Záhada jizerského Yetiho

Záhada jizerského Yetiho scénář divadelní hry

Osoby: HH WH HAJ LR LA JJ LVA SM ZR P DR UJ

Hans Holzmann von Aschuss und Kraftwerk, zvaný Eisskopf William Hillman, zvaný Rucksack Josef Podmola, hajný Starej Lešner, pytlák Stará Lešnerová Alfons Schneeman von Isergebirge Lesní víla Ágnes zvaná Šámalka Lesní čarodějnice Šmátralka, její sestra Zuřivá reportérka Primátor Psychiatr Univerzální jelen

SVĚTLO ZVUKY POHYB TAHŮ A OPONY

PROLOG – KOSMONOSY ZR: 24. ledna 1930, psychiatrická léčebna Kosmonosy. Rozhovor první, s... Kde sakra jsou? Už tu čekám hodinu. Co koukáte? No, nemám moc času, jsem v jednom kole, já jsem totiž nejlepší, víte? Novinářská hvězda! Za tuhle reportáž dostanu Pullitzera, to budete čubrnět.

TAH „2“ JIZERKY ZR, DR, LR

FORBÍNA LEVÁ Před oponou stojí ZR, píše si do zápisníku a nahlas čte.

Reportérská hvězda Reportáže, reportáže jsou mou denní stravou sondáže i špionáže píšu levou, pravou Záhady a mystéria žaludeční vředy když vypukne hystéria já jsem vždycky ready! Já jsem všech reportérů vymodlená dcera mě nikdo nenachytá strachy se neposeru ani z Pullitzera – DR: Vy jste ta nová pacientka? Jak to, že vás tu nechali bez dozoru? Pánové! ZR: Ne, ne, to bude omyl, já jsem tu služebně! DR: Ano? ZR: Volala jsem vám – Hermína Pukavá, Stará fronta včera. DR: Jo jdete za tím – ZR: Ano, za – DR: Karle? Dědek už je po klystýru? Ze zákulisí: Jo! DR: Dobře, máte jednu hodinu. ZR: Děkuji. ZR: Dobrý den, vy jste dědek? Pardon, pan Lešner? Jsem Hermína Pukavá ze Staré fronty včera. LR: Co tu chcete? Vy jste tam od nich? ZR: Ne, já jsem od novin. Já jsem všech reportérů vymodlená dcera mě nikdo nenachytá jen perly vycházejí denně z mého pera jak moje ruka kmitá Poslechněte, slečno, paní vypadáte zdravě nemáte však ani zdání co mám tady v hlavě! Pche! Vždyť jsem všech reportérů vymodlená dcera

Přichází doktor.

FORBÍNA CELEK

DR odchází. ZR klepe. Zpoza opony vykoukne LR.

mě nikdo nepřekvapí mou fantazii tu má žena málokterá tak honem, vyprávějte, čas nám kvapí! LR: Vy se mi líbíte! ZR: Chci o vás napsat článek. Já vám věřím, pane Lešnere. LR: Ano? Víte, on, on skutečně existuje! Já ho viděl! ZR: Já vám věřím. Povídejte mi, jak to bylo! LR: Já ho viděl na vlastní oči! V roce 1910, jako dnes to vidím. A tenkrát mi každej věřil, každej! Až na moji starou... dejž ji Pán lehké spočinutí.

ZR jde stranou, LR se převléká.

OPONA OTEVŘÍT Scéna u Lešnerů, kde sedí Máňa.

NORMAL.

SCÉNA 1 – U LEŠNERŮ LA: To seš ňák brzo zpátky, Franto?! Co budeme jíst, když nic neneseš? LR: Mařeno, řekni, cos mi nalila do čutory? Já jsem měl totiž asi halucinace. LA: Co by, jako vždycky. Venku mínus 15, sněží, tak to ti přece s sebou vždycky vařím svařák – 5 deci rumu a 2 lysohlávky. Jako vždycky, Franto. Nepřijdu ti dneska nějaká mladší, hezčí? LR: Ukaž se. Ble! Hm, takže vidím dobře, to se mi asi nic nezdálo. Sedím, mrznu, myslím na to, jak si tady zatím užíváš v teple, posílám tě ke všem čertům... Prostě taková normální čekaná, Máňo. A jde jelen! Říkám si, Franto, máš štěstí, střelíš ho a půjdeš domů. Ale divná věc – neměl parohy. LA: Tak to asi nebyl jelen. LR: Jak to víš? Hele, takhle nebudeš mít žádné překvapení. LA: No jo, táto, už mlčím. LR: Jak říkám, neměl parohy. A představ si, Máňo – nebyl to jelen! Říkám si, to bude medvěd, ale... LA: Kde by tu vzal medvěd, prosím tě? Posledního medvěda na frýdlantském panství upytlačil tvůj prapradědek v 18. století. LR: Zase! Nemůžeš být chvíli zticha? Zkazíš mi celou pointu. LA: Mlčím, táto, vypravuj. LR: Nebyl to medvěd! To mi spad kámen ze srdce, protože, říkám si, kde by se u nás vzal medvěd? Posledního medvěda přece upytlačil – ale to už jsi říkala. Teď to kvůli tobě tak hezky nevyznělo! LA: Už se nezlob. Chceš kafe? LR: Jo. Totiž – koukám, že ten medvěd, co teda není medvěd, si vykračuje po dvou. Safraporte, říkám si, aby to tak byl hajnej Podmola, to by mi tak scházelo. Ale co by dělal... LA: Podmola? V zimě v lese? To už můžeš rovnou říct, žes potkal Krakonoše!

LA, LR Přichází promrzlý a zasěžený Lešner.

Dá mu kafe.

LR: A už toho mám dost! Nic ti neřeknu! Co bude k obědu? LA: Co by – brambory na loupačku. Kdybys občas něco střelil, mohlo být maso. LR: Hele, mámo, myslíš si, že je Krakonoš turista? LA: Tebe chytá fantas, táto! Zítra dostaneš do čaje jen rum, žádnou lysohlávku. Chceš mi namluvit, že si Krakonoš vyšel na odpolední vycházku? K nám do Jizerek? LR: No to ne, jasně, že to nebyl Krakonoš. Ale jestli třeba nejezdí někam na léto, víš? LA: Cože? LR: Do Afriky třeba. Za opicema. LA: Zejtra žádnou lysohlávku! LR: Jakože on na léto tam, za dětma. A děcka zase na zimní prázdniny sem. LA: Proboha, Franto, je ti dobře? Běž si lehnout. Krakonoš má děti s opicema? LR: No to nevím, ale kdyby jo, a jezdily na zimu za tátou k nám, lyžovat třeba, tak by mě to krapánek uklidnilo. LA: Mě ne. LR: Protože to, co jsem dnes potkal, a nebyl to ani jelen, ani medvěd, ani hajný, ani Krakonoš, vypadalo jako Krakonoš zkřížený s gorilou! Yeti Když jde mlha po jizerských slatích divný pocit svírá srdce mé tiše tluče, spadlé dole v gatích z dálky slyším kroky podivné Kdesi vpředu černé hly se stíny smysly mé jsou náhle ve střehu znáš mě Máňo, já jsem prase líný přesto dal jsem se hned do běhu! Hu! Kdo to za mnou lesem běží strachem se mi chlupy ježí co to za fintu je kdo to za mnou sprintuje? Yeti, honí mě Yeti dupe jak stádo koní když po lese mě honí veliký Yeti, Jizerský Yeti on žije někde v lese ve svém doupěti LA: Franto, co je ti? Yeti, honí mě Yeti

Donese na stůl. Jedí.

TAJEMNO

nikdo mi neuvěří že čtyři metry měří veliký Yeti, Jizerský Yeti on určitě se v lese páří se zvěří!

Stůl, židle nechat, nádobí pryč.

TMA FORBÍNA CELÁ UJ, JJ, WH Přichází UJ.

SCÉNA 2 – WILLIAM PŘIJÍŽDÍ DO LIBERCE UJ: Dobrý den, jsem univerzální jelen a budu váš vypravěč. Takže dobrý večer – ...

Přichází JJ, něco drmolí.

UJ: Vypadni, dneska moderuju já. Běž.

JJ odejde.

UJ: To jsem z toho jelen. Dneska by každej chtěl hned moderovat. Bůhví, co to bylo za zvíře. Takže dobrý večer! Do jizerských hvozdů letí hejno drozdů nevadí jim trní asi hledaj zrní UJ: Vy tak divně koukáte, pardon, pro vás přeložím: už to tu není, co to bývalo. Od doby, kdy sem přišel ten divnej bílej medvěd, tu porád někdo courá a chce si ho vyfotit nebo rovnou vycpat.

PŘIJÍŽDĚJÍCÍ VLAK Přichází WH. Zasněně se rozhlíží.

W: Pláně pusté, pláně drsné… Je to prostě dosti drsné. Něco jak u nás ve Skotsku. Samý kopec a nikde ani živáčka. Bůhví, co za peklo mě čeká tam v horách, když již předhůří vypadá jak brána do předpeklí?

Všimne si UJ.

W: Helou, ty, zvíře, prosím, je tohle strašlivé místo město Liberec? UJ: Nein, Gablonz. W: Beg your pardon? UJ: Jablonec! W: Oh so, tak to jsem asi zapomněl včas vystoupit. Nu, nezbývá mi než jíti pěšky. Ty, zvíře, hledám JJ, do hor je to tudy? UJ: Taky. Ale tudy je to kratší. UJ: A rychlejc zmrzneš, turisto.

Odcházejí.

SPUSTIT TAH „1“ S PLÁTNEM ODKRÝT PROJEKTOR.

INTERMEZZO 1 PUSTIT FILM Výzkumníci z celého světa se sjíždějí do Liberce!

ZAKRÝT PROJEKTOR.

VYTÁHNOUT TAH „1“ S PLÁTNEM

SCÉNA 3 – HANZ HOLZMANN V LIBERCI P: Tak jak si to představujete, Hansi? Myslím ten váš mediální vobraz, že jo. Tady v Reichenbergu se člověk máločím lidem zavděčí. HH: No, dám si dvě piva, vylezu na Ještěd, kouknu se po krajině – všechno samozřejmě pěkně nafotíme a natočíme – no a pak se teda podívám do hor a čapnu ho. HH: Ha ha, to bude taky dobrý, natočíme, jak se brodím sněhem a zachraňuju krásnou pannu ze spárů JJ. P: Hehe. HH: Máte tu někde sníh, Franzi? P: Naštěstí ne, zimy jsou teď mírné. HH: No jo, ale jak to natočíme? P: Víš, co Hansi? To nevadí! Že nemáme sníh? Nahoře jsou ho mraky. Dovezeme. Každý občan vezme kolečko, kýbl, pytel a sníh dovezeme! HH: Ha ha. P: Ha ha. HH: Myslím, že už je čas na cestu. Kdo mi ponese bagáž? P: Cože? HH: Přece se s tím nepotáhnu sám. Nějakýho silnýho chlapa, co se vyzná v horách. Já totiž zabloudím i u nás v Mnichově na dvorku. P: Hehe. HH: Ale nikomu to neříkej. P: Pssst! HH: Hehe. P: Neboj, Hansi, dáme ti k ruce toho nejschopnějšího hajnýho. Telefon! P: Ja, hier ist Hugo. Sežeňte do deseti minut nejlepšího hajnýho v polesí. Schnell! Cože. Ja, slyším, Podmola. Přijde sem, wundebar. Čest. HH: Hugo, ty jseš fakt šikovnej. P: Proto jsem tam, kde jsem. Hehe. HH: Hehe. P: Bacha, čmelák! HH: Špionáž! P:Čmelák dobzučel, hehe. HH: Hoho. HAJ: Josef Podmola, hajný. HH: Wunderschön. P: Podmola, jdou sem. Schnell! Tady o Hanse se budete starat jak o oko v hlavě, rozuměl? HAJ: Ano, pane! Můžeme vyrazit. HH: Na cestu. Stát, hajnej! HH: Na cestu!

TMA NORMAL P, HH Stůl, židle. Sedí u stolu.

Vrchní přinese piva. Hurónský smích.

TMA NORMAL

TMA NORMAL

+ 2 piva

Vrchní přinese telefon, P volá.

Přiletí čmelák. Rozmázne ho. Přichází hajný.

Vyleze mu na záda. Odejdou.

TMA FORBÍNA LEVÁ

INTERMEZZO 2

ZR, LR ZR na forbíně, vedle stojí LR ve svěrací kazajce s roubíkem.

ZR: Ale to, co mi tu vypraví František Lešner, z toho se mi svírá srdce. Jak se teprve musí cítit on. Před hodinou mu přinesli svěrací kazajku, brr. Možná mi tu vypráví úplný kraviny, ale člověk by mu chtěl věřit! No, tohle ještě upravím. Kapitola dvě – konečně mi někdo uvěřil, že JJ existuje, říká Lešner a vypraví o svém setkání s člověkem ryzího charakteru, Williamem Hilmannem. Ale to prý až potom. No tak sakra musíte mluvit plynule. Je tu někde doktor? Nešlo by mu dát nějaké povzbuzovadlo paměti? Ach jo, je tak náročné být dokonalá...

SCÉNA 4 – WILLIAM V JIZERKÁCH

Nachystat závěj!

NORMAL UJ, WH, LVA, SM, LR Přichází UJ.

UJ: Kruté jsou jizerské mrazy mrznou lidé, mrznou plazi Zrmzne snadno kravské lejno což teprve drozdů hejno! Zmírá hlady, není zrní žaludek mu hlady brní po žrádle mu duše teskní zbývají jen plody lesní Správný výběr to však nebyl jedovatá byla houba Polárníků skotských chlouba projevil se jako debil

Večer černý v černém lese každý strachem jen se třese Vidí děsy, běsy, bludy ptá se: kterým směrem, kudy? Odpovědi se nedostává a cosi kdesi tiše vstáváááá.... LVA: Jednu starost mám a ta, řeknu vám je zlá, moc zlá v noci špatně spím z větve vyhlížím smutná, jsem já toužím chlapa mít kterej nahlas bude klít bude ranař co to umí osolit někdy nechápu proč svět bez chlapů je zlý, prázdný

WH se brodí sněhem, umrzá.

Utrhne houbu a porcuje, rozdělá oheň, nahřívá si sukni, povaří houbu, sní houbu. Zkolabuje.

TMA ZVUKY LESA MODRÁ NOC

MODRÁ NOC +PŘISVÍTIT Přitančí LVA, zpívá. Do toho sbor zvířátek.

LVA: Šmátralko, jsi tu někde? Sestričko, haló! Není! Jseš jen můj! Trochu zmrzlej, ale to půjde!

NORMAL

UJ:

Resuscitace pomocí pytlíku z autolékárničky. Zahřívá WH termofólií a pak ho. WH se probere, LVA mu dá zase vývar z hub. Zástěna „Mládeži nepřístupno.“

Večer černý v černém lese množme se a milujme se!

WH: Ach, to byl ale divný sen. Zdálo se mi, že trávím celé dny a noci v náručí té nejkrásnější víly... Fuj! SM: Hehe. Ahoj, mládenče. WH: Ty houby ale musely být silné, že i tys mi přišla krásná. SM: Už mě ty narážky na krásu mojí ségry štvou. Teď jseš můj!

LVA si všimne ležícího WH.

WH se zase probere, tentokrát je v náručí Šmátralky.

Zástěna „Mládeži nepřístupno.“

WH: Kdo jsi, krásná – ehm, zajímavá ženo? Vypadáš jako čarodějnice. SM: Uhodl. Jsem lesní čarodějnice Šmátralka. WH: Nemáš náhodou adresu na tu pěknou slečnu, která mě zachránila před smrtí mrazem svými... schopnostmi? SM: To je moje ségra, lesní víla Šámalka. Ale na tu zapomeň, teď jsi můj. Maximálně se o tebe budeme střídat. LVA: No to si děláš prdel, ségra, člověk si na chvíli odtančí a už mám kukačku ve svém hnízdečku lásky. SM: Je můj, můj!

Přitančí LVA.

Začnou se prát.

WH: Dámy, no tak, já stejně nemám čas, musím najít JJ! Obě: Mlč! SM: Hele, lichý, jo? LVA: Dobře, já sudý. A neděle? SM: No v neděli ho budeme mít dohromady! LVA: Ne – dě – le! WH: jak jen odsud prchnu, jsem tak sláb a omámen. UJ: Napadá mě jediné: chemie, chemie, chemie, v těle mi koluje – zle mi je. WH: Help! UJ: Jsem univerzální jelen a pomohu vám… LR: Jednou toho prevíta střelím! A sakra, ten jelen mě nalákal přímo do Šmátralčina doupěte! Rychle pryč! WH: Pomoc! LR: Sežral jsi houbu, co? WH: Jo. Pomoz mi prosím. LR: Co za to? WH: Co, co za to? Já jsem Skot, já ti nemůžu nic dát, jsem lakomej! Apeluju pouze na tvou lidskost a civilizovanost! LR: Hm, já zase apeluju na tvůj pud sebezáchovy!

Vyčerpáním padnou.

Vrhnou se na něj a znásilní ho. Zástěna „Mládeži nepřístupno.“ Objeví se UJ.

VÝSTŘEL Zaklení. Uteče. Přichází LR.

WH: Hrozný národ, ti Slované! Dobře – hele, jdu po stopách, prostě po něčích stopách, a až ho najdu, budu bohatý a slavný. Dám ti 5 procent ze zisku. LR: 20. WH: 4. LR:15. WH: 3. LR: 10. WH: 2. LR: Platí! WH: Platí! LR: To mě Máňa zase pochválí! Rychle pryč. SM: Nebyl předtím nějaký hezčí? LVA: Cos mu dala sežrat, ségra??? SM: Nic, furt tady standardní oblbovací vývar. LVA: Tak jsme to asi krapet přehnali... ale hele, kromě toho, že je teď hnusnej, to ale mělo i kladné vedlejší účinky. Hm, konečně chlap, jak má být. Pojď jsem, brouku. SM: Ségra! Pon-dě-lí! LVA: Grrr.

SCÉNA 5 – DOHODA LR: Tak to bylo jen o fous. Málem z vás vyšous- šoussouška bude nejlepší na oheň, pane. WH: William. William Hilmann, zvaný Rucksack, ale říkej mi Bille. LR: Tak jo Bille, já jsem Franta. Říkej mi Franto. WH: Tak jo, Franto, jak jsi to před tím říkal? LR: No žes měl štěstí, že jsem šel kolem. Ještě pár dní a vysáli by z tebe duši zaživa. WH: No mě to nejdřív tak hrozný nepřišlo. LR: Měsíc. WH: Cože? LR: Měsíc. Jsem tam byl zavřenej před deseti lety. To už pak, věř mi, člověka ani netěší. WH: A jak ses odtamtud dostal? LR: Naštěstí byl děsně suchej červenec a nerostly houby. Došel jim vývar a já se jednoho dne tiše vytratil. Od těch dob se tomuhle místu vyhýbám velkým obloukem. Jen dneska mě ten jelen blbej zavedl až sem. WH: Naštěstí pro mě. LR: Ale až já ho střelím. WH: Franto, ty jseš hajnej? LR: Něco takovýho, jo. WH: Že nemáš uniformu. A psa. ALR: Hele, tady je chudej kraj, žijeme skromně a pracovní podmínky nic moc. WH: Že ty jseš pytlák? LR: A co jako? Tady je chudej kraj, žijemeWH: To už jsi říkal prve. Mně to nevadí, vlastně jsem rád, že nestojíš o nějakou přehnanou publicitu.

Naloží WH na záda a odejde. Poté, co odejdou, přijde JJ a dojí vývar z hub. Zkolabuje. Přijdou ségry a koukají, co se to s WH stalo.

Zástěna „Mládeži nepřístupno.“

TMA FORBÍNA CELÁ LR, WH Přicházejí LR, WH.

WR: To se s tebou asi ani nebudu muset dělit, co? LR: Tak si tu zmrzni. WH: Dělal jsem si srandu. A třeba tě ani neprásknu hajnému. LR: Hele, nedělej si srandu, o hajným ani slovo! Podmola je slepej jak patrona. Jelena on netrefí na 5 metrů, ale střílí po všem, co se hne, prostě klasickej hajnej. Po mně on střílí, ani nepozdraví. No a protože jseš teď se mnou, tak bych se, bejt tebou radši kryl, no a beze mě se ztratíš, tak mi to tady pěkně podepiš... WH: 20 procent? Ty sketo. LR: 20 procent, ty Skote. Hehe. Dík. Rozděláme oheň, najíme se, a jdeme. WH: Najít JJ! LR: Cože? Tys ho taky viděl? WH: Ne, já ho právě hledám. Ty o něm něco víš?

Mezitím něco sepíše a podává mu podepsat papír.

Yeti II Když jde mlha po jizerských pláních trudné pocity mám za šera že tam v nepřístupných strmých pláních žije ona hrozná příšera Tákovýhle veliký má tlapy chlupatej je jako vopice sílu má jak čtyři velký chlapy uváže i uzel na klice Franto, věc je jasně daná Yetimu už zvoní hrana jsem mu už na stopě viset bude na stropě Yeti, chytneme Yeti ač velmi rychle běží tak uteče nám ztěží veliký Yeti, Jizerský Yeti náš manažer pak tenhle objev zpeněží Yeti, chytneme Yeti ve stoje, vleže, vsedě pak předáme ho vědě veliký Yeti, Jizerský Yeti to bude namouduši objev století! WH: Tak tohohle JJ hledám! LR: Kdyby to tak slyšela Máňa! Furt mi nevěřila. Nemohl bys mi to dát písemně, že jako JJ existuje? Mně by to děsně pomohlo v manželském soužití. WH: Mohl, za 5 procent ze zisku dolů. LR: Ty sketo. WH: Skote. LR: Ty sketo Skote! Dobrá. Tak jdeme. A bacha na hajnýho, jak někoho uvidíš, jdi k zemi! WH: Oukej.

Odejdou.

OPONA PŘESTÁVKA

SCÉNA 6 – HANZ HOLZMANN POD LAVINOU HAJ: Já znám Jizerské hory jako své boty, pane. Ten prevít se určitě bude schovávat někde nahoře na té, no na nějaké hoře. HH: To by mě fakt nenapadlo, ty trotle. HAJ: A mě právě jo, proto jdu s vámi. Hehe. HH: Chci se jít podívat sem! Zaveď mě tam. HAJ: Divokým Štolpichem na Frýdlanstké cimbuří? V tomhle počasí? Je obleva, budou padat laviny. HH: Od toho mám přece tebe, ty trotle. HAJ: Pravda, ba ba. Na laviny já jsem expert. Hlavní je zůstat v klidu, nedělat rámus a neuvážené pohyby, a když už se teda spustí, jít jí z cesty. Naštěstí jizerské laviny jsou měkké jako maminčino pohlazení... HH: Na ja, to bys musel vidět lavinu na Glossglockneru, du trotl, to je jina kafa! A víš co, zazpívej něco, ať se nám, líp šlape. HAJ: Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sámHH: Co to je, tohleto? To je nějaká píseň pochodová či co. Takhle musíš! HAJ: A je to tady! Spustil jste lavinu, rychle pryč! HH: Neříkal jsi zůstat v klidu? HAJ: Zdrhejte!!! HH: Lavina. Lavina! Schneller! UJ: No, tímhle tempem to asi nedaj. HAJ: Končím, každej sám za sebe. LR: To bylo o fous. Takováhle lavina tu jakživo nepadla! WH: Ten vichr mi málem sebral sukni. A přišel jsem o hůlku. LR: Hele, není to ona? Ale nejde nějak ven. WH: No, není, ale vypadá líp, než ta moje. Tu si vezmu. LR: Vezmu si na to lopatu, něco tam tu hůl snad drží. WH: Já si s dovolením odskočím, asi jsem krapet nastydl. WH: Franto, ten stromeček se pohnul. LR: To není možné. Sakra, nejde to ven. WH: A má na větvi prsten. To není stromeček, to je lidská ruka. Honem, musíme ho zachránit. LR: No jo. Hned. Sakra, tady je taky ruka. WH: Sakra, to vypadá jak Němec. Ble. LR: Kur..., hajnej! HAJ: Eeee... WH: Tak pojď mi pomoct. LR: Už jdu.

OPONA OTEVŘÍT TAH „1“ S PLÁTNEM PUSTIT FILM - POZADÍ HH, HAJ, UJ, WH, LR HAJ nese HH na židli na zádech.

NORMAL -HH kouká do mapy.

Nachystat lavinu.

HAJ jde směrem od diváků, HH se dívá do hlediště.

ICH GING EINMAL… HAJ vidí padající lavinu.

PUSTIT FILM Otočí se a běží, HH vidí lavinu a panikaří. Přiběhne UJ. Složí HH na zem, běží každý sám. TMA NORMAL Zasype je lavina. Čouhající hůlky. Přicházejí WH a LR.

Marně se ji snaží vytáhnout.

Jde kus vedle, počůrá trčící ruku, ta se začne hýbat.

Začne hrabat. Začne hrabat.

LR se rozhlédne kolem sebe, pak ho bací lopatou a zase ho začne zahrabávat. Vezme hůlku, pomáhá kopat.

HH: Was ist loss? WH: Jakej los, tady jsou losi? LR: Mluví německy. Lavina, pane. Frrrrrnk. WH: Kde je hajnej. LR: Haj, haj, hajá asi někde doma. WH: Támhle je. Schnell, dělat.

Vykopou HH. Zatopí, ten postupně rozmrzá. Čuchá si k ruce, WH dělá, jako že nic. Vykopou HAJ. WH se podezřívavě dívá na LR.

LR: No jo, no. Asi hajnej nebo co.

HAJ rozmrzá.

HAJ: To byl děsnej sen, zdálo se mi, že se mně starej Lešner snažil ubít lopatou. Jau, boule. Lešnere, ty hovado! HH: Ha, Hillmann. Hajný, zatknout, okamžitě! WH: No tak bacha, bacha, taky jsme vás mohli v tý lavině nechat. HH: Tady pátrám já, okamžitě mi povíte, kde se nachází ten jizerský Yeti. Schnell!! WH: Co za to? HH: Mám hajného, ten má zbraň a nebojí se jí použít. LR: A trefí velký kulový. HAJ: Třeba tvojí hlavu. WH: Máte pravdu, vaše převaha je nezpochybnitelná. LR: Co blbneš, Bille?

LR se snaží schovat.

WH si ho bere stranou.

WH: Hele, Franto, trefíš ještě zpátky do doupěte? LR: Tam nejdu! WH: Mysli! My až do doupěte nepůjdeme. My ne. LR: Hehe, to zní dobře. HH: Co si to tam šuškáte? WH: Přemýšlíme, kudy to bude nejblíž k místu, kde jsme určitě zahlédli Yetiho stopu. LR: Tudy. HAJ: Hele, Lešnere, ty máš něco za lubem. Dobře vím, že tam nahoře maj ty megery svoje doupě. HH: Ha! Doupě! Jdeme, schnell. HAJ: AleHH: Mlčet, naložit, jít. Abfahrt!

SCÉNA 7 – ZPĚT V DOUPĚTI

Odejdou.

TMA TAH „1“ S PLÁTNEM VYTÁHNOUT Nachystat doupě.

FORBÍNA CELÁ WH: Tak tady někde to bude. Vidíte, všude jsou tu čerstvé stopy. HH: Dál jdu sám. Vy budete stát tady. HH: Ha! JJ! WH: Franto, to je on, jizerský Yeti! Já tam jdu, je můj. HH: Je můj! WH: Můj! WH: Hansi, hele, vždyť je toho dost pro oba. Rozdělíme se!

Na forbíně HH, HAJ, WH, LR.

WH a LR se zkraje ukryti dívají.

POSTUPNÉ ROZSVĚCENÍ SCÉNY Bitka. Tahají se o JJ.

HH: Ja wohl, ale já měla větší půlka. WH: Ok. Já si vezmu vršek a ty budeš mít obě půlky. HH: Půlila! Stop. Ein moment. Nafotila! WH: Správně, dokumentace musí být. Podmolo, tohle je fotografický přístroj. Opatrně, idiote! HH: Podmola, fotila! HH: Stačilo. Půlila. WH: Půlila. LR: Máňo, Máňo, já chci domů! HAJ: Lešnere, co se stalo, kde jsou všichni? LR: Podmolo, vidíš mě dobře? HAJ: Skoro tě nevidím. LR: To je dobře. HAJ: Taky bych chtěl umět fotografovat. Vyfotím se!

JJ se nehýbe. Oba se s ním fotí jako s loveckou trofejí. Začnou řezat, JJ se probere, oba je klepne a odtáhne do lesa. Vše v hrůze pozoruje LR. HAJ nic nevidí, neb má brýle. Schová se. HAJ prohledává místo činu a najde foťák. Chystá se, LR zatím krade věci zbylé po výpravě. Vyfotí omylem i Lešnera, jak se plíží pryč. HAJ vesele odchází.

TMA FORBÍNA LEVÁ

UJ:

Přijde UJ a přednáší.

V temných jizerských porostech leží tam lebka na kostech Vedle v křoví hustém, temném lesknou se chlupy bílé, jemné Copak se to tam míhá, cuká? Říkáte králíček, milé děti? Že prý tam šuká? Kdepak! To jen úřaduje Yeti a jeho hbitá ruka! Odděluje kýty, plece opláchne je v chladné řece A už je žere... do prdele! V temných jizerských porostech leží tam lebka na kostech

SCÉNA 8 – U LEŠNERŮ II LA: To seš ňák brzo zpátky, Franto, po měsíci?! Co budeme jíst, když nic neneseš? LR: Máňo, hele... LA: Ty prevíte jeden, nevěrníku nevěrnej! LR: Já ti to vysvětlím. LA: Zloději! Vrahu! LR: Cože? Máňo, že ty sis dala lysohlávku? LA: Kdepak. Tady pánové my všechno vysvětlili, kde ses toulal a co jsi tam všechno dělal. LR: Podmolo, ty prevíte! P: Hajný, okamžitě ho zatkněte! LR: Cože? Já jsem nic neprovedl. Ty věci já všechny vrátím!

Nachystat scénu u Lešnerů.

TMA NORMAL LA, LR, HAJ, P Máňa sedí u stolu, přichází Lešner.

Z úkrytu vyjdou P a HAJ.

HAJ: Zabil jsi HH a WH a okradl jsi je. A mě jsi chěl oklamat. P: Jste nebezpečný blázen, Lešnere. LA: Franto, oni se tam o tebe dobře postarají. LR: Máňo zešílelas? Vždyť je to všechno výmysl. P: Ano! Výmysl, vše jste si vymyslel, Lešnere! Yetim počínaje, Yetim konče. LR: Je tu někdo normální? Já to tu mám písemně od WH, že JJ existuje. P: Ó ano! Donutil jste za slevu 5 procent z výkupného podepsat nebohého WH toto doznání! HAJ: Půjdeš se mnou, Lešnere! P: Nebrečte, osobo! Důkazy proti vašemu muži jsou nezvratné! LA: Ale já brečím štěstím… Opravdu nehrozí, že by se vrátil zpátky? P: Nebojte, ta rekonstrukce bude pouhopouhou formalitou. LR: A proč mně dáváte to divné pyžamo? HAJ: To se při policejní rekonstrukci musí, na to jsou předpisy. LR: Aha. A proč mám to číslo na zádech. HAJ: To je telefon na policii, kdyby ses nám náhodou ztratil. LR: A tak. Děkuji za vysvětlení. HAJ: Teď ukaž tady vyšetřovatelům, jak to Yeti dělal. LR: Tak pojďte za mnou. Yeti je zabil támhle vzadu v bažině.

INTERMEZZO 3 Filmový týdeník. Vše byla mystifikace blázna LR. Nahrávka rekonstrukce vraždy. LR je blázen a patří do ústavu.

Sundá si brýle a mžourá po okolí. Zase si je nasadí.

Odcházejí. LA a P jdou na forbínu.

FORBÍNA SPUSTIT TAH „1“ S PLÁTNEM.

TMA

ODKRÝT PROJEKTOR PUSTIT FILM. SPUSTIT TAH „2“ JEŠTĚD. ZAKRÝT PROJEKTOR.

SCÉNA 9 – KOSMONOSY II ZR: Tak takové to tedy bylo? LR: Takové! Křivě mě obvinili, křivě mě usvědčili, křivě mě odsoudili, křivě mě uvěznili. A víte, co mě na tom všem mrzí nejvíc? ZR: Co? LR: Máňa. To s Yetim. Písemně to měla od Billa podepsané, že JJ existuje, a stejně mně nevěřila! Máňa moje… dejž ji pánbůh věčné spočinutí… Děvka! Děvka to byla! Já moc dobře vím, proč jsem nikdy nepotkal Podmolu v lese. S mojí Máňou se pelešil, u mě doma. ZR: Ale pane Lešnere, takhle to tam přeci nemůžu napsat. LR: Tak tam napište, že mi byla nevěrná. ZR: No, mně ani tak nejde o ta slova, rozumíte, jako o celou tuhle situaci, no, tu s tím Podmolou. LR: tak já nevím, co bych vám na to ještě řek. Deset roků jsem seděl na Borech a potom mě za dobré chování pustili sem, do blázince.

FORBÍNA LEVÁ. ZR a LR

TAH „1“ S PLÁTNEM VYTÁHNOUT Zatím vzadu nachystat UFO. Nachystat kopečky.

LR: tak já nevím, co bych vám na to ještě řek. Deset roků jsem seděl na Borech a potom mě za dobré chování pustili sem, do blázince. ZR: Ale zase vám dali pěkný pokoj s výhledem na Ještěd, to jo. LR: To jo, to jo. ZR: Jo! S tím Yetim, jak to bylo? LR: Yeti, yeti? Ten je pořád tam, tam někde nahoře! Ale já cejtím, že brzy poletí! Poletí, poletí! ZR: Pane Lešnere… LR: Poletí! On poletí!

EPILOG – ODLET YETTIHO JJ: Yeti go home!

Dívají se z okna blázince k Ještědu.

NORMAL

Jdou stranou.

KRKONOŠSKÉ POHÁDKY JJ přijde jako Krakonoš, na závěr zdvihne prst.

VESMÍRNÁ ODYSSEA PŘILETÍ UFO FÁZE 1 PŘÍLET FÁZE 2 SPUŠTĚNÍ

TMA!!! ZR: To bude Pullitzer!

JJ Zmizí.

UFO ODLET FÁZE 3 VÝSTUP FÁZE 4 ODLET

SVĚTLO KOMPLET Děkovačka.