#05 05
Loňské Fotouniverziádě těsně předcházela pozvánka na fotografické soustředění pražského
kopírovat v kontaktních rámech, v Seidelově ateliéru konkrétně na zvláštních stojanech u okna jen působením slunečního světla.
měsíců dostatečně bouřlivě medializovány a články na toto téma najdete na našem webu dodnes, proto si ji zde připomínáme jen fotografiemi z vernisáže.
Unaveni předchozí slávou jsme se na poslední prosincové schůzce z posledních sil překonali a dohodli, že ani o vánočních svátcích nebudeme jenom tloustnout, koukat na TV pohádky a opíjet se do Jednou z nevšedních výstav našich bezvědomí, ale že bychom se jako členů byla ta s názvem VŠEDNOST. fotografové měli pokusit vytvořit Lenka Pužmanová vystavila během dlouhých dnů volna alespoň především své obrazy, ale i několik jednu smysluplnou a promyšlenou fotografií v galerii Krajinská. Na fotografii. Proto Vánoční soutěž na místě bylo možno prakticky po téma Autoportrét. Hlavní cenou celou dobu výstavy setkat se se byl obrovsky velkoformátový samotnou autorkou a třeba se jí černobílý kalendář Olega Homoly přímo u obrazů zeptat, proč se Krás(k)y z Vyžlovky s částečně nevěnuje něčemu smysluplnějšímu:-) i úplně uvědoměle nahatými občankami výše uvedené obce (silně umělecké)!!! A vlastní výsledky fotosoutěže? Pohleďte zde:
I pravidelné individuální výstavy našich členů v Galerii kina Kotva stojí za návštěvu. Například v lednu Mnozí z nás si až tady plně uvědomili, zde představil Petr Lundák město že fotografie nejen, že nebyla vždycky České Budějovice očima cyklisty. digitální, ale že třeba ani klasická Dokumentárními fotografiemi mapoval stav a podmínky cyklistiky analogová temná komora nebyla v Českých Budějovicích. Novinář se odjakživa vybavena elektrickým Pak už naplno vypukla loňská v Petrovi nezapře – každá fotografie proudem. Například první negativy Fotouniverziáda. Její průběh a výsledky byly během následujících byla doplněna vysvětlujícím textem. proto nešlo zvětšovat, ale pouze vývojka/0
ZE ŽIVOTA V Ý VOJK Y
V Í C J S M E T O H O N E S T I H L I fotoklubu X-pozice do Loučovic. Účast našich zástupců a mohutná Almanach, který držíte v ruce, je už propagační kampaň přinesla kýžené ovoce: Do největší námi pátý v řadě a všem zúčastněným pořádané soutěže se ještě na patří velký dík za jeho přípravu a realizaci. Ani tenhle totiž kupodivu poslední chvíli skutečně přihlásil jeden člen tohoto uskupení. „Příště nevznikl sám od sebe. více“, bylo nám přislíbeno. Stalo se už hezkou tradicí, že si naše klubové katalogy odbývají V listopadu se nebývale vysoký světovou premiéru na vernisážích počet zájemců sešel na mimořádně největší akce každého roku – podařené akci: Za poučené Fotouniverziády. Činnost fotoklubu a nadšené asistence našeho průvodce, sběratele a muzejního Vývojka pořádáním téhle stále se pracovníka pana Hudičáka, jsme zvětšující fotosoutěže pokaždé přirozeně graduje a tak se nabízí navštívili nedávno před tím nově logická otázka, co děláme mezi tím, otevřené Muzeum Seidel v Českém jak vlastně vypadá „náš všední rok“. Krumlově. Řada z nás poprvé na vlastní oči spatřila neuvěřitelně zachovaný komplex fotoateliéru, I v rozhovorech s ostatními fotografického archivu a komerční celebritami jde díky bohaté tvůrčí invenci tazatelů o snad fotografické firmy prakticky v originální podobě, v jaké byl nejfrekventovanější otázku, modifikovanou většinou jen délkou založen a provozován v prvních třech desetiletích 20. století. časového období – od vteřiny po život – a tak je jistě i tady zcela na místě. Opravdu rádi zde na tento nečekaný dotaz odpovídáme.
ZE ŽIVOTA V Ý VOJK Y
Červeným inkoustem zůstane Podobné ambice s podstatně v pomyslné kronice klubu zapsán hmatatelnějšími výsledky měla 9. březen 2009, kdy byla v hojně „Pin(alko)holence“. Poslední dubnový navštěvovaném Centru FotoŠkoda den jsme se sešli na předem ve Vodičkově ulici v Praze zahájena domluveném místě – v restauraci U tří sedláků, abychom se osvěžili, výstava vybraných členů Vývojky. posilnili a dodali si odvahy na Na výstavě bylo možné shlédnout díla Bedřicha Benka, Michala Dudy, netradiční focení ala „dírková Jana Flašky, Jana Hodače, Jaroslava komora“, nebo alespoň „pod Klímy, Petra Lundáka, Karla Miky, vlivem“. Fotilo se vším možným – od Jana Mojžíše, Hany Nejedlé, Lenky jednorázových aparátů, přes různé Pužmanové a Pavla Šatry. historické modely až po digitální zrcadlovky s upravenou (nebo zcela novou – dirkovou) optikou. Zároveň jsme navázali družbu se dvěma mladými fotografujícími Japonci. Zde je pár ukázek, více si můžete prohlédnout na našem webu:
Někteří členové Vývojky se věnují i dalším, velmi ambiciózním projektům pod vlastní hlavičkou. Nepanuje mezi námi žádná řevnivost, podobných akcí se nadšeně zúčastňujeme a v případě potřeby rádi vypomůžeme. Největší takovou akcí byla na jaře určitě Fotojatka, která vymýšlí a organizuje Matin Šálek za významné spolupráce dalšího našeho kolegy Honzy Flašky. 0/vývojka
Gabriel Kosmály a jeho milá žena Marta, stejně jako Braňo Valach a další spoluorganizátoři a sponzoři, z nichž mnohé jsme pochopitelně ani neznali.
Někdy je ale naopak vyhlášena fotosoutěž, na kterou se později zapomene. Tento osud postihl letos poměrně ambiciózní projekt Pracovní den. Není zcela jasné, kdo se do soutěže přihlásil, byla-li již ukončena a její výsledky vyhlášeny. Veselou taškařicí jsou pokaždé vernisáže Honzy Flašky. Kromě hezkých obrázků dvojvýstavy Procházka Krajinskou ulicí / Krásy českého venkova zaujal letos i doprovodný kulturní program pod taktovkou Petra Hasala, proslulého moderátora Fotojatek 2008, který doplnil obrazový vjem o mnoho zcela nevídaných informací. Několik potenciálně výborně prodejných bulvárních fotografií se podařilo pořídit na naší zřejmě první zahraniční akci. Věhlas fotoklubu Vývojka dosáhl již dávno internacionální úrovně a tak nikdo nemohl být překvapen, že dorazila pozvánka na Dny fotografie v Levicích (SLOVENSKO!!!). Jedinými překvapenými jsme proto byli my sami. Ostudu jsme si však udělat nechtěli. Podařenou akci „Dni fotografie v Leviciach“ už třetí rok pořádá občanské sdružení Fotogravity, v čele s pohlednou, temperamentní a hlavně schopnou organizátorkou, Alžbětou Sádovskou. Velkou zásluhu na obsahu i úspěchu akce má i fotograf a fotografický pedagog
Na pozvání organizačního výboru jsme se rádi zúčastnili. Sklidili jsme zasloužený úspěch a velmi dobře jsme reprezentovali všechny ty, kdo nám svěřili svou důvěru a zůstali doma.
Organizátoři nám zajistili velice pěkné prostory v nově rekonstruované „mládežnícke kaviarni“ a tak zbývalo jen vybrat vhodný soubor fotografií. Nakonec jsme ho sestavili z prací osmi autorů. Kromě osobně přítomných Bédi Benka, Lenky Pužmanové (v doprovodu Josefa Odradovce), Pavla Špuláka a mé maličkosti v něm byli zastoupeni Michal Duda, Jan Flaška, Karel Mika a Jan Hodač.
Z vernisáže si příliš nepamatuji, protože došlo na líbání. Jako zástupce naší delegace jsem získal důvěru, abych poceloval již zmíněnou temperamentní, a i jinak převelice sympatickou predsedníčku, nyní již prostě Bety, a na oplátku od ní převzal květiny a jiné dary. Našim fotografům, dusícím se střídavě suchým dezertem a stejně suchým smíchem, však selhaly jejich jindy tak pověstně bleskurychlé reflexy, a nikdo z nich mou šťastnou vteřinu na čip nezachytil!!! Nezbylo mi tedy, než milou Betku odchytit a navrhnout jí výměnu našeho kytaristy (ve skutečnosti pouze jeho dočasné zapůjčení na další vernisáž) za opakování ceremoniálu s polibkem, a to tak dlouho, než se ho konečně některému Vývojkáři podaří cvaknout. Zkušená predsedníčka neváhala a okamžitě souhlasila, načež jsme před očima celého sálu strávili příjemných čtyřicet minut pusinkováním. Konečně se vedle nás ozvalo ono ulehčené: „Mám to!!!“ Ani nemuseli tolik chvátat, chvíli bych to ještě vydržel.
Janu Hodačovi se nakonec podařilo se svým fabrikózním megaprojektem FABRICA BOHEMICA dobýt i Brusel! Konkrétně expozicí ve Výboru regionů pod záštiou exmístopředsedy vlády ČR Alexandra Vondry, hejtmanky Ústeckého kraje, českého velvyslance v Belgii a ve spolupráci s mnoha českými průmyslovými splečnostmi. Zkrátka se zahraničními výstavami se letos roztrhl pytel:-)
Dlouho očekávanou a dosud nejrozsáhlejší výstavu Jaroslava Klímy pod názvem AKTa KLM v Galerii Nahoře DK Metropol bylo možné navštívit po celé dva měsíce (od 10. srpna do 10. října). Autor zde představil tři série „Podstata ženy“, „Mezi světicemi“ a především premiérově „Samy doma“, které nabídly tři navzájem zcela odlišné a v lecčems nové pohledy na věčné téma Žena. K výstavě byl zcela mimořádně vydán rozsáhlý barevný katalog, jehož výtvarné podoby se s úspěchem zhostila Lenka Pužmanová. Podle vyjádření organizátorů se jednalo o jednu z nejnavštěvovanějších výstav v této galerii. Své jistě udělala i mediální podpora odborného časopisu
FotoVideo, který tomuto projektu věnoval v srpnovém čísle plných deset tiskových stran.
Bedřich Benek
14–15
Michal Duda
24–25
Jaroslav KLM Klíma 26–27
Petr Lundák
20–21 Na pravidelných týdenních schůzkách se neomezujeme jen na pití piva a rádoby odborné tlachání. V září jsme se například sešli v příjemném prostředí Domu u Beránka, kde jsme využili možnost promítnout své fotografie. Za účasti profesionálního fotografa Davida Veise jsme si také prohlédli zde vystavené fotobásně jednoho z absolventů kurzů fotografie, které Dům u Beránka pořádá.
Pavel Kynčil
16–17
Karel Mika 08–09
Ladislav Němec 04–05
Lenka Pužmanová
10–11
Pavel Šatra 06–07
Pavel Špulák
22–23
Miloš Těsnohlídek
18–19
Petr Znachor
12–13
Uteklo to jako voda a už je tu opět po roce další ročník Fotouniverziády, letos na téma Město. Jak ale probíhal a jak dopadl, si budete moci na tomto místě přečíst zase až v příštím katalogu. KLM, 20. října 2009 vývojka/0
VÝVOJKA #05
Petra Znachora profesně i fotograficky zajímá voda. V únoru pod názvem „Odrazy a obrazy“ vystavil fotografie na hranici abstrakce – odrazy okolí na vodní hladině, někdy v čisté, jindy v počítačově upravené podobě.
LADISLAV NĚMEC
„Budete-li se tvrdě věnovat své práci, vyděláte si na živobytí, ale jestliže budete pracovat tvrdě na sobě, vyděláte si celé jmění.“ (Rohn Jim) Když v práci padla a na obzoru se jako bájná Atlantida zjevuje volný víkend nebo snad dovolená, utíkám si odpočinout ke střednímu formátu. Odložím digitál, vezmu na záda obtěžkaný fotobatoh a vyrazím na vyhlídnuté lokace. Do mysli se vkrade rýpavá otázka – „tak se ukaž, frajere, umíš to i bez displaye ?“ Je to výzva. Jen já a Mamiya RB. Když jsem s focením začíal, byla tahle potvůrka jenom snem, který se nakonec stal skutečností. Jednoduchý přístroj poskytující nekonečné možnosti. S koncem idylky volna se vrátím zpět k digitálu a přehodím výhybku. Tak jako tak, rád fototografuji. Když pracuji, fotím, když jsem unavený, odpočívám. A jak řekl Alexandr Dumas mladší: „Též odpočinek, jako ostatně všechno, končí únavou.“ KONTAK T: www.ln-photo.com
[email protected]
0/vývojka
vývojka/0
PAVEL ŠATRA Nesčetně mnoho fotografických zpracování přírody tíhne ke kýči. Zpočátku tato minisérie fotek měla podložit myšlenku „Příroda umí být částečně kýčovitá.“ Již v průběhu focení bylo jasné, že je to člověk, kdo vytváří kýč a příroda mu pouze stojí modelem. Cesta k přírodě s přízviskem kýčovitá vede v tomto případě přes člověka s fotoaparátem, vhodnou kompozici, polarizační filtr a softwarovou úpravu. Focení nepřikládám nejvyšší prioritu, a možná právě proto reflektuje ona mě. Prozatím jsem se z obsahu fotografií zpětně dozvěděl, že se můj život radikálně mění po roce a půl. Co se techniky focení týče, tak střídám série obrazově čisté s kousky až neuchopitelnými. KONTAK T:
[email protected]
0/vývojka
vývojka/0
KAREL MIKA * 1975, zeměměřič Ze série melancholického duševního důchodce „Podvečerní chvilky poezie“. V posledním roce setrvalý stav bez výraznějšího uměleckého pnutí. KONTAK T:
[email protected]
0/vývojka
vývojka/0
LENKA PUŽMANOVÁ
„A jelikož moje fotografie bývají hodně spojené s místem mého přebývání, jsem sama zvědavá, co nového v tomto ohledu do budoucna přinese mé současné místo k životu.“ Takto končil text v loňském vývojkovém almanachu na mojí dvoustraně fotek. Splnila jsem si své předsevzetí, takže nyní zde můžete „ochutnat“ ukázku ze souboru, který stále vzniká z okna mého bytu a již obsahuje přes 100 fotografií. Jiné snímky z tohoto cyklu jste již mohli vidět na festivalu Fotojatka na jaře roku 2009 a jistě se s dalšími přírůstky ještě někde setkáte. Další fotografie, malby a grafiku můžete vidět na www.myslenka.info
10/vývojka
v ý v o j k a / 11
PETR ZNACHOR Rok se s rokem sešel a je tu nový katalog našeho fotoklubu. Tentokrát mě cesty osudu zavály až na dálný východ do země vycházejícího slunce. Pro středoevropana má Japonsko a jeho hlavní město osudovou přitažlivost. Vše je nové, exotika dýchá z každého zákoutí této světové metropole. Všudypřítomná klimatizace udržuje vnitřní teplotu v budovách na rozumných hodnotách, ale její výfuky zvyšují venkovní teplotu, takže město se v poledních paprscích slunce mění v horkou výheň. Ve stínu mrakodrapů spěchají do práce a z práce miliony Japonců, které na chodnících splývají v obrovskou pohybující se masu chodců narušenou občas proplétajícími se cyklisty. Fascinován nekonečnými zástupy lidí a automobilů ztrávil jsem několik hodin na jedné z rušných křižovatek a pozoroval ten mumraj skrz hledáček fotoaparátu. KONTAK T: 604 314 751
[email protected]
12/vývojka
v ý v o j k a / 13
BEDŘICH BENEK byly doby kdy jsem brečel to už je dávno pryč po nocích jsem se trápil hledal ztracenou nit toužil jsem někoho potkat a společně pak jít už jsem se na to vyprd’ už chci jen svatej klid – svatej klid a co jinýho mám chtít? věčně jsem se hádal věčně diskutoval kvůli křivdě dělal kravál opravdu se pral byly to starý hloupý časy dobře že jsou pryč já zahodil jsem od těch vrátek klíč – rezavej klíč a nechal jsem to všechno být známí mi nadávají že prý jsem rezignoval oni to nevzdali sedí a kecaj’ dál já už jsem pro ně mrtvej chodím si do parku číst a není to tak špatný zatím dejchám a mám co jíst – a mám co jíst! a co jinýho mám chtít? (Petr Fiala, 1990) 14/vývojka
vývojka/15
PAVEL K YNČIL No tak jsem tu po roce zase. Ano jsem to opět já, i když opět v mladším vydání. Sedím na klíně nějaké tetě, což není důležité – důležité je, co držím v ruce. Je to pouzdro od fotoaparátu, kterým jsem svým otcem focen. Jak jistě vidíte tenkráte mě to ještě vůbec, ale vůbec nezajímalo. Právě naopak. Letos jsem zvolil něco, čemu byste se mohli zasmát a snad i říci, že svět je ještě docela v pořádku a lze se z něho těšit. Jsou to fotografie vesměs úsměvné, které jsem tzv. potkal cestou, situace, jejichž komičnost mě oslovila natolik, že jsem si jich nemohl nevšimnout a nezachytit je. A tak se, prosím, podívejte, hodnoťte, pozastavte se, zadumejte a konečně i odsuzujte a možná i zasmějte, možná vám to pomůže vidět poté věci, kterých jste si až doposud nevšimli. Zalíbily-li se vám moje fotografie natolik, že byste jich chtěli vidět více, prosím, podívejte se na www.fotobanka.cz nebo mi napište na e-mail:
[email protected].
16/vývojka
vývojka/17
MILOŠ TĚSNOHLÍDEK
Fotografie je pro mne především zachycení události, momentu a neopakovatelné chvíle zastavené v čase. Přesto a možná právě proto jsem vybral tyto snímky, ve kterých jsou události a chvíle jaksi neměnné (alespoň pro těch pár okamžiků, kdy fotografie vznikly). Výjimečné je na nich kouzlo nechtěného (chtěného??), které mne utvrzuje v tom, že je třeba se pečlivě dívat okolo sebe, pozorovat a někdy i čekat, až život sám přinese to, co by jiný pracně vymýšlel či aranžoval. Proto mám fotografii rád.
18/vývojka
vývojka/19
PETR LUNDÁK Zkusme se trochu zamyslet nad tím, co považuje rodilý Budějovičák za symbol svého města. Může to pro někoho například být sklenice budvárku, dvaasedmdesátimetrová Černá věž či nekonečně dlouhé a pomalu šinoucí se kolony čoudících aut. Pro mě k tomu všemu musí nepochybně patřit i hlavní náměstí, dalo by se říci, střed celého města. Na hlavní plácek rodilí Budějovičáci chodí odpočívat, dávat si zde schůzky a budoucí zamilované páry si pod Samsonem dávají první rande. A když přijedou do našeho města známí odjinud či turisté, kam je vodíme? Zase pod Samsona a ukazujeme jim bludný kámen a až pak je vedeme do Masnejch. Snad proto čtvercové náměstí přitahuje tolik objektivy fotoaparátů, snad proto tu milovníci cvakajících uzávěrek nacházejí tolik námětů pro svou zálibu. V každou roční dobu, v noci, ve dne, v pondělí anebo v sobotu tu jistojistě něco najdete a vyfotíte. Můžete tu také najít náměty na reportáž, dokument, architekturu, detaily a nejen to. Prostě se stačí jen okolo sebe podívat … 20/vývojka
vývojka/21
PAVEL ŠPULÁK Narodil jsem se v roce 1974 v Táboře. Vyrůstal jsem ve Veselí nad Lužnicí, kde žiji dodnes. První fotoaparát jsem si pořídil ve svých 10 letech. Byla to Corina a stále mě neuvěřitelných 130 Kčs. Vážněji jsem se fotografováním začal zabývat v 15 letech, kdy jsem od rodičů dostal svou první kinofilmovou zrcadlovku Zenit. Později jsem ji vyměnil za Prakticu BX20, se kterou jsem fotil až do svých 25 let. Po krátké přestávce jsem se k fotografování vrátil s příchodem cenově dostupných digitálních zrcadlovek a od té doby se tomuto koníčku věnuji naplno. Zabývám se focením portrétu, ale nevyhýbám se ani jiným fotografickým tématům, jako jsou abstrakce, krajina, sport i dokument. KONTAK T: 776 032 109
[email protected] www.fopas.estranky.cz
22/vývojka
vývojka/23
MICHAL DUDA Letos je to deset let, co jsem se začal intenzivněji věnovat fotografii. Za tu dobu jsem vyzkoušel různé techniky fotografování a jako většina postupně přešel z analogové k technice digitální. I po letech mě focení baví a tato vášeň často vítězí nad mým celoživotním zájmem a radostí – jízdou na motocyklu. Tentokrát jsem pro katalog vybral několik snímků ze série fotek, na kterých jsem se pokusil zachytit nejasný vztah dvou žen v neurčitém čase, místě, stranou od okolního světa. KONTAK T: 723 927 136
[email protected] www.michalduda.cz
24/vývojka
vývojka/25
JAROSLAV KLM KLÍMA
Soubor SAMY DOMA, poprvé představený na letošní autorské výstavě AKTa KLM, zobrazuje krásné modelky v pro ně netypickém prostředí, mimo třpytivě prolhaný a pohádkově nasvícený ateliér, v domácím soukromí, v okamžicích, kdy (jak se domnívají) je nikdo nevidí a nemusejí se proto nijak stylizovat. Přesto to dělají, protože jim tak velí jejich přirozenost. Podvědomě pózují a hrají si s námi, jako by nás, skryté voyeury, mohly vidět i skrze pomyslnou klíčovou dírku. Formálním vzorem těchto obrazů byly staré negativy a fotografie, na kterých měl čas už dost času zahlodat. Autor tak vyjádřil fakt, že podobně dráždivé fotografie vznikaly už krátce po vynálezu nového média. Tehdy to byla téměř pornografie, dnes úsměvná momentka a nostalgická vzpomínka na nevinné devatenácté století. K O N T A K T : www.klmfoto.cz www.fotokarta.cz/klm
[email protected]
26/vývojka
vývojka/27
VÝVOJKA #05 Vydal fotoklub Vývojka na podzim roku 2009 za laskavého finančního přispění firmy Optimalit Grafická úprava: Lenka Pužmanová Foto na přední straně obálky: Lenka Pužmanová, Petr Lundák, Michal Duda Foto na zadní straně obálky: Jaroslav Klíma, Bedřich Benek, Karel Mika Foto k úvodnímu textu: archiv autorů Koncepce kampaně pro sezónu 2009–2010: Mgr. Petr Hasal Náklad: 500 ks Tisk: Tiskárna Karmášek
#05
