4 Ročník 52 Praha 7. února 2007
10,20 Kč
Informace předsedkyně
u Upozorňujeme všechny ZO, že na jiném místě NOS zveřejňujeme text zpracovaný ing. M. Fabianovou „Změny v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy“. Na tento text bude v dalším čísle NOS navazovat přehled nejčastějších dotazů včetně odpovědí vztahujících se k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, které OS obdržel po nabytí účinnosti nařízení vlády. Další dotazy lze zasílat na e-mail adresu:
[email protected] nebo telefonicky: 224 142 256. v OS obdržel do vnějšího připomínkového řízení návrhy zákonů o dani z elektrické energie, ze zemního plynu a z pevných paliv. Předložené návrhy zákonů souvisí s první etapou ekologické daňové reformy (dále jen EDR), která bude v České republice probíhat postupně ve 3 etapách v
Předsednictvo VOS
Ve čtvrtek 25. ledna se konalo 34. zasedání předsednictva VOS. Předsednictvo projednalo stanovisko OS k záměru nové právní úpravy postavení zaměstnanců veřejné správy. Zabývalo se programovým prohlášením vlády a přípravou řádného sjezdu OS. Schválilo finanční příspěvek na činnost základní organizace důchodců při IPC Brno a evidenci nových ZO a individuálních členů. Na dny 22.23. února svolalo zasedání VOS, které mimo jiné projedná zprávu o hospodaření za rok 2006, majetkové aktivity OS, vyhodnotí konání předsjezdových konferencí sekcí a bude se zabývat další přípravou jednání řádného sjezdu OS.
http://statorg.cmkos.cz Případným autorům příspěvků do našeho časopisu sdělujeme, že honorář za zveřejnění může být vyplacen, pouze pokud autor uvede své rodné číslo.
Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací dostávají časopis NOS zdarma. Předplatné je hrazeno z prostředků Výboru Odborového svazu státních orgánů a organizací.
letech 2008-2017. První etapa EDR vychází z úplné transpozice Směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny. Předložené návrhy zákonů jsou legislativní úpravou první etapy EDR, která bude účinná nejpozději od 1. 1. 2008. Návrhy zákonů byly předloženy do připomínkového řízení bez kvantifikace sociálních, ekonomických a ekologických dopadů a to i přesto, že je sociální partneři (odbory a zaměstnaPokračování na straně 8
Z předsjezdových konferencí Veřejná správa
Největší sekce odborového svazu měla svou konferenci, kterou pořádá na rozdíl od ostatních jen jednou za čtyři roky, v pátek 26. ledna v Praze. Ve zprávě o činnosti shrnul její předseda Jan Rovenský nejdůležitější otázky. Ze zprávy kráceně uvádíme: “Činnost sekce byla zejména v první části tohoto období zásadně ovlivněna podmínkami vyplývajícími z pokračujícího celospolečenského transformačního procesu realizací II. etapy reformy územní veřejné správy a organizačními změnami v rozpočtových a příspěvkových organizacích veřejného sektoru a harmonizací právního řádu ČR s právním řádem EU v souladu s přípravou na vstup ČR do EU. Tyto zásadní změny měly významný vliv na členskou základnu sekce a funkcionářský aktiv v rámci sekce. K 31. 12. 2002 došlo ke zrušení okresních úřadů a převedení jejich kompetencí zčásti na krajské úřady zčásti na obce III. typu, obvykle v sídle bývalých okresních úřadů. Pro funkcionáře ZO byla zpracována metodická pomůcka "Metodický pokyn postupu ZO okresních úřadů ve vztahu k reformě veřejné správy a přechodu (delimitaci) zaměstnanců včetně agendy na samosprávu a následné ukončení činnosti okres-
sekce cca 10 % členů sdružených v sekci. Problematice městské a obecní policie byla věnována trvalá pozornost vzhledem k samostatné právní úpravě jejich postavení a povinnostem stanovených zákonem. Zástupci této skupiny členů sekce vystupují velmi aktivně na jednáních orgánů sekce i na jednání orgánů OS. V roce 2003 proběhla řada jednání v otázce zavedení 16třídního platového systému v oblasti rozpočtové a příspěvkové sféry, což se bezprostředně dotýkalo celé sekce.
ních úřadů k 31. 12. 2002. Na úrovni okresů probíhaly porady se zástupci ZO, kde byla detailně projednávána konkrétní situace v dané oblasti zejména ve vztahu k převodu zaměstnanců, přechodu členů odborů do nových ZO, likvidace ZO na okresních úřadech a další specifické problémy. Tato zásadní změna vedla k pohybu nejen v členské základně sekce ale i ve funkcionářském aktivu, neboť podstatná část regionálních pověřenců a členů orgánů sekce byPokračování na straně 2 la z řad pracovníků okresních úřadů. Zároveň, po řadě jednání, byl podán návrh, který projednala konference sekce v lednu 2003 a po diskusi schválila, totiž k prodloužení mandátu volených zástupců sekce v orgánech jak sekce, tak i v orgánech OS do 31. 12. 2003. Na přelomu let 20022003 docházelo ke značnému pohybu pracovníků z bývalých okresních úřadů na jiné typy subjektů v oblasti státní správy, samosprávy i mimo ni.V orgánech sekce došlo k poměrnému zastoupení z řad městské a obecní poli- Na funkci místopředsedy OS navrhuje sekce veřejcie, která tvoří v rámci né správy Pavla Bednáře ze sekce celní správy.
Z předsjezdových konferencí Pokračování ze strany 1
OS opakovaně upozorňoval na skutečnost, že bez dostatečného profinancování nebude výsledný efekt této úpravy splňovat očekávání. Vláda neakceptovala podrobné rozbory ze strany odborů a 16třídní platový systém byl od 1. 1. 2004 zaveden bez dostatečného finančního krytí (místo potřebných cca 15 mld. Kč, byl navýšen objem mzdových prostředků pouze o 5 mld. Kč). Další 13. plat byl vyplacen pouze v objemu 10 %, oproti 50 %, čímž došlo u části zaměstnanců k poklesu reálné mzdy oproti předcházejícímu období. Tuto situaci dokumentuje výstižně vývoj platů v NH, kdy za I. pololetí roku 2004 došlo k nárůstu platů o 6,4 % oproti srovnatelnému období předcházejícího roku, kdežto v nepodnikatelské sféře byl nárůst průměrné mzdy pouze o 4,0 %. tato situace se promítla i do dalšího období tj. do let 2005 a 2006. 14. plat v roce 2004 byl oproti vládnímu návrhu ve výši 10 % vyplacen na základě jednání s odbory na 25 %, což bylo maximum možného (požadavek odborů na jeho výši 40 % nebylo možno dosáhnout). V roce 2005 byl objem mzdových prostředků navýšen o 5,2 % , v roce 2006 o 4,5 %. V této oblasti je nutné vyzvednout značné a trvalé úsilí OS a zejména předsedkyně OS bez něhož by nebylo myslitelné aby byl
zachován trvalý růst reálné mzdy zaměstnanců v rozpočtové a příspěvkové sféře. Přestože se nám může zdát, že mzdy dosud neodpovídají náročným požadavkům kladeným na zaměstnance v rozpočtové a příspěvkové sféře, bez vlivu OS a jeho trvalého vyjednávání bychom v této oblasti byly daleko za současným stavem. Sekce měla v roce 2002 21 254 členů v 460 ZO. V roce 2006 pak 13 387 členů v 353 ZO. Z čísel vyplývá jak značný vliv v rámci sekce měla reforma veřejné správy na členskou základnu sekce (zejména porovnání stavu členské základny k 30. 6.2002 a k 30. 6. 2003, neboť v tomto období k 31. 12. 2002 došlo ke zrušení okresních úřadů). Problematikou negativního vývoje členské základny se opakovaně zabývají orgány OS a rovněž orgány sekce na svých zasedání. Příčin tohoto stavu je celá řada a jsou odvislé od specifických podmínek v jednotlivých regionech a v jednotlivých ZO. Jako nejčastěji se opakující příčiny se jeví pasivní členská základna ZO a s tím pojená pasivita funkcionářů ZO, malá aktivita některých funkcionářů sekce, negativní vliv vedoucích pracovníků zaměstnavatelů apod. V některých regionech nadprůměrná nezaměstnanost je rovněž příčinou strachu ze ztráty zaměstnání a to vede na jedné straně k vystoupení z odborů a naopak obava do nich vstoupit, dalším důvodem je, že požitky členů
Státní zastupitelství
a nečlenů odborů po uzavření kolektivní smlouvy jsou stejné, apod. Stabilizaci členské základny a vstupem nových členů můžeme dosáhnout pouze tím, že jednotliví funkcionáři musí být schopni prezentovat činnost odborů jako celku a zejména činnost OS, vyzdvihnout úspěchy ve vyjednávacích procesech, informovat členskou základnu i nečleny o jednání orgánů OS a sekce, být v trvalém kontaktu se zaměstnanci atd. Jak již bylo dříve řečeno, odbory nelze chápat jako spořitelnu, nýbrž jako pojišťovnu. Odbory slouží k ochraně zaměst-
nanců tak, aby jejich pracovní podmínky i finanční ohodnocení odpovídalo společenskému postavení. Ve svém vystoupení poděkovala předsedykně OS A. Vondrová odborovým funkcionářům, kteří někdy i v nepřátelském prostředí pracujípro ostatní při obhajobě jejich práv. Dále hovořila o složité situaci vzhledem k novým záměrům v oblasti legislativy po nástupu nové vlády. Konference zvolila na další období nový 39členný výbor, delegáty sjezdu a schválila návrh na místopředsedy OS J. Rovenského a 41letého Pavla Bednáře, který je předsedou sekce celní správy.
V úterý 30. ledna se uskutečnila konference sekce úřadů práce. Ve zprávě o činnosti byly zahrnuty informace o projednávání organizačních záležitostí zaměstnavatele a platových předpisů. V rušné diskusi bylo kritizováno pracovní přetížení pracovníků státní sociální podpory, špatná či žádná informovanost ze strany zaměstnavatele o platových záležitostech i nemožnost kontroly do-
držování pracovněprávních předpisů na úřadech práce, když samy jsou kontrolními orgány. Jako nesmyslné bylo posuzováno zamýšlené 3% snižování počtu pracovníků v úseku úřadů práce při současně vykonávané agendě. Sekce provedla volby svého výboru, delegátů sjezdu a schválila návrh na vedení svazu, předsedkyni OS A. Vondrovou a místopředsedy J. Rovenského a P. Bednáře.
V Praze se ve čtvrtek 1. února konala konference sekce katastrálních úřadů. Předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ing. Karel Večeře informoval rozsáhle o všech aspektech činnosti úřadu. Pro část delegátů byly překvapující údaje o průměrné mzdě, která v roce 2006 vzrostla na 19 600 Kč a v tomto roce by se měla přiblížit 22 000
korunám. Z diskuse vyplývalo, že k průměrné mzdě má mnoho zaměstnanců daleko. Po zprávě o činnosti sekce, vystoupení předsedkyně OS A. Vondrové a projednání návrhů dokumentů předkládaných sjezdu OS byly zvoleni delegáti na sjezd. Na předsedkyni OS je navrhována A. Vondrová, na místopředsedy J. Rovenský a P. Bednář.
Úřady práce
Katastrální úřady
Předsjezdová konference sekce státních zastupitelství se konala v Praze 31. ledna. Zpráva o činnosti se mimo jiné tradičně vracela k otázce nerovného postavení a odměňování státních zástupců a soudců i k problému s udržením členské základny v počtu, který dává možnost úspěšně postupovat při kolektivním vyjed-
2
NOS 4/2007
návání.. Poté vystoupila řada hostů konference. Zástupce ministerstva spravedlnosti shrnul některé problematické výklady k ustanovením nového zákoníku práce a zástupce unie státních zástupců ocenil spolupráci s odbory s ohledem na řadu společných cílů. Konferenci pozdravil předseda partnerské sekce ze slovenských odborů. Konference navrhla na předsedkyni OS A. Vondrovou, na místopředsedy J. Rovenského a P. Bednáře.
Změny v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy
Zákoník práce, do kterého je nově začleněno odměňování za práci, zmocňuje vládu, aby prováděcím předpisem stanovila bližší podmínky pro poskytování platů i zaměstnancům veřejných služeb a správy. K realizaci tohoto zmocnění bylo vydáno nařízení vlády č. 564/2006 Sb., které s účinností od 1. ledna 2007 nahrazuje dřívější úpravu obsaženou v nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Nový platový předpis navazuje na předchozí úpravu odměňování a je koncipovaný tak, aby byly zachovány dřívější platové složky a v praxi osvědčená úprava pro jejich poskytování. Mezi nejvýznamnější změny, ke kterým došlo, patří zejména zavedení alternativního vzdělání pro vyšší platové třídy včetně souvisejícího stanovení odpočtů let ze započitatelné praxe, zjednodušení při zařazování zaměstnanců do platových stupňů a přehlednější úprava podmínek pro poskytování zvláštního příplatku. Kvalifikační předpoklady Ustanovení, které se týká kvalifikačních předpokladů pro výkon prací v jednotlivých platových třídách, bylo do uvedeného platového předpisu převzato z nařízení vlády č. 469/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kromě tohoto technického opatření došlo i k významné obsahové úpravě požadavků na potřebné vzdělání. Pro šestou platovou třídu a dále potom pro devátou až dvanáctou platovou třídu byla zavedena možnost alternativního vzdělání. Provedená úprava zvýhodňuje v porovnání s dřívějším zněním především vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, které se jako alternativní kvalifikační předpoklad posunulo až do dvanácté platové třídy.
Zařazení zaměstnance do platové třídy Základní princip zařazení zaměstnance do platové třídy zůstává zachován. V souladu s § 123 odst. 2 zákoníku práce má zaměstnavatel i nadále povinnost zařadit zaměstnance do té platové třídy, ve které je v katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.
Dalším předpokladem pro zařazení zaměstnance do platové třídy je splnění potřebného vzdělání. Platový předpis zároveň stanovuje okruh výjimek z tohoto pravidla, na základě kterých je možné zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání. Z dřívější úpravy se zachovává časově omezená možnost výjimečného zařazení zaměstnance do platové třídy na dobu 4 let. Podmínky pro další výjimečné zařazení se v novém platovém předpisu přesněji specifikují, významné je i zvýšení věkové hranice pro možnost poskytnutí výjimky za dlouhodobou úspěšnou činnost zaměstnance v příslušném oboru požadované práce z původních 45 let na 50 let.
Zařazení zaměstnance do platového stupně Zaměstnavatel zařazuje zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle dosažené doby započitatelné praxe. Základní kritéria pro zápočet praxe zůstávají nezměněna. V plném rozsahu se započítává praxe v oboru požadované práce, doba jiné praxe se započte v rozsahu maximálně dvou třetin, a to v závislosti na míře jejího využití pro výkon požadované práce. Nezměněná zůstává i délka zápočtu náhradních dob, tj. doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Odpočet doby započitatelné praxe podle odst. 7 § 4 nařízení vlády se provádí v návaznosti na dosažené vzdělání. Vzhledem k tomu, že pro některé platové třídy bylo stanoveno vzdělání alternativně, kompenzuje se tato disproporce tím, že se zaměstnanci, který dosáhl nižšího ze dvou stupňů vzdělání, odečte stanovený počet let odpovídající délce studia pro získání vyššího vzdělání stanoveného pro příslušnou platovou třídu. V souladu s uvedeným se např. zaměstnanci zařazenému do deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, odečte ze započitatelné praxe doba 2 roků. Stejně se postupuje v případech výjimečného zařazení zaměstnance do platové třídy. Nově je do platového předpisu zařazeno ustanovení pro odpočet tzv. minusové praxe, tj. doby odpočtu ze započitatelné praxe u zaměstnance, který ještě nezískal žád-
nou (případně kratší) praxi. Důležitá je také informace, že ustanovení, na základě kterého se krátila praxe dosažená před ukončením předepsaného vzdělání o jednu pětinu, bylo z platového předpisu vypuštěno. Platový tarif Nařízení vlády obsahuje tři stupnice platových tarifů, platné pro vymezené okruhy zaměstnanců. Okruh zaměstnanců, kteří jsou odměňováni podle některé ze zvýšených stupnic platových tarifů, se oproti dřívější praxi příliš nezměnil. Provedené dílčí přesuny jsou důsledkem legislativních úprav nebo organizačních změn. Většina zaměstnanců sdružujících se v OS státních orgánů a organizací je odměňována podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády. Konstrukce tarifních stupnic vychází ze znění schváleného v rámci zákoníku práce. V souladu s odst. 5 § 123 zákoníku práce činí platový tarif v šestnácté platové třídě nejméně 3,4 násobek platového tarifu v první platové třídě a platový tarif ve dvanáctém platovém stupni činí nejméně 1,5 násobek platového tarifu v prvním platovém stupni. Dále platí, že platové tarify v platových třídách a stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. Z uvedeného zadání vyplynula nutnost valorizovat platové tarify v jednotlivých platových stupnicích rozdílným procentem. U dvou zvýšených stupnic se změna konstrukce projevila také rozdílným procentním nárůstem tarifů v jednotlivých platových stupních. Zvláštní způsob určení platového tarifu některým zaměstnancům Toto ustanovení umožňuje zaměstnavateli u některých skupin zaměstnanců určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Jedná se zejména o zaměstnance, kteří vykonávají méně kvalifikované práce zařazené do první až páté platové třídy, u kterých doba praxe výrazně neovlivňuje kvalitu jejich práce a dále o specifické skupiny zaměstnanců, u kterých jsou podstatné pro jejich výkon i další faktory jako jsou talent, na-
dání atp. Možnost využití tohoto postupu je podmíněna sjednáním v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Výše příplatku činí 400 až 1400 Kč měsíčně, jeho výši stanoví zaměstnavatel podle míry rizika a doby působení ztěžujících vlivů. Vymezení ztíženého pracovního prostředí je upraveno v § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Zvláštní příplatek Možnost poskytování tohoto příplatku vychází z dřívější úpravy. Jednotlivé tituly pro vznik nároku na zvláštní příplatek se nemění, pouze jsou věcně a formulačně upřesněny. Výše zvláštního příplatku je stanovena v rozpětí v pěti skupinách, odstupňovaných podle míry ztěžujících vlivů. Výši zvláštního příplatku v rámci rozpětí stanoveného pro příslušnou skupinu určí zaměstnanci podle konkrétních podmínek, za nichž je práce vykonávána, zaměstnavatel. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanovuje příloha č. 4 nařízení vlády. Nový platový předpis v porovnání s dřívější úpravou poněkud zvyšuje spodní hranice rozpětí zvláštních příplatků a ve většině případů i nejvyšší přípustný limit. V souladu s přechodným ustanovením nařízení vlády se nový platový předpis vztahuje v plném rozsahu i na pracovní poměry uzavřené před 1. lednem 2007. Pro jednotlivé zaměstnavatele z toho vyplývá povinnost provést nový zápočet praxe podle kritérií stanovených v § 4 uvedeného předpisu všem zaměstnancům organizace. Pro úplnost je třeba připomenout, že podmínky pro přiznávání příplatků za vedení, osobního příplatku a odměn jsou stanoveny přímo v zákoníku práce. Co se týká odměn, je možné z prostředků na platy zaměstnanci poskytnout odměnu pouze za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu. Ing. M. Fabianová
NOS 4/2007
3
Českomoravská konfederace odborových svazů. ledna 2007 Analýza Koaliční smlouvy uzavřené mezi ODS, KDU-ČSL a SZ (Dokončení z minulého čísle) lze rozšířit i na rodičovský příspěvek či maximální výši podpory v nezaměstnanosti, neB. Výdajová strana veřejných rozpočtů bo i na redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek, které jsou navázány na výši 1. Mandatorní (sociální ) výdaje průměrné mzdy a automaticky se přepočítávají. Nejedná se však o valorizační mechanisKde uspořit? Nastává paradoxní situace. Je zcela zřejmé, že opatření, která jsou v my v pravém slova smyslu. (Pak by to totiž bylo možno stáhnout i například na výši plamateriálu uvedena a jsou kvantifikovatelná, ve skutečnosti nemohou takto velký obtu ministrů, poslanců a senátorů, které jsou odvozeny od průměrného platu státních zamějem prostředků určený požadovaným poklesem složené daňové kvóty a deficitu vestnanců). řejných rozpočtů vykrýt. Začněme od největšího objemu veřejných výdajů – od důchoŽivotní minimum slouží jako ochrana před hmotnou nouzí. Pokud nebude dále zvyšováno, dů. Je zcela zřejmé, že důchodová reforma, tak jak je naznačena, a tak jak je prakticky pronebudou mít osoby odkázané na jeho úroveň dostatek prostředků k úhradě nezbytných veditelná, nemůže vzhledem ke své dlouhodobosti přinést požadovaný efekt pro sledované výdajů na základní osobní potřeby. Ohroženi tak budou nejen nezaměstnané osoby, ale i roky. Naopak, jak jsme si ukázali v předchozí části, v koaliční dohodě předpokládané zaosamělí důchodci, rodiny s více dětmi, neúplné rodiny, tj. nejvíce zranitelné skupiny obyvedení maximálního vyměřovacího základu pro důchody, snížení vyměřovacího základu vatelstva. To je v rozporu s Lisabonskou strategií, která bojuje se sociálním vyčleňopro OSVČ a ve skutečnosti i předpokládaná náhrada pojistného výnosem ekologických váním. Členské státy EU, včetně ČR, zpracovaly své Národní akční plány sociálního zadaní (viz. dále) bude znamenat pro veřejné finance ztrátu a ne přínos. Obdobně bude půčleňování, které mají napomoci v boji se sociálním vyloučením. sobit i systém opt-out čili vyvedení pojistného z veřejnoprávního systému ve prospěch Zastavení valorizace životního minima se negativně promítne i do úrovně dávek státní sosoukromého penzijního spoření. (Zde připomínáme, že 1 % pojistného z povinného veciální podpory, jejichž výše i nárok na dávky jsou na částky životního minima navázány. řejnoprávního pojištění by v podmínkách roku 2009 znamenalo pro veřejné finance ztrátu Zmrazením valorizace by se tak postupně snížil i počet osob, které testované dávky popřes 12 mld Kč). bírají. Jedinou reálnou aktuální úsporu pro sledované období poskytuje v Koaliční smlouvě Valorizovat důchody pouze podle růstu cen sice znamená zachování jejich reálné hodnozpřísněný valorizační mechanimus u důchodů. Koaliční partneři předpokládají, že se buty, ale značně se zdeformuje náhradový poměr. Důchodci se tak nebudou podílet na růstu dou důchody valorizovat pouze podle inflace. Ve valorizaci se tedy přestane promítat 1/3 příjmů ve společnosti, nebude se zvyšovat jejich životní úroveň a podíl průměrného důreálného růstu mezd za poslední dva roky. Úspora tohoto opatření se dá pro rok 2009 odchodu ke mzdě poklesne pod 40 %, čímž dojde nejen k porušení volebních slibů většiny hadnout ve výši 7 mld Kč. (Tento systém samozřejmě znamená další pokles náhradového koaličních partnerů, které dávaly svým voličům před volbami, ale též mezinárodních poměru – viz. III. část podrobněji a relativní pokles životní úrovně důchodců). úmluv ČR v této oblasti. Reformu v oblasti dalších sociálních dávek, tak jak je popsána v Koaliční dohodě, lze velmi obtížně kvantifikovat bez bližší specifikace. Každopádně však úspora těch obB. Důchody a důchodová reforma. lastech, které jsou přímo specifikovány – nepřekročí ani 2 mld Kč. Přesto, že se v koaliční dohodě uvádí, že „zvláštní pozornost má být věnována zvýšení Zrušením pohřebného se ušetří pouze 0,5 mld. Kč (dávka byla zavedená v roce 1995 kvality života seniorů“, kromě uvedené proklamace neobsahuje koaliční dohoda ani jednu vládou ODS jako příspěvek státu na důstojné rozloučení). zmínku o tom, co si pod tím představuje. Každopádně záměr omezit valorizaci důchodů Zrušení „pastelkovného“ ušetří státní kase pouze 80 mil. Kč ročně. (Jedná se o jednorázojen na inflaci se s tímto záměrem neztotožňuje. vou dávku, která náleží dětem před nástupem do první třídy. Z výplaty jsou vyloučeny Více prostoru je věnováno důchodové reformě (str.8). Vedle sledovaných principů (zanejbohatší rodiny - podmínkou výplaty je, že dítě současně pobírá přídavek na dítě). chování mezigenerační solidarity, zvýšení individuální odpovědnosti, podpora rodin s Snížení porodného na původní výši z roku 2005 by ušetřil státní rozpočet cca 1 mld Kč. dětmi, dlouhodobá finanční rovnováha systému) neobsahuje koaliční dohoda důležitý princip „zachování mezipříjmové solidarity“ či princip „zajištění přiměřených důchodů“. Další oblastí, která skýtá možnost úspor je zrušení automatické valorizace u životního I když z popisu důchodové reformy v podstatě vyplývá, že důchody budou i nadále stát minima a na něj navázaných dávek státní sociální podpory a dávek spojených s ochranou na průběžném systému financování, objevuje se zde i (ve třetí etapě) snaha o prosazení tzv. před hmotnou nouzí. (Tuto případnou „nevalorizaci“ však nelze chápat jako úsporu v sytému opt – out. To znamená, že půjde o vyvázání části pojistného ze základního průbpravém – absolutním slova smyslu, ale pouze ve smyslu relativním.) ěžného systému a vytvoření systému spoření na důchod. Další úspory mohou samozřejmě plynout z nevyřčených a v materiálu explicitně neobV tomto případě by si však koaliční partneři měli ujasnit své priority, tento systém totiž sažených (o to však možná razantnějších reforem celého systému státní sociální podpory, ve skutečnosti znamená přímou dodatečnou zátěž pro veřejné finance, a ne úlevu. Proposociální péče a pasivní i aktivní politiky zaměstnanosti). Rozsah celkových výdajů veřejčty tzv. Bezděkovy komise zcela jasně prokázaly, že tento systém prosazovaný KDU-ČSL ných rozpočtů na tyto oblasti však nedává příliš nadějí na razantnější úspory bez absoa US-DEU (který prakticky beze změny převzala do svého volebního programu Strana zelutního zrušení celé řady dávek. lených) ve skutečnosti znamená výrazné deficity veřejných financí (což mimochodem poPřesnější číslo úspor na výdajové straně tak můžeme odvodit pouze z předkladateli předtvrzuje i vývoj na Slovensku). Druhý – nepřehlédnutelný „efekt“ takovéhoto řešení – spopokládaného poklesu celkových mandatorních výdajů státního rozpočtu minimálně o jený se snížením povinných odvodů na sociální zabezpečení (tedy i na financování dů5,7% bodu do roku 2010 ( „mandatorní výdaje budou přehodnoceny tak, aby jejich podíl chodů v základním pilíři) je, že se úbytek zdrojů v základním pilíři může odrazit mj. na na státním rozpočtu klesl do roku 2010 pod 50 %, včetně odstranění automatických valovýši nově přiznávaných důchodů změnou některých parametrů i na reálné hodnotě vyrizačních schémat.) Z kvantitativního hlediska však tento úkol reprezentuje úsporu v plácených důchodů prováděním např. pouze minimální valorizace. rozsahu cca 60 mld Kč. Je tedy evidentní, pokud se bude chtít tento záměr naplnit, Minimální příjmy důchodců mají být garantovány ve výši životního minima. Stávající žiže zásah do sociálních systémů bude mnohem razantnější, než kolik naznačují opavotní minimum však obsahuje pouze částky na nezbytné základní osobní potřeby a neobtření explicitně uvedená v Koaliční smlouvě. sahuje nezbytné výdaje na bydlení. Přitom výdaje na bydlení patří mezi vydání, která nel2. Ostatní oblasti ze odložit nebo výrazně omezit (pokud důchodce nežije v nepřiměřeném bytě). Jeho miJak je zřejmé, i přes velmi razantní nominální snížení sociálních výdajů o 60 mld Kč (nenimální garantovaný příjem tak musí obsahovat i prostředky na úhradu výdajů spojených víme však, prostřednictvím jakých redukcí chtějí koaliční partneři tento cíl naplnit) zůss bydlením. Snahou o zavedení minimálního důchodu však vyvstává v koaliční dohodě tává ve veřejných financích stále nepokryto cca 120 – 33 mld Kč. Co zbývá? Snižování výrazný paradox a rozpor. Na jedné straně se důchody mají valorizovat alespoň podle inadministrativy, (avšak předpokládaný pokles zaměstnanců státní správy o 3% nemůže flace, na druhé straně má být podle Koaliční dohody stanoven minimální důchod na úrovpřinést vyšší úsporu než tj. cca 5-6 mld Kč) a pak samozřejmě zdravotnictví. Předpokládat ni životního minima. To se však valorizovat podle koaličních partnerů nebude!? však, že se zde může uspořit nepokrytých 30-100 mld Kč, je samozřejmě mimo realitu. C. Pojistné - Snížení odvodu na sociální pojištění a jejich nahrazení výnosem ekologických (spoZávěry třebních) daní. Za prvé – ukazuje se, že předložená Koaliční smlouva pracuje s naprosto nekonzistentními předpoklady na příjmové a výdajové straně veřejných financí. Toto opatření obsažené v koaliční dohodě je nebezpečným experimentem, který je schoZa druhé – je zcela evidentní, že v prostředí zamýšlené daňové reformy a reformy pen rozvrátit financování sociálních systémů. K navrhovanému systému máme zásadní sociálních systémů mohou veřejné finance tendovat k naplnění cíle předpokládanévýhrady, které je možno seřadit do následujících bodů: ho poklesu schodku jen v tom případě, že se sazba daně z příjmu fyzických i právZa prvé - již samotné východisko této operace, které je postavené na tvrzení o příliš vynických osob a sazba základní sazby daně z příjmu bude pohybovat na úrovni 19 % sokém zdanění práce v ČR, je pochybné. A stejně tak pochybné jsou i spekulace o vya snížená sazba DPH se z 5 % zvýší na minimálně 15 %. Obojí znamená výrazný sokém zdanění ohrožujícím konkurenceschopnost. Všechna tato opakující se tvrzení, ze nárůst daňového zatížení nízkopříjmových a středněpříjmových skupin obyvatelstva kterých se vyvozuje účinnost tohoto opatření pro posílení konkurenceschopnosti a řešení což ve spojení ys výraznou redukcí sociálních dávek bude znamenat výrazné snížení problémů na trhu práce byla již před rokem jasně a komplexně vyvrácena analýzou, kteživotní úrovně většiny občanů. rá byla za účasti sociálních partnerů zpracována v gesci místopředsedy vlády ČR Martina Jahna. Za druhé - i když je míra zastoupení daňového a pojistného kanálu ve financování systéIII. Podrobnější připomínky k vybraným problémovým okruhům mu sociální ochrany individuální a ve své praktické podobě odráží historickým vývojem Odstranění automatických valorizačních schémat, mimo důchodů, zde zachovat invzniklou architekturu národních systémů sociální ochrany, musí minimálně odpovídat dexaci s cílem nepřipustit pokles reálné hodnoty penzí. určitým obecným zákonitostem. Z obecného hlediska totiž platí, že poměr mezi daňovým Bohužel není jednoznačně uvedeno, kterých valorizačních schémat se to má týkat. Dnes a pojistným finančním zdrojem závisí na vnitřní struktuře dávek, který systém sociální je automatická valorizace zakotvena pouze u životního minima a důchodů. Přeneseně to ochrany poskytuje. Jde o to, do jaké míry se jedná o státem garantovaný systém, zabezpečující při výskytu sociální události všem občanům určitou výši sociální ochrany v rámci celonárodní solidarity, a do jaké míry se v systému prosazují pojistné principy, spočívaNOS 4/2007 jící na straně příjmů v pojistném charakteru plateb a na straně výdajů v odstupňovaném
4
plnění. (To může mimochodem zcela jasně vysvětlit velmi nízký podíl pojistného v Dánsku, kde výdajovou stranu prakticky tvoří systém jednotných sociálních dávek). Z tohoto pohledu by bylo možno hovořit o náhradě pojistného platbou ekologické (tedy spotřební) daně v zásadě pouze u zdravotnictví. Za třetí - nelze přehlédnout fakt, podpořený i řadou provedených výzkumů v zahraničí i naší domácí realitou , že pojistné je jako zdroj financování systému sociální ochrany pro svůj „parafiskální“ charakter (předem stanovený účel použití) výnosově daleko bezpečnější, nežli daňové příjmy. Tento problém bude u ekologických daní umocněn jejich degresívním charakterem. I ze záměrů ekologické daňové reformy je zřejmé, že jde o prohibitivní zdanění, které má v prvé řadě výrazně omezit spotřebu energií. Ekologické daně tedy v žádném případě nebudou reagovat na vývoj HDP (a mezd). Naopak jejich podíl ve skutečnosti bude relativně (k vývoji HDP) a pokud „zaberou“, tak i absolutně, klesat. Napojit na tento klesající zdroj financování tak citlivých oblastí jako jsou důchody, nemocenská, podpory v nezaměstnanosti či zdravotní péče považujeme za nezodpovědné. Již ve střednědobém horizontu zde bude narůstat nesoulad mezi příjmy a nutnými výdaji těchto systémů (snížení pojistného o 1 bod reprezentuje dnes výpadek ve veřejných rozpočtech v podmínkách roku 2009 řád cca 12 mld Kč). Obměna velmi bezpečného a s vysokou mírou úspěšnosti vybíraného příjmu z pojistného mnohem méně jistými příjmy z ekologických (spotřebních) daní) je velmi nebezpečné jak ekonomicky, tak i politicky. Takto vytvořené narůstající deficity těchto systémů se stanou totiž pádným argumentem zdůvodňující nezbytnou „redukci“ na výdajové straně, či nutné zapojení spoluúčasti na financování těchto systémů. Navíc je vážnou otázkou, zda by při takovéto volbě finančního zdroje bylo možno do budoucna zajistit alespoň nějakou základní vazbu mezi vývojem mezd a vývojem např. podpor v nezaměstnanosti, důchodu, nemocenských dávek aj. (tj. zajistit, aby pád do nezaměstnanosti neznamenal automaticky pád do chudoby se všemi destrukčními vlivy s tím spojenými). Na tuto otázku nemůže dát odpověď prosté vybilancování příjmů z pojistného a příjmů z ekologických bázi jednoho roku (déle tyto systémy bez neustálého přenastavování parametrů – tj. např. nárůstu sazeb ekologických daní z podstaty věci nemohou zůstat v rovnováze). V neposlední řadě však – a to je možná nejdůležitější poselství celého tohoto návrhu je fakt, že změnou zdroje by opět došlo dojde i k obměně „donátorů“ tohoto systému čili nízkopříjmových skupin ( čili opět by se posílila solidarita „chudých s chudými“). - Zavedení stropů pro odvod na sociální i zdravotní pojištění Ačkoli se strany při podpisu Smlouvy dohodly na „dlouhodobé finanční rovnováze důchodového systému“, chtějí mimo předchozí kardinální opatření zavést i stropy pro odvod na sociální i zdravotní pojištění a snížit vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné. Bohužel Koaliční smlouva konkrétněji záměry nerozvádí. Ze signálů od jednotlivých koaličních partnerů je evidentní snaha snížit pojistné na úroveň trojnásobku průměrné mzdy. Dopad tohoto opatření by podle našeho odhadu v letech 2009-2010 mohl činit cca 7 mld Kč ročně. Obdobný dopad by mělo zavedení stropů na odvod pojistného na oba typy povinného pojištění. ČMKOS v minulosti možnost zavedení stropů jako princip neodmítla, podmínila to však vyvážeností veřejných rozpočtů - za přijatelnou maximální hranici pokládá pětinásobek průměrné mzdy. - Snížení vyměřovacího základu u OSVČ z 50 % zpět na 35 %, zrušení minimální daně, zavedení systému superhrubé mzdy Evidentním záměrem Koaliční dohody je maximálně zvýhodnit jednu skupinu obyvatelstva, a to podnikatele a drobné živnostníky. Proto se má zrušit minimální daň pro OSVČ, snížit vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění atd. Pojistné systémy tak dál budou na bedrech zaměstnanců - zatímco jejich vyměřovací základy porostou, živnostníci si například na svůj důchod do veřejného systému odvedou minimální prostředky. Zatímco se „vytvoří nediskriminační prostředí pro podnikání“, v pojistných systémech se zpětně zakotví nerovné podmínky mezi pojištěnci, které známe z období před rokem 2004. Vybrané pojistné na sociální pojištění odhadujeme v důsledku tohoto návrhu nižší o minimálně cca 2 mld. Kč. Vyměřovací základ OSVČ v roce 2003, kdy OSVČ platily pojistné z 35 % příjmů, představoval 28 % vyměřovacího základu zaměstnance. Postupným zvyšováním vyměřovacího základu pro OSVČ v rámci reformy veřejných financí byl tento podíl zvýšen až na 35 % v roce 2006, kdy OSVČ platily pojistné z poloviny svých příjmů. Například v důchodovém systému to znamená, že na budoucím důchodu si OSVČ s průměrným vyměřovacím základem vybere o 50 % více, než kolik do systému zaplatila. Zatímco v roce 2003 převyšovaly budoucí důchodové nároky této OSVČ 2,5krát částku, kterou celkově na pojistném odvedla. Pokud by OSVČ platily pojistné ze stejných vyměřovacích základů jako zaměstnanci, zvýšily by se příjmy na sociální pojištění o cca 20 mld. Kč. Obdobné dopady lze očekávat i u zdravotního pojištění, kde je tato nerovnost mezi pojištěnci markantnější, neboť zdravotní péče není osobám poskytována podle výše zaplaceného pojistného jako tomu je například u důchodů. Záměr zavést „superhrubou mzdu“ není nic jiného než snaha o to, jak dále ulevit podnikatelům, aby nemuseli za své zaměstnance odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění a celé pojistné si platili sami zaměstnanci. D. Daně Daň z příjmů (DPPO,DPFO) Výraz „budou zvýhodněny rodiny s dětmi a nízkopříjmové skupiny obyvatel“ nevyjadřuje, zda tito poplatníci budou zvýhodněni oproti současnému stavu nebo oproti obecným pravidlům připravované daňové reformy. Při zavedení lineární sazby daně výrazně nižší než současná mezní sazba 32 % budou v porovnání se současným stavem zvýhodněny zejména vysokopříjmové skupiny obyvatel. Navíc, zvýhodnění „nízkopříjmových“ obyvatel nebude vůbec jednoduchou úlohou v si-
tuaci, kdy nejnižší sazba daně 12 % je výrazně pod uvažovaným intervalem sazby rovné daně. Případné kompenzace (nezdanitelná minima, slevy na dani, či odpočty od základu daně), aby tyto příjmové skupiny nebyly poškozeny nárůstem zdanění, totiž velmi pravděpodobně budou mít negativní odezvu v nárůstu deficitu veřejných financí. Navíc se budou muset vyřešit dopady faktického zrušení (letos poprvé uplatněného) systému společného zdanění manželů. To totiž zavedením rovné daně ztrácí praktický smysl. Zrušení zdanění dividend se v žádném případě netýká středně nebo nizkopříjmové skupiny poplatníků. Tzv.vyspělé státy nezrušily nikdy plně zdanění dividend.Teoretické závěry, že dividenda je druhé zdanění téhož zisku nemohou obstát za dnešní situace (samozřejmě totéž v tzv.vyspělých zemích), kdy výplata dividend závisí na existenci účetního zisku, i když tzv. daňový zisk (základ daně společnosti může být nulový nebo společnost může vykazovat daňovou ztrátu) zdanitelný základ daní z příjmů právnických osob nemusí existovat. Tzv. vyspělé státy se snaží situaci řešit zahrnutím dividend do základu daně u příjemce, fyzické osoby, a současně započíst daň z příjmů právnických osob vážící se k dividendě na daň z příjmů fyzické osoby, příjemce dividendy . Je to však poněkud složitý způsob řešení. Expert francouzské daňové správy se asi před 15 lety vyjádřil, že Francie nikdy nezrušila zdanění dividend hlavně z prostého důvodu, že se vždy našel odpůrce, který argumentoval, kdo z vedoucích představitelů státu vlastní určité balíky akcií, a bylo by nemorální, aby z těchto příjmů neplatil žádnou daň na rozdíl od relativně nízkých příjmů z činnosti, třeba zaměstnanců. Autoři koaliční smlouvy ani netuší, co znamená návrh zrušit daň z kapitálových výnosů Pravděpodobně mají na mysli nízké úroky, připisované českými bankami na vkladní knížky drobných střadatelů v řádu do 1 % p.a. Výraz „kapitálové výnosy“ zahrnuje mnohem významnější množinu úrokových příjmů, počínaje úroky přijímané bankami a dalšími společnostmi ze spotřebitelských a hypotéčních úvěrů a úroky požadované některými subjekty z půjček na hranici lichvářských úroků (v řádu desítek procent p.a.). Jde mimo jiné o porušení základního principu, že u toho, kdo platby úrokového charakteru přijímá,. jde o zdanitelný příjem, a u toho, kdo je platí z obchodního majetku firmy jde o daňový výdaj. Jde v podstatě o populistické gesto využívající situace, kdy drobní střadatelé na vkladních knížkách bez výpovědní lhůty mají skutečně připisovány nízké úroky, neboli kapitálové výnosy. Návrh opomíjí nebezpečí rozvoje daňových úniků, ve formě úroků placených dceřinou společností ve státě zdroje úroků ( snižujících významně základ daně ve státě zdroje úroků, tedy v ČR). Zrušení daně dědické a darovací ve 2. skupině je čistým voluntaristickým rozhodnutím, které ve skutečnosti nemá nejen racionální ekonomické jádro, ale ani obdobu jak ve státech EU. Ve skutečnosti je raritou i z celosvětového pohledu. Stejně tak raritní a extrémně zaměřené pouze na podporu velkých majetkových vlastníků je předpokládané zrušení daně z nemovitostí, z převodu nemovitostí a ze zemědělské půdy. E. Reforma sociálních dávek Zrušením pohřebného se ušetří pouze 0,5 mld. Kč. Přitom tato dávka byla zavedená v roce 1995 vládou ODS jako příspěvek státu na důstojné rozloučení. Zrušení pastelkovného ušetří státní kase pouze 80 mil. Kč ročně. (Jedná se o jednorázovou dávku, která náleží dětem před nástupem do první třídy. Z výplaty jsou vyloučeny nejbohatší rodiny - podmínkou výplaty je, že dítě současně pobírá přídavek na dítě.) Přestože úspora ze zrušení této dávky by byla malá, koaličním stranám se i tak vyplatí. Není jasné, co se zamýšlí „spravedlivou změnou podmínek poskytování sociálního příplatku“. Tuto dávku dostávají chudé rodiny s dětmi (nárok má rodina s příjmem pod 1,6násobkem životního minima rodiny), je výrazem solidarity bezdětných rodin s rodiny s dětmi, stejně jako bohatších rodin s chudými. Jedná se o adresnou dávku, vyplácenou podle výše příjmů rodiny, počtu dětí a jejich věku, dokládá se adresa i rodné číslo dítěte, rodičů atd. Není jasné, jak tuto adresnost dále zvýšit. Může se tak jednat pouze o snížení úrovně dávky nebo omezení okruhu osob, které dávku dnes pobírají. (Dnes ji dostává 13 % domácností). Koaliční smlouvou vyslala KDU-ČSL jasný signál, jak to s podporou rodin dětmi skutečně myslí. Zvýšení porodného, které v Parlamentu navrhla a prosadila, už splnilo svoji předvolební funkci a je proto třeba ho urychleně snížit. (Termín realizace tohoto opatření je 30.6.2007!) Pokud by se snížilo porodné na původní výši z roku 2005, ušetřil by státní rozpočet zhruba 1 mld. Kč. Vícerychlostní flexibilní rodičovská a mateřská dovolená by mohlo být dobrým nástrojem pro sladění rodičovských a pracovních rolí. Bylo by na svobodné vůli rodičů, na jak dlouho a ve kterém období péče o dítě svoji dovolenou vyčerpají. Tato možnost se v řadě evropských zemí využívá a osvědčila se. Souvisí s tím i rozdílná výše rodičovského příspěvku – pokud bude čerpán po kratší dobu, je vyplácen ve vyšší výměře, než je-li čerpán až do tří let věku dítěte. Z Koaliční dohody však jednoznačně nevyplývá, zda se ustoupí od vazby výše rodičovského příspěvku na průměrný plat v nepodnikatelské sféře ani v jaké výši příspěvek má být. Jak se zdá, i v tomto případě splnilo předvolební rozdávání dárků rodinám s dětmi, které prosadily i současné koaliční strany, svůj účel a klidně ho můžeme zpětně odbourat. Odhadnout dopady do státního rozpočtu tímto návrhem není možno, pokud nebudeme znát, o jakou konkrétní výši příspěvku se má jednat. Vazba systému pomoci v hmotné nouzi na veřejně prospěšné práce, povinnost rekvalifikace či dalším vzdělávání je již dnes částečně nastavena. Systém je v účinnosti od 1. ledna, proto budeme nejdříve za dva roky vědět, jak je účinný. Proti základnímu principu nelze nic namítat, je dobrou ochranou před dědičnou chudobou, musí být však ošetřeny případy, kdy nelze z důvodu zdravotního stavu, věku, péče o malé dítě atd. toto požadovat. Z dikce Koaliční smlouvy lze vysledovat snahu maximálně omezit pobírání podpor v neza-
5
Pokračování na straně 6
NOS 4/2007
Analýza Koaliční smlouvy . . . Pokračování ze strany 5
městnanosti. V tomto kontextu si je však třeba uvědomit, že příjemci pomoci v hmotné nouzi nejsou pouze osoby nezaměstnané, ale i osaměle žijící důchodci, vícedětné rodiny, osamělí rodiče s dětmi atd. Systém nemocenského pojištění. Všechna opatření směřují opět k zvýhodnění podnikatelů a snížení sociální ochrany zaměstnanců. Svědčí o tom snaha o zavedení třídenní karenční lhůty i snížení úrovně nemocenských dávek. Přitom zaměstnavatelé zavedením nového zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců oproti dnešnímu systému značně uspoří (celkové úspory cca 9 mld. Kč), tyto návrhy jim však přinesou další zvýhodnění. Zaměstnanci díky tomu budou přecházet krátkodobá onemocnění (chřipky), zvýší se nebezpečí pracovních úrazů atd. Dopad těchto opatření nejsme schopni odhadnout, není jasné, v jakém rozsahu se nemocenské dávky mají snížit. Není jasné, co se zamýšlí návrhem umožnit firmám do 50 zaměstnanců „volbu systému nemocenské“. Podle nového zákona, který Koaliční smlouva nechce zrušit, má zaměstnavatel vyplácet v době nemoci náhradu mzdy a ne nemocenskou. Znamená tento návrh, že zaměstnanci v podniku do 50 zaměstnanců nebudou dostávat v době nemoci žádnou náhradu (tj. nebudou nemocensky pojištěni)? Nebo bude těmto podnikům udělena výjimka, odvedou stávající pojistné, díky tomu nebudou muset poskytovat náhradu mzdu při nemoci a jejich zaměstnanci dostanou nemocenské z veřejného systému? Nehovoří se přitom o žádném připojištění těchto firem, s jakým počítá nový zákon o nemocenském pojištění, kdy měla být polovina vyplacené náhrady mzdy takovému podniku refundována. ČMKOS s takovýmito návrhy nesouhlasí.
F. Oblast zaměstnanosti I když se druhá kapitola jmenuje reforma podnikatelského prostředí a trhu práce, o trhu práce jako takovém se zde nedočteme prakticky nic, což je velmi překvapivé. Nepřímo lze chápat jako koaličními partnery prosazovaná opatření na trhu práce snížení odvodového zatížení práce, konkrétně odvodů na sociální pojištění a stanovení stropu pro tyto odvody, zavedení systému superhrubé mzdy. reforma systému sociálních dávek s cílem zvýšit motivaci k práci I když nejsou tyto náměty nijak blíže rozvedeny, jde zřejmě o další variantu přístupu, který se orientuje na zlevňování pracovní síly (nikde není zaručeno, že úspory odvodů budou převedeny do mezd), na redukci sociálních dávek a na oslabení pracovněprávního postavení zaměstnanců. Tyto aspekty byly s větší mírou detailizace rozpracovány i v Modré šanci ODS. Není zde řešena např. budoucnost služeb zaměstnanosti v situaci snížených zdrojů na politiku zaměstnanosti, není zde ani zmínka o předvolebním slibu ODS zvýšit zaměstnanost v průběhu jednoho roku o 100000 osob. G. Novelizace zákoníku práce Nesouhlasíme s termínem novelizace zákoníku práce do 30.6.2008 s tím, že by ve spolupráci se sociálními partnery měla být zvýšena flexibilita ve vztazích zaměstnanec-zaměstnavatel a prohlouben princip „co není zakázáno, je dovoleno“. Případnou novelizaci je třeba zvážit teprve po vyhodnocení poznatků z implementace zákoníku práce v praxi.
H. Odložení účinnosti schváleného systému úrazového pojištění Nesouhlasíme s odložením účinnosti systému sociálního úrazového pojištění o jeden rok a s vytvořením nového systému „bez zatížení státního rozpočtu. Nový zákon o úrazovém pojištění naplňuje dlouhodobě sledované cíle (včetně zavedení systémů prevence, rehabilitace, a bonus-malus), je rozpočtově neutrální, plně kompatibilní s EU a je již částečně v účinnosti (§92 ad.ú Vytvořit jiný systém bez zatížení státního rozpočtu vyžaduje několikaletý legislativní proces. Je patrná snaha systém privatizovat – to však nebude odpočtově neutrální vzhledem k tomu, že by bylo nutno vytvořit technické rezervy, které jsou již dnes odhadovány MF ČR na 57 mld Kč a každoročně rostou. I. Plošné snižování zaměstnanosti ve státní správě ročně o 3% Jakýkoli záměr ve snižování zaměstnanosti by měl vycházet především z důkladné analýzy současného stavu a opírat se o základní směr a projekt výrazného snižování administrativní náročnosti státní správy. V případě ústřední státní správy pokládáme za nezbytné pokračovat v reformě ústřední státní správy, jejíž součástí budou také procesní a personální audity, které ve svých důsledcích nepochybně povedou ke snížení respektive ke stanovení optimálního počtu zaměstnanců.Rozhodnutí o 3% snižování počtu zaměstnanců ve státní správě v letech 2007-2010 považujeme, s ohledem na výše uvedené, za nekoncepční, politicky populistické, které ve svých důsledcích může vést k destabilizaci některých segmentů státní správy. Za vůbec nejhorší pak považujeme stav, kdy by se na základě politického rozkazu plošně snižovala zaměstnanost ve státní správě a takto „uvolněné“ finanční prostředky (resp. ještě mnohem vyšší) by směřovali do soukromé sféry prostřednictvím outsorsování obdobných služeb. Upozorňujeme,že z rozhodnutí není patrné, zda se jedná o státní správu v užším či širším smyslu. Za oblast státní správy je například ze zákona považovaná také Vězeňská služba ČR, kde snižování počtu zaměstnanců za současné situace ve vězeňství nepřichází vůbec v úvahu. J. Reforma zdravotnictví Tato partie KS je do určité míry výsledkem kompromisu mezi koaličními stranami. Vý-
6
NOS 4/2007
sledkem navrhovaných opatření by bylo přivedení českého zdravotnictví do jakéhosi mezistavu, kdy by v podstatných záležitostech bylo vykročeno k plnému vpuštění tržních sil do této vysoce humanitární oblasti lidské společnosti, avšak některé „detaily“ by ještě nebyly zcela dotaženy do konce a pacientům by byl ještě formálně garantován ústavní nárok na bezplatnou zdravotní péči. Navrhovaná opatření je obtížné hodnotit už proto, že po věcné stránce se nejedná o nějaké propracované schéma konkrétních kroků zdravotní reformy s nutnými předpokládanými finančními a sociálními dopady ( tedy kolik to všechno bude stát a odkud se na to vezmou peníze) včetně nějakého alespoň přibližného časového harmonogramu navrhovaných kroků a jejich pořadí, ale v podstatě o souhrn jednotlivých hesel a předsevzetí vybraných z volebních programů, které jsou složeny v jeden, ne zcela koherentní celek. Na jedné straně KS předpokládá opatření, která by měla přinést vyšší transparentnost do současného systému českého zdravotnictví a pro občany tento systém zpřehlednit ( definování parametrů časové a geografické dostupnosti zdravotní péče, přehled občanů o čerpání a odvádění finančních prostředků pojišťovnám prostřednictvím osobních zdravotních účtů, vytvoření nezávislého regulátora). V KS se uvádí, že smyslem reformy by bylo motivovat občany k větší péči o své zdraví - motivačními bonusy ke zdravému životnímu stylu, a zamezit zneužívání a zbytečného nadužívání zdravotní péče - formou zavedení regulačních poplatků za recept, den hospitalizace, návštěvu pohotovosti, návštěvu ambulantního specialisty. Tyto poplatky by však ve svém celku nemohly být považovány jen za systémově „regulační“, v případě sociálně slabších občanů a většiny důchodců by se totiž stávaly diskriminačními a mohly by se v řadě případů dostat do rozporu s ústavním právem těchto občanů na bezplatnou zdravotní péči. Takovéto kroky by nebyly adekvátní možnostem rozvoje lidské společnosti na počátku 21. století a z hlediska komfortu pacientů by jednoznačně znamenaly krok zpět. Jejich ekonomický efekt by navíc byl navíc značně nejistý, neboť v tak vysoce humanitární oblasti, jakou zdravotnictví je, nelze ekonomické aspekty absolutizovat a úspory na nesprávném místě by se celé společnosti mohly v delším časovém horizontu značně a mnohonásobně prodražit.. KS předpokládá stanovení maximálního ročního limitu finanční spoluúčasti občanů. Přitom finanční spoluúčast pacientů na výdajích do zdravotnictví se již dnes pohybuje na úrovni 10% celkových výdajů do zdravotnictví ( v některých zdravotních oborech je však mnohem vyšší). Vzhledem k tomu, že o konkrétní výši tohoto limitu se v KS konkrétně nemluví, vzniká otázka, zda by se oproti současnému stavu v tomto bodě jednalo o zlepšení či zhoršení, případně jak konkrétně by to dopadlo na jednotlivé segmenty populace. Strany KS také hodlají definovat „jasné vymezení nároku na zdravotní péči garantovanou veřejným zdravotním pojištěním“, ovšem pro komfort pacientů a kvalitu služeb bude rozhodující, jak nakonec bude konkrétně vypadat tato tzv. standardní péče a v jaké kvalitě a kvantitě bude definována. Podle KS by ve zdravotním systému mělo dojít k zásadní změně v postavení pojišťoven a zdravotních zařízení, které by se de facto staly normálními tržními subjekty s výhradní ziskovou motivací ( zrušení zákona o neziskových nemocnicích, transformace zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, umožnění nakupování zdravotní péče zdravotními pojišťovnami v korunách). Samotné tyto kroky, které by spolu s výrazně vyšším podílem výdajů na „nadstandardní péči“ v rámci celkového objemu výdajů na zdravotnictví (což by nutně muselo znamenat úměrné snížení na „standardní péči“ v rámci nového systému), které KS také předpokládá, by znamenaly velmi významnou reorientaci finančních toků ve zdravotnictví. Tato reorientace finančních toků by měla zásadní dopad na zdravotní zařízení, na pojišťovny i na občany, ale také na státní rozpočet. O těchto „průvodních jevech“ zavádění nového systému se však v KS nic konkrétního neříká, přestože právě ony by měly nakonec rozhodující roli při utváření konečné podoby českého zdravotnictví. 1 Mezinárodně srovnatelná je pouze harmonizovaná složená daňová kvóta, z této kvóty jsou zjednodušeně řečeno vyloučeny platby daní a pojistného u státních zaměstnanců – tedy daně, které platí stát „sám sobě“. V koaliční dohodě se však evidentně vychází z neharmonizované složené daňové kvóty, která se v loňském roce pohybovala na úrovni cca 37,4%. Pokud by se tedy podařilo na základě předloženého dokumentu snížit daně tak, aby celková daňová kvóta poklesla pod prezentovaných 34 %, znamenalo by to, že by ČR dosahovala v mezinárodně srovnatelné harmonizované daňové kvótě úrovně cca 31%. Tím by ČR zaujala v tomto ukazateli jedno z posledních míst v rámci EU 25. O tom, že při takto nízké daňové kvótě nelze v žádném případě zachovat systém sociálního státu (tj. rozsah služeb poskytovaných z veřejných zdrojů, rozsah a výši sociálních dávek a důchodů) není nutno vést dlouhé úvahy. 2 V této souvislosti je více než zajímavé vyjádření člověka nejpovolanějšího – bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého – „…..dohodnutých 17-19 % není 15 procent, jak jsme slibovali před volbami. Já se od toho vysloveně distancuji, zásadně to odmítám, to bych nikdy nepodepsal. Dohoda totiž popírá celou předvolební kampaň ODS. Všechna ta čísla o kolik si kdo polepší. Dokonce pro velkou část lidí by realizace této reformy znamenala zvýšení daňové zátěže“. MfD dne 4.1.2007 3 Tomto propočtu není zohledněno případné rozšíření daňového základu u daně z příjmu právnických osob (redukce slev a odpočitatelných položek). Po zkušenostech z prosazováním těchto návrhů v rámci reformy veřejných financí (např. odpočet za automobily) se domníváme, že případná (a správná) snaha o rozšíření daňového základu se nesetká s pochopením ani v rámci všech koaličních partnerů. 4 Jedná se o spodní hranici odhadu, přepočtenou na současnou úroveň. V případě, že by tento systém byl opravdu vyhlášen, lze očekávat výrazný přesun mezi zaměstnanci a OSVČ a tudíž i vyšší rozpočtový dopad. 5 Předpoklad snížení na úroveň cílového stavu prosazovaného koaličními partnery v ročním rozsahu 36 násobku průměrné mzdy v NH.
Hromadné potvrzení
odborové organizace o výši zaplacených členských příspěvků pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických osob Základní odborová organizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .................................................................................. se sídlem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . potvrzuje ve smyslu ustanovení § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění, že její členové zaplatili v roce: . . . . . . . . . . . . níže uvedené částky jako členské příspěvky této organizaci: poř. číslo
titul
Jméno
Příjmení
rodné číslo nebo datum narození
Zaplacený členský příspěvek v Kč celkem
Toto potvrzení se vydává podle § 38l odst. 1, písm. k) výše uvedeného zákona na žádost těchto členů, jako doklad pro roční vyúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis a razítko odborové organizace
Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu byl zveřejněn v NOS č. 2-3/2006.
Potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických osob Základní (místní) odborová organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .......................................................................................... se sídlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . potvrzuje ve smyslu ustanovení § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, v platném znění, že její člen ......................................................................................... (jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození) zaplatil v roce . . . . . . . . . . . . částku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . slovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jako členský příspěvek této organizaci. Potvrzení se vydává podle § 38l odst.1 písm. k) téhož zákona. Datum, podpis a razítko odborové organizace
Informace předsedkyně
Pokračování ze strany 1
vatelé) opakovaně požadovali v rámci jednání RHSD (tripartita). Na posledním jednání RHSD dne 25. 1. 2006 zástupci vlády přislíbili, že požadovaná studie bude zpracována dodatečně. V materiálu, který vláda na jednání předložila a který nebyl před rozhodnutím vlády se sociálními partnery konzultován, předkladatel připouští zejména sociální dopady a konstatuje, že nízko příjmovým skupinám obyvatelstva je potřeba tyto dopady kompenzovat. Do uzávěrky NOS nebyla ještě k dispozici Stanoviska ČMKOS a OS. Bližší informace proto zveřejníme v dalším čísle NOS a na webové stránce OS. Podle vládou schváleného harmonogramu bude druhá etapa EDR věcně a legislativně připravena do konce roku 2008, s předpokládanou realizací v letech 2010 až 2013. Bude se týkat zdanění energetických produktů a elektřiny, revize stávajících poplatků a dalších nástrojů regulace v oblasti životního prostředí a opatření v oblasti dopravy. Bude zvažována transformace vybraných environmentálních poplatků na „ekologické daně.“ Třetí etapa EDR bude připravována do konce
roku 2012, s předpokládanou realizací v letech 2014 až 2017. Na základě vyhodnocení působení a účinků první a druhé etapy reformy bude zváženo prohloubení reformy a rozšíření na další surovinové zdroje, výrobky a služby a užití přírody. V tomto období se též předpokládá revize a novelizace Směrnice 2003/96/ES, ze dne 27. října 2003, o zdanění energií a elektřiny. (Pozn.: Směrnice 2003/96/ES se vztahuje na motorová paliva (benzin, nafta, zemní plyn, LPG), paliva pro účely vytápění (zemní plyn, LPG, pevná paliva, topné oleje) a elektřinu. Česká republika v současnosti splňuje všechny minimální sazby dané Směrnicí s výjimkou zemního plynu (sazby daně jsou nižší než minimální požadované), pevných paliv (daň není zavedena) a elektřiny (daň není zavedena)). Zavedení ekologické daně od 1. 1. 2008 je v souladu se závazky ČR a je tedy nezbytné. Vláda ČR sjednala jedno z nejkratších přechodných období pro uplatnění Směrnice 2003/96/ES ze všech původních i nových států EU. V Praze dne 3. 2. 2007 Alena Vondrová předsedkyně OS
Velká Británie - Masová stávka státních zaměstnanců
l
PSI plně podporuje britský PCS (Odborový svaz veřejných a komerčních služeb), který vyhlašuje masovou stávku svých členů dne 31. ledna v rámci protestů proti vládnímu záměru na propuštění zaměstnanců ve státní administrativě. Jednodenní stávka bude následována dvoutýdenním odmítáním přesčasů. Do této akce se zapojí přes 200 vládních oddělení a zastupitelstev včetně různých správ jako je vyřizování pasů, sociálních dávek a zapojí se i zaměstnanci ministerstva obrany, soudních služeb, národních muzeí a galerií. Hněv se šíří mezi státními pracovníky tím, jak vláda neustále není schopna poskytnout těmto zaměstnancům jistotu práce, snižuje reálnou mzdu a hlásá privatizační politiku. Navíc vláda rozhodla snížit počet zaměstnanců ve těchto službách o 100 tisíc. „Celonárodní akce uskutečněná 31. ledna je obrovským úspěchem. Děkujeme všem účastníkům. Ukázali jsme naši jednotu v boji za pracovní jistoty, spravedlivé odměňování, slušné pracovní podmínky a veřejné služby. Podpořte prosím ve stejné míře celonárodní odmítání přesčasů, které nyní začíná.“ Uvedl Mark Serwotka, generální sekretář odborového svazu Public and Commercial Services Union. Stávka se uskutečnila za masivní podpory ze strany státních a veřejných zaměstnanců z celé Velké Británie a znamenala přerušení a odložení výkonu mnoha služeb, například soudních jednání, řidičských zkoušek, daňových řízení a uzavření muzeí, galerií a státních úřadů. Znamená také odložení odbavení zhruba půl miliónu daňových přiznání. Stávky se účastnilo 200 000 civilních státních zaměstnanců z 200 státních a veřejných úřadů a agentur, kteří byli v hlídkách proti stávkokazům, na shromážděních a demonstracích napříč celou zemí. Stávka se stala brilantním startem k celé akci, která nyní pokračuje odmítáním přesčasů. To bude trvat do 14. února. www.pcs.org.uk (-pm-)
l
NOS - Noviny odborového svazu státních orgánů a organizací Vychází 22x za rok. V Praze vydává Odborový svaz státních orgánů a organizací, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha, email:
[email protected]; http:// statorg.cmkos.cz. IČO 469351. Šéfredaktorka: Květa Dědovská. Telefon redakce: 271 771 239, e-mail:
[email protected]. Objednávky předplatného přijímá redakce. Administrace Věra Černochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o. Novovysočanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpným závodem Střední Čechy v Praze, č. j. 3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ČR 4664
