•
Historie
Záhada Rawlinsova útržku aneb hvězdná detektivka Zdeněk S p e r l i n g Rawlinsův útržek
považovaná Rawlinsem za magnetická
R. E. Peary byl americký polární cesto
mčření, byla ve skutečnosti výrobními
vatel, který první dosáhl severního pólu
čísly Pearyho chronometrů. Podle admi
v roce
byl
rála Daviese astronomická pozorování
nalezen lístek obsahující záznamy jedno
byla provedena ke kontrole chronometru,
ho z jeho astronomických pozorování,
pravděpodobné v únoru 1906, při Pearyho
o jehož původu
nezdařeném pokusu dosáhnout severní pól.
1909. V jeho pozůstalosti
a
účelu
byly
různé
dohady. Fotografie tohoto útržku byla nčkolikrát otištěna
v americkém tisku.
V tomto článku je předložena analýza astronomických
dat
umožňující
dosti
Z technických důvodů přinášíme překres
přesný závěr, kde a kdy měření byla
lený obsah útržku na obr. 2.
provedena.
Americký astronom D. Rawlins na zá klade tohoto útržku prohlásil, že Pcaryho
Obr. 1 - Dobová karikatura zachycující spory
Identifikace dat na záznamu
o dobyli severního pólu. Již tenkrát novináři
tvrzení o dosažení severního pólu bylo
Lístek zřejmě obsahuje časy průchodu
.jedním z největších podvodů tohoto sto
dvou hvězd místním poledníkem, což jest
letí". Určitá čísla na útržku (podtržená
měření běžně prováděné pro stanovení
jsou
autorem) pak
přesného času, je-li známa
chronometru,
údajů
považoval
kompasu.
za záznamy
Ve spojení
s
tímto
výrokem lístek byl pojmenován „Rawlin sův útržek". Admirál
zeměpisná
délka. Jak bude zdůvodněno později, místo pozorování tuto podmínku splňovalo. Jedna z měřených hvězd j e na záznamu
US
Navy
na
záznamu
vypočteny úchylky
což byl hlavní předmět
pozorování. Dvě číslice záznamu času pro Bctcl geuse se časem staly nečitelnými, takže
odpočinku,
označena jako Bctclgeuse ( a Orionis),
bylo
T. D. Davies, president Navigation Foun
druhá hvězda není identifikována. Vedle
každým sloupcem j e vypočten součet
dation
však
záznamů časových jsou hodnoty úhlu,
a průměr, tato úloha byla vyřešena s přes
poukázal na to ( N G M , 1989), že čísla
zřejmě výšky hvčzcl nad obzorem. Dále
ností asi ± l sekundy. Byly tak získány
(Sdružení
pro
na
neovládali zoologii...
navigaci)
nutno j e
doplnil.
Protože
pod
hodnoty v obr. 2 označené závorkou. Protože rozdíly mezi záznamy času neznámé hvězdy jsou velmi podobné, bylo usouzeno, že měření zaznamenávají Čas průchodu hvězd třemi vlákny dale kohledu teodolitu. Dle tohoto předpo kladu záznamy času vrcholení Betelgeusc byly upraveny. Tato domněnka j e v sou hlasu s naměřenými hodnotami, jak bude ukázáno po určení neznáme hvězdy. Určení neznámé hvězdy Naměřený časový rozdíl mezi předpo kládanými poledníkovými průchody Be telgeusc a neznámé hvězdy j e 43m 32s
Obr. 2 - Překreslený Pearyho záznam. Číslice v závorkách jsou doplněné. Podtržená čísla jsou čísla chronometrů. Vlnité čáry značí Pearyho škrty.
5
ASTRJ5PIS
2/2000
Zdenek Sperlinjíť* 1926) vystudoval MFF UK, obor fyzika pevných látek. Působil jako odborník na rentgenovou (rtg) strukturní analýzu a analytickou spek trometrii, nyní v důchodu. Zajímá se o astro nomickou navigaci, teorii relativity, počítače a samozřejmě o rtg difraktometrii.
[email protected]
Tabulka 1 - Porovnání teoretických (1950.0) a naměřených hodnot pro Vegu A ) Rektascenze neznámé hvězdy z měření 5h 52m 27.8s + 12h OOm OOs + 43m 39,15s = I8h 36m 06,95s Tabulková hodnota pro Vcgu 18h 35m 14,7s B) Deklinace. Součet deklinací 8 obou hvězd se má rovnal součtu jejich naměřených výšek a. Bctclgeuse Vcga 5 7° 23' 58"' + 38° 44* 09" = 46° 08' 07" a 19° 42' +26° 23' = 46° 05"
a kosiny deklinací.
novitě v Bowdoinovč fjordu (77° 35' N ,
Z geometrie koule
68° 30' W , Heyda, 1983). Blízký průliv
lze
že
mezi Grónskem a ostrovem Ellesmere je
intervaly
také jediné místo, kde Peary při svých ces
odvodit,
časové
eTp mezi průchody
tách
hvězd přes vlákna
šířku (Hobbs, 1937). Můžeme tedy přij
dalekohledu
jsou
mout předpoklad, že místo pozorování
nepří
byla Pearyho základna v blízkosti Bow-
(přibližně) mo úměrné
kosi
slunečního času (sol), což j e 43m 39,15s
nům deklinací. Naměřené hodnoty jsou
času hvězdného (sid). Protože neznámá
uvedeny v tab. 2. Rozdíl vypočtených
hvězda vrcholí později, její
poměrů odpovídá časovému rozdílu 0,5s,
rektascenze
musí být o lulo hodnotu větší než rektas
Datum pozorování zákonitých změn polohy hvězd na obloze. Oběh Země kolem Slunce mění (sluneční)
Zeměpisná poloha místa pozorování
Tabulka jasných hvězd (Guth a j . , 1942 udává
pro
zeměpisnou
K určení data pozorování využijeme
tedy shoda v rámci přesnosti měření.
kládat, že j e to jedna z jasných hvězd. s.842)
uvedenou
doínova fjordu.
cenze Betelgeuse. Dále j e možno předpo
1950,
přecházel
čas vrcholení hvězd asi o 4m
denně.
Skládáním rychlosti oběhu Země kolem
Bctclgeuse
Na záznamu pozorování jsou uvedeny
Slunce s rychlostí světla vzniká tzv. abe-
(1950.0): rektascenze a = 5h 52m 27.8s,
také výšky pozorovaných hvězd. Tyto
race, měnící čas vrcholení asi o ±3s,
deklinace 8 = +7° 23' 58".
údaje nám umožňují stanovit dosti přesně
s roční periodou. Dalším vlivem j e pre
zeměpisnou
pozorování
cese zemské osy s periodou 26 000 let,
podmínku
zjednodušenou metodou Horrebow - Tal-
která se jeví posunem zdánlivé polohy
splňovala. Avšak na druhé straně pólu se
cottovou. (Guth a j . , 1942-1950, str. 105).
hvězd o přibližně 50" (asi 3,5s) ročně. Na
nalézá a Lyrac (Vega), s a = I8h 35m
Její princip j e ten, že k určení zeměpisné
této změně j e zajímavé, že přes svoji
I4,7s, 6" = +38° 44' 05". Jak se přesvěd
šířky se změří výšky dvou hvězd při prů
malou hodnotu byla známa j i ž starořecké
číme výpočtem (Dodatek 1, Tabulka 1),
chodu
souřadnice Vegy celkem dobře souhlasí
horním průchodu a jedna při dolním prů
př. n. 1., který ji také správně
s naměřenými hodnotami. Rozdíly mezi
chodu. Tímto způsobem se zmenší vliv
stáčením ekliptiky, ovšem v rámci tehdy
teoretickými a naměřenými hodnotami se
chyb měřícího teodolitu.
uvažované geocentrické soustavy.
V blízkosti Betelgeuse není žádná jasná hvězda, která by uvedenou
ještě zmenší použitím tabulkových hodnot pro a
a 6 současných
místním
místa
poledníkem, jedna
při
mu hvězdáři Hipparchovi v e 2. století
Pro toto měření platí (Dodatek I )
předpoklad,
vyložil
Zatím co oběh Země ovlivňuje pouze
s provedeným
měřením (jak ukázáno v závěru). Můžeme ledy přijmouti
Šířku
sluneční Časy vrcholení hvězd, jak aberace, tak
4> = ( 8 i - 8 ) / 2 - ( a , - a ) / 2 + 90 ( 1 , 1 ) 2
2
že „nezná
precese ovlivňují
rektascenzi
i deklinaci. Tato změna se nazývá zdánlivý
mou" hvězdou j e Vega. jejíž dolní průchod
kde 0 je zeměpisná šířka pozorovatele, 5j
pohyb hvězd. Protože rektascenzi měříme
poledníkem
jsou známé deklinace a
Časem, její změna j e mnohem
byl
měřen
s přeloženým
teodolitem.
naměřené výšky
hvězd 1 a 2.
Pro zjednodušení
některých
přesněji
měřitelná než změna úhlu deklinace.
výpočtů
S použitím rovnice l.l a hodnot uve
zavedeme myšlenou hvězdu Vega*, která
dených v obr. I. a tab. I . obdržíme hodno
hvězdy měla by výz.namný vliv jednak
bude mít rektascenzi
tu $ = 77° 40' 54,5".
chyba použitých hodin, jednak předpoklá
Vegy
zmenšenou
o 12h OOm OOs, tedy asi 6h 35m. O stejnou
Na mapě příslušné oblasti
otištěna
vrcholení
jedné
daná zeměpisná délka místa pozorování.
pro
Jestliže však máme dvě hvězdy, rozdíl
nový úhel. V dalším bude používáno B pro
nedostatek místa) vidíme, že na uvedené
času jejich průchodu poledníkem j e prak
Betelgeuse, V pro Vegu a V * pro Vegu*.
zeměpisné šířce leží město Thule (též
ticky nezávislý na obou těchto činitelích.
nenormální.
být
času
(která
geuse a Vegy j e poněkud
nemůže
Grónska
určování
hodnotu (12:00:00) se změní i její hodi
Pearyho záznam času průchodu Betel
zde
Při
Qaanaaq), v jehož blízkosti měl Peary zák
Časový rozdíl mezi vrcholením Betel
ladnu při svých arktických cestách, jme
geuse a Vegy použijeme k přibližnému
Můžeme dosti bezpečně předpokládat, že měření obou hvězd bylo provedeno s ča sovým rozdílem asi 43 min. V tom pří
Robert Edwin Peary (6. 5. 1856 • 20. 2. 1920)
padě by měly být časové záznamy buď
americký polárník a admirál (1911). Od roku 1886 podnikal
T
=
výzkumné cesty v Grónsku. Roku 1900 dokázal jeho ostrovní
a pak
charakter. 1893-95 a znovu 1905-06 se pokusil o dobytí severního
T p v * = 1:01:57. Je však možné, že Peary
pólu. 6. 4. 1909 ho jako první člověk dosáhl. Jeho úspěch však
změnou času pro průchod Vegy již korigo
zpochybňoval F. A . Cook, který si tím činil nárok na prvenství.
P
B
=
12:18:25
13:01:57, nebo T
a P
B
potom
T
= 00:18:25
P V
*
val změnu hodinového úhlu, související
Peary byl autorem Četných spisů (Nonhward over the Great Ice -
s přeložením teodolitu.
No sever přes velký led, The North Pole - Dobyti severní točny).
Nyní j e možno porovnal
naměřené
časové rozdíly mezi průchody
Pearyho jménem j e nazván poloostrov a průliv.
vláken 2/2000
ASTR^PIS
Tabulka 2 - Porovnání časových rozdílů a úhlů eT / e T = lm 09,5s / Im 27,7s = = 69,5s / 87,7s = 0,7925 cos 8y / cos 83 = cos 38° 44' / cos 7° 24' = = 0,7866 Pro eT vzaty průměrné hodnoty, 5gv J deklinace hvězd B a V. B
v
s o u
Autor vyšel z předpokladu, že Peary
jí místním poledníkem kolem 8. hodiny ranní přibližně 20. srpna. T o platí na
stanovil přesně místní Čas z astronomic
celém světě, každý rok.
kých pozorováni. Na tento čas byly zřejmě
Pro
tento účel byly vypočteny rozdíly
případě by Peary byl prováděl měření buď
mezi zdánlivými rektascenzemi B a V *
v poledne, neb o půlnoci (po 12. hod.
pro roky 1901 - 1909 v 50ti denních inter
chronometrového času). Uvedený před
valech, dle tabulek American Ephemeris
poklad však nevedl k výsledkům, které by
1901 - 1909) a tylo rozdíly byly
byly srovnatelné s údaji tab. 3. Prakticky
porovnány s namířenými hodnotami. Vy
jediné možné vysvětlení pro selhání před
počtená,
křivka,
pokladu bylo, že na Rawlinsovč útržku
řekněme vlnovka, sc protíná s pásmem
Peary nezaznamenal místní čas Shcridano
namířené hodnoty 43m 39,l5s ± ls každý
va mysu, ale Čas greenwichský. Za tohoto
rok v období 1903 - 1909, v některých
předpokladu bylo dosaženo výsledků při
letech i dvakrát. Na obr. 3 je Část vypočtené
jatelných.
křivky pro období nakonec určené.
Protože uvažovaná poloha pozorova
Vlnovka určuje v každém roce dobu. kdy
měření mohla být provedena. Tato
údobí, jejichž hranice
můžeme stanovit
s přesností asi ±5 dní (přímo z desetiden ních tabulek), pak mohou být porovnána
a
cího místa byla 6 8 30' W, rozdíl místního času od času greenwichského byl 4h 34m sid. Místní čas vrcholení Beiclgcuse T p g
Naše dosavadní a údaje
výpočty, tabulka 3.
vyhledávače hvězd
navzájem
Tabulka 3 - Casy a místa Pearyho pobytu Možné období měření - Místo Pearyho pobytu 03-11-16 až 04-01-21 New York 04-11-05 až 05-02-19 New York 05-10-17 až 05-11-26 Shcridanův mys 06-01-31 až 06-03-21 Sheridanův mys, část na ledě 06-09-17 až 06-10-17 Etah. 06-09-16 až 06-09-20 07-03-01 až 07-04-10 New York 07-08-28 až. 07-10-06 New York 08-03-20 až 08-05-09 New York 08-07-28 až 08-09- i 6 Etah, 08-08-11 až 08-08-18 09-04-20 až 09-08-28 Etah. 09-08-17 až 09-08-26 1) První dvojčíslí označuje rok 20. století (1900). další dvojice číslic označují měsíc a den.
by tedy byl (sol) T
P ( B
s údaji o Pearyho pobytu v dané době
= 12h 18m 25,17s - 4h 33m 15.1 ls
okolo 20. srpna 1906, 1908 nebo 1909,
Podobně pro Vegu T
P t V
* = 13h01m57,17s-4h 33m 15,1 ls = = 8h 28m 42,06s.
V úvahu tedy přicházejí pouze tri inter
souhlasí a proto můžeme přijmout další předpoklady, že Peary prováděl měření
= = 7h 45m I0.06s
(Tabulka 3; Herberl, 1988; Hobbs, 1937; Peary, 1986).
vyhledávače hvězd
pobytu Peary měl dostatek času a možnost
určeni doby, kdy bylo měření provedeno.
podobná
použitím
bylo místo, kde během dlouhého zimního
výpravou k pólu (Peary, 1986). V tomto
sinusovec
S
(Philip, 1982) zjistíme, že B a V procháze
nastaveny chronometry použité konečnou
(AE.
září.
používal místní Čas Shcridanova mysu. T o
kolem 8. hodiny ráno místního času. Upřesnění jak roku pozorování, lak dne.
1908
Rozdíl těchto hodnot j e 43m 32s, jak již
provedeme s pomocí astronomických ta
a 1909, během nichž Peary byl v Etan,
bylo uvedeno výše; provedené výpočty sc
bulek ( A E , 1906, -8, -9), způsobem pop
což j e severská osada v blízkosti jeho zá
liší jen o konstantu.
saným v Dodatku 2. Dostaneme tak hod
valy, konec léta v rocích
1906,
kladny v Bowdoinově fjordu. K
přesnějšímu
určení
Otázka, zda sc jednalo o měření ranní či
data
noty uvedené v tabulce 4. Pro
všechny Iři uvažované roky astro
měření
večerní, však není zodpovězena a skuteč
musíme zodpověděl dvě dal.ší otázky. Za
né hodnoty se mohou lišit o 12 hodin. t.j.
nomická data odpovídají dni 23. srpna. Ze srovnání s tabulkou 3 plyne:
prvé. zaznamenal Peary čas místní nebo
měření mohla být provedena také okolo
greenwichský? Za druhé, ve kterou denní
20. hodiny večer. Ať lak či onak, v dané
dobu byla měření provedena?
době a na daném místě se jednalo o mě ření za dne (Nauli-
Julianskř dny
SOůC
cal Almanac, 1986).
8500
AT . mi
43 40' 43 39 15
43 33
1909 0
19100
Etah o měsíc později (Hobbs, 1937). b)
Měření nemohlo býl provedeno
v roce 1908, neboť 23. 8. Peary byl již pět
čeno, dle údajů li
dní na cesiě z Elah k Sheridanovu mysu
teratury
lze
(Peary, 1986).
hvězdy
pozorovat
c) Jediné možné datum pro provedená
za dne (pro hvězdář
měření j c tedy 23. 8. 1909. Toto datum
ský dalekohled: Guth
spadá do možného údobí, souhlasí s infor
a j . 1942 - 1950, str.
macemi o Pearyho pobytu a dává také
47;
nejlepší souhlas naměřených
pro
větší
sextant:
483). Roky
Měření nemohlo býl provedeno
To však není vylou
Maloncy, 1978, sir. ' 908 0
a)
v roce 1906, neboť Peary byl v oblasti
Můžeme tedy usoudit, že měření zazna
Z tabulky 3. vidí me,
a vypoč
tených hodnot.
že Peary mohl
měření
v
Bowdo
Rawlinsovč útržku
Peary
nicích 77° 41' N , 68° 15' W , v blízkosti
inově
A - střední hodnoty; 8 - zdánlivé hodnoty; silná čára - období možnč;
vádět pouze koncem
23. srpna 1909, po 0 hod. G M T (poledne),
slabá čára - období nepřípustné.
srpna neb začátkem
l.j. kolem 8. hodiny ranní místního času.
2:2C00
pro
na
provedl na místě o zeměpisných souřad
Obr. 3 - Rozdíl času průchodu Detelgeuse a Vcgy v letech 1908 a 1909.
ASTRÉSPIS
fjordu
menané
svojí
základny u Bowdoinova
fjordu.
K ukončení našeho rozboru jsou v ta bulce 5 porovnány hodnoty s hodnotami
Dodatek 2 - Astronomické výpočty
naměřené
Základem provedených výpočtů je
teoretickými, což již bylo
zkrácená rovnice pro stanovení času
předběžně provedeno výše. Použity ta
průchodu hvězdy určitým (ne nulnČ
bulky A E 1909, zdánlivé polohy inter-
místním)
polovány pro datum 1909-08-23,0. V této
Guinot, 1970)
poledníkem
(Debarbat,
tabulce jsou takč porovnány výsledky provedeného rozboru s údaji literatury.
Tp = (11 + a + A - T ) 0,9972695664 0
(D2.1)
Závěr
kde Tp jc čas průchodu hvězdy přís
Na základě analýzy dat na Rawlinsově
lušným poledníkem v G M T
útržku je možno usoudit, že zaznamenané
H je hodinový úhel hvězdy (úhel
měření bylo provedeno R. E. Pearym na
mezi poledníkem, který prochází hvěz
místě o zeměpisných souřadnicích 68° 15'
dou a místním poledníkem pozoro
W, 77° 41' N dne 23. srpna 1909 kolem
vatele). H se může měnit v rozsahu
8. hod. ranní místního času, t.j. po 0 hod.
24 h, ale v daném případě prochází
GMT
hvězda (B, V*) jižním obloukem míst
(poledne) při Pearyho návratu od
severního pólu. Měření bylo provedeno na
ního poledníku, takže H = 0. ctjc rek-
hvězdách a Orionis (Betelgeuse) a a Lyrae
tascenze
(Vega). Pro uvedené místo a čas naměřené
v rozsahu asi ±3s během roku s roční
hvězdy, která
se
mění
Tabulka 5 - Porovnání teoretických a naměřených hodnot pro datum 1909-08-23,0. Rektascenze Betelgeuse 05h 50m 15.l6s Vega* (V - 12h) Oóh 33m 53,l8s Rozdíl vypočtený 43m 38,02s Rozdíl z měření (sid) 43m 39,l5s Konečný rozdíl 1,13s Deklinace Betelgeuse 7° 23" 34,76" Vega 38° 42'07,34" Součet vypočtený 46° 05' 42,10" Součet naměřených výšek* 46° 05' Konečný rozdíl 0'42,10" Oba konečné rozdíly jsou v přijatelných mezích. Porovnání s údaji literatury: Zeměpisná šířka <J> vypočtená v části 4. 77° 40' 54,5" Q Pearyho základny „Anniversary Lodge" 77° 40' (Peary, 1898, s.319) Dle Rawlinse (1973) a Pearyho (1986), mezi 09-08-21 a 0908-26 Peary byl na cestě mezi Etan a mysem York. V této oblasti byla Pearyho základna. t Jc možné, Že tylo hodnoty Peary vypočítal pro předběžné nastavení teodolitu při měření za denního světla. Pro určení zeměpisné šířky místa pozorování je lhostejné, zda hodnoty byly skutečně naměřeny nebo předem vypočítány.
a vypočtené hodnoty souhlasí v mezích,
periodou. Rozdíl mezi zdánlivou a
daných
přístrojů
a střední CÍ je třeba uvažovat jen při přesných
(chronometr, případně doplněný stopkami,
měřeních, jako je kontrola chronometru. ?. je
teodolit s třívláknovým křížem).
zeměpisná délka místa pozorovatele (v časové
přesností
použitých
Určeni dne pozorování Pro tento účel můžeme rovnici D2.1 napsat ve tvaru
míře). T Q je hvčzdný čas neboli rektascenze Dodatek I - Geometrie poledníku
2
(
2
2) Oi + a . -Si = R Q -a +5 = R 2
2
2
= a + X - Tp / k
(D2.2)
(půlnoci). Stejně jako Tp, mění se denně asi
jen přibližně, ale s přesností dostatečnou pro
0 3m 56s a v AE tabulkách je udáván pro každý
daný účel. Vypočteme tedy TQ a v tabulkách
(Dl.2a)
den. V současné době jc TQ udáván pro půlnoc,
vyhledáme den s nejblíže nižší hodnotou TQ,
(Dl.2b)
v Pearyho dobč byl udáván pro poledne. Kon
což je den pozorování.
stanta k = 0.99... vyjadřuje vztah mezi hvězd
a výpočtem průměrné hodnoty
ným a slunečním intervalem. Tato rovnice
o = (0, +4> )/2 = 2
= R - ( a , -a >/2 + (5j - S )/2 2
0
Všechny hodnoty na pravé straně známe sice
(Dl.I)
Jak možno odvodit z obrázku 4 1) S| + 5 = a + a = 2R - q
T
středního slunce při greenwichském poledni
2
kde R = pravý úhel = 90°.
(D.3)
zanedbává změny působené izv. nulací zemské osy, které jsou řádově setiny vteřiny.
Přiklad výpočtu pro hvězdu Betelgeuse Předpoklad je, že průchod hvězdy na místě o známé zeměpisné délce (68° 30' W) byl určen v greenwichském siředním slunečním (GMT),
Tabulka 4 - Srovnání vypočtených a naměřených hodnot čas vrcholení hvězd (GMT), v místě 68° 15' W ' ) B V* Měřenv čas průchodu, 00:18:39,17 01:02:11,17 GMT ) . 3 ) 2
Vypočtené časy, GMT 09-08-23 rozdíl od času měřeného 08-08-23 rozdíl > 06-08-23 rozdíl 4
čase
v roce 1909. Datum měření není
známo. Protože tabulky udávají TQ pro poledne, musíme zaznamenaný čas měření patřičně upravit (-I2h pro B). Pokud není uvedeno jinak, všechny hodnoty jsou ve hvězdné míře. Pomocný výpočet:
00:18:39,72 0:00,55 00:17:39,37 -0:59,80 00:19:37,72 0:58,55
01:02:10,59 - 0:00,58 01:01:11,47 -0:59,70 01:03:19,40 01:08,23
Poznámky: 1) Časy vrcholení hvězd B a V* jsou vypočteny pro 68° 1.5' W, která byla stanovena na základě Pearyho vypočteného času vrcholení B, 12:18:39, uvedeného v záznamu. 2) Naměřené časy jsou opraveny o +14s. Tato hodnota byla převzata také z Pearyho záznamu. 3) V dané zeměpisné poloze a předpokládané době měření (konce léta), Peary mohl pozorovat poled níkový průchod B a V pouze kolem 8. hodiny ranní místního slunečního času, což odpovídá 12. ho dině G M T Použité astronomické tabulky (AE, 1901-9) udávají hvězdný čas pro greenwichské poledne, nikoliv pro půlnoc, jak je obvyklé dnes. Greenwichské poledne ledy bylo 0-tou hodinou a Pearyho čas pro vrcholení B je nulno opravit o I2h. Čas průchodu V* již není třeba opravovat. 4) Pro toio datum bychom dostali nejlepší souhlas výpočtu s měřením, kdybychom použili původ ně uvažovanou polohu 68° 30' W. Tolo datum však je v rozporu s Pearyho textem (1986) a jeho určením teoretického času vrcholení Betelgeuse.
Čas měření, neopravený o I4s, GMT 00:18:25,17 sol Oprava pro hvězdnou míru Čas měření, ve hvězdné míře
+ 03,03 sol 00:18:28.20
Vlastní výpočet: Střední rektascenze B v r. 1909 05:50:14,70 Zeměpisná délka v časové míře +04:34 Součel
10:24:14.70
Čas měření
-00:18:28,20
Rozdíl
10:05:46,50 10:04:32,88
Nejblíže nižší T Q : 1909-08-23 01:13,62 Rozdíl 2/2000
ASTRJSPIS
Pro V* stejným postupem dostaneme rozdíl
chronometru bez ohledu na
01:11.24
jeho
Závěr: V roce 1909 měřeni mohlo být prove
chybu,
Pearym.
deno pouze 23. srpna.
O s,
stanovenou
Pro
rektascenzi
Pi
byla použila střední hodnota pro příslušný rok, zeměpisná 30' W. Stanoven den měření.
Rozdíly mezi vypočtenými a naměřenými
23. srpna.
časy vrcholení B a V* jsou poměrně velké a mají dvě možné příčiny:
\
2) Čas měření byl opraven
a) Chronometr mčl chybu řádová lm. Peary
o Pearym stanovenou chybu,
vSak stanovil chybu chronometru na 14s, takže
14s. Pro rektascenzi byly
tato možnost je vyloučena.
použity zdánlivé hodnoty,
b) Zeměpisná délka místa pozorování nebyla
interpolované pro den 23.
68° 30' W jak předpokládáno. Tuto chybu je
srpna. Upřesněna zeměpisná
možno vzít v úvahu a vyloučit ji s použitím
délka místa pozorování.
Peary ho teoretického času pro vrcholení B,
f!
h k
3) S použitím zdánlivé
00:18:39.
rcktascen/.e a opravené ze
Pro opravu zeměpisné délky použijeme opět
měpisné polohy byl stano
rovnici D2.I ve tvaru
ven
/. = Tp / k + T(j - ct Pomocný výpočet:
měřeným Časem průchodu
Obr. 4 - Geometrie poledníku, s - osa Země. v - místní vertikála,
hvězd místním poledníkem,
e - rovník, h - obzor, P - pól, Z - nadhlavník, q • součet pólových
viz tabulka 4.
00:18:39,00 sol Oprava na hvčzdný interval
konečný rozdíl mezi
vypočteným a opraveným
(D2.3)
Teoretický čas průchodu B. GMT
vzdáleností, i = 1,2.
+ 0:03,07 sol
- hvězda, a,- - výška nad obzorem, 5j - de-
klinace. Oj - zeměpisná šířka ftj * fyh k - doplněk zeměpisné f
Čas průchodu ve hvízdne míře, Tp / k
Literatura
00:18:42.07
šířky (kolatiluda).
AE. 1900-1910, US Nautical
Vlastní výpočet: T /k
spa
délka místa pozorování 68°
Upřesněni zeměpisné polohy (délky)
Almanac Office. American
Ephemeris and
Washington,
DC, US
Defense
Mapping
00:18:42,07
Nautical Almanac (roční publikace), Washing
Agency.
To
10:04:32,88
ton. DC. US Govini Printing Office.
1 iobbs. W. H., 1937, Peary, New York. NY. The
a (09-08-23,0)
-5:50:15.1.5
Debarbat S., Guinoi B., 1970, La méihode des
MacMillan Company.
hauteurs égales en astronomie, Paris, Gordon
Maloncy. E. S.. 1978, Dutton's Navigation &
p
X v časové míře
04:32:59,80
& Breach.
Piloting, Annapolis, MD, Naval Institute Press
X v úhlové míře
68°14'57,00"
Guth V., Link F.. Mohr J.M.. Sternberk B..
Nautical Almanac. 1986. Nautical Almanac.
Rozdíl oproti původnímu předpokladu 68° 30' W je na 77° sev. Šířky asi 6 km. Naznačené výpočty byly tedy provedeny ve třech krocích s postupné větší přesností: I ) Za čas měření byl použit zaznamenaný čas
1942-1950. Astronomie (vc 3 dílech). Praha,
Yachtsman's Edition (roční publikace). Sausali-
Jednota českých matematiků a fysiků.
to. CA. Paradise Cay Yacht Sales.
Herbert, W.. 1988. National Geographic Maga
NGM. 1989, National Geographic
zine, 174, Č.3. str. 388-413.
175. č.C, příloha Geographies,
Heyda C .
1983. Gazetteer
of
Greenland,
Magazine,
Peary. R. E.. 1898, Northward over the ..Great Ice". New York, NY, H.A. Stokes Co. Peary. R. E., 1986, The North Pole. New York,
JIŘÍ KUBÁNEK - ASTROFOTO Originální a s t r o n o m i c k o Fotografie m l h o v i n , galaxii, h v ě z d o k u p , komet. M ě s í c e , zatmění a další. Vybraná prodejní nusla Swta-^c-.j hvanama ř t w M v n t o P M n M t n Piarvi Kratovsk* ooo*a 233 Praha ř Stantii MFř UK V Notatovi Men - p-anaS Mví23ama a pianeianur Ostrava. ffM
17 ksiopHSu Osüuyi
Nabidka f o t o g r a f i (rozrnór 1 0 « 1 5 c m J V#i*a mfeowna M ~2 . OhOfHi «nh3.tt>a 0"-ega U I " .e M 8 ' ve V«i«« m a M M a NGC 2S3 v Sociali MtfMft rtvéjao-L-pa M 13 1 HffKu „ mir>u.i-v>C>nfc3 M 27 v i fttect Komei/ Hyakutaka a Haie-Bopo Métte - Marc Humorum /ain^tn Mésice fotografo ufnèno Miménl
Sl'eK'
j
Vtcchny fotografie l e ;
Siunce
v e • ...• .
fornutu
Kontakini adresa
klbanEk
Jlftl ASTftOfOIO Pocc-'iiic-a ' l i 108 00 Praha 10
NY, Dover, Přetisk původního vydáni z r. 1910, New York, NY. KA. Stokes Company. Philip. G., 1982. Philips' Planisphere, London. Great Britain, G. Philip & Son, Ltd. Rawlins, D.. 1973. Peary at the North Pole. Fact or Fiction?, Washington. DC. R.B. Luce Inc.
A4 se i«
Mějte d o m a k u s v e s m í r u !
Poděkování Autor tímto dčkuje Dr. J. Vondrákovi za cenné připomínky k astronomickým výpočtům a Ing. P. Kolínskému za pomoc při kreslení obrázků na počítači. Dik patří i redakci za trpčlivost. s níž probíhala korespondence mezi Prahou a Vancouverem.
2/2000
