Z P Ě V N Í K IV.
My tady neřveme, jsme tady po tichu… my tady neřveme, je tady klid…
R O B I N S O N I
Čarodějnice z Amesbury 1. Zuzana Dmibyla dívka, Ckterá žila v DmiAmesbury, s jasnýma Fočima a Cřečmi pánům Dminavzdory, souseFdé o ní Cříkali, že Dmitemná kouzla Amizná a Bže se lidem Amivyhýbá a s Bďáblem Cpletky Dmi(G)má. 2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil a pověrčivý lid se na pastora obrátil, že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, a když ji vedli městem, všichni kolem volali: "Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: "Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!"
7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: "Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, zemřela tiše samotná pod letní oblohou ...
Tři citronky
Zatímco se koupeš
VC jednéami mořskédmi pustiG7něC ztroskotalami parník vdmi hlubiG7ně C ami dmi G7 Jenom tři ma lé citron ky zůstaly na hladině
1. Zatímco se Hmikoupeš, Dumýváš si záda, G na největšíA7 loupež ve mně se Dstřádá, Gdim Hmi tak, jako se dáváš vodě, Fdim A7 vezmu si tě já, já - zloděj.
Ref:Rybaroba amirybarobadmi rybarobaG7 čuču C Rybarobaami rybarobadmi rybarobaG7 čuču zůstaly na hladiCně Jeden z nich povídá přátelé:netvařte se tak kysele Vždyť je to přece veselé,že nám patří moře celé Ref: A tak se citronky plavily dál,jeden jim k tomu na kytaru hrál A tak se plavily do dáli až na ostrov korálový Ref: Tam je však stihla nehoda zlá,byla to mořská příšera Sežrala citronky i s kůrou a zakončila tak baladu mou Ref:
2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu piju druhou kávu a kouřím třetí spartu a za velmi tenkou stěnou slyším, jak se mydlíš pěnou. R: Nechej vodu Dvodou, Gjen ať si klidně Dteče, chápej, že Emitouha je touha a Gčas se pomalu Dvleče, Emi hasne, káva Gstydne, krev se Dpění, cigareta bylo by to Emikrásné, kdyby srdce bylo Gklidné, ale ono D není. 3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda, svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá, a až budeš stát na prahu, všechny peníze dal bych za odvahu. Emi zatímA7co se Dkoupeš, EmizatímA7co se Dkoupeš ... R: +
Strom Cestou do Jenkovic E
Můj děda z kola C#miseskočil D před prázdnou kašnou Cna náDměstí E C#mi Na lavičce chleba posvačil D C D seřídil hodinky na zá pěstí A Ečápi z komína Hod cihelny zobákem Dklapou, asi jsou Anesmrtelný Tři kluci v bílejch košilích dělili se o poslední spartu Ze zídky do záhonu skočili přeběhli ulici, zmizeli v parku A čápi... V oknech svítěj peřiny na bílý kafe mlíko se vaří Teď právě začaly prázdniny venku je teplo a všechno se daří A čápi...
1. AmiPolní cestou kráčeli šumaGři do vísky hrát, Ami svatby, pohřby tahle cesta poznaGla mnohokrát, po Fjedné svatbě se chuGdým lidem Amisynek narodil a Ftáta mu u praGšný cesty Eživota strom zasadil. R: A on tam Astál, a on tam stál, a koukal F#mido polí, a koukal do polí, a byl jak Dkrál, a byl jak král, sám v celém Eokolí, korunu Aměl, korunu F#miměl, i když ne Dze zlaDmita, a jeho Dpokladem byla tráEva střapatá.A 2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomnělm jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl, a z vísky bylo město a to město začlo chtít asfaltový koberec až na náměstí mít. R: 3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl, ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil, tak naposled se do nebe náš strom pak podíval a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal. R: 4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál, a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál, dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál. R: Jak tam stál, stál tam sám, a koukal do polí, a koukal do polí, a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí, korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata, a jeho pokladem byla tráva střapatá ...
Zabili, zabili D
Zabili, Gzabili Emi chlapa z KoloGčavy D G řekněte hrobaři Emi kde je pochoGvaný D
Ref. Bylo tu není tu havrani Gna plotu D Bylo víno v sudě G teď tam voda A7bude G není, Dnení tu
Čtyři bytelný kola 1. Čtyři bytelný kola, má náš proklatej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil zbejvá nám, tam je cíl a tak zpívej o Santa Cruz. Polykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach, až přejedem támhleten písečnej pás, tak nemusíš se už rudochů bát. Rec: Georgi, Georgi, já jsem celá roztřesená! Mlč, ženo, a zalez dál do vozu! 2. Jen třibytelný kola ...
Špatně ho zabili špatně pochovali vlci ho pojedli ptáci rozklovali
Rec: tatínku, tatínku, už mám plný nočníček! Proboha, synku, vždyť to není nočníček ale soudek s prachem!
Ref. Bylo tu, není tu ...
3. Jen dvě bytelný kola ...
Vítr ho roznesl po dalekém kraji havrani pro něho na poli krákají
Rec: Synu, synu, vždyť jedeme jak s hnojem! Jó, koho jsem si naložil, toho taky vezu.
Ref. Bylo tu, není tu ... Kráká starý havran krákat nepřestane dokud v Koločavě živý chlap zůstane
4. Jen jedno jediný kolo ... Rec: Georgi, Georgi, já se strašně bojím indiánů! Mlč, ženo, a zatáhni za sebou plachtu! 5. Už ani jediný kolo nemá náš bytelnej vůz ...
Pochodové cvičení 1. AmiKaždý rok,
Dmi
když přijde Ekvěten,
Ami
pomáhám s Gbranným cvičeEním,
Ami
F
E
Horák řek', že prej jsem kretén -
- Fcéčka s ním EnevyměAminím.G, Ami 2. Janzová mi řekla:"Slávi, sežeň mi pak dvojku masku, jo?" "To víš, že jo, takové hlavy je třeba chránit pro lásku." 3. Vyznání, a poeticky Janzová hned zčervenala, a Horák řek':"Blbec jak vždycky," hodina začínala. *: "Děti, Fna poCchodové CcvičeníAmi F
svačinu, Gtužku a bClok,Ami
a FnáplasGti jedno CbaleníAmi, a Fpláštěnku - Eco kdybys zAmimok'."G, Ami R: A jak se Fzlepšují zbGraně hromadCného ničeAminí, F G C musí me se z lepšit i my
v pFřípraGvě pochodoCvého cvičeAminí, abyFchom byli Gmezi prvníCmi.G, C 4. "Kromě pláštěnky každý mít musí čtyři sáčky z igelitu a gumičku - zkontroluju si! Kde je doba yperitu ..." 5. "Soudružko, nač jsou ty sáčky?" "No jo, Horák zas vyrušuje! Na nohy, Horáku, a též na ručky, to záření pohlcuje." *: "Děti, při pochodovém cvičení nelze mít nic v pytlících, a v pásmu radioaktivního zamoření půjdeme ve dvojicích." R: 6. Přes boty igeliťáky, na ruce, jo, to dá práci, a na hlavu natáhnu taky a zajistím kapucí. 7. Horák si pytlíky nevzal, za céčka si dva vyloudil, ale gumičky mu nikdo nedal, víc röntgenů by zasloužil.
*: "Děti, po pochodovém cvičení budem už vědět, co dělat, po jaderném napadení nebudem jak stádo telat." R: 8. Janzová mi řekla:"Slávi, přendej mi přes ruku gumku, jo? Kapuca, hele, mi sjela z hlavy, na svačinu mám šunku." 9. Náhle je na světě hezky i v pásmu zamoření, držíme se za pytlíky a jdem s Janzovou v rozechvění. *: Po pochodovém cvičení budem už vědět, co dělat, po jaderném napadení nebudem jak stádo telat. R:
