2. ročník / červen 2012 ZŠ a MŠ SOKOLOVSKÁ SVITAVY
Ocenění práce redakční rady Ze života naší školy Adaptační kurzy Den sebeobrany Za stříbrem do Kutné Hory Beach fotbal
Něco ke Dni dětí Sólo pro deváťáky Zajímavosti
aneb cesta za ...
Johanka z Arku Události Výprava do živočišné říše
Zábava, vtípky a perličky ... Vtípky Autor: Iva Drejslarová
Přemýšlení na prázdniny Něco pro nejmenší (příloha)
Zanedlouho nebudeme odpočítávat dny, ale hodiny do konce školního roku. Prázdniny nám jdou naproti sedmimílovými kroky. Čekají vás dva měsíce sladkého nicnedělání, lenošení, odpočinek od učení, tak si to užijte!!! Příjemné, ničím nerušené a slunečné prázdninové dny přeje Redakční tým 1
Před pár dny přišel paní učitelce Andresové e-mail:
Milí žáci - redaktoři školního časopisu „Sokolovský koktejl“! Zasíláme Vám závěrečné hodnocení, které vychází z jednotlivých čísel Vašeho školního časopisu. Oceňujeme Vaše úsilí vylepšovat jednotlivá čísla. Věříme, že Vaši četní čtenáři Vám nedají možnost polevit a povedou Vás k dalším zajímavým nápadům. V příloze e-mailu naleznete loga „Kvalitní školní časopis 2012“. 2012“ Nyní můžete libovolným z nich „ozdobit“ svůj časopis. Na závěrečném hodnocení Vašich časopisů se podíleli novinář a učitel Zdeněk Brom, reportážní fotograf Jan Šilpoch, spisovatel a režisér Petr Procházka a Dalibor Dudek. Soutěž školních časopisů k získání certifikátu „Kvalitní školní časopis“ je součástí projektu Čtenářská gramotnost a projektové vyučování. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Za o. s. Abeceda Mgr. Dalibor Dudek Odborný garant oblasti Čtenářská gramotnost a mediální výchova Ale začněme od začátku! Na podzim letošního roku přišla paní ředitelka s přihláškou do soutěže školních časopisů z mimopražských ZŠ. Soutěž „Náš časopis 2012“ vyhlásilo občanské sdružení Abeceda, které vítězným redakcím udělilo prestižní certifikát „Kvalitní školní časopis“. Tento certifikát má grafickou podobu a mohou jím být ozdobeny obálky časopisů. Podmínkou pro jeho získání bylo výrazné zlepšení kvality školního časopisu. Náš redakční tým zasedl, dal hlavy dohromady a rozhodl se, že se pokusí o získání certifikátu. Museli jsme podniknout několik kroků. Nejdříve jsme měli zaslat aktuální číslo časopisu a vyplněnou přihlášku, ve které bylo popsáno, kdo na časopise pracuje, jakým způsobem, jak se podílíme na činnosti apod., ale hlavně, co konkrétně chceme zlepšit a jak. To byl pro nás trochu oříšek. V dubnu jsme obdrželi průběžné bodové hodnocení a museli jsme zaslat další (podle určitých kritérií vylepšené) číslo časopisu a shrnutí, co se nám podařilo vylepšit a co nikoliv, popř. proč. A tak se také stalo. V květnu odborní porotci hodnotili pokrok, kterého jsme dosáhli během školního roku 2011/2012 od prvního zaslaného čísla časopisu do čísla dalšího. 2
Celkové zhodnocení a doporučení: Školnímu časopisu „Sokolovský koktejl“ a celé jeho redakci uděluje o. s. Abeceda certifikát:
V Praze dne 11. 6. 2012
Mgr. Dalibor Dudek, odborný garant pro oblast Čtenářská gramotnost a mediální výchova
A co na to paní učitelka Andresová? Máme stále o čem psát. Od loňského roku se počty stránek nenápadně zvyšují. Někdy jde práce pěkně od ruky, někdy musím redaktory popohánět, ale mám velkou radost (hlavně za ně), že ocenění získali, protože si to podle mě opravdu zaslouží. Myslím, že je to pro ně velká motivace a výzva. I když se to možná nezdá, za každým číslem je spoustu stráveného času a mravenčí práce. Velkou zásluhu na tom, že každé číslo vychází včas, má především Kája Hynková z 6. třídy, která ve svém volném čase zpracovává a upravuje příspěvky od ostatních členů redakčního týmu. Přeji našim redaktorům, ať píší stále s chutí, a našemu časopisu, ať má stále tolik příznivců.
☺ Loučení – poděkování - přání...
Při této příležitosti bychom se chtěli rozloučit a poděkovat děvčatům redaktorkám z deváté třídy, které se velkou měrou podílely na tvorbě Sokolovského koktejlu. Iva - bez jejichž koktejlů na úvodní stránce a reportáží ze školních akcí by se neobešlo žádné číslo, Hanka – ať už to byly její verše, kresby nebo minikomiks, Kristus – jež nás provázela kulturou a seznamovala s významnými osobnostmi a Andrejka s Romčou – a jejich informace ze sportovních klání.
Děvčatům děkujeme za spolupráci a přejeme v další životní etapě hodně štěstí! 3
V červnu se rozloučí po několika letech se svými svěřenci a v příštím školním roce přivítají své nové prvňáčky paní učitelky - Monika Škraňková a Helena Půlkrábková. Nedalo nám to, abychom jim nepoložili pár otázek týkajících se nejen adaptačních kurzů pro budoucí prvňáčky.
Otázky na paní učitelku Moniku Škaňkovou: Co je to vlastně adaptační kurz? Je to setkání učitelů s dětmi, aby se více poznali a aby děti věděly, do jakého prostředí půjdou.
Bude pro vás těžké zvyknout si na novou třídu? Zvyknout ani tak ne, ale opustit svoji třídu ano.
Děti se seznámily s novým prostředím ...
Jakým dojmem na vás působili budoucí prvňáčci? Rok od roku jsou děti šikovnější.
Dáváte přednost mladším nebo starším dětem? Rozhodně dětem z prvního stupně. Dějepis je můj koníček a na 2. stupni ho učím ráda, ale nic jiného bych tam učit nechtěla.
Bude se vám stýskat po vaší staré třídě a nebo si říkáte, změna je život?
... vyrobily si papírovou kočičku ...
Ano, změna je život, ale bude se mi stýskat hodně, je to nejlepší třída, kterou jsem kdy učila.
Myslíte si, že budou děti šikovné? Myslím si, že ano.
Při vyprávění o indiánech v podání paní učitelky Marcelky Ruskové se tajil všem dech. 4
Otázky na paní učitelku Helenu Půlkrábkovou: Co je to vlastně adaptační kurz? Je to setkání dětí s paní učitelkou a s místem, kde bude výuka probíhat.
Jaké bylo téma? Indiánské čelenky si děti odnesly domů
Byla 3 témata - 1. seznámení a zvířátka, 2. indiáni a 3. sportovní den a opékání.
Myslíte si, že budou děti šikovné? Ano, velice šikovné.
Co si z adaptačního pobytu odnesly? Z každého setkání si odnesly jeden vyrobený dárek. Z 1. papírovou kočičku, z 2. indiánskou čelenku a z 3. certifikát a medaili.
Těšíte se na novou třídu? Při posledním adaptačním kurzu zahnal déšť malé sportovce do tělocvičny a na chodbu školy, ale na jejich výkony to nemělo žádný vliv.
Těším se, ale bude se mi stýskat po té staré.
Kolik dětí přišlo? Pokaždé jiný počet dětí, ale zhruba tak kolem 40 dětí.
„Opíkačka“ se nakonec konala venku. Mraky se umoudřily a uvolnily místo sluníčku.
A co na závěr? Přece slavnostní předávání certifikátů a perníkových medailí za úspěšné absolvování adaptačních kurzů.
Děkujeme paním učitelkám za rozhovor a přejeme, aby si s budoucími prvňáčky rozuměly. Foto (str. 5,6): p. uč. Jiřina Sirková
Za budoucími prvňáčky a p. učitelkami jsme se vydali s Denčou N. a Kájou N. ze 6. tř.
5
Slovo šikana nebo osobní obtěžování neslyšíme poprvé. Někteří z nás se s těmito věcmi možná i setkali. A proto jsme se v pondělí 4. 6. zúčastnili interaktivní ukázky a nácviku sebeobrany, která vychází z tradičního bojového umění MUSADO. Tyto velmi poučné ukázky nám přišli do školy ukázat žáci z Vojenské střední školy a VOŠ MO Moravské Třebové. Sebeobrany se zúčastnili všichni a můžeme vás ujistit, že jsme si nejen odnesli pár užitečných rad, ale také jsme si to pořádně užili.
Foto: p. uč. Luňáček
Chcete vědět víc o moderním bojovém umění – MUSADO? V překladu znamená – cesta válečníka. Zakladatel - Herbert Grudzenski z Německa Hlavní sídlo - Dortmund Dělí se na dvě části: 1. tradiční musado – vychází z tradičních korejských válečných umění, je určené pro civilní osoby, 2. musado MCS (Military Combat Systém) vojenský bojový systém sebeobrany a boje http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ukazka_Musada_0 4.JPG zblízka, určený výhradně pro výcvik armády, policie a jiných bezpečnostních složek. Nemá žádná přesně daná pravidla. Svým širokým spektrem však poskytuje více než 4 000 technik a dovedností, které při dobrém zvládnutí umožní bojovníkovi zastavit útok. Výcvikem Výcvikem republiky. republiky.
povinně povinně procházejí procházejí všichni všichni vojáci vojáci základní základní služby služby armád armád České České V armádě České republiky byl tento systém zaveden v roce 1993. V armádě České republiky byl tento systém zaveden v roce 1993. Zdroje: Wikipedie a trio z osmičky – Gabča, Valča, Danča 6
a nejen za ním se 6. 6. vydali žáci 4. A a 5. třídy za doprovodu svých třídních učitelek Marcely Ruskové a Moniky Škraňkové. Co všechno viděli, co je zaujalo, překvapilo apod., se dozvíte právě teď. Připravili jsme pro vás informace ze zdrojů, které nám žáci dodali. http://www.kutna-hora.wz.cz/
Místo, kde můžete vidět všechno z lebek a kostí – lustr, erb,... Údajně se zde nachází pozůstatky asi 40 000 osob. „Zde jsme viděli lebky z dob husitských válek ...“ „Byly zde tisíce kostí. I lustr a erb byl z nich.“ „Bylo to zde trochu strašidelné, všude samé kosti.“ „Byla tam spousta lebek. Úúú, fakt strašidelné ...“ „Tolik kostí pohromadě jsem ještě v životě neviděl.“ „Kostnice mě překvapila, byla dost malá, ale kostí na tisíce.“ „Měli tam erb, pohár, lustr - a všechno bylo z kostí.“
No, moc se mi teda nelíbíš!
7
Jde o pětilodní gotickou katedrálu. Od roku 1995 je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
http://www.umeni.euweb.cz/obsah/gotika/chrmsvbarboryvkutnhoe .jpg, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:KUTNA_HORA_(js)_11.jpg
„Bylo to tu ještě lepší než v Kostnici.“ „Měli tam nádherně barevná zdobená okna.“ „Potkali jsme tam nejen Čechy, ale i cizince; mohli jsme si tam sednout do lavic a zapálit svíčky.“ „Moc se mi tam líbila okna, oltář, sochy a varhany.“ „V chrámu bylo také krásně, vše bylo pozlacené a krásně svítivé.“ „Sv. Barbora je patronkou všech horníků. Takový kostel jsem ještě nikdy neviděla, byl nádherný.“ „Barbora byla pěkná. Nemyslím v obličeji, ale ta stavba.“
Štola vznikla v první polovině 16. století a dnes je zpřístupněna v délce 250 m. Sfáráte zde 30 m pod zem a zažijete pocity středověkých havířů. „V dolech to bylo úžasné. Museli jsme mít na sobě bílý plášť (perkytli), helmu a baterku. Bylo tam vlhko a úzko.“ „Horníci byli chudáci, pracovali skoro ve tmě a umírali ve čtyřiceti letech.“ „Byl tam sympatický průvodce Adam.“ „Prolézání v dolech bylo hezké a paní učitelka se bála, že se zasekne, smála se a zkoušela, kde projde rovně a kde musí po boku.“ „V dolech se mi líbilo. Museli jsme sejít 160 schodů.“ „Stříbrný důl byl suprový. Byl tam pěkný chládek a tma. Dostali jsme bílé kabáty, helmu, která mi vůbec nebyla, a baterku.“ „Dozvěděli jsme se, jak se v dolech těžilo stříbro.“
V bílých oblecích, helmách a kapucích jsme vypadali jako trpaslíci
Všechny děti se shodly, že paní učitelky vybraly skvělý výlet, kde se dozvěděly a viděly spoustu nových věcí. Foto (strana 8,9): p. uč. Škraňková
Zdroje: Wikipedie, info od dětí
8
Ve středu 6. června se v Praze konal turnaj Mc´Donalds Cup v beach fotbalu. Jeli nás tam reprezentovat chlapci z 8. a 9. třídy a dva benjamínci ze 6. třídy pod dohledem pana učitele Luňáčka.
První zápas
jsme hráli proti Dino High School. Na začátku zápasu to pro kluky vypadalo jako snadná výhra, ale potom je soupeři začali přehrávat. Jednu chvíli dokonce vedli. Nakonec to kluci samozřejmě otočili a vyhráli 12:9.
Druhý zápas proti Kolínu byl o dost těžší než ten první. Bylo to opravdu vyrovnané a naši měli spostu krásných (někdy nevyužitých) příležitostí dát gól. Konečný stav byl 8:7 v náš prospěch.
Třetí a poslední zápas
se ZŠ Na Smetánce byl také hodně vyrovnaný, ale prohráli jsme těsně 3:5. V tomto zápase nám ale už o nic nešlo, protože stačilo vyhrát dva zápasy, abychom postoupili. Nakonec jsme se radovali z postupu z 1. místa.
Nejlepší střelci - Petr Bartoš s 10 góly, po něm pak Martin Czehowský s 5 góly.
V pátek 8. června se jelo znovu do Prahy, abychom se pokusili o první místo.
První zápas
jsme hráli proti Berounu. Na začátku to vypadalo dobře, ale potom se
Druhý zápas se nám také Voda jsme prohráli. Třetí zápas s ZŠ Chaplin
soupeři dostali do vedení a bohužel jsme prohráli. nepodařilo vyhrát, proti ZŠ Odolena dopadl stejně.
Nejlepší střeleci - Dan Říha s 9 góly, Martin Czehowský a Petr Bartoš se 3 góly. I přesto, že jsme nakonec skončili na 6. místě, vládla skvělá nálada a prostředí v Praze bylo opravdu pohodové. Sportovce do Prahy doprovázely a vše zaznamenávaly Ivča a Andrejka z devítky
9
Dětský den v parku Jana Palacha I když se zdálo, že letošnímu dětskému dni nebude počasí přát, opak byl pravdou. Po obědě přestalo pršet a park se zaplnil dětmi a jejich rodiči. Po celé odpoledne bylo živo i u stánku naší školy, kde všichni obdivovali výrobky vytvořené v rámci projektu Rukavice. Děti si mohly za pomoci paní vychovatelky Maňasové a Lněničkové a také svých ručiček pomalovaných prstovými barvami vytvořit obrázek. Ruku si otiskly na strom přání, kde jim paní vychovatelka Jenišová k otisku napsala, co by si přály. Za svůj výkon byly děti odměněny lízátky a bonbónky.
A jaká byla nejčastější dětská přání? Kromě panenek a autíček to byla zvířátka – kočičky, morčátka a křečci. Některé děti si přály samé jedničky a také, aby na ně byli sourozenci hodní. A nejzvláštnější přání? Asi dveře do dětského pokoje nebo pytel bonbónů. Jedna holčička si přála slona a jeden hošík kouzelnickou knihu. Kdo ví, v co by nás proměnil.
Jaké by bylo vaše přání?
A na co nesmíme zapomenout? Přece na skvělá vystoupení dětí ze 4. B, které vtáhly všechny diváky v parku do pohádky Kouzla králů a dětí ze 3. B s jejich originálním pojetím písničky z muzikálového filmu Pomáda. Moc se jim to povedlo!
10 Za zprávu a fotografie ze Dne dětí v parku Jana Palacha děkujeme p. uč. Škraňkové
1. den v měsíci červnu slaví svátek všechny děti. Také dospěláci z naší školy – učitelé, paní vychovatelky, paní ředitelka s paní zástupkyní, paní uklizečky – byli dětmi.
Poznáte na fotografiích některé z nich?
11
12
Ještě než naši deváťáci – REBELOVÉ - opustí brány naší školy nadobro, položili jsme jim pár otázek a pro vás jsme vybrali některé z odpovědí.
1. Jakou školu sis vybral a proč? Jaké máš pocity? Těšíš se? Vojta Konopáč: Gympl. Jdu tam, protože nevím, jaké zaměření přesně chci. Eva Kaděrová: Stavební školu ve Vysokém Mýtě. Jsem moc ráda, že jsem se tam dostala, a těším se jak malé dítě. Kristýna Gáliková: Vybrala jsem si Střední školu umění a designu v Brně ..., popravdě jsem nečekala, že se tam dostanu. Marcela Vraspírová: Střední pedagogickou školu v Litomyšli. Těším se moc. Je to moje vysněná škola, takže jsem strašně ráda, že jsem se tam dostala. Klára Vomočilová: Hotelnictví a cestovní ruch v Hradci Králové. Docela se těším, že poznám nové lidi. Jsem ráda, že tam nejsou předměty, které mi nejdou. Helena Mervartová: Gymnázium Svitavy. Jsem ráda za svůj výběr i za to, že mě přijali. Avšak nervy z nového začátku mám už teď. Martin Czehowský: Vybral jsem si Technickou školu v Litomyšli, protože se mi líbila. Podle mě to byla nejlepší volba. Fanda Hušek: Mechatronik v Lanškrouně. Jasně, těším se (celkem). Filip Čížek: Integrovanou střední školu v Brně. Jsem rád, že jsem se dostal, a strašně se těším.
2. Co nebo kdo ti bude nejvíc chybět? Andrea Kratochvílová: Moje nejlepší kamarádka Iva Drejslarová, pan učitel Luňáček a samozřejmě hodně dalších ...
13
Iva Drejslarová: Samozřejmě mi nejvíc budou chybět moji spolužáci ze třídy, protože si myslím, že jsme skvělý kolektiv. Popravdě řečeno mě i trochu mrzí, že jsem na tuto školu nechodila už od 1. třídy.
Tomáš Králíček: Kamarádi, někteří učitelé/učitelky a naše třídní učitelka. Martin Czehowský: Tak určitě moji ???? a mírně ???? kamarádi. Bude mi chybět 5minutová cesta do školy, kuchařky a 100% naši učitelé. Romča Hrbková: Holky kámošky a paní učitelka Vašáková – hodně mi pomohla. Marcela Vraspírová: Samozřejmě moje skvělá třída, ta asi nejvíc. A také všichni učitelé, kteří nám hodně se vším pomáhali. Hanka Kösslerová: Samozřejmě nejvíc mi budou chybět spolužáci, tělocvik s panem učitelem Luňáčkem; přestávky, ze kterých vyšel vždycky nějaký průšvih a taky naše třídní „včelka“ Petra Andresová, která s námi měla a má hodně práce. Klára Vomočilová: Všichni. Ale hlavně moje spolusedící, protože některý hodiny i přestávky s ní jsou vážně zajímavý. Samozřejmě i učitelé, protože jsem si na ně zvykla a jsou fajn.
Někteří z nás odešli, jiní zase přišli ... 3. Co ti základní škola dala a co ti vzala? Marcela Vraspírová:Dala mi spoustu skvělých přátel a samozřejmě vědomostí. A vzala? Asi nic. Andrea Kratochvílová: Vzala mi dost volného času a dala mi nějaké vědomosti, ale moc jich není. Martin Czehowský: Dala mi spoustu pětek a maličko vědomostí. A vzala mi 9 let života. Katka Dobrovolná: Dala mi vzdělání a spoustu legrace a nic mi nevzala.
14
Klára Vomočilová: Dala mi kamarády, vzala mi možná volný čas, ale i tak to stálo za to. Dan Říha:Vzala mi hodně času a dala mi hodně ukradených pravítek. Filip Čížek: Vzala mi dost času, ještě víc humoru a radosti. Dala mi samozřejmě učení a kamarády.
4. Na co budeš nejvíc vzpomínat? Marcela Vraspírová: Na lyžák. Spoustu úžasných zážitků, třeba když jsme Martina převlíkli za holku. Ale i Oucmanice byly bombový. Hanka Kösslerová: Na Slovensko, tak to je jasný. A na lyžák - hra na schovku na střeše, díky které jsme zažili další průšvih. Katka Haklová: Největší zážitky mám asi ze Slovenska, hlavně z dlouhé cesty vlakem, kdy si Helena Mervartová sedla do vylité čokolády. Smrdělo to po celém vlaku. Foto (strana 15, 16): vlastní zdroje Iva Drejslarová: Na pobyt na Slovensku, hlavně jak od nás odháněl Číža kluky, kteří nám večer klepali na okna. Kristýna Gáliková: Na rafty v šestce kvůli tomu, že se tam zmáčeli kluci a na Oucmanice – zážitek s elektrickám ohradníkem je nenahraditelný. Nebo když si jednou nejmenovaná paní učitelka zapomněla zuby a celou hodinu na nás šišlala. Filip Čížek: Na školní akce –fotbal, florbal, basket a na Slovensko. Vojta Konopáč: Jak jsem jel s Honzou na vleku a upadla pod námi kotva.
A nakonec pár vzkazů: Stejně vám budeme chybět a ještě dlouho budete vzpomínat.
Děkujeme všem za všechno!
Hanka
Marcela Pravidla jsou od toho, aby se porušovala.
Kristýna
Ještě si to tady užijte! Klára Radím vám, učte se, budete to potřebovat.
Katka D. Paní asistentko (teď už vychovatelko, pozn. red.) jste nejkrásnější v dějinách školství. Bude nám chybět Váš krásný úsměv. Martin Cz. a Daniel
Pane učiteli Luňáčku, jste největší frajer, budete nám chybět. Někdy zajdem na kofču.
Třídní sportovci
Děkuji za pomoc při každém problému.
Romča 15
Tak, a opět je tu naše rubrika a s ní i seznámení s osobností. Informace o osobnosti – tentokrát o ženě, připravila Kristýna Gáliková, která se tímto příspěvkem i loučí s časopisem. Přejeme vám příjemné počtení.
Jana ( Johanka) z Arku Narození: 6. ledna 1412 Domrémy, Francie Úmrtí: 30. května 1431 Rouen, Francie Uctívána římskokatolickou církví. Patronka Francie, vojáků a vězňů. Svatá Jana z Arku, též Johanka z Arku, byla francouzská hrdinka, která stanula v čele francouzských vojsk za stoleté války v boji proti Angličanům. Johanka se narodila roku 1412 ve vesnici http://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_z_Arku Domrémy. V tuto dobu probíhala stoletá válka mezi Francií a Anglií. Ta postupně ovládla severní Francii. Od svých 14 let slýchala Johanka hlasy a měla vidění, v nichž se jí zjevovali andělé a světci. Johanka se k nim modlila za záchranu Francie, neboť žoldnéřská vojska drancovala a vypalovala její rodný kraj a blížila se k Orleansu. Hlasy jí sdělily, že byla Bohem vyvolena osvobodit Francii. Inspirovaná těmito hlasy a díky síle své vlastní osobnosti a víře v Boha vystoupila veřejně se svými úmysly. Při útoku na jaře 1430 hájila Jana s malým oddílem proti útokům město Compiegne a byla – patrně zradou – zajata. Kouzlo Jany však nepřestávalo na lid působit, takže se Angličané rozhodli jednou provždy s žijící legendou skoncovat. Zajatou dívku koupili a odvlekli ji před anglický soud, který měl prokázat její spojení s ďáblem. Byla odsouzena jako čarodějka a kacířka. 19letá Jana byla upálena. Karel VII. prohlásil Janu za oběť omylu. Papež Pius X. ji prohlásil za blahoslavenou a papež Benedikt XV. ji prohlásil za svatou.
Vztah k českým zemím Janě z Arku bývá připisováno autorství dopisu českým husitům, datovaného v době, kdy vrcholily husitské jízdy do okolních zemí. V dopise jim vyčítá, že podlehli "bezbožným a nedovoleným pověrám", ničí a zabíjejí, nabízí jim ale i pomoc v případě jejich zájmu o obrácení. 16
1.února 2011egyptský prezident Husní Mubarak oznámil odstup z funkce prezidenta 4.ledna 2011nastalo částečné zatmění Slunce 15.března 2011- japonská elektrárna Fukušima vybuchla z příčin silného zemětřesení 16.března 2011bylo objeveno tělo pohřešované http://video.maxizabava.cz/video/2316/prezident-klaus-krade-pero-/ holčičky Anny Janátkové 25.března 2011- se uskutečnilo v ČR sčítání lidu 31.března 2011- skončila u nás papírová padesátikoruna 4.dubna 2011- Prezident Václav Klaus pobavil svět, když v Chile „ukradl“ protokolární pero 29.dubna 2011- se konala svatba prince Williama a Kate Middleton 2.května 2011- byl zabit arabský terorista Usáma bin Ládin 8.července 2011- v Česku poprvé porodila žena s transplantovaným srdcem 23.července 2011- zemřela britská zpěvačka Amy Winehouse ve věku 27 let 7.září 2011- spadlo letadlo s hokejisty (zahynuli tři naši reprezentanti) 18.prosince 2011- zemřel náš exprezident Václav Havel ve věku 75 let 13.ledna 2012- najela italská Costa Concordia výletní loď na útes 11. února 2012 – zemřela zpěvačka Whitney Houston ve věku 48 let květen 2012- v Itálii došlo k silnému zemětřesení o síle 6.0 stupňů
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3% A1clav_Havel
http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2012/jan/15/costa-concordia-disastertransport-titanic
V tomto a minulém roce se událo spoustu zajímavých věcí nejen ve světě, ale i u nás ve škole. Doufáme, že tě milých zážitků a vzpomínek bude víc, než těch nemilých. 17 Událostmi u nás i ve světě vás provedl Tomáš Konůpka, 7. třída
Tentokrát se vydáme za zajímavostmi velice známého živočicha. Je tak roztomilý, že byste ho mohli pozorovat celé hodiny. Velmi často panáčkuje a střeží si své okolí. Jedná se o surikaty. Základní údaje: Hmotnost: 600 až 975 g Délka těla: 25 až 35 cm Délka ocasu: 17 až 25 cm Výška: až 15 cm Vzhled: Na obličeji a na spodní části těla jsou surikaty hnědé, na hřbetě mají http://www.vevercice.estranky.cz/fotoalbum/surikata/surikaty.jpg.html osm tmavších pruhů, tmavé kroužky kolem očí a tmavou špičku štíhlého ocasu. Čím se živí: Živí se hmyzem, pavouky a štíry (surikaty jsou imunní vůči jejich jedu) a menšími obratlovci. Ale nepohrdnou ani kořeny nebo cibulkami rostlin. Společenský život: Surikaty tvoří kolonie až o třiceti členech, které žijí v podzemních norách. Kolonii vévodí dominantní pár, který s e jako jediný smí http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Surikata_Dvu r_zoo_1.jpg rozmnožovat. Brzy ráno vylézají surikaty z nor, posedají a sluní se, poté vyhledávají potravu. Hlídka proti dravcům: V době, kdy většina členů kolonie hledá potravu, někteří jedinci z kolonie jsou pověřeni hlídkováním proti jejich predátorům. Surikata dobře vidí do dálky, hůře už nablízko. Hlídky stojí vzpřímené na vyvýšeninách nebo keřích, odkud v případě nebezpečí vydávají varovné pištění, a tím oznamují ohrožení, po kterém se surikaty ihned ukryjí do nor.
http://rimanka.blog.cz/0812/surikata
Výskyt: Surikata obývá skalnaté i písčité oblasti jihozápadní Afriky. Surikaty nám představila Lucka Mrázová ze sedmičky
18
Je čas se zasmát a pobavit: VTÍPKY
„Ty ses byl dneska koupat, Marku?“ „Jasně, babi.“ „A nebyla ti zima?“ „Né, já jsem se koupal v teplákách.“ Na pláži: „Pozor, vosa!“
http://www.graphicsfactory.com/searc h/wasp_P1.html
„Ty se bojíš, že tě píchne?“ „To ne, bojím se, že mi píchne lehátko!“ Lákají kamaráda do vody: „Pepo, je tak krásně, voda je
teplá, pojď se koupat!“ „Na co? Plavat neumím a čůrat se mi nechce!“ http://www.tygrici.net/2012/04/tentotyden-v-plavani.html
U soudu: „Už jste byl někdy trestán?“
„Před deseti lety, koupání na zakázaném místě.“ „A od té doby?“ „Od té doby jsem se, slavný soude, nekoupal.“ Na koupališti snímá chlápek videokamerou zmrzlinu. Někdo se ho ptá: „Co to děláte?“ „No přece točenou zmrzlinu,“ vysvětluje amatérský kameraman.
http://www.clipartof.com/portfolio/an ortnik/illustration/
Na plovárně: „Co ta ryska na břiše – slepé
střevo?“ „Ne, to mi jen máma udělala fixkou čáru, pokaď smím do vody!“ Říká malá Evička tatínkovi na koupališti:
„Tati, já už nechci do bazénu.“ „Proč?“ „Já už nemám žízeň. http://royalegardensec61.wordpress.com/
Zdroje: časopis ABC Marťa Drápelová a Kíťa Kösslerová, 6. třída 19
ANIMOVANÝ KVÍZ 1) Která zvířata tvoří ústřední postavy Doby ledové? a) lední medvěd, mamut a lenochod b) mamut, lenochod a tygr šavlozubý c) tygr šavlozubý, polární liška a lední medvěd 2) Jaký problém má Lenny – mladý žralok z filmu Příběh žraloka? a) je nemocný b) jí příliš mnoho masa c) je vegetarián http://markeeetkaa.blog.cz/060 8/hleda-se-nemo
3) Koho honí Wallace a Gromit ve stejnojmenném filmu? a) Vlkodlaka b) Králíkodlaka c) Tygrodlaka
http://www.shreci.estranky.cz/fotoalbum/fiony_shrek_osli k_kocour-v-botach/promo-shreka-a-oslika.html
http://www.s-nowboard.estranky.cz/clanky/wallpars.html
6) Jak se jmenuje malý rybí vejtaha, který o sobě v Příběhu žraloka tvrdí, že dokáže zabít žraloka? a) Frankie b) Nemo c) Oskar
7) Jaký živočišný druh je Nemo z filmu Hledá se Nemo? a) pes b) rybka c) zajíc 8) Kým se chce stát krysa Remy – hlavní hrdina filmu Ratatouille? a) opravářem b) šéfkuchařem c) vynálezcem
4) Jakou zvláštní schopnost má oslík – nerozlučný kumpán Shreka? a) umí mluvit b) umí chodit na zadních c) umí skákat přes překážky 5) O koho se musí starat Sid, Diego a Manfred v Době ledové? a) o lidské dítě b) sami o sebe c) o opuštěného králíka 1)b), 2)c), 3)b), 4)a), 5)a), 6)c),7)b), 8)b),
http://france12.blog.cz/0812/ratatouille
http://sweetdrop.blog.cz/0706/doba-ledova
Kvasnicová Kristýna, 6. třída
20