Záblesky inspirace
z projektu Školka blízká přírodě v začínající lesní školce Devětsil
Když se řekne „příroda“ mezi příznivci lesních mateřinek V rámci workshopu Koncept vzdělání pro udržitelný rozvoj nás, příznivce vzdělávacího programu lesních mateřských škol, lektorka vyzvala, aby každý napsal 3 pojmy, které si spojuje se slovem příroda. Nato byly jednotlivé pojmy roztříděny podle obsahu do skupin. Byla tu ponejvíce zastoupena skupina pojmů spojující přírodu se zeminou (humus, kameny), vodou (potok), rostlinami (les), vzduchem (nejčastěji čistým) a abstrakty (svoboda, krása, rytmus, život, radost). Společně jsme se dobrali k tomu, že je udivující, že nikdo nepřiřadil ke slovu příroda pojem ve smyslu zdroje energie (potrava, topivo, pohonná hmota…). O výsledku aktivity jsem dlouho uvažovala. Jak je možné, že nikdo z účastníků školení s tématem udržitelného rozvoje, kde je otázka zdrojů energie klíčová, tuto souvislost neuvedl? Zajímavé je, že tato souvislost podle lektorky nebyla uvedena na žádném z jejích četných workshopů pro příznivce lesních mateřských škol a není českým specifikem. Dospěla jsem ke dvěma vysvětlením. Prvním z nich je možnost, že příznivci lesních mateřských škol jsou romantici, kteří v přírodě vidí to, co doma (v obcích, ve městech) nemají. Obdivují především její krásu a moc, cení si příjemných pocitů, které v nich vyvolává, jako romantici předchozích dob (romantici 19. století, ale i např. Petrarka, který prý jako prvý zdolal kopec za městem proto, aby se pokochal výhledem a na to ho opěvoval). Výsledky aktivity by byly možná jiné ve skupině pragmatiků, kteří se do přírody vydávají především s úmyslem z ní něco trhnout (pracovníci těžařských firem). Vysvětlením chybějícího propojení mezi pojmem příroda a přírodním zdrojem, by mohlo být také to, že stále méně z nás zažívá úplný proces proměny toho, co se v přírodě při-rodilo na to, co jíme, čím topíme, na co jezdíme, z čeho stavíme, do čeho se oblékáme… Většinou jsme spotřebiteli konečného produktu tohoto procesu, ale cesta, kterou se k nám produkt dostane, je pro nás více či méně mlhavá a nemá pro nás emoční náboj. Pohled na bublající potůček během výletu do hor je tak pro většinu z nás živějším zážitkem než přihlížení části procesu přeměny obilí v chléb (nejčastěji z auta zaregistrujeme sklizeň kombajnem). Z výše uvedeného naléhavě pociťuji potřebu být svědkem (lépe původcem) přeměny základních přírodních zdrojů na produkty, které potřebujeme k životu. Mám za to, že pro myšlenku udržitelného rozvoje, který je podmínkou našeho přežití, je důležité tomuto procesu nejenom rozumět, ale také ho plně prožít. Myslím, že v prostředí lesních mateřských škol mají děti dobré podmínky k tomu, aby proces proměny přírodních zdrojů v produkt pozorovaly nebo se ho dokonce účastnily (kultivovat půdu, osít obilím, sklidit, zpracovat, sníst; pozorovat stromy, navštívit lesníka, pilu, rozdělat oheň, vyrobit dřevěný předmět). Je však také důležité, aby k těmto procesům byla vědomě upnuta i pozornost pedagogického doprovodu dětí. Pro generaci, kterou vychovávají, bude toto porozumění s prožitkem možná východiskem, jak tady přežít.
Bionika v babím létě Hledali jsme pavouky a pavučiny, pozorovali je, povídali jsme si o nich a nakonec se pokusili vyrobit pavučinu sami. Vyrobí lidé někdy něco tak lehkého a pevného jako pavouci?
Překážky v přírodě Každý najde překážku podle svých sil.
Zdraví a komunikace v Devětsilu
Jako okruh našich cílů jsme si na rodičovské pracovní schůzce stanovili i zdraví a komunikaci. Ve strukturování a rozpracování těchto cílů nám může pomoci Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole a projekt Rodiče vítáni.
Hodnocení dětí a školky Od září začínáme s celodenním provozem školky. Právě o evaluaci diskutujeme a vytváříme pro ni nástroje. V evaluaci dětí chceme zdůraznit význam sebehodnocení a nejlépe bezprostřední prosté zpětné vazby. Souzníme s výchovným konceptem Respektovat a být respektován, podle kterého je klíčem k evaluaci popisný jazyk. Pedagogický doprovod dětí cítí potřebu se v této dovednosti pocvičit, a tak uspořádáme o prázdninách na téma evaluace dílnu. Uplatníme v ní i aktivity a podklady z workshopu Dr. Burdíkové z projektu Školka blízká přírodě. Pro vytváření nástrojů pro evaluci školky z hlediska kritéria udržitelného rozvoje se nám stane užitečným podkladem Manuál pro sebehodnocení Školky blízké přírodě. Příručka Ekoprovoz ve školách, kterou jsme v rámci projektu obdrželi, je dobrou inspirací pro provoz naší školky v souladu s tímto kritériem.
V přírodě bezpečně Zkušenost z tohoto workshopu nás inspirovala k nápadu uspořádat během prázdnin v místě zázemí školky pro naše pedagogy a zájemce z řad rodičů dětí nácvik řešení krizových situací vedených zážitkovou formou. Hledáme způsoby, jak podpořit ochotu dětí bezpečnostní opatření dodržovat.
Místní komunita jako podmínka udržitelného rozvoje Zapojení do místní komunity je pro nás v současné době jednou z priorit. Podařilo se nám navázat dobré vztahy se starostou a 5 dalšími zastupiteli obce Kamenice, s redaktorkou místního zpravodaje a redaktorem regionálních novin,
Místní komunita s farářem a kostelníkem, s obyvateli obce, kteří žijí v blízkosti budoucího zázemí školky,
Místní komunita s oborníkem, s lesníkem, s hajným, s porybným, se včelařem,
Místní komunita s chovateli koní, s chovateli koz,
Místní komunita s akademickým odborníkem na bezobratlé, s knihovnou, se skauty a místním zámkem, kde jsme v rámci akce pro veřejnost vedli dílny pro děti.
Místní komunita Také jsme navázali spolupráci s místní základní a mateřskou školou. Do mateřské školy jsme zavítali převlečeni za tradiční maškary.
Na návštěvě v kamenné školce
Ke spokojenosti obou školek jsme se domluvili na další vzájemné spolupráci. Stane se naše oslava masopustu oslavou celou obce?
Chceme se zapojit do života obce Přidají se k nám příště na vynášení Morany a oslavu jiných tradičních svátků další obyvatelé Kamenice?
V naší obci se bude následující rok rozhodovat o dalším směřování. Chceme se do tohoto procesu aktivně zapojit se zřetelem na udržitelný rozvoj.
Držte nám palce! www.devetsil.eu
