiba.com/downloads/Miscellaneous/IBMR_2012_light.pdf

19

International Basketball Federation (FIBA). (2013). International Basketball Migration Report 2013. [PDF]. Retrieved November 20, 2014 from http://www.fiba.com/downloads/Miscellaneous/IBMR2013.pdf.pdf

20

International Basketball Federation (FIBA). (2014). International Basketball Migration Report 2014. [PDF]. Retrieved November 20, 2014 from http://www.fiba.com/downloads/Miscellaneous/IBMR_2014.pdf

21

Kubíček, J. (2012). Sport a právo. [PDF]. Retrieved October 25, 2014 from http://www.tjsokolbabice.cz/dokumenty/Sport%20a%20pravo.pdf

22

McCarney, D. (2013). Spurs break their own record for international players. Retrieved November 27, 2014 from http://blog.mysanantonio.com/spursnation/2013/10/29/spurs-break-theirown-record-for-foreign-players/

23

MLB.com. (n. d.). Major League Baseball careers. Retrieved December 8, 2014 from http://mlb.mlb.com/careers/index.jsp?loc=ocb

62

24

NBA.com. (2014). Record 101 international players on opening day rosters. Retrieved November 26, 2014 from http://www.nba.com/2014/news/10/28/international-players-on-openingday-rosters-2014-15/

25

Novotná, M. (2006). Rozbor systémů postupného útoku v basketbalu u vybraného vzorku soupeřů týmu Valosun Brno v basketbalové lize žen v sezóně 2005/2006. (Bachelor’s thesis, Masaryk University, Brno, Czechia). Retrieved from https://is.muni.cz/auth/th/102289/fsps_b/Obsah_a_Teoreticka_cast_bc_1_. .pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dnovotn%C3%A1 %20mark%C3%A9ta%20basketbal%26start%3D1 (accessed November 4, 2014)

26

Novotný, P. (2012). Vývoj struktury družstev extraligy žen v basketbalu od roku 1998 do roku 2011 a její dopad na basketbal v ČR. (Bachelor’s thesis, University of South Bohemia, České Budějovice, Czechia). [PDF]. Retrieved from http://theses.cz/id/i30w1d/Bakalsk_Prce_Petr__Novotny_P09695.pdf (accessed November 18, 2014)

27

RealGM. (n.d.). Retrieved November 17, 2014 from http://basketball.realgm.com/

28

Sitek, D. (2013). První Evropané v NBA, část 1/2: Průkopníci vyměnili válečnou vřavu za nablýskané palubovky. Retrieved November 28, 2014 from http://xbasket.net/prvni-evropane-v-nba-cast-12-prukopnicivymenili-valecnou-vravu-za-nablyskane-palubovky/

29

VTB United League. (n. d.). Geography. Retrieved November 26, 2014 from http://www.vtb-league.com/en/content/geography.htm Ostatní zdroje:

1

Bulletin ŽBL

63

Seznam obrázků Obr. 1: Vývoj mezinárodních přestupů Obr. 2 Počty zahraničních hráčů v ŽBL a NBL Obr. 3: Nejčastější proudy v přesunech hráčů v rámci Evropy a jejich počet v sezóně 2013/2014 Obr. 4: Podíl cizinců v nejvyšších mužských národních ligách ve vybraných evropských zemích Obr. 5: Složení Adriatické ligy Obr. 6: Původ hráčů v Eurolize a Eurocupu v sezóně 2013/2014 dle FIBA zón Obr. 7: Původ hráček v Eurolize a Eurocupu v sezóně 2013/2014 dle FIBA zón Obr. 8: Původ zahraničních hráčů v NBA dle FIBA zón v sezóně 2013/2014 Obr. 9: Složení týmu San Antonio Spurs v sezóně 2013/2014 Obr. 10: Češi hrající v zahraničí

64

Seznam příloh Příloha 1: Seznam zkratek Příloha 2: Seznam zkratek států

65

Přílohy

Příloha 1: Seznam zkratek CIES

The International Centre for Sports Studies

ČBF

Česká basketbalová federace

ČR

Česká republika

ES

Evropské společenství

ESD

Evropský soudní dvůr

EU

Evropská unie

FIBA

International Basketball Federation

FIFA

Fédération Internationale de Football Association

ME

Mistrovství Evropy

MLB

Major League Baseball

NBA

National Basketball Association

NBL

Národní basketbalová liga

NCAA

National Collegiate Athletic Association

NHL

National Hockey League

OH

Olympijské hry

UCLA

University of California, Los Angeles

UEFA

Union of European Football Associations

ULEB

The Union of European Leagues of Basketball

URBSFA

Union Royale Belge des Sociétés de Football

USA

United States of America

WNBA

Women‘s National Basketball Association

ŽBL

Ženská basketbalová liga

atd.

a tak dále

např.

například

tj.

to jest

tzn.

to znamená

tzv.

takzvaný

Příloha 2: Seznam zkratek států AUS – Austrálie

COL – Kolumbie

AUT – Rakousko

DEU – Německo

BAH – Bahamy

ESP – Španělsko

BIH – Bosna a Hercegovina

EST – Estonsko

BEL – Belgie

FIN – Finsko

BLG – Bulharsko

FRA – Francie

BLR – Bělorusko

GBR – Velká Británie

BMU – Bermudy

GRC – Řecko

BRA – Brazílie

HRV – Chorvatsko

CAN – Kanada

HUN – Maďarsko

CHL – Chile

IRL – Irsko

COG – Kongo

ISR – Izrael

ITA – Itálie

POL – Polsko

JAM – Jamajka

POR – Portugalsko

JOR – Jordánsko

RUS – Rusko

LTU – Litva

SRB – Srbsko

LVA – Lotyšsko

SVK – Slovensko

MDA – Moldavsko

SVN – Slovinsko

MKD – Makedonie

SWE – Švédsko

MLI – Mali

UKR – Ukrajina

MNE – Černá Hora

USA – Spojené státy americké

NGR – Nigérie V seznamu nejsou uvedeny zkratky jednotlivých sportovních klubů.

Resumé Tato bakalářská práce pojednává o zahraničních hráčích v basketbale. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na autory zabývající se problematikou sportovní migrace ve sportu a v basketbalu. Druhá kapitola se zabývá českými nejvyššími basketbalovými soutěžemi mužů a žen, jejich historií a vývojem počtu zahraničních hráčů.

Třetí kapitola je opět

zaměřena na nejvyšší české basketbalové soutěže mužů a žen a je zde zkoumána sezóna 2013/2014. V této části jsou porovnáni zahraniční hráči s těmi českými, jejich efektivita a přínos týmu. Poslední kapitola pojednává o zahraničních hráčích v nejvyšších basketbalových soutěžích v Evropě, dále o prestižních světových ligách a českých hráčích v zahraničí.

Summary This bachelor's thesis deals with foreign players in basketball. The bachelor's thesis is divided into four main chapters. The first chapter is focused on writers that deal with migration in sport and basketball. The second chapter deals with the highest Czech basketball competitions for men and women, its history and evolution of quantity of foreign players. The third chapter is also aimed at highest Czech basketball competitions for men and women but season 2013/2014 is examined closely. In this part of the thesis foreign players are compared to Czechs, such as their efficiency and contribution to the team. Last chapter presents foreign players in the highest basketball competitions in Europe, in prestigious world leagues and Czechs playing abroad.

69

Zahraniční hráči v nejvyšších českých basketbalových soutěžích mužů a žen. Bakalářská práce

Recommend Documents