Z apado ˇcesk a univerzita v Plzni Fakulta pedagogick a Diserta ˇcn ı pr ace 2012 Mgr. Martina Sp ˇev a ˇckov a

Zapado cesk a´ univerzita v Plzni ´ ˇ Fakulta pedagogicka´

Disertacn´ ˇ ı prace ´

2012

Mgr. Martina Spev a´ ˇ a´ ckov ˇ

Zapado cesk a´ univerzita v Plzni ´ ˇ Fakulta pedagogicka´

Disertacn´ ˇ ı prace ´

ˇ ´ ´I Zˇ AK ´ U ˚ SYNONYMIE VE VYJADROV AN ´ ´I SKOLY ˇ ZAKLADN Mgr. Martina Spev a´ ˇ a´ ckov ˇ

Plzenˇ 2012

´ vypracovala samostatnˇe s pouˇzit´ım uveden´e Prohlaˇsuji, zˇ e jsem praci literatury a zdroju˚ informac´ı.

´ V Rokycanech, 15. unora 2012 .................................

ˇ ´ ı Podekov an´ ´ ´ ckov´e, CSc. za laskavy´ Rada bych podˇekovala pan´ı PhDr. Evˇe Pasaˇ ´ se mi od n´ı v prubˇ ˚ ehu psan´ı pˇr´ıstup, vstˇr´ıcnost a cenn´e rady, kterych ´ dostalo. disertaˇcn´ı prace

OBSAH 1

´ Uvod

7

2

Zkouman´y materi´al, postup a metody pr´ace

9

3

Teoretick´a v´ychodiska 3.1

Slovo, lexik´aln´ı v´yznam a jeho sloˇzky – v´yznamov´a sloˇzka nocion´aln´ı a pragmatick´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

3.2

Pˇr´ıstupy ke zkoum´an´ı slovn´ı z´asoby, vztahy lexik´aln´ıch jednotek . . . .

16

3.3

V´yznamov´y vztah synonymick´y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

3.3.1

Synonymick´a ˇrada a jej´ı cˇ leny . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18

3.3.2

Typy synonym . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

Synonyma z hlediska stylistiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23

3.4.1

Synonyma amplifikaˇcn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23

3.4.2

Synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23

3.4.3

Stylov´e funkce synonymn´ıch lex´em˚u . . . . . . . . . . . . . .

24

Form´aln´ı str´anka synonym . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

3.5.1

Synonyma slovotvorn´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

3.5.2

Synonymn´ı spojen´ı slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

Synonymick´e slovn´ıky a tezaury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

3.4

3.5

3.6 4

13

Teoretick´e poznatky o vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ ku˚ z´akladn´ı sˇkoly

28

4.1

Vyjadˇrovac´ı schopnosti pubescent˚u z hlediska ontogenetick´eho . . . . .

28

4.2

Odborn´e lingvistick´e a didaktick´e studie a cˇ l´anky vˇenovan´e problematice vyjadˇrov´an´ı pubescent˚u . . . . . . . . . . . . . . . . . .

29

4.3

Kl´ıcˇ ov´e kompetence, oˇcek´avan´e v´ystupy . . . . . . . . . . . . . . . . .

35

4.4

Problematika synonymie v uˇcebnic´ıch cˇ esk´eho jazyka se zamˇeˇren´ım na metody cviˇcn´e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

Synonyma v kontextu zˇ a´ kovsk´ych projevu˚ 5.1

5.2

36 39

Synonymick´e ˇrady nadindividu´aln´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

5.1.1

Substantiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

40

5.1.2

Adjektiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

50

5.1.3

Verba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

53

5.1.4

Adverbia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

71

5.1.5

Partikule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

75

5.1.6

Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

76

Typy synonym . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

79

4

5.2.1

Synonyma se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı, oblast kontextov´eho uˇzit´ı stejn´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5.2.2

5.3

5.4

5.5

5.6

5.7

5.8 5.9

79

Synonyma se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı, oblast kontextov´eho uˇzit´ı zˇca´ sti odliˇsn´a . . . . . . . . . . . . . . . . .

79

5.2.3

Synonyma ideografick´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

80

5.2.4

Synonyma cˇ a´ steˇcn´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

81

5.2.5

Synonyma okrajov´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

81

Synonymn´ı v´yrazy pˇr´ıznakov´e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

82

5.3.1

Synonymn´ı v´yrazy se stylov´ym pˇr´ıznakem . . . . . . . . . . .

82

5.3.2

Synonymn´ı v´yrazy s pˇr´ıznakem expresivity . . . . . . . . . . .

82

5.3.3

Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

85

Synonyma amplifikaˇcn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

85

5.4.1

Amplifikaˇcn´ı synonyma se shodn´ym v´yznamem . . . . . . . .

86

5.4.2

Amplifikaˇcn´ı synonyma s cˇ a´ steˇcnˇe odliˇsn´ym v´yznamem . . . .

86

5.4.3

Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

86

Synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

87

5.5.1

Kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma s nestejn´ym rozsahem v´yznamu

87

5.5.2

Kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma s odliˇsn´ym v´yznamem . . . . .

88

5.5.3

Kontextovˇe situaˇcn´ı propria . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

89

5.5.4

Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

89

Synonyma slovotvorn´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

89

5.6.1

Substantiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

89

5.6.2

Slovesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

90

5.6.3

Adverbia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

91

5.6.4

Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

92

Synonymick´a slovn´ı spojen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

92

5.7.1

Sdruˇzen´a pojmenov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93

5.7.2

Fraz´emy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93

5.7.3

V´yznamn´e skupiny slovn´ıch spojen´ı . . . . . . . . . . . . . . .

93

5.7.4

Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95

Vyuˇzit´e a nevyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti nab´ızen´e synonymie . . . . . . . . . . . 96 ˇ Cetnost v´yskytu cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad . . . . . . . . . . . . . . . . 104

5.10 Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 6

Synonyma v kontextu zˇ a´ kovsk´eho projevu

113

6.1

Synonymick´e ˇrady individu´aln´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

6.2

Synonymn´ı v´yrazy uˇzit´e v jednotliv´ych slohov´ych prac´ıch – z hlediska frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 5

6.3

Synonymn´ı v´yrazy uˇzit´e v jednotliv´ych slohov´ych prac´ıch – z hlediska stylov´e funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

6.4

Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

7

Z´avˇer

135

8

Seznam uˇzit´e literatury

140

9

Seznam zkratek

146

10 Abstract

147

11 Pˇr´ılohy

149

11.1 Pˇr´ıloha 1 – Abecedn´ı rejstˇr´ık uˇzit´ych synonym . . . . . . . . . . . . . . 149 11.2 Pˇr´ıloha 2 – Frekvenˇcn´ı seznam uˇzit´ych lex´em˚u . . . . . . . . . . . . . 166 11.3 Pˇr´ıloha 3 – Seznam uˇzit´ych uˇcebnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 11.4 Pˇr´ıloha 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD-ROM

6

1

´ VOD U Ned´ılnou souˇca´ st´ı lidsk´eho zˇ ivota a mezilidsk´ych vztah˚u je komunikace. T´emˇeˇr

neust´ale komunikujeme s osobami ve sv´em okol´ı verb´alnˇe i neverb´alnˇe, vyuˇz´ıv´ame r˚uzn´e formy komunikace mluven´e cˇ i psan´e, soukrom´e nebo veˇrejn´e, pˇr´ım´e cˇ i nepˇr´ım´e. Tak jako se liˇs´ı typy a zp˚usoby komunikace, liˇs´ı se rovnˇezˇ u´ roveˇn jednotliv´ych komunik´at˚u a s t´ım souvisej´ıc´ı bohatstv´ı slovn´ıku komunikant˚u, coˇz je ovlivnˇeno mnoha ˇ vnitˇrn´ımi i vnˇejˇs´ımi faktory (viz napˇr. M. Cechov´ a, 2008, slohotvorn´ı cˇ initel´e). Jedn´ım z faktor˚u, maj´ıc´ıch vliv na kvalitu a v´yslednou podobu komunik´atu, je bezesporu vˇek komunikant˚u. Ve sv´e pr´aci se soustˇred´ıme na komunikaˇcn´ı dovednosti zˇ a´ k˚u druh´eho stupnˇe z´akladn´ı sˇkoly. Abychom posoudili u´ roveˇn zˇ a´ kovsk´eho vyjadˇrov´an´ı, provedli jsme anal´yzu zˇ a´ kovsk´ych kontroln´ıch slohov´ych prac´ı. Psan´ı p´ısemn´ych slohov´ych prac´ı zauj´ım´a ve v´yuce cˇ esk´eho jazyka v´yznamn´e m´ısto, nebot’ hraje d˚uleˇzitou roli pˇri rozvoji jazykov´ych a komunikaˇcn´ıch kompetenc´ı zˇ a´ k˚u. Pˇr´ıprava tˇechto prac´ı je n´aroˇcn´a ˇ nejen pro zˇ a´ ky, ale tak´e pro uˇcitele. Lze ji rozdˇelit do nˇekolika f´az´ı (napˇr. K. Sebesta, 2005), kter´ym vˇsak mnohdy ve vyuˇcovac´ım procesu nen´ı vˇenov´ana rovnomˇern´a pozornost (tamt´ezˇ ). Pˇr´ıcˇ inou m˚uzˇ e b´yt nedostatek cˇ asu, ale tak´e nedbalost uˇcitele, kter´y nˇekter´e f´aze podcen´ı. Nedostateˇcn´a propracovanost jednotliv´ych f´az´ı pˇr´ıpravy m˚uzˇ e m´ıt negativn´ı vliv na kvalitu v´ysledn´ych komunik´at˚u. Nen´ı v naˇsich moˇznostech posoudit, ve kter´ych pˇr´ıpadech byla pˇr´ıpravˇe slohov´e pr´ace vˇenov´ana dostateˇcn´a pozornost a kdy byla pˇr´ıprava nˇejak´ym zp˚usobem podcenˇena, c´ılem naˇs´ı pr´ace je zjistit, zda zˇ a´ ci z´akladn´ı sˇkoly dovedou ve sv´ych p´ısemn´ych slohov´ych prac´ıch vhodnˇe a funkˇcnˇe vyuˇz´ıvat lexik´aln´ıch prostˇredk˚u. Se zˇretelem k rozmanitosti syst´emov´ych v´yznamov´ych vztah˚u paradigmatick´ych i syntagmatick´ych jsme sv´a zkoum´an´ı omezili pouze na ˇ paradigmatick´y vztah synonymie. Skola uˇc´ı o synonymii, avˇsak hlavn´ım vyuˇcovac´ım c´ılem nejsou znalosti o synonymii, n´ybrˇz komunikaˇcn´ı kompetence, jej´ızˇ souˇca´ st´ı je bezesporu dovednost uˇz´ıvat synonymn´ıch v´yraz˚u v jazykov´ych projevech. Proto jsme si poloˇzili ot´azku, zda zˇ a´ ci z´akladn´ı sˇkoly dovedou skuteˇcnˇe funkˇcnˇe uˇz´ıvat synonym. A jak´a je jejich dovednost vyuˇz´ıvat synonymn´ıch lexik´aln´ıch prostˇredk˚u, kter´e jsou jim nab´ızeny lexik´aln´ım syst´emem cˇ esk´eho jazyka? D´ale n´as zaj´ım´a, zda se nˇejak´ym zp˚usobem liˇs´ı dovednosti r˚uznˇe star´ych dˇet´ı neboli zda s postupuj´ıc´ım vˇekem u zˇ a´ k˚u doch´az´ı ke zlepˇsen´ı, kter´e lze vzhledem k p˚usoben´ı sˇkoly pˇredpokl´adat. Jedn´ım z d˚uvod˚u, jeˇz n´as vedly k volbˇe tohoto t´ematu, byly v´ysledky vlastn´ıch pˇredchoz´ıch v´yzkum˚u. Provedli jsme dvˇe sondy t´ykaj´ıc´ı se problematiky synonymie ve vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe (Kyselov´a, 2007) jsme porovn´avali znalosti a dovednosti zˇ a´ k˚u niˇzsˇ´ıho gymn´azia a druh´eho stupnˇe z´akladn´ı sˇkoly. Vˇsem sledovan´ym zˇ a´ k˚um (31 zˇ a´ k˚u gymn´azia a 28 zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly) byl zad´an anonymn´ı test. Snaˇzili jsme se postihnout, zda zˇ a´ ci dovedou rozliˇsovat synonyma, vˇcetnˇe synonym 7

cˇ a´ steˇcn´ych. Respondenti mˇeli nahrazovat vybran´a slova synonymn´ımi v´yrazy, tvoˇrit synonymick´e rˇady, rozliˇsovat synonymn´ı v´yrazy neutr´aln´ı a citovˇe zabarven´e a pˇredem dan´a synonyma vhodnˇe uˇz´ıvat ve vˇet´ach. Z´ıskan´e v´ysledky uk´azaly, zˇ e zˇ a´ k˚um cˇ inilo pot´ızˇ e zejm´ena rozliˇsov´an´ı synonym cˇ a´ steˇcn´ych, cˇ asto nebyli schopni vhodnˇe uˇz´ıvat synonym ve vztahu k c´ıli vyj´adˇren´ı a nedok´azali rozliˇsit v´yrazy, kter´e lze uˇz´ıt v ofici´aln´ım a v neofici´aln´ım projevu. Jako vcelku bezprobl´emov´e se uk´azalo tvoˇren´ı synonymick´ych ˇrad. Zjiˇstˇen´e v´ysledky rovnˇezˇ uk´azaly na rozd´ıly v dovednostech gymnazist˚u a zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly ve prospˇech prvn´ı skupiny. Ve druh´e sondˇe (Kyselov´a, 2011) jsme sledovali synonymii sloves ˇreˇcov´e cˇ innosti ve vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u sˇest´eho roˇcn´ıku z´akladn´ı sˇkoly. Snaˇzili jsme se porovnat zˇ a´ kovsk´e znalosti o synonymii (opˇet formou zkuˇsebn´ıho testu zadan´eho patn´acti zˇ a´ k˚um) a dovednost zˇ a´ k˚u uˇz´ıvat synonym v p´ısemn´ych slohov´ych prac´ıch (rozborem uˇzit´ı sloves ˇreˇcov´e cˇ innosti v pades´ati zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch). Toto zkoum´an´ı zamˇeˇren´e na synonymii omezen´e skupiny lexik´aln´ıch jednotek uk´azalo ˇ aci ve sv´ych komunik´atech synonymii na konkr´etn´ı pˇr´ıklad vyjadˇrovac´ı chudoby. Z´ jazykov´eho syst´emu nejen nevyuˇz´ıvaj´ı, ale pot´ızˇ e jim cˇ in´ı tak´e pr´ace se synonymy pˇredem dan´ymi. Tak´e v odborn´e literatuˇre se v souˇcasn´e dobˇe velmi cˇ asto setk´av´ame s n´azory odborn´ık˚u na vyjadˇrovac´ı u´ roveˇn zˇ a´ k˚u. Vˇetˇsinou je zd˚urazˇnov´ano, zˇ e u´ roveˇn vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u nejen z´akladn´ı sˇkoly, ale i gymnazist˚u je n´ızk´a. Nejˇcastˇeji se hovoˇr´ı o n´ızk´e slovn´ı z´asobˇe zˇ a´ k˚u a o stylistick´ych nedostatc´ıch maj´ıc´ıch vliv na kultivovanost jazykov´eho projevu. Za kultivovan´y jazykov´y projev povaˇzujeme takov´y, kter´y vzhledem ke sv´e funkci vhodnˇe vyuˇz´ıv´a jazykov´ych prostˇredk˚u nab´ızen´ych lexik´aln´ım syst´emem. V souladu s n´azory v odborn´e literatuˇre a s vlastn´ımi zkuˇsenostmi z pedagogick´e praxe pˇredpokl´ad´ame, zˇ e funkˇcn´ı uˇz´ıv´an´ı synonymn´ıch v´yraz˚u cˇ in´ı zˇ a´ k˚um znaˇcn´e pot´ızˇ e. Domn´ıv´ame se tak´e, zˇ e zˇ a´ kovsk´e projevy jsou po stylistick´e str´ance ploch´e“ a zˇ e ” se v nich cˇ asto opakuj´ı stejn´a slova. Pro sv˚uj v´yzkum jsme formulovali tuto z´akladn´ı hypot´ezu: Potenci´aln´ı synonymie bude v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch realizov´ana minim´alnˇe neboli komunikaˇcn´ı dovednost nen´ı v tomto ohledu naplˇnov´ana. D´ale jsme pˇredpokl´adali: • relativnˇe cˇ ast´y v´yskyt i funkˇcn´ı vyuˇzit´ı pˇr´ıznakov´ych lex´em˚u, • rozd´ıl v m´ıˇre zastoupen´ı synonymie jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u a s´emantick´ych skupin, • rozd´ıl v kvantitˇe i kvalitˇe vyuˇz´ıv´an´ı synonym r˚uznˇe star´ymi zˇ a´ ky.

8

´ , POSTUP A METODY PRACE ´ ZKOUMANY´ MATERIAL

2

Zkouman´y materi´al je tvoˇren sˇedes´ati kontroln´ımi slohov´ymi pracemi zˇ a´ k˚u sˇest´ych aˇz dev´at´ych tˇr´ıd tˇr´ı r˚uzn´ych z´akladn´ıch sˇkol. V´ybˇer zkouman´ych slohov´ych prac´ı byl v´ıcem´enˇe n´ahodn´y. Psan´ı kontroln´ıch prac´ı ve vˇsech pˇr´ıpadech pˇredch´azela hodinov´a pˇr´ıprava. Jedn´a se proto o komunik´aty pˇripraven´e, ovˇsem ne s ohledem na synonymii jazykov´ych prostˇredk˚u. O skuteˇcnosti, zˇ e komunik´aty budou podrobeny anal´yze, zˇ a´ ci nevˇedˇeli. T´emata slohov´ych prac´ı se neshoduj´ı, slohov´ym u´ tvarem bylo vypravov´an´ı u mladˇs´ıch zˇ a´ k˚u (6. – 7. roˇcn´ık) a u´ vaha u starˇs´ıch (8. – 9. roˇcn´ık). Pr˚umˇern´y rozsah jedn´e slohov´e pr´ace je 118 zkouman´ych slov. Hlavn´ım c´ılem naˇs´ı pr´ace bylo zjistit, jak´a je dovednost zˇ a´ k˚u vyuˇz´ıvat ve vlastn´ıch p´ısemn´ych projevech synonymn´ıch v´yraz˚u, proto byla veˇsker´a anal´yza podˇr´ızena tomu, do kter´ych synonymick´ych vztah˚u lexik´aln´ı jednotky vstupuj´ı. Ke zkoum´an´ı jsme pˇristupovali ze dvou hledisek. Zkoumali jsme jednak vyuˇzit´ı synonymn´ıch lex´em˚u ve vˇsech zkouman´ych komunik´atech, tzn. vyuˇzit´ı synonymn´ıch lex´em˚u tzv. obecn´ym zˇ a´ kem, jednak vyuˇzit´ı synonymn´ıch lex´em˚u v komunik´atech jednotliv´ych zˇ a´ k˚u, v tom pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o tzv. individu´aln´ım zˇ a´ ku. D˚usledn´ym rozborem sledovan´ych komunik´at˚u jsme z´ıskali celkem 7071 doklad˚u substantiv, adjektiv, sloves, adverbi´ı a cˇ a´ stic1 . Rozdˇelujeme je podle vˇeku zˇ a´ k˚u do materi´alov´ych soubor˚u I (2185 lex´em˚u), II (927 lex´em˚u), III (978 lex´em˚u) a IV (2981 lex´em˚u) (6. – 9. roˇcn´ık). Z´ıskan´e lex´emy jsme na z´akladˇe konkr´etn´ıch uˇzit´ı pˇrevedli do z´akladn´ıho tvaru, oznaˇcili jsme pˇr´ısluˇsnost ke slovn´ımu druhu, vyhledali jsme slovn´ıkov´y v´yznam, popˇr. jsme oznaˇcili stylov´y nebo expresivn´ı pˇr´ıznak, v pˇr´ıpadech, kdy valence slova zp˚usobuje zmˇenu lexik´aln´ıho v´yznamu, jsme sledovali tak´e jeho kolokabilitu. U kaˇzd´eho dokladu jsme zaznamenali identitu zˇ a´ ka, tj. oznaˇcili jsme cˇ´ıslo zˇ a´ ka, sˇkolu, tˇr´ıdu a slohov´y u´ tvar, v nˇemˇz je lex´em zastoupen. Na z´akladˇe slovn´ıkov´eho v´yznamu jsme u vˇsech z´ıskan´ych lex´em˚u vyabstrahovali s´emantick´e klasifikaˇcn´ı rysy (s´emy). Tato anal´yza n´am dovolila rozliˇsit lexik´aln´ı jednotky maj´ıc´ı synonymum ve zkouman´em materi´alu, lexik´aln´ı jednotky maj´ıc´ı synonymum v jazykov´em syst´emu, ale ve zkouman´em materi´alu vztah synonymie nen´ı realizov´an, a lexik´aln´ı jednotky, kter´e v cˇ eˇstinˇe do vztah˚u synonymie nevstupuj´ı v˚ubec (lex´emy nesynonymn´ı). Ze z´ıskan´ych synonymn´ıch v´yraz˚u jsme sestavili synonymick´e dvojice (ˇrady). Rozliˇsujeme synonymick´e ˇrady nadindividu´aln´ı utvoˇren´e na z´akladˇe synonym doloˇzen´ych v cel´em zkouman´em materi´alu, tzn. ze synonym uˇz´ıvan´ych tzv. obecn´ym zˇ a´ kem, a synonymick´e ˇrady individu´aln´ı utvoˇren´e na z´akladˇe synonym zastoupen´ych v komunik´atech individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u. 1

Pˇri sv´em zkoum´an´ı se zamˇerˇujeme na autos´emantika, pouze v od˚uvodnˇen´ych pˇr´ıpadech do rozboru zahrnujeme tak´e cˇ a´ stice.

9

Z pohledu obecn´eho zˇ a´ ka jsme pro zjiˇstˇen´ı tzv. vyuˇzit´ych a nevyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı nab´ızen´e synonymie porovnali z´ıskan´e synonymick´e rˇady se synonymick´ymi rˇadami, kter´e jsou doloˇzeny v jazykov´em syst´emu cˇ eˇstiny. Dalˇs´ım krokem bylo porovn´an´ı synonymick´ych ˇrad doloˇzen´ych v komunik´atech r˚uznˇe star´ych zˇ a´ k˚u. Chtˇeli jsme zjistit, ´ zda se schopnost dˇet´ı pracovat se synonymy s postupuj´ıc´ım vˇekem zlepˇsuje. Udaje o zastoupen´ı vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı jsme zpracovali statisticky. Kvantitativn´ı v´yzkum jsme doplnili kvalitativn´ım hodnocen´ım opˇren´ym o frekvenci jednotliv´ych cˇ len˚u z´ıskan´ych synonymick´ych ˇrad. Domn´ıv´ame se totiˇz, zˇ e omezuj´ıc´ım faktorem zjiˇstˇen´ych v´ysledk˚u o uplatnˇen´e synonymii m˚uzˇ e b´yt fakt vysok´e m´ıry opakov´an´ı nˇekter´ych lex´em˚u. Sestavili jsme proto frekvenˇcn´ı seznam z´ıskan´ych synonym, z nˇehoˇz jsme vybrali soubor nejˇcastˇeji se opakuj´ıc´ıch lex´em˚u. K tˇemto lex´em˚um, kter´e v tomto smyslu naz´yv´ame z´akladn´ımi 2 , jsme ve zkouman´em materi´alu dohledali vˇsechny jejich synonymn´ı v´yrazy. Na z´akladˇe analytick´eho zhodnocen´ı obsahu a rozsahu v´yznamu z´akladn´ıch i synonymn´ıch v´yraz˚u jsme urˇcili skuteˇcnou frekvenci, s n´ızˇ sledovan´e lexik´aln´ı jednotky vstupuj´ı do jednotliv´ych synonymick´ych vztah˚u. Vytvoˇrili jsme abecedn´ı rejstˇr´ık vˇsech uˇzit´ych synonym. Jedn´a se v podstatˇe o slovn´ık synonymick´ych v´yraz˚u uˇzit´ych ve zkouman´ych komunik´atech. Tento rejstˇr´ık vypov´ıd´a o tom, kter´e synonymn´ı v´yrazy jsou zˇ a´ ky z´akladn´ı sˇkoly vyuˇz´ıv´any, a m˚uzˇ e se st´at v´ychodiskem nejen pro dalˇs´ı zkoum´an´ı, ale tak´e pro zpracov´an´ı uˇciva o synonymii ve v´yuce cˇ esk´eho jazyka. Pˇri charakteristice synonym jsme zvl´asˇtn´ı pozornost vˇenovali synonymn´ım lex´em˚um pˇr´ıznakov´ym, zejm´ena expresivn´ım, synonym˚um amplifikaˇcn´ım, kontextovˇe situaˇcn´ım, slovotvorn´ym a synonymn´ım spojen´ım slov. Pˇri zkoum´an´ı synonymie v projevech individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u jsme se zamˇeˇrili na stylovou funkci uˇzit´ych synonym a na cˇ etnost jejich v´yskytu. Z´akladn´ımi metodami uˇzit´ymi pˇri naˇsem zkoum´an´ı byly metoda komponentov´e anal´yzy, konfrontaˇcn´ı metoda, metoda distribuce a metoda lingvistick´e statistiky. Lexik´aln´ı jednotky jsme tˇr´ıdili podle slovn´ıho druhu a podle s´emantick´e klasifikace lex´emu. Pˇri anal´yze lexik´aln´ıch jednotek bylo d˚uleˇzit´e krit´erium paradigmatick´eho vztahu synonymie, krit´erium u´ pln´e a cˇ a´ steˇcn´e synonymie a krit´erium pˇr´ıznakovosti. Krit´eria anal´yzy zkouman´eho materi´alu jsou tedy n´asleduj´ıc´ı: (a) krit´erium slovn´ıho druhu Rozhodli jsme se, zˇ e nebudeme zkoumat vˇsechny lex´emy zastoupen´e v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech, ale pouze zastoupen´a substantiva, adjektiva, slovesa, adverbia 2

Term´ın z´akladn´ı lex´em neztotoˇznˇ ujeme s term´ınem z´akladov´e synonymum (viz d´ale), uˇz´ıv´ame jej pouze pro oznaˇcen´ı nejˇcastˇeji

se opakuj´ıc´ıch lex´em˚u zkouman´eho vzorku.

10

a nˇekter´e cˇ a´ stice3 . Vzhledem k tomu, zˇ e zkoum´ame, jak lex´emy vstupuj´ı do synonymick´ych vztah˚u, je v nˇekter´ych pˇr´ıpadech pˇred krit´eriem morfologick´ym, popˇr. s´emantick´ym, upˇrednostnˇeno krit´erium syntaktick´e, tzn., zˇ e nˇekter´e lexik´aln´ı jednotky zaˇrazujeme k jin´ym slovn´ım druh˚um, neˇz ke kter´ym prim´arnˇe n´aleˇz´ı. ´ Napˇr. hur´a (nasedli do koˇcaru a hura´ do vesnice) povaˇzujme za sloveso, ˇ ı) za adjektivum. V´ysledkem je, zˇ e z pekla (dneska budeme m´ıt z pekla sˇ test´

do synonymick´ych ˇrad zaˇrazujeme tak´e synonymn´ı v´yrazy r˚uzn´e slovnˇedruhov´e platnosti (napˇr. brzy / brzo – hned – zanedlouho – za chv´ıli) Rozliˇsujeme synonymn´ı v´yrazy jednoslovn´e a v´ıceslovn´e (slovn´ı spojen´ı), jeˇz d´ale dˇel´ıme na sdruˇzen´a pojmenov´an´ı (velk´a voda, udˇelat oheˇn) a fraz´emy (zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka, b´yt radost´ı bez sebe). Slovn´ı spojen´ı zaˇrazujeme ke slovn´ımu druhu na z´akladˇe slovnˇedruhov´e pˇr´ısluˇsnosti ˇr´ıd´ıc´ıho cˇ lenu (z´akladn´ı sˇkola, d´avat najevo), spojen´ı substantiva s pˇredloˇzkou za slovn´ı spojen´ı nepovaˇzujeme (z pekla, s d´ıky). Slovn´ı spojen´ı povaˇzujeme zpravidla za jeden doklad (d´avat najevo, tˇelo bez duˇse, zmˇenit se k lepˇs´ımu). Nˇekter´e frazeologismy vˇsak vstupuj´ı do vztahu synonymie jako celek a z´aroveˇn jen nˇekterou svou cˇ a´ st´ı. Zohledˇnujeme obˇe skuteˇcnosti (zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka, 1. synonymum k v´yrazu potˇesˇit‘, 2. srd´ıcˇ ko – synonymum k v´yrazu ’ srdce‘). ’ (b) krit´erium uplatnˇen´ı paradigmatick´eho vztahu synonymie Na z´akladˇe tohoto krit´eria rozliˇsujeme lexik´aln´ı jednotky nesynonymn´ı, lexik´aln´ı jednotky synonymn´ı v lexik´aln´ım syst´emu a synonymn´ı ve zkouman´em materi´alu. Pro zjiˇstˇen´ı paradigmatick´eho vztahu synonymie byla provedena d˚ukladn´a anal´yza lexik´aln´ıho v´yznamu zkouman´ych lex´em˚u. Metodou komponentov´e anal´yzy jsme vymezili nocion´aln´ı a pragmatickou sloˇzku v´yznamu spolu s jejich s´emy integraˇcn´ımi a diferenˇcn´ımi, podle nichˇz ˇrad´ıme lex´emy do synonymick´ych ˇrad. Pˇri klasifikaci sloves se neˇr´ıd´ıme pojet´ım J. Filipce (1961), kter´y slovesa opaˇcn´ych vid˚u d˚uslednˇe oddˇeluje. V naˇs´ı pr´aci rozliˇsujeme synonymn´ı slovesa liˇs´ıc´ı se pouze videm, v takov´em pˇr´ıpadˇe je povaˇzujeme za jeden lex´em (op´ect / op´ekat), a slovesa, kter´a se vedle vidu liˇs´ı tak´e sv´ym lexik´aln´ım v´yznamem (sedˇet – posedˇet), jeˇz povaˇzujeme za lex´emy dva. Valence slovesa je pro v´yzkum vztah˚u synonymie urˇcuj´ıc´ı pouze v pˇr´ıpadˇe, vytv´aˇr´ı-li r˚uzn´e v´yznamy polys´emn´ıho lex´emu. Napˇr. sloveso d´at je zastoupeno 3

Do analyzovan´eho materi´alu zaˇrazujeme jednak cˇ a´ stice s vysokou frekvenci v´yskytu (uˇz, tak´e, jeˇstˇe), jednak lex´emy, kter´e maj´ı

ˇ ı jsou hloup´ı, nejac´ ˇ ı zlobiv´ı a jin´ı zase jsou aˇz moc dokonal´ı / byli vedle slovnˇedruhov´e platnosti cˇ a´ stice tak´e platnost pˇr´ıslovce (Nejac´ sˇ t’astn´ı, zˇ e meˇ zase vid´ı). Ostatn´ı m´alo frekventovan´e cˇ a´ stice do zkouman´eho materi´alu nezaˇrazujeme.

11

ve dvou r˚uzn´ych v´yznamech: d´at (co komu) ve v´yznamu darovat‘ (d´at nˇekomu ’ dar je moc mil´e) a d´at si (co) ve v´yznamu dopˇra´ t si‘ (dali jsme si peˇcen´e kuˇre). ’ Zvl´asˇtn´ı skupinu v´yraz˚u pˇredstavuj´ı vlastn´ı jm´ena, kter´a mohou b´yt zaˇrazena jak mezi lex´emy synonymn´ımi, tak nesynonymn´ımi. Je-li v jednom komunik´atu uˇzito v´ıce podob jednoho jm´ena (Hana – Hanka) nebo je-li uˇzita pouze dom´ack´a podoba (Denˇca, M´ıra) maj´ıc´ı synonymn´ı podobu v jazykov´em syst´emu, povaˇzujeme vlastn´ı jm´ena za synonymn´ı. Za nesynonymn´ı povaˇzujeme vlastn´ı jm´ena, kter´a se ve zkouman´em materi´alu vyskytuj´ı pouze jednou. M˚uzˇ e se jednat o jm´ena nezdrobnˇel´a nebo o pˇrezd´ıvky (Albert Einstein, Luk´asˇ, Piko). (c) krit´erium s´emantick´e klasifikace lex´emu Krit´erium s´emantick´e klasifikace lex´emu pˇredstavuje podp˚urn´e krit´erium pro zjiˇstˇen´ı vztahu synonymie. Synonymn´ı lex´emy jsme rozdˇelili do v´yznamov´ych skupin a v r´amci tˇechto skupin jsme na z´akladˇe shoduj´ıc´ıch se integraˇcn´ıch s´em˚u utvoˇrili jednotliv´e synonymick´e ˇrady. Krit´eria tˇr´ıdˇen´ı jsme pˇrizp˚usobili konkr´etn´ımu materi´alu a zvolili jsme urˇcitou kombinaci stanoven´ı vlastn´ıch krit´eri´ı, krit´eri´ı stanoven´ych J. Filipcem (1961) a krit´eri´ı uˇzit´ych pˇri tvorbˇe Tezauru jazyka cˇ esk´eho (2007), pˇr´ıpadnˇe Hallerova Slovn´ıku vˇecn´eho a synonymick´eho (1969 – 1986). (d) krit´erium upln´ e a cˇ a´ steˇcn´e synonymie, respektive dalˇs´ıch typu˚ synonym ´ Na z´akladˇe zjiˇstˇen´ych integraˇcn´ıch a diferenˇcn´ıch s´em˚u v´yznam˚u lexik´aln´ıch jednotek rozliˇsujeme jednotliv´e typy synonym: synonyma u´ pln´a, cˇ a´ steˇcn´a (ˇca´ st.), intenzifikaˇcn´ı (intenz.), ideografick´a (ideogr.), okrajov´a (okraj.), synonyma amplifikaˇcn´ı (ampl.) a kontextovˇe situaˇcn´ı (kont. sit.). (e) krit´erium pˇr´ıznakovosti Je-li ve v´yznamu lexik´aln´ı jednotky vedle v´yznamov´e sloˇzky nocion´aln´ı obsaˇzena tak´e v´yznamov´a sloˇzka pragmatick´a, rozliˇsujeme vedle bezpˇr´ıznakov´ych tak´e lexik´aln´ı jednotky pˇr´ıznakov´e. Jedn´a se o lexik´aln´ı jednotky s pˇr´ıznakem expresivity (expr.), hovorovosti (hovor.) cˇ i kniˇznosti (kniˇz.) nebo obecn´e cˇ eˇstiny (ob.).

12

´ TEORETICKA´ VYCHODISKA

3

Teoretick´ym v´ychodiskem naˇseho zkoum´an´ı byly pˇredevˇs´ım poznatky o lexik´aln´ım syst´emu cˇ eˇstiny, kter´e uv´ad´ıme v kapitole 3. Vzhledem k t´ematu pr´ace jsou pro n´as d˚uleˇzit´e tak´e n´azory odborn´ık˚u zab´yvaj´ıc´ıch se vyjadˇrovac´ımi schopnostmi zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly a v´ysledky jejich v´yzkum˚u. Zohledˇnujeme rovnˇezˇ aktu´aln´ı poˇzadavky zpracovan´e v R´amcov´em vzdˇel´avac´ım programu pro z´akladn´ı vzdˇel´av´an´ı a zpracov´an´ı problematiky synonymie v uˇcebnic´ıch cˇ esk´eho jazyka. Toto vˇse shrnujeme v kapitole 4.

3.1

Slovo, lexik´aln´ı v´yznam a jeho sloˇzky – v´yznamov´a sloˇzka nocion´aln´ı a pragmatick´a Slovo je vˇseobecnˇe povaˇzov´ano za z´akladn´ı jazykovou jednotku, jej´ızˇ vymezen´ı je

vzhledem k v´yznamov´e, form´aln´ı i funkˇcn´ı rozmanitosti obt´ızˇ n´e. Aby bylo vymezen´ı slova komplexn´ı, je nutn´e br´at zˇretel na celou ˇradu hledisek, jejichˇz platnost je do jist´e m´ıry omezena4 . Z toho d˚uvodu se tak´e charakteristiky a vymezen´ı slova r˚uzn´ych autor˚u ˇ liˇs´ı (srov. napˇr. Filipec, 1985, Cerm´ ak, 2010). Z hlediska s´emantick´eho je slovo lexik´aln´ı jednotkou5 , kter´a nese lexik´aln´ı v´yznam. Toto vymezen´ı je opˇet do jist´e m´ıry omezen´e (srov. autos´emantika a syns´emantika). Zd˚urazˇnov´ana je dvojstr´ankov´a (bin´arn´ı) povaha slova: spojen´ı formy a obsahu“(Hauser, ” 1980, s. 9), ne vˇzdy jde vˇsak o symetrick´y vztah. Jedn´e slovn´ı formˇe m˚uzˇ e odpov´ıdat v´ıce lexik´aln´ıch v´yznam˚u (homonymie, polys´emie), nebo naopak k jednomu lexik´aln´ımu v´yznamu se m˚uzˇ e vztahovat nˇekolik slovn´ıch forem (synonymie). D˚uleˇzit´ymi pojmy poj´ıc´ımi se s term´ınem v´yznam jsou pojmy rozsah a obsah v´yznamu. Rozsahem v´yznamu rozum´ıme soubor tˇr´ıd jev˚u, pˇr´ıp. jednotlivin, kter´e dan´y v´yznam zahrnuje, obsah v´yznamu je tvoˇren souhrnem vˇsech s´em˚u. Mezi rozsahem a obsahem v´yznamu existuje vztah nepˇr´ım´e u´ mˇernosti, tzn., zˇ e cˇ´ım sˇirˇs´ı je obsah, t´ım uˇzsˇ´ı ˇ je rozsah, a naopak (viz napˇr. Cechov´ a, 2000). Lexik´aln´ı v´yznam lze charakterizovat jako jazykovˇe ztv´arnˇen´y odraz objektivn´ı ” skuteˇcnosti ve vˇedom´ı dan´e spoleˇcnosti“ (Hauser, 1980, s. 68). Pˇri vymezen´ı lexik´aln´ıho v´yznamu si mus´ıme uvˇedomit, zˇ e vedle z´akladn´ı v´yznamov´e sloˇzky nocion´aln´ı, pojmov´e, v nˇem m˚uzˇ e b´yt zahrnuta t´ezˇ sloˇzka pragmatick´a, jej´ızˇ souˇca´ st´ı jsou pr˚uvodn´ı v´yznamy stylistick´e a expresivn´ı, vyjadˇruj´ıc´ı postoje mluvˇc´ıch k pojmenov´avan´e skuteˇcnosti. Obˇe tyto sloˇzky jsou tvoˇreny v´yznamov´ymi prvky (s´emy). V r´amci v´yznamov´e sloˇzky nocion´aln´ı rozliˇsujeme s´emy generick´e (integraˇcn´ı) a diferenˇcn´ı, maj´ıc´ı funkci identifikaˇcn´ı 4

Srov. napˇr. hledisko fonetick´e a fonologick´e utv´aˇrenosti slova a hledisko grafiky slova.

5

Na rozd´ıl od slova, kter´e je povaˇzov´ano za z´akladn´ı jazykovou jednotku, je lexik´aln´ı jednotka (LJ, lex´em) jazykovou jednotkou

roviny lexik´aln´ı. Lexik´aln´ı jednotkou je slovo nebo slovn´ı spojen´ı, kter´e nese jednotn´y lexik´aln´ı v´yznam (napˇr. z´akladn´ı sˇkola) (srov. Filipec, 1985).

13

a diferenciaˇcn´ı (Filipec, 1985). Na z´akladˇe tˇechto s´emantick´ych klasifikaˇcn´ıch rys˚u lze rozliˇsit vztahy, do nichˇz lexik´aln´ı jednotky vstupuj´ı (Nˇemec, 1996). Pro posuzov´an´ı paradigmatick´eho vztahu synonymie (viz d´ale) je d˚uleˇzit´y generick´y s´em (s´emy), na z´akladˇe shody generick´ych s´em˚u lze lexik´aln´ı jednotky hodnotit jako synonymn´ı. Naopak diferenˇcn´ı s´emy v´yznamy lexik´aln´ıch jednotek odliˇsuj´ı. Ve vydˇelov´an´ı s´em˚u dosud nen´ı shody (Filipec, 1985). V pojet´ı Praˇzsk´e lingvistick´e sˇkoly je lexik´aln´ı v´yznam ˇ d´an strukturou konstitutivn´ıch s´em˚u (Nˇemec, 1996). Podle F. Cerm´ aka (2010, s. 57) je podstatou metody vydˇelen´ı jednotliv´ych s´em˚u (komponentov´e anal´yzy), tj. metody rozkladu v´yznamu lex´em˚u na sloˇzky, vystiˇzen´ı v´yznamu v´ycˇ tem kontrast˚u dan´eho ” lex´emu k jin´ym v dan´em r´amci“. S t´ımto pˇr´ıstupem jsou vˇsak spojeny mnoh´e probl´emy, napˇr. nemoˇznost stanoven´ı vˇsech potˇrebn´ych s´emantick´ych rys˚u nebo skuteˇcnost, zˇ e je moˇzn´e zachytit pouze objektivnˇe ovˇeˇriteln´e rysy, nikoliv nˇekter´e rysy detailn´ı cˇ i specifick´e. Z tˇechto d˚uvod˚u je obecn´a klasifikace s´em˚u nemoˇzn´a. V souvislosti s v´yznamovou sloˇzkou pragmatickou je tˇreba vymezit term´ın pˇr´ıznak. ˇ Jak uv´ad´ı M. Cechov´ a (2008), nejzn´amˇejˇs´ı cˇ eskoslovensk´e stylistick´e publikace ze ˇ 70. – 80. let 20. stolet´ı pojem pˇr´ıznakovost nevymezovaly. M. Cechov´ a (2008) rozum´ı pˇr´ıznakem symptom, distinktivn´ı, rozliˇsovac´ı, charakteristick´y rys s urˇcit´ym ” v´yznamem, zn´amka“ nˇecˇ eho“. Stylov´y pˇr´ıznak je v dan´e etapˇe v´yvoje inherentn´ım ” ” pˇr´ıznakem jazykov´eho prostˇredku“ a souvis´ı s pojmy stylov´a hodnota a stylov´a aktivnost v´yrazov´eho prostˇredku (tamt´ezˇ ). Stylov´a pˇr´ıznakovost jazykov´eho prostˇredku m˚uzˇ e b´yt relativnˇe st´al´a nebo z´avisl´a na kontextu. Chceme-li rozhodnout, zda se jedn´a o jazykov´y prostˇredek pˇr´ıznakov´y, n´aleˇz´ıc´ı jen do omezen´eho okruhu text˚u, je tˇreba tak uˇcinit na pozad´ı prostˇredku stylovˇe bezpˇr´ıznakov´eho (neutr´aln´ıho), kter´y lze uˇz´ıt v textech ˇ Teprve srovn´an´ım r˚uzn´ych styl˚u (Encyklopedick´y slovn´ık cˇ eˇstiny, 2002, d´ale jen ESC). dvou jazykov´ych prostˇredk˚u je moˇzn´e urˇcit jejich pˇr´ıpadnou pˇr´ıznakovost. Na z´akladˇe stylov´eho pˇr´ıznaku m˚uzˇ eme vymezit lexik´aln´ı prostˇredky n´aleˇz´ıc´ı k r˚uzn´ym stylov´ym vrstv´am: archaismy, poetismy, lexik´aln´ı prostˇredky kniˇzn´ı, hovorov´e cˇ i nespisovn´e. Stylov´y pˇr´ıznak nen´ı pouze z´aleˇzitost´ı stylistickou, ale n´aleˇz´ı tak´e do oblasti lexikologie, morfologie a fonetiky. Vedle stylov´eho pˇr´ıznaku rozliˇsujeme pˇr´ıznak expresivn´ı. Mezi pˇr´ıznakem stylov´ym a expresivn´ım je podle naˇseho n´azoru plynul´a hranice, tzn., zˇ e lexik´aln´ı jednotka se stylov´ym pˇr´ıznakem m˚uzˇ e, ale nemus´ı, b´yt z´aroveˇn expresivn´ı (napˇr. br´acha – ob., expr.). ˇ je expresivum lexik´aln´ı v´yrazov´y prostˇredek vyjadˇruj´ıc´ı citov´y, hodnot´ıc´ı Podle ESC ” a voln´ı vztah mluvˇc´ıho ke sdˇelovan´e skuteˇcnosti“ . V expresivn´ı sloˇzce v´yznamu je vyj´adˇren citov´y postoj mluvˇc´ıho, jeho vztah k pojmenov´avan´e skuteˇcnosti. Ten m˚uzˇ e b´yt kladn´y nebo z´aporn´y, v nˇekter´ych pˇr´ıpadech vˇsak nen´ı bl´ızˇ e urˇcen a mluv´ıme pouze o expresivitˇe bez dalˇs´ı specifikace (napˇr. dˇrina). V naˇs´ı pr´aci rozliˇsujeme pojmy

14

expresivita a emocion´alnost (srov. Mistr´ık, 1985). Pojet´ı, kter´a tyto dva pojmy ztotoˇznˇ uj´ı, povaˇzujeme za zjednoduˇsen´a (srov. R. Schnek, 1956). Emocion´alnost je podle naˇseho n´azoru pojem podˇrazen´y expresivitˇe. Jedn´a se o urˇcit´y zp˚usob projevu cit˚u, zat´ımco expresivita je projev osobnosti v˚ubec (Mistr´ık, 1985). Ztotoˇznˇ ujeme se s tvrzen´ım J. Mistr´ıka (1985, s. 80), podle nˇejˇz vˇsetko, cˇ o je emocion´alne, je s´ucˇ astne aj expres´ıvne, ” ale nie vˇsetko expres´ıvne je aj emocion´alne“ . Napˇr. lex´em mamka vstupuj´ıc´ı do synonymn´ıho vztahu se stylovˇe neutr´aln´ım v´yrazem matka povaˇzujeme za emocion´aln´ı, a tud´ızˇ za expresivn´ı. Oproti tomu dˇrina, v´yraz synonymn´ı k lex´emu pr´ace, je sice expresivn´ı, ale ne emocion´aln´ı. Sledujeme-li expresivitu lexik´aln´ıch prostˇredk˚u, je tˇreba vysvˇetlit jednotliv´e typy expresivn´ıho pˇr´ıznaku, popˇr. pˇr´ıcˇ iny jeho vzniku. Podle J. Zimy (1961) nach´az´ıme v syst´emu jazyka lexik´aln´ı prostˇredky maj´ıc´ı expresivn´ı pˇr´ıznak jako svou st´alou souˇca´ st, expresivn´ı charakter je d´ıky hl´askov´e stavbˇe slova patrn´y na prvn´ı pohled (pubert’a´ k, kl´abosit, poˇst’uchovat). V takov´em pˇr´ıpadˇe se jedn´a o expresivitu inherentn´ı. Vedle v´yraz˚u expresivnˇe inherentn´ıch existuj´ı v´yrazy expresivnˇe adherentn´ı, kter´e vˇsak expresivitu ve sv´em z´akladn´ım v´yznamu nemaj´ı. Jedn´a se o polys´emn´ı lex´emy, jeˇz se expresivn´ımi st´avaj´ı pouze v urˇcit´em kontextu, zat´ımco v jin´em kontextu si sv˚uj p˚uvodn´ı neutr´aln´ı ´ – ve v´yznamu znudˇen´ı‘, pˇred taborem ´ v´yznam ponech´avaj´ı (ti otraven´ ı spoluˇzaci jsem ´ ’ se straˇsneˇ klepala – ve v´yznamu b´ala jsem se‘). Jednou ze z´akladn´ıch vlastnost´ı ’ expresivity je jej´ı dynamiˇcnost. D´ıky kontextu mohou slova dost´avat nov´e expresivn´ı

v´yznamy. N´apadnost lex´emu je d´ana jeho patrnou odliˇsnost´ı od ostatn´ıho kontextu, jeho v´yznam se nemˇen´ı (Ja´ jsem troubila furt – uˇzito v komunik´atu n´aleˇz´ıc´ımu ke spisovn´e stylov´e vrstvˇe). V takov´em pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o expresivitˇe kontextov´e, jeˇz vznik´a napˇr´ıklad vz´ajemn´ym pronik´an´ım podstatnˇe odliˇsn´ych stylistick´ych vrstev. P. Hauser (1980) rozliˇsuje podle zp˚usobu vyj´adˇren´ı expresivitu hl´askovou, kter´a se projevuje hl´askovou stavbou slova (poˇst’uchovat), slovotvornou, kter´a je spjata se slovotvorn´ymi kategoriemi, typy a prostˇredky (slun´ıcˇ ko), a lexik´alnˇe s´emantickou, jeˇz je spjata se z´akladn´ım v´yznamem slova (hura´ do autobusu). Souˇca´ st´ı expresivn´ı slovn´ı z´asoby mohou b´yt tak´e propria, kter´a maj´ı na rozd´ıl od apelativ, pln´ıc´ıch funkci charakterizaˇcn´ı, funkci identifikaˇcn´ı a rozliˇsovac´ı (Filipec, 1985). Vych´az´ıme-li z pohledu expresivity, m˚uzˇ eme propria rozdˇelit podle toho, kter´e funkce v textu pln´ı: individualizaˇcn´ı (K´aja, Pepa, Hanka), emocion´aln´ı – eufemismy cˇ i dysfemismy (P´et’a, Verˇca, K´at’a), charakterizaˇcn´ı – pˇrezd´ıvky (P´ıskulka). V souvislosti s expresivitou je tˇreba vˇenovat pozornost tak´e deminutiv˚um. Deminutiva modifikuj´ı v´yznam z´akladov´ych slov, pˇrin´asˇej´ı jim v´yznamov´y rys mal´y, menˇs´ı‘, ’ k nˇemuˇz se m˚uzˇ e pˇrid´avat pˇr´ıznak emocion´alnosti, nˇekdy maj´ı pouze v´yznam citov´y. Deminutivn´ı lex´emy klasifikujeme podle jejich s´emantick´eho vztahu k z´akladov´emu slovu.

15

Ve shodˇe s J. Zimou (1961) rozliˇsujeme tˇri typy s´emantick´ych vztah˚u, a to vztah kvantitativn´ı vyjadˇruj´ıc´ı pouze menˇs´ı m´ıru vlastnosti nebo rozmˇeru (m´ıcˇ – m´ıcˇ ek, svˇetlo – svˇet´ylko, les – les´ık), vztah kvalitativn´ı vyjadˇruj´ıc´ı citov´e hodnocen´ı (osoba – os˚ubka, slunce – slun´ıcˇ ko, srdce – srd´ıcˇ ko) a vztah kvantitativnˇe kvalitativn´ı vyjadˇruj´ıc´ı oboj´ı (hlas – hl´asek). Expresivita se net´yk´a pouze slov, ale tak´e slovn´ıch spojen´ı (klasifikace slovn´ıch ˇ spojen´ı viz d´ale). Expresivn´ı slovn´ı spojen´ı klasifikujeme v souladu s pojet´ım Cerm´ akova Slovn´ıku cˇ esk´e frazeologie a idiomatiky (2009). Rozliˇsujeme pˇrirovn´an´ı (jako svoje boty), frazeologick´e v´yrazy neslovesn´e (jen tak tak), frazeologick´e v´yrazy slovesn´e (h´azet za hlavu) a vˇetn´e (to d´a rozum). Uˇz´ıv´an´ı expresivn´ıch vyj´adˇren´ı je charakteristick´e zejm´ena pro jazyk mluven´y, ale expresiva maj´ı sv´e m´ısto tak´e v komunik´atech psan´ych. Jedn´a se zejm´ena o komunik´aty umˇeleck´eho stylu, pro nˇezˇ je typick´a konkurence mezi jazykov´ymi prostˇredky citovˇe neutr´aln´ımi a expresivn´ımi.

3.2

Pˇr´ıstupy ke zkoum´an´ı slovn´ı z´asoby, vztahy lexik´aln´ıch jednotek Pˇri studiu lexik´aln´ı z´asoby a lexik´aln´ıch jednotek jsou uplatˇnov´any dva z´akladn´ı

pˇr´ıstupy – s´emaziologick´y a onomaziologick´y. S´emaziologick´ym pˇr´ıstupem rozum´ıme pˇr´ıstup od formy lexik´aln´ı jednotky k jej´ımu v´yznamu, onomaziologick´y pˇr´ıstup postupuje od v´yznamu cˇ i funkce lexik´aln´ı jednotky k jej´ı formˇe. Pro vystiˇzen´ı sloˇzitosti lexik´aln´ıch vztah˚u je nutn´e jak hledisko s´emaziologick´e, tak hledisko onomaziologick´e. Z v´ysˇe uveden´eho vypl´yv´a, zˇ e vztahy mezi lexik´aln´ımi jednotkami mohou b´yt jednak v´yznamov´e, jednak form´aln´ı, jednak form´alnˇe-v´yznamov´e (Filipec, 1985). Vzhledem k dialektice vztahu mezi formou a v´yznamem jsou podle J. Filipce (1985, s. 128) form´aln´ı vztahy ve skuteˇcnosti form´alnˇe-v´yznamov´e a v´yznamov´e vztahy v´yznamovˇe-form´aln´ı. V´yznamov´e vztahy, do nichˇz lexik´aln´ı jednotky vstupuj´ı, jsou vztahy syntagmatick´e a paradigmatick´e. Syntagmatick´ym vztahem rozum´ıme kombinaci dvou cˇ i v´ıce lexik´aln´ıch jednotek, je to schopnost lexik´aln´ı jednotky spojovat se s dalˇs´ımi jednotkami, paradigmatick´y vztah je vztah lexik´aln´ıch jednotek, kter´e jsou vz´ajemnˇe ekvivalentn´ı a v sˇirok´em ” smyslu substituovateln´e“ (Filipec, 1985). Jedn´ım z paradigmatick´ych v´yznamov´ych vztah˚u je vedle antonymie, polys´emie a homonymie vztah synonymie, kter´y je pˇredmˇetem naˇseho zkoum´an´ı.

3.3

V´yznamov´y vztah synonymick´y Probl´em synonymie je jazykovˇedn´y jev ˇreˇsen´y v r´amci lexik´aln´ı z´asoby a vztah˚u mezi

lexik´aln´ımi jednotkami. Zab´yvaj´ı se j´ım vˇsechny souˇcasn´e cˇ esk´e mluvnice, stylistiky i lexikologie. Ve vymezen´ı synonymie se vˇsak jednotliv´ı autoˇri liˇs´ı a definice synonym 16

jsou v´ıce cˇ i m´enˇe podrobn´e a pˇresn´e. S menˇs´ı m´ırou podrobnost´ı uv´ad´ı definici synonym ˇ ˇ stina – rˇeˇc a jazyk, d´ale jen Cˇ RJ), ˇ napˇr. M. Cechov´ a (Ceˇ kter´a vymezuje synonyma slova s v´yznamem t´emˇeˇr shodn´ym nebo (velmi) podobn´ym“ , podle Pˇr´ıruˇcn´ı ” ˇ je synonymie vztah mezi jazykov´ymi jednotkami, mluvnice cˇ eˇstiny (d´ale jen PMC) ” kter´e maj´ı ekvivalentn´ı v´yznam, odliˇsuj´ı se vˇsak svou formou“. Podrobnˇejˇs´ı vymezen´ı ˇ synonym najdeme napˇr. u P. Hausera (1980) cˇ i F. Cerm´ aka (2010). P. Hauser (1980) jako

povaˇzuje za synonyma pojmenov´avac´ı jednotky slovn´ı i v´ıceslovn´e, kter´e se r˚uzn´ı ” ˇ formou, ale shoduj´ı v´yznamem a jsou kontextovˇe zamˇeniteln´e“ . F. Cerm´ ak (2010) uv´ad´ı, zˇ e synonymie je horizont´aln´ı paradigmatick´y vztah s´emantick´e podobnosti mezi ” lex´emy r˚uzn´e formy“ . Z´asadn´ım d´ılem v cˇ esk´e lingvistice t´ykaj´ıc´ım se synonym je ˇ monografie Josefa Filipce Cesk´ a synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie (1961). Z hlediska stylistiky vymezuje Filipec (1961, s. 145) synonyma jako

synonymn´ı ” paraleln´ı pojmenovac´ı jednotky, kter´e se na z´akladˇe spoleˇcn´eho v´yznamov´eho j´adra v jist´em kontextu bud’ zamˇenˇ uj´ı, nebo sbliˇzuj´ı, kter´e jsou bud’ stylisticky bezpˇr´ıznakov´e, nebo se liˇs´ı r˚uzn´ymi pˇr´ıznaky funkˇcn´ımi, expresivitou, v aspektu cˇ asov´em, m´ıstn´ım nebo frekvenc´ı“, z hlediska lexikologie jsou synonyma lexik´aln´ı jednotky se stejnou nebo ” odst´ınˇenou v´yznamovou sloˇzkou pojmovou (nocion´aln´ı) nebo i expresivn´ı a se stejnou nebo cˇ a´ steˇcnˇe odliˇsnou oblast´ı kontextov´eho uˇzit´ı, uˇz´ıvan´a cˇ leny jist´eho homogenn´ıho kolektivu v jazykov´em styku“ (s. 203). Thea Schippan (2002) uv´ad´ı, zˇ e

Synonyme sind sprachliche Einheiten oder ” Strukturen, die sich formal unterscheiden, aber a¨ hnliche oder gleiche Bedeutung haben und deshalb im Kern der Bedeutung u¨ bereinstimmen. Synonymie ist die Bezeichnung f¨ur die Beziehung zwischen Synonymen“. Christine R¨omer (2003) hovoˇr´ı o Relation ” der Bedeutung“, pˇriˇcemˇz die Relation der v¨olligen Bedeutungsgleichheit liegt dann vor, ” ¨ wenn W¨orter in ihren Bedeutungen u¨ bereinstimmen. Wenn in diese Ubereinstimmung die Extension (Bedeutung) und Intension (Sinn) einbezogen werden, so bezeichnet man dies als Synonymie“. ˇ Podle N. M. Sansk´ eho (2009, s. 62) jsou synonyma slova, oboznaqawie ” odno i toe blenie destvitel~nosti. Odnako, nazyva odno i to e, sinonimy obyqno nazyvat odno i to e poraznomu“. Hlavn´ı rozd´ıl v jednotliv´ych definic´ıch je podle naˇseho n´azoru v tom, do jak´e m´ıry je v nich akceptov´an vliv kontextu na vz´ajemnou synonymii lexik´aln´ıch jednotek. Vych´az´ıme-li ze skuteˇcnosti, zˇ e z´akladn´ım rysem synonym je jejich vz´ajemn´a zamˇenitelnost, doch´az´ıme k n´azoru, zˇ e nˇekter´e lex´emy, kter´e mimo kontext do vztah˚u synonymie nevstupuj´ı, se v konkr´etn´ım uˇzit´ı mohou synonymn´ımi st´at (napˇr. Nejhezˇc´ı ´ cˇ ekal z ochozu hotelu / V budoveˇ jsme si prohledli ´ v´yhled nas zaj´ımavou v´ystavu o vys´ılaˇci a hotelu). Domn´ıv´ame se proto, zˇ e vymezen´ı synonymie, kter´a s kontextem

17

nepoˇc´ıtaj´ı, jsou ne´upln´a. Ve sv´e pr´aci povaˇzujeme za synonymn´ı form´alnˇe odliˇsn´e lexik´aln´ı jednotky shoduj´ıc´ı se minim´alnˇe sv´ymi generick´ymi s´emy, kter´e jsou s ohledem na kontext v´ıce cˇ i m´enˇe zamˇeniteln´e. 3.3.1

Synonymick´a rˇ ada a jej´ı cˇ leny

Synonymn´ı v´yrazy se sdruˇzuj´ı do synonymick´ych dvojic, pˇr´ıp. ˇrad. Do jedn´e synonymick´e ˇrady m˚uzˇ eme pojmenovac´ı jednotky zaˇradit tehdy, shoduj´ı-li se sv´ymi v´yznamov´ymi sloˇzkami pojmov´ymi. Je-li pojmov´a sloˇzka v´yznamu slov nestejn´a (zde nen´ı m´ınˇeno zcela rozd´ıln´a, protoˇze v takov´em pˇr´ıpadˇe uˇz se o synonyma nejedn´a), m˚uzˇ eme v´yrazy povaˇzovat za synonyma cˇ a´ steˇcn´a cˇ i ideografick´a, pˇr´ıp. za slova souˇradn´a a slova nadˇrazen´a, kter´a se v nˇekter´ych pˇr´ıpadech vlivem v´yznamov´eho sbliˇzovan´ı mohou synonymy st´at (srov. J. Filipec, 1961, s. 199). Jednotky, jeˇz jsou na z´akladˇe sv´ych s´em˚u odliˇseny, cˇ leny jedn´e synonymick´e ˇrady nejsou. D´ıky tomu napˇr´ıklad zjiˇst’ujeme, zˇ e do synonymick´e ˇrady slovesa rˇ´ıci nen´aleˇz´ı sloveso pt´at se. Tyto dva lex´emy sice mohou b´yt v jist´em kontextu za synonymn´ı povaˇzov´any (viz 3.4.2 Synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı), ale liˇs´ı se z´akladn´ımi integraˇcn´ımi s´emy (v lexik´aln´ım v´yznamu slovesa pt´at se je na rozd´ıl od rˇ´ıci zahrnut s´em adres´at‘). ’ Pˇr´ıznakovost lexik´aln´ıch prostˇredk˚u pˇri stanovov´an´ı synonymn´ıch v´yraz˚u nehraje roli, tzn., zˇ e do vztah˚u synonymie mohou vstupovat lexik´aln´ı prostˇredky stylovˇe neutr´aln´ı s lex´emy stylovˇe neutr´aln´ımi (matka – maminka), s lexik´aln´ımi jednotkami pˇr´ıznakov´ymi (matka – mamka), pˇr´ıpadnˇe pouze lexik´aln´ı jednotky pˇr´ıznakov´e (Katka – K´at’a). Kaˇzd´y uˇzivatel jazyka m´a podle sv´ych individu´aln´ıch moˇznost´ı a zkuˇsenost´ı k dispozici urˇcit´y reperto´ar jazykov´ych prostˇredk˚u, z nichˇz lze v jist´e situaci vybrat ten nejvhodnˇejˇs´ı. Proti tˇemto individu´aln´ım synonymick´ym ˇrad´am stoj´ı synonymick´e ˇrady nadindividu´aln´ı (Filipec, 1961) zahrnuj´ıc´ı vˇsechny moˇznosti dan´eho jazyka. Jinak ˇreˇceno synonymick´e ˇrady nepˇredstavuj´ı jen celky projevov´e, tzn. z´ıskan´e pouze na z´akladˇe konkr´etn´ıho jazykov´eho materi´alu jednoho autora, ale tak´e syst´emov´e. Poˇcet cˇ len˚u syst´emov´ych synonymick´ych ˇrad je nesrovnatelnˇe vyˇssˇ´ı, protoˇze zahrnuje vˇsechny moˇznosti, jeˇz n´am jazykov´y syst´em nab´ız´ı. Z´aroveˇn je vˇsak velmi obt´ızˇ n´e pˇresn´y poˇcet cˇ len˚u tˇechto synonymick´ych ˇrad zjistit, protoˇze ani v synonymick´ych slovn´ıc´ıch nenajdeme pro nˇekter´e v´yrazy vˇsechna synonymn´ı vyj´adˇren´ı (napˇr. nˇekter´e v´yrazy expresivn´ı cˇ i obecnˇecˇ esk´e). Jak´ysi mezistupeˇn mezi synonymick´ymi ˇradami syst´emov´ymi a projevov´ymi pˇredstavuj´ı synonymick´e ˇrady utvoˇren´e na z´akladˇe lexik´aln´ıch jednotek ze vˇsech zkouman´ych komunik´at˚u. Jejich rozsah b´yv´a zpravidla vyˇssˇ´ı neˇz rozsah ˇrad projevov´ych, ale zdaleka nedosahuje poˇcet synonym v rˇad´ach syst´emov´ych.

18

Z´akladn´ım krit´eriem pro zjiˇst’ov´an´ı cˇ len˚u synonymick´e ˇrady je urˇcen´ı integraˇcn´ıch a diferenˇcn´ıch s´em˚u lexik´aln´ıch v´yznam˚u dan´ych lexik´aln´ıch jednotek. Jednotky, jeˇz se sv´ymi generick´ymi s´emy odliˇsuj´ı, za synonymn´ı povaˇzovat nelze. Jeden cˇ len synonymick´e ˇrady b´yv´a povaˇzov´an za tzv. z´akladov´e synonymum neboli za dominantu synonymick´e ˇrady. Zpravidla se jedn´a o stylovˇe neutr´aln´ı lexik´aln´ı jednotku, jej´ızˇ lexik´aln´ı v´yznam je v r´amci synonymick´e ˇrady co moˇzn´a nejˇsirˇs´ı a z´aroveˇn je spoleˇcn´y vˇsem ostatn´ım cˇ len˚um ˇrady. Chceme-li tedy urˇcit pˇresn´y poˇcet cˇ len˚u synonymick´e ˇrady, pˇredstavuje pro n´as vztah jednotliv´ych cˇ len˚u k z´akladov´emu synonymu z´akladn´ı krit´erium (Filipec, 1961). Kaˇzd´e synonymum m´a v synonymick´e ˇradˇe sv´e m´ısto a od ostatn´ıch cˇ len˚u se liˇs´ı jednak sv´ym vztahem k synonymu z´akladov´emu, jednak vztahem k synonym˚um ostatn´ım. Tento vztah m˚uzˇ e b´yt d´an jednak odliˇsnost´ı ve v´yznamov´e sloˇzce pojmov´e (napˇr. synonyma cˇ a´ steˇcn´a nebo ideografick´a), jednak odliˇsnost´ı ve v´yznamov´e sloˇzce paradigmatick´e, tj. expresivn´ım pˇr´ıznakem cˇ i pˇr´ısluˇsnost´ı ke stylov´e vrstvˇe. ˇ Cleny synonymick´e ˇrady mohou b´yt lex´emy jednoslovn´e, v´ıceslovn´e (sdruˇzen´a pojmenov´an´ı, fraz´emy). Vedle lexik´aln´ıch jednotek jednov´yznamov´ych vstupuj´ı do synonymn´ıch vztah˚u tak´e polys´emn´ı lex´emy, vˇzdy vˇsak pouze t´ım sv´ym v´yznamem, kter´y je totoˇzn´y s v´yznamy ostatn´ıch cˇ len˚u ˇrady. V souvislosti se synonymi´ı sloves je nutn´e rozhodnout, zda slovesa opaˇcn´ych vid˚u vstupuj´ı do synonymick´ych vztah˚u kaˇzd´e zvl´asˇt’, nebo s nimi m˚uzˇ eme v synonymick´ych vztaz´ıch poˇc´ıtat jako s jedn´ım lex´emem. Sledujeme-li pojet´ı slovesn´eho vidu v odborn´e literatuˇre, zjiˇst’ujeme, zˇ e slovesn´y vid se obvykle charakterizuje jako kategorie le” xik´alnˇe-gramatick´a nebo gramaticko-lexik´aln´ı“ (Mluvnice cˇ eˇstiny 2, s. 179). N´azory na zaˇrazov´an´ı sloves do synonymick´ych ˇrad se vˇsak rozch´azej´ı. Podle cˇ esk´ych gramatik se vidov´e dvojice, pˇr´ıp. trojice, od sebe neliˇs´ı v´yznamem, a teoreticky je tedy moˇzn´e, ˇ aby do synonymick´ych vztah˚u vstupovala slovesa vidovˇe odliˇsn´a (srov. napˇr. PMC). Stejnˇe tak Hana Hrdliˇckov´a (1985, s. 47), kter´a o vidov´ych dvojic´ıch hovoˇr´ı v souvislosti s opakov´an´ım slov v zˇ a´ kovsk´ych textech, je povaˇzuje za jeden lex´em. Naproti tomu podle J. Filipce (1961) vstupuj´ı do vztah˚u synonymie pouze slovesa vidovˇe stejn´a a ˇ (s. 6) na z´akladˇe konkr´etn´ıho materi´alu rovnˇezˇ Slovn´ık cˇ esk´ych synonym (d´ale SCS) ukazuje, zˇ e gramatick´a pouˇcka o stejn´em v´yznamu vidovˇe odliˇsn´ych sloves je pouze teoretick´a. V naˇs´ı pr´aci rozliˇsujeme synonymn´ı slovesa v´yznamovˇe totoˇzn´a liˇs´ıc´ı se pouze videm, tj. v´yznamem ohraniˇcenosti, kter´a z tohoto hlediska povaˇzujeme za jeden lex´em (op´ect / op´ekat, rozzlobit se / zlobit se), a slovesa, jeˇz se vedle vidu liˇs´ı tak´e sv´ym lexik´aln´ım v´yznamem (sedˇet – posedˇet, sm´at se – nasm´at se) (srov. Mluvnice cˇ eˇstiny 2, Vidov´y protiklad). V takov´em pˇr´ıpadˇe jsou pro urˇcov´an´ı vztah˚u synonymie rozhoduj´ıc´ı generick´e s´emy lexik´aln´ıch jednotek. Nebr´an´ı-li v´yznamov´a odliˇsnost takov´ychto sloves jejich vz´ajemn´e synonymii, nen´ı pro n´as pˇr´ıznak ohraniˇcenosti tak z´asadn´ı a s kategori´ı

19

vidu uˇz d´ale v˚ubec nepoˇc´ıt´ame, tzn., zˇ e slovesa vstupuj´ı do dalˇs´ıch synonymick´ych vztah˚u jako jeden lex´em (rozzlobit se / zlobit se, sm´at se / zasm´at se). Je-li vˇsak jejich v´yznamov´a korespondence pouze pˇribliˇzn´a, do synonymick´ych vztah˚u spoleˇcnˇe nevstupuj´ı (sm´at se – nasm´at se, milovat – zamilovat se). 3.3.2

Typy synonym

Na z´akladˇe pozorov´an´ı jednotliv´ych znak˚u a vz´ajemn´ych vztah˚u synonymn´ıch v´yraz˚u lze rozliˇsit urˇcit´e typy synonym. Autoˇri odborn´e literatury zab´yvaj´ıc´ı se problematikou synonymie se rozch´azej´ı nejen v krit´eri´ıch pro rozdˇelen´ı synonym, ale tak´e ve stanoven´ı jednotliv´ych typ˚u synonymn´ıch v´yraz˚u. V n´asleduj´ıc´ım pˇrehledu uv´ad´ıme nˇekter´a v´ıce cˇ i m´enˇe podrobn´a tˇr´ıdˇen´ı synonym. ˇ (2002), podle nˇejˇz lze Za nejjednoduˇssˇ´ı povaˇzujeme klasifikaci uvedenou v ESC rozliˇsit synonymii cˇ istou (´uplnou), kterou lze vymezit jako zamˇenitelnost se zachov´an´ım ” pravdivosti ve vˇsech kontextech“ , a synonymii cˇ a´ steˇcnou (ne´uplnou) zaloˇzenou na ”

v´yznamov´e podobnosti (tj. parci´aln´ı shodˇe s´em˚u)“. ˇ Dalˇs´ı klasifikaci synonym uv´ad´ı M. Cechov´ a (2000), kter´a za u´ pln´a synonyma

povaˇzuje v´yrazy t´ehoˇz smyslu, t´ychˇz konotac´ı i vyuˇzit´ı, naopak v´yrazy liˇs´ıc´ı se v pojmov´e n´aplni cˇ a´ steˇcnˇe jsou synonyma ideografick´a, jeˇz mohou b´yt t´ezˇ ve vztahu intenzity pojmenov´an´ı, synonyma cˇ a´ steˇcn´a a synonyma okrajov´a. Synonymn´ı v´yrazy se podle ˇ M. Cechov´ e d´ale mohou liˇsit splnitelnost´ı, expresivitou, pˇr´ısluˇsnost´ı ke stylov´e a soci´aln´ı vrstvˇe slovn´ı z´asoby a aspekty dobov´ymi a region´aln´ımi. P. Hauser (1980) klasifikuje synonyma podle rozsahu, podle slovnˇedruhov´e pˇr´ısluˇsnosti a podle struktur pojmenov´an´ı. Z´akladn´ımi skupinami podle rozsahu jsou synonyma u´ pln´a (absolutn´ı) a cˇ a´ steˇcn´a. Za cˇ a´ steˇcn´a synonyma jsou povaˇzov´any lexik´aln´ı jednotky liˇs´ıc´ı se v rozsahu denotace a v konotaci nebo v distribuci. Podle toho jsou d´ale rozliˇsov´ana synonyma ideografick´a (podskupinou jsou synonyma intenzifikaˇcn´ı), stylistick´a, expres´ıvn´ı, dobov´a a frekvenˇcn´ı. Podle struktur pojmenov´an´ı se synonymy st´avaj´ı v´ıceslovn´a pojmenov´an´ı, souslov´ı a frazeologismy. ˇ (2008) jsou synonyma rozdˇelena na u´ pln´a a cˇ a´ steˇcn´a, k cˇ a´ steˇcn´ym V PMC synonym˚um patˇr´ı synonyma ideografick´a a pragmatick´a. Ideografick´a synonyma jsou synonymn´ı lex´emy liˇs´ıc´ı se ve sf´eˇre nocion´aln´ıho v´yznamu, oznaˇcuj´ıc´ı bud’ velmi bl´ızk´e skuteˇcnosti, nebo tut´ezˇ skuteˇcnost z r˚uzn´ych pohled˚u. Jejich podskupiny pˇredstavuj´ı synonyma specifikaˇcn´ı a intenzifikaˇcn´ı. Za pragmatick´a synonyma jsou povaˇzov´any synonymn´ı lexik´aln´ı jednotky, kter´e se liˇs´ı svou v´yznamovou sloˇzkou pragmatickou. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o synonyma emocion´aln´ı, vyjadˇruj´ıc´ı citov´e a hodnot´ıc´ı postoje mluvˇc´ıch, a synonyma stylistick´a, diferencuj´ıc´ı se moˇznost´ı uˇzit´ı.

20

ˇ Nejpodrobnˇejˇs´ı tˇr´ıdˇen´ı synonym uv´ad´ı J. Filipec. V Cesk´ e lexikologii (1985) rozezn´av´a pˇet z´akladn´ıch typ˚u synonymn´ıch v´yraz˚u: • synonyma shoduj´ıc´ı se sv´ymi relevantn´ımi nocion´aln´ımi s´emy, • synonyma ideografick´a, maj´ıc´ı ve sv´em v´yznamu vedle shodn´e v´yznamov´e sloˇzky pojmov´e zastoupen rovnˇezˇ sekund´arn´ı diferenˇcn´ı s´em, kter´y vˇsak nevytv´aˇr´ı jin´y v´yznam, • synonyma, kter´a maj´ı ve sv´em v´yznamu zastoupenu tak´e sloˇzku pragmatickou, • synonyma, jejichˇz v´yznamy jsou ve vztahu specifikace, • synonyma liˇs´ıc´ı se intenzifikac´ı, tzn. stupnˇem urˇcit´eho pˇr´ıznaku. Do sˇirˇs´ıho pojet´ı synonym zahrnuje tak´e tzv. pseudosynonyma, kter´a mohou b´yt bud’ ve vztahu rodu a druhu (d´ıtˇe – mal´y cˇ lovˇek), nebo kter´a zcela pˇresahuj´ı lexik´aln´ı s´emantiku (namˇerˇili jsme – teplomˇer uk´azal). Tak´e J. Filipec rozliˇsuje synonyma u´ pln´a a cˇ a´ steˇcn´a. O u´ pln´ych synonymech lze hovoˇrit v pˇr´ıpadˇe, zˇ e lexik´aln´ı jednotky maj´ı stejn´y obsah, stejnou sloˇzku pojmovou i pragmatickou. Za cˇ a´ steˇcn´a synonyma jsou povaˇzov´any lex´emy liˇs´ıc´ı se sekund´arn´ı sloˇzkou pojmovou a jsou k nim ˇrazena synonyma ideografick´a, specifikaˇcn´ı a intenziˇ asteˇcn´ymi synonymy jsou rovnˇezˇ v´yrazy s r˚uzn´ymi konotaˇcn´ımi pˇr´ıznaky. fikaˇcn´ı. C´ Vedle v´yznamov´ych typ˚u synonym existuj´ı tak´e typy distribuˇcn´ı, kter´e opˇet vyjadˇruj´ı stejnost (synonyma terminologick´a) cˇ i cˇ a´ steˇcnost (kromˇe stejn´ych kontext˚u vstupuj´ı synonyma i do kontext˚u jin´ych). ˇ V monografii Cesk´ a synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie (1961) zkoum´a J. Filipec synonymn´ı pojmenov´an´ı ze dvou hledisek. Z hlediska stylistiky rozliˇsuje synonyma bez v´yznamov´ych rozd´ıl˚u a synonyma s v´yznamov´ymi rozd´ıly. V´yznamovˇe odst´ınˇena jsou synonyma ideografick´a, intenzifikaˇcn´ı a cˇ a´ steˇcn´a. Pˇri anal´yze synonym z hlediska lexikologie (onomaziologie) sleduje shody a rozd´ıly ve v´yznamov´ych sloˇzk´ach synonymn´ıch v´yraz˚u a oblasti jejich kontextov´eho uˇzit´ı. Na z´akladˇe tˇechto krit´eri´ı rozliˇsuje synonyma: • se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı a stejnou oblast´ı kontextov´eho uˇzit´ı (terminologick´a), • se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı a zˇca´ sti odliˇsnou oblast´ı kontextov´eho uˇzit´ı, • ideografick´a (v´yznamov´a sloˇzka pojmov´a odst´ınˇen´a, oblasti kontextov´eho uˇzit´ı zˇca´ sti odliˇsn´e), • cˇ a´ steˇcn´a (odliˇsn´e v´yznamov´e sloˇzky pojmov´e, oblast kontextov´eho uˇzit´ı zcela odliˇsn´a), 21

• okrajov´a (v´yznam velmi nebo zcela odliˇsn´y, shoda v minim´aln´ım poˇctu kontext˚u), • s rozd´ıly kontextovˇe gramatick´ymi (v´yznamovˇe i kontextovˇe v´ıce cˇ i m´enˇe odliˇsn´a). Na p˚udorysu tˇechto typ˚u synonym jsou vymezov´any dalˇs´ı typy: synonyma s expresivn´ımi pˇr´ıznaky, synonyma liˇs´ıc´ı se vrstevn´ım pˇr´ıznakem funkˇcnˇe stylistick´ym, synonyma terminologick´a, synonyma liˇs´ıc´ı se vrstevn´ım pˇr´ıznakem spolecˇ ensk´ym, synonyma liˇs´ıc´ı se v aspektu cˇ asov´em, v aspektu m´ıstn´ım, synonyma slovotvorn´a, synonymn´ı spojen´ı slov, synonyma zd´anliv´a a synonyma gramatick´a. Z cizojazyˇcn´e literatury m˚uzˇ eme zm´ınit rozdˇelen´ı J. Mistr´ıka (1985), D. E. Rozentala ˇ (1991) cˇ i M. N. Sansk´ eho (2009). J. Mistr´ık (1985) uplatˇnuje pˇri tˇr´ıdˇen´ı synonym lexikologick´a krit´eria. Podle nich vymezuje synonyma na z´akladˇe vˇecn´eho v´yznamu (ve vztahu cˇ a´ steˇcn´e shody, subordinace a intenzity), na z´akladˇe stylistick´ych pˇr´ıznak˚u (synonyma s historick´ymi pˇr´ıznaky, s pˇr´ıznakem expresivity, nespisovnosti atd.). Nˇekter´e lexik´aln´ı jednotky jsou synonymn´ı pouze s v´yhradami s ohledem na jejich splnitelnost v textu, jin´e synonymn´ı dvojice vznikaj´ı na z´akladˇe sloˇzitosti v´yrazu (napˇr. u´ pln´y n´azev – zkr´acen´a podoba). Pˇri stylistick´em vyuˇz´ıv´an´ı synonymie jsou podle Mistr´ıka d˚uleˇzit´e funkce synonym v textu. Rozliˇsuje funkci variabilizaˇcn´ı, estetickou a konstrukˇcn´ı. Rozental (1991) hovoˇr´ı o s´emantick´ych (ideografick´ych) synonymech odliˇsuj´ıc´ıch se v´yznamov´ymi odst´ıny, o stylistick´ych synonymech odliˇsuj´ıc´ıch se expresivn´ım zabarven´ım a o synonymech s´emanticko-stylistick´ych, kter´a se odliˇsuj´ı jak v´yznamov´ymi odst´ıny, tak i stylisticky. ˇ Podle M. N. Sansk´ eho (2009) se jednotliv´a synonyma od sebe mohou liˇsit na z´akladˇe s´emantiky, tj. odliˇsnost´ı lexik´aln´ıho v´yznamu, na z´akladˇe expresivn´ıho pˇr´ıznaku, pˇr´ısluˇsnosti ke stylistick´e vrstvˇe, vyuˇzitelnosti a na z´akladˇe schopnosti spojovat se s jin´ymi slovy. Z´akladn´ı rozd´ıl nach´az´ıme v ch´ap´an´ı cˇ a´ steˇcn´ych synonym a s nimi souvisej´ıc´ıch synonym ideografick´ych, intenzifikaˇcn´ıch, popˇr. specifikaˇcn´ıch. V naˇsem pojet´ı se pˇri urˇcen´ı typ˚u synonym ˇr´ıd´ıme pojet´ım J. Filipce. Rozliˇsujeme synonyma: (a) se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı, oblast kontextov´eho uˇzit´ı stejn´a, (b) se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı, oblast kontextov´eho uˇzit´ı zˇca´ sti odliˇsn´a, (c) synonyma ideografick´a6 : v´yznamov´a sloˇzka pojmov´a odst´ınˇena, oblasti kontextov´eho uˇzit´ı zˇca´ sti odliˇsn´e, m˚uzˇ e pˇristupovat v´yznamov´a sloˇzka expresivn´ı, 6

K synonym˚um ideografick´ym ˇrad´ıme tak´e synonyma intenzifikaˇcn´ı, vyjadˇruj´ıc´ı vˇetˇs´ı m´ıru vlastnosti. Ve sv´e v´yznamov´e sloˇzce

maj´ı obsaˇzen specifick´y integraˇcn´ı s´em zveliˇcen´ı, zd˚uraznˇen´ı.

22

(d) synonyma cˇ a´ steˇcn´a: v´yznamov´e sloˇzky pojmov´e se liˇs´ı aˇz o hlavn´ı v´yznamov´y znak, oblast kontextov´eho uˇzit´ı znaˇcnˇe odliˇsn´a, (e) synonyma okrajov´a: v´yznam velmi nebo zcela odliˇsn´y, shoda v minim´aln´ım poˇctu kontext˚u. Pˇr´ıznakov´a synonyma rozdˇelujeme na: (a) synonyma s pˇr´ıznakem expresivity, (b) synonyma s odliˇsn´ym vrstevn´ım pˇr´ıznakem (lexik´aln´ı jednotky s pˇr´ıznakem kniˇznosti, hovorovosti a lexik´aln´ı jednotky obecnˇecˇ esk´e).

3.4

Synonyma z hlediska stylistiky Uplatˇnujeme-li pˇri sledov´an´ı synonymick´ych vztah˚u hledisko stylistick´e, zkoum´ame

synonyma jako stylistick´e prostˇredky slouˇz´ıc´ı k tvorbˇe textu (srov. Filipec, 1961, definice synonym z hlediska lexikologie a definice synonym z hlediska stylistiky). V tomto pˇr´ıpadˇe m˚uzˇ eme vydˇelit synonyma amplifikaˇcn´ı a synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı. 3.4.1

Synonyma amplifikaˇcn´ı

Za amplifikaci7 povaˇzujeme zˇreteln´e hromadˇen´ı synonymn´ıch v´yraz˚u t´ehoˇz nebo podobn´eho v´yznamu, kter´e se nezd´a b´yt n´ahodn´e. Podle J. Filipce (1961, s. 148) je amplifikace urˇcit´y zp˚usob opakov´an´ı slov. O amplifikaˇcn´ıch synonymech hovoˇr´ıme tehdy, nach´az´ıme-li v textech r˚uzn´a pojmenov´an´ı oznaˇcuj´ıc´ı tut´ezˇ nebo podobnou skuteˇcnost postaven´a vedle sebe. Tˇr´ıdit je lze podle funkce, kterou v textu pln´ı. Z´amˇerem autora m˚uzˇ e b´yt upˇresnˇen´ı sdˇelovan´e skuteˇcnosti, zd˚uraznˇen´ı, intenzifikace nebo odst´ınˇen´ı v´yznamu. Vzhledem k tomu, zˇ e amplifikaˇcn´ı funkci mohou vedle lex´em˚u stylovˇe bezpˇr´ıznakov´ych plnit lexik´aln´ı prostˇredky n´aleˇz´ıc´ı k odliˇsn´ym stylov´ym vrstv´am (shodit – pr´asknout (koho), lexik´aln´ı prostˇredky s pˇr´ıznakem expresivity (kolo – koleˇcko) cˇ i v´yrazy intenzifikaˇcn´ı (kr´asn´y – u´ zˇasn´y), vede uˇz´ıv´an´ı amplifikaˇcn´ıch synonym ke stylov´e rozmanitosti komunik´atu. Sledujeme-li amplifikaˇcn´ı synonyma z hlediska jejich form´aln´ı str´anky, zjiˇst’ujeme, zˇ e se m˚uzˇ e jednat jak o pojmenov´an´ı jednoslovn´a, tak o pojmenov´an´ı v´ıceslovn´a (potˇesˇit – zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka). 3.4.2

Synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı

Stejnˇe jako synonyma amplifikaˇcn´ı jsou i synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı z´aleˇzitost´ı stylistickou. Na rozd´ıl od amplifikaˇcn´ıch synonym ale kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma 7

Podle Slovn´ıku liter´arnovedn´ych term´ınov (1981) je amplifik´acia sˇtylistick´a fig´ura, charakterizovan´a opakovan´ım jazykov´ych ” konˇstrukci´ı alebo jednotliv´ych slov“.

23

mimo dan´y kontext do synonymick´ych vztah˚u v˚ubec nevstupuj´ı. Jedn´a se o polys´emn´ı lexik´aln´ı jednotky, kter´e do synonymick´ych vztah˚u nevstupuj´ı sv´ym prim´arn´ım lexik´aln´ım v´yznamem, ale v´yznamem, kter´y dost´avaj´ı aˇz na z´akladˇe spojen´ı s jin´ymi slovy, vlivem kontextu (napˇr. doba – svˇet: Ale proˇc se v dneˇsn´ı dobeˇ tolik kouˇr´ı cigarety a pije alkohol / ˇ ´ svet ´ a´ na pen´ıze). Podle J. Filipce v dneˇsn´ım uspechan em ˇ eˇ se vˇsechno pˇrepoˇc´ıtav

(1961, s. 186) se podle kontextovˇe v´yznamov´ych vztah˚u slova pozmˇenˇ uj´ı, zd˚urazˇnuje se ” jejich jist´y v´yznamov´y prvek a jin´y se zast´ır´a, na prvek latentn´ı se v´yslovnˇe upozorˇnuje“. Kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma mohou vznikat napˇr. n´ahradou v´yrazu lex´emem obecn´ym (sˇ li jsme potichu k vodeˇ = k ˇrece) nebo metonymick´ym pˇrenesen´ım v´yznamu (Rybka ˇ do vodn´ıho kralovstv´ se ponoˇrila zpet ı = do rybn´ıka), nˇekdy vznikaj´ı amplifikac´ı, tzn. ´ ´ sousedn´ım postaven´ım slov (Odloupne se nebo odkapne cˇ ast, kapka). Kontextovˇe ´

situaˇcn´ı synonyma pln´ı v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech urˇcit´e funkce. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o funkci konstrukˇcn´ı a variabilizaˇcn´ı slouˇz´ıc´ı k oˇziven´ı komunik´at˚u. Pro v´yznamov´e urˇcen´ı kontextovˇe situaˇcn´ıch synonym je nutn´e vymezit minim´aln´ı kontext. M˚uzˇ e j´ım b´yt spojen´ı slov, vˇeta, cel´y odstavec nebo dokonce cel´y projev. 3.4.3

Stylov´e funkce synonymn´ıch lex´emu˚

Jak jiˇz bylo uvedeno v´ysˇe, sledujeme-li synonyma z pohledu stylistiky, nepovaˇzujeme je za izolovan´e lex´emy, ale za stylov´e tv´arn´e prostˇredky (srov. J. Filipec, 1961, s. 145) pln´ıc´ı v textu urˇcit´e funkce. Podle J. Filipce (1961) jsou typick´e funkce synonym cˇ tyˇri. Za prv´e je to v´ystiˇznost a rozmanitost v´yrazu slouˇz´ıc´ı jednak k v´yznamov´e pˇresnosti, jednak k urˇcit´emu v´yznamov´emu odliˇsen´ı a k v´yznamov´e specifikaci. Pro naplnˇen´ı t´eto funkce jsou vyuˇz´ıv´ana synonyma amplifikaˇcn´ı, ideografick´a a intenzifikaˇcn´ı, jimiˇz je v´yraz ˇ stupˇnov´an. Casto jsou uˇzity t´ezˇ v´yrazy expresivn´ı. Druhou funkc´ı synonym je funkce kompoziˇcn´ı. Volba synonymn´ıch v´yraz˚u je tˇesnˇe spjata s t´ematem projevu, vhodn´ym uˇzit´ım synonymn´ıch v´yraz˚u m˚uzˇ e autor bud’ zachovat, nebo zmˇenit v´yznamovou a tematickou jednotu projevu. Tˇret´ı funkc´ı, kterou synonymn´ı v´yrazy v projevu pln´ı, je funkce charakteristiky prostˇred´ı a osob, pro niˇz je typick´e vyuˇz´ıv´an´ı zejm´ena synonym pˇr´ıznakov´ych. Posledn´ı funkce synonym je funkce zvukov´a a zvukovˇe form´aln´ı. J. Mistr´ık (1985, s. 240) rozliˇsuje synonymn´ı funkce variabilizaˇcn´ı, konstrukˇcn´ı a funkci prostˇredku dod´avaj´ıc´ıho textu urˇcit´e zabarven´ı. Variabilizaˇcn´ı funkce slouˇz´ı k oˇziven´ı projevu, kompoziˇcn´ı funkce je vyuˇz´ıv´ana pˇri navazov´an´ı ve vˇetˇe a v sˇirˇs´ım kontextu, synonyma jako prostˇredek zabarvuj´ıc´ı text slouˇz´ı napˇr´ıklad k charakteristice osob. Mnohdy nelze jednotliv´e funkce od sebe odliˇsit, dokonce cˇ asto doch´az´ı k tomu, zˇ e lex´em je vyuˇzit jako prvek variabilizaˇcn´ı, konstrukˇcn´ı i jako prvek zabarvuj´ıc´ı text. V naˇs´ı pr´aci se v´ıcem´enˇe ˇr´ıd´ıme pojet´ım Jozefa Mistr´ıka. Synonyma sledujeme jako prostˇredky v´ystavby textu s funkc´ı variabilizaˇcn´ı a s funkc´ı konstrukˇcn´ı. Naplnˇen´ım

24

variabilizaˇcn´ı funkce je oˇziven´ı, ozvl´asˇtnˇen´ı projevu, konstrukˇcn´ı funkci maj´ı lexik´aln´ı prostˇredky slouˇz´ıc´ı k n´avaznosti textu8 . Synonymn´ı lex´emy by bylo moˇzn´e sledovat tak´e jako prostˇredky slouˇz´ıc´ı k zabarven´ı textu cˇ i k charakteristice postav. Vzhledem k charakteru zkouman´ych komunik´at˚u (jejich obsahu a rozsahu) se toto krit´erium jev´ı jako nadbyteˇcn´e.

3.5

Form´aln´ı str´anka synonym Synonymn´ı pojmenov´an´ı z hlediska jejich form´aln´ı str´anky lze cˇ lenit na synonyma

jednoslovn´a a synonymn´ı spojen´ı slov. V r´amci jednoslovn´ych synonymn´ıch v´yraz˚u tvoˇr´ı zvl´asˇtn´ı skupinu slov tzv. synonyma slovotvorn´a. 3.5.1

Synonyma slovotvorn´a

Slovotvorn´a synonyma jsou lexik´aln´ı jednotky t´ehoˇz nebo podobn´eho v´yznamu utvoˇren´a od t´ehoˇz slovotvorn´eho z´akladu r˚uzn´ymi slovotvorn´ymi formanty. Podle uˇzit´ych formant˚u rozliˇsujeme slovotvorn´a synonyma pˇredponov´a (pohled – v´yhled), pˇr´ıponov´a (chvilka – chviliˇcka) a pˇredponovˇe-pˇr´ıponov´a, pˇr´ıp. pˇredponovˇe-koncovkov´a (zakˇriˇcet – pokˇrikovat). V´yznam tˇechto synonym m˚uzˇ e b´yt jednotliv´ymi formanty v´ıcem´enˇe odst´ınˇen (srov. napˇr. sedˇet – posedˇet). Ve sv´em v´ykladu neodliˇsujeme slovotvorn´a synonyma a slovotvorn´e varianty (srov. J. Filipec, 1961 cˇ i J. Hrb´acˇ ek, 1974). Za slovotvorn´a synonyma povaˇzujeme dvˇe synonyma slovotvornˇe utv´aˇren´a (pohled – v´yhled), stejnˇe tak za vztah slovotvorn´e synonymie povaˇzujeme vztah mezi slovem z´akladov´ym a jeho deriv´atem (doba – obdob´ı, kraj – okraj, bratr – br´acha, t´ata – tat’ka, m´ama – mamka, budit – vzbudit). O slovotvorn´ych synonymech hovoˇr´ıme i v pˇr´ıpadech, kdy je v souˇcasn´em jazyce slovotvorn´y vztah mezi posuzovan´ymi lex´emy zastˇren (velk´y – velik´y, hned – ihned, spoleˇcnˇe – spolu) a k pozn´an´ı slovotvorn´e utv´aˇrenosti je nutn´e sledovat jejich etymologick´y v´yvoj. 3.5.2

Synonymn´ı spojen´ı slov

V´ıceslovn´a pojmenov´an´ı vstupuj´ı do synonymick´ych vztah˚u jednak s lexik´aln´ımi jednotkami jednoslovn´ymi, jednak s v´ıceslovn´ymi. Problematice slovn´ıch spojen´ı se vˇenoval napˇr. J. V. Beˇcka (1977), kter´y rozliˇsuje voln´a spojen´ı slov a spojen´ı ust´alen´a, jeˇz d´ale dˇel´ı na frazeologick´e obraty intenzifikaˇcn´ı, slovesn´e, konkretizaˇcn´ı (rˇcen´ı) a na ust´alen´a spojen´ı nefrazeologick´a. Intenzifikaˇcn´ı frazeologismy slouˇz´ı k zes´ılen´ı, pˇr´ıp. zeslaben´ı v´yznamu slova, jednou z forem tˇechto frazeologism˚u je napˇr. pˇrirovn´an´ı. 8

ˇ RJ) ˇ je koherence textu zajiˇst’ov´ana mj. lexik´aln´ımi konektory, k nimˇz vedle uˇzit´ych synonym patˇr´ı tak´e Podle J. Hrb´acˇ ka (C

opakov´an´ı pojmenov´an´ı a uˇzit´ı odkazovac´ıch a ztotoˇznˇ ovac´ıch v´yraz˚u.

25

Za slovesn´e frazeologick´e obraty povaˇzuje ust´alen´a spojen´ı slovesa se substantivem uveden´ym do dˇejov´eho vztahu. Rˇcen´ı jsou sloˇzen´a pojmenov´an´ı oznaˇcuj´ıc´ı skuteˇcnost nepˇr´ımo. Jin´e rozdˇelen´ı frazeologism˚u uv´ad´ı Josef Filipec (1961). Rozliˇsuje tˇri z´akladn´ı typy souslov´ı – frazeologick´a spojen´ı, frazeologick´e celky a frazeologick´e sr˚usty9 . Frazeologick´a spojen´ı jsou spojen´ı slov, kter´a kromˇe v´yznamu frazeologick´eho vytv´aˇrej´ı rovnˇezˇ v´yznamy nefrazeologick´e (valit oˇci). Frazeologick´e celky jsou obrazn´a pojmenov´an´ı, kter´a mohou vedle pˇrenesen´eho v´yznamu plnit i funkci voln´ych spojen´ı, protoˇze jejich cˇ leny maj´ı samostatn´y v´yznam (hr´at si na slepou b´abu). Nejtˇesnˇejˇs´ı typ spojen´ı pˇredstavuj´ı frazeologick´e sr˚usty, jejichˇz cˇ leny, pˇr´ıp. jeden cˇ len, existuj´ı pouze jako cˇ a´ sti tˇechto spojen´ı (vz´ıt do zajeˇc´ıch). ˇ lze rozliˇsit voln´a spojen´ı slov, vznikaj´ıc´ı v aktu´aln´ıch kontextech, a Podle PMC spojen´ı ust´alen´a, k nimˇz ˇrad´ıme v´ıceslovn´a pojmenov´an´ı a fraz´emy, d´ale rozdˇelen´e na fraz´emy nevˇetn´e (m´ıt motiv), ust´alen´a pˇrirovn´an´ı (sp´at jako na vodˇe) a fraz´emy vˇetn´e (Vˇsude dobˇre, doma nejl´ıp.). ˇ V naˇs´ı pr´aci se rˇ´ıd´ıme pojet´ım Frantiˇska Cerm´ aka (1985), kter´y dˇel´ı spojen´ı slov na spojen´ı voln´a a ust´alen´a, za nˇezˇ povaˇzuje sˇiroce ch´apan´a sdruˇzen´a pojmenov´an´ı a fraz´emy. Vzhledem k tomu, zˇ e hranici mezi sdruˇzen´ym pojmenov´an´ım a fraz´emem nelze vˇzdy pˇresnˇe vymezit (srov. I. Nˇemec, 1985), povaˇzujeme za fraz´emy pouze spojen´ı pˇrenesen´a, pˇr´ıp. spojen´ı velmi silnˇe zakotven´a v povˇedom´ı uˇzivatel˚u jazyka (d´at najevo).

3.6

Synonymick´e slovn´ıky a tezaury Jazykov´a synonymie je zpracov´av´ana lexikograficky v synonymick´ych slovn´ıc´ıch.

Podle pˇr´ıstupu k jazykov´emu materi´alu lze synonymick´e slovn´ıky rozdˇelit na s´emaziologick´e (pˇr´ıstup od formy k v´yznamu) a onomaziologick´e (pˇr´ıstup od v´yznamu k formˇe). Vedle onomaziologick´ych synonymick´ych slovn´ık˚u, tj. slovn´ık˚u, v nichˇz nejsou lexik´aln´ı jednotky ˇrazeny abecednˇe, ale na z´akladˇe sv´eho lexik´aln´ıho v´yznamu, jsou dalˇs´ım druhem onomaziologick´ych slovn´ık˚u tak´e tzv. tezaury. Hovoˇr´ıme-li o tezauru, m´ame na mysli pojmov´y, s´emantick´y slovn´ık ˇrad´ıc´ı jazykov´e jednotky podle jejich v´yznamov´ych ” vztah˚u“ (Akademick´y slovn´ık ciz´ıch slov, 1998). Z´akladn´ı rozd´ıl mezi synonymick´ym slovn´ıkem a tezaurem je v tom, zˇ e zat´ımco slovn´ık synonym se zamˇeˇruje na jeden typ ” v´yznamov´eho pole, tzn. soubory slov vz´ajemnˇe souznaˇcn´ych (synonymn´ıch)“ (Kl´egr, 2007), tezaurus

spojuje slova na z´akladˇe cel´e ˇrady v´yznamov´ych vztah˚u (taxono” mick´ych), nikoli jen synonymie“ (tamt´ezˇ ). ˇ Jedin´ym cˇ esk´ym onomaziologick´ym synonymick´ym slovn´ıkem je Haller˚uv Cesk´ y

slovn´ık vˇecn´y a synonymick´y, kter´y vznikal v letech 1969 – 1986. Skl´ad´a se ze tˇr´ı svazk˚u, 9

Tyto tˇri typy souslov´ı urˇcil V. V. Vinogradov (1947).

26

cˇ lenˇen´ych na kapitoly, odd´ıly a pododd´ıly, a z abecedn´ıho rejstˇr´ıku. Prvn´ı svazek (1969) obsahuje hesla t´ykaj´ıc´ı se vesm´ıru a svˇeta kolem n´as, tj. zemˇe, zemsk´ych u´ tvar˚u, pˇr´ırody zˇ iv´e a neˇziv´e, druh´y svazek (1974) se vztahuje ke cˇ lovˇeku jako k bytosti tˇelesn´e. Jsou v nˇem zastoupeny s´emantick´e skupiny t´ykaj´ıc´ı se pohlav´ı, lidsk´ych plemen, tˇela a u´ d˚u, u´ stroj´ı a jejich cˇ innosti, poloh a pohyb˚u tˇela, sp´anku, zdrav´ı a nemoci, lidsk´eho zˇ ivota obecnˇe a zˇ ivotn´ıch potˇreb cˇ lovˇeka. Tˇret´ı svazek (1977) je vˇenov´an cˇ lovˇeku po str´ance duˇsevn´ı. Zastoupen´e lexik´aln´ı jednotky oznaˇcuj´ı inteligenci, moudrost, schopnosti, cˇ it´ı, vn´ım´an´ı, vˇedom´ı, vybavov´an´ı pˇredstav, pamˇet’, obrazivost, myˇslen´ı, citovou str´anku duˇsevn´ıho dˇen´ı a v˚uli. Slovn´ı materi´al je cˇ erp´an ze slovn´ıkov´ych dˇel, zejm´ena ze Slovn´ıku spisovn´eho jazyka cˇ esk´eho. Jak uv´ad´ı A. Kl´egr (2007, s. 12), je tento pojmov´y slovn´ık pojat pˇr´ıliˇs sˇiroce a pˇres sv˚uj rozsah pˇredstavuje nedokonˇcen´e torzo, pokr´yvaj´ıc´ı pouze ” tˇri tematick´e okruhy“. Z tohoto pohledu lze za u´ plnˇejˇs´ı povaˇzovat Kl´egr˚uv Tezaurus jazyka cˇ esk´eho (2007). V´ychodiskem byl Roget˚uv anglick´y tezaurus (1852) – pˇreklad hesel tohoto tezauru, byla ” provedena adaptace hesel pro cˇ eˇstinu, jejich form´atov´a unifikace a r´amcov´e srovn´an´ı s cˇ esk´ym abecedn´ım slovn´ıkem“ (Kl´egr, 2007, s. 11). Pˇri stavbˇe slovn´ıku byl respektov´an v´ychoz´ı tezaurus, zavedena byla pouze tˇri nov´a hesla (vˇeda, sport, bohov´e). Lexik´aln´ı jednotky jsou tematicky ˇrazeny do sˇesti z´akladn´ıch tˇr´ıd (abstraktn´ı vztahy, prostor, hmota, intelekt: uˇz´ıv´an´ı mysli, voln´ı oblast: uplatnˇen´ı v˚ule a emoce, n´aboˇzenstv´ı a mor´alka) a v r´amci tˇechto tˇr´ıd se rozdˇeluj´ı do dalˇs´ıch hesel (celkem 885). Po form´aln´ı str´ance je struktura hesla rozdˇelena na cˇ a´ st substantivn´ı, adjektivn´ı, slovesnou a adverbi´aln´ı. Vedle tˇechto dvou onomaziologick´ych slovn´ık˚u existuj´ı tak´e slovn´ıky s´emaziologick´e, tj. slovn´ıky ˇrazen´e abecednˇe. Je to pˇredevˇs´ım Slovn´ık cˇ esk´ych synonym (poprv´e vyˇsel 1994) autor˚u K. Paly a J. Vˇsiansk´eho. Obsahuje t´emˇerˇ 22 000 hesel a t´emˇerˇ 37 000 v´yznam˚u. Zpracov´av´a slovn´ı z´asobu uvedenou ve st´avaj´ıc´ıch slovn´ıc´ıch, nav´ıc zaˇrazuje nˇekter´e v´yrazy obecnˇecˇ esk´e a neologismy. Z hlediska zpracov´an´ı je d˚uleˇzit´e, zˇ e jsou ve slovn´ıku zaˇrazeny synonymick´e ˇrady k jednotliv´ym v´yznam˚um polys´emn´ıch lex´em˚u. Starˇs´ı Beˇck˚uv Slovn´ık cˇ esk´ych synonym a frazeologism˚u (1977) m´a pro naˇsi pr´aci v´yznam sp´ısˇe okrajov´y. Skl´ad´a se ze dvou cˇ a´ st´ı, v prvn´ı cˇ a´ sti jsou uvedeny synonymick´e ˇrady, v cˇ a´ sti frazeologick´e jsou rozliˇseny tˇri typy frazeologick´ych obrat˚u (intenzifikaˇcn´ı, verbalizaˇcn´ı a rˇcen´ı), u nichˇz jsou uvedeny jejich abecedn´ı seznamy. Slovn´ık obsahuje lex´emy a obraty spisovn´e, zejm´ena publicistick´e. V souˇcasn´e dobˇe nejnovˇejˇs´ımi synonymick´ymi slovn´ıky jsou Slovn´ık cˇ esk´ych ˇ synonym a antonym (2008/09) Skoln´ ı slovn´ık cˇ esk´ych synonym (2010). V obou pˇr´ıpadech se jedn´a o m´enˇe rozs´ahl´e pˇr´ıruˇcky urˇcen´e k uˇz´ıv´an´ı ve sˇkole.

27

ˇ AN ´ ´I Zˇ AK ´ U˚ ZAKLADN ´ ´I TEORETICKE´ POZNATKY O VYJADROV Sˇ KOLY

4

Vyjadˇrovac´ı schopnosti zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly sledujeme ve tˇrech r˚uzn´ych souvislostech. Zaj´ım´a n´as: 1. jak´e jsou vyjadˇrovac´ı schopnosti pubescent˚u s ohledem na jejich ontogenetick´y v´yvoj, 2. jak hodnot´ı schopnosti pubescent˚u autoˇri odborn´ych lingvistick´ych studi´ı a cˇ l´ank˚u zab´yvaj´ıc´ı se problematikou vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u, 3. jak´e jsou poˇzadavky na schopnosti pubescent˚u v RVP a v uˇcebnic´ıch cˇ esk´eho jazyka – s ohledem na synonymii.

4.1

Vyjadˇrovac´ı schopnosti pubescentu˚ z hlediska ontogenetick´eho

Stejnˇe jako m´a kaˇzd´e v´yvojov´e obdob´ı sv´a specifika, lze pˇredpokl´adat, zˇ e se liˇs´ı i ˇ vyjadˇrovac´ı schopnosti r˚uznˇe star´ych dˇet´ı. K. Sebesta (2005) uv´ad´ı, zˇ e dvˇema z´akladn´ımi faktory ovlivˇnuj´ıc´ımi jazykov´y v´yvoj dˇet´ı jsou zr´an´ı dˇetsk´eho organismu a p˚usoben´ı vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı na d´ıtˇe. Obecnˇe lze rozliˇsit nˇekolik teori´ı, kter´e tˇemto dvˇema faktor˚um pˇrisuzuj´ı r˚uznou d˚uleˇzitost. Jedn´a se o: • teorii uˇcen´ı, jeˇz zd˚urazˇnuje u´ lohu vnˇejˇs´ıch podnˇet˚u na d´ıtˇe a je spojena s behavioristickou teori´ı, • teorii biologick´eho zr´an´ı, spojenou s p˚usoben´ım N. Chomsk´eho a pˇredstavitel˚u generativn´ı transformaˇcn´ı gramatiky, podle n´ızˇ je v´yvoj jazykov´e kompetence procesem dozr´av´an´ı vnitˇrn´ıch pˇredpoklad˚u, • teorie interakˇcn´ı, k nimˇz n´aleˇz´ı pˇredevˇs´ım teorie konstruktivistick´a a teorie kulturn´ıho kontextu. Konstruktivismus, jehoˇz hlavn´ım pˇredstavitelem je J. Piaget, pohl´ızˇ´ı na rozv´ıjen´ı ˇreˇcov´ych schopnost´ı jako na d˚usledek v´yvoje kognitivn´ıch schopnost´ı, podle teorie kulturn´ıho kontextu, navazuj´ıc´ı na rusk´eho psychologa L. S. Vygotsk´eho, je interakce d´ıtˇete s okol´ım ovlivnˇena spoleˇcenstv´ım a kulturn´ı tradic´ı. Z hlediska v´yvojov´e psychologie souvis´ı v´yvoj vyjadˇrovac´ıch schopnost´ı zˇ a´ k˚u s v´yvojem myˇslen´ı. V rozvoji pozn´avac´ıch proces˚u pubescent˚u, tj. zˇ a´ k˚u mezi jeden´act´ym a patn´act´ym rokem, doch´az´ı k z´asadn´ı zmˇenˇe v uvaˇzov´an´ı. M. V´agnerov´a (2000) ve shodˇe s J. Piagetem (1966, 1970) dokl´ad´a, zˇ e se pubescenti dost´avaj´ı do tzv. stadia form´aln´ıch logick´ych operac´ı, kter´emu v obdob´ı stˇredn´ıho sˇkoln´ıho vˇeku (pˇribliˇznˇe od osmi do jeden´acti let) pˇredch´azela f´aze konkr´etn´ıch logick´ych operac´ı charakteristick´a ” 28

respektov´an´ım z´akladn´ıch z´akon˚u logiky a respektov´an´ım konkr´etn´ı reality“(V´agnerov´a, ˇ ak stˇredn´ıho sˇkoln´ıho vˇeku jeˇstˇe neuvaˇzoval nad t´ım, co by mohlo b´yt, 2000, s. 148). Z´ ale pouze nad t´ım, co je. Naproti tomu pubescent pˇrest´av´a b´yt ve sv´em myˇslen´ı v´az´an ” na konkr´etn´ı realitu, dok´azˇ e uvaˇzovat hypoteticky, na rozd´ıl od mladˇs´ıho zˇ a´ ka je schopen uvaˇzovat o r˚uzn´ych moˇznostech. D˚uleˇzitou zmˇenou v uvaˇzov´an´ı dosp´ıvaj´ıc´ıch je tak´e zaˇc´ınaj´ıc´ı schopnost uvaˇzovat systematicky a schopnost kombinovat a integrovat r˚uzn´e myˇslenky“ (V´agnerov´a, 2000, s. 218). Podle V. Pˇr´ıhody (1963) je pro myˇslenkov´y rozvoj v obdob´ı pubescence charakteristick´e mj. zdokonalen´ı percepce a postup k abstraktn´ımu myˇslen´ı. U zˇ a´ k˚u doch´az´ı k analytickosyntetick´e cˇ innosti tak u´ cˇ eln´e, zˇ e vede k zˇreteln´ym percepc´ım nejen ” jednotlivost´ı, n´ybrˇz celkov´ych situac´ı“ (Pˇr´ıhoda, 1963, s. 375), coˇz jim umoˇznˇ uje l´epe ch´apat vztahy mezi pˇredmˇety a osobami. Zat´ımco v pˇredchoz´ım obdob´ı prepubescence byla diferenciace celk˚u pˇrev´azˇ nˇe jeˇstˇe nahodil´a a anal´yza ne´upln´a a m´alo soustavn´a, v obdob´ı pubescence zaˇc´ınaj´ı zˇ a´ ci myslet analyticky, postupuj´ı od komplexn´ı celistvosti ” k diferenciaci v cˇ a´ sti“ (Pˇr´ıhoda, 1963, s. 384), tzn., zˇ e jsou nyn´ı schopni mnohem uv´azˇ enˇeji zobecˇnovat a hloubˇeji proniknout k podstatˇe vˇeci. Slova nab´yvaj´ı pojmov´eho ” obsahu a ztr´acej´ı svou obrysovost, protoˇze se v´ızˇ´ı k pˇredmˇet˚um i pˇredstav´am bohatˇeji proanalyzovan´ym a k jejich tˇesnˇejˇs´ı synt´eze“ (Pˇr´ıhoda, 1963, s. 384). V. Pˇr´ıhoda vysvˇetluje, zˇ e teprve v obdob´ı pubescence je vˇetˇsina zˇ a´ k˚u schopna definovat nˇekter´e abstraktn´ı pojmy. K velk´emu pokroku doch´az´ı u srovn´av´an´ı sloˇzit´ych pˇredmˇet˚u, kter´e mohou b´yt tˇr´ıdˇeny podle r˚uzn´ych krit´eri´ı. V´yzkumy zamˇeˇren´e na schopnost ml´adeˇze porozumˇet pˇr´ıslov´ım a bajk´am (Pˇr´ıhoda, 1963, s. 387) prok´azaly, zˇ e vˇetˇsina pubescent˚u je jiˇz schopna abstraktn´ıho myˇslen´ı. Tento nov´y zp˚usob myˇslen´ı se velmi markantnˇe projevuje v rozvoji ˇreˇci. Zat´ımco pˇredˇskoln´ı dˇeti pˇrej´ımaly ˇreˇc pouze z u´ stn´ıho pod´an´ı a jeˇstˇe cˇ etba prepubescent˚u byla pomˇernˇe jednoduch´a, sloˇzitˇejˇs´ı cˇ etba pubescent˚u jiˇz pˇrisp´ıv´a k rozvoji jejich receptivn´ıho slovn´ıku, doch´az´ı k zodbornˇen´ı jazyka. Ml´adeˇz v tomto vˇeku dok´azˇ e pˇresnˇe vyj´adˇrit myˇslenky specifick´ymi v´yrazy. D´ale doch´az´ı ke zmˇen´am ve struktuˇre ˇreˇci, vˇety se prodluˇzuj´ı, souvˇet´ı obsahuj´ı v´ıce vedlejˇs´ıch vˇet. Dalˇs´ım znakem pubescentn´ıho vyjadˇrov´an´ı je uˇz´ıv´an´ı siln´ych v´yraz˚u, zˇ a´ ci ve sv´em vyjadˇrov´an´ı r´adi experimentuj´ı, usiluj´ı o samostatnost a neform´alnost v´yrazu“(Pˇr´ıhoda, 1963, s. 391) ” ˇ (srov. napˇr. M. Cechov´ a, 1998). Tato skuteˇcnost uˇcinila podle V. Pˇr´ıhody z pubescence tzv. obdob´ı slangu.

4.2

Odborn´e lingvistick´e a didaktick´e studie a cˇ l´anky vˇenovan´e problematice vyjadˇrov´an´ı pubescentu˚ Problematice vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly se vˇenuj´ı nejen odborn´e lingvis-

tick´e studie, stati a cˇ l´anky, ale tak´e didaktiky cˇ esk´eho jazyka. Za z´akladn´ı didaktiky

29

ˇ povaˇzujeme Komunikaˇcn´ı a slohovou v´ychovu M. Cechov´ e (1998) a Od jazyka ke ˇ komunikaci K. Sebesty (2005). ˇ Podle K. Sebesty (2005) je pˇri sledov´an´ı v´yvoje vyjadˇrovac´ıch schopnost´ı nutn´e rozliˇsit dovednosti jazykov´e a dovednosti komunikaˇcn´ı. Jazykov´ymi dovednostmi rozum´ı dovednosti vztahuj´ıc´ı se k jazykov´emu syst´emu a k technick´ym dovednostem, kter´e umoˇznˇ uj´ı jednak korektn´ı manifestaci jazyka v psan´ych a mluven´ych projevech ” (dovednosti produktivn´ı), jednak korektn´ı rozpozn´av´an´ı jeho prostˇredk˚u (dovednosti receptivn´ı)“ (s. 67). Za dovednost komunikaˇcn´ı povaˇzuje dovednost uˇz´ıvat jazyka ” funkˇcnˇe jako prostˇredku komunikace v relevantn´ıch komunikaˇcn´ıch situac´ıch, pˇriˇcemˇz ˇ se produktivn´ı a receptivn´ı dovednosti vz´ajemnˇe doplˇnuj´ı“ (tamt´ezˇ ). K. Sebesta uv´ad´ı, zˇ e u dosp´ıvaj´ıc´ıch dˇet´ı doch´az´ı v komunikaˇcn´ı kompetenci ke kvalitativn´ım zmˇen´am, zat´ımco v kompetenci jazykov´e doch´az´ı pouze ke zmˇen´am kvantitativn´ım. To ukazuje na potˇrebu vˇenovat v hodin´ach cˇ esk´eho jazyka a komunikaˇcn´ı a slohov´e v´ychovy zv´ysˇenou pozornost pr´avˇe rozvoji komunikaˇcn´ı kompetence. Autor d´ale popisuje tak´e jednotliv´e teoretick´e pˇr´ıstupy zkoumaj´ıc´ı jazykov´y (komunikaˇcn´ı) v´yvoj dˇet´ı (viz v´ysˇe) a pozornost vˇenuje tak´e jednotliv´ym typ˚um soci´aln´ıho prostˇred´ı, kter´e tento v´yvoj ovlivˇnuj´ı. V obdob´ı dosp´ıv´an´ı je to zejm´ena prostˇred´ı sˇkoly a skupina vrstevn´ık˚u, s n´ızˇ se dˇeti chtˇej´ı identifikovat. Vliv skupiny je nejsilnˇejˇs´ı okolo 12. roku, pozdˇeji sl´abne. V´yzkumy uk´azaly ˇ rozd´ıln´e vzorce osvojov´an´ı vzorc˚u komunikaˇcn´ıho chov´an´ı u chlapc˚u a u d´ıvek (Sebesta, 2005, s. 52). ˇ M. Cechov´ a (1998) posuzuje vyjadˇrovac´ı schopnosti zˇ a´ k˚u jednak na z´akladˇe sv´ych vlastn´ıch uˇcitelsk´ych zkuˇsenost´ı a v´yzkum˚u, jednak na z´akladˇe v´yzkum˚u jin´ych pedagog˚u cˇ i lingvist˚u (napˇr. Kala, Beneˇsov´a, J. Jel´ınek). Ve sv´e publikaci uv´ad´ı, zˇ e pro pubescentn´ı obdob´ı je podle r˚uzn´ych zjiˇstˇen´ı (napˇr. M. Kala, M. Beneˇsov´a – viz d´ale) charakteristick´e zvˇetˇsov´an´ı individu´aln´ıch rozd´ıl˚u ve vyjadˇrov´an´ı, u´ roveˇn vyjadˇrov´an´ı vˇsak zcela nekoresponduje s u´ rovn´ı prospˇechu, tzn., zˇ e i zˇ a´ ci s v´yborn´ym prospˇechem mohou ve sv´ych projevech dosahovat podpr˚umˇern´ych v´ysledk˚u a naopak vyjadˇrovac´ı schopnosti zˇ a´ k˚u, kteˇr´ı jsou ve sˇkole povaˇzov´ani za pr˚umˇern´e nebo i podpr˚umˇern´e, mohou b´yt dobr´e. T´yk´a se to vˇsak zejm´ena projev˚u mluven´ych. Dalˇs´ım znakem u´ stn´ıho projevu zˇ a´ k˚u tohoto vˇeku je ztr´ata bezprostˇrednosti ve vyjadˇrov´an´ı, projevuje se ostych, ale tak´e vzr˚ustaj´ıc´ı smysl pro obrazn´e vyjadˇrov´an´ı a pro symbol a mnohdy tak´e snaha o jazykov´y ˇ vtip (Cechov´ a, 1998, s. 47). Probl´emem v zˇ a´ kovsk´em vyjadˇrov´an´ı m˚uzˇ e b´yt vysok´y stupeˇn opakov´an´ı slov, chudoba adjektiv cˇ i n´ızk´y, pˇr´ıp. nulov´y v´yskyt citoslovc´ı. Posledn´ı ˇ uveden´a skuteˇcnost podle Cechov´ e souvis´ı s vyhrocen´ym racion´aln´ım zamˇeˇren´ım sˇkoly, ” s nedoceˇnov´an´ım emocion´alnosti ve v´ychovˇe, popˇr. s jej´ım vˇedom´ym potlaˇcov´an´ım ve ˇ sˇkole“ (Cechov´ a, 1998, s. 49). Naopak jako pozitivn´ı lze hodnotit skuteˇcnost, zˇ e s postupuj´ıc´ım vˇekem zaˇc´ınaj´ı

30

zˇ a´ ci pocit’ovat nevhodnost opakov´an´ı z´ajmena ten, zˇ a´ kovsk´e vˇety se prodluˇzuj´ı (srov. napˇr. V. Pˇr´ıhoda, 1963), doch´az´ı ke kvantitativn´ımu r˚ustu vˇetn´ych cˇ len˚u. Komplikovan´a stavba vˇsak m˚uzˇ e v´est k nesrozumitelnosti cˇ i k nepˇrehlednosti. Z´asadn´ı v´yzkum, kter´y byl tomuto probl´emu vˇenov´an, byl v´yzkum M. Kaly a M. Beneˇsov´e (1989), zamˇeˇren´y na slovn´ı z´asobu, na stavbu vˇety a na obsah a formu projevu. Autoˇri zkoumali 315 p´ısemn´ych prac´ı zˇ a´ k˚u 6. – 9. roˇcn´ık˚u z´akladn´ı sˇkoly, ve vˇsech pˇr´ıpadech se jednalo o popis t´ehoˇz obrazu. Pro zachycen´ı v´yvoje p´ısemn´eho vyjadˇrov´an´ı nejen podle jednotliv´ych roˇcn´ık˚u, ale rovnˇezˇ bˇehem roku, byl obraz dˇetem pˇredloˇzen na zaˇca´ tku a na konci sˇkoln´ıho roku. Za faktory ovlivˇnuj´ıc´ı rozvoj p´ısemn´eho vyjadˇrov´an´ı povaˇzovali autoˇri vˇek zˇ a´ k˚u, prospˇech, prostˇred´ı a pohlav´ı. V oblasti slovn´ı z´asoby sledovali bohatstv´ı slovn´ı z´asoby, soustˇredili se na frekvenci slov a slovn´ıch druh˚u, adekv´atnost, pˇr´ıp. nadbyteˇcnost, uˇzit´ych v´yrazov´ych prostˇredk˚u, nespr´avn´e uˇzit´ı pˇredloˇzek a spojovac´ıch v´yraz˚u, sledovali uˇzit´e zkomoleniny, uˇzit´a deminutiva a neadekv´atn´ı spojen´ı slov. Zjiˇstˇen´e v´ysledky ukazuj´ı, zˇ e slovn´ı z´asoba zˇ a´ k˚u se bˇehem jednoho roku v´yraznˇe zv´ysˇila, tato skuteˇcnost vˇsak byla z´avisl´a na prospˇechu a na prostˇred´ı, ve kter´em zˇ a´ ci zˇ ij´ı. Kvantitativn´ı n´ar˚ust bohatstv´ı slovn´ı z´asoby byl zaznamen´an u zˇ a´ k˚u s vyznamen´an´ım, kteˇr´ı oproti zˇ a´ k˚um pr˚umˇern´ym cˇ i podpr˚umˇern´ym obecnˇe disponuj´ı bohatˇs´ı slovn´ı z´asobou. K v´yraznˇejˇs´ımu rozvoji slovn´ı z´asoby doˇslo u d´ıvek, jejichˇz slovn´ı z´asoba je oproti chlapeck´e rozs´ahlejˇs´ı. Z u´ daj˚u obsaˇzen´ych v sestaven´em frekvenˇcn´ım slovn´ıku vypl´yv´a, zˇ e v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch jsou se zˇretelnou pˇrevahou zastoupena substantiva (pˇribliˇznˇe 30 %), slovesa (16 % – 18 %) patˇr´ı k nejˇcastˇeji opakovan´ym slovn´ım druh˚um. Porovn´an´ım z´ıskan´ych dat ze zaˇca´ tku a konce sˇkoln´ıho roku autoˇri doch´azej´ı k z´avˇeru, zˇ e k rozvoji slovn´ı z´asoby doch´az´ı pˇredevˇs´ım u substantiv a u adverbi´ı, zˇca´ sti i u sloves. Vzestup uˇzit´ı pˇr´ıdavn´ych jmen nen´ı z´avisl´y na vˇeku, ale na celkov´em prospˇechu zˇ a´ ka, zˇ a´ ci s vyznamen´an´ım postihuj´ı pˇr´ıvlastky v´ıce vlastnost´ı. Tato skuteˇcnost ukazuje na zvyˇsuj´ıc´ı se pˇresnost ” ve formulov´an´ı myˇslenek, je znakem d˚ukladnˇejˇs´ıho a pˇresnˇejˇs´ıho vyj´adˇren´ı“ (Kala, Beneˇsov´a, 1989, s. 42). Autoˇri v´yzkumu ve shodˇe s V. Pˇr´ıhodou (viz v´ysˇe) konstatuj´ı, zˇ e v´yvoj abstraktn´ıho myˇslen´ı zˇ a´ k˚u se odr´azˇ´ı ve vyjadˇrov´an´ı. Z hlediska adekv´atnosti v´yrazov´ych prostˇredk˚u se ukazuje, zˇ e zˇ a´ ci ve sv´ych p´ısemn´ych projevech mnohdy uˇz´ıvaj´ı lexik´aln´ıch prostˇredk˚u stylisticky nepˇresn´ych, nevhodn´ych cˇ i prostˇredk˚u plnˇe nevystihuj´ıc´ıch oznaˇcovanou skuteˇcnost. Vˇetˇs´ı v´yskyt tˇechto lex´em˚u souvis´ı se vzr˚ustem poˇctu slov ve slohov´ych prac´ıch zejm´ena zˇ a´ k˚u v osm´em a dev´at´em roˇcn´ıku, tzn., zˇ e u zˇ a´ k˚u sice doch´az´ı k rozvoji slovn´ı z´asoby, ale z´aroveˇn doch´az´ı k n´ar˚ustu neadekv´atn´ıch slov. Z toho vypl´yv´a, zˇ e zˇ a´ ci nejsou v pr˚ubˇehu sˇkoln´ı doch´azky vedeni k zpˇresˇnov´an´ı obsahu v´yraz˚u, zcela nech´apou obsah a v´yznam nov´ych slov. Z´ıskan´e v´ysledky d´ale ukazuj´ı, zˇ e na uˇz´ıv´an´ı pˇresn´ych a v´ystiˇzn´ych slov

31

m´a velk´y vliv prostˇred´ı, ve kter´em zˇ a´ ci zˇ ij´ı, a zˇ e pr˚umˇern´y poˇcet neadekv´atn´ıch slov je vyˇssˇ´ı u d´ıvek neˇz u chlapc˚u. Nadbyteˇcnost v´yrazov´ych prostˇredk˚u je nejˇcastˇeji zp˚usobena nedostateˇcn´ym ovl´adnut´ım stavby vˇety nebo kontextu, nepozornost´ı cˇ i z neznalosti u´ spornosti v´yraz˚u, jichˇz nen´ı tˇreba k vystiˇzen´ı myˇslenky. Jako nadbyteˇcn´a slova se vyskytuj´ı nˇekter´a z´ajmena a ˇ e. ´ ), pˇr´ıslovce (tam), stejn´a slova v jedn´e vˇetˇe (Domky kolem cesty jsou domky dˇreven ˇ y ram. ´ ´ je barvy stejn´a slova ve vˇet´ach po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch (Obraz ma´ dˇreven´ Ram ˇ e. ´ ), slova opakuj´ıc´ı se z nepozornosti (na obzoru na obzoru) cˇ i zbyteˇcn´e vedlejˇs´ı hned ˇ kter´y je hned´ ˇ y.). Poˇcet nadbyteˇcn´ych slov je vyˇssˇ´ı v delˇs´ıch vˇety (Vid´ıme tam kone,

projevech, je z´avisl´y na prospˇechu zˇ a´ ka a na pohlav´ı, nadbyteˇcn´ych slov uˇz´ıvaj´ı cˇ astˇeji chlapci neˇz d´ıvky. Anal´yza p´ısemn´ych prac´ı d´ale ukazuje, zˇ e zˇ a´ ci mnohdy neznaj´ı v´yznam z´akladn´ıch pˇredloˇzek (v, na, podle, vedle, kolem) a nerozliˇsuj´ı nep˚uvodn´ı pˇredloˇzky ve v´yznamu pˇr´ıslovc´ı (okolo, kolem, vedle), patrn´y je vliv hovorov´eho jazyka na uˇz´ıv´an´ı spojovac´ıch ˇ akovsk´e pr´ace se vyznaˇcuj´ı ˇ brusl´ı.). Z´ v´yraz˚u (Pˇred domky je zmrzl´y sn´ıh, kde deti cˇ etn´ymi chybami pravopisn´ymi cˇ i grafick´ymi, kter´e maj´ı cˇ asto za n´asledek komolen´ı slov. Nezˇr´ıdka doch´az´ı k z´amˇenˇe p´ısmene, k jeho vynech´an´ı cˇ i nadbyteˇcnosti (krajima m´ısto krajina, sedl´a m´ısto sedl´ak, kokˇc´ı m´ısto koˇc´ı). Nejv´ıce zkomolenin se vyskytuje v prac´ıch podpr˚umˇern´ych zˇ a´ k˚u. V kontroln´ıch prac´ıch mladˇs´ıch zˇ a´ k˚u je patrn´e vyˇssˇ´ı zastoupen´ı deminutiv (Po male´ cestiˇcce jede kon´ık a muˇz v koˇz´ısˇ ku.), kter´a mohou v projevu mohou p˚usobit ruˇsivˇe a naivnˇe. V prac´ıch starˇs´ıch zˇ a´ k˚u se pˇrekvapivˇe vyskytuj´ı nˇekter´e ˇ aci vˇsech roˇcn´ık˚u velmi cˇ asto uˇz´ıvaj´ı pojmenov´an´ı, archaismy (kab´atec, vozataj, sˇuba). Z´ jejichˇz v´yznam jim nen´ı zcela jasn´y. To m˚uzˇ e v´est ke vzniku neadekv´atn´ıch spojen´ı slov ´ obrazu, krajina s prostˇred´ım, poˇcas´ı se klene). (spad

Vedle p´ısemn´ych projev˚u zkoumali M. Kala a M. Beneˇsov´a tak´e zˇ a´ kovsk´e projevy mluven´e. Zkouman´y materi´al byl tvoˇren 72 vzorky, jeˇz byly podrobeny komplexn´ı anal´yze. Jednalo se o nepˇripraven´e mluven´e projevy zˇ a´ k˚u druh´eho stupnˇe z´akladn´ı sˇkoly z r˚uzn´ych sˇkol, sdˇelovac´ı formou bylo vypravov´an´ı. Autoˇri v´yzkumu provedli mj. rozbor frekvence slov, slovn´ıch druh˚u a slovn´ıch tvar˚u. Vrstvu slov s nejvyˇssˇ´ı frekvenc´ı10 tvoˇrily pˇredloˇzky, spojky, sponov´a slovesa b´yt a m´ıt a spojovac´ı slova typu ten. Co se t´ycˇ e frekvence r˚uzn´ych slovn´ıch druh˚u11 , tvoˇrila nejpoˇcetnˇejˇs´ı skupinu substantiva (43,5 %), druhou nejpoˇcetnˇejˇs´ı skupinou byla slovesa (32,3 %), s nejniˇzsˇ´ı frekvenc´ı byly naopak zastoupeny pˇredloˇzky, spojky, pomocn´a slovesa, z´ajmena a cˇ´ıslovky. Tyto skuteˇcnosti podle autor˚u naznaˇcuj´ı, zˇ e substantiva a slovesa pˇredstavuj´ı z´akladn´ı bloky pro vyj´adˇren´ı sdˇeln´eho obsahu, zat´ımco m´alo frekventovan´e pˇredloˇzky, spojky, pomocn´a 10

V tomto pˇr´ıpadˇe je m´ınˇen celkov´y poˇcet v´yskyt˚u zastoupen´ych lex´em˚u (token).

11

V tomto pˇr´ıpadˇe je m´ınˇen pouze poˇcet zastoupen´ych lex´em˚u (type).

32

slovesa, z´ajmena a cˇ´ıslovky maj´ı po obsahov´e str´ance v promluvˇe velmi mal´y nebo ” nahodil´y v´yznam a jejich funkˇcn´ı uplatnˇen´ı spoˇc´ıv´a v u´ loze konstrukˇcn´ıch prostˇredk˚u v´ystavby textu“ (Kala, Beneˇsov´a, 1989, s. 304). Zjiˇstˇen´e v´ysledky d´ale ukazuj´ı, zˇ e stylov´ym pˇr´ıznakem mluvy dˇet´ı a ml´adeˇze je ” neobyˇcejnˇe siln´a expresivita vyjadˇrov´an´ı“(Kala, Beneˇsov´a, 1989, s. 327, srov. V. Pˇr´ıhoda, 1963). V oblasti slovn´ı z´asoby je citov´e zaujet´ı vyjadˇrov´ano motivovan´ym opakov´an´ım ´ eˇ – upln ´ eˇ – nic tam nezbylo), rozmanit´ym slov a cˇ a´ st´ı vˇety (a ohenˇ zniˇcil ty sˇ atny upln ´ je to uˇz sleˇcna, no ne? ´ ) a vyuˇzit´ım expres´ıvnˇefunkˇcn´ım uplatnˇen´ım cˇ a´ stic (v sˇ estnacti emocion´aln´ıch slov a slovn´ıch spojen´ı (ˇstˇenˇ a´ tko, tetiˇcka, slad’ouˇck´y).

Vyjadˇrovac´ım schopnostem zˇ a´ k˚u a student˚u je vˇenov´ana cel´a ˇrada cˇ asopiseck´ych stat´ı a cˇ l´ank˚u (viz seznam literatury). Zastoupeny jsou v´yzkumy, pˇr´ıp. sondy, t´ykaj´ıc´ı se u´ rovnˇe vyjadˇrovac´ıch schopnost´ı zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly, stˇredoˇskolsk´ych i vysokoˇskolsk´ych student˚u, a to v projevech mluven´ych i psan´ych. Jednotliv´ı autoˇri se tematicky nejˇcastˇeji zamˇeˇruj´ı na syntaktickou stavbu, vyj´adˇren´ı v´yznamov´ych vztah˚u mezi vˇetami, na stylistickou a stylizaˇcn´ı u´ roveˇn p´ısemn´ych slohov´ych prac´ı. Ve slovn´ı z´asobˇe, coˇz je oblast n´ami zkouman´e problematiky, je pozornost vˇenov´ana napˇr. zˇ a´ kovsk´emu cˇ i studentsk´emu slangu nebo znalosti frazeologism˚u. Na mluven´e a psan´e projevy zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly se soustˇredili napˇr. Kvˇeta Rysov´a ˇ nebo Petr Nosek, znalost tradiˇcn´ı frazeologie u ml´adeˇze zkoumala Marie Cechov´ a. ˇ cˇ . 3, 55, 2004Kvˇeta Rysov´a na z´akladˇe anal´yzy p´ısemn´ych slohov´ych prac´ı (CJL 2005) upozorˇnuje na skuteˇcnost, zˇ e zˇ a´ k˚um mnohdy p˚usob´ı velk´e probl´emy porozumˇet ˇ obsahu pojm˚u (U umyvadla jsou pˇripevnena poutka na ruˇcn´ıky.), v zˇ a´ kovsk´ych komu-

nik´atech se cˇ asto opakuj´ı stejn´a slova bez ohledu na v´yznam a vhodnost uˇzit´ı v dan´em spojen´ı (vis´ı, leˇz´ı). Naproti tomu se ve zkouman´ych prac´ıch objevuje cel´a ˇrada vˇet vhodnˇe stylizovan´ych (Kdyˇz vejdeme dovnitˇr, okamˇziteˇ spatˇr´ıme zdi namalovane´ na ´ b´ılo a naˇsi velkou cˇ ernou tabuli, ktera´ stoj´ı v pˇredn´ı cˇ asti tˇr´ıdy.). Sonda t´ezˇ e autorky

zamˇeˇren´a na zˇ a´ kovsk´e mluven´e projevy, prok´azala, zˇ e zˇ a´ ci maj´ı probl´emy s udrˇzen´ım vˇetn´e perspektivy, nejvˇetˇs´ı nedostatky se vyskytuj´ı v oblasti uˇzit´ı paralingv´aln´ıch a extralingv´aln´ıch prostˇredk˚u. Naopak t´emˇeˇr vˇsichni zˇ a´ ci mluvili spisovn´ym jazykem (autorka sondy zaznamenala napˇr. t´emˇeˇr u´ plnou eliminaci obecnˇecˇ esk´eho v´ıceˇclenn´eho spojovac´ıho v´yrazu kdyˇz – tak). Anal´yza d´ale uk´azala, zˇ e mezi projevy pˇripraven´ymi a nepˇripraven´ymi nejsou zˇ a´ dn´e velk´e rozd´ıly. Anal´yza Petra Noska dokl´ad´a, zˇ e v zˇ a´ kovsk´ych slohov´ych prac´ıch pˇripraven´ych i nepˇripraven´ych lze nal´ezt vedle nedostatk˚u obsahov´ych, kompoziˇcn´ıch, morfologick´ych ˇ ak˚um cˇ in´ı probl´emy zvolit slovo nebo a pravopisn´ych tak´e nedostatky stylizaˇcn´ı. Z´ ´ l´ıbilo. – m´ısto slovn´ı spojen´ı z hlediska v´yznamu vhodn´e nebo pˇresn´e (Divadlo se nam

pˇredstaven´ı), zamˇenˇ uj´ı slova podobn´a v´yznamem a ze synonymick´e ˇrady nevyb´ıraj´ı 33

nejv´ystiˇznˇejˇs´ı synonymum (Lide´ nemaj´ı b´yt k sobeˇ sˇ kodolib´ı. – m´ısto bezohledn´ı), ˇ oteklou hubu, vyvrknut´y nerespektuj´ı stylovou platnost lexik´aln´ıch prostˇredk˚u (Mel kotn´ık.). V zˇ a´ kovsk´ych projevech se cˇ asto opakuj´ı tat´azˇ slova (dˇelat, j´ıt, m´ıt, tak, pak),

je zjiˇstˇena pˇrem´ıra ukazovac´ıch z´ajmen. Co se t´ycˇ e stylizace vˇety a souvˇet´ı, pˇrevaˇzuje jednoduch´a stavba vˇet, objevuje se nepromyˇslen´a vˇetn´a n´avaznost, opakov´an´ı t´ehoˇz ´ to rodiˇce ˇrekli, tak uˇz jsme do lesa neˇsli.), chybn´y slovosled vˇetn´eho sch´ematu (Kdyˇz nam

(Vˇsechny tˇr´ıdy skonˇcily uˇz.) a uˇzit´ı nespr´avn´ych vˇetn´ych konstrukc´ı (Vˇsichni, kteˇr´ı proˇsli ´ kolem Bahnˇ aku, nadchne okoln´ı pˇr´ıroda.). Ve shodˇe s Kvˇetou Rysovou neshled´av´a autor

sondy v´yrazn´e rozd´ıly mezi kvalitou komunik´at˚u pˇripraven´ych a nepˇripraven´ych. ˇ Marie Cechov´ a, kter´a se soustˇredila na znalost frazeologism˚u, upozorˇnuje na nutnost vˇenovat frazeologii pˇri vyuˇcov´an´ı vˇetˇs´ı pozornost. Podle jej´ıch zjiˇstˇen´ı neˇcin´ı zˇ a´ k˚um probl´emy doplˇnov´an´ı pˇrirovn´an´ı cˇ i znalost pranostik. Naopak velk´e individu´aln´ı rozd´ıly jsou v plnˇen´ı u´ kol˚u vybudovan´ych na opakuj´ıc´ıch se lex´emech v r˚uzn´ych fraz´emech a v u´ kolech s´emaziologick´eho r´azu, v nichˇz maj´ı respondenti jej´ıho v´yzkumu prok´azat pochopen´ı jednotliv´ych fraz´em˚u. Z v´ysˇe uveden´eho je patrn´e, zˇ e zkoum´an´ı vˇenovan´a vyjadˇrovac´ım schopnostem jsou tematicky obs´ahl´a. Pro n´asˇ v´yzkum synonymie a synonymn´ıch vztah˚u lexik´aln´ıch jednotek jsou d˚uleˇzit´e zejm´ena v´ysledky anal´yzy Petra Noska a Kvˇety Rysov´e, kteˇr´ı uv´adˇej´ı, zˇ e se zˇ a´ ci obt´ızˇ nˇe vyrovn´avaj´ı s volbou vhodn´eho lex´emu, nerespektuj´ı stylov´e funkce lexik´aln´ıch prostˇredk˚u a cˇ asto opakuj´ı tat´azˇ vyj´adˇren´ı. Tato zjiˇstˇen´ı cˇ a´ steˇcnˇe koresponduj´ı s naˇsimi zjiˇstˇen´ımi (Kyselov´a, 2011), zˇ e zˇ a´ k˚um cˇ in´ı obt´ızˇ e nejen uˇz´ıv´an´ı vhodn´ych synonymn´ıch v´yraz˚u ve vlastn´ım p´ısemn´em projevu cˇ i doplˇnov´an´ı vhodn´ych synonym do textu, ale tak´e pouh´e tvoˇren´ı synonymick´ych ˇrad. Pro pedagogickou praxi jsou podstatn´a doporuˇcen´ı formulovan´a jednotliv´ymi autory: • soustˇredit se v hodin´ach cˇ esk´eho jazyka na rozvoj dovednosti zˇ a´ k˚u druh´eho stupnˇe z´akladn´ı sˇkoly adekv´atnˇe vyuˇz´ıvat lexik´aln´ıch prostˇredk˚u vzhledem k funkci projevu a ke komunikaˇcn´ı situaci, • prohlubovat znalost tradiˇcn´ı frazeologie jako prostˇredku ke zlepˇsen´ı vyjadˇrovac´ıch dovednost´ı zˇ a´ k˚u, • vˇenovat pozornost pˇestov´an´ı n´acviku mluven´eho projevu, • pˇri pˇr´ıpravˇe slohov´ych prac´ı db´at na jejich str´anku stylizaˇcn´ı, kompoziˇcn´ı a obsahovou, protoˇze u´ cˇ eln´a komunikaˇcn´ı a slohov´a v´ychova se na vyjadˇrovac´ıch dovednostech zˇ a´ k˚u projevuje pˇr´ıznivˇe (napˇr. K. Dvoˇra´ k).

34

4.3

Kl´ıcˇ ov´e kompetence, oˇcek´avan´e v´ystupy Vyjadˇrovac´ı dovednosti, kter´e by zˇ a´ ci z´akladn´ı sˇkoly mˇeli m´ıt, jsou stanoveny

v R´amcov´em vzdˇel´avac´ım programu pro z´akladn´ı vzdˇel´av´an´ı. Jedn´a se o tzv. oˇcek´avan´e v´ystupy a kl´ıcˇ ov´e kompetence12 , jejichˇz utv´aˇren´ı a postupn´e rozv´ıjen´ı je jedn´ım z c´ıl˚u z´akladn´ıho vzdˇel´av´an´ı. Hlavn´ı kl´ıcˇ ovou kompetenc´ı, kterou si zˇ a´ ci maj´ı ve vzdˇel´avac´ı oblasti jazyka a jazykov´e komunikace osvojit, je kompetence komunikativn´ı. Souˇca´ st´ı t´eto kompetence je mj. schopnost formulovat a vyjadˇrovat sv´e myˇslenky v logick´em sledu a s t´ım souvisej´ıc´ı schopnost vyjadˇrovat se v´ystiˇznˇe, souvisle a kultivovanˇe, a to v p´ısemn´em i v u´ stn´ım projevu. Jedn´ım z nezbytn´ych pˇredpoklad˚u vedouc´ıch k z´ısk´an´ı tˇechto dovednost´ı je schopnost zˇ a´ k˚u vhodnˇe vyuˇz´ıvat ve sv´ych projevech synonymn´ıch v´yraz˚u. Synonyma jsou souˇca´ st´ı vzdˇel´avac´ıho obsahu, na jehoˇz z´akladˇe jsou stanoveny oˇcek´avan´e v´ystupy jednotliv´ych obor˚u. Obsahem vzdˇel´avac´ıho oboru cˇ esk´y jazyk a literatura jsou sloˇzky komunikaˇcn´ı a slohov´a v´ychova, jazykov´a v´ychova a liter´arn´ı v´ychova, uˇcivo se vˇsemi sloˇzkami prol´ın´a. N´aplˇn tˇechto tˇr´ı sloˇzek je rozdˇelena podle vˇeku zˇ a´ k˚u na prvn´ı a druh´y stupeˇn. Co se t´ycˇ e slovn´ı z´asoby, je jedn´ım z oˇcek´avan´ych v´ystup˚u jazykov´e v´ychovy na prvn´ım stupni z´akladn´ı sˇkoly v prvn´ım obdob´ı porovn´av´an´ı v´yznam˚u slov, zvl´asˇtˇe slov opaˇcn´eho v´yznamu a slov v´yznamem souˇradn´ych, nadˇrazen´ych a podˇrazen´ych, ve druh´em obdob´ı porovn´av´an´ı v´yznam˚u slov, zvl´asˇtˇe slov stejn´eho a podobn´eho v´yznamu ˇ aci by se mˇeli sezn´amit s term´ıny slovo a pojem, v´yznam a slov v´ıcev´yznamov´ych. Z´ slov, slova jednoznaˇcn´a a mnohoznaˇcn´a, antonyma, synonyma, homonyma. Na druh´em stupni z´akladn´ı sˇkoly se maj´ı zˇ a´ ci v jazykov´e v´ychovˇe nauˇcit rozpoznat pˇrenesen´e pojmenov´an´ı, zvl´asˇtˇe ve fraz´emech, maj´ı rozliˇsit spisovn´y jazyk, n´aˇreˇc´ı a obecnou cˇ eˇstinu a zd˚uvodnit jejich uˇzit´ı. V uˇcivu o slovn´ı z´asobˇe by si mˇeli osvojit poznatky o slovn´ı z´asobˇe a jej´ıch jednotk´ach, sezn´amit se se slohov´ym rozvrstven´ım slovn´ı z´asoby, s term´ıny v´yznam slova, homonyma, synonyma a obohacov´an´ı slovn´ı z´asoby. Podle oˇcek´avan´ych v´ystup˚u z komunikaˇcn´ı a slohov´e v´ychovy, jak jsou formulov´any v RVP, maj´ı zˇ a´ ci mj. odliˇsit spisovn´y a nespisovn´y projev, vhodnˇe uˇz´ıvat spisovn´ych jazykov´ych prostˇredk˚u vzhledem ke sv´emu jazykov´emu projevu, vyuˇz´ıvat poznatk˚u o jazyce a stylu ke gramaticky i vˇecnˇe spr´avn´emu p´ısemn´emu projevu a k tvoˇriv´e pr´aci s textem nebo i k vlastn´ımu tvoˇriv´emu psan´ı na z´akladˇe sv´ych dispozic a osobn´ıch z´ajm˚u. Na z´akladˇe uˇciva t´ykaj´ıc´ıho se p´ısemn´eho projevu se maj´ı zˇ a´ ci pˇri vlastn´ım tvoˇriv´em psan´ı nauˇcit ps´at komunikaˇcn´ı zˇ a´ nry jako v´ypisek, zˇ a´ dost, soukrom´y a u´ ˇredn´ı dopis, objedn´avka, teze, strukturovan´y zˇ ivotopis, pozv´anka, charakteristika, subjektivnˇe zabarven´y popis, v´yklad a u´ vaha. 12

Podle RVP pˇredstavuj´ı kl´ıcˇ ov´e kompetence souhrn vˇedomost´ı, dovednost´ı, schopnost´ı, postoj˚u a hodnot pro osobn´ı rozvoj a ” uplatnˇen´ı kaˇzd´eho cˇ lena spoleˇcnosti“.

35

4.4

Problematika synonymie v uˇcebnic´ıch cˇ esk´eho jazyka se zamˇerˇ en´ım na metody cviˇcn´e Stylistick´e a vyjadˇrovac´ı schopnosti nejsou zˇ a´ k˚um vrozen´e (viz kap. 4.1 Vyjadˇrovac´ı

schopnosti pubescent˚u z hlediska ontogenetick´eho), uˇcitel´e vˇsak maj´ı pˇri v´yuce cˇ esk´eho jazyka k dispozici metody vedouc´ı k jejich zdokonalov´an´ı. Jedn´a se zejm´ena o metody v´ykladu a pˇredn´asˇky, metodu vysvˇetlov´an´ı, metodu samostatn´eho studia, metodu ˇ diskuze, metodu probl´emovou aj. (Cechov´ a, 1998). V´yznamnou roli pˇri zdokonalov´an´ı komunikaˇcn´ıch a slohov´ych schopnost´ı hraj´ı tak´e metody cviˇcn´e, pˇri nichˇz jsou ˇ uplatnˇena slohov´a cviˇcen´ı. M. Cechov´ a (1998) rozliˇsuje slohov´a cviˇcen´ı niˇzsˇ´ıho a vyˇssˇ´ıho typu, pˇriˇcemˇz na druh´em stupni z´akladn´ı sˇkoly jsou vyuˇz´ıv´ana pˇredevˇs´ım cviˇcen´ı druh´eho typu (srov. Hauser, 1974). K procviˇcov´an´ı synonymie jsou urˇcena zejm´ena cviˇcen´ı stylizaˇcn´ı, konkr´etnˇe lexik´alnˇestylizaˇcn´ı, zamˇeˇren´a na procviˇcov´an´ı jednotliv´ych jazykov´ych prostˇredk˚u uˇzit´ych v r´amci v´ypovˇedi, a cviˇcen´ı textov´a, vedouc´ı ke komplexn´ımu zlepˇsov´an´ı jazykov´eho projevu jako celku. Hranici mezi tˇemito dvˇema typy cviˇcen´ı nelze vˇzdy pˇresnˇe vymezit. ˇ Lexik´alnˇestylizaˇcn´ı cviˇcen´ı, podle M. Cechov´ e (1998) tak´e cviˇcen´ı pojmenov´avac´ı, lze rozdˇelit na cviˇcen´ı v´ybˇerov´a, pˇri nichˇz zˇ a´ ci z nab´ıdky nˇekolika lex´em˚u vyb´ıraj´ı ten nejvhodnˇejˇs´ı, cviˇcen´ı doplˇnovac´ı, jeˇz spoˇc´ıvaj´ı ve spr´avn´em doplnˇen´ı lex´emu do kontextu vˇety, obmˇenˇ ovac´ı, spoˇc´ıvaj´ıc´ı v obmˇenˇe v´yraz˚u, a s nimi souvisej´ıc´ı cviˇcen´ı substituˇcn´ı, pˇri nichˇz maj´ı zˇ a´ ci nahradit oznaˇcen´y v´yraz v´yrazem s jinou slohovou charakteristikou. Je tˇreba pˇripomenout, zˇ e pˇri pr´aci s lexik´alnˇestylizaˇcn´ımi cviˇcen´ımi zˇ a´ ci procviˇcuj´ı a z´aroveˇn zdokonaluj´ı svou kompetenci uˇz´ıvat slov a slovn´ıch spojen´ı z hlediska jejich v´ystiˇznosti a vhodnosti v kontextu. Od tˇechto cviˇcen´ı je nutn´e odliˇsit cviˇcen´ı cˇ istˇe lexik´aln´ı, v nichˇz jsou slova procviˇcov´ana pouze na z´akladˇe s´emantick´eho v´yznamu ˇ bez ohledu na kontext. (Cechov´ a, 1998). Poloˇzili jsme si ot´azku, kter´e druhy v´ysˇe uveden´ych cviˇcen´ı jsou v uˇcebnic´ıch cˇ esk´eho jazyka v souvislosti s uˇcivem o synonymii vyuˇz´ıv´any, nakolik jsou cviˇcen´ı zamˇeˇrena na upevˇnov´an´ı znalost´ı a nakolik na rozv´ıjen´ı dovednosti uˇz´ıvat synonymie v projevech. Provedli jsme v´ıcem´enˇe n´ahodn´y v´ybˇer uˇcebnic (viz Pˇr´ıloha cˇ . 3). V´ychodiskem byl ˇ ofici´aln´ı seznam uˇcebnic zveˇrejnˇen´y na www str´ank´ach MSMT. Uˇcivo o synonymii je zaˇrazeno do sedm´eho a dev´at´eho roˇcn´ıku z´akladn´ı sˇkoly. V uˇcebnic´ıch tˇechto roˇcn´ık˚u jsme hodnotili u´ roveˇn a rozsah teoretick´eho zpracov´an´ı problematiky synonymie, ale pˇredevˇs´ım typy a formy cviˇcen´ı vyuˇz´ıvan´ych k procviˇcen´ı. I kdyˇz se jednotliv´e uˇcebnice liˇs´ı rozsahem teoretick´eho zpracov´an´ı, vˇsechny uv´adˇej´ı z´akladn´ı definici synonym, napˇr.: slova, kter´a r˚uznˇe znˇej´ı, maj´ı stejn´y nebo podobn´y ” v´yznam“ (Fraus). V sedm´em roˇcn´ıku b´yv´a v´yklad o synonymech podrobnˇejˇs´ı neˇz v dev´at´em. Autoˇri uˇcebnic vych´azej´ı ze skuteˇcnosti, zˇ e v dev´at´em roˇcn´ıku je jiˇz

36

problematika synonymie zˇ a´ k˚um zn´ama, a proto je postaˇcuj´ıc´ı pouze struˇcn´e pˇripomenut´ı. Ve cviˇcen´ıch zamˇerˇen´ych na problematiku synonymie jsou synonyma velmi cˇ asto procviˇcov´ana formou lexik´aln´ıch cviˇcen´ı, tzn., zˇ e nen´ı respektov´an kontext uˇzit´ı lex´em˚u. ˇ Casto se opakuj´ı u´ koly typu Vyhledejte synonyma k n´asleduj´ıc´ım slov˚um.“ (Alter), ” Jak´e zabarven´ı maj´ı synonyma uveden´a vedle slova neutr´aln´ıho?“ (Tobi´asˇ), Najdˇete ” ” co nejv´ıce slov, kter´ymi lze vyj´adˇrit, jak je kdo velk´y, slova podle velikosti“ seˇrad’te.“ ” (Jinan). V nˇekter´ych pˇr´ıpadech maj´ı zˇ a´ ci synonymn´ı v´yrazy, kter´e objevili, uˇz´ıvat ve vˇet´ach: K uveden´ym slov˚um uv´adˇejte synonyma se zes´ılen´ym nebo zeslaben´ym ” v´yznamem a uˇzijte je ve vˇet´ach.“ (SPN, Stybl´ık). Z lexik´alnˇestylizaˇcn´ıch cviˇcen´ı jsou zastoupena cviˇcen´ı v´ybˇerov´a: Doplˇnte vhodn´e synonymum z ˇrady: mal´y – malink´y ” – maliˇck´y – nepatrn´y – nevelk´y – skromn´y.“ (SPN, Stybl´ık), substituˇcn´ı: Nahrad’te ” ˇ aci maj´ı tak´e vyhled´avat podtrˇzen´a slova synonymy.“ (Fraus), Opravte vˇety.“ (Tobi´asˇ). Z´ ” synonyma v textu: Vyhledejte v textu synonyma.“ (Fraus), pˇr´ıpadnˇe vyhled´avat ” r˚uzn´a oznaˇcen´ı jednoho denot´atu: Vypiˇste z textu pojmenov´an´ı tis´ıcikoruny.“ (Alter). ” Minim´alnˇe jsou zastoupena textov´a cviˇcen´ı: Podle obr´azku popiˇste vodn´ıka. K popisu ” hlavy, obliˇceje a obleˇcen´ı vyuˇzijte ˇrady synonym, kter´a si pˇredem pˇriprav´ıte na ˇ tabuli.“ (Fraus), Ceho se uˇzit´ım synonym v textu dosahuje? Napiˇste text a sv´e tvrzen´ı ” dokaˇzte.“ (Jinan). Tak jako se liˇs´ı teoretick´e zpracov´an´ı synonymie v uˇcebnic´ıch urˇcen´ych pro sedm´y a pro dev´at´y roˇcn´ık, liˇs´ı se tak´e v nich zaˇrazen´a cviˇcen´ı, a to s ohledem na psychick´y v´yvoj zˇ a´ k˚u. V sedm´em roˇcn´ıku se napˇr´ıklad nevyskytuj´ı cviˇcen´ı v´ybˇerov´a a doplˇnovac´ı. Mladˇs´ı dˇeti jeˇstˇe nejsou schopny s jistotou uˇz´ıvat lexik´aln´ıch prostˇredk˚u vhodnˇe a vytˇr´ıbenˇe. ˇ Na vhodnost a vytˇr´ıbenost (Cechov´ a, 1998) zˇ a´ kovsk´ych projev˚u je v pr˚ubˇehu sˇkoln´ı doch´azky kladen d˚uraz postupnˇe, proto je se zvyˇsuj´ıc´ım se vˇekem dˇet´ı zvyˇsov´ana tak´e ˇ aci dev´at´eho roˇcn´ıku maj´ı cˇ astˇeji za u´ kol charakterizovat odliˇsnosti n´aroˇcnost cviˇcen´ı. Z´ mezi synonymy, posoudit jejich vz´ajemn´e v´yznamov´e i form´aln´ı vztahy, rozliˇsit stylov´e pˇr´ıznaky. Na rozd´ıl od sv´ych mladˇs´ıch spoluˇza´ k˚u nav´ıc pracuj´ı se synonymn´ımi lex´emy ciz´ıho p˚uvodu. Domn´ıv´ame se, zˇ e lexik´aln´ı cviˇcen´ı vedou k upevˇnov´an´ı znalost´ı o synonymii, mohou v´est k rozˇsiˇrov´an´ı slovn´ı z´asoby zˇ a´ k˚u, ale nepˇestuj´ı dovednost zˇ a´ k˚u vyuˇz´ıvat synonymn´ıch lex´em˚u vhodnˇe, v´ystiˇznˇe a vytˇr´ıbenˇe. Tato dovednost je procviˇcov´ana pˇri pr´aci s cviˇcen´ımi lexik´alnˇestylizaˇcn´ımi, ale zejm´ena s cviˇcen´ımi textov´ymi. Pˇredpokl´adali jsme, zˇ e zastoupen´ı tˇechto typ˚u cviˇcen´ı bude vysok´e pˇredevˇs´ım v uˇcebnic´ıch pro dev´at´y roˇcn´ık, kdy jsou zˇ a´ kovsk´e znalosti o synonymii dostateˇcnˇe upevnˇeny, a je vhodn´e v´ıce procviˇcovat schopnosti a dovednosti adekv´atn´ıho uˇz´ıv´an´ı synonymn´ıch lex´em˚u. Uk´azalo se, zˇ e skuteˇcnost je jin´a. Ve vˇsech uˇcebnic´ıch tvoˇr´ı vysok´e procento zastoupen´ych cviˇcen´ı cviˇcen´ı lexik´aln´ı, v menˇs´ı m´ıˇre jsou zastoupena cviˇcen´ı lexik´alnˇestylizaˇcn´ı, t´emˇeˇr 37

v˚ubec cviˇcen´ı textov´a. (srov. Sedl´acˇ ek, 1992). Jednotliv´e uˇcebnice se od sebe liˇs´ı hlavnˇe celkov´ym poˇctem synonymick´ych cviˇcen´ı a rozsahem teoretick´eho zpracov´an´ı. Pro zv´ysˇen´ı kultivovanosti zˇ a´ kovsk´ych projev˚u by mˇelo b´yt do v´yuky cˇ esk´eho jazyka zaˇrazov´ano vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı lexik´alnˇestylizaˇcn´ıch a textov´ych cviˇcen´ı. Je vˇsak tˇreba pˇripomenout, zˇ e vˇzdy z´aleˇz´ı pˇredevˇs´ım na vyuˇcuj´ıc´ım, jakou pozornost problematice synonymie vˇenuje a kter´e formy a metody pr´ace zvol´ı. Podle naˇseho n´azoru by pˇri pr´aci se synonymn´ımi lexik´aln´ımi prostˇredky nemˇela b´yt pro uˇcitele limituj´ıc´ı nab´ıdka cviˇcen´ı v uˇcebnici, je tˇreba hledat nov´e kreativn´ı zp˚usoby vedouc´ı k rozv´ıjen´ı v´ysˇe uveden´ych ˇ schopnost´ı a dovednost´ı (viz napˇr. M. Cechov´ a, 1998 nebo Tvoˇrivost´ı uˇcitele k tvoˇrivosti zˇ a´ k˚u, 1997). Anal´yza jazykov´eho materi´alu Soubor lex´em˚u z´ıskan´y rozborem zˇ a´ kovsk´ych prac´ı (celkem 2515 lexik´aln´ıch jednotek, substantiv, adjektiv, sloves a adverbi´ı, poˇcet v´yskyt˚u 7071) zkoum´ame ve dvou u´ rovn´ıch: 1. z pohledu tzv. obecn´eho zˇ a´ ka (rozbor obsahuje kap. 5 Synonyma v kontextu zˇ a´ kovsk´ych projev˚u), 2. z pohledu tzv. individu´aln´ıho zˇ a´ ka (rozbor pˇredkl´ad´ame v kap. 6 Synonyma v kontextu zˇ a´ kovsk´eho projevu). Pˇredmˇetem naˇseho z´ajmu jsou v prvn´ı z tˇechto uveden´ych u´ rovn´ı tzv. synonymick´e rˇady nadindividu´aln´ı, totiˇz lexik´aln´ı jednotky vstupuj´ıc´ı do synonymick´ych vztah˚u v r´amci cel´eho zkouman´eho materi´alu. Z pohledu lexikologie vymezujeme jednotliv´e typy synonym (synonyma u´ pln´a, cˇ a´ steˇcn´a, ideografick´a, okrajov´a), sledujeme jejich pˇr´ıpadnou pˇr´ıznakovost, z pohledu stylistiky hodnot´ıme synonyma amplifikaˇcn´ı a kontextovˇe situaˇcn´ı. Po form´aln´ı str´ance rozliˇsujeme synonyma slovotvorn´a a synonymn´ı slovn´ı spojen´ı. Na z´akladˇe statistick´ych u´ daj˚u vyhodnocujeme tzv. vyuˇzit´e a nevyuˇzit´e moˇznosti nab´ızen´e synonymie, n´aslednˇe vytv´aˇr´ıme frekvenˇcn´ı seznam uˇzit´ych synonymn´ıch lex´em˚u a anal´yzou vzorku synonym tohoto seznamu zjiˇstˇen´e u´ daje o vyuˇzit´ı synonymie korigujeme a hodnot´ıme faktickou m´ıru zastoupen´ı jednotliv´ych cˇ len˚u synonymick´e ˇrady. Ve druh´e u´ rovni, v u´ rovni individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u, zjiˇst’ujeme tzv. synonymick´e ˇrady individu´aln´ı, tj. ˇrady zastoupen´e v konkr´etn´ıch slohov´ych prac´ıch. Synonymn´ı v´yrazy uˇzit´e v jednotliv´ych slohov´ych prac´ıch zkoum´ame z hlediska jejich frekvence a z hlediska jejich stylov´e funkce. Na z´akladˇe takto zvolen´eho pˇr´ıstupu pˇredkl´ad´ame v´ysledky v´yzkumu ve dvou z´akladn´ıch kapitol´ach (Synonyma v kontextu zˇ a´ kovsk´ych projev˚u, Synonyma v kontextu zˇ a´ kovsk´eho projevu), jeˇz jeˇstˇe d´ale cˇ len´ıme.

38

´ ´ ˚ SYNONYMA V KONTEXTU Zˇ AKOVSK YCH PROJEVU

5 5.1

Synonymick´e rˇ ady nadindividu´aln´ı Do vztah˚u synonymie v r´amci vˇsech zˇ a´ kovsk´ych projev˚u vstupuje 1189 lexik´aln´ıch

jednotek (poˇcet v´yskyt˚u 3869). Pˇredpokl´adali jsme, zˇ e m´ıra vyuˇzit´ı synonymie jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u bude nevyrovnan´a, proto z´ıskan´a synonyma dˇel´ıme prim´arnˇe podle slovn´ıch druh˚u, pˇri dalˇs´ı klasifikaci vych´az´ıme z jejich s´emantiky. S´emantick´e tˇr´ıdˇen´ı je z naˇseho hlediska potˇrebn´e proto, abychom zjistili, ve kter´ych s´emantick´ych skupin´ach je synonymie uplatnˇena s vysokou cˇ etnost´ı a ve kter´ych je uplatnˇena minim´alnˇe neboli ve kter´ych s´emantick´ych skupin´ach je doloˇzen vysok´y poˇcet synonymick´ych ˇrad a ve kter´ych je jejich poˇcet naopak n´ızk´y. Z n´asledn´ych zjiˇstˇen´ı m˚uzˇ eme vyvodit doporuˇcen´ı pro sˇkolskou praxi, a to kter´ym s´emantick´ych oblastem je tˇreba pˇri procviˇcov´an´ı uˇciva o synonymii vˇenovat v hodin´ach cˇ esk´eho jazyka a komunikaˇcn´ı a slohov´e v´ychovy zv´ysˇenou pozornost. Vzhledem k rozsahu a k charakteru zkouman´eho materi´alu se nab´ızen´e moˇznosti klasifikace (srov. Haller, Kl´egr, Daneˇs) jevily jako nevyhovuj´ıc´ı, proto jsme krit´eria tˇr´ıdˇen´ı pˇrizp˚usobili konkr´etn´ımu materi´alu a zvolili jsme urˇcitou kombinaci stanoven´ı vlastn´ıch krit´eri´ı, krit´eri´ı stanoven´ych J. Filipcem (1961) a krit´eri´ı uˇzit´ych pˇri tvorbˇe Tezauru jazyka cˇ esk´eho (2007), pˇr´ıpadnˇe Hallerova Slovn´ıku vˇecn´eho a synonymick´eho (1969-1986)13 . S´emantick´e skupiny substantiv jsme vydˇelili na z´akladˇe vlastn´ıch krit´eri´ı. Pˇri jejich stanoven´ı jsme jen cˇ a´ steˇcnˇe vych´azeli z Filipcovy klasifikace substantiv (Filipec, 1961) (napˇr. abstraktn´ı pojmy) doplnˇen´e o klasifikaci Hallerovu (napˇr. cˇ lovˇek) (Haller, 1969 – 1986). Substantivn´ı synonymick´e rˇady rozdˇelujeme do s´emantick´ych skupin: 1. cˇ lovˇek – cˇ a´ sti lidsk´eho tˇela, lidsk´a obydl´ı a jejich cˇ a´ sti, lidsk´a spoleˇcenstv´ı, vlastn´ı jm´ena, lidsk´a u´ stroj´ı, 2. pˇr´ıroda – zˇ iv´a, neˇziv´a, 3. pˇredmˇety a zaˇr´ızen´ı, 4. vlastnosti, stavy, schopnosti, 5. cˇ innosti, v´ysledky cˇ innost´ı, 6. oznaˇcen´ı cˇ asu, m´ıry, mnoˇzstv´ı a 7. abstraktn´ı pojmy. Vzhledem k n´ızk´emu poˇctu adjektiv ve zkouman´em materi´alu jsme se pˇri stanoven´ı s´emantick´ych skupin spokojili s vysokou m´ırou abstrakce. Vydˇelujeme pouze s´emantickou skupinu adjektiv hodnot´ıc´ıch kladnˇe, z´apornˇe a ostatn´ıch. Pro rozdˇelen´ı sloves se jako nejv´yhodnˇejˇs´ı uk´azalo cˇ lenˇen´ı, kter´e uv´ad´ı A. Kl´egr (2007). S´emantick´e skupiny sloves jsou prim´arnˇe vytvoˇreny podle tˇr´ıd, kter´e Kl´egr pˇrevzal od Rogeta (1852). Jsou to: 1. abstraktn´ı vztahy, 2. prostor, 3. hmota, 4. intelekt: uˇz´ıv´an´ı mysli, 5. voln´ı oblast: uplatnˇen´ı v˚ule a 6. emoce, n´aboˇzenstv´ı, mor´alka. Nepˇrevzali jsme vˇsak dalˇs´ı cˇ lenˇen´ı jednotliv´ych tˇr´ıd, kter´e by vzhledem k rozsahu 13

Krit´eria Fr. Daneˇse (1987) sice vych´az´ı ze s´emantiky, ale jsou pˇr´ıliˇs z´avisl´a na syntaktick´ych vztaz´ıch, proto je povaˇzujeme za

nevyhovuj´ıc´ı.

39

zkouman´eho materi´alu bylo nadbyteˇcn´e. Uveden´e s´emantick´e skupiny cˇ len´ıme do podskupin, pˇri jejichˇz tvoˇren´ı jsme opˇet vych´azeli z cˇ lenˇen´ı Kl´egrova (napˇr. poˇcas´ı), s´emanticky bl´ızk´e podskupiny jsme slouˇcili (napˇr. sluch, zvuk), pˇr´ıpadnˇe jsme pro nˇe vytvoˇrili vlastn´ı souhrnn´y n´azev (napˇr. polohy tˇela). Pokud byla podskupina doloˇzena jedinou synonymickou ˇradu, nevyˇcleˇnovali jsme ji, a takov´eto synonymick´e ˇrady jsme zaˇradili do podskupiny ostatn´ı. Pro rozdˇelen´ı adverbi´ı jsme zvolili klasifikaci podle okolnost´ı, kter´e adverbia vyjadˇruj´ı: m´ısto, cˇ as, zp˚usob a pˇr´ıcˇ ina. Synonymick´e ˇrady jsou v r´amci jednotliv´ych s´emantick´ych skupin a podskupin uspoˇra´ d´any abecednˇe. Jako prvn´ı cˇ len je uv´adˇeno synonymum z´akladov´e, v z´avorce je oznaˇcena pˇr´ıpadn´a pˇr´ısluˇsnost ke stylov´e vrstvˇe a typ synonyma, u synonym amplifikaˇcn´ıch a kontextovˇe situaˇcn´ıch nav´ıc uv´ad´ıme cˇ´ıslo komunik´atu, v nˇemˇz bylo dan´eho synonyma uˇzito. Ke kaˇzd´e synonymick´e ˇradˇe jsou pˇripojeny konkr´etn´ı doklady uˇzit´ı (napˇr. matka – maminka – m´ama (hovor.) – mamka (expr.) – mami: Jeho matka si ˇ / Mama ´ ˇrekla / Mamka se lekla / Moje mami ho urˇciteˇ najde / Maminka pˇripravila obed ˇ s dalˇs´ımi dvema maminkami).

5.1.1

Substantiva

Zastoupeno je 949 substantiv (poˇcet v´yskyt˚u 2614), substantiv vstupuj´ıc´ıch do synonymick´ych vztah˚u v r´amci zkouman´eho materi´alu je doloˇzeno 341. Substantiva vytvoˇrila 84 synonymick´ych ˇrad, kter´e rozdˇelujeme do 12 s´emantick´ych skupin. ˇ ek I. Clovˇ (a) cˇ a´ sti lidsk´eho tˇela ˇ s´ı na srdci i na duˇsi / Vˇzdy meˇ dokaˇ ´ ze srdce – srd´ıcˇ ko (dem., expr.): Dary poteˇ ´ u srd´ıcˇ ka zahˇrat ´ re / sledovan´ ´ ı znuden´ ˇ ych obliˇceju˚ tv´arˇ – obliˇcej: City se projevuj´ı ve v´yrazu tvaˇ ´ bez zajmu

(b) lidsk´a obydl´ı a jejich cˇ a´ sti balkon – lodˇzie (ˇca´ st.): ja´ s tat’kou jsme se potili na balkoneˇ / Maminka vyˇsla na lodˇzii

d˚um – budova (ideogr.) – domeˇcek (dem.) – chaloupka (ideogr., dem.): ´ ´ s dum ˚ stoj´ı / V budoveˇ jsme si prohledli ´ zaj´ımavou Dostali jsme zpravu, zˇ e naˇ v´ystavu / Pepa se koukl z domeˇcku / Na okraji lesa v male´ chaloupce zˇ ila koˇciˇcka ´ cˇ ekal z ochozu hotelu / hotel – budova (kont. sit., 17): Nejhezˇc´ı v´yhled nas ´ zaj´ımavou v´ystavu o vys´ılaˇci a hotelu V budoveˇ jsme si prohledli

40

chata – chalupa (ˇca´ st.) – chatka (dem.): Strejda spal v chateˇ / O v´ıkendu ´ ukazala ´ pojedeme na chalupu / Vedouc´ı nam naˇsi chatku

vesnice – obec – vesniˇcka (dem.) – osada (ˇca´ st.): Veˇcer naˇse parta podnikla ˇ ´ prochazku do nedaleke´ vesnice / Skola v obci Vesela´ je malotˇr´ıdka / Jeli jsme na dovolenou do male´ vesniˇcky / C´ıl naˇs´ı cesty byla osada nedaleko Nepomuka ´ ’a se poprve´ zˇidle – zˇidliˇcka (dem.): Spoluˇzaˇcka vyhodila zˇ idli z okna / Pet vyhrabal na zˇ idliˇcku ke klav´ıru

(c) lidsk´a spoleˇcenstv´ı ˇ babiˇcka – babi (expr.): Babiˇcka si vzala deˇstn´ık / Deda s babi jeli na dovolenou

bratr – br´acha (ob., expr.) – Luk´asˇ (kont. sit., 27) – sourozenec (ideogr.): Jak´y ˚ bratr vlastneˇ je / Muj ˚ bracha ´ ´ ´ se muj se jmenuje Karel / Jsem rada, zˇ e Lukaˇ ´ / Muj ˚ sourozenec ma´ i dobre´ vlastnosti mam

cˇ lovˇek – muˇz (ideogr.) – osoba – os˚ubka (dem., expr.) – postava: Asi kaˇzd´y ˇ na svet ˇ eˇ je rad, ´ kdyˇz / Jsi dobr´y muˇz, Josefe / Zaleˇ ´ z´ı na dotyˇcne´ cˇ lovek ˚ ˇ e´ postavy osobeˇ / Co pro meˇ tahle osubka znamena´ / Tam byly umel ´ ’uv ˚ dedeˇ ˇ cek ho pozoroval / Mama ´ ˇ dˇedeˇcek – dˇeda (expr.): Pet s dedou si dali kafe ˇ cata se zaˇcala malovat / D´ıvky radeji ˇ dˇevˇce – d´ıvka – holka (hovor.): Devˇ ut´ıkaj´ı na chodbu / S holkama jsme si vybalily ´ ˇ je to laska ´ d´ıtˇe – miminko (ideogr.): U maleho d´ıtete k matce / proto jsou ´ zasna´ miminka tak uˇ ˇ el ˇ / Hoˇsi, hlavneˇ chlapec – hoch – kluk (hovor.): Chlapec ihned odpoved ˇ / Kluci si koupili meˇce nezmoknete ´ ´ kamar´adka – k´amoˇska (ob., expr.): Naˇs´ı kamaradce M´ısˇ e se zakutalelo ´ jablko / Moje sestra je pro meˇ vzorem, kamoˇ skou ˇ bychom se ˇr´ıdit vkusem dalˇs´ıho majitel – p´an´ıcˇ ek (ideogr., expr.): Meli ´ sil se pomazlit se sv´ym pan´ ´ ıcˇ kem majitele / pelaˇ ˇ bych pro svou zˇ enu manˇzelka – zˇena: Uˇz slyˇs´ım hlas sve´ manˇzelky / Chtel zdrav´ı

matka – maminka – m´ama (hovor.) – mamka (expr.) – mami: Jeho matka si ˇ / Mama ´ ˇrekla / Mamka se lekla / ho urˇciteˇ najde / Maminka pˇripravila obed ˇ Moje mami s dalˇs´ımi dvema maminkami

ml´adeˇz – mladistv´ı – mlad´ı lid´e – mladˇs´ı studenti – dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti – pubert’a´ ci ´ z si niˇc´ı zdrav´ı / Pokud budu psat ´ jen o mladistv´ych / (expr.): Dneˇsn´ı mladeˇ

41

ˇ uˇz jste nekdy ˇ ´ ˇ ˇ na laviˇcce / Mladˇs´ı studenti si Videli mladeho cˇ loveka sedet ˇ sinou jsou to dosp´ıvaj´ıc´ı deti ˇ okolo patnacti ´ let / Patnactilet´ ´ mysl´ı, zˇ e / Vetˇ ı ´ se nedaj´ı pˇreuˇcit pubert’aci ´ vyhuboval / podezˇrel´y pan ´ byl dopaden muˇz – p´an: Muˇz nam

otec – t´ata (hovor.) – tat´ınek – tat’ka (hovor.): A tak chlapcova otce uzdravili / ´ se strejdou opravovali chatu / Tat´ınek vybral hezke´ m´ısto / Maminka Tata s tat’kou si dali pivo ´ parta (hovor.) – rodiny (kont. sit., 16): Veˇcer naˇse parta podnikla prochazku / ´ ´ Veˇcer si naˇse rodiny vyˇsly na kratkou prochazku ´ partner – mil´y (ˇca´ st.) – ten druh´y (kont. sit., 51, 54): C´ıt´ıme lasku k partnerovi / ´ si da´ cˇ lovek ˇ se sv´ym mil´ym prvn´ı polibek / lide´ se brali z cˇ iste´ M´ısto, na kterem ´ ´ lasky k tomu druhemu ´ posledn´ıho hraˇ ´ ce – stopera posledn´ı hr´acˇ – stoper (ampl., 32): tak jsem hral

pˇr´ıtel – kamar´ad – bl´ızk´y (ˇca´ st.) – zn´am´y (ˇca´ st.): Prav´y pˇr´ıtel je tu vˇzdycky / ´ uˇ ´ zasne´ kamarady ´ / vaˇ ´ s bl´ızk´y se pˇri v´yberu ˇ darku ´ ´ Mam netref´ı / Spolu s nami ´ ı jeli i naˇsi znam´

rodiˇce – otec a matka – maminka s tat’kou (hovor.): Potom jsem se rozlouˇcil s rodiˇci / za dob naˇsich otcu˚ a matek / Maminka s tat’kou si dali pivo

rodina – nejbliˇzsˇ´ı (ˇca´ st.) – pˇr´ıbuzn´ı (ˇca´ st.): Pˇr´ıtel je jako druha´ rodina / Co ˚ ze b´yt cennejˇ ˇ s´ıho neˇz zdrav´ı naˇse a naˇsich nejbliˇzsˇ ´ıch / Hodneˇ zaleˇ ´ z´ı na muˇ rodiˇc´ıch a pˇr´ıbuzn´ych

sestra – sourozenec (ideogr.): Jsme pˇrece sestry / Jin´ı sourozenci se spolu ´ ı hadaj´

skupina – skupinka (dem.) – parta (hovor., ideogr.) – st´ado (ˇca´ st.): skupina ´ sˇ ermu / Ptate ´ se, jestli jsme rozdelen´ ˇ y na skupinky / Veˇcer naˇse historickeho ´ ˇ oˇsklive´ masky / z houˇst´ı parta podnikla prochazku / parta kluku˚ na sobeˇ mela ˇ ´ ˇ re vybehlo stado srnˇc´ı zveˇ ´ zˇa´ k – d´ıtˇe (ˇca´ st.) – pubert’a´ k (ob., expr., cˇ a´ st.): A cˇ ´ım by byl menˇs´ı zajem ´ u, ˚ t´ım by byl menˇs´ı i u meˇ / stado ´ ˇ re, kteremu ´ ˇ / u zˇ ak zveˇ se ˇr´ıka´ deti ´ ı kaˇzdodenn´ıch odpoved´ ˇ ı pubert’ak ´ u˚ poslouchan´

(d) vlastn´ı jm´ena ´ Hana – Hanka (expr): pˇrijela kamaradka Hana / Zavolala jsem na Hanku

Josef – Pepa (expr.): ˇr´ıka´ Pepovi: Jsi dobr´y muˇz, Josefe!“

” ˚ bracha ´ ´ je hodn´y kluk Karel – K´aja (expr.): Muj se jmenuje Karel / Kaja

´ ’a je starˇs´ı neˇz ja´ Katka – K´at’a (expr.): S Katkou jsme prosteˇ dvojka / Kat

42

´ pan´ı Krˇcm´arˇov´a – Maruˇska (expr., kont. sit., 60): okno, ze ktereho vykuko´ rova´ / Maruˇsko, vˇzdyt’ v´ısˇ , jak rad ´ chod´ım na ryby. vala pan´ı Krˇcmaˇ ´ ’a Petr – Petˇr´ık (expr.) – P´et’a (expr.): Petr posp´ıchal / Petˇr´ık j´ı odpov´ıda´ / Pet ´ zaˇcal vyt’ukavat svoj´ı obl´ıbenou melodii

Veronika – Verˇca (expr.): Veronika se zaˇcervenala ostudou / Pozvali jsme Pavlu, Denˇcu, Terku, Verˇcu

(e) smyslov´a ustroj´ ı ´ hlas – hl´asek (dem., expr.): slyˇs´ım hlas sve´ manˇzelky / ozve se pˇr´ıjemn´y ´ zˇ ensk´y hlasek

II. Pˇr´ıroda ˇ a (a) Ziv´ ˇ ma´ devet ˇ koˇcek / V male´ chaloupce zˇ ila koˇcka – koˇciˇcka (dem., expr.): Deda koˇciˇcka ´ aˇz se ryba poˇradn ´ eˇ nabodne / ryba – kapr (ideogr.) – rybka14 (dem.): cˇ ekam, ´ ı spln´ı Vˇcera jsi pˇrinesl dva kapry / Rybka ˇrekla, zˇ e pˇran´

srna – srnka (dem.): Z houˇst´ı vyskoˇcila srna / Mneˇ ani srnce se nic nestalo ˇ sili jsme se na zv´ırˇe – zv´ırˇa´ tko (dem., expr.) – zvˇerˇ (pl. tantum, expr.): Teˇ ´ ´ ´ ´ eˇ ˇ r marna´ snaha zv´ırˇata / Koupili jsme si tacky se zv´ıˇratky / Neunavn a´ a tem ´ ˇ re, kteremu ´ ˇ vychovat stado zveˇ se ˇr´ıka´ deti

(b) Neˇziv´a ´ bahno – bl´ato (intenz.): Neˇz jsme doˇsli do tabora, bahno pomalu zaschlo / ´ Na kraji bˇrehu je blato ˇ jsme na druh´y bˇreh rybn´ıka / Vˇsichni jsme pˇreplavali bˇreh – kraj (ˇca´ st.): Sli ke kraji ´ st’ nevidel ˇ na cestu / Doprovazela ´ ´ bouˇrka d´esˇt’ – lij´ak (intenz.): Pro deˇ nas ´ s lijakem ´s dˇrevo – klacek (hovor., ideogr.) – kl´ada (ideogr.) – vˇetev (ideogr.): Lukaˇ dojde pro dˇrevo / Vaˇsek najednou zakopl o klacek / Doˇsli jsme si sednout na ´ / Najednou jsem slyˇsel praskan´ ´ ı vetv´ ˇ ı klady

hora – kopec (ˇca´ st.): Oba vozy jely pˇres hory / Moje teta vylezla na mal´y kopec

horko – vedro (intenz.): Je horko / Bylo vedro k padnut´ı 14

Substantivum rybka je ve zkouman´em materi´alu zastoupeno pouze jako souˇca´ st souslov´ı zlat´a rybka. Jen jednou je uˇzito bez

pˇr´ıvlastku zlat´a, i kdyˇz se o zlatou rybku jedn´a.

43

krajina – okol´ı (okraj.) – panor´ama (ˇca´ st., expr.) – pˇr´ıroda (ˇca´ st.): Pozoroval ´ jsem krajinu za tmy / Potom jsme se sˇ li kouknout do okol´ı / “To je panorama,“ uˇzasli jsme / aby to vypadalo jako v pˇr´ırodeˇ ´ sˇ usten´ ˇ ı v kˇrov´ı / Z houˇst´ı vyskoˇcila srna kˇrov´ı – houˇst´ı: Zaskoˇcilo nas ˇ sinou obdarujeme kytice – kytiˇcka15 (dem., expr.): obdarujeme je kytic´ı / vetˇ zˇ eny kytiˇcky ˇ jsme do lesa / Doˇsli jsme do bl´ızkeho ´ les – les´ık (dem.): Sli les´ıka ´ listy ze stromu / Na louce jsem list – lupen: K veˇceru jsem musel vyvezt ´ vyhazel lupeny

louka – pastva (okraj.) – pole (kont. sit., 20): Uˇsli jsme asi 15 km na louku / ˇ behu ˇ ´ Pokraˇcovala ve smeru na pastvu / pole nen´ı skladka ˇ oheˇn – ohn´ıcˇ ek (dem.): tak jsme udelali ohenˇ na pˇriv´ıtanou / tam jsme si ˇ udelali ohn´ıcˇ ek ´ pusob´ ˚ okol´ı – prostˇred´ı (ˇca´ st.): cˇ ´ım v´ıc na nas ı rodiˇce, okol´ı, t´ım v´ıce na ´ ´ pravou lasku zapom´ıname / prostˇred´ı nic moc, ale to j´ıdlo. . .

potok – pot˚ucˇ ek (dem.) – voda (kont. sit., 49): jen tak tak, zˇ e ji neshodili do ˚ cek / Eda vˇsechny zle´ pon´ıky potoka / Doˇsli jsme do les´ıka, kde tekl potuˇ shodil do vody

potopa – velk´a voda – stalet´a voda (ideogr.): Vylekal jsem se, zˇ e snad pˇriˇsla ˇ / Velka´ voda je odnesla pryˇc od jez´ırka / Pˇriˇsla staleta´ voda potopa sveta ˇ r´ıcneˇ rybn´ık – vodn´ı kr´alovstv´ı (kont. sit., 60) – voda (kont. sit., 58): Neveˇ ˇ ˇ do jsem z´ıral na hladinu rybn´ıka / Rybka se se zˇ blunknut´ ım ponoˇrila zpet ´ ´ ˇ do vody sveho vodn´ıho kralovstv´ ı / pust’ meˇ zpet

rˇeka – voda (kont. sit., 8): Vˇsichni jsme se koupali v ˇrece / Doˇsli jsme k vodeˇ ´ slunce – slun´ıcˇ ko (dem.): Sv´ıtilo slunce / Hned od rana sv´ıtilo slun´ıcˇ ko

souˇs – zem / zemˇe: kaˇzd´y tvor at’ zˇ ije ve vodeˇ cˇ i na souˇsi / protoˇze to bylo lepˇs´ı neˇz na suche´ zemi

svˇetlo – svˇet´ylko (dem., ampl., 22) – neon (ideogr.) – jiskra (ˇca´ st., ampl.): ˇ ˚ ymi svet´ ˇ ylky / V okamˇziku zplozen´ı vstoup´ı Trat’ byla osvetlena neony a ruzn´ ´ ˇ jiskra, svetlo, ˇ ´ do budouc´ıho lidskeho tela duˇse, laska

vrchol – hˇreben (ˇca´ st.): vrchol hory / hˇrebeny hor

15

Ve zkouman´em materi´alu je doloˇzeno tak´e substantivum kvˇetina. Na z´akladˇe s´emick´e anal´yzy jej ale do t´eto synonymick´e ˇrady

nezaˇrazujeme.

44

III. Pˇredmˇety a zaˇr´ızen´ı akvapark – baz´en (ideogr.): Veˇcer jsme se vydali do akvaparku / Ja´ sˇ la jeˇsteˇ do ´ bazenu ´ ˚ e´ atrakce – prol´ezaˇcka (ideogr.) – labyrint (ideogr.): Mohli jsme prolezat ruzn ´ cky a spoustu dalˇs´ıch atrakc´ı / Tam noveˇ otevˇreli labyrint prolezaˇ ´ jsme parky ´ buˇrt (ob.) – p´arek (ˇca´ st.): Ohˇrali na ohni / Opekli jsme si buˇrty

c´ıl – konec – m´ısto (ˇca´ st.): C´ıl naˇs´ı cesty byla osada nedaleko Nepomuka / Kdyˇz jsem se bl´ızˇ ila ke konci / Kdyˇz jsme dorazili na m´ısto

dar – d´arek (dem.) – maliˇckost (kont. sit., 35, 42.) – pozornost (ˇca´ st.): Co je to dar / ´ ı ruzn ˚ e´ darky ´ Lide´ si davaj´ / At’ uˇz je to jen maliˇckost nebo velk´y dar / Obdarujeme je malou pozornost´ı ´ pˇrinesli velice chutne´ j´ıdlo / Lucka j´ıdlo – obˇcerstven´ı (ideogr.): Zanedlouho nam pˇrivezla take´ obˇcerstven´ı ˇ kde jezdit na vˇsem, co melo ˇ kolo – koleˇcko (dem., ampl., 32): Asponˇ jsme meli kola a koleˇcka

konec – kraj – okraj: Na konci lesa jsme se zastavili / rybn´ık, kter´y se rozprost´ıra´ na kraji lesa / Na okraji lesa v male´ chaloupce zˇ ila koˇciˇcka

lod’ – lod’ka (dem.): Byla tam vystavena spousta aut, ale take´ letadla a lodeˇ / taˇzeni motorovou lod’kou na laneˇ

m´ıcˇ – m´ıcˇ ek (ideogr., dem.): Ja´ s tat´ınkem jsme pˇripravili m´ıcˇ / hod kriketov´ym m´ıcˇ kem

mobiln´ı telefon – mobil (hovor.): Uˇcitele´ je upozorn´ı, aby si vypnuli mobiln´ı ´ z je ovlivnov ˇ ana ´ telefony / Dneˇsn´ı mladeˇ poˇc´ıtaˇci, mobily a televizory ˚ e´ obrazky ´ obr´azek (dem.) – ornament (ˇca´ st., ampl., 10): Na sklo se lep´ı ruzn a ornamenty ´ a´ ve vetˇ ˇ sineˇ obchodech jen tak / Esterka obchod – kr´am (hovor.): Alkohol se prodav ´ sˇ la do kramu pro nove´ m´ydlo ˇ ´ obleˇcen´ı / Zeny ´ ı obleˇcen´ı – odˇev: Na veˇceˇri se muselo ve spoleˇcenskem si oblekaj´ ˇ s´ı modn´ ´ ı odevy ˇ nejnovejˇ ˇ praˇ ´ sky a to by nebylo dobre´ / polykan´ ´ ı pr´asˇek – tableta: Mohl by napˇr´ıklad vymenit tablet na hlasivky a na nervy ˇ restaurace – hospoda (hovor.): V jedne´ restauraci jsme se naobedvali / Jeli jsme se strejdou do hospody

45

´ jde deda ˇ stanice – n´adraˇz´ı (ideogr.): Za chv´ıli jsme dojeli do stanice / At’ nas ´ doprovodit k nadraˇ z´ı ´ / Zastavili jsme se na suˇsenka – oplatka (ˇca´ st.): Jedli jsme suˇsenky a pili limonadu teplou oplatku ´ z je ovlivnov ˇ ana ´ televizor – televize: Dneˇsn´ı mladeˇ poˇc´ıtaˇci, mobily a televizory / ˇ ´ eˇ pet ˇ reklam Jen co zapneme televizi, probehne nejmen

traktor – trakt˚urek (dem.): Na mikinu jsem si obtiskla vzorek od kola traktoru / ´ s trakturkem ˚ K veˇceru jsem musel vyvezt listy ´ ˚ vlak – vl´acˇ ek (dem.) – maˇsina (ob.): Vyjeli jsme brzy rano vlakem / Ted’ pujdeme ´ ´ cku / Nakonec jsme jeli starou maˇsinou do toho maleho vlaˇ ˇ jsme v˚uz – auto – dˇz´ıp – ter´enn´ı v˚uz16 : Oba vozy jely pˇres hory / Zb´yvaj´ıc´ı veci ´ ´ ı vozy naskladali do auta / Byl to v´ylet dˇz´ıpem / Za malou chv´ıli pˇrijely dva terenn´ ´ ym rokem do zakladn´ ´ z´akladn´ı sˇkola – z´akladka (hovor.): Ja´ uˇz chod´ım devat´ ı ´ ´ sˇ koly / nev´ıdame se tak cˇ asto, jako kdyˇz jeˇsteˇ chodila do zakladky ´ jsme, vzali zavazadlo – kufr – taˇska (ideogr.): kaˇzd´y cˇ ekal na zavazadla / Pˇristali ´ si kufry / naskladali jsme taˇsky do chodby

IV. Vlastnosti, stavy, schopnosti ˇ zsˇ ´ı chv´ıli / chv´ıle – situace (kont. sit., 53): Prav´y pˇr´ıtel teˇ neopust´ı ani v te´ nejteˇ ´ am ´ jim v teˇ ˇ zk´ych situac´ıch Pomah ˚ ze jim pˇrinest ´ pocit klidu / Tahle idylka se ale zaˇcala klid – idylka (dem., expr.): Muˇ ˇ menit ´ y pocit / Nekter ˇ pocit – cit (ˇca´ st.): je to krasn´ e´ city se projevuj´ı jednoznaˇcneˇ

probl´em – starost (ideogr.) – trabl17 (hovor., expr., cˇ a´ st.) – pr˚user (ob., cˇ a´ st.) – ´ ´ ıme vˇsechny nouze (okraj.): Kdyˇz s tebou sd´ıl´ı vˇsechny problemy / V tuto chv´ıli haz´ ´ ˇ ych trablu˚ / Maj´ı zabavu ´ starosti za hlavu / kdyˇz potˇrebujeˇs vytahnout z nejak´ z toho, ˇ ı nejak´ ˇ y pruser ˚ ´ a´ lidem v nejteˇ ˇ zsˇ ´ı nouzi kdyˇz udelaj´ / Zdravotn´ı sestra pomah ´ ˚ ery ˇ se pˇra´ telstv´ı – kamar´adstv´ı: Bez pˇratelstv´ ı se opravdu neda´ zˇ ´ıt / Bez duv ´ ˇ kamaradstv´ ı neda´ stavet ˇ zke´ vychovavat ´ ´ z jeˇsteˇ v puberteˇ / puberta – obdob´ı puberty: je teˇ dneˇsn´ı mladeˇ ´ ´ V obdob´ı puberty zaˇc´ınaj´ı pˇrichazet prvn´ı lasky 16

´ a hura´ do vesnice), jeˇz by mohlo b´yt synonymn´ı se substantivem Zastoupeno je t´ezˇ substantivum koˇca´ r (Ihned nasedli do koˇcaru

v˚uz, vˇsem ne v dan´em kontextu. 17

ˇ uvedeno jako hovorov´e. Naˇsli jsme jej i ve Slovn´ıku nespisovn´e cˇ eˇstiny (2009) jako obecnˇecˇ esk´e. Substantivum trabl je ve SSC

46

ˇ ˇ radost / Nekomu ˇ ˇ radost – potˇesˇen´ı (ideogr.): Pokud chceme nekomu udelat k pote˚ sˇ en´ı staˇc´ı jedine´ sluvko ´ obavu, zˇ e nas ´ nekdo ˇ starost – obava: m´ısto radosti pˇrivede jen starosti / mam sleduje ˇ take´ troˇsku mal´y strach / Mam ´ obavu, zˇ e strach – obava (ideogr.): Ja´ jsem mela ´ nekdo ˇ nas sleduje

ˇ V. Cinnosti, v´ysledky cˇ innost´ı ˇ behu ˇ ´ ek ˇ bˇeh – u´ tˇek (ˇca´ st.): pokraˇcovala ve smeru / dal jsem se na ut

cesta – proch´azka (ˇca´ st.) – t´ura (ˇca´ st., intenz.) – vandr (ˇca´ st., ob.) – vyj´ızˇd’ka (ˇca´ st.) – v´ylet (ˇca´ st.): C´ıl naˇs´ı cesty byla osada nedaleko Nepomuka / Naˇse rodiny ´ ´ ´ cˇ ekaly tˇri tury ´ na kolech / absolvovaly prochazku do bl´ızkeho lesa / V t´ydnu nas Pojedeme na vandr / Odpoledne jezd´ıme na vyj´ızˇ d’ky / Podnikli jsme v´ylet

cesta – silnice (ideogr.) – ulice (ideogr.): Ja´ spadla na kamennou cestu / K veˇceru ´ upadne taˇska jsme sˇ li po silnici / Jdete po ulici a najednou vam ´ j´ıt podle vyznaˇcene´ cesta – trasa – trat’: Prodlouˇzili jsme si cestu o 10 km / Mam ˇ ˚ ymi svet´ ˇ ylky trasy / Trat’ byla osvetlena neony a ruzn´ ´ ´ hra – hran´ı: hra na klav´ır ho zaˇcala jeˇsteˇ v´ıce bavit / Nasleduj´ ıc´ı den jsme stravili ´ ım a hran´ım tenisu koupan´ ˇ jsme jen cˇ asteˇ ´ cne´ informace / Naˇsi sousede´ dostali informace – zpr´ava: Meli ´ zpravu, zˇ e ˚ kon´ıcˇ ek / Kaˇzda´ jsme zaˇc´ınala m´ıt kon´ıcˇ ek – z´ajem – z´aliba (ampl., 28): Je to muj ´ ´ svoje zajmy / Ma´ tam svoje zaliby ´ e´ leknut´ı – vylek´an´ı: Z leknut´ı mi bylo sˇ patneˇ / Na stezce odvahy nebylo zˇ adn ´ ı vylekan´ ´ ˇ n´apad – myˇslenka (ˇca´ st.) – pl´an (ˇca´ st.): prima napad / Myˇslenka, zˇ e bych se mel ´ uˇcitelem, meˇ nikdy nenapadla / M´ıra ˇrekl: Mam ´ plan.“ ´ stat ” ˇ vyuˇz´ıt pro ˇradn´ ´ y odpoˇcinek / Pˇred lesem odpoˇcinek – oddech: Tu jsme meli ´ nasledoval oddech ˇ v tomto obdob´ı maj´ı na vˇsechno odpovˇed’ – v´ymluva (ˇca´ st., ampl., 45): Deti ˇ ’ a na vˇsechno v´ymluvu odpoved ´ eˇ pˇrivola´ neˇcekanou p´ısemku / Uˇcitele´ p´ısemka (hovor.) – test (ideogr.): a to prav ´ schvaln ´ eˇ davali ´ nam testy

47

´ podpora – opora: Moje sestra je pro meˇ vzorem, kamoˇ skou, podporou, je tu vˇzdy, kdyˇz ji potˇrebuji / Je pro meˇ oporou ´ ı pochopen´ı – pozn´an´ı (ˇca´ st., ampl., 55) – n´azor (ˇca´ st.) – ch´ap´an´ı (ˇca´ st.): Me´ poznan´ ´ ˚ nazor ´ a pochopen´ı lasky je takove´ / Jak´y je muj na dary / vztah, kter´y je mimo ´ an´ ´ ı naˇse chap ´ ˇ / Z naˇseho balkonu byl pohled – v´yhled (ˇca´ st.): Jak´y nadhern´ y pohled je na svet ´ y v´yhled krasn´ ˇ donutit deti ˇ k praci ´ a uˇcen´ı / Ten potlesk byl pr´ace – dˇrina (expr.): Rodiˇce by meli ˇ opravdovou odmenou za vˇsechnu tu dˇrinu a p´ıli ˇ zka´ prace ´ ´ ı pr´ace – povol´an´ı: Zdravotn´ı sestra je velmi teˇ na psychiku / Povolan´ ˇ e´ v´yhody uˇcitele ma´ i nejak ´ prohl´ıdka – prozkoum´av´an´ı (ˇca´ st.): Prohl´ıdka zamku se mi moc l´ıbila / Cel´y den ˇ ´ an´ ´ ı kempu jsme se venovali prozkoumav ´ ı spln´ı / Byla bych rada, ´ pˇra´ n´ı – sen (ˇca´ st.): Rybka ˇrekla, zˇ e pˇran´ kdyby se mi tuten sen vyplnil

pˇredstaven´ı – vystoupen´ı – sc´enka (ideogr.) – koncert (ideogr.) – bes´ıdka (ideogr.): ´ er ˇ vystoupen´ı zaˇcal Petr hrat ´ solo ´ / Po Veˇcer bylo pˇredstaven´ı s hady / Na zav ´ ´ ’u cˇ ekalo koncerteˇ se Petra zeptal, jestli / aˇz do noci zkouˇs´ı ty jejich scenky / Pet prvn´ı vystoupen´ı pˇred publikem na sˇ koln´ı bes´ıdce ´ pˇr´ıhody uˇz nikdy Piko nejedl zˇ adn ´ e´ m´ydlo / Pov´ım vam ´ pˇr´ıhoda – pˇr´ıbˇeh: Od teto ˚ pˇr´ıbeh ˇ od zaˇcatku ´ svuj ´ ´ dokola / slovo – sl˚uvko (dem.) – pojem (kont. sit., 47)18 : Laska, slovo om´ılane´ stale ˚ To jedno male´ sluvko ma´ tis´ıce podob / Pod t´ımto pojmem si pˇredstav´ım velkou ´ podob sˇ kalu ˇ snaha – odhodl´an´ı (ˇca´ st., intenz.) – v˚ule: Moje sestra nekdy m´ıva´ snahu meˇ ´ ´ ı bylo velke´ / Jedina´ vec ˇ a obrana je pro nas ´ vule ˚ vychovavat / Odhodlan´ ˇ snaha – p´ıle – dˇrina (expr., ampl., 56): Ten potlesk byl opravdovou odmenou za ´ ´ eˇ ˇ r marna´ snaha vychovat stado ´ ˇ re, vˇsechnu tu dˇrinu a p´ıli / Neunavn a´ a tem zveˇ ´ ˇ kteremu se ˇr´ıka´ deti ˚ e´ hry a souteˇ ˇ ze / Zavod ´ soutˇezˇ – z´avod – hra (ˇca´ st.): Hrajeme ruzn byl nap´ınav´y / ´ ruzn ˚ e´ hry V autobuse jsme hrali ´ cinkovan´ ´ ı ve skupineˇ historickeho ´ sˇ ermu / zaˇcali se pˇrevad ´ et ˇ sˇerm – sˇermov´an´ı: uˇ ´ ı v sˇ ermovan´ 18

V´yrazy slovo a pojem za synonyma nepovaˇzujeme. V jedn´e pr´aci ale jako synonymn´ı uˇzity jsou.

48

´ en´ ˇ ı a tˇreba i z fotek v´ım, zˇ e / Pov´ım vam ´ vypr´avˇen´ı – pˇr´ıbˇeh (ideogr.): Z vyprav ˚ pˇr´ıbeh ˇ od zaˇcatku ´ svuj ˇ ´ z´ı na dobre´ z´abava – legrace (ideogr.) – sranda (ob., expr., ideogr.): Nekomu zaleˇ ´ zabav eˇ / Byla to legrace / Je tam take´ velka´ sranda

VI. Oznaˇcen´ı cˇ asu, m´ıry, mnoˇzstv´ı 1. dubna – apr´ıl: Stalo se to 1. dubna / Byl pˇrece apr´ıl ˇ nevrat´ ´ ıme do star´ych dob / Nejak´ ˇ y cˇ as s n´ım doba – cˇ as – obdob´ı: Proˇc se radeji ´ ıme / Je to obdob´ı, kdy nemysl´ıme na nic strav´

doba – svˇet (kont. sit., 51): Ale proˇc se v dneˇsn´ı dobeˇ tolik kouˇr´ı cigarety a pije ˇ ´ svet ˇ eˇ se vˇsechno pˇrepoˇc´ıtav ´ a´ na pen´ıze alkohol / v dneˇsn´ım uspechan em

etapa – obdob´ı: V kaˇzde´ etapeˇ zˇ ivota ma´ jin´y v´yznam / Je to obdob´ı, kdy nemysl´ıme na nic

chv´ıle – chvilka (dem.) – chviliˇcka (dem.) – minuta (ˇca´ st.) – okamˇzik – vteˇrina (kont. ´ ri / Za chviliˇcku sit., 55): Za chv´ıli jsme dojeli do stanice / Za chvilku tu byli lekaˇ ˇ vystrˇcila zlata´ rybka hlavu / Ubehlo hodneˇ minut / V tom okamˇziku vyskoˇcila ´ srazil na kolena behem ˇ z houˇst´ı srna / svou bezcitnost´ı vas jedne´ vteˇriny

kousek (dem.) – cˇ a´ st (ˇca´ st.) – kapka (kont. sit., ampl., 55, expr.) – trocha (ˇca´ st.): ´ ´ ˇ sinou tu draˇzsˇ ´ı cˇ ast ´ / Odloupne ztratit pˇratele znamena´ postradat kousek sebe, vetˇ ´ ´ kapka / chybela ˇ jim trocha sˇ test´ ˇ ı se nebo odkapne cˇ ast, ´ na obed ˇ / Pˇrestavky, ´ pauza – pˇrest´avka (ideogr.): Po pauze jsme museli jet dal ale i hodiny jsou hodneˇ nebezpeˇcne´

VII. Abstraktn´ı pojmy ˚ ˇ rozhodla / doba se men´ ˇ ı a to d˚uvod – pˇr´ıcˇ ina: a to je duvod, proˇc jsem se pro nej ´ ze je to, co je pˇr´ıcˇ inou dneˇsn´ı mladeˇ ˇ sinou se had ´ ame ´ ˚ maliˇckostem / Takovou maliˇckost – hloupost (expr.): Vetˇ kvuli ´ hloupost by uhadlo kaˇzde´ male´ d´ıteˇ ´ probl´em – ot´azka (ˇca´ st.) – t´ema (ˇca´ st.) – vˇec (ˇca´ st.): Zamysleme se nad problemem / ´ ´ k tomuto tematu ´ ´ Proto se hned nab´ız´ı otazka / Mam siln´y vztah / Pov´ıdame si ˇ o sam´ych povrchn´ıch vecech

pˇr´ıleˇzitost – moˇznost (ˇca´ st.): Kolik lid´ı za den vyuˇzije pˇr´ıleˇzitost se posadit na ˇ pˇred sto lety nemely ˇ laviˇcku / Takovouto moˇznost deti ´ cna´ prace ´ na psychiku / Vydel´ ˇı psychika – vˇedom´ı: Zdravotn´ı sestra je velmi naroˇ ˇ se z vyˇssˇ ´ıho vedom´ ı

49

ˇ ˇradu vec´ ˇ ı zmenila ˇ rˇada – sˇk´ala (ˇca´ st.): Urˇciteˇ bych na nem / Pod t´ımto pojmem si ´ podob pˇredstav´ım celou sˇ kalu ´ ˚ ze b´yt pro mnoho lid´ı styl – image (ˇca´ st.): Mame prosteˇ jin´y styl, vkus / Sport muˇ jen image ˇ ast, ´ ma´ takov´y v´yznam / C ´ bez ktere´ nema´ smysl v´yznam – smysl: Proˇc to pro nas zˇ ´ıt ˇ b´yt pˇr´ıkladem vzor – pˇr´ıklad: Moje sestra je pro meˇ vzorem / Kdo by mel

5.1.2

Adjektiva

Materi´alov´a z´akladna dokl´ad´a 299 adjektiv (poˇcet v´yskyt˚u 679), adjektiv vstupuj´ıc´ıch do synonymick´ych vztah˚u v r´amci zkouman´eho materi´alu je zastoupeno 110. Adjektiva vytvoˇrila 46 synonymick´ych ˇrad, kter´e rozdˇelujeme do tˇr´ı s´emantick´ych skupin. I. Hodnot´ıc´ı kladnˇe dobr´y – fajn (ob.) – prima (hovor.) – skvˇel´y (intenz.) – super (ob., intenz.) – ´ ´ u´ zˇasn´y (intenz.) – v pohodˇe (expr.): To je dobr´y napad / To je fajn / prima napad / ˇ a´ parta / Bylo to super / Mam ´ uˇ ´ zasne´ kamarady ´ / Vˇsechno zat´ım bylo Jsme skvel v pohodeˇ ˚ ze b´yt dokonal´y – vzorn´y – bez chyby (ˇca´ st.) – bez probl´emu (ˇca´ st.): Nikdo nemuˇ ´ / Nikdo nen´ı bez chyby / Mame ´ ´ bez zcela dokonal´y / byli jste vzorn´ı zˇ aci zde zˇ aky ´ problemu ´ d˚uleˇzit´y – cenn´y – drah´y – vz´acn´y – v´yznamn´y: Podle meˇ je laska v zˇ ivoteˇ to ˚ zitejˇ ˇ s´ı / Nejcennejˇ ˇ s´ım citem je pro meˇ pˇratelstv´ ´ ´ nejduleˇ ı / Ztratit pˇratele znamena´ ´ ˇ sinou tu draˇzsˇ ´ı cˇ ast ´ / bez toho nejvzacn ´ ejˇ ˇ s´ıho daru, postradat kousek sebe, vetˇ daru zˇ ivota, bychom nemohli pˇrij´ımat ty ostatn´ı / ten druh´y pro neˇ hraje v´yznamnou roli

hezk´y – kr´asn´y (intenz.) – n´adhern´y (intenz.) – pˇekn´y: Tat´ınek vybral hezke´ ´ em ´ udol´ ´ ı ˇreky opravdu nedalo / Pozorovali nadhernou ´ m´ısto / Odpoˇc´ıvat se v krasn ˇ e´ krajinu / V autobusu to bylo moc pekn ´ je opravdu hodn´y kluk / Jsi dobr´y hodn´y – dobr´y (ˇca´ st.) – vychovan´y (ˇca´ st.): Kaja muˇz, Josefe / Urˇciteˇ je vtipn´y, chytr´y, vychovan´y ´ pˇrinesli velice chutne´ chutn´y – dobr´y (ˇca´ st.) – v´yborn´y (intenz.): Zanedlouho nam ´ / Rada ´ ´ na v´ybornem ´ j´ıdle j´ıdlo / Po dobre´ veˇceˇri se sˇ lo spat si pochutnam ´ c / Laviˇcka ma´ prosteˇ nezastukl´ıcˇ ov´y – nezastupiteln´y: Jsem tvrd´y a kl´ıcˇ ov´y hraˇ piteln´y v´yznam

50

kr´asn´y – mil´y (kont. sit., ampl., 42) – u´ zˇasn´y (intenz., kont. sit., 11, 55, ampl., 11): ´ nekomu ˇ ´ e´ a mile´ / V letadle to bylo krasn ´ e´ a uˇ ´ zasne´ Dat dar je moc krasn ˇ jsou velmi mil´y – roztomil´y (ˇca´ st.): Nejmilejˇs´ı princezno, bud’ tak hodna´ / Tyto deti roztomile´ ´ ´ ˇ jeˇsteˇ niˇc´ım nezkaˇzen´y – nepokroucen´y (ˇca´ st., ampl., 55): Mame tuto lasku v sobe, nezkaˇzenou a nepokroucenou ´ ´ s opravdoveho ´ prav´y – opravdov´y: Kaˇzd´y poznal prave´ pˇratelstv´ ı / Maˇ pˇr´ıtele ˇ sympatick´y – pˇr´ıjemn´y – mil´y (ˇca´ st.): Nekomu staˇc´ı, kdyˇz je mu ten druh´y ´ ´ nekomu ˇ sympatick´y / Po chvilce se ozve pˇr´ıjemn´y zˇ ensk´y hlasek / Dat dar je ´ e´ a mile´ moc krasn ˇ v obchodeˇ opravdu t´ım vhodn´y – dobr´y (ˇca´ st.) – spr´avn´y: Je nejdraˇzsˇ ´ı vec ˇ s´ım darkem ´ ´ ˇ bychom b´yt opatrn´ı nejvhodnejˇ / To zdaleka nen´ı dobra´ otazka / Meli ˇ darku, ´ ˇ ´ y pˇri v´yberu nekdy to nemus´ı b´yt ten spravn´ ´ ´ bez v pohodˇe – bez probl´emu: Vˇsechno zat´ım bylo v pohodeˇ / Mame zde zˇ aky ´ problemu ´ ˇ je z´abavn´y – vesel´y – vtipn´y (ˇca´ st.): Byla to dlouha´ cesta, ale zabavn a´ / Ten svet take´ hned veselejˇs´ı / Urˇciteˇ je vtipn´y, chytr´y a vychovan´y

II. Hodnot´ıc´ı z´apornˇe ˇ e´ je take´ spoleˇcne´ stolovan´ ´ ı / Je to docela hrozna´ dˇesn´y – hrozn´y: Dost desn pˇredstava ´ zˇ e / coˇz nen´ı nic divn´y – neobvykl´y – podezˇrel´y (ˇca´ st.) – zvl´asˇtn´ı: Bylo mi divne, ´ ´ ´ / Bylo to opravdu neobvykleho / Najednou pˇres silnici pˇrechazel podezˇrel´y pan ´ stn´ı zvlaˇ

nejhorˇs´ı – nejtˇezˇsˇ´ı (ˇca´ st., ampl., 55): nejhorˇs´ı bylo, kdyˇz jsme to museli um´yt / Prav´y ˇ zsˇ ´ı nouzi / zapom´ınan´ ´ ı je to nejhorˇs´ı a nejteˇ ˇ zsˇ ´ı pˇr´ıtel teˇ neopust´ı ani v te´ nejteˇ ˇ na sobeˇ oˇsklive´ masky / oˇskliv´y – nehezk´y – nic moc (ˇca´ st., expr.): Parta kluku˚ mela ˇ ıte za novou, nehezkou laviˇcku / Prostˇred´ı nic moc Laviˇcku vymen´

sˇpatn´y – na . . . (expr.): A to uˇz je hodneˇ sˇ patne´ / byl bych uˇcitel na . . . unaven´y – utahan´y (expr.) – zadejchan´y (ˇca´ st., expr.) – na konci sil (ˇca´ st.): Byly ´ dne unavene´ / Byli jsme utahan´ı / Byli jsme zadejchan´y / Kdyˇz jsme jsme z celeho na konci sv´ych sil ˚ ´ / Mam ´ chut’ zl´y – krut´y (intenz.) – sˇpatn´y (ˇca´ st.): Zl´ı pon´ıci tam zustali jen tak stat skonˇcit s t´ım krut´ym zˇ ivotem / A to uˇz je hodneˇ sˇ patne´

51

´ ı znuden´ ˇ ych obliˇceju˚ bez zajmu ´ znudˇen´y – otr´aven´y (hovor., expr.): sledovan´ / a ti ”

´ ´ otraven´ ı“ pubert’aci

III. Ostatn´ı ˇ abstraktn´ı nebo konkretn´ ´ ı / neco ˇ neuchoabstraktn´ı – neuchopiteln´y: at’ je to vec ´ ´ eho ´ pitelneho, krasn ´ bl´ızk´y – nedalek´y – pˇrilehl´y (ˇca´ st.): Take´ jsme doˇsli do bl´ızkeho les´ıka / Naˇse ´ ´ y v´yhled na bazen ´ a terasu parta podnikla prochazku do nedaleke´ vesnice / krasn´ pˇrilehle´ restaurace ´ dalˇs´ı – n´asleduj´ıc´ı – pˇr´ısˇt´ı: A stejneˇ to bylo i dalˇs´ı dny / Nasleduj´ ıc´ı den jsme ´ ´ ım / Pˇr´ısˇ t´ı rok opet ˇ pˇrijedeme stravili koupan´ ´ bil do stˇrechy divok´y – prudk´y: ˇreka, ktera´ byla hodneˇ divoka´ a sˇ iroka´ / Prudk´y lijak ˇ s´ı duˇsevn´ı dar / Laska ´ ´ duˇsevn´ı – psychick´y: Meˇ osobneˇ v´ıc poteˇ nen´ı jen fyzicka, ale hlavneˇ psychicka´ ˇ y kabat ´ / cˇ epice, mysl´ım hnˇed´y – cˇ ernohnˇed´y (ideogr.) – tmavˇe hnˇed´y (ideogr.): hned´ ˇ e´ barvy / vousy, ktere´ byly tmaveˇ hned ˇ e´ cˇ ernohned ´ ´ zˇ e / Nemam ´ na to jednoznaˇcnou jasn´y – jednoznaˇcn´y: Uˇz rano mi bylo jasne, ˇ ’ odpoved ´ / jednoduch´y – lehk´y (ˇca´ st.) – jen tak (hovor.): Nen´ı jednoduche´ se tomu ubranit ´ nen´ı jen tak Rodiˇce to take´ nemaj´ı lehke´ / Tato prace

jin´y – dalˇs´ı – druh´y – nov´y (ˇca´ st.) – ostatn´ı (pl.): Projeli jsme znovu jinou trasu / ˇ ˇ se spolehejte ´ Moje mami s dalˇs´ımi dvema maminkami / Radeji sami na sebe a ne ´ na druhe´ / Esterka mu odpustila a sˇ la do kramu pro nove´ m´ydlo / Ale co ti ostatn´ı ˚ ze temto ˇ ´ jen obyˇcejna´ laviˇcka / pubert’aci, ´ obyˇcejn´y – norm´aln´ı: co muˇ lidem pˇrinest ´ ı otazku ´ ˚ r neˇz Honza Mal´y kteˇr´ı na docela normaln´ odpov´ı huˇ ´ bychom byli doslova opuˇsten´ ˇ ı / nejlepˇs´ı je zustat ˚ opuˇstˇen´y – s´am: bez pˇratel sama do doby, neˇz zapomenu ´ se, proˇc jsou deti ˇ tak rozd´ılne´ / Kaˇzd´y z nas ´ je jin´y rozd´ıln´y – jin´y: ptate ˇ vz´ıt upln ´ eˇ od samotneho ´ zaˇcatku ´ samotn´y (hovor.) – s´am: Kdybychom to meli / Ja´ sama se snaˇz´ım zapomenout

sladk´y – cukrov´y (ideogr.): To je take´ ˇrecka´ pochoutka, ale o hodneˇ sladˇs´ı / Na ´ zi jsme si kupovali cukrove´ koblihy plaˇ ´ ´ stejn´y – ten sam´y (hovor.): Mame narozeniny ve stejn´y den / To same´ je i s laskou

52

´ jsme sˇ piˇcky stanu˚ vedlejˇs´ıho tabora ´ ´ vedlejˇs´ı – pˇrilehl´y: Zahledli / v´yhled na bazen a terasu pˇrilehle´ restaurace

velik´y – k padnut´ı (expr.): Tam bylo velike´ vedro / Bylo vedro k padnut´ı velk´y – velik´y – mohutn´y (ˇca´ st., intenz.) – ohromn´y (intenz.) – straˇsn´y (expr.) – ˇ jsme velk´y hlad / To povaˇzuj´ı za velik´y dar / Po vystoupen´ı z pekla (expr.): Meli ´ / se strhl mohutn´y potlesk / A ma´ ohromnou pravdu / V noci pˇriˇsel straˇsn´y lijak ˇ ı Dneska budeme m´ıt z pekla sˇ test´

velk´y – sˇirok´y (ˇca´ st.): Zanedlouho jsme dojeli k velke´ ˇrece / ˇreka, ktera´ byla hodneˇ sˇ iroka´ a divoka´

vesnick´y – sedl´ack´y: Jednou k n´ı pˇriˇsel vesnick´y chlapec / Takovou ostudu pˇred ´ ym chlapcem sedlack´ ˇ udˇelan´y – postaven´y (ˇca´ st.) – vyr´abˇen´y (ˇca´ st.): Sedl jsem si na noveˇ udelanou ˇ jsme vlastnoruˇcneˇ postavene´ rampy / Ruˇcneˇ vyrab ´ enou ˇ laviˇcku / Meli laviˇcku ˇ ıte za novou vymen´ ˇ zbyl´ych 30 % to jsou deti ˇ / Zb´yvaj´ıc´ı zbyl´y – zb´yvaj´ıc´ı (ˇca´ st.) – ostatn´ı (ˇca´ st.): a tech ˇ jsme naskladali ´ ´ pˇri zavodech ´ veci do auta / Ostatn´ı zˇ aci povzbuzovali ˇ pen´ıze, byli zdrav´ı / zˇ e to vˇsechno pˇreˇziju zdrav´y / zdr´av – v poˇra´ dku (ˇca´ st.): Meli ´ / Minul´y t´yden jsem se dozved ˇ ela, ˇ zˇ e je v poˇradku ´ zdrav

5.1.3

Verba

Ve zkouman´em materi´alu je zastoupeno 1011 sloves (poˇcet v´yskyt˚u 2827), sloves vstupuj´ıc´ıch do synonymick´ych vztah˚u v r´amci zkouman´eho materi´alu je doloˇzeno 593. Slovesa vytvoˇrila 217 synonymick´ych ˇrad, kter´e rozdˇelujeme do 38 s´emantick´ych skupin. I. Abstraktn´ı vztahy (a) Existence bydlet – b´yt – ubytovat se (ˇca´ st.) – sp´at (ve stanu) (ˇca´ st.) – zˇ´ıt: Bydlet bych tady ˇ ale na chatu by to tu bylo dobre´ / V chatkach ´ muˇ ˚ zeme b´yt po tˇrech / nechtela, ´ Ubytovali jsme se v kempu Hejnice / Ja´ jsem spala ve stanu s kamaradkou ´ M´ısˇ ou / zˇ ila tam s n´ım koˇciˇcka jmenem Esterka ˇ ´ ´ / sport stale ´ pro vetˇ ˇ sinu lid´ı b´yt – z˚ust´avat: Jen to vedom´ ı lasky je v nas ˚ av ´ a´ kon´ıcˇ kem a zalibou ´ zust ˇ ˇ jako jsou existovat – b´yt – zˇ´ıt: Rekla bych, zˇ e je dobˇre, zˇ e existuj´ı takove´ veci, ˇ eˇ opravdu malo ´ / Proˇc se neda´ bez pˇratelstv´ ´ dary / A takov´ych lid´ı je na svet ı zˇ ´ıt

53

´ ´ ´ eˇ str´avit – pob´yvat – b´yt: Zbytek dne jsme stravili u bazenu / Bylo krasn vˇsechny ty dny, co jsme tam pob´yvali / Posledn´ı den na dovolene´ jsme byli ´ jen u bazenu

(b) Vztah ´ jel doprovodit – jet s: Rodiˇce mi tam doprovodili / Kdo by take´ s nami ˇı podobat se (komu) – b´yt jako – vypadat jako: Pijou alkohol, protoˇze se chtej´ ˇ ym / Byli jsme jako sochy / Podle meˇ by j´ı nejlepe ´ podobat dospel´ sluˇsela ´ aby to vypadalo jako v pˇr´ırodeˇ zelena, ´ obavu, zˇ e nas ´ nekdo ˇ sledovat – doprov´azet (kont. sit., 21): Mam sleduje / Na ´ cn´ı cesteˇ nas ´ cosi doprovazelo ´ zpateˇ ve kˇrov´ı ´ ıme / vych´azet spolu – rozumˇet si – sn´asˇet se: A jak my vˇsichni spolu vychaz´ ˇ ´ z´ı na tom, aby si ve vˇsem rozumeli ˇ / Znaˇ ´ s ho dlouho nebo se Nekomu zaleˇ ´ s´ıte nesnaˇ

ˇ (c) Cas bl´ızˇit se (k cˇ emu) – dost´avat se (k cˇ emu): Kdyˇz jsem se bl´ızˇ ila ke konci, bylo ´ ame ´ ˇ mi divne´ / T´ım se dostav k dalˇs´ı veci

pˇrij´ıt / pˇrich´azet – n´asledovat (ˇca´ st.): Ale pak pˇrijde den / V obdob´ı puberty ´ ´ ´ zaˇc´ınaj´ı pˇrichazet prvn´ı lasky / Pˇred lesem nasledoval velk´y oddech ˇ hodin / Tabor ´ trvat – b´yt dlouh´y: Cesta trvala pet byl sice dlouh´y 14 dn´ı ´ rychle uplynout – ubˇehnout – ut´ıkat – j´ıt [ˇcas]: T´yden uplynul / Cesta nam ˇ ´ cˇ as rychle ut´ıkal / Ale jak jde cˇ as, laviˇcka zustane ˚ ubehla / aby nam sama

(d) Zmˇena pˇrestat – skonˇcit (ˇca´ st.): Kdyˇz pˇrestalo prˇset, sˇ li jsme / V sedm hodin jsme skonˇcili ´ rozb´ıt – zniˇcit / niˇcit (intenz.): Odpoledne se mi rozbil poˇc´ıtaˇc / doufam, zˇ e ´ z si niˇc´ı zdrav´ı sekaˇcku nezniˇc´ı / dneˇsn´ı mladeˇ ´ s v´ylet k dedovi ˇ skonˇcit – zakonˇcit – dokonˇcit: a tak skonˇcil naˇ / Takˇze bych ˇ se rod´ı poˇrad ´ stejne´ / Kdyˇz dokonˇcil zakladn´ ´ to zakonˇcil tak, zˇ e deti ı sˇ kolu, ´ pokraˇcoval dale ´ ı jsou splnena ˇ ´ splnit – vyplnit: tva´ pˇran´ / Byla bych rada, kdyby se mi tuten sen vyplnil ´ ˇ vymˇenit (za co) – nahradit (ˇc´ım): Za zˇ adnou jinou bych ji nevymenila / Otcovske´ pouto nejde niˇc´ım nahradit ´ vznikat – rodit se (kniˇz.): tak vznika´ prave´ pˇratelstv´ ı / Rod´ı se v oku a pada´ k srdci (slza, dopl. M. S.)

54

zaˇc´ıt – d´at se – pustit se (do) – pˇrij´ıt / pˇrich´azet – strhnout se (ˇca´ st.): Zaˇcali ´ / dal jsem se na ut ´ ek ˇ / pustili jsme se do j´ıdla / V noci jsme se vˇsichni smat ´ / V obdob´ı puberty zaˇc´ınaj´ı pˇrichazet ´ ´ pˇriˇsel straˇsn´y lijak prvn´ı lasky / Po vystoupen´ı se strhl mohutn´y potlesk

(e) Pˇr´ıcˇ innost ´ to moc neovlivn´ı / cˇ ´ım v´ıc ovlivnit (koho) – p˚usobit (co na koho): Snad nas ´ pusob´ ˚ ´ ´ na nas ı rodiˇce, okol´ı, t´ım v´ıce na pravou lasku zapom´ıname ˚ ze jim pˇrinest ´ pˇrin´est – pˇriv´est (kont. sit., 39) – pˇrivodit – zp˚usobit (ˇca´ st.): Muˇ pocit klidu / m´ısto radosti pˇrivede jen starosti / Pokud vˇsak chceme sp´ısˇ e ˚ pˇrivodit starost / po spouˇsti, kterou bouˇrka zpusobila, ani stopa ´ er, ˇ zˇ e bych vypl´yvat (co z cˇ eho) – plynout (co z cˇ eho): Z cˇ ehoˇz vypl´yva´ zav ˇ eˇ kamaradstv´ ´ ´ byl uˇcitel na. . . / Z toho vˇseho plyne, zˇ e neb´yt na svet ı a laska, ˇ smysl tak by zˇ ivot nemel ´ z´ı na dotyˇcne´ z´aleˇzet – z´aviset – spoˇc´ıvat (v cˇ em) (ˇca´ st.) – b´yt (na kom): Zaleˇ ˇ jake´ ma´ srdce / Hodneˇ zavis´ ´ ı na jejich rodiˇc´ıch / Plan ´ spoˇc´ıval v tom, osobe, ´ zˇ e / To uˇz je na kaˇzdem, jak si to pˇrebere ˚ ˇ zp˚usobit – b´yt pˇr´ıcˇ inou: po spouˇsti, kterou bouˇrka zpusobila, ani stopa / deti ´ stejne, ´ ale doba se men´ ˇ ı a to je to, co je pˇr´ıcˇ inou dneˇsn´ı se rod´ı poˇrad ´ ze mladeˇ

(f) Ostatn´ı ˇ tak velke´ rozd´ıly / Proˇc to takhle dˇelat rozd´ıly – rozdˇelovat: Proˇc v tom delat ˇ rozdelujeme (= rozliˇsujeme, dopl. M. S.) ´ vlohy, m´ıt vlohy (na co) – b´yt vhodn´y (k cˇ emu) (ampl., 28): Na to nemam nejsem k tomu vhodn´y ´ poznat – zaˇz´ıt: Kaˇzd´y uˇz poznal prave´ i neprave´ pˇratelstv´ ı / Kaˇzd´y uˇz zaˇzil hodneˇ ˇ spolu proˇz´ıt / proˇz´ıvat – zaˇz´ıt / zaˇz´ıvat – uˇz´ıt si (ˇca´ st.) – str´avit (ˇca´ st.): neco ´ ´ zitek jsem mus´ı proˇz´ıt / Jak poznam, co lidi kolem meˇ proˇz´ıvaj´ı / Tento zaˇ ˇ ı mnoho lid´ı zaˇz´ıva´ / Vˇsichni jsme se teˇ ˇ sili, zaˇzila pˇred osmi lety / jake´ neˇstest´ ˇ y cˇ as s n´ım strav´ ´ ıme jak si uˇzijeme v´ıkend / Nejak´

vydˇelit se – odloupnout se (kont. sit., ampl., 55) – odk´apnout (kont. sit., ampl., ˇ ı se z vyˇssˇ ´ıho vedom´ ˇ ´ ´ kapka 55): Vydel´ ı / odloupne se nebo odkapne cˇ ast,

II. Prostor (a) Polohy tˇela lehnout si – ulehnout – j´ıt sp´at (ˇca´ st.): Kdyˇz si lehnul, najednou slyˇsel hluk / 55

´ Hned po veˇceˇri ulehli do postel´ı / Po veˇceˇri jsem sˇ el spat ˇ ıkal si, co je to na tom ´ a leˇz´ıme v postel´ıch / R´ leˇzet – b´yt: Kdyˇz jdeme spat stole ´ se mi, zˇ e uˇz sed´ım hodinu / Kdyby nebylo laviˇcky, tak sedˇet – posedˇet: Zdalo ˇ ani nen´ı v parku kde posedet

sednout si / sedat si – posadit se19 – usadit se – zaujmout m´ısto (ˇca´ st.) ˇ – vyhrabat se (kam) (expr.): sedl jsem si na noveˇ udelanou laviˇcku / Uˇz jako spousty let si chod´ım sedat na bˇreh / Kolik lid´ı za den jenom vyuˇzije pˇr´ıleˇzitost se posadit / Den pote´ jsme se usadili na balkoneˇ / Naˇse rodiny ´ ´ ’a se vyhrabal na zˇ idliˇcku ke zaujaly strategicke´ m´ısto u bazenu / Mal´y Pet klav´ıru

spadnout – upadnout – b´yt (kde) (kont. sit., 8): Ja´ jsem spadla na kamennou ´ upadne taˇska / postupneˇ jsme v blat ´ eˇ cestu / jdete po ulici a najednou vam byli vˇsichni ˇ ´ pan ´ vetˇ ˇ s´ı postavy / Skola st´at – b´yt: Najednou za mnou stal byla bl´ızko lesa ´ ´ v osm vst´avat – m´ıt bud´ıcˇ ek (ˇca´ st.): Museli jsme vstavat v sedm hodin / Rano ˇ bud´ıcˇ ek jsme meli

zapadnout (po kolena do vody) – st´at (po kolena ve vodˇe) (kont. sit., 59): ´ jsem Zapadl jsem vˇsak aˇz po kolena do vody / Vyˇsel jsem z karavanu a stal po kolena ve vodeˇ

(b) Pohyb ˇ zely na bˇezˇet – nabˇehat (ˇca´ st.) – ut´ıkat – pel´asˇit (expr.)20 : Se sestrou jsme beˇ ˇ / zaloˇ ´ zn´ık, kter´y nabeh ˇ a´ nejv´ıc na hˇriˇsti / D´ıvky radeji ˇ ut´ıkaj´ı na chodbu / obed ´ sil se pomazlit se sv´ym pan´ ´ ıcˇ kem pelaˇ ˇ jet / jezdit – hur´a (kont. sit., 46, expr.): Druh´y den jsme jeli k dedovo sestˇre / ˇ y tabor ´ ´ a hura´ do Kaˇzd´y rok jezd´ım na konsk´ / Ihned nasedli do koˇcaru vesnice ˇ jsem a vedouc´ı mi ˇrekla / Chodili jsme kaˇzd´y j´ıt / chodit – bˇezˇet (expr.)21 : Sla ´ / Pros´ım te, ˇ beˇ ˇ z uˇz den krmit kravy ´ v cesteˇ , (pˇesˇ ky, pokraˇcovat (v cˇ em) [cesta] – j´ıt d´al: Pokraˇcovali jsme dal ´ dopl. M. S.) / Jdeme dal 19

´ ’u posadila ke klav´ıru Ve zkouman´em materi´alu je doloˇzeno tak´e sloveso posadit (koho kam): Pet

20

Ve zkouman´em materi´alu je jednou zastoupeno sloveso bˇehat, ovˇsem pouze jako souˇca´ st slovn´ıho spojen´ı bˇehat do u´ toku, proto

ho do t´eto synonymn´ı ˇrady nezaˇrazujeme. 21

Ke slovesu j´ıt m˚uzˇ eme uvaˇzovat i o synonymn´ım slovesu kl´atit se, kter´e ovˇsem nen´ı zastoupeno jako sloveso ale pouze jako

ˇ e´ klat´ deverbativn´ı adjektivum (Kdyˇz vid´ıte opile´ dospel ´ ıc´ı se po ulici).

56

´ nejak ˇ a´ parta / Jak cˇ asto kolem projde proj´ıt kolem – j´ıt kolem: Jde kolem vas pes

proj´ıt se – absolvovat proch´azku – j´ıt na proch´azku – podniknout proch´azku – j´ıt se proj´ıt – j´ıt ven (ˇca´ st.) – j´ıt se kouknout do okol´ı (ˇca´ st.): Proˇsli jsme se ´ ´ pˇres Dobrou Vodu / Po veˇceˇri naˇse rodiny absolvovaly prochazku do bl´ızkeho ´ ıcˇ kem na prochazku ´ okol´ı / Jednoho letn´ıho dne sˇ el pes Siky se sv´ym pan´ / ´ Veˇcer naˇse parta podnikla prochazku do bl´ızke´ vesnice / Potom jsme se sˇ li ˇ jsme se kouknout do okol´ı ´ ven / Sli proj´ıt / Jednoho dne jsem sˇ el s kamarady

pokraˇcovat – jet d´al: Pak jsme pokraˇcovali na pˇrehradu Lipno / Museli jsme ´ na obed ˇ jet dal

posp´ıchat – spˇechat – bˇezˇet (ˇca´ st.): Posp´ıchali jsme k lanovce / vypadal, zˇ e ˇ ˇ a´ / beˇ ˇ zel jsem domu˚ a volal policii nekam hodneˇ spech ´ napadlo udelat ˇ si v´ylet / Podnikli udˇelat si v´ylet – podniknout v´ylet: proto nas ˇ jsme v´ylet na Jeˇsted

(c) Pˇr´ıchod, odchod, vstup, v´ychod doplavat (kam) – pˇreplavat (k cˇ emu) (ˇca´ st.): Doplavte asi doprostˇredka ˇreky / Vˇsichni jsme pˇreplavali ke kraji

dostat se – vstoupit: Zanedlouho se dostaneme do jine´ tˇr´ıdy / Do naˇs´ı tˇr´ıdy jsem vstoupila jiˇz v prvn´ı tˇr´ıdeˇ

nastoupit / nastupovat – hur´a (expr., kont. sit., 11) – nasednout – j´ıt (kam) (kont. sit., 4): Nastoupili jsme do autobusu / Nastupovali jsme do autobusu / ˚ ´ hura´ do autobusu / Nasedli jsme do vozu / Ted’ pujdeme do toho maleho ´ cku vlaˇ ´ tˇr´ıdy odej´ıt / odch´azet – opustit – odpoutat se (ˇca´ st.): Zanedlouho z teto ´ ´ eˇ zapomnel ˇ / Prav´y pˇr´ıtel meˇ vˇsak odejdeme / Kdyˇz Petˇr´ık odchazel, upln ˇ zsˇ ´ı chv´ıli / Je teˇ ˇ zke´ se od toho odpoutat neopust´ı ani v te´ nejteˇ ˇ jsme odletet ˇ ve dve, ˇ ale letadlo melo ˇ zpoˇzden´ ˇ ı, takˇze odletˇet – m´ıt odlet: Meli ˇ odlet ve tˇri jsme meli ˇ eˇ pˇrijela pˇrijet – dojet – dorazit – dostat se – b´yt (kde) (kont. sit., 7, 59): Po obed ´ Lucka / Dojeli jsme na parkoviˇsteˇ / Dorazili jsme do sklarny (autobusem, dopl. ´ trvalo, neˇz jsme se dostali do hotelu / Tam jsme byli M. S.) / Hodinu nam ´ v jedenact

pˇrij´ıt – doj´ıt – dorazit – b´yt (kde) (kont. sit., 5, 14, 46) – zaj´ıt (ke komu): Pˇriˇsli ´ jsme do hotelu / Doˇsli jsme k vodeˇ / Na nadraˇ z´ı jsme dorazili v 7,30 (pˇesˇ ky, ´ ri / pˇratel ´ e, ´ ke kter´ym muˇ ˚ zeˇs zaj´ıt, kdyˇz dopl. M. S.) / Za chvilku tu byli lekaˇ je ti smutno

57

´ jsme, vzali si kufry a hura´ do autobusu / pˇrist´at – pˇriletˇet (ˇca´ st.): Pˇristali ˇ letadlo Koneˇcneˇ pˇriletelo ´ pˇrivezl koneˇcneˇ domu˚ / nasedli jsme do autobusu, pˇriv´ezt – dov´ezt: Ten nas ´ dovezl do Prahy kter´y nas

rozlouˇcit se – rozej´ıt se (ˇca´ st.) – rozdˇelit se (ˇca´ st.): Potom jsme se rozlouˇcili ´ s rodiˇci / Odjeli jsme na autobusove´ nadraˇ z´ı, kde jsme se rozeˇsli / jsme ´ e´ tˇr´ıde, ˇ takˇze se uˇz letos rozdel´ ˇ ıme v devat

sej´ıt se – m´ıt sraz – potkat (koho) (ˇca´ st.) – v´ıdat se (ˇca´ st.) – vidˇet (ˇca´ st.): ˇ sraz s ostatn´ımi vozy / cestou potom se sejdeme venku / tam jsme meli ´ mlynaˇ ´ re / alesponˇ s nekter´ ˇ ´ potkam ymi se budu v´ıdat / kamaradka, kterou ˇ jsem dlouho nevidela

vracet se – jet zp´atky – odjet / odj´ızˇdˇet (kont. sit., 9): Sedm´y den jsme se ´ ˚ vraceli domu˚ / a jelo se zpatky / Asi o pulnoci jsme odjeli domu˚ / Domu˚ jsme ˇ aˇz veˇcer odj´ızˇ deli

vstoupit – vej´ıt: Kdyˇz jsme vstoupili do pokoje, ˇrekli jsme si / Veˇsli jsme do zoo

vr´atit se / vracet se – dostat se (kont. sit., 15) – jet zp´atky – j´ıt (kont. sit., 20) ´ ´ / – pˇrij´ıt (kont. sit., 50) – vyrazit zp´atky: Po dvou hodinach jsme se vratili kdyˇz jsme se vraceli / Do stanu jsme se dostali aˇz pozdeˇ v noci / a jelo se ´ ˇ jsem se vratit, ´ ´ zpatky / Chtel ale neˇsel jsem / Posleze pˇriˇsel Piko / vyrazili ´ jsme zpatky k babiˇcce ˇ / Tak jsem sˇ la / vydat se – j´ıt (kont. sit., 2) – vyrazit: vydali jsme se k Jeˇstedu ´ Vyrazili jsme zpatky k babiˇcce (pˇesˇ ky, dopl. M. S.)

vydat se – jet (kont. sit., 4) – vyjet – vypravit se: Veˇcer jsme se vydali do akvaparku / Nastoupili jsme do autobusu a jeli do Milevska / Vyjeli jsme do Liberce / naˇse rodina se vypravila na dovolenou (autem, dopl. M. S.)

vyl´ezt – vyˇslapat: Moje teta vylezla na mal´y kopec / Chvilku trvalo, neˇz jsme vyˇslapali hodneˇ schodu˚

vystoupit / vystupovat – vyj´ıt / vych´azet: Vystoupili jsme a pan´ı uˇcitelka ˇrekla / ˇ sili / vyˇsli jsme z letadla / vychazeli ´ Kdyˇz jsme vystupovali, moc jsme se teˇ jsme z autobusu

(d) Pˇr´ıjem potravy ´ jsme si dali peˇcene´ d´at si (co) – pochutnat si (na cˇ em) (ˇca´ st.): U jednoho pana ´ ´ na v´ybornem ´ j´ıdle kuˇre / Rada si pochutnam

doj´ıst – b´yt po obˇedˇe (ˇca´ st.) – sn´ıst: Vˇsechno jsme dojedli / My cˇ tyˇri jsme uˇz ˇ eˇ / Obed ˇ jsem tenkrat ´ nesnedla ˇ byli po obed

58

j´ıst / naj´ıst se – d´at si (co) – nasn´ıdat se (ideogr.) – posn´ıdat (ideogr.) – m´ıt (co) [sn´ıdanˇe] (ideogr.) – naobˇedvat se (ideogr.) – m´ıt (co) [pol´evka] (ideogr.) – m´ıt k obˇedu (ideogr.) – naveˇceˇret se (ideogr.): Jedli jsme suˇsenky a pili ´ ´ limonadu / V letadle jsme se najedli / U jednoho pana jsme si dali peˇcene´ ˇ jsme posn´ıdat / V osm jsme meli ˇ kuˇre / V klidu jsem se nasn´ıdal / Chteli ˇ ˇ rajskou sn´ıdali / V jedne´ restauraci jsme se naobedvali / Ten den jsme meli ˇ ´ ˇ k obedu ˇ ´ cku / Po vˇsech polevku / Ctvrt´ y den jsme meli brambory a omaˇ ´ jsme se koneˇcneˇ naveˇceˇreli pˇr´ıpravach

naobˇedvat se – m´ıt (co) [pol´evka] – m´ıt k obˇedu: V jedne´ restauraci jsme ˇ ˇ ˇ rajskou polevku ´ ˇ se naobedvali / Ten den jsme meli / Ctvrt´ y den jsme meli ˇ ´ cku k obedu brambory a omaˇ ˇ nasn´ıdat se – posn´ıdat – m´ıt (co) [sn´ıdanˇe]: V klidu jsem se nasn´ıdal / Chteli ˇ sn´ıdani jsme posn´ıdat / V osm jsme meli ´ p´ıt / nap´ıt se – pˇrip´ıt si (ˇca´ st.) – d´at si (ˇca´ st.): Pijou alkohol / Vˇsechna zv´ıˇratka ´ ˇ se sˇ la nap´ıt k jez´ırku / / Pˇripili jsme si na zdrav´ı / Mama s dedou si dali kafe ˇ na kterem ´ tureckem ´ p´eci / op´eci / op´ekat – grilovat – ohˇra´ t (ˇca´ st.): parkoviˇste, ´ zˇ eny pekly dobre´ placky / Opekli jme si buˇrty / Veˇcer jsme si opekali kuˇre a ˇ ´ si parky ´ buˇrty / Jde se grilovat / Rozdelali jsme ohenˇ a ohˇrali

pustit se (do cˇ eho) – zakousnout se (do cˇ eho) (ˇca´ st.): pustili jsme se do j´ıdla / Ja´ myslel, zˇ e je to pern´ık, tak jsem se do toho zakousl ´ uvaˇrila obed ˇ / Mezit´ım maminka uvaˇrit – pˇripravit (co) [j´ıdlo]: Babiˇcka nam ˇ pˇripravila obed

(e) Ostatn´ı ˇ hodit – sˇvihnout (ˇca´ st.): Najednou jako by meˇ nekdo hodil do vody / Rychle sˇ vihnu udic´ı

j´ıt (pro co) – bˇezˇet (pro co) (intenz.) – doj´ıt (pro co) – odbˇehnout (pro co) (intenz., cˇ a´ st.): Nakonec sˇ la pro podloˇzku / Pro jablko M´ısˇ a doˇsla a omluvila ˇ zela pro vodu / Sama odbehla ˇ se / Esterka beˇ pro m´ydlo

koupat se / vykoupat se – str´avit (ˇc´ım) [koup´an´ı] – vˇenovat se (ˇcemu) [koup´an´ı]: Potom jsme se sˇ li jeˇsteˇ koupat / Nakonec jsme se sˇ li jeˇsteˇ ´ ´ koupan´ ´ ım / Cel´y den jsme se venovali ˇ vykoupat / Nasleduj´ ıc´ı den jsme stravili ´ ı koupan´

obl´eci se / obl´ekat se – vz´ıt si (na sebe) – pˇrevl´eci se (ˇca´ st.): V klidu jsem ˇ ´ udelal ˇ rann´ı hygienu / Zeny ´ ı nejnovejˇ ˇ s´ı modn´ ´ ı se oblekl, si na sebe oblekaj´ ˇ / Vzali jsme si na sebe krat’asy / V sˇ atnach ´ jsme se na zavody ´ ´ odevy pˇrevlekli

59

odpoˇcinout si / odpoˇc´ıvat – oddechnout si22 – vyuˇz´ıt (pro co) [odpoˇcinek]: ´ mame si vybalit a trochu odpoˇcinout / Chv´ıli jsme odpoˇc´ıvaly / Kolik lid´ı za den jenom vyuˇzije pˇr´ıleˇzitost se posadit a oddechnout si / Ten (ˇcas, dopl. ˇ vyuˇz´ıt pro ˇradn´ ´ y odpoˇcinek M. S.) jsme meli

pustit – hodit (kont. sit., 60): Dobˇre, zlata´ rybko, pust´ım teˇ / Pepa j´ı s d´ıky ˇ do vody hodil zpet

vybalit – vyndat: S holkama jsme si vybalily / Sedl jsem si na laviˇcku, vyndal udici

III. Hmota (a) Poˇcas´ı ´ bl´yskat se – bl´ızˇit se (bouˇrka) (ˇca´ st.): V dalce se bl´yskalo / Bl´ızˇ ila se bouˇrka

b´yt vedro – paˇrit (expr.): Tam bylo velike´ vedro / K veˇceru jsme sˇ li po silnici, kde to opravdu paˇrilo ´ bil do stˇrechy prˇset – b´ıt (lij´ak) (intenz.): Dalˇs´ı dva dny prˇselo / Prudk´y lijak

zkazit / kazit se (poˇcas´ı) – zat´ahnout se (ˇca´ st.): Dalˇs´ı den se poˇcas´ı zkazilo / ˇ ˇ ´ eˇ zatahla ´ Zaˇcalo se trochu kazit poˇcas´ı / Behem obeda se obloha upln

(b) Vidˇen´ı pod´ıvat se / d´ıvat se – pozorovat – rozhl´ednout se (ˇca´ st.) – koukat (se) / ˇ jsme se pod´ıvat na par ´ posledn´ıch kouknout (se) – vykukovat (hovor.): Sli ˇ kol / D´ıvali jsme se smerem na louky / Pozoroval jsem krajinu za tmy / aby se ˇ jsme se kouknout ´ ˚ e´ v´yrobky / Sli rozhledla po okol´ı / Koukali jsme se na ruzn ´ se k oknu, zˇ e ktereho ´ ´ rova´ do okol´ı / vratil vykukovala pan´ı Krˇcmaˇ

prohl´ednout si / prohl´ıdnout si (hovor.) / prohl´ızˇet si – proj´ıt si (ˇca´ st.) – vˇenovat ´ se (ˇcemu) [prozkoum´av´an´ı] (ˇca´ st.): V budoveˇ jsme si prohledli zaj´ımavou ´ v´ystavu / Na zamku jsme si prohl´ıdli kon´ırnu / Tak jsme si s holkama prohl´ızˇ ely ´ est´ ˇ ı / Cel´y den jsme se venovali ˇ ´ an´ ´ ı okol´ı / proˇsli jsme si nam prozkoumav kempu ˇ jsi tady nekoho ˇ ´ jsme sˇ piˇcky vidˇet – zahl´ednout (ˇca´ st.): Nevidel ut´ıkat / Zahledli stanu˚

(c) Sluch, zvuk vyslechnout (si) – slyˇset: Co vˇsechno si ta laviˇcka pˇres den mus´ı vyslechnout / ´ z slyˇs´ım snad od kaˇzdeho ´ ˇ eho ´ Ta dneˇsn´ı mladeˇ dospel 22

V naˇsem materi´alu je jednou zastoupeno tak´e sloveso oddychnout si, ovˇsem ve v´yznamu poc´ıtit u´ levu‘ (Tak jsem si oddychnul ’ a mohl jsem se zase spokojenˇe vr´atit k rybn´ıku).

60

t’ukat – vyt’uk´avat (ˇca´ st.): Zaˇcal t’ukat neohraban´ymi prst´ıky na cˇ erne´ a b´ıle´ ´ ´ ’a zaˇcal vyt’ukavat ´ klavesy / Pet svoji obl´ıbenou melodii

(d) Tˇelesn´y pocit b´yt zima (komu) – klepat se zimou: Nakonec sˇ la pro podloˇzku, aby jim nebyla zima / Mezit´ım jsme se klepali zimou ´ı sˇt´ıpat – p´alit (ˇca´ st., ampl., 50): To to sˇ t´ıpe a pal´

(e) Voda b´yt pod vodou – plavat (expr.) – b´yt potopen´y: Praha byla pod vodou / obchod, ˇ plave / Nekter ˇ kter´y meli, e´ karavany byly potopene´

namoˇcit – ponoˇrit: Namoˇcili jsme si hlavu do vody / Museli jsme vylovit kol´ık a ponoˇrit hlavu do mouky ˚ cek / potok, kter´y t´eci – prot´ekat (ˇca´ st.): Doˇsli jsme do les´ıka, kde tekl potuˇ ´ a´ velkou jeskyn´ı protek

(f) Ostatn´ı ˇ zke´ to muˇ ˚ ze b´yt / Uˇz b´yt tˇezˇk´e – b´yt z´atˇezˇ23 : Abychom si vyzkouˇseli, jak teˇ ´ eˇ ˇz v´ım, jaka´ by to byla zat ´ objevit se – naskytnout se (ˇca´ st.): Pokud se mezi darky neobjev´ı zrovna slon / ´ Otazka, ktera´ se naskytne snad pˇred kaˇzd´ymi narozeninami ˇ ˇ rozdˇelat oheˇn – udˇelat oheˇn: abychom mohli rozdelat ohenˇ / udelali jsme ohenˇ na pˇriv´ıtanou ˚ ze se stat, ´ zˇ e cˇ lovek ˇ umˇr´ıt / um´ırat – zemˇr´ıt – skonˇcit se zˇivotem (ˇca´ st.): Muˇ ˚ otec um´ıra,“ ´ odpoved ˇ el ˇ chlapec / Kdyˇz neuhodneˇs, umˇre v nemocnici / Muj ” ˚ otec zemˇre / mam ´ chut’ skonˇcit s t´ım nudn´ym a krut´ym zˇ ivotem at’ tvuj ´ ´ vypadat – zd´at se (komu co): O pˇrestavce to ve tˇr´ıdeˇ vypada´ klidneˇ / zdalo se mi, zˇ e uˇz sed´ım hodinu ´ probudit se – probrat se (ˇca´ st.) – vst´avat (ˇca´ st.): Rano jsem se probudil / ˇ zel jsem domu˚ / Museli jsme vstavat ´ Kdyˇz jsem se probral, beˇ v sedm hodin ˇ ıpnu se do tvaˇ ´ re, jestli se mi to nezda´ / zd´at se (komu co) – m´ıt vidiny: St´ ´ vidiny Mysl´ım, zˇ e mam

IV. Intelekt: uˇz´ıv´an´ı mysli ˇ cov´a cˇ innost – informace, ot´azka, odpovˇed’ (a) Reˇ ´ erem ˇ dodat – rˇ´ıci z´avˇerem: Ten je ale roztomil´y,“ dodala Hanka / Zav bych

” jenom ˇrekla, zˇ e pen´ıze nejsou vˇsechno 23

Tuto synonymickou ˇradu ˇrad´ıme mezi slovesa z toho d˚uvodu, zˇ e v n´ı pˇredpokl´ad´ame potenci´aln´ı z´akladov´e synonymum t´ızˇit.

61

ˇ el, ˇ at’ neblazn´ ´ ı/ odpovˇedˇet / odpov´ıdat – m´ıt odpovˇed’ – na to: Tat’ka j´ı odpoved ´ zˇ e / Nemam ´ na to jednoznaˇcnou odpoved ˇ ’ / Pon´ıci na to: Petˇr´ık j´ı odpov´ıda, ”

...“

ˇ sina znam´ ´ ych ho oslovuje Kajo“ ´ oslovovat (koho) – rˇ´ıkat (komu jak): Vetˇ / ”

´ ˇ re, kteremu ´ ˇ stado zveˇ se ˇr´ıka´ deti

pov´ıdat si / popov´ıdat si – bavit se – kl´abosit (expr.): leˇz´ıme v postel´ıch, ´ ´ jsme si chvilku pov´ıdali / Nejak´ ˇ y cˇ as s n´ım strav´ ´ ıme, pov´ıdame / V chatkach ´ popov´ıdame si / Vˇsichni se bav´ı se vˇsema / zapomene, zˇ e jsme tˇreba ´ ´ rozhadan e´ a klabos´ ıme

rˇ´ıci / rˇ´ıkat – dodat (ˇca´ st.) – odb´yt (ˇca´ st.) – opakovat (ˇca´ st.) – povˇedˇet / pov´ıdat – ´ s ˇrekl, sdˇelit – tvrdit (ˇca´ st.) – uv´est (pˇr´ıklad) – vyslovit – zmiˇnovat (ˇca´ st.): Lukaˇ ˇ ıkala, zˇ e je to na zˇ e dojde pro dˇrevo / Ten je ale roztomil´y,“ dodala Hanka / R´ ” ´ re moc hezke´ / Co by nas ´ mohlo sledovat,“ odbyla jsem Hanu / Poˇrad ´ taboˇ ” ˚ ˇ zovat / To nesm´ısˇ ,“ pouˇcovala ho Esterka / dokola opakoval, zˇ e si pujde steˇ ” ˇ el ˇ / Roman pov´ıda: ´ Mame ´ vˇsechno jsem jim poved asi tak hodinu.“ / Jak to ” ˇ ıme druh´ym / Dokonce to tvrdila i naˇse matka / Jako dalˇs´ı pˇr´ıklad bych sdel´ ˇ / jak jsem uˇz zminovala ˇ uvedla zdrav´ı / kdyˇz vyslovil tuto vetu ´ ´ ı o kn´ızˇ kach ´ vypr´avˇet – povˇedˇet (pˇr´ıbˇeh): Jsem rada, zˇ e mi vyprav´ / Pov´ım ´ svuj ˚ pˇr´ıbeh ˇ od zaˇcatku ´ vam

zavolat / volat – zvolat – kˇriˇcet / zakˇriˇcet – pokˇrikovat (ˇca´ st.) – vykˇriknout24 : ´ Mate ´ cˇ ern´y punt´ık.“ / Babiˇcka Zavolala jsem na Hanku / Naˇse vedouc´ı vola: ” zvolala: Jde se grilovat.“ / A pak M´ıra kˇriˇc´ı: Tak se pˇripravte“ / zakopl ” ” ´ tchoˇre!“ / o klacek a zakˇriˇcel: Au!“ / zaˇcali na ni pokˇrikovat: Zn´ı to jako jmeno ” ” Z plna hrdla jsem vykˇrikla: Kde je moje Ramlice!“ ”

zeptat se / pt´at se – d´at / d´avat ot´azku – kl´ast ot´azku – poloˇzit ot´azku – ´ poˇseptat (kont. sit., 21) – rˇ´ıci (kont. sit., 58) – rˇ´ıci ot´azku: Zeptej se sam ´ se, jestli jsme rozdelen´ ˇ y na skupinky / Dam ´ ti sˇ est otazek ´ sebe / Ptate / ´ ı ruzn ˚ e´ otazky ´ ´ Lide´ si davaj´ / Kolik otazek je kladeno jenom na jednu pouhou ´ ´ z / Hani, laviˇcku v parku / Poloˇzme si otazku, jak se chova´ dneˇsn´ı mladeˇ ” ˇ ´ nevyfotografujeme si ho na pamatku?“ poˇseptala jsem Haneˇ / Rekl jsem mu: ”

ˇ ˇ zel?“ / princezna ˇrekla prvn´ı otazku ´ Kter´ym smerem beˇ

(b) Pamˇet’, zapomnˇen´ı vzpomenout si / vzpom´ınat – m´ıt vzpom´ınky – nezapomenout (ˇca´ st.) – ˇ pamatovat si / zapamatovat si (ˇca´ st.) – problesknout hlavou (ˇca´ st.): Nejak si ´ / Na dovolenou ne a ne vzpomenout / Budu na vˇsechny vzpom´ınat v dobrem 24

Slovesa kˇriˇcet, zakˇriˇcet, vykˇriknout nejsou uˇzita ve sv´ych prim´arn´ıch v´yznamech vyd´avat zvuk‘. Do synonymick´eho vztahu ’ se slovesem volat je ˇrad´ıme proto, zˇ e je v jejich v´yznamech obsaˇzen s´em pˇred´an´ı informace‘, zvukem‘. ’ ’

62

´ ˇ a nikdy na mame moc hezke´ vzpom´ınky / Tahle tˇr´ıda mi bude moc chybet ni nezapomenu / Popis? Ten si pamatuju jen matneˇ / Tento den si navˇzdy zapamatuju / Petrovi hlavou problesklo, jak zaˇc´ınal s hrou na klav´ır

zapomenout / zapom´ınat – nepamatovat si (ˇca´ st.) – h´azet za hlavu (ˇca´ st., ˇ ım v´ıc na nas ´ pusob´ ˚ expr.): Ja´ sama se snaˇz´ım zapomenout / C´ ı rodiˇce, okol´ı, ´ ´ ˇ t´ım v´ıce na pravou lasku zapom´ıname / Moc si toho z detstv´ ı nepamatuji / ´ ıme vˇsechny starosti za hlavu v tuto chv´ıli haz´

(c) Intelekt, myˇslen´ı, znalost doj´ıt k z´avˇeru – zjistit (si) (ampl., 53) – udˇelat si sv˚uj n´azor (ˇca´ st., ampl.): ´ eru, ˇ ´ a Dojdete k zav zˇ e jste nebyli lepˇs´ı neˇz my / To si mus´ı kaˇzd´y zjistit sam ˇ si svuj ˚ nazor ´ ´ ri zjistili, zˇ e mi to nejde udelat / Treneˇ

domn´ıvat se – myslet (si) – b´yt toho n´azoru – podle m´eho [rozumˇej n´azoru] – ´ podle m´eho n´azoru – podle mˇe / podle nich – zd´at se (komu co): Domn´ıvam ˇ to potˇrebuje / Mysl´ıte, zˇ e je to spravn ´ eˇ / Myslel si, zˇ e se, zˇ e kaˇzd´y cˇ lovek ´ ´ ´ je to marcipanov´ y pern´ık / Jsem toho nazoru, zˇ e zdrav´ı lide´ si sveho zdrav´ı ˚ ´ z´ı / Podle meho ´ je teˇ ˇ zke´ vychovavat ´ ´ z / Podle meho ´ vubec nevaˇ dneˇsn´ı mladeˇ ´ ´ ´ ´ nazoru ma´ pˇratelstv´ ı a laska jeden a ten sam´y v´yznam / Podle meˇ je laska ˚ zitejˇ ˇ s´ı / podle nich“ si kaˇzd´y ˇr´ıka, ´ ten je neco ˇ v´ıc / Je na v zˇ ivoteˇ to nejduleˇ ” ´ ´ se mi, zˇ e uˇz sed´ım hodinu kaˇzdem, jak si to pˇrebere / zdalo

myslet si (co o cˇ em) – je n´azor (ˇc´ı na co) – pˇrebrat si (co jak): Co si o tom ˚ nazor ´ ´ jak si to pˇrebere mysl´ıte vy / Jak´y je muj na dary / To uˇz je na kaˇzdem,

pˇrem´ysˇlet (o cˇ em) – myslet (na co) – rozm´ysˇlet si (ˇca´ st.) – zamyslet se (nad ˚ cˇ´ım): Kdyˇz o tom vˇsem pˇrem´ysˇ l´ım, tak je nejlepˇs´ı zustat sama / Je to obdob´ı, kdy nemysl´ıte na nic / kdyby rodiˇce pouˇz´ıvali i fyzicke´ tresty, moˇzna´ zˇ e by si ˇ rozm´ysˇ lely kouˇrit cigarety / Nad t´ım se asi kaˇzd´y mus´ı zamyslet sam ´ deti ˇ uvˇedomit si / uvˇedomovat si (co) – pochopit (co) – doj´ıt (komu co): Uvedom ˇ ˚ si, jestli mu obˇcas neˇskod´ısˇ / Uvedomujeme si vubec, zˇ e bez daru zˇ ivota, bychom nemohli pˇrij´ımat ty ostatn´ı / Kaˇzd´y mus´ı pochopit, proˇc jednou z nej˚ zitejˇ ˇ s´ıch vec´ ˇ ı a citu˚ v zˇ ivoteˇ b´yva´ prav ´ eˇ ano / Pozdeji ˇ mu dojde, zˇ e nove´ duleˇ ´ pˇratele si za pen´ıze nekoup´ı

vˇedˇet – b´yt jasn´e (komu co) – b´yt si jist´y – to d´a rozum (ˇca´ st., expr.): V´ım, ´ ´ zˇ e tento den dopadne zˇ e to se mnou mysl´ı dobˇre / Uˇz rano mi bylo jasne, ´ / ale to da´ rozum sˇ patneˇ / jak jsi si jist´y, zˇ e ti nerad´ı sˇ patneˇ a naschval ´ z´ı na pochopit (co) – br´at (co jak) – vn´ımat (ˇca´ st.) – vyznat se (v cˇ em): Zaleˇ ˇ jak to pochop´ı / Kaˇzd´y bere pˇratelstv´ ´ ˚ ´ dotyˇcne´ osobe, ı jinak / zpusoby lasky, ´ okamˇziku poznan´ ´ ı vn´ımat / Jak se mame ´ ktere´ jsme schopni v danem vyznat ve vlastn´ıch citech

63

ˇ vymyslet (co) – pˇrij´ıt (na co): Pepa ˇrekl, aby neplakala, zˇ e neco vymysl´ı / ´ Princezna nemohla pˇrij´ıt na dalˇs´ı otazku ´ ze sve´ osobn´ı zkuˇsenosti / zn´at – vˇedˇet (co) – vˇedˇet (o cˇ em): Tohle znam ´ en´ ˇ ı v´ım, zˇ e jsme byly nejen sestry / tˇreba o tom ani nev´ıme Z vyprav

(d) Uˇcen´ı ´ ´ / dokonˇcit sˇkolu – vystudovat: Kdyˇz dokonˇcil zakladn´ ı sˇ kolu, pokraˇcoval dale Kdybych vystudovala tuto sˇ kolu, nejsp´ısˇ

navˇstˇevovat (co) [ˇskola] – chodit (na, do) [ˇskola] – pokraˇcovat (na) [ˇskola] ˇ ˇ aˇz tˇricet zˇ ak ´ u˚ / Ja´ uˇz (ˇca´ st.): malotˇr´ıdka, kterou navˇstevuje asi dvacet pet ´ ym rokem do Zakladn´ ´ chod´ım devat´ ı sˇ koly v M´yteˇ / Kdyˇz ona uˇz chod´ı na ´ ´ na hudebn´ı stˇredn´ı sˇ kolu / Kdyˇz dokonˇcil zakladn´ ı sˇ kolu, pokraˇcoval dale konzervatoˇri ´ z take´ moc uˇcit se / nauˇcit se – pˇreuˇcit (ˇca´ st.): Ve sˇ kole se dneˇsn´ı mladeˇ neuˇc´ı / Hlavneˇ se je mus´ıme nauˇcit pˇrij´ımat (dary, dopl. M. S.) / 15-ti let´ı ´ se nedaj´ı pˇreuˇcit pubert’aci

(e) Skr´yv´an´ı ˇ zela schovat do jeskyneˇ / Nekteˇ ˇ r´ı lide´ sve´ schovat (se) – skr´yvat: Isajas se beˇ ˇ city vedom eˇ skr´yvaj´ı ˇ zela schovat do jeskyneˇ / D´ıvky radeji ˇ ut´ıkaj´ı schovat se – kr´yt se: Isajas se beˇ na chodbu, anebo se kryj´ı, jak se da´

(f) Ostatn´ı ´ to mel ˇ dat ´ jasneˇ najevo / d´at / d´avat najevo – d´avat na sobˇe zn´at: kter´y by nam ´ a´ darce ´ ´ c´ıt´ı / Nedavala ´ kaˇzd´ym z nich dav najevo, co k vam jsem to na sobeˇ ´ znat ´ ´ doufat – vˇerˇit: Doufam, zˇ e toto se nikdy nestane / Budu ji m´ıt rada a pevneˇ ˇ r´ım, zˇ e ona meˇ taky veˇ ˇ ela, ˇ dozvˇedˇet se / dozv´ıdat se – dostat zpr´avu: Minul´y t´yden jsem se dozved ´ ´ / Pak jsme dostali zˇ e je v poˇradku / Postupneˇ jsme se dozv´ıdali dalˇs´ı zpravy ´ ´ s dum ˚ stoj´ı od rodiˇcu˚ zpravu, zˇ e naˇ ´ ı / obˇcas h´adat se / poh´adat se – b´yt rozh´adan´y: Jin´ı sourozenci se spolu hadaj´ ´ ame ´ ´ ´ se i pohad / zapomeneme, zˇ e jsme tˇreba rozhadan e´ a klabos´ ıme ˚ nejobl´ıbenejˇ ˇ s´ı ku˚ nˇ se jmenuje Harley / Naˇ ´ s tˇr´ıdn´ı je jmenovat se – b´yt: Muj Josef Andreovsk´y ˚ lˇze / Nekdy ˇ ´ ı klame lh´at – klamat: Hodneˇ lid´ı sv´ym partnerum ale zdan´ ˚ zeme sehnat naj´ıt – sehnat (ˇca´ st., expr.): A pak ho nikdo nemohl naj´ıt / Nemuˇ ´ druheho uˇcitele

64

´ nevˇsimne a jde stale ´ nevˇsimnout si / nevˇs´ımat si – nechat25 b´yt: Ani si vas ´ / Ja´ jsem zase p´ıpala, ale nikdo si meˇ nevˇs´ımal / Nechte Isajas b´yt dal ˇ ktere´ jeˇsteˇ neved´ ˇ ı, co mohou oˇcek´avat – tˇesˇit se (na co) – cˇ ekat (ˇca´ st.): deti, ´ ˇ sili na krasn´ ´ y v´yhled / usm ´ ev ˇ na tvaˇ ´ ri, od zˇ ivota oˇcekavat / Moc jsme se teˇ ´ ˇ eˇ cˇ eka´ na kter´y darce tak netrpeliv ´ zeme pojmenovat jinak neˇz takhle / pojmenovat – oznaˇcit: cit, kter´y nedokaˇ ˚ zeme oznaˇcit jen tak nekoho ˇ Pˇr´ıtelem nemuˇ

pˇrekvapit / pˇrekvapovat – b´yt divn´e (komu co) (ˇca´ st.) – divit se (ˇcemu) / udivit ˇ sinou meˇ pˇrekvap´ı pˇr´ıjemneˇ / (koho co) – uˇzasnout – zaskoˇcit (koho co): Vetˇ ´ ’a se zname ´ ´ a´ pˇrekvapovat / Ja´ a Kat uˇz 14 let a pˇresto meˇ nikdy nepˇrestav ´ zˇ e ta stezka odvahy byla klidna´ / Ti se budou divit / Moc nas ´ Bylo mi divne, ´ ˇ nas ´ zaskoˇcilo to neudivilo / To je panorama,“ uˇzasli jsme / O chv´ıli pozdeji ” ˇ ı v kˇrov´ı sˇ usten´ ˇ jsem koneˇcneˇ rozluˇstit, co tam je / rozluˇstit – uh´adnout / uhodnout: Chtela ´ ˚ otec Takovou hloupost by uhadlo kaˇzde´ male´ d´ıteˇ / Kdyˇz neuhodneˇs, tvuj zemˇre

rˇ´ıci (co na koho) – pr´asknout (koho) (ob., expr., ampl., 41) – shodit (koho) ´ (ˇca´ st., hovor., expr.): Nikdy nikdo na nikoho nic neˇrekne / Kaˇzd´y kaˇzdeho ´ shod´ı a praskne ˚ zu se na sveho ´ bratra spolehnout se / spol´ehat se (na koho) – vˇerˇit (komu): Muˇ ˇ se spolehejte ´ ˇ kteremu ´ spolehnout / Radeji sami na sebe / Pˇr´ıtel je cˇ lovek, ˚ zeme veˇ ˇ rit muˇ

vyfotografovat – vyfotit: Pob´ızela jsem Hanu, aby zaj´ıce vyfotografovala / Pan´ı uˇcitelka se vyfotila se zebrou

zapsat – vyr´yt (intenz.): aby si take´ zapsali svou vlastn´ı cestu / do toho srdce si vyreje svou vlastn´ı cestu

zkouˇset – str´avit (pˇri cˇ em) [zkouˇsen´ı]: tak tˇreba zkouˇs´ı aˇz do noci ty jejich ´ ´ pˇri zkouˇsen´ı scenky / kolik hodin stravil ˚ znamenat – m´ıt smysl – m´ıt v´yznam – b´yt (co komu cˇ´ım): Co pro meˇ vubec ˚ ˇ eˇ kamaradstv´ ´ ´ tahle osubka znamena´ / neb´yt na svet ı a laska, tak by zˇ ivot ˇ smysl / Proˇc to pro nas ´ ma´ takov´y v´yznam / Sport je mi vˇs´ım nemel

V. Voln´ı oblast: uplatnˇen´ı vule ˚ (a) Vule, ˚ snaha cht´ıt (co) – l´akat (co koho) (ˇca´ st.) – sn´ıt (o cˇ em) (ˇca´ st.) – touˇzit (po cˇ em) 25

Synonymn´ı sloveso nechat se v naˇsem materi´alu objevilo tak´e ve v´yznamu zapomenout (co kde)‘ (Vˇeci, kter´e jsme nechali ’ venku). Ovˇsem do zˇ a´ dn´e synonymick´e ˇrady nevstupuje, protoˇze sloveso zapomenout (co kde) doloˇzeno nen´ı.

65

´ (intenz.) – m´ıt chut’ – r´ad (+ sloveso v kondicion´alu): Kamaradka mi navrhla, ˇ jet na tabor ´ ´ lak ´ a´ poznat veci ˇ jako jestli bych nechtela / Div´ıte se, zˇ e nas ˇ ´ touˇz´ı cel´y alkohol / Co si lide´ pov´ıdaj´ı, o cˇ em sn´ı / neco, po cˇ em kaˇzd´y z nas ´ chut’ skonˇcit s t´ım nudn´ym a krut´ym zˇ ivotem / Radi ´ bychom jeli zˇ ivot / mam na sˇ koln´ı v´ylet ˇ neco ˇ koupit / Hned si ˇrekli, co budou cht´ıt – potˇrebovat (ˇca´ st.): Babiˇcka chtela potˇrebovat

potˇrebovat – b´yt potˇreba – b´yt nutn´e – b´yt (co k cˇ emu) (kont. sit., 53): Hned si ˇrekli, co budou potˇrebovat / podporujeme jedna druhou, kdyˇz je potˇreba / ˇ ´ co c´ıt´ıme vyslovit / K cˇ emu jsou ti pen´ıze, kdyˇz je ti smutno Nekdy je nutne, ´ u˚ se snaˇzil, aby se um´ıstil co nejlepe ´ / snaˇzit se – m´ıvat snahu: Kaˇzd´y ze zˇ ak ˇ ´ Moje sestra nekdy m´ıva´ snahu meˇ vychovavat

vybrat si (co) – rozhodnout se (pro co): nejsp´ısˇ bych si vybrala obor, kde ´ ˇ ˚ ˇ rozhodla bych pomahala detem / to je duvod, proˇc jsem se pro nej

(b) Pomoc, spolupr´ace pom´ahat si – b´yt spolu (kont. sit., 44) – drˇzet pˇri sobˇe / spolu: Tito dva ´ se meli ˇ moc radi ´ a vˇzdycky si pomahali ´ kamaradi / Holky jsou sp´ısˇ e spolu / Drˇz´ı naˇse tˇr´ıda pˇri sobeˇ / Vˇzdycky se ale udobˇr´ıme a drˇz´ıme zase spolu

pomoci / pom´ahat (komu) – b´yt oporou (pro koho) – podpoˇrit / podporovat (koho) – podrˇzet (koho) (ampl., 25, ob., expr.) – st´at (pˇri kom) – vyt´ahnout ˇ ´ ˇ z trabl˚u (ob., expr.) – zvednout ze zemˇe (expr.): mus´ı behat do utoku i zpet ˇ kter´y pomah ´ a´ lidem v nejteˇ ˇ zsˇ ´ı pomoci obraneˇ / Zdravotn´ı sestra je cˇ lovek, ´ zeme se leckdy navzajem ´ nouzi / Je pro meˇ oporou / dokaˇ podpoˇrit a podrˇzet / ˇ podporujeme jedna druhou / Kaˇzd´y potˇrebuje nekoho, kdo ho podrˇz´ı / Prav´y ´ e´ jsou tu, kdyˇz potˇrebujeˇs pˇr´ıtel se pozna´ tak, zˇ e stoj´ı pˇri tobeˇ / Pˇratel ´ ˇ ych trablu˚ / on je ten, kdo meˇ zvedne ze zemeˇ a donut´ı j´ıt vytahnout z nejak´ ´ dal ˇ spolupracovat – spojit s´ıly: S mal´ymi detmi se da´ dobˇre spolupracovat / Um´ıme spojit sve´ s´ıly

(c) Kon´an´ı ´ delaly ˇ dˇelat / udˇelat – podnikat – praktikovat (ˇca´ st.): spoustu jineho spoleˇcneˇ / ˇ ´ neco ˇ podnikaj´ı / Je to co ma´ udelat, aby ho povzbudil / Hlavneˇ kluci poˇrad ˚ kon´ıcˇ ek, kter´y praktikuji skoro kaˇzd´y den muj ˇ jsme se pod´ıvat na ´ konat se – b´yt – prob´ıhat: Zavod se konal za tmy / Sli ´ veletrh, kter´y byl vedle / Kdyˇz jsme pˇrijeli, prob´ıhal zrovna prvn´ı zavod

66

´ zˇ e se toto st´at / st´avat se – d´ıt se – ud´at se – potkat (koho co) – b´yt: Doufam, ˇ ´ a´ / A co zˇ e se v te´ tˇr´ıdeˇ vˇsechno deje ˇ / nikdy nestane / i to se nekdy stav ´ / Je to to nejstraˇsnejˇ ˇ s´ı, co vas ´ Pˇriznal se ke vˇsemu, co se ten den udalo ˚ ze potkat / Meli ˇ jsme strach, co je u nas ´ muˇ

(d) Pl´an ´ tat´ınek naplanoval ´ napl´anovat – m´ıt pl´an: Na veˇcer nam stezku odvahy / ´ plan ´ Mam ´ ´ uspoˇra´ dat – organizovat: Oslavu jsme uspoˇradaly obeˇ dohromady / Zavod ´ podle rozpisu byl organizovan

(e) Bran´ı ´ co jsem chytil / O par ´ chytit – dopadnout (intenz., ideogr.): Udiveneˇ koukam, ´ ho stejneˇ dopadli bloku˚ dal ´ evem ˇ ´ ri vz´ıt – chytnout – popadnout (intenz.) – posb´ırat (ˇca´ st.): S usm na tvaˇ ´ / Mohl jsem popadnout jsem si vzal do ruky pytel / Chytnu ji do ruky a cˇ ekam ˇ ktere´ jsme nechali venku udici a chytat ryby / Babiˇcka musela posb´ırat veci,

(f) D´av´an´ı ´ nekomu ˇ d´at dar (komu) – darovat (co) – obdarovat / obdarov´avat (koho): Dat ˇ ktere´ darujeme / Kaˇzd´y cˇ lovek ˇ na svet ˇ eˇ je rad, ´ kdyˇz dar je moc mile´ / veci, ˇ ´ ho nekdo obdaruje / Lidi obdarovavej a oni obdaruj´ı tebe ˇ ı / Na recepci nam ´ pˇridelili ˇ d´at – pˇridˇelit (ˇca´ st.): Radka mi dala seznam vec´ pokoj

(g) Rada, shoda domlouvat se / domluvit se – rˇ´ıci si – shodnout se (na cˇ em) (ˇca´ st.): Po cesteˇ jsme se domlouvali, jak´y budeme m´ıt program / Domluvily jsme se, zˇ e ˇ budeme spolu v chatce / Rekli jsme si, zˇ e pojedeme na v´ylet / Shodli jsme ˚ se na tom, zˇ e pujdeme domu˚

poradit se (s) – d´at na radu (koho): Mus´ım se poradit s rodiˇci / Prosteˇ radˇsi ´ ´ dame na radu kamarada ´ pˇremlouvala / pˇremlouvat – pob´ızet (ˇca´ st.) – donutit (ˇca´ st.): Radka meˇ poˇrad ˇ deti ˇ donutit Pob´ızela jsem Hanu, aby zaj´ıce vyfotografovala / Rodiˇce by meli ´ a uˇcen´ı k praci

´ ech (h) Uspˇ ´ ze odhadnout situaci / dok´azat – moci – umˇet – zvl´adnout – b´yt schopen: dokaˇ ˇ ˚ ze bez neˇ ˇ ceho zˇ ´ıt / Um´ı ale i neˇcekaneˇ zautoˇ ´ cit / Ja´ jsem zvladl ´ Nekdo nemuˇ ´ ˚ ´ naskakovat a slajdovat zabradl´ ı / Neum´ım si to ani pˇredstavit / zpusoby lasky, ´ okamˇziku poznan´ ´ ı vn´ımat ktere´ jsme schopni v danem

67

´ podaˇrilo a podaˇrit se / daˇrit se – dopadnout dobˇre – pov´est se: To se nam ˇ ohn´ıcˇ ek jsme si udelali / moc se j´ı to nedaˇr´ı / Nakonec to dobˇre dopadlo / ˇ ı se nic nepovede Bez sˇ test´

(i) Ztr´ata ˇ jim trocha sˇ test´ ˇ ı / ztratit pˇratele ´ chybˇet (co komu) – postr´adat (co): ale chybela ´ znamena´ postradat kousek sebe ´ ˇ zko z´ıskav ´ ame, ´ ztratit (co) – potkat (koho) ztr´ata (ˇceho): Pˇratele teˇ ale jen za ˚ zeme ztratit / A kdyˇz cˇ loveka ˇ potka´ ztrata ´ pˇratel ´ jednu minutu je klidneˇ muˇ

(j) Ostatn´ı b´yt d˚uleˇzit´y / nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı – hr´at v´yznamnou roli – z´aleˇzet (komu na cˇ em): ˚ zite´ / Podle meˇ je laska ´ ˚ zitejˇ ˇ s´ı / ten druh´y to je pro meˇ duleˇ v zˇ ivoteˇ to nejduleˇ ˇ ´ z´ı na dobre´ zabav ´ pro meˇ hraje velmi v´yznamnou roli / Nekomu zaleˇ eˇ ˇ / Trava ´ sˇ la sekat d´at se – j´ıt – lze – b´yt moˇzn´e – moci: A co se s t´ım da´ delat ˇ zko / Otcovske´ pouto nelze niˇc´ım nahradit / I kdyˇz v dneˇsn´ı dobeˇ je velmi teˇ ˇ kteremu ´ ˚ zeme veˇ ˇ rit moˇzne´ snad cokoliv / Pˇr´ıtel je cˇ lovek, muˇ ´ ´ z/ d´avat (si) pozor – b´yt opatrn´y: Davejte si velk´y pozor na dneˇsn´ı mladeˇ ´ ´ / Meli ˇ b´yt opatrn´ı pˇri v´yberu ˇ darku ´ Davejte velk´y pozor, na kraji bˇrehu je blato ˇ koupit – nakoupit – zakoupit: Kluci si koupili nove´ meˇce / Strejda jel do mesta ˚ e´ v´yrobky a nekter ˇ nakoupit / Koukali jsme se na ruzn e´ jsme si zakoupili ˇ r´ı to m´ıt sˇtˇest´ı – m´ıt z pekla sˇtˇest´ı (intenz., expr.) – pˇra´ t sˇtˇest´ı (komu): Nekteˇ ˇ ı nemaj´ı / Dneska budeme m´ıt z pekla sˇ test´ ˇ ı / dnes mi sˇ test´ ˇ ı nepˇreje sˇ test´

nab´ızet – d´at nab´ıdku – navrhnout (ˇca´ st.) – nutit (intenz., ampl., kont. sit., 43): ´ svet ˇ nab´ız´ı, vlastneˇ pˇr´ımo nut´ı do rukou / Ted’ nam ´ pan´ı ˇreditelka Kdyˇz je nam ˇ na prvn´ım stupni / Tat´ınek navrhl, zˇ e si vyzkouˇs´ıme dala nab´ıdku uˇcit deti stezku odvahy ˇ sky / pˇr´ısˇ t´ı nechat – pˇrenechat (ˇca´ st.): tam jsme nechali auto a vyrazili peˇ ˇ ıc pˇrenecham ´ sekan´ ´ ı tatovi ´ mes´ ˇ ı se nic nepovede / bylo mi jasne, ´ nepov´est se – dopadnout sˇpatnˇe: Bez sˇ test´ zˇ e tento den dopadne sˇ patneˇ

poslat / pos´ılat (koho pro co) – vyslat (koho kam) – zahnat (koho kam) (expr.): ˚ pro ruˇcn´ıky / Proˇc bych mela ˇ pos´ılat zameck ´ ´ lekaˇ ´ re Poslala Pika na pudu eho ´ um ˚ / Vyˇsli nejak ˇ eho ´ ze sv´ych lekaˇ ´ ru˚ / vedouc´ı nas ´ zahnala do chatek k sedlak ´ cit, provokovat provokovat – poˇst’uchovat (expr.): Um´ı ale i neˇcekaneˇ zautoˇ nebo se naˇstvat / Poˇst’uchovali Isajas

protestovat – b´yt vzpurn´y (intenz.): Vˇsichni protestuj´ı / jsem vzpurna´ a ´ neposloucham

68

˚ cili a jeli dal ´ od bˇrehu / Mohli jsme si p˚ujˇcit – zap˚ujˇcit: Tak jsme si ho pujˇ ˚ cit sˇ lapadla zapujˇ ´ rozm´ysˇlet se – v´ahat: Ja´ jsem se dlouho rozm´ysˇ lela / Petr nevahal a nab´ıdku pˇrijal ˇ st´at se (k´ym) – b´yt (k´ym) – j´ıt (na co) (ˇca´ st., ob.): Myˇslenka, zˇ e bych se mel ´ uˇcitelem / Meli ˇ bychom se radeji ˇ ˇr´ıdit vkusem toho, kter´y by mel ˇ b´yt jeho stat ˇ jsem j´ıt na uˇcitelku dalˇs´ım majitelem / Chtela ´ z´ı ubl´ızˇit – srazit na kolena (intenz., expr.) – podv´est / podv´adˇet (ˇca´ st.): nedokaˇ ˇ ek, ˇ ktereho ´ ´ milujete, vas ´ srazil si tak cˇ asto ubl´ızˇ it / Clov jste milovali a stale ´ podvedl / jednoho na kolena svou bezcitnost´ı / On je sˇ t’astn´y s t´ım, s k´ym vas ´ podvad´ ´ ı dne zjist´ıte, zˇ e vas

um´yt se – udˇelat hygienu: Nejhorˇs´ı bylo, kdyˇz jsme se museli um´yt / V klidu ´ udelal ˇ rann´ı hygienu jsem se oblekl, ´ videli ˇ obra a utekli / Dal jsem se na ut ´ ek ˇ ut´ect – d´at se na u´ tˇek: Pytlaci

vyhled´avat – hledat – naj´ıt / nach´azet (ˇca´ st., ampl., 55): Lide´ jako ja´ budou ´ ´ vyhledavat stara´ m´ısta / A tak se ji snaˇz´ıme hledat a nachazet venku / Po ˇ e´ dobeˇ si na laviˇcku vzpomenete, najdete ji a krasnou, ´ ˇ nejak dˇrevenou, ruˇcneˇ ´ enou ˇ ˇ ıte za novou vyrab laviˇcku vymen´ ˇ rit a svet ˇ bude pro zkusit – vyzkouˇset – j´ıt (kont. sit., 30): Zkuste tomu veˇ ´ veselejˇs´ı / Abychom si vyzkouˇseli, jak teˇ ˇ zke´ to muˇ ˚ ze b´yt / Pojd’me si vas ˚ ze temto ˇ ´ jen obyˇcejna´ laviˇcka pˇredstavit, co muˇ lidem pˇrinest

zprotivit se – zoˇsklivit se (ˇca´ st., ampl., 55): A pokud mu neodpust´ıte, tak se ´ zprotiv´ı a zoˇskliv´ı vam

VI. Emoce, n´aboˇzenstv´ı a mor´alka (a) Radost, pˇra´ telstv´ı, l´aska, obliba b´yt r´ad – m´ıt radost (ˇca´ st.) – b´yt radost´ı bez sebe (intenz., expr.): Vˇsichni ´ / Jak´y darek ´ ´ ˇ obdarovan´y radost / jsme za to byli radi mame vybrat, aby mel Vˇsichni jsme byli radost´ı bez sebe

kamar´adit (spolu) – m´ıt pˇra´ tele – m´ıt kamar´ady: Vˇsichni jsme se znali a ´ ˇ i nejak ˇ e´ pˇratele ´ ´ uˇ ´ zasne´ kamarady ´ kamaradili spolu / dokonce meli / Mam

l´ıbit se (co komu) – uchv´atit (co koho) (intenz.): Tenhle v´ylet se mi moc l´ıbil / ´ A co meˇ tak uchvatilo ˇ cata se zaˇcala malovat, aby l´ıbit se (komu) – pˇritahovat (koho) (ˇca´ st.): Devˇ ˚ / nezavisle ´ ´ pˇritahuje se l´ıbila chlapcum na tom, jak vypada´ a jestli nas

milovat (koho) / zamilovat se – m´ıt r´ad – c´ıtit l´asku – vracet l´asku (komu) ˇ ktereho ´ jste milovali (ˇca´ st.) – z´aleˇzet (komu na kom) (ˇca´ st., ampl., 51): cˇ lovek,

69

´ milujete / jen do doby, neˇz se jeden do druheho ´ a stale zamiluje / Brali se, ˇ ıkaj´ı, zˇ e k sobeˇ navzajem ˇ radi ´ / R´ ´ ´ protoˇze se meli c´ıt´ı lasku / Zv´ıˇrata jsou ´ ´ ´ lasku ´ ˇ ´ rada, zˇ e se o neˇ starame, a tak nam vrac´ı / Kdyˇz si uvedom´ ıte, zˇ e vas ˇ ´ a zˇ e nekomu ˇ ´ zaleˇ ´ z´ı ma´ nekdo rad na vas

potˇesˇit (koho) (ampl., 53) – udˇelat radost (komu) – zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka (ampl., ˇ sil tento pohled / Pokud 53, expr.) – zlepˇsit n´aladu (ˇca´ st.): Koho by nepoteˇ ˇ radost, meli ˇ bychom dat ´ pˇrednost vkusu toho druheho ´ / vˇzdy chceme udelat ´ ze zahˇrat ´ u srd´ıcˇ ka a poteˇ ˇ sit / Mam ´ bratra a dveˇ sestry, kteˇr´ı mi vˇzdy meˇ dokaˇ ´ zlepˇs´ı naladu ˇ st´at se kamar´ady – b´yt pˇra´ tel´e (z koho): Zofka se Sikym se stali nejlepˇs´ımi ´ / a jsou z vas ´ nejlepˇs´ı pˇratel ´ e´ kamarady

(b) Sm´ıch, vesel´ı, z´abava ´ zitek vyprav´ ´ ım, vˇsichni si dˇelat si legraci – nemyslet v´azˇnˇe (co): Kdyˇz ten zaˇ ˇ am ´ legraci / To snad nemysl´ısˇ vaˇ ´ zne, ˇ zˇ e jdeˇs opet ˇ na ryby mysl´ı, zˇ e si del ˚ e´ hry a hr´at (si) – pohr´at si – tr´avit / str´avit [ˇcas] hran´ım: Hrajeme ruzn ˇ ze / Hraly ´ jsme si spolu / Jakmile si pohrali, ´ beˇ ˇ zel na zahradu / Volne´ souteˇ ´ ˚ ych her / Nasleduj´ ´ ´ ´ ı chv´ıle jsme travili hran´ım ruzn´ ıc´ı den jsme stravili koupan´ a hran´ım tenisu ´ fotbal, chytal hr´at (co) [hra] – vˇenovat se (ˇcemu) [hra]: Kdyˇz jsem zaˇc´ınal hrat ´ eˇ / Ja´ se venuji ˇ jsem v bran fotbalu

skotaˇcit – blbnout (expr.) – rˇa´ dit (intenz.) – vydov´adˇet se – vyblbnout se ´ jsme si spolu, smaly ´ se, skotaˇcily / tak (expr.) – dˇelat blbosti (expr.): Hraly ´ ely ˇ a blbly jsme spolu / Se sestrou jsme tam ˇradily ´ jsme se s holkama potap / ˇ ´ eli ˇ / Rampy. Na tech ˇ jsme se vyblbli / Casto Dobˇre jsme se vˇsichni vydovad ˇ ˇ ame ´ se spolu nasmejeme, del blbosti

zasm´at se / sm´at se – nasm´at se (ˇca´ st., intenz.) – posm´ıvat se (ˇca´ st.): Tˇreba

” ˇ se / vˇsichni se smali ´ / dneska m´ısto kapra pˇrinesu zlatou rybku,“ a zasmeje

ˇ ˇ Casto se spolu nasmejeme / Neposm´ıvejte se mi!

(c) Smutek, pl´acˇ , strach b´at se – dostat strach (ˇca´ st.) – m´ıt strach – m´ıt obavu (ˇca´ st.) – klepat se ´ / A dostala strach / Odbyla jsem Hanu, (ˇca´ st., expr.): Chv´ılemi jsme se i bali ˇ strach / Mam ´ obavu, zˇ e nas ´ nekdo ˇ aby nemela sleduje / Asi 300 metru˚ pˇred ´ taborem jsem se straˇsneˇ klepala ´ cht´ıt breˇcet / Pepa se j´ı ptal, proˇc plaˇ ´ ce breˇcet – plakat: bude se vam ˇ b´yt smutn´y – b´yt smutno (komu) – tr´apit se (intenz.): Kdyˇz cˇ loveka potka´ ´ pˇratel, ´ ´ e, ´ ke kter´ym muˇ ˚ zeˇs zaj´ıt, kdyˇz je ztrata mus´ı b´yt velmi smutn´y / pˇratel

70

´ ıte ti smutno / on je sˇ t’astn´y a vy se trap´

leknout se – polekat se – vylekat se – vydˇesit (intenz.): Vˇsichni jsme se lekli / Vˇsichni jsme se polekali / K smrti jsem se vylekal / Vˇsichni jsme z toho byli ˇ seni hrozneˇ vydeˇ

vystraˇsit – vyplaˇsit (ˇca´ st.): Pepa ˇrekl, zˇ e je mus´ı vystraˇsit / Poˇseptala jsem ˇ abychom ho nevyplaˇsily Hane,

(d) Nen´avist, zlost ´ / tˇreba ho znaˇ ´s nem´ıt r´ad – nesn´asˇet (intenz.): psi a koˇcky se nemaj´ı radi ´ s´ıte dlouho nebo se nesnaˇ

rozzlobit se / zlobit se – naˇstvat se (expr.) – vjet nervy (do koho) (expr.): ˇ el, ˇ zˇ e se Esterka moc zlob´ı / To meˇ docela dost Eda se rozzlobil / Piko ved ´ cit, provokovat nebo se naˇstvat / Kdyˇz naˇstvalo / Um´ı ale i neˇcekaneˇ zautoˇ ´ ´ nervy ho potkate, vjedou do vas

(e) Ostatn´ı b´yt vychovan´y – umˇet se chovat: Urˇciteˇ je vtipn´y, chytr´y a vychovan´y / Um´ı ´ z chovat ve spoleˇcnosti se dneˇsn´ı mladeˇ ˇ ten pocit, zˇ e jsme c´ıtit – m´ıt pocit: Stejneˇ tak to c´ıt´ım ja´ / Moˇzna´ jsem mela ´ se citoveˇ oddalily ˚ ze poˇradn ´ eˇ naj´ıst mrzet – b´yt l´ıto: To meˇ mrz´ı / Bylo mi l´ıto, zˇ e se nemuˇ

muset – m´ıt [povinnost] – b´yt nutn´e – b´yt potˇreba: Museli jsme j´ıt na ´ j´ıt podle vyznaˇcene´ trasy / Nekdy ˇ ´ co c´ıt´ıme, rozcviˇcku / mam je nutne, vyslovit / podporujeme jedna druhou, kdyˇz je potˇreba ˇ navˇst´ıvit / navˇstˇevovat – j´ıt se pod´ıvat (kam) – zaj´ıt (za k´ym): Ctvrt´ y den jsme ˇ navˇstevovat ˇ navˇst´ıvili zoo / park, kter´y bych chtela / Pak jsme se sˇ li pod´ıvat ´ ˚ zeˇs zaj´ıt, kdyˇz je ti smutno na veletrh / co je to m´ıt pˇratele, ke kter´ym si muˇ ˚ ze jim pˇrinest ´ pocit uklidnit – pˇrin´est pocit klidu: to meˇ trochu uklidnilo / Muˇ klidu ´ vyhuboval / Pˇriˇsel ten pan ´ a zaˇcal vyhubovat – nad´avat (intenz.): Muˇz nam ´ nadavat ´ nam ´ ’a souhlasit – odsouhlasit (ˇca´ st.) – pˇrijmout / pˇrij´ımat nab´ıdku (ˇca´ st.): Pet ´ souhlasil / a muˇzi jim to jeˇsteˇ odsouhlas´ı / Petr nevahal a nab´ıdku pˇrijal / ´ Druh´y den Petr zavolal panu Novakovi, zˇ e nab´ıdku pˇrij´ıma´

5.1.4

Adverbia

V z´ıskan´em materi´alu je zastoupeno 231 adverbi´ı (poˇcet v´yskyt˚u 844), adverbi´ı synonymn´ıch ve zkouman´em materi´alu je doloˇzeno 125. Adverbia vytvoˇrila 43 synony71

mick´ych ˇrad, kter´e rozdˇelujeme do cˇ tyˇr s´emantick´ych skupin. I. M´ısto ´ ı vozy / Videl ˇ jsem, jak tam – t´amhle (ob.): Za malou chv´ıli tam pˇrijely dva terenn´ ˇ zel tamhle ´ ´ ´r beˇ do toho husteho lesa, pov´ıda´ mlynaˇ ˇ ˇ jsi tady nekoho ˇ zde – tady – tu: protoˇze zde nebyla telocviˇ cna / Nevidel ut´ıkat / Prav´y pˇr´ıtel je tu vˇzdycky ˇ do hotelu / a jelo se zpatky ´ zpˇet – zp´atky: Po jedne´ hodineˇ jsme vyjeli zpet

ˇ II. Cas brzy / brzo – hned – zanedlouho – za chv´ıli: A protoˇze jsme byli unaven´ı, brzy jsme ´ / Usnuli jsme hned / Zanedlouho jsme dojeli usnuli / Za t´yden sˇ el Pepa brzo spat ´ tam pˇrijely dva terenn´ ´ ı vozy k velke´ ˇrece / Za malou chv´ıli nam ´ ame ´ ´ cˇ asem – pak – potom – pozdˇeji: dav pˇrednost lasce, ktera´ cˇ asem vyprcha´ / ´ ri zjistili, zˇ e mi to nejde / aˇz pozdeji ˇ mu dojde, zˇ e ale pak pˇrijde den / potom treneˇ ´ nove´ pˇratele si za pen´ıze nekoup´ı ˇ ´ hadaj´ ´ ı s uˇciteli / pˇratelstv´ ´ ˇ ı cˇ asto – mnohdy – mnohokr´at: Casto se zˇ aci ı se men´ ´ ˇ s´ı, neˇz si dokaˇ ´ zeme pˇredstavit / Sluvko, ˚ v lasku mnohdy silnejˇ ktere´ ma´ kaˇzd´y na ´ jazyku mnohokrat ´ ´ ’a vyhrabal poprve´ na zˇ idliˇcku ke d´avno – dlouho: Jak je to davno, kdy se mal´y Pet ´ ˇ klav´ıru / kamaradka, kterou jsem dlouho nevidela ˇ ı nepˇreje / Tˇreba dneska m´ısto kapra pˇrinesu dnes – dneska (ob.26 ): Dnes mi sˇ test´ domu˚ zlatou rybku

dnes – ted’ (ˇca´ st.) – v dneˇsn´ı dobˇe – v dneˇsn´ım svˇetˇe (kont. sit., 51): Ale dnes je ´ takov´ych pˇr´ıpadu˚ / Ten prvn´ı jsem dostal od bratrance a ted’ uˇz mam ´ jen malo ´ y / kdyˇz v dneˇsn´ı dobeˇ uˇz je moˇzne´ snad cokoliv / v dneˇsn´ım uspechan ˇ ´ asi pat´ em ˇ eˇ se vˇsechno pˇrepoˇc´ıtav ´ a´ na pen´ıze svet ˚ dˇr´ıv(e) – pˇredt´ım: uˇz si nejsme zase aˇz tak moc bl´ızke´ jako dˇr´ıv / Kluci, pujdeme ´ pˇredt´ım zkratkou, abychom tam byli dˇr´ıve / Stalo se pˇresneˇ to, co uˇz cˇ tyˇrikrat

hned – ihned – uˇz – v tu r´anu (intenz., expr.): Usnuli jsme hned / Chlapec ihned ˇ el ˇ / popˇrali ´ si dobrou noc a uˇz spali / Vˇsichni jsme byli v tu ranu ´ pˇrevleˇceni odpoved ´ ´ ke mneˇ pˇrijela kamaradka ´ jednou – jednoho dne: Jednou o prazdnin ach / Aˇz ho jednoho dne naˇsla Petra 26

ˇ se jedn´a o expresivn´ı v´yraz. Podle SCS

72

nakonec – na z´avˇer – z´avˇerem: Nakonec jsme se sˇ li jeˇsteˇ jednou vykoupat / Na ´ er ˇ vystoupen´ı zaˇcal hrat ´ Petr solo ´ na klav´ır / Zav ´ erem ˇ zav bych jenom ˇrekla, zˇ e ´ najednou – n´ahle – neˇcekanˇe – vtom – zniˇcehonic: Ale najednou to pˇriˇslo / Nahle ´ cit / Vtom zahˇrmelo ˇ a zaˇcalo se zezdola ozval kˇrik / Um´ı ale i neˇcekaneˇ zautoˇ prˇset / pak pˇrijde den a vy se zniˇcehonic obejmete ˇ navˇzdy – nen´avratnˇe: Tento den si navˇzdy zapamatuju / proˇc si lide´ uvedom´ ı to, ˇ aˇz kdyˇz to nenavratn ´ co meli, eˇ ztrat´ı ˇ obˇcas – chv´ılemi (ˇca´ st.) – nˇekdy – leckdy (ˇca´ st.): Uvedom si, jestli mu obˇcas ´ / Nekdy ˇ ´ co c´ıt´ıme, vyslovit / dokaˇ ´ zeme neˇskod´ısˇ / Chv´ılemi jsme se i bali je nutne, ´ se leckdy navzajem podpoˇrit a podrˇzet

potom – pak – posl´eze (kniˇz.) – n´aslednˇe27 : Kuba chv´ıli troubil a potom i ja´ / Pak ´ pˇriˇsel Piko / Kdyˇz teˇ um´ı vyslechnout a nasledn ´ jsme jeli domu˚ / Posleze eˇ i poradit ˚ jedne´ odpoledne / Po obed ˇ eˇ jezd´ıme odpoledne – po obˇedˇe (ˇca´ st.): Bylo asi tak pul na vyj´ızˇ d’ky ´ / Hlavneˇ kluci st´ale – poˇra´ d – furt (ob., expr.) – jeˇstˇe (ˇca´ st.): Takhle to bylo stale ´ neco ˇ podnikaj´ı / Ja´ jsem troubila furt / chlapcuv ˚ otec jeˇsteˇ zˇ ije poˇrad ´ ı a pochopen´ı lasky ´ ted’ – v tuto chv´ıli: tak jsem tam, kde ted’ / Me´ poznan´ v tuto chv´ıli je takove´ ˇ sinou meˇ pˇrekvap´ı pˇr´ıjemneˇ / vˇetˇsinou – obvykle – povˇetˇsinou – zpravidla: Vetˇ ´ rana ´ se jako obvykle vˇsechna zv´ıˇratka ´ Jednoho chladneho sˇ la nap´ıt k jez´ırku / po ´ touˇz´ı cel´y zˇ ivot. Povetˇ ˇ sinou vˇsak marneˇ / Zpravidla pozname, ´ cˇ em kaˇzd´y z nas ˇ zˇ e se nekdo velmi boj´ı ˇ ate ´ sami / Vˇzdycky se ale brzo vˇzdy – vˇzdycky: Vˇzdy je lepˇs´ı, kdyˇz si vˇsechno udel udobˇr´ıme ˇ koupali / Druhou turu ´ opˇet – zase / zas – znova / znovu: Odpoledne jsme se opet ˇ a´ zas / tak tam letos jsme jeli zase na hˇrebeny / ale nikdy nev´ıte, kdy to udel ´ ´ jedu znova / Byli jsme znovu radost´ı bez sebe o prazdnin ach ˇ ˇ postaven´y stan / Do naˇs´ı tˇr´ıdy jsem vstoupila uˇz – jiˇz – hned (ˇca´ st.): deda uˇz mel ´ jiˇz v prvn´ı tˇr´ıdeˇ / Hned od rana sv´ıtilo slun´ıcˇ ko ´ ´ nemuˇ ˚ ze b´yt zcela dokonal´y / Chv´ıli z´aroveˇn – pˇritom: Zarove nˇ v´ım, zˇ e nikdo z nas jsme odpoˇc´ıvaly a pˇritom jsme si pov´ıdaly ˇ zat´ım – mezit´ım: Vˇsechno zat´ım bylo v pohodeˇ / Mezit´ım maminka pˇripravila obed 27

´ ) Ve zkouman´em materi´alu je zastoupen tak´e v´yraz pot´e, kter´y vzhledem k jeho funkci ve vˇetˇe (Den pote´ jsme se usadili u bazenu

povaˇzujeme za cˇ a´ stici.

73

III. Zpusob ˚ ˇ ek ˇ si mysl´ı, dobˇre – jako svoje boty (expr.): my jsme se vˇsichni dobˇre znali / Clov zˇ e ji zna´ jako svoje boty ´ dobˇre – v dobr´em: Vˇsechno dobˇre dopadlo / budu na vˇsechny vzpom´ınat v dobrem ´ u, ˚ kteˇr´ı na docela normaln´ ´ ı otazku ´ ˚r docela – u´ plnˇe – zcela: pubert’ak odpov´ı huˇ ˇ ˇ ´ eˇ zatahla ´ ˇ ’ je zcela neˇz Honza Mal´y / Behem obeda se obloha upln / Odpoved jednoducha´ ´ ˇ spoleˇcnˇe – dohromady – spolu: a spoustu jineho delali spoleˇcneˇ / Oslavu jsme ´ uspoˇradaly obeˇ dohromady / Domluvily jsme se, zˇ e budeme spolu v chatce

hezky – kr´asnˇe (intenz.) – n´adhernˇe (intenz.): Posledn´ı den bylo hezky / Ten den ˇ ´ eˇ / ona ma´ nadhern ´ bylo tak krasn eˇ zrzavou koˇcku Zofku

hodnˇe – dost – aˇz moc (ˇca´ st.) – mnoho – moc – plno – spousta (akuzativ –u) – vˇetˇsina ˇ ´ pˇri zavodech ´ (ˇca´ st.):28 Ubehlo hodneˇ minut / Ostatn´ı zˇ aci dost povzbuzovali / Jin´ı ´ ame ´ ´ jsou zase aˇz moc dokonal´ı / Je mnoho pˇr´ıleˇzitost´ı, pˇri nichˇz dostav darky / ˇ el, ˇ zˇ e se Esterka moc zlob´ı / Protoˇze kamarad ´ u˚ muˇ ˚ zeme m´ıt plno / Byla Piko ved ˇ sina kamarad ´ u˚ ho oslovuje Kajo ´ tam spousta aut / ma´ to take´ spoustu v´yhod / vetˇ ´ ´ mnohem lepe ´ mnohem – o hodnˇe – jeˇstˇe (ˇca´ st.): Ja´ doufam, zˇ e budu hrat / take´ ˇrecka´ pochoutka, ale o hodneˇ sladˇs´ı / hra na klav´ır ho zaˇcala jeˇsteˇ v´ıce bavit ´ moc – hroznˇe (expr., intenz.) – straˇsnˇe (ob., expr., intenz.)29 : Cesta na tabor se ´ / Co kdyˇz se budeme v´ıdat hrozneˇ malo ´ mi moc l´ıbila / straˇsneˇ jsem se bala ˇ sky / Jenˇze zpatky ´ pˇesˇky – po sv´ych (expr.): tam jsme nechali auto a vyrazili peˇ jsme museli po sv´ych ´ po jednom – kaˇzd´y s´am (ampl., 2): Chodili jsme po jednom a kaˇzd´y sam ´ ˇ ´ enou ˇ ruˇcnˇe – vlastnoruˇcnˇe (ideogr.): krasnou, dˇrevenou, ruˇcneˇ vyrab laviˇcku ˇ ıte za novou / Meli ˇ jsme vlastnoruˇcneˇ postavene´ rampy vymen´ ˇ trvat skoro cel´y den / skoro – t´emˇerˇ – m´alem – jen tak tak (expr.): v´ylet mel ´ ´ eˇ ˇ r marna´ snaha vychovat stado ´ ˇ re, kteremu ´ ˇ / neunavn a´ a tem zveˇ se ˇr´ıka´ deti ´ ´ jablko malem strefilo starˇs´ıho pana do hlavy / Poˇst’uchovali Isajas a jen tak tak, zˇ e ji neshodili do potoka ˇ behu ˇ klidnˇe – v klidu: odrazila se ode meˇ a klidneˇ pokraˇcovala ve smeru na pastvu / V klidu jsem se nasn´ıdal 28 ˇ

Cleny t´eto synonymick´e ˇrady povaˇzujeme za adverbia, ale ve spojen´ı s genitivem poˇc´ıtan´eho pˇredmˇetu je lze ch´apat tak´e jako

ˇ slova v platnosti cˇ´ıslovky neurˇcit´e (srov. napˇr. PMC) 29 ˇ pro sˇkolu a veˇrejnost je toto adverbium povaˇzov´ano za hovorov´e. V SSC

74

´ ’a byl velmi velmi – velice – hodnˇe – (docela) dost – moc – k smrti (expr.): Pet ´ ˇ zke´ / A to uˇz je hodneˇ sˇ patne´ / dost desn ˇ e´ je sˇ t’astn´y / Ty zaˇcatky byly velice teˇ ´ ı / To meˇ docela dost naˇstvalo / Dovolena´ se nam ´ moc l´ıbila / spoleˇcne´ stolovan´ K smrti jsem se vylekal ´ e,“ ˇ ˇrekla princezna / A je to takhle dobˇre spr´avnˇe – dobˇre (ˇca´ st.): Ano, spravn ”

´ ı / ale chybela ˇ trochu – trocha – troˇsku (dem.) – m´alo (ˇca´ st.):30 Byl trochu nervozn´ ˇ ı / Tahle idylka se ale troˇsku zaˇcala menit ˇ / takov´ych lid´ı je na svet ˇ eˇ jim trocha sˇ test´ ´ opravdu malo

IV. Pˇr´ıcˇ ina ´ davali ´ ´ eˇ testy / Ale oba ˇridiˇci to udelali ˇ schv´alnˇe – naschv´al: uˇcitele´ nam schvaln ´ naschval

5.1.5

Partikule

Ve zkouman´em materi´alu je doloˇzeno 25 partikul´ı (poˇcet v´yskyt˚u 107). Partikul´ı vstupuj´ıc´ıch do synonymick´ych vztah˚u v r´amci zkouman´eho materi´alu je doloˇzeno 20, vytv´aˇrej´ı deset synonymick´ych ˇrad. ˇ na svet ˇ eˇ je rad, ´ kdyˇz ho nekdo ˇ asi – moˇzn´a – snad: Asi kaˇzd´y cˇ lovek obdaruje / ˇ ten pocit, zˇ e jsme se citoveˇ oddalily ´ Moˇzna´ jsem mela / K smrti jsem se vylekal, ˇ zˇ e snad zaˇcala potopa sveta ´ aˇz za sˇ era / Teprve aˇz dorazil domu˚ a zaˇcal volat aˇz – teprve: Domu˚ jsme se vratili na psa

celkem – docela – vcelku31 : zˇ ijeme s bratrem i rodiˇci celkem spokojen´y zˇ ivot / ´ bych zavedl fyzicke´ tresty / Dalˇs´ı dny prob´ıhaly vcelku normaln ´ eˇ Docela rad ´ u˚ mam ´ moc, ale jen – jenom – jedinˇe: Ale je to opravdu jen naˇse vina / Kamarad ´ jenom par ´ / Jedineˇ znam ´ lasku ´ ´ a to mneˇ k zˇ ivotu staˇc´ı pˇratel k osobam ˇ letadlo / kamaradka ´ koneˇcnˇe – nakonec – uˇz: Koneˇcneˇ pˇriletelo meˇ dlouho pˇreˇ beˇ ˇ z uˇz! mlouvala . . . nakonec jsem ˇrekla, zˇ e pojedu / Pros´ım te, ˇ ´ sky / napˇr. ke ktere´ napˇr´ıklad, napˇr. – tˇreba: Mohl by napˇr´ıklad vymenit praˇ ´ pˇr´ıleˇzitosti se mohou obdarovat / zapomeneme, zˇ e jsme tˇreba rozhadan e´ a ´ klabos´ ıme ˇ ı jen na chvilku / jeˇsteˇ zˇ e se vratila ´ naˇstˇest´ı – jeˇstˇe zˇe: Naˇstest´ Esterka 30 ˇ

Cleny t´eto synonymick´e ˇrady m˚uzˇ eme ve spojen´ı s genitivem poˇc´ıtan´eho pˇredmˇetu povaˇzovat tak´e za cˇ´ıslovky neurˇcit´e

31

Celkem a docela m˚uzˇ eme ch´apat tak´e jako adverbia.

75

´ svet ˇ nab´ız´ı, vlastneˇ pˇr´ımo nut´ı do rukou / pˇr´ımo – pˇresnˇe (ˇca´ st.): Kdyˇz je nam ´ spali kamaradi ´ Pˇresneˇ naproti nam ´ lesa / Mohli jsme tak´e – taky (hovor.) – jeˇstˇe – t´ezˇ – i: Take´ jsme doˇsli do bl´ızkeho ´ ´ z lasku ´ taky chodit ke strojvedouc´ımu / pˇrihlasila ho jeˇsteˇ na nauku / chceme teˇ od ´ ´ nich dostavat / To same´ je to i s laskou

zrovna – pˇresnˇe: V tomto pˇr´ıpadeˇ to bylo zrovna naopak / Stalo se pˇresneˇ to, co ´ uˇz cˇ tyˇrikrat

5.1.6

Shrnut´ı

Klasifikace synonymn´ıch v´yraz˚u potvrdila, zˇ e je ve zkouman´em materi´alu synonymie lex´em˚u nˇekter´ych s´emantick´ych skupin zastoupena s v´yznamnˇe vyˇssˇ´ı cˇ etnost´ı. Synonymie substantiv je ve vysok´e m´ırˇe zastoupena v s´emantick´e skupinˇe lidsk´a spoleˇcenstv´ı, zastoupena jsou pˇredevˇs´ım synonymn´ı pojmenov´an´ı lidsk´ych bytost´ı, z nich zejm´ena rodinn´ych pˇr´ısluˇsn´ık˚u (napˇr. otec, matka, babiˇcka, dˇedeˇcek). D˚uvodem tohoto zjiˇstˇen´ı m˚uzˇ e b´yt vztah k t´ematu, ale frekvence v´yskytu jednotliv´ych lex´em˚u t´eto s´emantick´e skupiny (viz Frekvenˇcn´ı seznam) ukazuje, zˇ e pouze slova cˇ lovˇek a ml´adeˇz jsou v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech zastoupena s frekvenc´ı vyˇssˇ´ı neˇz 20. Proto se domn´ıv´ame, zˇ e vysok´a cˇ etnost ostatn´ıch synonym vych´az´ı z zˇ a´ kovsk´e znalosti slovn´ı z´asoby tohoto s´emantick´eho okruhu, a to vˇcetnˇe jej´ı synonymie, a dovednosti ji vyuˇz´ıvat. S podobnou cˇ etnost´ı jsou zastoupeny s´emantick´e skupiny neˇziv´a pˇr´ıroda (napˇr. horko – vedro, les – les´ık, potok – pot˚ucˇ ek, slunce – slun´ıcˇ ko), pˇredmˇety a zaˇr´ızen´ı (napˇr. kolo – koleˇcko, lod’ – lod’ka, restaurace – hospoda, televize – televizor) a cˇ innosti, v´ysledky cˇ innost´ı (napˇr. cesta – silnice – ulice, hra – hran´ı, informace – zpr´ava, prohl´ıdka – prozkoum´av´an´ı, pˇr´ıhoda – pˇr´ıbˇeh), kter´e jsou ovˇsem vnitˇrnˇe znaˇcnˇe diferencov´any. S n´ızkou frekvenc´ı jsou naopak zastoupeny synonymn´ı v´yrazy s´emantick´ych skupin cˇ a´ sti lidsk´eho tˇela (srdce – srd´ıcˇ ko, tv´arˇ – obliˇcej), smyslov´a u´ stroj´ı (hlas – hl´asek) a zˇ iv´a pˇr´ıroda (koˇcka – koˇciˇcka, srna – srnka). N´ızk´y poˇcet synonymick´ych ˇrad koresponduje s n´ızkou frekvenc´ı lex´em˚u tˇechto s´emantick´ych okruh˚u ve zkouman´em materi´alu (viz Frekvenˇcn´ı seznam). U adjektiv je vyˇssˇ´ı poˇcet synonymick´ych ˇrad doloˇzen v s´emantick´e skupinˇe adjektiv hodnot´ıc´ıch kladnˇe. Naproti tomu synonymie adjektiv hodnot´ıc´ıch z´apornˇe je doloˇzena pouze osmi synonymick´ymi ˇradami. Je zde opˇet zˇrejm´y vztah mezi n´ızk´ym poˇctem synonymick´ych ˇrad a n´ızkou frekvenc´ı jejich jednotliv´ych cˇ len˚u (pouze synonymn´ı adjektiva velk´y, dobr´y a kr´asn´y jsou zastoupena s cˇ etnost´ı vyˇssˇ´ı neˇz 20). S´emantick´a skupina ostatn´ı je sice zastoupena cˇ etnˇe, ale opˇet se jedn´a o skupinu vnitˇrnˇe diferencovanou.

76

Z hlediska s´emantick´eho tˇr´ıdˇen´ı je nejvˇetˇs´ı r˚uznorodost, tj. nejvyˇssˇ´ı poˇcet s´emantick´ych skupin doloˇzen u sloves. Nejˇcastˇejˇs´ı je synonymie v s´emantick´ych skupin´ach pˇr´ıchod, odchod, vstup, v´ychod (pˇrijet – dojet – dorazit – dostat se – b´yt (kde), pˇriv´ezt – dov´ezt, vstoupit – vej´ıt), intelekt, myˇslen´ı, znalost (doj´ıt k z´avˇeru – zjistit – udˇelat si sv˚uj n´azor), d´ale v s´emantick´ych skupin´ach pohyb (jet / jezdit – hur´a, j´ıt / chodit – bˇezˇet), pˇr´ıjem potravy (nasn´ıdat se – posn´ıdat – m´ıt sn´ıdani, uvaˇrit – pˇripravit), polohy tˇela (sedˇet – posedˇet, spadnout – upadnout – b´yt (kde)) a ˇreˇcov´a cˇ innost (ˇr´ıci / rˇ´ıkat – dodat – odb´yt – opakovat – poˇseptat – povˇedˇet / pov´ıdat – sdˇelit – tvrdit – uv´est (pˇr´ıklad) – vyslovit – zmiˇnovat, zeptat se / pt´at se – d´at / d´avat ot´azku – kl´ast ot´azku – poloˇzit ot´azku – poˇseptat – rˇ´ıci – rˇ´ıci ot´azku). Z uveden´ych s´emantick´ych skupin pouze skupiny pohyb, ˇreˇcov´a cˇ innost a intelekt, myˇslen´ı, znalost obsahuj´ı lexik´aln´ı jednotky, kter´e maj´ı ve zkouman´em materi´alu vysokou frekvenci (j´ıt – 73, jet – 56, rˇ´ıci – 52, rˇ´ıkat – 26, vˇedˇet – 26, myslet si – 20). Pˇri vysvˇetlen´ı zjiˇstˇen´e cˇ etnosti je tˇreba vz´ıt v u´ vahu nejen t´ema, ale tak´e zpracov´avan´y slohov´y u´ tvar (vypravov´an´ı – vztah k s´emantick´ym skupin´am pˇr´ıchod, odchod, vstup, v´ychod a pohyb, jejichˇz lex´emy jsou si s´emanticky velmi bl´ızk´e32 , a ˇreˇcov´a cˇ innost; u´ vaha – vztah k s´emantick´e skupinˇe intelekt, myˇslen´ı, znalost). Synonymie adverbi´ı je nejˇcastˇejˇs´ı v s´emantick´e skupinˇe adverbi´ı vyjadˇruj´ıc´ıch cˇ as (brzy / brzo – hned – zanedlouho – za chv´ıli, potom – pak – posl´eze – n´aslednˇe, cˇ asto – mnohdy – mnohokr´at) a zp˚usob (spoleˇcnˇe – dohromady – spolu, hezky – kr´asnˇe – n´adhernˇe, velmi – velice – hodnˇe – dost – moc), synonymie adverbi´ı m´ıstn´ıch (tam – t´amhle) a pˇr´ıcˇ inn´ych (schv´alnˇe – naschv´al) je doloˇzena pouze minim´alnˇe. Podle naˇseho n´azoru je vysok´y pod´ıl cˇ asov´ych adverbi´ı zp˚usoben nejen vysokou nab´ıdkou synonymie ˇ 33 ), ale tak´e zvolen´ym slohov´ym u´ tvarem, tˇechto adverbi´ı v syst´emu jazyka (srov. SCS tj. vypravov´an´ım. Naopak n´ızk´a frekvence m´ıstn´ıch adverbi´ı, kterou lze vzhledem ke slohov´emu u´ tvaru (vypravov´an´ı) a k frekvenci lex´emu tam (tam – 52) pˇredpokl´adat jako ˇ 34 ). cˇ astou, je d´ana jejich omezenou syst´emovou synonymi´ı (viz SCS Zaj´ımav´e je tak´e sledovat poˇcet synonymn´ıch v´yraz˚u vstupuj´ıc´ıch do vz´ajemn´eho vztahu synonymie, tj. poˇcet jednotliv´ych cˇ len˚u z´ıskan´ych synonymick´ych ˇrad. Substantiva nejˇcastˇeji vytv´aˇrej´ı synonymick´e dvojice, pˇr´ıpadnˇe trojice. Urˇcit´e rozd´ıly v poˇctu cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad nach´az´ıme v r´amci jednotliv´ych s´emantick´ych skupin. Synonymick´e ˇrady s vˇetˇs´ım poˇctem cˇ len˚u zahrnuje s´emantick´a skupina lidsk´a spoleˇcenstv´ı. V sedmi pˇr´ıpadech maj´ı synonymick´e ˇrady t´eto skupiny cˇ tyˇri a v´ıce cˇ len˚u, nejrozs´ahlejˇs´ı je synonymick´a ˇrada z´akladov´eho substantiva ml´adeˇz skl´adaj´ıc´ı se ze sˇesti 32

Napˇr. i slovesa jako pˇrijet, dojet, dorazit maj´ı ve sv´em v´yznamu zahrnut s´em pohyb‘. ’ napˇr. brzy, brzo 1 z´ahy, zanedlouho, zakr´atko, hned, vbrzku 2 cˇ asnˇe, ranˇe, 3 ob. t´emˇeˇr, m´alem, skoro“, potom 1 pak, pozdˇeji, ” ” nato, d´ale, pot´e, kniˇz. naˇceˇz“ 33

34

napˇr. tam na tom m´ıstˇe, t´amhle“, tady 1 zde, tu, 2 tuhle“ ” ”

77

cˇ len˚u. V ostatn´ıch s´emantick´ych skupin´ach (napˇr. neˇziv´a pˇr´ıroda; pˇredmˇety a zaˇr´ızen´ı; cˇ innosti, v´ysledky cˇ innost´ı) jsou rozs´ahlejˇs´ı (poˇcetnˇejˇs´ı) synonymick´e rˇady zastoupeny sp´ısˇe v´yjimeˇcnˇe. Domn´ıv´ame se, zˇ e vysok´y, respektive vyˇssˇ´ı poˇcet lex´em˚u vstupuj´ıc´ıch do vz´ajemn´eho vztahu synonymie m˚uzˇ e b´yt d´an jednak zvolen´ym t´ematem (napˇr. ml´adeˇz – mladistv´ı – mlad´ı lid´e – mladˇs´ı studenti – dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti – pubert’a´ ci (expr.) – vztah k t´ematu Ach, ta dneˇsn´ı ml´adeˇz!, dar – d´arek – maliˇckost – pozornost – vztah k t´ematu Co je to dar?) cˇ i zvolen´ym slohov´ym u´ tvarem (napˇr. pochopen´ı – pozn´an´ı – n´azor – ch´ap´an´ı, probl´em – ot´azka – t´ema – vˇec – vztah ke slohov´emu u´ tvaru u´ vaha), jednak zˇ a´ kovskou znalost´ı synonymn´ıch lex´em˚u dan´eho s´emantick´eho okruhu. Tak je tomu ˇ aci prokazuj´ı podle naˇseho n´azoru pr´avˇe u s´emantick´e skupiny lidsk´a spoleˇcenstv´ı. Z´ dovednost vyuˇz´ıvat synonymn´ıch pojmenov´an´ı osob, zejm´ena rodiˇcu˚ (napˇr. matka – maminka – m´ama (hovor.) – mamka (expr.) – mami). Tato skuteˇcnost je v souladu s naˇs´ım pˇredchoz´ım zjiˇstˇen´ım o tom, zˇ e pr´avˇe v t´eto s´emantick´e skupinˇe je synonymie zastoupena ve vysok´e m´ıˇre (viz v´ysˇe). U synonymn´ıch adjektiv m˚uzˇ eme rovnˇezˇ sledovat jistou tendenci. Porovn´ame-li poˇcet cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad ve skupinˇe adjektiv hodnot´ıc´ıch kladnˇe a hodnot´ıc´ıch z´apornˇe, zjiˇst’ujeme, zˇ e adjektiva hodnot´ıc´ı kladnˇe nejenˇze vytv´aˇrej´ı v´ıce synonymick´ych ˇrad, ale z´aroveˇn je v t´eto s´emantick´e skupinˇe zastoupen i vyˇssˇ´ı poˇcet synonymick´ych ˇrad poˇcetnˇejˇs´ıch (napˇr. dobr´y – fajn (ob.) – prima (hovor.) – skvˇel´y (intenz.) – super (ob., intenz.) – u´ zˇasn´y (intenz.) – v pohodˇe (expr.), hezk´y – kr´asn´y (intenz.) – n´adhern´y (intenz.) – pˇekn´y), zpravidla tˇr´ıcˇ lenn´ych. Do s´emantick´e skupiny ostatn´ı sice ˇrad´ıme nejv´ıce synonymick´ych ˇrad, ale nejˇcastˇeji se jedn´a pouze o synonymick´e dvojice. Stejnˇe tak u sloves nejˇcastˇeji nach´az´ıme synonymick´e dvojice, popˇr. trojice. Pˇresto vˇsak zjiˇst’ujeme urˇcitou r˚uznorodost vztahuj´ıc´ı se k poˇctu cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad jednotliv´ych s´emantick´ych skupin. Nejpoˇcetnˇejˇs´ı synonymick´e rˇady jsou zastoupeny v s´emantick´ych skupin´ach pˇr´ıchod, odchod, vstup, v´ychod (napˇr. pˇrij´ıt – doj´ıt – dorazit – b´yt (kde) – zaj´ıt (ke komu)), ˇreˇcov´a cˇ innost (napˇr. rˇ´ıci / rˇ´ıkat – dodat – odb´yt – opakovat – povˇedˇet / pov´ıdat – sdˇelit – tvrdit – uv´est (pˇr´ıklad) – vyslovit – zmiˇnovat) a intelekt, myˇslen´ı, znalost (napˇr. domn´ıvat se – myslet (si) – b´yt toho n´azoru – podle m´eho (rozumˇej n´azoru) – podle m´eho n´azoru – podle mˇe / podle nich – zd´at se (komu co)). Domn´ıv´ame se, zˇ e tato skuteˇcnost je ve vˇsech pˇr´ıpadech ovlivnˇena zvolen´ym slohov´ym u´ tvarem. Z´aroveˇn lze pˇredpokl´adat, zˇ e pr´avˇe n´acviku dovednosti vyuˇz´ıvat synonymii lex´em˚u s´emantick´ych skupin sloves pohybov´ych a sloves ˇreˇcov´e cˇ innosti je pˇri komunikaˇcn´ı a slohov´e v´yuce v souvislosti s vypravov´an´ı vˇenov´ana zv´ysˇen´a pozornost. U adverbi´ı nach´az´ıme neˇcastˇeji opˇet synonymick´e ˇrady dvojˇclenn´e cˇ i tˇr´ıcˇ lenn´e, poˇcetnˇejˇs´ı adverbi´aln´ı synonymick´e ˇrady vytv´aˇrej´ı pˇredevˇs´ım adverbia cˇ asov´a (napˇr. najednou – n´ahle – neˇcekanˇe – vtom – zniˇcehonic). Toto zjiˇstˇen´ı podle naˇseho n´azoru

78

koresponduje s pˇredchoz´ımi z´avˇery o vysok´e syst´emov´e nab´ıdce tˇechto lex´em˚u (viz v´ysˇe) i se skuteˇcnost´ı, zˇ e vyuˇzit´ı cˇ asov´ych adverbi´ı je d´ano zvolen´ym slohov´ym u´ tvarem (vypravov´an´ım).

5.2

Typy synonym Typy synonym vymezujeme pozorov´an´ım jednotliv´ych synonymn´ıch v´yraz˚u a jejich

vz´ajemn´ych vztah˚u. Pro zjiˇstˇen´ı vz´ajemn´ych synonymick´ych vztah˚u jsme provedli s´emantickou anal´yzu vˇsech lex´em˚u (srov. J. Filipec, 1985), jej´ımˇz v´ychodiskem bylo ˇ Urˇcili jsme v´yznamovou sloˇzku nocion´aln´ı, vymezen´ı lexik´aln´ıho v´yznamu v SSJC. pˇr´ıp. tak´e v´yznamovou sloˇzku pragmatickou. V r´amci sloˇzky nocion´aln´ı jsme formulovali integraˇcn´ı a diferenˇcn´ı s´emy a na z´akladˇe jejich shody jsme lexik´aln´ı jednotky rozdˇelili do synonymick´ych dvojic (ˇrad) (viz v´ysˇe). Na z´akladˇe vztah˚u z´akladov´eho synonyma a ostatn´ıch cˇ len˚u synonymick´e dvojice (ˇrady) rozliˇsujeme (srov. Filipec, 1961, s. 202):35 5.2.1

Synonyma se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı, oblast kontextov´eho uˇzit´ı stejn´a

Tato synonyma, kter´a maj´ı stejnou v´yznamovou sloˇzku nocion´aln´ı i stejnou oblast kontextov´eho uˇzit´ı, jsou ve zkouman´em materi´alu zastoupena omezenˇe. Jsou to napˇr´ıklad: dˇevˇce ( nedospˇel´a osoba‘, zˇ ensk´e pohlav´ı‘) – d´ıvka ( nedospˇel´a osoba‘, zˇ ensk´e po’ ’ ’ ’ hlav´ı‘), hoch ( nedospˇel´a osoba‘, muˇzsk´e pohlav´ı‘) – chlapec ( nedospˇel´a osoba‘, muˇzsk´e ’ ’ ’ ’ pohlav´ı‘), prav´y ( maj´ıc´ı pˇr´ısluˇsn´e vlastnosti v nejvyˇssˇ´ı m´ıˇre‘) – opravdov´y ( maj´ıc´ı pˇr´ısluˇsn´e ’ ’ vlastnosti v nejvyˇssˇ´ı m´ıˇre‘), rˇ´ıkat ( vyj´adˇren´ı informace‘, ˇreˇc´ı‘) – pov´ıdat ( vyj´adˇren´ı informace‘, ˇreˇc´ı‘). ’ ’ ’ ’ 5.2.2

Synonyma se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı, oblast kontextov´eho uˇzit´ı zˇca´ sti odliˇsn´a

Lex´emy t´eto skupiny maj´ı stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı, ale vedle z´akladn´ıch integraˇcn´ıch s´em˚u je v jejich nocion´aln´ı sloˇzce obsaˇzen jeˇstˇe tzv. opoziˇcn´ı s´em36 (viz Filipec, 1985, s. 133), kter´y lexik´aln´ı v´yznam m´ırnˇe pozmˇenˇ uje. Oblasti kontextov´eho uˇzit´ı tˇechto synonym jsou proto zˇca´ sti odliˇsn´e. 35

Pro v´yklad uv´ad´ıme u kaˇzd´eho typu synonymn´ıch v´yraz˚u s´emantickou anal´yzu minim´alnˇe pˇeti konkr´etn´ıch doklad˚u, jednotliv´e

s´emy jsou uvedeny v z´avorce za lexik´aln´ı jednotkou. 36

V uv´adˇen´ych pˇr´ıkladech je tento s´em zv´yraznˇen.

79

V naˇsem materi´alu jsou to napˇr´ıklad lex´emy: bˇezˇet ( pohyb nohou‘, rychl´y‘) – ut´ıkat ( pohyb nohou‘, rychl´y‘, vzdalov´an´ı‘), ’ ’ ’ ’ ’ hˇreben ( horn´ı cˇ a´ st‘, soustava bod˚u‘) – vrchol ( horn´ı cˇ a´ st‘, bod‘), ’ ’ ’ ’ list ( zelen´a cˇ a´ st rostliny‘) – lupen ( zelen´a cˇ a´ st rostliny‘, vˇetˇs´ı‘), ’ ’ ’ muˇz ( dospˇel´y cˇ lovˇek‘, muˇzsk´e pohlav´ı‘) – p´an ( dospˇel´y cˇ lovˇek‘, muˇzsk´e pohlav´ı‘, ’ ’ ’ ’ zdvoˇrilost‘), ’ dalˇs´ı ( jdouc´ı po‘) – n´asleduj´ıc´ı (jdouc´ı po, tˇesnost), ’ vedlejˇs´ı ( bl´ızkost‘) – pˇrilehl´y ( bl´ızkost‘, tˇesnost‘), ’ ’ ’ d´ıvat se ( vn´ımat oˇcima‘) – pozorovat ( vn´ımat oˇcima‘, soustˇredˇenost‘), ’ ’ ’ vesnice ( os´ıdlen´e m´ısto‘, venkov‘) – obec ( os´ıdlen´e m´ısto‘). ’ ’ ’ 5.2.3

Synonyma ideografick´a

K synonym˚um ideografick´ym ˇrad´ıme pˇredevˇs´ım lexik´aln´ı jednotky s v´yznamov´ym vztahem obecn´eho a zvl´asˇtn´ıho, kter´y m˚uzˇ e b´yt kontextem zastˇren. V´yznamov´a sloˇzka nocion´aln´ı, k n´ızˇ m˚uzˇ e pˇristupovat i v´yznamov´a sloˇzka expresivn´ı, je odst´ınˇena, coˇz je d´ano odliˇsn´ymi diferenˇcn´ımi s´emy. Oblasti kontextov´eho uˇzit´ı jsou potom zˇca´ sti odliˇsn´e. V naˇsem materi´alu jsou to napˇr´ıklad lex´emy: svˇetlo ( z´aˇren´ı‘, jak´ykoli zdroj‘) – neon ( z´aˇren´ı‘, umˇel´e‘) – jiskra ( z´aˇren´ı‘, drobn´e‘), ’ ’ ’ ’ ’ ’ dˇrevo ( materi´al ze strom˚u‘) – vˇetev ( cˇ a´ st stromu‘), ’ ’ d´ıtˇe ( nedospˇel´y cˇ lovˇek‘) – miminko ( nedospˇel´y cˇ lovˇek‘, nemluvnˇe‘), ’ ’ ’ stanice ( m´ısto pro zastaven´ı dopravn´ıho prostˇredku‘) – n´adraˇz´ı ( m´ısto pro zastaven´ı ’ ’ dopravn´ıho prostˇredku‘, budova‘), ’ cesta ( pruh ter´enu pro dopravu‘, obecnˇe‘) – silnice ( pruh ter´enu pro dopravu dopravn´ımi ’ ’ ’ prostˇredky‘, zpevnˇen´a‘) – ulice ( pruh ter´enu‘, zpevnˇen´a‘, mezi domy‘), ’ ’ ’ ’ ml´adeˇz ( mlad´y cˇ lovˇek‘, hromadnost) – mladistv´y ( mlad´y cˇ lovˇek‘, nedospˇelost‘, pr´avn´ı ’ ’ ’ ’ ochrana‘). K synonym˚um ideografick´ym ˇrad´ıme tak´e synonyma intenzifikaˇcn´ı, vyjadˇruj´ıc´ı vˇetˇs´ı m´ıru vlastnosti. Ve sv´e v´yznamov´e sloˇzce maj´ı obsaˇzen specifick´y integraˇcn´ı s´em zveliˇcen´ı‘, zd˚uraznˇen´ı‘. Vzhledem k tomu, zˇ e se intenzifikaˇcn´ı synonyma zpravidla ’ ’ liˇs´ı od z´akladov´ych synonym pouze jedn´ım diferenˇcn´ım s´emem, lze jejich s´emantickou anal´yzu cˇ asto vyj´adˇrit z´akladov´ym synonymem doplnˇen´ym o adverbium velmi‘. ’ Jsou to napˇr´ıklad lex´emy: d´esˇt’ ( voda padaj´ıc´ı z mraˇcen‘) – lij´ak ( voda padaj´ıc´ı z mraˇcen‘, prudce‘), ’ ’ ’ horko ( vysok´a teplota‘) – vedro ( velk´e horko‘), ’ ’ d˚uleˇzit´y ( maj´ıc´ı v´yznam‘) – nezastupiteln´y ( maj´ıc´ı znaˇcn´y v´yznam‘), ’ ’ hezk´y ( p˚usob´ıc´ı vzhledem cˇ i kvalitou pˇr´ıjemnˇe‘) – n´adhern´y ( velmi hezk´y‘), ’ ’ 80

velk´y ( maj´ıc´ı znaˇcn´e rozmˇery‘) – ohromn´y ( velmi velk´y‘), ’ ’ zl´y ( kter´y ubliˇzuje, sˇkod´ı‘) – krut´y ( velmi zl´y‘), ’ ’ nem´ıt r´ad ( nepocit’ovat l´asku‘) – nesn´asˇet ( velmi nem´ıt r´ad‘), ’ ’ moc ( velk´a m´ıra‘) – hroznˇe ( velmi velk´a m´ıra‘). ’ ’ 5.2.4

Synonyma cˇ a´ steˇcn´a

Za cˇ a´ steˇcn´a synonyma povaˇzujeme lex´emy, jejichˇz v´yznamov´e sloˇzky nocion´aln´ı se liˇs´ı aˇz o hlavn´ı v´yznamov´y znak, tzn., zˇ e se mohou liˇsit nejen s´emy diferenˇcn´ımi, ale i s´emem (s´emy) integraˇcn´ım. Oblast kontextov´eho uˇzit´ı je proto znaˇcnˇe odliˇsn´a. V naˇsem materi´alu jsou to napˇr´ıklad lex´emy: bˇreh ( m´ısto na obvodu‘, vodn´ı plocha‘) – kraj ( m´ısto na obvodu‘), ’ ’ ’ zˇa´ k ( nedospˇel´y cˇ lovˇek‘, vztah k uˇcen´ı‘) – d´ıtˇe ( nedospˇel´y cˇ lovˇek‘) – pubert’a´ k ’ ’ ’ ( nedospˇel´y cˇ lovˇek‘, dosp´ıvaj´ıc´ı‘, z´aporn´e citov´e hodnocen´ı‘), ’ ’ ’ prohl´ıdka ( zjiˇst’ov´an´ı‘, pohledem‘) – prozkoum´av´an´ı ( zjiˇst’ov´an´ı‘, d˚ukladnost‘), ’ ’ ’ ’ odpovˇed’ ( ˇreˇc‘, reakce‘) – v´ymluva ( ˇreˇc‘, vyt´acˇ ka‘), ’ ’ ’ ’ suˇsenka ( peˇcivo‘, trvanliv´e‘) – oplatka ( peˇcivo‘, tenk´e‘), ’ ’ ’ ’ bl´ızk´y ( vzd´alenost‘, nevelk´a‘) – pˇrilehl´y ( vzd´alenost‘, tˇesnost‘), ’ ’ ’ ’ naj´ıt ( objevit‘, z´amˇernˇe i bezdˇecˇ nˇe‘) – sehnat ( opatˇrit‘, u´ sil´ım‘), ’ ’ ’ ’ zaˇz´ıt ( proˇzitek‘) – uˇz´ıt si ( poˇzitek‘), ’ ’ rˇ´ıci ( vyj´adˇren´ı informace‘, ˇreˇc´ı‘) – odb´yt ( odm´ıtnut´ı‘, ˇreˇc´ı‘). ’ ’ ’ ’ 5.2.5

Synonyma okrajov´a

Synonyma okrajov´a maj´ı v´yznam velmi nebo zcela odliˇsn´y a minim´aln´ı poˇcet shodn´ych kontext˚u. V´yznamov´y rozd´ıl mezi lex´emy, kter´e povaˇzujeme za okrajov´a synonyma, je d´an odliˇsn´ymi integraˇcn´ımi i diferenˇcn´ımi s´emy. V urˇcit´em kontextu jsou vˇsak tyto lex´emy uˇzity synonymnˇe.37 V naˇsem materi´alu jsou zastoupeny pouze omezenˇe. Jsou to lex´emy: krajina ( u´ zem´ı‘, pˇr´ırodn´ı‘) – okol´ı ( prostor‘, bl´ızkost‘): Pozoroval jsem krajinu za ’ ’ ’ ’ tmy / Potom jsme se sˇ li kouknout do okol´ı, ´ plan.“ ´ / Myˇslenka, pl´an ( u´ mysl‘, z´amˇer‘) – myˇslenka ( n´apad‘, u´ mysl‘): M´ıra ˇrekl: Mam ” ’ ’ ’ ’ ˇ stat ´ uˇcitelem, meˇ nikdy nenapadla, zˇ e bych se mel ˇ louka ( pozemek‘, travnat´y‘) – pastva ( pasen´ı‘): d´ıvali se smerem na louky, pole a ’ ’ ’ ˇ behu ˇ vesniˇcky v okol´ı / klidneˇ pokraˇcovala ve smeru na pastvu,

probl´em ( spornost‘, sloˇzitost‘, nesnadnost‘) – nouze ( nesnadnost‘, pot´ızˇ ‘): Kdyˇz ’ ’ ’ ’ ’ ´ ´ a´ lidem v nejteˇ ˇ zsˇ ´ı nouzi. s tebou sd´ıl´ı vˇsechny problemy / Zdravotn´ı sestra pomah 37

Kontext doloˇzen´y ve zkouman´ych zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch zde uv´ad´ıme.

81

Pozn´amka: Pˇri klasifikaci synonym nezmiˇnujeme synonyma specifikaˇcn´ı, kter´a zahrnujeme do skupiny synonym ideografick´ych.

Ve zkouman´em materi´alu jsou zastoupeny vˇsechny typy synonymn´ıch v´yraz˚u. S vysokou frekvenc´ı jsou zastoupeny skupiny synonym se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı a se zˇca´ sti odliˇsnou oblast´ı kontextov´eho uˇzit´ı, synonym cˇ a´ steˇcn´ych a synonym ideografick´ych. Synonyma se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı a se stejnou oblast´ı kontextov´eho uˇzit´ı a synonyma okrajov´a jsou doloˇzena pouze omezenˇe.

5.3

Synonymn´ı v´yrazy pˇr´ıznakov´e Uplatn´ıme-li krit´erium pˇr´ıznakovosti, zjiˇst’ujeme, zˇ e souˇca´ st´ı z´ıskan´ych synony-

mick´ych ˇrad jsou tak´e lex´emy pˇr´ıznakov´e. Zastoupeny jsou v´yrazy se stylov´ym pˇr´ıznakem a v´yrazy s pˇr´ıznakem expresivity. 5.3.1

Synonymn´ı v´yrazy se stylov´ym pˇr´ıznakem

Ve zkouman´em materi´alu nach´az´ıme lexik´aln´ı jednotky nesouc´ı stylov´y pˇr´ıznak hovorovosti (holka, kluk, strejda, salmonela, straˇsnˇe, poˇst’uchovat, vykouknout, vyt´ahnout se), obecn´e cˇ eˇstiny (br´acha, frajer, k´amoˇska, pubert’a´ k, pr˚user, sˇamp´anˇ o, sˇa´ hnout, furt) a v mal´e m´ırˇe tak´e kniˇznosti (rodit se ve v´yznamu vznikat‘, posl´eze). Ne vˇsechny vˇsak ’ vstupuj´ı v r´amci zkouman´eho materi´alu do vztah˚u synonymie. Je tˇreba pˇripomenout, zˇ e mezi pˇr´ıznakem expresivn´ım a stylov´ym je plynul´a hranice, tzn., zˇ e lex´em se stylov´ym pˇr´ıznakem m˚uzˇ e b´yt z´aroveˇn lex´emem expresivn´ım (napˇr. k´amoˇska, expr., ob.). 5.3.2

Synonymn´ı v´yrazy s pˇr´ıznakem expresivity

Za charakteristick´y znak spoleˇcn´y vˇsem expresivn´ım v´yraz˚um povaˇzujeme jejich n´apadnost. Z´ıskan´e expresivn´ı lex´emy38 (doloˇzeno je celkem 133 lex´em˚u, poˇcet v´yskyt˚u 218) nerozdˇelujeme podle kvality expresivn´ıho pˇr´ıznaku (kladn´y, z´aporn´y) (srov. napˇr. Hauser, 1980), ale podle toho, zda n´aleˇz´ı k typu expresivity inherentn´ı, adherentn´ı cˇ i kontextov´e (srov. Zima, 1961). Samostatnou skupinu tvoˇr´ı propria, zvl´asˇt’ se zab´yv´ame tak´e expresivn´ımi souslov´ımi. Expresivita inherentn´ı Synonyma s expresivitou inherentn´ı jsou v naˇsem materi´alu tvoˇrena pˇredevˇs´ım substantivy (dˇrina – pr´ace, pr˚user – probl´em, pubert’a´ k – zˇa´ k)39 a slovesy (blbnout – 38

Uv´ad´ıme expresivn´ı v´yrazy, kter´e byly souˇca´ st´ı synonymick´ych ˇrad, pˇr´ıznakov´e lex´emy bez synonymn´ıho protˇejˇsku zmiˇnujeme

pouze okrajovˇe v kap. 5.8 Vyuˇzit´e a nevyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti nab´ızen´e synonymie. 39

Expresivn´ı v´yraz je uveden jako prvn´ı, na druh´em m´ıstˇe uv´ad´ıme neutr´aln´ı z´akladov´e synonymum.

82

skotaˇcit, kl´abosit – pov´ıdat si, poˇst’uchovat – provokovat), za expresivnˇe inherentn´ı v´yraz povaˇzujeme tak´e interjekci hur´a (hura´ do autobusu) ve funkci pˇr´ısudku (srov. Zima, 1961, s. 42). Pouze v jednom pˇr´ıpadˇe se do t´eto skupiny ˇrad´ı adjektivum (zadejchan´y40 – unaven´y). Z hlediska stylov´eho jsou uveden´e v´yrazy jednak neutr´aln´ı (dˇrina, pel´asˇit, hur´a), jednak hovorov´e (trabl) a obecnˇecˇ esk´e (br´acha, k´amoˇska, pr˚user). Ke skupinˇe v´yraz˚u expresivnˇe inherentn´ıch zaˇrazujeme rovnˇezˇ substantivn´ı deminutiva (srov. Zima, 1961). Z hlediska formy se jedn´a o lexik´aln´ı jednotky, jejichˇz slovotvorn´y v´yznam zahrnuje v´yznamov´y rys menˇs´ı‘ (hod kriketov´ym m´ıckem / doˇsli ˇ ’ ´ ´ ri). Pouze je-li tento v´yznam doplnˇen jsme do bl´ızkeho les´ıka / za chvilku tu byli lekaˇ ´ sil se pomazlit se o emocion´aln´ı pˇr´ıznak, povaˇzujeme je za v´yrazy expresivn´ı (pelaˇ ˚ ´ ze zahˇrat ´ sv´ym pan´ / co pro meˇ vubec tahle osubka znamena´ / vˇzdy meˇ dokaˇ ´ ıckem ˇ ˚ u srd´ıcka ˇ ). Deminutiva neexpresivn´ı jsou zastoupena s v´yraznˇe vyˇssˇ´ı frekvenc´ı.

Expresivita adherentn´ı Synonymn´ı v´yrazy s expresivitou adherentn´ı jsou pˇredevˇs´ım substantiva (panor´ama – krajina: To je panorama,“ uˇzasli jsme, hloupost – maliˇckost: Takovou hloupost by ´

” ´ uhadlo kaˇzde´ male´ d´ıteˇ ), adjektiva (otr´aven´y (hovor.) – znudˇen´y: a ti otraven´ ı“ puber´ ” ´ , utahan´y – unaven´y: Byli jsme utahan´ı), slovesa (bˇezˇ et – j´ıt: Pros´ım te, ˇ beˇ t’aci ˇ z uˇz, ´ klepat se - b´at se: Asi 300 metru˚ pˇred taborem jsem se straˇsneˇ klepala, plavat – b´yt ˇ plave) i adverbia (hroznˇe (intenz.) – velmi: Co kdyˇz se pod vodou: obchod, kter´y meli, ´ , straˇsnˇe (ob., intenz.)41 – moc: strasn ´ ). budeme v´ıdat hrozneˇ malo ˇ eˇ jsem se bala

Expresivita kontextov´a Synonymn´ı v´yrazy s expresivitou kontextovou jsou ve zkouman´em materi´alu pouze lex´emy furt, super (furt (ob.) – st´ale: Ja´ jsem troubila furt, super (ob.) – skvˇel´y: Vˇsechno bylo super) a slovn´ı spojen´ı v pohodˇe a nic moc (v pohodˇe (ob.) – dobr´y: Vˇsechno zat´ım bylo v pohodeˇ , nic moc – oˇskliv´y: Prostˇred´ı nic moc).

Propria Souˇca´ st souboru expresivn´ıch lex´em˚u zastoupen´ych ve zkouman´em materi´alu tvoˇr´ı vedle apelativ tak´e propria. Zastoupena jsou propria s funkc´ı individualizaˇcn´ı (napˇr. Hanka, K´aja, K´at’a, Pepa, Verˇca), emocion´aln´ı – zastoupeny jsou eufemismy (napˇr. K´aja, Maruˇska, Petˇr´ık) a charakterizaˇcn´ı – pˇrezd´ıvky (P´ıskulka).42 40 41

Expresivita v rovinˇe fonologick´e y´ >ej ˇ pro sˇkolu a veˇrejnost je toto adverbium vn´ım´ano uˇz jako hovorov´e. V SSC

42

Zaˇrazujeme-li do synonymn´ı ˇrady proprium spoleˇcnˇe s apelativem, (bratr – Luk´asˇ), povaˇzujeme vlastn´ı jm´eno za synonymum

kontextovˇe situaˇcn´ı, viz kap. 5.5 Synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı. Jestliˇze je vˇsak vlastn´ı jm´eno zaˇrazeno do synonymn´ı dvojice se svou dom´ackou podobou (Petr – P´et’a), pojedn´av´ame o nˇem zde.

83

V uˇz´ıv´an´ı dom´ack´ych podob vlastn´ıch jmen m˚uzˇ eme pozorovat urˇcitou odliˇsnost mezi zˇ a´ ky sˇest´e a dev´at´e tˇr´ıdy. Mladˇs´ı dˇeti s r˚uzn´ymi podobami propri´ı nijak nepracuj´ı a s konkurenc´ı vlastn´ıch jmen a jejich dom´ac´ıch podob se v jejich prac´ıch setk´av´ame pouze sporadicky. Naproti tomu starˇs´ı zˇ a´ ci uˇz´ıvaj´ı dom´ack´e podoby jmen za u´ cˇ elem oˇziven´ı textu (Josef – Pepa) a mnohem cˇ astˇeji. Synonymick´a expresivn´ı souslov´ı Expresivn´ı pˇr´ıznak maj´ı v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch nejen lexik´aln´ı jednotky jednoslovn´e, ale tak´e lexik´aln´ı jednotky v´ıceslovn´e. Vzhledem k n´ızk´e cˇ etnosti v´yskytu expresivn´ıch souslov´ı ve zkouman´em materi´alu (doloˇzeno je jich pouze 32, z toho 19 vstupuj´ıc´ıch do ˇ vztah˚u synonymie) je rozdˇelujeme pouze do cˇ tyˇr z´akladn´ıch skupin (srov. Cerm´ ak, 2009). Rozliˇsujeme pˇrirovn´an´ı (jako svoje boty – dobˇre), frazeologick´e v´yrazy neslovesn´e (jen tak tak – syn. skoro, po sv´ych – syn. pˇesˇky, vedro k padnut´ı – syn. velik´y, v tu r´anu – syn. hned), frazeologick´e v´yrazy slovesn´e (h´azet za hlavu – syn. zapom´ınat, problesknout hlavou, srazit na kolena, vyt´ahnout z trabl˚u, zvednout ze zemˇe, vjet nervy do koho, dˇelat blbosti, k smrti vylekat – syn. moc, m´ıt z pekla sˇtˇest´ı – syn. velk´y) a vˇetn´e (to d´a rozum – syn. vˇedˇet). Doloˇzen´ym expresivn´ım souslov´ım nesynonymn´ım (jako tˇelo bez duˇse, co cˇ ert nechtˇel) nevˇenujeme pozornost. type

token

expresivn´ı

133

218

hovorov´e

40

102

kniˇzn´ı

2

2

obecnˇecˇ esk´e

28

34

celkem

203

325

Tabulka 1: Zastoupen´ı pˇr´ıznakov´ych lexik´aln´ıch prostˇredk˚u

type

token

expresivn´ı

84

160

hovorov´e

26

71

kniˇzn´ı

2

2

obecnˇecˇ esk´e

13

17

celkem

125

281

Tabulka 2: Zastoupen´ı pˇr´ıznakov´ych lexik´aln´ıch prostˇredk˚u vstupuj´ıc´ıch do vztah˚u synonymie

84

Graf 1: Zastoupen´ı pˇr´ıznakov´ych lexik´aln´ıch prostˇredk˚u 5.3.3

Shrnut´ı

Pˇr´ıznakov´e lex´emy jsou ve zkouman´em materi´alu zastoupeny pouze ojedinˇele (pˇr´ıznakov´e lex´emy celkem kolem 5 %) a stejnˇe okrajov´e je jejich vyuˇzit´ı v synonymick´ych ˇrad´ach (kolem 7 %) Z jednotliv´ych typ˚u pˇr´ıznakov´ych synonym jsou nejˇcastˇeji doloˇzena synonyma s pˇr´ıznakem expresivity. Jedn´a se zejm´ena o v´yrazy s expresivitou inherentn´ı a adherentn´ı. Kontextov´a expresivita je v dokladech, kter´e m´ame k dispozici, d´ana t´ım, zˇ e se v´yrazy obecnˇecˇ esk´e vyuˇz´ıvaj´ı v kontextech spisovn´eho projevu. Ot´azkou je, nakolik je jich uˇzito uvˇedomˇele a nakolik se jedn´a o neumˇelost, o nechtˇenou expresivitu. Ve zkouman´em materi´alu nach´az´ıme expresivn´ı deminutiva, kter´a jsou vˇsak oproti deminutiv˚um neexpresivn´ım zastoupena ve velmi n´ızk´em poˇctu, s n´ızkou frekvenc´ı jsou doloˇzena tak´e expresivn´ı souslov´ı.

5.4

Synonyma amplifikaˇcn´ı Dalˇs´ı skupinou synonym, doloˇzenou ve zkouman´em materi´alu, jsou synonyma

amplifikaˇcn´ı. Za amplifikaci povaˇzujeme zˇreteln´e hromadˇen´ı synonymn´ıch v´yraz˚u t´ehoˇz nebo podobn´eho v´yznamu, kter´e se nezd´a b´yt n´ahodn´e. Pˇri charakteristice tˇechto lex´em˚u rozliˇsujeme amplifikaˇcn´ı synonyma se shodn´ym v´yznamem a amplifikaˇcn´ı synonyma s odliˇsn´ym v´yznamem. V r´amci tˇechto dvou skupin sledujeme vztahy mezi jednotliv´ymi cˇ leny amplifikaˇcn´ıch dvojic. Na z´akladˇe v´yznamov´e sloˇzky pragmatick´e vydˇelujeme v´yrazy s odliˇsn´ym stylov´ym pˇr´ıznakem, v´yrazy intenzifikaˇcn´ı cˇ i synonyma n´aleˇz´ıc´ı k odliˇsn´ym stylistick´ym vrstv´am. Z´aroveˇn sledujeme funkci, kterou tyto v´yrazy pln´ı v konkr´etn´ıch komunik´atech.

85

5.4.1

Amplifikaˇcn´ı synonyma se shodn´ym v´yznamem

V´yrazy se shodn´ym v´yznamem jsou ty, kter´e maj´ı stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı. Jejich v´yznamov´a sloˇzka pragmatick´a je bud’ shodn´a (posledn´ı hr´acˇ – stoper, kon´ıcˇ ek – z´aliba), nebo odliˇsn´a: potom se jedn´a o amplifikaˇcn´ı synonyma s rozd´ıln´ym stylov´ym cˇ i expresivn´ım pˇr´ıznakem (kolo – koleˇcko, potˇesˇit – zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka, shodit – pr´asknout, podpoˇrit – podrˇzet). Uˇzit´ım amplifikaˇcn´ıch synonym se shodn´ym v´yznamem je v zˇ a´ kovsk´ych komu´ posledn´ıho hra´ ce nik´atech dosahov´ano upˇresnˇen´ı vyj´adˇren´ı (tak jsem hral ˇ – stopera) ˇ kde jezdit na vˇsem, co melo ˇ kola a kolecka a oˇziven´ı projevu (Asponˇ jsme meli ˇ ).

5.4.2

Amplifikaˇcn´ı synonyma s cˇ a´ steˇcnˇe odliˇsn´ym v´yznamem

Od amplifikaˇcn´ıch dvojic se stejn´ym lexik´aln´ım v´yznamem oddˇelujeme dvojice, jejichˇz v´yznam se shoduje pouze cˇ a´ steˇcnˇe. Takov´e dvojice lex´em˚u jsou cˇ a´ steˇcn´ymi synonymy, tzn., zˇ e se liˇs´ı na z´akladˇe sekund´arn´ıho diferenˇcn´ıho s´emu, kter´y vˇsak z˚ust´av´a v mez´ıch z´akladn´ıho v´yznamu a nevytv´aˇr´ı v´yznam jin´y (pozn´an´ı – pochopen´ı, sˇt´ıpat – p´alit, zprotivit se – zoˇsklivit se, nejhorˇs´ı – nejtˇezˇsˇ´ı, odpovˇed’ – v´ymluva, nezkaˇzen´y – nepokroucen´y). Souˇca´ st´ı amplifikaˇcn´ı dvojice m˚uzˇ e b´yt rovnˇezˇ synonymn´ı v´yraz s pˇrenesen´ym v´yznamem (ˇca´ st – kapka), pˇr´ıpadnˇe mohou m´ıt pˇrenesen´y v´yznam oba cˇ leny dvojice (odloupnout – odk´apnout). V r´amci t´eto skupiny opˇet vymezujeme zvl´asˇtn´ı podskupiny synonym se shodnou (ˇst´ıpat – p´alit, kr´asn´y – mil´y) cˇ i r˚uznou (p´ıle – dˇrina, neon – svˇet´ylko) v´yznamovou sloˇzkou pragmatickou. Jedn´a se o synonyma intenzifikaˇcn´ı (kr´asn´y – u´ zˇasn´y, nab´ızet – nutit) a spojen´ı synonym s r˚uzn´ym stylistick´ym cˇ i expresivn´ıch pˇr´ıznakem (p´ıle – dˇrina, neon – svˇet´ylko). Uˇzit´ım v´yraz˚u s cˇ a´ steˇcnˇe odliˇsn´ym v´yznamem dosahuje autor odst´ınˇen´ı v´yznamu ˇ v tomto obdob´ı maj´ı na vˇsechno odpoved (Deti ), zd˚uraznˇen´ı ˇ ’ a na vˇsechno vymluvu ´ ´ svet ˇ nab´ız´ı, vlastneˇ pˇr´ımo dan´e skuteˇcnosti (To to st´ ˇ ıpe a pal´ ´ ı) cˇ i gradace (Kdyˇz je nam nut´ı do rukou). Pozn´amka: Domn´ıv´ame se, zˇ e amplifikace nemus´ı b´yt vˇzdy uˇzito z´amˇernˇe. Nˇekdy se m˚uzˇ e ´ ). dokonce jednat o urˇcitou stylistickou neobratnost (Chodili jsme po jednom a kaˇzd´y sam

5.4.3

Shrnut´ı

V zˇ a´ dn´em komunik´atu jsme nenaˇsli v´ıce neˇz dvojici amplifikaˇcn´ıch synonym. Jak bylo uvedeno, amplifikaˇcn´ı synonyma pln´ı v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch r˚uzn´e funkce. Jsou prostˇredkem zd˚uraznˇen´ı, upˇresnˇen´ı sdˇelovan´e skuteˇcnosti, intenzifikace nebo odst´ınˇen´ı cˇ i stupˇnov´an´ı v´yznamu. Jednotliv´e funkce od sebe nelze zcela odliˇsit, tzn., zˇ e jedna 86

dvojice amplifikaˇcn´ıch synonym nemus´ı plnit pouze jedinou funkci, ale pln´ı funkce ˇ r˚uzn´e. Napˇr. uˇzit´ım dvojice p´ıle – dˇrina (Ten potlesk byl opravdovou odmenou za vˇsechnu tu dˇrinu a p´ıli) je naplnˇena nejen snaha o odst´ınˇen´ı v´yznamu, ale tak´e snaha

o intenzifikaci vyj´adˇren´ı. Je tˇreba pˇripomenout, zˇ e dovednosti vyuˇz´ıvat v p´ısemn´ych prac´ıch amplifikaci nen´ı pˇri v´yuce cˇ esk´eho jazyka a komunikaˇcn´ı a slohov´e v´ychovˇe vˇenov´ana pozornost. Dˇeti se bˇehem sˇkoln´ı doch´azky v uˇcebnic´ıch nesetk´avaj´ı s zˇ a´ dn´ym typem cviˇcen´ı, kter´a by tuto dovednost rozv´ıjela. Pˇresto jsou, byt’ ojedinˇele, amplifikaˇcn´ı synonyma v jejich komunik´atech zastoupena. Nav´ıc je zde patrn´a urˇcit´a v´yvojov´a tendence. V pˇrev´azˇ n´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u se amplifikace vyskytla u starˇs´ıch zˇ a´ k˚u. U mladˇs´ıch dˇet´ı se jednalo sp´ısˇe o n´ahodn´y jev (obr´azky a ornamenty, kr´asn´e a u´ zˇasn´e). Vzhledem k funkci amplifikaˇcn´ıch vyj´adˇren´ı v textu to ukazuje na urˇcit´e zlepˇsen´ı stylistick´ych dovednost´ı ˇ ve vztahu k promˇenˇ uj´ıc´ım se subjektivn´ım slohotvorn´ym cˇ initel˚um zˇ a´ k˚u (srov. Cechov´ a, 2008).

5.5

Synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı Ve zkouman´em materi´alu jsou zastoupena tak´e synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı.

Lexik´aln´ı jednotky v´yznamovˇe rozd´ıln´e se vlivem kontextu v´yznamovˇe sbliˇzuj´ı, pˇr´ıp. dost´avaj´ı jin´y lexik´aln´ı v´yznam. Pˇri vymezen´ı t´eto skupiny synonym sledujeme, u kter´ych pojmenovac´ıch jednotek doch´az´ı k vz´ajemn´emu v´yznamov´emu sbliˇzov´an´ı, proces vzniku synonymie a minim´aln´ı kontext k nˇemu potˇrebn´y. M˚uzˇ e j´ım b´yt spojen´ı slov, vˇeta cˇ i odstavec. Svoji pozornost zamˇeˇrujeme na to, zda je v jednom komunik´atu zastoupena cel´a synonymick´a ˇrada tˇechto v´yraz˚u nebo jen jeden jej´ı cˇ len. Kontextovˇe situaˇcn´ımi synonymy se ve zkouman´em materi´alu st´avaj´ı v´yrazy s nestejn´ym rozsahem v´yznamu, v´yrazy s odliˇsn´ym v´yznamem a vlastn´ı jm´ena. 5.5.1

Kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma s nestejn´ym rozsahem v´yznamu

Rozs´ahlou skupinu v´yraz˚u, u nichˇz doch´az´ı k v´yznamov´emu sbliˇzov´an´ı, tvoˇr´ı v´yrazy s nestejn´ym rozsahem v´yznamu. Lexik´aln´ı jednotka maj´ıc´ı uˇzsˇ´ı lexik´aln´ı v´yznam je nahrazena pojmenov´an´ım v´yznamovˇe sˇirˇs´ım, jehoˇz v´yznam je bliˇzsˇ´ım kontextov´ym urˇcen´ım z´uzˇ en: napˇr. substantivum voda je uˇzito ve v´yznamu potok‘, rybn´ık‘, nebo ’ ’ ˇreka‘, podobnˇe v´yraz budova vstupuje do synonymn´ıho vztahu s v´yznamovˇe uˇzsˇ´ım ’ lex´emem hotel (Nejhezˇc´ı v´yhled n´as cˇ ekal z ochozu hotelu . . . V budovˇe jsme si prohl´edli zaj´ımavou v´ystavu o vys´ılaˇci a hotelu). Pomˇernˇe cˇ ast´a jsou v t´eto pozici slovesa ˇ eˇ pˇrijela Lucka / Tam jsme byli b´yt (v synonymn´ıch vztaz´ıch pˇrijet – b´yt kde: Po obed ´ , pˇrij´ıt – b´yt kde: Jednou k n´ı pˇrisel ´ ri v jedenact ˇ vesnick´y chlapec / Za chvilku tu byli lekaˇ

87

´ rky, potˇrebovat – b´yt co k cˇ emu: Nekdo ˇ ´ ´ a lekaˇ k pˇratelstv´ ı potˇrebuje jen to m´ıt druheho ´ / K cˇ emu ti jsou pen´ıze, kdyˇz je ti smutno, spadnout – b´yt kde: Ja´ jsem spadla na rad ´ eˇ byli vˇsichni) a j´ıt (v synonymn´ıch vztaz´ıch kamennou cestu / postupneˇ jsme v blat ´ ´ cku, nastoupit – j´ıt: Nastoupili jsme do autobusu / Ted’ pujdeme do toho maleho vlaˇ ˚ ˇ jsem se vratit ˇ mu ˇr´ıct, ale nesel vr´atit se – j´ıt: Chtel ´ a neco ˇ jsem, vyrazit – j´ıt: a vyrazili jsme / Tak jsem sla ˇ ). V uveden´ych pˇr´ıpadech je minim´aln´ım kontextem potˇrebn´ym ˇ jsem se vratit, k v´yznamov´emu urˇcen´ı v´yraz˚u se sˇirˇs´ım v´yznamem vˇeta (Chtel ale nesel ´ ˇ ´ pˇrisel jsem) nebo cel´y odstavec (. . . Posleze ˇ Piko = vr´atil se, dopl. M. S.).

5.5.2

Kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma s odliˇsn´ym v´yznamem

ˇ Cleny z´ıskan´ych synonymick´ych ˇrad jsou tak´e lex´emy liˇs´ıc´ı se od z´akladov´eho synonyma sv´ym v´yznamem. Takov´ato pojmenov´an´ı prim´arnˇe synonymy nejsou, ale st´avaj´ı se jimi aˇz konkr´etn´ım uˇzit´ım v kontextu, kdy doch´az´ı ke zmˇenˇe jejich lexik´aln´ıho v´yznamu. Nach´az´ıme pojmenov´an´ı v´yznamovˇe zcela odliˇsn´a (doba – svˇet: Ale proˇc ˇ ´ svet se v dneˇsn´ı dobeˇ tolik kouˇr´ı cigarety a pije alkohol / v dneˇsn´ım uspechan em ˇ eˇ ´ a´ na pen´ıze, chv´ıle – situace: Prav´y pˇr´ıtel teˇ neopust´ı ani v te´ se vˇsechno pˇrepoˇc´ıtav ˇ zsˇ ´ı chv´ıli / Pomah ´ am ´ jim v teˇ ˇ zk´ych situac´ıch, zeptat se – poˇseptat: Slyˇsela jsi nejteˇ ” ´ zeptala se Hana / Hani, nevyfotografujeme si ho na pamatku?“ ´ to take?“ poseptala ˇ ” jsem Haneˇ , zapadnout do vody – st´at ve vodˇe: Zapadl jsem vˇsak aˇz po kolena do vody / Vyˇsel jsem z karavanu a stal ´ jsem po kolena ve vodeˇ ) a pojmenov´an´ı shoduj´ıc´ı

se alespoˇn nˇekter´ymi integraˇcn´ımi s´emy (louka – pole: Uˇsli jsme asi 15 km na louku / ´ ˚ ´ ´ pole nen´ı skladka , okamˇzik – vteˇrina: zpusoby lasky, ktere´ jsme schopni v danem ´ ı vn´ımat / svou bezcitnost´ı vas ´ srazil na kolena behem ˇ okamˇziku poznan´ jedne´ vteˇriny, ´ parta – rodiny: Veˇcer naˇse parta podnikla prochazku / Veˇcer si naˇse rodiny vyˇsly na ´ ´ ´ obavu, zˇ e nas ´ nekdo ˇ kratkou prochazku , sledovat – doprov´azet: Mam sleduje / Na ´ cn´ı cesteˇ nas ´ cosi doprovazelo zpateˇ ve kˇrov´ı). Mezi v´yrazy s odliˇsn´ym v´yznamem ´

ˇrad´ıme tak´e interjekci hur´a ve funkci predik´atu, kter´a je zastoupena se dvˇema r˚uzn´ymi ˇ lexik´aln´ımi v´yznamy (jet – hur´a: Druh´y den jsme jeli k dedovo sestˇre / Ihned nasedli ´ a hura´ do vesnice, nasednout – hur´a: Ve cˇ tvrtek jsme v M´yteˇ u benziny do koˇcaru nasedli do autobusu / hura´ do autobusu). Pro specifikaci v´yznamu tˇechto v´yraz˚u

s odliˇsn´ym v´yznamem je nutn´y sˇirok´y kontext, zpravidla odstavec, mnohdy i cel´y komunik´at (sledovat – doprov´azet). V´yjimku pˇredstavuj´ı synonymick´e dvojice doba – svˇet (v dneˇsn´ı dobˇe, v dneˇsn´ım svˇetˇe) a chv´ıle – situace (v t´e nejtˇezˇ sˇ´ı chv´ıli, v tˇezˇ k´ych situac´ıch), kdy je minim´aln´ım kontextem pouze spojen´ı slov.

88

5.5.3

Kontextovˇe situaˇcn´ı propria

Zvl´asˇtn´ı skupinu kontextovˇe situaˇcn´ıch synonym zastoupen´ych v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech pˇredstavuj´ı propria. Za kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma je povaˇzujeme pouze tehdy, nahrazuj´ı-li v textu n´azvy obecn´e (bratr – Luk´asˇ, pan´ı Krˇcm´arˇov´a – Maruˇska).43 Pozn´amka: Do skupiny kontextovˇe situaˇcn´ıch synonym ˇrad´ıme tak´e obrazn´a pojmenov´an´ı. Ve zkouman´em materi´alu je zastoupen pouze jeden doklad metaforick´eho vyj´adˇren´ı (rybn´ık – vodn´ı

kr´alovstv´ı). 5.5.4

Shrnut´ı

Ve zkouman´em materi´alu jsou zastoupeny maxim´alnˇe dvojice kontextovˇe situaˇcn´ıch synonym. Kontextovˇe situaˇcn´ı synonyma a jejich synonymn´ı protˇejˇsky se zcela pravidelnˇe vyskytuj´ı v t´ychˇz komunik´atech. V´yjimku tvoˇr´ı lex´emy b´yt (kde) (Kdyˇz jsme byly ´ popˇrali ´ / postupneˇ jsme v blat ´ eˇ byli vˇsichni) a hur´a (hura´ do vesnice), vˇsechny, tak nam

kter´e se v textech objevuj´ı i bez sv´ych synonymn´ıch protˇejˇsk˚u. Domn´ıv´ame se, zˇ e je to d´ano t´ım, zˇ e tyto v´yrazy pro sv´e v´yznamov´e urˇcen´ı nepotˇrebuj´ı sˇirˇs´ı kontext. Je tˇreba poloˇzit si ot´azku, zda dˇeti pracuj´ı s kontextovˇe situaˇcn´ımi synonymy z´amˇernˇe s c´ılem oˇzivit text nebo pouze n´ahodnˇe, protoˇze nedok´azˇ´ı vyj´adˇrit pˇresn´y v´yznam slov. Z´aroveˇn n´as omezen´y v´yskyt kontextovˇe situaˇcn´ıch synonym v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech vede k z´avˇeru, zˇ e o dovednosti zˇ a´ k˚u vyuˇz´ıvat tohoto typu synonym hovoˇrit nelze.

5.6

Synonyma slovotvorn´a Slovotvorn´a synonyma jsou lexik´aln´ı jednotky t´ehoˇz nebo podobn´eho v´yznamu

utvoˇren´e od t´ehoˇz slovotvorn´eho z´akladu r˚uzn´ymi slovotvorn´ymi formanty. Sledujeme zp˚usob jejich slovotvorn´e utv´aˇrenosti, rozliˇsujeme synonyma liˇs´ıc´ı se pˇredponou, pˇr´ıponou nebo pˇredponou i pˇr´ıponou, pˇr´ıp. pˇredponou a koncovkou. D´ale sledujeme vztahy mezi jednotliv´ymi synonymy, tzn., jak´ymi slovotvorn´ymi synonymy jsou tvoˇreny synonymick´e dvojice, a v neposledn´ı ˇradˇe tak´e jejich frekvenci. 5.6.1

Substantiva

Substantiva tvoˇr´ı ve skupinˇe slovotvorn´ych synonym druhou nejpoˇcetnˇejˇs´ı skupinu. Ve zkouman´em materi´alu je doloˇzena jedna dvojice lex´em˚u derivovan´ych r˚uzn´ymi 43

Jestliˇze je synonymick´a ˇrada tvoˇrena vlastn´ım jm´enem a jeho dom´ackou podobou, pˇr´ıp. dom´ack´ymi podobami (Hana – Hanka,

Karel – K´aja, Petr – Petˇr´ık – P´et’a), o kontextovˇe situaˇcn´ıch synonymech hovoˇrit nelze. Prim´arn´ı funkc´ı tˇechto pojmenov´an´ı je funkce emocion´aln´ı, proto je ˇrad´ıme do skupiny v´yraz˚u expresivn´ıch

89

prefixy (pohled – v´yhled). D´ale jsou zastoupeny lex´emy s r˚uzn´ymi sufixy (chvilka – chviliˇcka, hra – hran´ı, kamar´adka – k´amoˇska, sˇerm – sˇermov´an´ı, televizor – televize). Nˇekter´a synonyma se v´yznamovˇe diferencuj´ı podle v´yznamu formant˚u. Synonyma derivovan´a r˚uzn´ymi prefixy lze hodnotit jako cˇ a´ steˇcn´a (pohled – v´yhled), sufixy dod´avaj´ı slovotvorn´ym synonym˚um stylov´y pˇr´ıznak. M˚uzˇ e se jednat o deminutiva (chvilka – chviliˇcka) nebo o lex´emy n´aleˇzej´ıc´ı k r˚uzn´ym stylistick´ym vrstv´am (kamar´adka – k´amoˇska). Naopak nˇekter´a slovotvorn´a synonyma jsou i pˇres odliˇsnost sufix˚u rovnocenn´a (ˇserm – sˇermov´an´ı). Podobnˇe v pˇr´ıpadˇe synonymick´ych dvojic tvoˇren´ych z´akladov´ym slovem a od nˇeho utvoˇren´ym deriv´atem je formant v´yznamovˇe diferencuj´ıc´ım prostˇredkem (bratr – br´acha, potok – pot˚ucˇ ek) nebo nen´ı (kraj – okraj, doba – obdob´ı). Specifickou skupinu slovotvornˇe utv´aˇren´ych lexik´aln´ıch prostˇredk˚u pˇredstavuj´ı substantivn´ı deminutiva. V naprost´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u vstupuj´ı do synonymick´ych vztah˚u jen spolu se sv´ymi z´akladov´ymi slovy (potok – pot˚ucˇ ek, m´ıcˇ – m´ıcˇ ek, d˚um – domeˇcek).44 Deminutiva modifikuj´ı v´yznam z´akladov´ych slov, pˇrin´asˇ´ı jim v´yznamov´y rys mal´y, ’ menˇs´ı‘, k nˇemuˇz se m˚uzˇ e pˇrid´avat pˇr´ıznak emocion´alnosti, nˇekdy maj´ı pouze v´yznam citov´y (viz 5.3.2 Synonymn´ı v´yrazy s pˇr´ıznakem expresivity). Deminutivn´ı lex´emy klasifikujeme podle jejich s´emantick´eho vztahu k z´akladov´emu slovu (srov. Zima, 1961, s. 26). Rozliˇsujeme tˇri typy s´emantick´ych vztah˚u, a to vztah kvantitativn´ı vyjadˇruj´ıc´ı pouze menˇs´ı m´ıru vlastnosti nebo rozmˇeru (m´ıcˇ – m´ıcˇ ek, svˇetlo – svˇet´ylko, les – les´ık), vztah kvalitativn´ı vyjadˇruj´ıc´ı citov´e hodnocen´ı (osoba – os˚ubka, slunce – slun´ıcˇ ko, srdce – srd´ıcˇ ko) a vztah kvantitativnˇe kvalitativn´ı vyjadˇruj´ıc´ı oboj´ı (hlas – hl´asek). Pozn´amka: Zcela ojedinˇele se v naˇsem materi´alu vyskytuje slovotvorn´a synonymie adjektiv. Je doloˇzena dvojice adjektiv velk´y – velik´y, kter´a jako slovotvorn´a m˚uzˇ eme hodnotit jen d´ıky jejich etymologick´emu v´yvoji.

5.6.2

Slovesa

V´yznamnou skupinou slovotvorn´ych synonym jsou slovesa. Ve zkouman´em materi´alu nach´az´ıme synonymick´e dvojice sloves tvoˇren´ych r˚uzn´ymi pˇredponami (probˇehnout – ubˇehnout, skonˇcit – zakonˇcit, pˇriv´ezt – dov´ezt, pˇrij´ıt – doj´ıt, zaˇz´ıt – proˇz´ıt), synonymick´e dvojice sloves prost´ych a pˇredponov´ych (bˇehat – nabˇehat, nechat – pˇrenechat, sedˇet – posedˇet, trefit – strefit), dvojice sloves prost´ych a pˇredponovˇepˇr´ıponov´ych (bˇezˇet – vybˇehnout, b´yt – pob´yvat, t’ukat – vyt’uk´avat, sm´at se – posm´ıvat se, t´eci - prot´ekat) a pˇredponov´ych a pˇr´ıponov´ych, pˇr´ıp. pˇredponovˇe-pˇr´ıponov´ych (zakˇriˇcet – pokˇrikovat, polekat se – leknout se). 44

V´yjimku tvoˇr´ı pouze synonymn´ı dvojice chvilka – chviliˇcka.

90

Pˇri klasifikaci pˇredponov´ych sloves se rˇ´ıd´ıme nejbˇezˇ nˇejˇs´ım dˇelen´ım slovesn´ych pˇredpon dˇel´ıc´ıch se na lexik´aln´ı (s´emanticky pln´e) a gramatick´e (s´emanticky pr´azdn´e). Lexik´aln´ı pˇredpony vytv´aˇrej´ı novou lexik´aln´ı jednotku (j´ıst – doj´ıst, lehnout si – ulehnout naproti tomu pˇredpony gramatick´e mˇen´ı pouze vid slovesa (kazit / zkazit, pt´at se / zeptat se),45 nov´e lexik´aln´ı jednotky nevznikaj´ı, a proto se nejedn´a ani o slovotvorn´a synonyma. V´yznamy lexik´aln´ıch pˇredpon, jimiˇz jsou formov´ana synonymn´ı slovesa, jsou totoˇzn´e (polekat se – vylekat se, umˇr´ıt – zemˇr´ıt) nebo odst´ınˇen´e (nasn´ıdat se – posn´ıdat, zasm´at se – nasm´at se, zaˇz´ıt – proˇz´ıt – uˇz´ıt si). Pˇredponov´a slovesa se mohou liˇsit aˇz o hlavn´ı v´yznamov´y znak (nasm´at se – vysm´at se, zamyslet se – vymyslet, rozm´ysˇlet si – pˇrem´ysˇlet, doplavat – pˇreplavat), v takov´em pˇr´ıpadˇe jde o cˇ a´ steˇcnou synonymii (viz Typy synonym). Pozn´amka: Za slovotvorn´a synonyma nepovaˇzujeme fonetick´e varianty slov prohl´ednout / pro-

hl´ıdnout, uh´adnout / uhodnout. 5.6.3

Adverbia

Slovotvorn´ymi synonymy jsou dvojice adverbi´ı liˇs´ıc´ıch se prefixem (vˇetˇsinou – povˇetˇsinou), sufixem (i nulov´ym) (brzo – brzy, znovu – znova, zase – zas, vˇzdy – vˇzdycky, jen – jenom, zpˇet – zp´atky, trochu – troˇsku) cˇ i prefixem i sufixem (koneˇcnˇe – nakonec). Souˇca´ st´ı synonymick´ych dvojic jsou tak´e v´yrazy obecnˇecˇ esk´e (dnes – dneska, tam – t´amhle). Z hlediska etymologick´eho v´yvoje je nutn´e sledovat adverbia, jejichˇz slovotvorn´a stavba i vztah motivovanosti jsou v´ıcem´enˇe zastˇreny (hned – ihned, spoleˇcnˇe – spolu) (viz Machek, 2010). Vzhledem ke slovotvorn´e utv´aˇrenosti tyto lex´emy za slovotvorn´a synonyma povaˇzujeme. Pouze jednou je souˇca´ st´ı dvojice synonym sloˇzen´e adverbium (ruˇcnˇe – vlastnoruˇcnˇe). type

token

substantiva

68

250

adjektiva

2

28

verba

114

251

adverbia

26

188

partikule

4

35

214

752

celkem

Tabulka 3: Poˇcet slovotvorn´ych synonym podle slovnˇedruhov´e charakteristiky

45

Krit´eriem rozliˇsen´ı tˇechto dvou typ˚u pˇredpon je moˇznost n. nemoˇznost tvoˇren´ı tzv. sekund´arn´ıch imperfektiv“ (Mluvnice ” cˇ eˇstiny 1, s. 391).

91

Graf 2: Pomˇer zastoupen´ych slovotvorn´ych synonym 5.6.4

Shrnut´ı

Do synonymn´ıch vztah˚u nejˇcastˇeji vstupuj´ı slovotvornˇe utv´aˇren´a slovesa. V´yznamnou skupinu synonymick´ych dvojic tvoˇr´ı dvojice synonymn´ıch pˇredponov´ych sloves, jejichˇz v´yznam b´yv´a pˇredponou modifikov´an (slovesa se stejn´ym lexik´aln´ım v´yznamem odliˇsuj´ıc´ı se pouze videm nech´av´ame stranou). S niˇzsˇ´ı frekvenc´ı jsou zastoupena slovotvornˇe utv´aˇren´a synonymn´ı substantiva, z nichˇz nejv´yznamnˇejˇs´ı skupinu tvoˇr´ı deminutiva. Minim´alnˇe jsou doloˇzena slovotvorn´a synonymn´ı adverbia a adjektiva, aˇz na jednu v´yjimku (ruˇcnˇe – vlastnoruˇcnˇe) nenach´az´ıme ve zkouman´em materi´alu zˇ a´ dn´e synonymn´ı sloˇzeniny.

5.7

Synonymick´a slovn´ı spojen´ı Zkouman´y materi´al dokl´ad´a naplnˇen´ı vztah˚u synonymie nejen jednoslovn´ymi lex´e-

my, ale tak´e slovn´ımi spojen´ımi. Krit´eriem pro vymezen´ı slovn´ıch spojen´ı je pro n´as jejich ust´alenost. Ust´alen´a spojen´ı dˇel´ıme na sˇiroce ch´apan´a sdruˇzen´a pojmenov´an´ı a fraz´emy. Vedle ust´alen´ych spojen´ı synonymn´ıch jsou v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch zastoupena ˇ y tak´e cˇ etn´a slovn´ı spojen´ı, kter´a do vztah˚u synonymie nevstupuj´ı (hlavn´ı mˇesto, Cesk´ Krumlov, stezka odvahy, d´avat pozor, dˇelat naschv´aly, zˇ´ıt po sv´em, m´ıt na jazyku, pˇriv´est k rozumu), proto se jimi d´ale nezab´yv´ame. V souvislosti se synonymi´ı slovn´ıch spojen´ı nevˇenujeme pozornost jejich expresivitˇe, t´e je vˇenov´ana samostatn´a kapitola (viz 5.3.2 Synonymn´ı v´yrazy s pˇr´ıznakem expresivity).

92

5.7.1

Sdruˇzen´a pojmenov´an´ı

Na z´akladˇe form´aln´ı str´anky slovn´ıch spojen´ı rozliˇsujeme dva z´akladn´ı typy zjiˇstˇen´ych synonymn´ıch spojen´ı: typ spojen´ı – spojen´ı (velk´a voda – stalet´a voda, udˇelat oheˇn – rozdˇelat oheˇn, m´ıt smysl – m´ıt v´yznam) a typ spojen´ı – slovo (ter´enn´ı v˚uz – dˇz´ıp, m´ıt chut’ – cht´ıt, rˇ´ıci z´avˇerem – dodat, dˇelat blbosti – blbnout) (srov. Filipec, 1961). Zastoupena jsou sdruˇzen´a pojmenov´an´ı vznikl´a spojen´ım substantiva s adjektivem (z´akladn´ı sˇkola – z´akladka, ter´enn´ı v˚uz – dˇz´ıp, mlad´ı lid´e – ml´adeˇz, posledn´ı hr´acˇ – stoper, hudebn´ı sˇkola – konzervatoˇr), spojen´ım dvou substantiv (obdob´ı puberty – puberta), s nejvˇetˇs´ı frekvenc´ı se ale objevuj´ı sdruˇzen´a pojmenov´an´ı slovesn´a (absolvovat proch´azku, udˇelat oheˇn, m´ıt bud´ıcˇ ek, zaujmout m´ısto, d´at nab´ıdku, uv´est pˇr´ıklad, c´ıtit l´asku), mezi nimi zejm´ena spojen´ı se slovesy dˇelat, m´ıt a b´yt (viz d´ale). 5.7.2

Fraz´emy

Naˇs´ım krit´eriem pro vymezen´ı fraz´emu je pˇrenesenost jejich v´yznamu a nav´ıc siln´a zakotvenost v povˇedom´ı uˇzivatel˚u jazyka. Doloˇzen´e synonymn´ı fraz´emy maj´ı povahu pˇrenesen´ych slovesn´ych pojmenov´an´ı (problesknout hlavou, zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka, drˇzet pˇri sobˇe, vyt´ahnout z trabl˚u, zvednout ze zemˇe, spojit s´ıly, srazit na kolena, klepat se46 , vjet nervy (do koho), b´yt radost´ı bez sebe, b´yt na konci sil, d´at najevo), spojen´ı intenzifikaˇcn´ıch (m´ıt z pekla sˇtˇest´ı, vylekat k smrti, b´yt vedro k padnut´ı, z plna hrdla, v tu r´anu), zastoupeny jsou rovnˇezˇ fraz´emy ze syns´emantick´ych komponent˚u (podle m´eho, nic moc, po sv´ych, jen tak tak) a slovn´ı pˇrirovn´an´ı (zn´at jako svoje boty, jako tˇelo bez duˇse). 5.7.3

V´yznamn´e skupiny slovn´ıch spojen´ı

Zvl´asˇtn´ı pozornost vˇenujeme skupin´am slovn´ıch spojen´ı, kter´e maj´ı ve zkouman´em materi´alu vysokou frekvenci. Jedn´a se o spojen´ı obsahuj´ıc´ı slovesa dˇelat/udˇelat, m´ıt, b´yt a o multiverbizovan´a pojmenov´an´ı. (a) spojen´ı se slovesem dˇelat/udˇelat ve spojen´ı se substantivem V´yznamov´a sˇk´ala tohoto slovesa je velmi sˇirok´a (srov. Daneˇs, Hlavsa, 1981, s. 237). Vedle sv´ych z´akladn´ıch v´yznam˚u47 je cˇ astou souˇca´ st´ı sdruˇzen´ych pojmenov´an´ı (dˇelat blbosti, dˇelat dojem, dˇelat si legraci, dˇelat naschv´aly, dˇelat rozd´ıly, udˇelat pr˚user, udˇelat radost, udˇelat si sv˚uj n´azor, udˇelat oheˇn, dˇelat rann´ı hygienu) i fraz´em˚u (dˇelat naschv´al, dˇelat naschv´aly) (srov. Nˇemec, 1985), z nichˇz jen nˇekter´e maj´ı ve zkouman´em materi´alu doloˇzeny synonymn´ı lex´emy (dˇelat blbosti – syn. blbnout, dˇelat si legraci – syn. nemyslet v´azˇnˇe, dˇelat rozd´ıly – syn. rozdˇelovat, 46

elipsa substantivn´ı cˇ a´ sti (strachy)

47

Ve zkouman´em materi´alu je ho uˇzito ve v´yznamech konat‘, zp˚usobovat‘, pracovat‘. ’ ’ ’

93

udˇelat radost – syn. potˇesˇit, doj´ıt k z´avˇeru – syn. udˇelat si sv˚uj n´azor, udˇelat oheˇn – syn. rozdˇelat oheˇn). (b) spojen´ı se slovesem m´ıt ve spojen´ı se substantivem Sloveso m´ıt je souˇca´ st´ı sdruˇzen´ych pojmenov´an´ı (m´ıt bud´ıcˇ ek, m´ıt sn´ıdani, m´ıt k obˇedu, m´ıt z´abavu z cˇ eho, m´ıt odlet, m´ıt sraz, m´ıt chut’, m´ıt strach, m´ıt obavu, m´ıt pocit, m´ıt radost, m´ıt smysl, m´ıt v´yznam, m´ıt vzpom´ınky, m´ıt z´ajem). Nejˇcastˇeji je spojov´ano s abstrakty. Velmi cˇ asto pln´ı pouze obecnou funkci kategori´aln´ı slovesn´e sloˇzky, tzv. verbaliz´atoru (Filipec, 1985) (m´ıt chut’, m´ıt strach, m´ıt v´yznam), nebo je souˇca´ st´ı multiverbizovan´ych pojmenov´an´ı (m´ıt odlet, m´ıt sraz). (c) spojen´ı se slovesem b´yt Sloveso b´yt je doloˇzeno jako souˇca´ st sdruˇzen´ych pojmenov´an´ı (b´yt pˇr´ıcˇ inou, b´yt toho n´azoru, b´yt divn´e komu co, b´yt jasn´e komu co, b´yt zima komu, b´yt si jist), fraz´em˚u (b´yt radost´ı bez sebe, b´yt bez chyby, b´yt po obˇedˇe) i jako souˇca´ st voln´ych spojen´ı slov (b´yt oˇsklivˇe, b´yt tma, b´yt nerv´ozn´ı, b´yt potopen´y). Pomoc´ı slovesa b´yt jsou vyj´adˇreny stavy (b´yt po obˇedˇe, b´yt v pohodˇe), vlastnosti a pocity (b´yt opatrn´y, b´yt vzpurn´y, b´yt nerv´ozn´ı), ve spojen´ı s predikativem pocity cˇ i atmosf´erick´e stavy (b´yt smutno, b´yt oˇsklivˇe). Ne vˇzdy tato spojen´ı vstupuj´ı v r´amci zkouman´eho materi´alu do vztah˚u synonymie. Podobnˇe jako sloveso m´ıt stoj´ı vˇetˇsinou ve funkci spony (b´yt vzpurn´y, b´yt si jist). (d) multiverbizovan´a pojmenov´an´ı Za multiverbizovan´a pojmenov´an´ı povaˇzujeme n´ahradu jednoslovn´eho pojmenov´an´ı v´ıceslovn´ym. Zastoupeny jsou rozloˇzen´e vazby slovesn´e, tj. spojen´ı tzv. analytick´eho predik´atoru48 se substantivem (d´at nab´ıdku, d´at pˇrednost, kl´ast ot´azku, vˇenovat se koup´an´ı, vˇenovat se hran´ı, vˇenovat se prozkoum´av´an´ı, str´avit koup´an´ım, b´yt pˇr´ıcˇ inou). Jen nˇekter´a multiverbizovan´a pojmenov´an´ı vˇsak vstupuj´ı v r´amci zkouman´eho materi´alu do vztah˚u synonymie (d´at nab´ıdku, kl´ast ot´azku, vˇenovat se koup´an´ı, vˇenovat se hran´ı, vˇenovat se prozkoum´av´an´ı, str´avit koup´an´ım, b´yt pˇr´ıcˇ inou).

Celkem je doloˇzeno 169 ust´alen´ych slovn´ıch spojen´ı (poˇcet v´yskyt˚u 222), z toho 97 vstupuj´ıc´ıch do vztah˚u synonymie (poˇcet v´yskyt˚u 132). 48

”

Analytick´ym predik´atorem rozum´ıme spojen´ı dˇejov´eho podstatn´eho jm´ena a slovesa s velmi obecn´ym v´yznamem.“ (Nˇemec

1985)

94

type

token

sdruˇzen´a pojmenov´an´ı

104

147

fraz´emy

65

75

slovn´ı spojen´ı celkem

169

222

Tabulka 4: Zastoupen´ı slovn´ıch spojen´ı

type

token

sdruˇzen´a pojmenov´an´ı

68

95

fraz´emy

29

37

slovn´ı spojen´ı celkem

97

132

Tabulka 5: Zastoupen´ı slovn´ıch spojen´ı vstupuj´ıc´ıch do vztahu synonymie

Graf 3: Zastoupen´ı slovn´ıch spojen´ı 5.7.4

Shrnut´ı

Slovn´ı spojen´ı pˇredstavuj´ı d˚uleˇzitou cˇ a´ st zkouman´eho materi´alu. Nejvˇetˇs´ı skupinu zde tvoˇr´ı sdruˇzen´a pojmenov´an´ı, v nichˇz zˇretelnˇe dominuj´ı skupiny s v´yznamovˇe sˇirok´ymi slovesy dˇelat, m´ıt, b´yt vstupuj´ıc´ımi do slovn´ıch spojen´ı ve funkci verbaliz´ator˚u. Z´ıskan´e doklady ukazuj´ı, zˇ e tato spojen´ı jednak nahrazuj´ı synonymn´ı pojmenov´an´ı jednoslovn´a (m´ıt odlet – odletˇet, d´at nab´ıdku – nab´ıdnout, b´yt pˇr´ıcˇ inou – zapˇr´ıcˇ init), jednak jejich slovesn´a cˇ a´ st nahrazuje slovesa s uˇzsˇ´ım rozsahem v´yznamu (udˇelat oheˇn m´ısto rozdˇelat, dˇelat dojem m´ısto p˚usobit dojmem). Domn´ıv´ame se, zˇ e vysok´a frekvence tˇechto spojen´ı v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch ukazuje na charakteristick´y rys dˇetsk´eho vyjadˇrov´an´ı, tj. na

95

ˇ aci pˇred pojmenov´an´ım s urˇcit´ym v´yznamem tendenci k jeho v´yznamov´e neurˇcitosti. Z´ cˇ asto preferuj´ı uˇzit´ı lex´emu s v´yznamem obecn´ym. Naproti tomu uˇz´ıv´an´ı multiverbizovan´ych vyj´adˇren´ı (d´at ot´azku – kl´ast ot´azku – poloˇzit ot´azku, vˇenovat se prozkoum´av´an´ı) ukazuje na urˇcitou vyjadˇrovac´ı vyspˇelost. Ot´azkou je, do jak´e m´ıry jsou uveden´a zjiˇstˇen´ı projevem obecn´e tendence a nakolik se jedn´a o specifikum dˇetsk´eho vyjadˇrov´an´ı.

5.8

Vyuˇzit´e a nevyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti nab´ızen´e synonymie Pro zhodnocen´ı toho, jak zˇ a´ ci dovedou ve sv´ych p´ısemn´ych projevech vyuˇz´ıvat

synonymn´ıch lex´em˚u, je podle naˇseho n´azoru z´asadn´ı posoudit, do jak´e m´ıry je ve sledovan´ych komunik´atech naplnˇena synonymie jazykov´eho syst´emu (d´ale jen syst´emov´a synonymie). Z tohoto pohledu lze proto hovoˇrit o tzv. vyuˇzit´ych nebo nevyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitostech. Jestliˇze jsou ve zkouman´em jazykov´em materi´alu pro oznaˇcen´ı t´ezˇ e skuteˇcnosti uplatnˇena r˚uzn´a synonymn´ı pojmenov´an´ı, hovoˇr´ıme o vyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti, je-li opakovanˇe uˇz´ıv´ano jedno pojmenov´an´ı i pˇresto, zˇ e ho lze nahradit vhodn´ym synonymem, poskytnut´a pˇr´ıleˇzitost vyuˇzita nen´ı. O vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitostech hovoˇr´ıme i v pˇr´ıpadˇe, zˇ e jsou souˇca´ st´ı synonymick´ych ˇrad synonyma ideografick´a (d´ıtˇe – miminko, cesta – silnice), cˇ a´ steˇcn´a (ˇza´ k – d´ıtˇe, cesta – trasa) nebo okrajov´a (krajina – okol´ı, louka – pastva) a synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı (hotel – budova, potok – voda). Za nevyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti povaˇzujeme, jsou-li uˇzity lexik´aln´ı jednotky maj´ıc´ı synonyma v syst´emu slovn´ı z´asoby bud’ ve stejn´e stylistick´e rovinˇe (fotbal – kopan´a, obloha nebe), nebo pouze v jin´e stylistick´e vrstvˇe (dospˇel´y – expr. dospˇel´ak, ostrov – kniˇz. v´yspa, cigareta – ob. c´ıcˇ ko). Pro objektivn´ı zhodnocen´ı porovn´av´ame synonymii z´ıskanou ve zkouman´em materi´alu se synonymi´ı syst´emovou. Za syst´emovou synonymii povaˇzujeme nejen synonyma uv´adˇen´a v synonymick´ych slovn´ıc´ıch (Haller, Pala, Beˇcka), ale tak´e lexik´aln´ı jednotky, kter´e jsou souˇcasn´ymi uˇzivateli jazyka povaˇzov´any za synonymn´ı, pˇrestoˇze ve slovn´ıku uvedeny nejsou. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o jazykov´e prostˇredky pˇr´ıznakov´e – expresivn´ı, zdrobnˇel´e, n´aleˇz´ıc´ı k odliˇsn´ym stylov´ym vrstv´am (cig´aro – cigareta, cibulka – cibule, princezniˇcka – princezna) a o synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı (voda – rybn´ık, 60 minut – hodina). Naproti tomu nˇekter´e lex´emy, k nimˇz sice ve slovn´ıku najdeme synonymn´ı ekvivalent, nezahrnujeme mezi lex´emy s moˇznou synonymi´ı, protoˇze kontext zkouman´ych projev˚u jejich uˇzit´ı nedovoluje (stezka, uˇzito ve spojen´ı stezka odvahy). Postupovali jsme n´asleduj´ıc´ım zp˚usobem: V r´amci jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u jsme vymezili tˇri hlavn´ı skupiny lex´em˚u. Rozliˇsili jsme, zda se jedn´a o lexik´aln´ı prostˇredky maj´ıc´ı synonymum ve zkouman´em materi´alu (napˇr. maminka, lupen, pˇekn´y, straˇsn´y, b´at se, d´ıvat se, opˇet), o lexik´aln´ı prostˇredky maj´ıc´ı synonymum v jazykov´em syst´emu, ale

96

ve zkouman´em materi´alu vztah synonymie nen´ı realizov´an (napˇr. pes, hlava, strejda, dneˇsn´ı, m´ıt z´ajem o nˇeco, chytat (ryby), zrovna), a o lexik´aln´ı prostˇredky, kter´e v cˇ eˇstinˇe do vztah˚u synonymie nevstupuj´ı v˚ubec (lex´emy nesynonymn´ı) (napˇr. mouka, sobota, dom˚u). Lexik´aln´ı prostˇredky maj´ıc´ı synonymum v jazykov´em syst´emu, ale ve zkouman´em materi´alu do vztah˚u synonymie nevstupuj´ı, hodnot´ıme tak´e podle frekvence v´yskytu. Jsou-li takov´e lex´emy zastoupeny ve zkouman´em materi´alu v´ıcekr´at, je podle naˇseho n´azoru v projevech zˇ a´ k˚u vytvoˇren pˇredpoklad pro realizaci synonymn´ıch vztah˚u, a proto nenaplnˇen´ı tohoto pˇredpokladu je d˚ukazem urˇcit´e nedostateˇcnosti jazykov´ych kompetenc´ı. Jsou-li zastoupeny pouze jednou, pˇredpoklad pro realizaci synonymn´ıch vztah˚u vytvoˇren nen´ı. Z´ıskan´e v´ysledky V tabulce 6 uv´ad´ıme frekvenci lex´em˚u uˇzit´ych v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch. Rozliˇsujeme zastoupen´e lex´emy neboli poˇcet lexik´aln´ıch jednotek (viz type), celkov´y poˇcet jejich v´yskyt˚u, tzn. lex´emy, kter´e se ve zkouman´em materi´alu opakuj´ı (viz token), a lex´emy zastoupen´e pouze jednou (type=token).49

poˇcet LJ celkem

type

token

LJ synonymn´ı ve zkouman´em materi´alu type

token

LJ se synonymem

LJ

v jazykov´em syst´emu type = token

nesynonymn´ı

vyskytuj´ıc´ı se alespoˇn dvakr´at type

token

type

token

substantiva

949

2614

341

1172

274

159

767

175

404

adjektiva

299

679

110

289

88

52

207

49

85

1011

2827

593

1726

203

172

560

43

342

adverbia

231

844

125

585

52

43

163

11

44

partikule

25

107

20

97

0

3

6

2

4

2515

7071

1189

3869

617

429

1703

280

879

verba

celkem

Tabulka 6: Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky

49

ˇ ˇ (2002) viz Cerm´ ak (2010), Tˇesˇitelov´a (1987), ESC

97

N´asleduj´ıc´ı dva grafy zn´azorˇnuj´ı, v jak´em pomˇeru jsou ve zkouman´em materi´alu zastoupeny jednotliv´e typy lexik´aln´ıch v´yraz˚u a v jak´em pomˇeru se vyskytuj´ı jednotliv´e slovn´ı druhy.

Graf 4: Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky celkem

Graf 5: Zastoupen´ı slovn´ıch druh˚u

Vedle celkov´ych poˇct˚u lex´em˚u sledujeme tak´e v´yskyt uveden´ych skupin lexik´aln´ıch prostˇredk˚u v jednotliv´ych roˇcn´ıc´ıch (tabulky 7 – 11).50

50

Zde neuv´ad´ıme zastoupen´ı partikul´ı.

98

LJ synonymn´ı ve zkouman´em materi´alu type substantiva

token

LJ se synonymem

LJ

v jazykov´em syst´emu type = token

vyskytuj´ıc´ı se alespoˇn dvakr´at type

token

nesynonymn´ı

type

token

120

315

94

65

234

90

203

31

60

14

20

32

18

27

237

590

59

77

156

20

83

adverbia

65

192

13

22

43

6

20

celkem

453

1157

180

184

462

134

333

adjektiva verba

Tabulka 7: Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky (6. tˇr´ıda)

LJ synonymn´ı ve zkouman´em materi´alu type

token

LJ se synonymem

LJ

v jazykov´em syst´emu type = token

vyskytuj´ıc´ı se alespoˇn dvakr´at type

token

nesynonymn´ı

type

token

substantiva

85

154

37

42

80

42

75

adjektiva

23

38

12

11

22

13

15

127

231

15

39

66

10

35

adverbia

45

95

9

11

20

2

6

celkem

280

528

73

103

186

67

131

verba

Tabulka 8: Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky (7. tˇr´ıda)

LJ synonymn´ı ve zkouman´em materi´alu type

token

LJ se synonymem

LJ

v jazykov´em syst´emu type = token

vyskytuj´ıc´ı se alespoˇn dvakr´at type

token

nesynonymn´ı

type

token

substantiva

79

138

45

46

124

29

42

adjektiva

35

42

15

25

41

10

10

127

204

44

51

89

7

58

adverbia

47

79

5

15

22

5

6

celkem

288

463

109

137

274

51

116

verba

Tabulka 9: Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky (8. tˇr´ıda)

99

LJ synonymn´ı ve zkouman´em materi´alu type substantiva

token

LJ se synonymem

LJ

v jazykov´em syst´emu type = token

vyskytuj´ıc´ı se alespoˇn dvakr´at type

token

nesynonymn´ı

type

token

188

550

98

86

329

45

84

66

149

47

41

112

20

33

324

701

84

99

249

20

166

adverbia

74

219

25

34

68

6

12

celkem

652

1620

254

260

754

91

295

adjektiva verba

Tabulka 10: Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky (9. tˇr´ıda)

LJ synonymn´ı ve zkouman´em materi´alu type

token

LJ se synonymem

LJ

v jazykov´em syst´emu type = token

vyskytuj´ıc´ı se alespoˇn dvakr´at type

token

nesynonymn´ı

type

token

substantiva

476

1172

273

236

767

207

404

adjektiva

155

289

86

97

207

61

85

verba

803

1726

202

269

560

57

342

adverbia

227

585

52

82

163

19

44

celkem

1661

3772

613

684

1697

344

875

Tabulka 11: Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky (celkem)

Pozn´amka: Hodnoty uveden´e v tabulce 11 ve sloupci type“ se odliˇsuj´ı od hodnot v tabulce 6 ” Zastoupen´e lexik´aln´ı prostˇredky. Je to d´ano t´ım, zˇ e v celkov´em souˇctu (viz v´ysˇe) je kaˇzd´y zastoupen´y lex´em zapoˇc´ıt´an pouze jednou, zat´ımco v souˇctu lex´em˚u jednotliv´ych roˇcn´ık˚u se mohou uˇzit´e lex´emy opakovat. Celkov´e poˇcty (token) se v obou tabulk´ach shoduj´ı.

Pro zjiˇstˇen´ı procentueln´ıch hodnot vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı nab´ızen´e51 synonymie jsme s ohledem na nestejn´y poˇcet analyzovan´ych prac´ı v r˚uzn´ych roˇcn´ıc´ıch a na odliˇsnou d´elku komunik´at˚u zvolili v´ypoˇcet pomˇeru vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı k celkov´emu poˇctu nab´ızen´ych pˇr´ıleˇzitost´ı (vyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti + nevyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti) v komunik´atech zˇ a´ k˚u jednotliv´ych roˇcn´ık˚u. Pˇredpokl´adali jsme, zˇ e zjiˇstˇen´e hodnoty se zvyˇsuj´ıc´ım se vˇekem 51

Jedn´a se o nab´ıdku syst´emov´e synonymie, kter´a je ovˇsem ovlivnˇena podm´ınkami komunik´at˚u.

100

zˇ a´ k˚u porostou. To by ukazovalo na urˇcit´e zlepˇsen´ı dovednosti vyuˇz´ıvat synonymii. Prvn´ı graf zn´azorˇnuje uˇzit´ı synonymn´ıch v´yraz˚u celkem, v druh´em grafu je nav´ıc zohlednˇeno vyuˇzit´ı jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u.

Graf 6: Vyuˇzit´ı synonym v r´amci moˇznost´ı nab´ızen´e synonymie

Graf 7: Vyuˇzit´ı synonym v r´amci vˇsech moˇznost´ı – podle slovn´ıch druh˚u

101

Stejn´y zp˚usob v´ypoˇctu jsme zvolili tak´e pˇri zjiˇst’ov´an´ı vyuˇzitelnosti syst´emov´e synonymie jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u (pod´ıl vyuˇzit´ych lex´em˚u ku celkov´emu poˇctu nab´ızen´ych pˇr´ıleˇzitost´ı). Druh´y graf ukazuje, jak se mˇen´ı vyuˇz´ıv´an´ı syst´emov´e synonymie slovn´ıch druh˚u ve sledovan´ych roˇcn´ıc´ıch.

Graf 8: Vyuˇzit´ı synonymie slovn´ıch druh˚u

Graf 9: Vyuˇzit´ı synonymie slovn´ıch druh˚u v jednotliv´ych roˇcn´ıc´ıch

102

Sledujeme-li pomˇer jednotliv´ych skupin z´ıskan´ych lex´em˚u, zjiˇst’ujeme, zˇ e nejpoˇcetnˇejˇs´ı skupinu tvoˇr´ı lexik´aln´ı jednotky, kter´e ve zkouman´em materi´alu vytv´arˇej´ı synonymn´ı vztah a naplˇnuj´ı tak syst´emovou synonymii (47 %). Skupina lex´em˚u se synonymem v syst´emu slovn´ı z´asoby, ale ve zkouman´em materi´alu vztah synonymie nem˚uzˇ e b´yt realizov´an (pojmenov´an´ı dan´e skuteˇcnosti se v komunik´atech vyskytuje pouze jednou) (25 %) a skupina lex´em˚u nesynonymn´ıch (11 %) jsou pro n´asˇ v´yzkum irelevantn´ı. Lexik´aln´ı jednotky s potenci´aln´ı syst´emovou synonymi´ı, kter´e nen´ı v komunik´atech vyuˇzito, tvoˇr´ı ve zkouman´em materi´alu druhou nejm´enˇe poˇcetnou skupinu (17 %). Porovn´an´ım z´ıskan´ych hodnot doch´az´ıme k neoˇcek´avan´emu z´avˇeru, zˇ e zˇ a´ ci moˇznost´ı synonymie z vˇetˇs´ı cˇ a´ sti vyuˇz´ıvaj´ı, a tud´ızˇ je u nich rozvita dovednost vyuˇz´ıvat ve sv´ych projevech synonymn´ıch prostˇredk˚u. Domn´ıv´ame se vˇsak, zˇ e ve skuteˇcnosti je poˇcet vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı podstatnˇe niˇzsˇ´ı, protoˇze zjiˇstˇen´e v´ysledky jsou zkresleny dvˇema d˚uleˇzit´ymi skuteˇcnostmi. 1. Velkou skupinu v´yraz˚u, kter´e povaˇzujeme za vyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti, tvoˇr´ı lex´emy maj´ıc´ı v syst´emu poˇcetn´e synonymick´e ˇrady, jejichˇz cˇ leny vˇsak nejsou ve zkouman´em materi´alu zdaleka doloˇzeny, tzn., zˇ e potenci´al syst´emov´e synonymick´e ˇrady nen´ı plnˇe vyuˇzit, protoˇze v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch se opakovanˇe vyskytuj´ı pouze nˇekter´e jej´ı cˇ leny. Napˇr´ıklad jako synonymn´ı vyj´adˇren´ı ke slovesu koupat se nach´az´ıme spojen´ı vˇenovat se koup´an´ı a str´avit [ˇcas] koup´an´ım (Cel´y den jsme se ˇ ´ ı, Nasleduj´ ´ ´ ´ ım), ale uˇz ne sˇ plouchat se, venovali koupan´ ıc´ı den jsme stravili koupan´

m´achat se, ponoˇrovat se atd. To znamen´a, zˇ e vˇsechny lex´emy synonymick´e ˇrady ˇ kterou lze povaˇzovat za syst´emovou, v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech uveden´e v SCS, ´ l´ıbila muˇc´ırna) je zastoupeny nejsou. Podobnˇe ke slovesu l´ıbit se (Nejv´ıc se nam ´ ), ale slovn´ık uv´ad´ı ke slovesu uˇzito synonymn´ı uchv´atit (A co meˇ tak uchvatilo

l´ıbit se ˇradu zamlouvat se, vyhovovat. Tyto moˇznosti vˇsak ve zkouman´em materi´alu v˚ubec nejsou vyuˇzity. 2. Zp˚usob v´ypoˇctu vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı nezohledˇnuje cˇ etnost zastoupen´ı jednotliv´ych cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad neboli vysok´a m´ıra opakov´an´ı nˇekter´ych lex´em˚u je omezuj´ıc´ım faktorem uplatnˇen´e synonymie. Napˇr. sloveso rˇ´ıci je zastoupeno ˇ ´ zˇ e si mame ´ 52× (napˇr. Rekla nam, vybalit), zat´ımco jeho synonyma (i cˇ a´ steˇcn´a cˇ i

kontextovˇe situaˇcn´ı) se vyskytuj´ı s cˇ etnost´ı podstatnˇe niˇzsˇ´ı (povˇedˇet 4×, dodat 1×, ˇ el ˇ / Ten je ale roztomil´y,“ dodala sdˇelit 1×, vyslovit 2×) (Vˇsechno jsem jim poved

” ˇ ˇ ´ Hanka / Jak to sdel´ıme druh´ym? / Nekdy je nutne, co c´ıt´ıme, vyslovit). Tento

fakt n´as vede k sestaven´ı frekvenˇcn´ıho seznamu uˇzit´ych synonym a k hodnocen´ı frekvence, s jakou synonymn´ı lex´emy vstupuj´ı do synonymick´ych ˇrad (viz d´ale). Zjiˇstˇen´e v´ysledky d´ale ukazuj´ı, zˇ e nejv´ıce je vyuˇz´ıv´ana synonymie sloves (74,9 %), 103

nejm´enˇe synonymie adjektiv (61,5 %).52 Pˇrekvapiv´ym zjiˇstˇen´ım je pomˇernˇe vysok´e zastoupen´ı synonymn´ıch adverbi´ı (73,5 %). Uk´azalo se, zˇ e pomˇer zastoupen´ych slovn´ıch druh˚u v celkov´em materi´alu nem´a vztah k pomˇeru vyuˇzit´ı syst´emov´e synonymie jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u. Porovn´ame-li z´ıskan´e hodnoty vyuˇzit´ych synonymn´ıch lex´em˚u u r˚uznˇe star´ych dˇet´ı, zjiˇst’ujeme, zˇ e se tyto hodnoty nijak z´asadnˇe nemˇen´ı. Nejvyˇssˇ´ıch hodnot dos´ahli zˇ a´ ci sedm´eho roˇcn´ıku (73,1 %), nejniˇzsˇ´ıch (67,8 %) jejich o rok starˇs´ı spoluˇza´ ci. Nejstarˇs´ı dˇeti se oproti nejmladˇs´ım zlepˇsily“ pouze o 0,4 %. Schopnost dˇet´ı vyuˇz´ıvat v p´ısemn´ych ” projevech synonymn´ıch v´yraz˚u se tedy v pr˚ubˇehu sˇkoln´ı doch´azky nezlepˇsuje ani nezhorˇsuje.

ˇ 5.9 Cetnost v´yskytu cˇ lenu˚ synonymick´ych rˇ ad V´ysˇe uveden´e zjiˇstˇen´ı o vysok´e hodnotˇe naplnˇen´ı potenci´alu syst´emov´e synonymie v zˇ a´ kovsk´em vyjadˇrov´an´ı n´as vedlo k sestaven´ı frekvenˇcn´ıho seznamu zastoupen´ych lex´em˚u (viz Pˇr´ıloha 2). Na jeho z´akladˇe lze hodnotit bohatstv´ı slovn´ıku zˇ a´ k˚u. Omezuj´ıc´ım faktorem naˇseho hodnocen´ı je skuteˇcnost, zˇ e sledujeme pouze uˇzit´a substantiva, adjektiva, slovesa a adverbia a zˇ e rozsah zkouman´ych materi´alov´ych soubor˚u53 nen´ı shodn´y. Pro zjiˇstˇen´ı bohatstv´ı slovn´ıku jsme pomˇerem celkov´eho poˇctu uˇzit´ych lex´em˚u ku poˇctu lex´em˚u vyskytuj´ıc´ıch se alespoˇn jednou vypoˇc´ıtali index opakov´an´ı slova (Mistr´ık, 1974). Vzorcem pro v´ypoˇcet jsme z´ıskali celkov´y index opakov´an´ı slova (2,81) a indexy jednotliv´ych materi´alov´ych soubor˚u neboli bohatstv´ı slovn´ıku r˚uznˇe star´ych respondent˚u (I – 2,36, II – 1,8, III – 1,72, IV – 2,43). Porovn´an´ım z´ıskan´ych hodnot doch´az´ıme ke zjiˇstˇen´ı, zˇ e s nar˚ustaj´ıc´ım mnoˇzstv´ım sledovan´eho materi´alu se index opakov´an´ı slova zvyˇsuje (srov. Mistr´ık, 1974, s. 49). Jsme si proto vˇedomi toho, zˇ e z´ıskan´e v´ysledky jsou pouze orientaˇcn´ı, index opakov´an´ı slova m´a urˇcitou v´ypovˇedn´ı hodnotu jen v pˇr´ıpadˇe, zˇ e sledujeme pˇribliˇznˇe stejnˇe dlouh´e texty. Za ty povaˇzujeme materi´alov´e soubory II a III (927 a 978 lex´em˚u), pˇr´ıpadnˇe tak´e soubory I a IV (2185 a 2981). Porovn´ame-li pˇr´ısluˇsn´e indexy, zjiˇst’ujeme velmi nepatrnou tendenci ukazuj´ıc´ı na urˇcit´e zlepˇsen´ı ve prospˇech zˇ a´ k˚u osm´e tˇr´ıdy oproti zˇ a´ k˚um o rok mladˇs´ım, tzn., zˇ e se v jejich komunik´atech neopakuj´ı stejn´e v´yrazy tak cˇ asto jako v komunik´atech jejich mladˇs´ıch spoluˇza´ k˚u. Bohatstv´ı slovn´ıku nejmladˇs´ıch a nejstarˇs´ıch dˇet´ı se vˇsak podle naˇseho n´azoru nijak neliˇs´ı. Uveden´e v´ypoˇcty index˚u opakov´an´ı slov nepovaˇzujeme za hlavn´ı pˇr´ınos frekvenˇcn´ıho seznamu. D˚uleˇzit´a je skuteˇcnost, zˇ e d´ıky nˇemu m˚uzˇ eme zjistit frekvenci zastoupen´ı jednotliv´ych cˇ len˚u zjiˇstˇen´ych synonymick´ych ˇrad. Domn´ıv´ame se, zˇ e v´yraznˇe 52

ˇ Na chudobu adjektiv, ovˇsem ne z hlediska jejich synonymick´ych vztah˚u, upozorˇnuje tak´e Marie Cechov´ a (1998, s. 48)

53

Jedn´a se o materi´alov´e soubory I-IV (viz kap. Zkouman´y materi´al, postup a metody pr´ace).

104

r˚uzn´a cˇ etnost zastoupen´ı cˇ len˚u z´ıskan´ych synonymick´ych ˇrad relativizuje platnost pˇredchoz´ıho zjiˇstˇen´ı o vysok´em vyuˇzit´ı synonymie v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech. M´a-li napˇr´ıklad jeden cˇ len synonymick´e ˇrady v´yraznˇe vyˇssˇ´ı frekvenci neˇz ostatn´ı, ukazuje to na skuteˇcnost, zˇ e vyuˇzit´ı synonymie je v´ıcem´enˇe v´yjimeˇcn´e. Pro potvrzen´ı cˇ i vyvr´acen´ı t´eto hypot´ezy jsme zvolili materi´alov´y vzorek cˇ tyˇriceti zastoupen´ych lex´em˚u, kter´e v tomto smyslu naz´yv´ame lex´emy z´akladn´ımi. Krit´erii v´ybˇeru byla synonymiˇcnost (v r´amci zkouman´eho materi´alu nebo v r´amci jazykov´eho syst´emu), pˇr´ısluˇsnost ke slovn´ımu druhu54 a vysok´a frekvence zastoupen´ı. Za vysoce frekventovan´e lex´emy povaˇzujeme substantiva s rankem 4–32, adjektiva s rankem 19–34, slovesa s rankem 2–19 a adverbia s rankem 7–31. Do vybran´eho vzorku nejsou zahrnuty lexik´aln´ı jednotky, jejichˇz vysok´a frekvence je d´ana pˇredem urˇcen´ym t´ematem (l´aska, pˇr´ıtel, laviˇcka, ml´adeˇz), a lex´emy, kter´e mohou vstupovat do vztah˚u kontextov´e synonymie, ale cˇ astˇeji jsou zastoupeny jako kontextovˇe nesynonymn´ı (voda, den, rok). Ze skupiny zkouman´ych lex´em˚u vyˇrazujeme tak´e sloveso b´yt, protoˇze ve frekvenˇcn´ım seznamu nerozliˇsujeme, zda je uˇz´ıv´ano ve funkci spony nebo jako sloveso plnov´yznamov´e. Ke vˇsem lex´em˚um takto z´ıskan´eho vzorku jsme pˇriˇradili synonyma vyskytuj´ıc´ı se ve zkouman´em materi´alu, vˇzdy s u´ dajem o jejich frekvenci55 . Samozˇrejmˇe jsme respektovali jejich pˇr´ıpadnou mnohoznaˇcnost. Takto z´ıskan´a data umoˇznˇ uj´ı vyj´adˇrit pomˇer frekvence z´akladn´ıho lex´emu a souˇctu vˇsech uˇzit´ı jeho synonymn´ıch ekvivalent˚u. Pˇredpokl´adali jsme, zˇ e ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u bude hodnota v´yskytu z´akladn´ıho cˇ lenu (prvn´ı hodnota) vyˇssˇ´ı neˇz souˇcet hodnot v´yskytu vˇsech synonymn´ıch ekvivalent˚u (druh´a hodnota). To by ukazovalo na naduˇz´ıv´an´ı z´akladn´ıho lex´emu, a tedy i na urˇcitou stereotypnost zˇ a´ kovsk´eho vyjadˇrov´an´ı.

54

Do skupiny adverbi´ı zaˇrazujeme tak´e nˇekter´e frekventovan´e cˇ a´ stice, a to z toho d˚uvodu, zˇ e mnoh´e z nich m˚uzˇ eme povaˇzovat

bud’ za adverbia, nebo za partikule (koneˇcnˇe, uˇz, tak´e). 55

Frekvenci uv´ad´ıme v z´avorce za kaˇzdou lexik´aln´ı jednotkou, podtrˇzeny jsou u´ daje o poˇctu, kter´y se odliˇsuje od celkov´ych poˇct˚u

zastoupen´ı lex´em˚u ve zkouman´em materi´alu, tzn., zˇ e vedle dan´eho lexik´aln´ıho v´yznamu jsou lex´emy uˇzity tak´e ve v´yznamu, pˇr´ıp. v´yznamech, jin´ych.

105

Porovn´an´ı frekvence cˇ lenu˚ synonymick´ych rˇ ad – vybran´y vzorek cˇ lovˇek (59)

1. vhodn´y (3), spr´avn´y (2) 2. chutn´y (1),

muˇz (2), osoba (4), os˚ubka (1), postava (1), v´yborn´y (1) 3. prima (1), skvˇel´y (1), super (1), u´ zˇ asn´y (1) 4. hodn´y (3), vychovan´y (2), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 59:8 vˇec (29)

zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 25:16

ot´azka (1), probl´em (2), t´ema (2), zjiˇstˇen´y dneˇsn´ı (20) ve zkouman´em materi´alu nem´a synonypomˇer frekvenc´ı: 29:5 cesta (27)

mum, zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 20:0

1. silnice (4), ulice (2) 2. trasa (2), trat’ (1) 3. kr´asn´y (20) proch´azka (7), t´ura (4), vandr (1), vyj´ızˇ d’ka 1. hezk´y (10), pˇekn´y (1), n´adhern´y (2) (1), v´ylet (15), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 2. mil´y (3) 3. u´ zˇ asn´y (2), zjiˇstˇen´y pomˇer 27:37

frekvenc´ı: 20:18

d´ıtˇe (26)

dalˇs´ı (19)

1. n´asleduj´ıc´ı (2), pˇr´ısˇt´ı (4) 2. jin´y (8), 1. miminko (1) 2. zˇ a´ k (11), pubert’a´ k (3), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 19:14 zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 26:15 jin´y (16) les (21) 1. dalˇs´ı (11), druh´y (3), nov´y (3), ostatn´ı (3) les´ık (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 21:1 2. rozd´ıln´y (2), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: ot´azka (18) 16:22 probl´em (1), vˇec (4), zjiˇstˇen´y pomˇer mal´y (16) frekvenc´ı: 18:5 ve zkouman´em materi´alu nem´a synonyv´ylet (15) mum, zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 16:0 cesta (5), proch´azka (7), t´ura (4), vandr ruzn´ ˚ y (14) (1), vyj´ızˇ d’ka (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: ve zkouman´em materi´alu nem´a synony15:18 mum, zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 14:0 dˇeda (14) sˇpatn´y (12) dˇedeˇcek (2), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 14:2 1. na . . . (1) 2. zl´y (5), krut´y (1), zjiˇstˇen´y chlapec (14) pomˇer frekvenc´ı: 12:7 hoch (1), kluk (10), zjiˇstˇen´y pomˇer frek- tˇezˇ k´y (11) venc´ı: 14:11 ve zkouman´em materi´alu nem´a synonybabiˇcka (13) mum, zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 11:0 babi (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 13:1

j´ıt (73)

velk´y (26)

1. bˇezˇ et (1) 2. nastoupit (4), nastupovat

1. velik´y (3), mohutn´y (1), ohromn´y (1), (1), nasednout (3), hur´a (1) 3. vydat se (3), straˇsn´y (2), z pekla (1) 2. k padnut´ı (1) 3. vyrazit (5), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 73:18 sˇirok´y (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 26:10 m´ıt (73) (z toho 27 nesynonymn´ıch) dobr´y (25)

j´ıst (co) (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 46:1 106

jet (56)

t´amhle (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 52:1

hur´a (1), vydat se (3), vyjet (6), vypravit se uˇz (47) (2), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 56:12

hned (9), ihned (3), jiˇz (1), v tu r´anu

moci (57)

(1), koneˇcnˇe (5), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı:

1. d´at se (13), j´ıt (co) (4), lze (1), b´yt moˇzn´e 47:19 (1) 2. dok´azat (9), umˇet (10), zvl´adnout (1), moc (39) b´yt schopen (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: hodnˇe (23), dost (4), aˇz moc (1), mnoho (2), 57:40

plno (2), spousta (6), vˇetˇsina (5), hroznˇe (3),

rˇ´ıci (52), rˇ´ıkat (26)

straˇsnˇe (3), velmi (12), velice (6), k smrti

dodat (1), odb´yt (1), opakovat (1), poˇseptat (1), tak (3), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 39:72 (1), povˇedˇet (4), pov´ıdat (7), sdˇelit (1), jen (30) tvrdit (1), uv´est pˇr´ıklad (2), vyslovit (2), jenom (4), jedinˇe (1), zjiˇstˇen´y pomˇer zmiˇnovat (1), zeptat se (9), pt´at se (3), frekvenc´ı: 30:5 zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 77:34

tak´e (28)

m´ıt (povinnost) (34)

taky (4), jeˇstˇe (9), t´ezˇ (1), i (3), zjiˇstˇen´y

muset (31), b´yt nutn´e (1), b´yt potˇreba (1), pomˇer frekvenc´ı: 28:17 zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 34:33

pak (24)

cht´ıt (32)

potom (15), posl´eze (1), pot´e (2), n´aslednˇe

potˇrebovat (12), l´akat (1), sn´ıt o cˇ em (1), (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 24:19 touˇzit (2), m´ıt chut’ (1), r´ad + by“ (2), hodnˇe (23) ” dost (4), aˇz moc (1), mnoho (2), moc (39), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 32:19 muset (31)

plno (2), spousta (6), vˇetˇsina (5), hroznˇe (3),

m´ıt (povinnost) (34), b´yt nutn´e (1), b´yt straˇsnˇe (3), velmi (12), velice (6), k smrti potˇreba (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: (1), tak (3), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 23:87 31:36

dobˇre (22)

zaˇc´ıt (29)

1. jako svoje boty (1) 2. v dobr´em (2) 2.

d´at se (13), pustit se (do) (1), pˇrij´ıt/pˇrich´azet spr´avnˇe (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 22:4 (4), strhnout se (1), zjiˇstˇen´y pomˇer frek- jeˇstˇe (20) venc´ı: 29:19

1. mnohem (2), o hodnˇe (1) 2. st´ale

vˇedˇet (26)

(9), poˇra´ d (5), furt (1), zjiˇstˇen´y pomˇer

1. b´yt jasn´e (komu co) (1), b´yt si jist´y (1), frekvenc´ı: 20:18 to d´a rozum (1), 2. zn´at (1), zjiˇstˇen´y pomˇer najednou (14) frekvenc´ı: 26:4

n´ahle (1), neˇcekanˇe (1), vtom (3), z niˇceho

tam (52)

nic (2), zjiˇstˇen´y pomˇer frekvenc´ı: 14:7

Zjiˇstˇen´e pomˇery frekvence v´yskytu z´akladn´ıho lex´emu a jeho synonymn´ıch ekvivalent˚u ukazuj´ı, zˇ e z´akladn´ı lex´emy jsou naduˇz´ıv´any v osmdes´ati pˇeti procentech. Vysok´a frekvence jednoho cˇ lenu synonymick´e ˇrady m˚uzˇ e b´yt ovlivnˇena vz´ajemn´ymi 107

synonymick´ymi vztahy, tj. typem synonymie. Jsou-li synonymn´ı v´yrazy ve vztahu cˇ a´ steˇcn´e synonymie, nejsou jejich nocion´aln´ı s´emy zcela totoˇzn´e. Kontext proto vyˇzaduje uˇzit´ı jedin´eho lex´emu s uˇzsˇ´ım rozsahem v´yznamu a nedovoluje uplatnˇen´ı jin´ych cˇ len˚u synonymick´e ˇrady (Jeli jsme na v´ylet). Zkouman´y jazykov´y materi´al vˇsak dokl´ad´a opaˇcnou situaci. Anal´yzou jsme zjistili, zˇ e vyˇssˇ´ı frekvenci v´yskytu maj´ı lexik´aln´ı jednotky, jejichˇz rozsah v´yznamu je sˇirˇs´ı (ˇr´ıci, j´ıt, cˇ lovˇek, vˇec, dobr´y, velk´y). Tento fakt lze interpretovat jako obecnost v zˇ a´ kovsk´em vyjadˇrov´an´ı. Z´aroveˇn to lze hodnotit jako d˚ukaz stylov´e neobratnosti cˇ i neschopnosti zˇ a´ k˚u vhodnˇe uˇz´ıvat synonym. Pouze v sˇesti pˇr´ıpadech byla hodnota souˇctu frekvence doloˇzen´ych synonym vyˇssˇ´ı neˇz poˇcet zastoupen´ı z´akladn´ıho lex´emu (cesta, v´ylet, jin´y, muset, moc, hodnˇe). Je to zp˚usobeno bud’ mnohoznaˇcnost´ı z´akladn´ıho lex´emu, k jehoˇz jednotliv´ym v´yznam˚um nach´az´ıme ve zkouman´ych materi´alov´ych souborech celkovˇe velk´e mnoˇzstv´ı synonymn´ıch v´yraz˚u vyskytuj´ıc´ıch se vˇsak s n´ızkou frekvenc´ı (cesta), nebo uplatnˇen´ım alespoˇn jednoho cˇ lenu synonymick´e ˇrady, kter´y m´a pˇribliˇznˇe stejnou frekvenci jako z´akladn´ı lex´em (jin´y – dalˇs´ı, m´ıt povinnost – muset, hodnˇe – moc). Zamˇeˇr´ıme-li se na jednotliv´e slovn´ı druhy, doch´az´ıme k n´asleduj´ıc´ım zjiˇstˇen´ım: Pˇrev´azˇ n´a vˇetˇsina substantiv je ve zkouman´ych textech uˇz´ıv´ana nerovnomˇernˇe, tzn., zˇ e se frekvence jednotliv´ych cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad r˚uzn´ı. Zaj´ımavou skupinu substantiv tvoˇr´ı substantiva pˇr´ıznakov´a. Sledujeme-li jejich frekvenci, zjiˇst’ujeme, zˇ e napˇr. pˇr´ıznakov´e substantivum dˇeda (14) se oproti sv´emu nepˇr´ıznakov´emu synonymu dˇedeˇcek (1) vyskytuje s velmi v´yraznou pˇrevahou. Naproti tomu lex´em babi (1) je doloˇzen v´ıcem´enˇe n´ahodnˇe, zat´ımco neutr´aln´ı substantivum babiˇcka (13) je uˇz´ıv´ano cˇ asto. Domn´ıv´ame se, zˇ e d˚uvodem, proˇc jsou tyto lex´emy uˇz´ıv´any s odliˇsnou frekvenc´ı, je skuteˇcnost, zˇ e dˇeti za neutr´aln´ı podobu pro oznaˇcen´ı prarodiˇce muˇzsk´eho pohlav´ı povaˇzuj´ı lex´em dˇeda, ale pro oznaˇcen´ı prarodiˇce zˇ ensk´eho pohlav´ı lex´em babiˇcka (srov. ˇ Cechov´ a, M., Pˇr´ıznakovost syst´emov´a a situaˇcnˇe-kontextov´a, Naˇse ˇreˇc 88). Dalˇs´ımi pˇr´ıklady odliˇsn´e frekvence lex´em˚u neutr´aln´ıch a pˇr´ıznakov´ych jsou substantiva chlapec a jeho zˇ ensk´y protˇejˇsek d´ıvka, kter´y ovˇsem pro svou n´ızkou frekvenci nen´ı souˇca´ st´ı vybran´eho vzorku. Zat´ımco neutr´aln´ı v´yraz chlapec (10) je stejnˇe jako jeho hovorov´e synonymum kluk (10) uˇz´ıv´an pomˇernˇe cˇ asto, stylovˇe neutr´aln´ı hoch je uˇzito pouze v jednom pˇr´ıpadˇe, a to v pˇr´ım´e ˇreˇci. Stylovˇe neutr´aln´ı v´yrazy d´ıvka (1) a dˇevˇce (3) maj´ı proti hovorov´emu holka (8) zastoupen´ı v´yraznˇe niˇzsˇ´ı. R˚uzn´a frekvence neutr´aln´ıch a hovorov´ych lex´em˚u ukazuje na posun v jejich stylov´em hodnocen´ı dˇetsk´ymi uˇzivateli ˇ jazyka (srov. SSJC). Zkouman´y vzorek zahrnuje slovesa v´yznamovˇe pomocn´a (moci, m´ıt povinnost, muset, zaˇc´ıt) a slovesa plnov´yznamov´a (j´ıt, m´ıt, jet, rˇ´ıci). S pˇribliˇznˇe stejnou frekvenc´ı jako jejich synonymn´ı ekvivalenty jsou zastoupena zejm´ena mod´aln´ı slovesa moci, m´ıt povinnost,

108

muset. Tento fakt navazuje na skuteˇcnost, zˇ e lexik´aln´ı syst´em nab´ız´ı pouze mal´e mnoˇzstv´ı ˇ V´yraznˇe vyˇssˇ´ı zastoupen´ı maj´ı synonym vyuˇz´ıvan´ych s podobnou frekvenc´ı (srov. FSC). ˇ oproti sv´ym synonym˚um uˇzit´a slovesa plnov´yznamov´a (j´ıt, m´ıt, jet, rˇ´ıci, vˇedˇet). Casto jsou tato slovesa uˇzita m´ısto synonymn´ıch lex´em˚u s uˇzsˇ´ım obsahem v´yznamu: j´ıt m´ısto nastoupit, rˇ´ıci m´ısto dodat, m´ıt (co) m´ısto j´ıst (co). To smˇeˇruje k obecnosti ve vyjadˇrov´an´ı. Adjektiva zastoupen´a s vysokou frekvenc´ı m˚uzˇ eme rozdˇelit do tˇr´ı skupin. Ve sledovan´em vzorku nach´az´ıme lex´emy, k nimˇz ve zkouman´em materi´alu nen´ı doloˇzen zˇ a´ dn´y synonymn´ı v´yraz (dneˇsn´ı, mal´y, r˚uzn´y, tˇezˇk´y), pˇrestoˇze v lexik´aln´ım syst´emu cˇ esk´eho jazyka tato synonyma zastoupena jsou. To potvrzuje naˇse pˇredchoz´ı zjiˇstˇen´ı, zˇ e synonymie adjektiv je v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech ze vˇsech zkouman´ych slovn´ıch druh˚u vyuˇz´ıv´ana nejm´enˇe. D´ale je zastoupena skupina adjektiv, kde je naduˇz´ıv´an z´akladn´ı lex´em (velk´y, dobr´y, sˇpatn´y). Z´aroveˇn zjiˇst’ujeme, zˇ e tento lex´em m´a ve srovn´an´ı s ostatn´ımi cˇ leny synonymick´e ˇrady sˇirˇs´ı rozsah v´yznamu. Tˇret´ı skupinou jsou adjektiva, jejichˇz pomˇery zastoupen´ı z´akladn´ıch lex´em˚u s ostatn´ımi synonymy jsou pomˇernˇe vyrovnan´e (jin´y, dalˇs´ı, kr´asn´y). Z´akladn´ımi lex´emy jsou polys´emantick´a adjektiva maj´ıc´ı ve zkouman´em materi´alu velk´e mnoˇzstv´ı synonymn´ıch v´yraz˚u, z nichˇz se alespoˇn jeden vyskytuje s podobnou frekvenc´ı jako z´akladn´ı lex´em. Souˇca´ st´ı synonymick´ych ˇrad jsou cˇ etn´a intenzifikaˇcn´ı adjektiva. M˚uzˇ eme konstatovat, zˇ e frekvence uˇz´ıv´an´ı tˇechto v´yraz˚u je ve srovn´an´ı s jejich synonymn´ımi lex´emy, jeˇz ve sv´em v´yznamu nemaj´ı obsaˇzen s´em intenzifikace, v´yraznˇe niˇzsˇ´ı: ohromn´y (1), u´ zˇasn´y (1), krut´y (1). V´yjimkou je pouze intenzifikaˇcn´ı adjektivum kr´asn´y (20), kter´e m´a ve shodˇe s FSCˇ oproti lex´emu hezk´y (10) frekvenci vyˇssˇ´ı. Nesourodou skupinu, co se t´ycˇ e zjiˇstˇen´ych pomˇer˚u frekvenc´ı, tvoˇr´ı adverbia. Zastoupena jsou adverbia s podobnou frekvenc´ı (hodnˇe – moc, pak – potom, st´ale – poˇra´ d, velmi – velice), ale zkouman´y materi´al dokl´ad´a tak´e adverbia, jejichˇz frekvence se liˇs´ı (tam, jen, tak´e, najednou). Jedn´a se o lex´emy s r˚uzn´ymi nocion´aln´ımi s´emy (tam t´amhle), o lex´emy s r˚uznou stylovou platnost´ı (tak´e – taky, najednou – n´ahle) i o lex´emy totoˇzn´e jak v´yznamovˇe, tak stylovˇe (jen – jenom). Porovn´an´ı frekvence cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad vybran´eho vzorku koriguje pˇredchoz´ı zjiˇstˇen´ı o m´ırˇe vyuˇzit´ı potenci´aln´ı syst´emov´e synonymie. Domn´ıv´ame se, zˇ e na jeho z´akladˇe m˚uzˇ eme konstatovat, zˇ e moˇznosti syst´emov´e synonymie v zˇ a´ kovsk´em vyjadˇrov´an´ı pˇr´ıliˇs vyuˇz´ıv´any nejsou.

5.10

Shrnut´ı

Klasifikace synonymn´ıch v´yraz˚u potvrdila, zˇ e je ve zkouman´em materi´alu synonymie lex´em˚u nˇekter´ych s´emantick´ych skupin zastoupena s v´yznamnˇe vyˇssˇ´ı cˇ etnost´ı. Synonymie substantiv je ve vysok´e m´ırˇe zastoupena v s´emantick´e skupinˇe lidsk´a

109

spoleˇcenstv´ı, zastoupena jsou pˇredevˇs´ım synonymn´ı pojmenov´an´ı lidsk´ych bytost´ı, z nich zejm´ena rodinn´ych pˇr´ısluˇsn´ık˚u (napˇr. otec, matka, babiˇcka, dˇedeˇcek). V tomto pˇr´ıpadˇe se domn´ıv´ame, zˇ e d˚uvodem vysok´e m´ıry synonymie v t´eto s´emantick´e skupinˇe nen´ı vztah k t´ematu (srov. napˇr. synonymick´a ˇrada ml´adeˇz), ale zˇ a´ kovsk´a znalost slovn´ı z´asoby tohoto s´emantick´eho okruhu, vˇcetnˇe dovednosti vyuˇz´ıvat jej´ı synonymie. Proti tomu synonymie sloves je vyuˇz´ıv´ana zejm´ena v s´emantick´ych skupin´ach pˇr´ıchod, odchod, vstup, v´ychod (napˇr. pˇrijet – dojet – dorazit – dostat se – b´yt kde); intelekt, myˇslen´ı, znalost (napˇr. doj´ıt k z´avˇeru – zjistit – udˇelat si sv˚uj n´azor); pohyb (jet/jezdit – hur´a); pˇr´ıjem potravy (napˇr. nasn´ıdat se – posn´ıdat – m´ıt sn´ıdani) a ˇreˇcov´a cˇ innost (napˇr. rˇ´ıci/ˇr´ıkat – dodat – odb´yt – opakovat – poˇseptat – povˇedˇet/pov´ıdat – sdˇelit – tvrdit – uv´est pˇr´ıklad – vyslovit – zmiˇnovat), coˇz podle naˇseho n´azoru souvis´ı pˇredevˇs´ım se zpracov´avan´ym slohov´ym u´ tvarem (vypravov´an´ı, u´ vaha). U adjektiv je vyˇssˇ´ı poˇcet synonymick´ych ˇrad doloˇzen v s´emantick´e skupinˇe adjektiv hodnot´ıc´ıch kladnˇe (napˇr. hezk´y – kr´asn´y – n´adhern´y – pˇekn´y). Co se t´ycˇ e adverbi´ı, je synonymie nejˇcastˇeji doloˇzena v s´emantick´ych skupin´ach cˇ as (brzy/brzo – hned – zanedlouho – za chv´ıli) a zp˚usob (napˇr. spoleˇcnˇe – dohromady – spolu). To m˚uzˇ e b´yt d´ano jednak zvolen´ym slohov´ym u´ tvarem, ˇ jednak vysokou nab´ıdkou synonymie tˇechto adverbi´ı v syst´emu jazyka (srov. SCS). Sledujeme-li poˇcet synonymn´ıch v´yraz˚u vstupuj´ıc´ıch do vz´ajemn´eho vztahu synonymie, zjiˇst’ujeme, zˇ e v r´amci zkouman´eho materi´alu nejˇcastˇeji vznikaj´ı synonymick´e dvojice cˇ i trojice. Synonymick´e ˇrady s vˇetˇs´ım poˇctem cˇ len˚u nach´az´ıme u substantiv opˇet v s´emantick´e skupinˇe lidsk´a spoleˇcenstv´ı (v ostatn´ıch s´emantick´ych skupin´ach jsou poˇcetnˇejˇs´ı synonymick´e ˇrady zastoupeny sp´ısˇe sporadicky a nav´ıc to podle naˇseho n´azoru m˚uzˇ e b´yt d´ano vztahem k t´ematu cˇ i ke slohov´emu u´ tvaru), u synonymn´ıch adjektiv je vyˇssˇ´ı poˇcet cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad zastoupen v s´emantick´e skupinˇe adjektiv hodnot´ıc´ıch kladnˇe (dobr´y – fajn – prima – skvˇel´y – super – u´ zˇasn´y – v pohodˇe), u sloves jsou nejrozs´ahlejˇs´ı synonymick´e ˇrady zastoupeny v s´emantick´ych skupin´ach pˇr´ıchod, odchod, vstup, v´ychod; ˇreˇcov´a cˇ innost a intelekt, myˇslen´ı, znalost, nejpoˇcetnˇejˇs´ı synonymick´e ˇrady adverbi´aln´ı nach´az´ıme v s´emantick´e skupinˇe adverbi´ı cˇ asov´ych. Porovn´an´ım u´ daj˚u o m´ıˇre zastoupen´ı synonym v jednotliv´ych s´emantick´ych skupin´ach a o poˇctu cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad, kter´e se zformovaly ve zkouman´em materi´alu, zjiˇst’ujeme, zˇ e si v urˇcit´e m´ıˇre odpov´ıdaj´ı. Vede n´as to k z´avˇeru, zˇ e zˇ a´ ci maj´ı dovednost vyuˇz´ıvat synonymii adverbi´ı cˇ asov´ych, substantiv s´emantick´eho okruhu lidsk´a spoleˇcenstv´ı, nejˇcastˇeji pak uplatˇnuj´ı synonymn´ı pojmenov´an´ı cˇ len˚u rodiny, zejm´ena rodiˇcu˚ , a okruhu sloves s v´yznamem pohybu a ˇreˇcov´e cˇ innosti.56 Synonymie tˇechto sloves je podle naˇseho n´azoru v hodin´ach komunikaˇcn´ı a slohov´e v´ychovy v souvislosti 56

Toto zjiˇstˇen´ı je vˇsak omezeno skuteˇcnost´ı, zˇ e nˇekter´e cˇ leny synonymick´ych ˇrad jsou zˇ a´ ky v´yznamnˇe naduˇz´ıv´any (srov.

Frekvenˇcn´ı seznam, frekvence slovesa rˇ´ıci a jeho synonymn´ıch ekvivalent˚u).

110

se slohov´ym u´ tvarem vypravov´an´ı z´amˇernˇe nacviˇcov´ana. Anal´yza jazykov´eho materi´alu d´ale ukazuje, zˇ e: Ve sledovan´em materi´alu jsou zastoupeny vˇsechny typy synonymn´ıch v´yraz˚u, s nejvyˇssˇ´ı frekvenc´ı jsou zastoupena synonyma se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı a se zˇca´ sti odliˇsnou oblast´ı kontextov´eho uˇzit´ı, synonyma cˇ a´ steˇcn´a a synonyma ideografick´a. S n´ızkou frekvenc´ı jsou doloˇzeny lexik´aln´ı jednotky pˇr´ıznakov´e, z nich nejrozs´ahlejˇs´ı skupinu tvoˇr´ı lexik´aln´ı jednotky s pˇr´ıznakem expresivity. Ot´azkou z˚ust´av´a, zda je jejich uˇzit´ı funkˇcn´ı, nebo zda se jedn´a pouze o nahodilost. Pˇri hodnocen´ı synonymie z hlediska stylistiky zjiˇst’ujeme, zˇ e amplifikaˇcn´ı synonyma doloˇzen´a ve zkouman´em materi´alu pln´ı v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch r˚uzn´e funkce. Jsou prostˇredkem zd˚uraznˇen´ı, upˇresnˇen´ı sdˇelovan´e skuteˇcnosti, intenzifikace nebo odst´ınˇen´ı cˇ i stupˇnov´an´ı v´yznamu. Pˇrestoˇze nen´ı dovednosti vyuˇz´ıvat amplifikaˇcn´ıch synonym vˇenov´ana pˇri v´yuce pozornost, zjiˇst’ujeme, zˇ e s nar˚ustaj´ıc´ım vˇekem zˇ a´ k˚u doch´az´ı k jej´ımu zlepˇsen´ı. Z´aroveˇn je vˇsak tˇreba konstatovat, zˇ e v´yskyt tohoto typu synonym je v zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech omezen´y. Stejnˇe omezen´y je i v´yskyt synonym kontextovˇe situaˇcn´ıch. Jejich uˇzit´ı nav´ıc v nˇekter´ych pˇr´ıpadech ukazuje na nepˇresn´e nebo na neurˇcit´e ch´ap´an´ı obsahu slovn´ıho v´yznamu a na tendenci k obecnosti ve vyjadˇrov´an´ı. Z form´aln´ıho hlediska vymezujeme skupiny synonym slovotvorn´ych a synonymn´ıch slovn´ıch spojen´ı. Ve skupinˇe slovotvorn´ych synonym tvoˇr´ı v´yznamnou skupinu slovotvornˇe utv´aˇren´a slovesa, zejm´ena slovesa pˇredponov´a, jejichˇz v´yznam b´yv´a pˇredponou modifikov´an. S niˇzsˇ´ı frekvenc´ı jsou zastoupena slovotvornˇe utv´aˇren´a synonymn´ı substantiva. Pomˇernˇe v´yznamnˇe jsou v t´eto skupinˇe doloˇzena deminutiva, kter´a jsou z vˇetˇs´ı cˇ a´ sti bezpˇr´ıznakov´a. Ve skupinˇe slovn´ıch spojen´ı se nejˇcastˇeji vyskytuj´ı sdruˇzen´a pojmenov´an´ı, v nichˇz zˇretelnˇe dominuj´ı skupiny s v´yznamovˇe sˇirok´ymi slovesy dˇelat/udˇelat, m´ıt a b´yt. Anal´yza prok´azala, zˇ e tato spojen´ı jednak nahrazuj´ı synonymn´ı pojmenov´an´ı jednoslovn´a (m´ıt odlet – odletˇet), jednak jejich slovesn´a cˇ a´ st nahrazuje slovesa s uˇzsˇ´ım rozsahem v´yznamu (udˇelat oheˇn m´ısto rozdˇelat). Podle naˇseho n´azoru ukazuje vysok´a frekvence tˇechto spojen´ı opˇet na tendenci k v´yznamov´e neurˇcitosti v zˇ a´ kovsk´em vyjadˇrov´an´ı. V protikladu k tomu uˇzit´ı nˇekter´ych multiverbizovan´ych vyj´adˇren´ı (poloˇzit ot´azku, vˇenovat se prozkoum´av´an´ı) dokl´ad´a urˇcitou vyjadˇrovac´ı vyspˇelost. Z´asadn´ı v´yznam pro posouzen´ı u´ rovnˇe dovednosti zˇ a´ k˚u vyuˇz´ıvat synonymie maj´ı zjiˇstˇen´e hodnoty tzv. vyuˇzit´ych a nevyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı syst´emov´e synonymie. Nejpocˇ etnˇejˇs´ı skupinu tvoˇr´ı lexik´aln´ı jednotky vstupuj´ıc´ı v r´amci zkouman´eho materi´alu do synonymick´eho vztahu a naplˇnuj´ıc´ı tak syst´emovou synonymii (47 %). Lexik´aln´ı jednotky s potenci´aln´ı syst´emovou synonymi´ı, kter´e nen´ı v komunik´atech vyuˇzito, tvoˇr´ı druhou nejm´enˇe poˇcetnou skupinu (17 %). Porovn´an´ım z´ıskan´ych hodnot doch´az´ıme

111

k z´avˇeru, zˇ e zˇ a´ ci moˇznosti synonymie z vˇetˇs´ı cˇ a´ sti vyuˇz´ıvaj´ı, a je u nich proto rozvita dovednost vyuˇz´ıvat v p´ısemn´ych projevech synonymn´ıch prostˇredk˚u. Domn´ıv´ame se vˇsak, zˇ e ve skuteˇcnosti je poˇcet vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı podstatnˇe niˇzsˇ´ı, protoˇze zjiˇstˇen´e v´ysledky jsou zkresleny dvˇema d˚uleˇzit´ymi skuteˇcnostmi. 1. Velkou skupinu v´yraz˚u, kter´e povaˇzujeme za vyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti, tvoˇr´ı lex´emy maj´ıc´ı v syst´emu poˇcetn´e synonymick´e ˇrady, jejichˇz cˇ leny vˇsak nejsou ve zkouman´em materi´alu zdaleka doloˇzeny, tzn., zˇ e potenci´al syst´emov´e synonymick´e ˇrady nen´ı plnˇe vyuˇzit, protoˇze v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch se opakovanˇe vyskytuj´ı pouze nˇekter´e jej´ı cˇ leny. 2. Zp˚usob v´ypoˇctu vyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı nezohledˇnuje cˇ etnost zastoupen´ı jednotliv´ych cˇ len˚u synonymick´ych rˇad neboli vysok´a m´ıra opakov´an´ı nˇekter´ych lex´em˚u je omezuj´ıc´ım faktorem uplatnˇen´e synonymie (viz napˇr. synonymick´a ˇrada slovesa rˇ´ıci). Zjiˇstˇen´e v´ysledky rovnˇezˇ ukazuj´ı, zˇ e nejv´ıce je vyuˇz´ıv´ana synonymie sloves (74,9 %) a adverbi´ı (73,5 %), nejm´enˇe synonymie adjektiv (61,5 %). Uk´azalo se, zˇ e pomˇer zastoupen´ych slovn´ıch druh˚u v celkov´em materi´alu nem´a vztah k pomˇeru vyuˇzit´ı syst´emov´e synonymie jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u. Vyuˇz´ıv´an´ı synonym r˚uznˇe star´ymi dˇetmi se nijak z´asadnˇe nemˇen´ı (ˇza´ ci sˇest´eho roˇcn´ıku 71,1 %, zˇ a´ ci dev´at´eho roˇcn´ıku 71,5 %), tzn., zˇ e schopnost dˇet´ı vyuˇz´ıvat v p´ısemn´ych projevech synonymn´ıch v´yraz˚u se v pr˚ubˇehu sˇkoln´ı doch´azky nezlepˇsuje ani nezhorˇsuje. Na z´akladˇe porovn´an´ı frekvence cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad vybran´eho vzorku je tˇreba korigovat v´ysˇe uveden´e zjiˇstˇen´ı o vysok´e m´ıˇre vyuˇzit´ı potenci´aln´ı syst´emov´e synonymie. Zjiˇstˇen´e pomˇery frekvence v´yskytu z´akladn´ıho lex´emu a jeho synonymn´ıch ekvivalent˚u ukazuj´ı, zˇ e v osmdes´ati pˇeti procentech je z´akladn´ı lex´em uˇz´ıv´an cˇ astˇeji. Pouze v sˇesti pˇr´ıpadech (z celkov´ych cˇ tyˇriceti sledovan´ych) byla hodnota souˇctu frekvence doloˇzen´ych synonym vyˇssˇ´ı neˇz poˇcet zastoupen´ı z´akladn´ıho lex´emu. Vzhledem k vyˇssˇ´ı frekvenci v´yskytu lexik´aln´ıch jednotek s sˇirˇs´ım rozsahem v´yznamu (napˇr. rˇ´ıci, j´ıt, dobr´y) se potvrzuje naˇse pˇredchoz´ı zjiˇstˇen´ı svˇedˇc´ıc´ı o urˇcit´e obecnosti zˇ a´ kovsk´eho vyjadˇrov´an´ı. Zaj´ımav´e je rovnˇezˇ zjiˇstˇen´ı o frekvenci vyuˇzit´ych pˇr´ıznakov´ych substantiv (srov. napˇr. frekvenci substantiv dˇeda – 14, dˇedeˇcek – 1, babi – 1 a babiˇcka – 13). Odliˇsn´a frekvence synonymn´ıch vyj´adˇren´ı hovorov´ych a neutr´aln´ıch m˚uzˇ e ukazovat na posun v jejich stylov´em hodnocen´ı dˇetsk´ymi uˇzivateli jazyka. Zohledn´ıme-li vˇsechny z´ıskan´e u´ daje, m˚uzˇ eme konstatovat, zˇ e moˇznosti syst´emov´e synonymie v zˇ a´ kovsk´em vyjadˇrov´an´ı pˇr´ıliˇs vyuˇz´ıv´any nejsou.

112

´ ´ SYNONYMA V KONTEXTU Zˇ AKOVSK EHO PROJEVU

6

Vedle synonym v kontextu vˇsech zˇ a´ kovsk´ych projev˚u sledujeme tak´e synonyma v kontextu jednotliv´ych zˇ a´ kovsk´ych projev˚u, tzn., zˇ e n´as zaj´ım´a, jak jsou synonymn´ı lex´emy uˇz´ıv´any v prac´ıch individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u. Zastoupen´e synonymn´ı v´yrazy hodnot´ıme jednak z pohledu jejich frekvence, jednak z pohledu jejich stylov´e funkce.

6.1

Synonymick´e rˇ ady individu´aln´ı Anal´yzou jsme zjistili n´asleduj´ıc´ı synonymick´e vztahy:57

ˇ ak cˇ . 1 (134 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,39) Z´ ´ krajina – okol´ı (okraj.): pozoroval jsem krajinu za tmy / aby se rozhledla po okol´ı ˇ ktere´ jsme tam vz´ıt – posb´ırat (ˇca´ st.): Babiˇcka si vzala deˇstn´ık / musela posb´ırat veci, nechali

zavolat – zvolat: babiˇcka zavolala: Jedeme stanovat.“ / babiˇcka zvolala: Jdeme grilo”

”

vat.“

ˇ ak cˇ . 2 (221 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,62) Z´ konec – m´ısto (ˇca´ st.): Kdyˇz jsem se bl´ızˇ ila ke konci / Kdyˇz jsme dorazili na m´ısto vyrazit – j´ıt (kont. sit.): a vyrazili jsme / Tak jsem sˇ la ´ j´ıt podle vyznaˇcene´ trasy muset – m´ıt [povinnost]: Museli jsme j´ıt na rozcviˇcku / mam ´ pˇrijet – dorazit: Kdyˇz jsme pˇrijeli do tabora / Kdyˇz jsme dorazili na m´ısto

vz´ıt si (na sebe) – d´at (na sebe) (ˇca´ st.) – m´ıt (na sobˇe): vzaly jsme si na sebe krat’asy / ´ / parta kluku˚ mela ˇ na sobeˇ oˇsklive´ masky Daly jsme na sebe spoustu travy ´ moc – straˇsnˇe (ob., expr., intenz.): Cesta na tabor se mi moc l´ıbila / Asi 300 m pˇred ´ taborem jsem se straˇsneˇ klepala

potom – pak: potom se sejdeme venku / pak jsme sˇ li na sn´ıdani ˇ ak cˇ . 4 (58 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,45) Z´ ˇ sili na zv´ıˇrata / koupila jsem si tacky ´ zv´ırˇe – zv´ırˇa´ tko (dem., expr.): moc jsme se teˇ se ´ zv´ırˇatky

nastupovat – j´ıt (do autobusu) (kont. sit.): nastupovali jsme do autobusu / Jdeme do autobusu

57

Jednotliv´e slohov´e pr´ace oznaˇcujeme poˇradov´ymi cˇ´ısly 1 – 60, u kaˇzd´e pr´ace uv´ad´ıme poˇcet zkouman´ych lex´em˚u, index

opakov´an´ı slov (Mistr´ık, 1985) a zastoupen´e lex´emy vstupuj´ıc´ı do vztah˚u synonymie. Pr´ace, v nichˇz se nevyskytly zˇ a´ dn´e synonymn´ı lex´emy, zde neuv´ad´ıme.

113

ˇ ak cˇ . 5 (81 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,22) Z´ ´ zˇ e jsme u babiˇcky (= dorazili jsme, b´yt (kde) (kont. sit.): Nakonec jsme byli vˇsichni radi,

dopl. M. S.) ˇ ak cˇ . 6 (71 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,39) Z´ namoˇcit – ponoˇrit: Namoˇcili jsme si hlavu do vody / Museli jsme vylovit kol´ık a ponoˇrit hlavu do mouky ´ re se mi moc l´ıb´ı, mam ´ tam hodneˇ kamarad ´ u˚ hodnˇe – moc: Na taboˇ

ˇ ak cˇ . 7 (82 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,58) Z´ ´ b´yt (kde) (kont. sit.): Tam jsme byli v jedenact

ˇ ak cˇ . 8 (156 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,42) Z´ ´ bahno – bl´ato (intenz.): Neˇz jsme doˇsli do tabora, bahno pomalu zaschlo / Na kraji bˇrehu ´ je blato

bˇreh – kraj (ˇca´ st.): Vˇsichni jsme vylezli na bˇreh / Vˇsichni jsme pˇreplavali ke kraji rˇeka – voda (kont. sit): Doˇsli jsme k vodeˇ a vˇsichni jsme se chv´ıli koupali jen tak v ˇrece doplavat (kam) – pˇreplavat (k cˇ emu) (ˇca´ st.): Doplavte asi doprostˇredka ˇreky / Vˇsichni jsme pˇreplavali ke kraji ´ ˇ vyuˇz´ıt pro muset – m´ıt [povinnost]: Jenˇze zpatky jsme museli po sv´ych / Ten jsme meli ˇradn´ ´ y odpoˇcinek ´ em ´ udol´ ´ ı ˇreky opravdu odpoˇc´ıvat – vyuˇz´ıt (pro co) [odpoˇcinek]: Odpoˇc´ıvat se ale v krasn ˇ vyuˇz´ıt pro ˇradn´ ´ y odpoˇcinek nedalo / Ten (ˇcas) jsme meli ´ Mate ´ cˇ ern´y punt´ık / A pak M´ıra kˇriˇc´ı: Tak se volat – kˇriˇcet (intenz.): Naˇse vedouc´ı vola: ”

pˇripravte.“

ˇ ak cˇ . 9 (86 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,41) Z´ ´ eˇ hezky – kr´asnˇe (intenz.): I posledn´ı den bylo hezky / Bylo tam moc krasn

ˇ ak cˇ . 10 (78 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,3) Z´ ˚ e´ obrazky ´ obr´azek (dem.) – ornament (ampl.): Na sklo se lep´ı ruzn a ornamenty

chv´ıle – chvilka (dem): Kuba chv´ıli troubil / chvilku to trvalo ˇ e´ meˇce / Koukali jsme se na ruzn ˚ e´ v´yrobky a koupit – zakoupit: Kluci si koupili umel ˇ nekter e´ jsme si i zakoupili

ˇ ak cˇ . 11 (193 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,33) Z´ maminka – mamka (expr.): Maminka s tat’kou si dali pivo / Kdyby meˇ mamka nevzbudila, ´ ı spala bych jeˇsteˇ po pˇristan´ ´ hezk´y – kr´asn´y (intenz.) – u´ zˇasn´y (intenz., kont. sit., ampl.): Na dovolenou mame moc ´ e´ a uˇ ´ zasne´ hezke´ vzpom´ınky / V letadle to bylo krasn

114

´ zi sladk´y – cukrov´y (ideogr.): To je take´ ˇrecka´ pochoutka, ale o hodneˇ sladˇs´ı / Na plaˇ jsme si kupovali cukrove´ koblihy

velik´y – k padnut´ı (expr.): Tam bylo velike´ vedro / Bylo vedro k padnut´ı ´ j´ıst – naj´ıst se (ˇca´ st.): Jedli jsme suˇsenky a pili limonadu / V letadle jsme se najedli ´ vyrazit – j´ıt (kont. sit.): a tak jsme vyrazili k moˇri / ja´ sˇ la jeˇsteˇ do bazenu

nasednout – hur´a (expr., kont. sit.): Ve cˇ tvrtek jsme v M´yteˇ u benziny nasedli do autobusu / hura´ do autobusu ˇ jsme odletet ˇ ve dve, ˇ ale letadlo melo ˇ zpoˇzden´ ˇ ı, takˇze jsme meli ˇ odletˇet – m´ıt odlet: Meli odlet ve tˇri ´ p´ıt – d´at si (ˇca´ st.): Jedli jsme suˇsenky a pili limonadu / Maminka s tat’kou si dali pivo a ja´ colu ´ pˇrivezl koneˇcneˇ domu˚ / nasedli jsme do autobusu, kter´y nas ´ pˇriv´ezt – dov´ezt58 : Ten nas dovezl do Prahy na letiˇsteˇ ´ rˇ´ıci – pov´ıdat: maminka ˇrekla: Ja´ nikam nelet´ım.“ / Maminka vyˇsla na lodˇzii a pov´ıda: ”

”

ˇ Bude oˇsklive.“

ˇ ak cˇ . 12 (91 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,42) Z´ ´ zavazadlo – taˇska (ideogr.): kaˇzd´y cˇ ekal na zavazadla / naskladali jsme taˇsky do chodby

ˇ ak cˇ . 14 (72 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,10) Z´ ´ popˇraly ´ b´yt (kde) (kont. sit.): Kdyˇz jsme byly vˇsechny, tak nam ´ spoleˇcnˇe – dohromady: Oslavu jsme uspoˇradaly obeˇ dohromady / spoleˇcneˇ jsme cˇ ekaly ´ na kamaradky

ˇ ak cˇ . 15 (132 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,36) Z´ ´ a´ krajina / Potom jsme se sˇ li kouknout krajina – okol´ı (okraj.): Byla tam opravdu krasn do okol´ı ´ a´ krajina hezk´y – kr´asn´y (intenz.): Tat´ınek vybral hezke´ m´ısto / Byla tam opravdu krasn

domlouvat se – rˇ´ıci si: Po cesteˇ jsme se domlouvali, jak´y budeme m´ıt program / ˇrekli jsme si, zˇ e pojedeme na v´ylet ´ aˇz za sˇ era / Do stanu jsme se vr´atit se – dostat se (kont. sit.): Domu˚ jsme se vratili dostali aˇz pozdeˇ v noci

ˇ ak cˇ . 16 (135 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,87) Z´ vesnick´y – sedl´ack´y: Jednou k n´ı pˇriˇsel vesnick´y chlapec / Takovou ostudu pˇred ´ ym chlapcem sedlack´ ´ a hura´ do vesnice hur´a (expr., kont. sit.): Ihned nasedli do koˇcaru 58

´ pˇrijel autobus a odvezl nas ´ na letiˇsteˇ ). V tomto kontextu lze uvaˇzovat i o synonymn´ım ch´ap´an´ı slovesa odv´ezt (Veˇcer pro nas

115

´ ri pˇrij´ıt – b´yt (kde) (kont. sit.): Jednou k n´ı pˇriˇsel vesnick´y chlapec / Za chvilku tu byli lekaˇ ´ rky a lekaˇ ´ ti sˇ est otazek ´ ˇ el, ˇ ˇrekla princezna d´at ot´azku – rˇ´ıci ot´azku: Dam / Neˇz chlapec odpoved ´ prvn´ı otazku ˇ pos´ılat zameck ´ ´ ´ re k sedlak ´ um ˚ / Vyˇsli nejak ˇ eho ´ pos´ılat – vyslat: Proˇc bych mela eho lekaˇ ´ ´ ru˚ k nam ´ do vesnice ze zameck´ ych lekaˇ ´ hned – ihned: hned zavolala komoˇr´ıho / Ihned nasedli do koˇcaru ´ e,“ ˇ ˇrekla princezna / Kl´ıcˇ ,“ odpoved ˇ el ˇ chlapec. spr´avnˇe – dobˇre (ˇca´ st.): Ano, spravn ”

”

”

Dobˇre.“

ˇ ak cˇ . 17 (116 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 2,03) Z´ jednou – jednoho dne: Byl jednou jeden mravenec / Jednoho dne se sˇ el Pepa pod´ıvat ´ za kamaradkou

ˇ ak cˇ . 18 (91 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,28) Z´ Petr – Petˇr´ık (expr.): Petr posp´ıchal / Petˇr´ık j´ı odpov´ıda´ ´ beˇ ˇ zel na zahradu / pelaˇ ´ sil se pomazlit se sv´ym bˇezˇet – pel´asˇit (expr.): Jakmile si pohrali, ´ ıcˇ kem pan´

ˇ ak cˇ . 19 (99 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,60) Z´ potok – voda (kont. sit.): jen tak tak, zˇ e ji neshodili do potoka / Eda vˇsechny zle´ pon´ıky shodil do vody

ˇ ak cˇ . 20 (139 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,51) Z´ j´ıt (pro co) – bˇezˇet (pro co) (intenz.) – odbˇehnout (pro co) (intenz., cˇ a´ st.): Piko sˇ el pro ˇ zela pro vodu / Sama odbehla ˇ zˇ ´ınku / Esterka beˇ pro m´ydlo ´ı sˇt´ıpat – p´alit (ampl.): To to sˇ t´ıpe a pal´ ´ ´ pˇriˇsel Piko vr´atit se – pˇrij´ıt (kont. sit.): Vratila se dˇr´ıve neˇz Piko / Posleze ´ bydlet – b´yt – zˇ´ıt: Na okraji lesa v male´ chaloupce zˇ ila koˇciˇcka jmenem Esterka, ale v te´ ´ Piko chaloupce nebyla sama, bydlel tam s n´ı myˇsak ´ nakonec – koneˇcnˇe: Nakonec sˇ la pro podloˇzku / Po vˇsech pˇr´ıpravach se koneˇcneˇ vykoupali ´ ıc´ı den / Esterka se moc zlob´ı velice – moc: Byl to velice vyˇcerpavaj´

ˇ ak cˇ . 21 (142 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,35) Z´ ´ parta (hovor.) – rodiny (kont. sit.): Veˇcer naˇse parta podnikla prochazku / Veˇcer si naˇse ´ ´ rodiny vyˇsly na kratkou prochazku ´ bl´ızk´y – nedalek´y – pˇrilehl´y (ˇca´ st.): Po veˇceˇri naˇse rodiny absolvovaly prochazku do ´ ´ ´ y bl´ızkeho lesa / Veˇcer naˇse parta podnikla prochazku do nedaleke´ vesnice / krasn´ ´ a terasu pˇrilehle´ restaurace v´yhled na bazen

116

´ zˇ e pˇr´ısˇ t´ı rok opet ˇ dalˇs´ı – n´asleduj´ıc´ı – pˇr´ısˇt´ı: Dalˇs´ı den se poˇcas´ı zkazilo / Moˇzna, ´ ´ ´ ım pojedeme / Nasleduj´ ıc´ı den jsme stravili koupan´

absolvovat proch´azku – podniknout proch´azku – vyj´ıt si na proch´azku: Po veˇceˇri naˇse ´ ´ ´ rodiny absolvovaly prochazku do bl´ızkeho okol´ı / Veˇcer naˇse parta podnikla prochazku ´ ´ do nedaleke´ vesnice / Veˇcer si naˇse rodiny vyˇsly na kratkou prochazku po osadeˇ ´ koupat se – str´avit (ˇc´ım) [koup´an´ım]: Koupali jsme se aˇz do veˇcera / Nasleduj´ ıc´ı den ´ ´ ım jsme stravili koupan´

usadit se – zaujmout m´ısto (ˇca´ st.): Den pote´ jsme se usadili na balkoneˇ / naˇse rodiny ´ zaujaly strategicke´ m´ısto u bazenu

ˇ ak cˇ . 22 (119 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,15) Z´ ´ cˇ ekal z ochozu hotelu / V budoveˇ jsme hotel – budova (kont. sit.): Nejhezˇc´ı v´yhled nas ´ zaj´ımavou v´ystavu o vys´ılaˇci a hotelu si prohledli ´ to splnilo / Lanovka zastavila. Naˇstest´ ˇ ı jen na chv´ıle – chvilka (dem.): Za chv´ıli se nam chvilku ´ s cˇ ekal z ochozu okol´ı – panor´ama (expr.): Nejhezˇc´ı v´yhled na Liberec a jeho okol´ı naˇ hotelu /

”

´ To je panorama!“ uˇzasli jsme

hezk´y – kr´asn´y (intenz.) – n´adhern´y (intenz.): nejhezˇc´ı v´yhled na cel´y Liberec a jeho ˇ sili na krasn´ ´ y v´yhled / cˇ etli cˇ asopisy a pozorovali nadhernou ´ okol´ı / Moc jsme se teˇ krajinu

potom – pak: Potom jsem se rozlouˇcil s rodiˇci / Pak se to stalo ˇ ak cˇ . 23 (70 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,35) Z´ vydat se – vyjet: Veˇcer jsme se vydali do akvaparku / Vyjeli jsme do Liberce pokraˇcovat (v cˇ em) [cesta] – jet (kont. sit.): zastavili jsme se na teplou oplatku a ´ jsme jeli na Oldˇrichovske´ sedlo pokraˇcovali jsme v cesteˇ / Tˇret´ı turu

ˇ ak cˇ . 24 (130 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,38) Z´ ˇ ´ u˚ se rozhodly maminka – mami: Moje mami s dalˇs´ımi dvema maminkami kamarad

v˚uz – dˇz´ıp – ter´enn´ı v˚uz: oba vozy jely pˇres hory / Byl to v´ylet dˇz´ıpem / Za malou chv´ıli ´ ı vozy tam pˇrijely dva terenn´ ´ pˇrinesli velice chutne´ j´ıdlo / parkoviˇste, ˇ na chutn´y – dobr´y (ˇca´ st.): Zanedlouho nam ´ pekly turecke´ zˇ eny dobre´ placky kterem ˇ c jel hodneˇ rychle / moc velice – hodnˇe – moc: vozy, ktere´ byly velice pohodlne´ / Ridiˇ ´ jsem se bal ´ pˇrinesli velice chutne´ j´ıdlo / Za malou zanedlouho – za malou chv´ıli: Zanedlouho nam ´ ı vozy chv´ıli tam pˇrijely terenn´

117

ˇ ak cˇ . 25 (65 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,20) Z´ ´ s trakturkem ˚ list – lupen: K veˇceru jsem musel vyvezt listy ze stromu / Na louce jsem ´ s bratrem vyhazel lupen´ı ´ louka – pole (kont. sit.): Na louce jsem s bratrem vyhazel lupen´ı / Vyhazovali jsme, ale ´ a zaˇcal nam ´ nadavat, ´ ´ pˇriˇsel ten pan zˇ e pole nen´ı skladka ˇ jsem se vratit ´ a neco ˇ mu ˇr´ıct, ale neˇsel jsem vr´atit se – j´ıt (kont. sit.): Chtel

dost – hroznˇe (expr., intenz.): to meˇ jako docela dost naˇstvalo / hrozneˇ se mi st´yskalo ˇ ak cˇ . 26 (137 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,41) Z´ ´ v cesteˇ / proto nas ´ napadlo udelat ˇ si v´ylet cesta – v´ylet (ˇca´ st.): Pokraˇcovali jsme dal ´ Hana – Hanka (expr.): pˇrijela kamaradka Hana / Zavolala jsem na Hanku ˇ strach / Mam ´ obavu, zˇ e nas ´ strach – obava (ideogr.): odbyla jsem Hanu, aby nemela ˇ nekdo sleduje ´ zeptat se – poˇseptat (kont. sit.): Slyˇsela jsi to take?“ zeptala se Hana / Hani, ” ´ nevyfotografujeme si ho na pamatku?“ poˇseptala jsem Haneˇ

”

´ v cesteˇ / nevahali ´ pokraˇcovat (v cˇ em) [cesta] – j´ıt (kont. sit.): Pokraˇcovali jsme dal jsme a sˇ li ´ sledovalo / Vtom na nas ´ koukal pod´ıvat se – koukat (hovor.): Pojd’ se pod´ıvat, co nas zaj´ıc ´ obavu, zˇ e nas ´ nekdo ˇ ´ cn´ı cesteˇ sledovat – doprov´azet (kont. sit.): Mam sleduje / Na zpateˇ ´ cosi doprovazelo ´ nas ve kˇrov´ı ´ ı zaj´ıce se zaˇcalo trochu kazit poˇcas´ı / Ja´ jsem trochu – troˇsku (dem.): Po vyfotografovan´ ˇ take´ troˇsku mal´y strach mela

ˇ ak cˇ . 27 (69 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,38) Z´ ˇ ˚ ymi svet´ ˇ ylky, ale svˇetlo – svˇet´ylko (dem.) – neon (ˇca´ st.): trat’ byla osvetlena neony a ruzn´ ˇ sva´ svetla ˇ i auta mela ´ ru˚ / byla jenom jedna konat se – b´yt – prob´ıhat: 19. 8. se konal v Praze sraz modelaˇ ´ etapa / Kdyˇz jsme pˇrijeli, prob´ıhal zrovna prvn´ı zavod ´ potom – pak: Potom jsme se sˇ li pod´ıvat na druh´y zavod / Pak jsme se sˇ li pod´ıvat na veletrh

ˇ ak cˇ . 28 (94 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,68) Z´ ´ prima (hovor.) – v pohodˇe (expr.): prima napad / Vˇsechno zat´ım bylo v pohodeˇ

ˇ ak cˇ . 29 (103 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,56) Z´ ´ ˚ e´ prolezaˇ ´ cky a spoustu dalˇs´ıch atrakce – prol´ezaˇcka (ideogr.): mohli jsme prolezat ruzn atrakc´ı

118

´ / Na prohl´ednout si / prohl´ıdnout si (hovor.) – proj´ıt si (ˇca´ st.): vˇsechno jsme si prohledli ´ ´ est´ ˇ ı zamku jsme si prohl´ıdli kon´ırnu / proˇsli jsme si nam ˚ cili / Mohli jsme si zapujˇ ˚ cit sˇ lapadla p˚ujˇcit – zap˚ujˇcit: Tak jsme si je pujˇ ´ ´ ˚ e´ prolezaˇ ´ cky moc – spousta: Prohl´ıdka zamku se mi moc l´ıbila / mohli jsme prolezat ruzn a spoustu dalˇs´ıch atrakc´ı

ˇ ak cˇ . 30 (154 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,19) Z´ ´ ´ kon´ıcˇ ek – z´ajem – z´aliba: Kaˇzda´ jsme uˇz zaˇc´ınala m´ıt svoje zajmy, kon´ıcˇ ky, kamaradky / ´ Ma´ tam svoje zaliby ˇ ´ ame, ´ ´ h´adat se – b´yt rozh´adan´y: i pˇresto, zˇ e se nekdy had jsme kamaradky / zapomeneme, ´ ´ zˇ e jsme tˇreba rozhadan e´ a klabos´ ıme ´ zeme se leckdy navzajem ´ podpoˇrit – podrˇzet (ampl.): dokaˇ podpoˇrit a podrˇzet ´ pov´ıdat – kl´abosit (expr.): leˇz´ıme v postel´ıch, pov´ıdame / zapomeneme, zˇ e jsme tˇreba ´ ´ rozhadan e´ a klabos´ ıme ´ zapomenout – nepamatovat si: V tu chv´ıli tˇreba zapomeneme, zˇ e jsme tˇreba rozhadan e´ / ˇ Moc si toho z detstv´ ı nepamatuji ´ ˇ ı delaly ˇ hodnˇe – spousta: travily jsme hodneˇ cˇ asu a spoustu vec´ spoleˇcneˇ ˇ ´ ame, ´ ´ ´ zeme se nˇekdy – leckdy (ˇca´ st.): pˇresto, zˇ e se nekdy had jsme kamaradky a dokaˇ ´ leckdy navzajem podpoˇrit a podrˇzet ˇ / v´ım, zˇ e se toho zase tak troˇsku – tak moc ne: Tahle idylka se ale troˇsku zaˇcala menit ˇ moc nezmenilo

ˇ ak cˇ . 31 (92 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,16) Z´ ´ ´ u, ˚ t´ım by byl zˇa´ k – d´ıtˇe (ˇca´ st.) – pubert’a´ k (expr., cˇ a´ st.): A cˇ ´ım by byl menˇs´ı zajem u zˇ ak ´ ˇ re, kteremu ´ ˇ / poslouchan´ ´ ı kaˇzdodenn´ıch odpoved´ ˇ ı menˇs´ı i u meˇ / stado zveˇ se ˇr´ıka´ deti ´ u˚ pubert’ak ´ ı znuden´ ˇ ych obliˇceju˚ bez zajmu ´ znudˇen´y – otr´aven´y (hovor., expr.): sledovan´ / a ti ”

´ ´ otraven´ ı“ pubert’aci

ˇ e´ je take´ spoleˇcne´ stolovan´ ´ ı / ma´ to take´ spoustu nev´yhod dost – spousta: dost desn

ˇ ak cˇ . 32 (71 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,58) Z´ ˚ zu se na meho ´ bratr – br´acha (ob., expr.) – sourozenec (ideogr.) – Luk´asˇ (kont. sit.): muˇ ´ ˇ ıme se oba k lepˇs´ımu / Vetˇ ˇ sina z nas ´ ma´ bratra spolehnout / Tak co, bracho, zmen´ ˇ eho ´ ´ ´ se mam ´ nejak sourozence / Jsem rada, zˇ e Lukaˇ ´ se sama sebe, jak´y muj ˚ bratr vlastneˇ je / Dav ´ am ´ si cˇ asto pt´at se – d´avat ot´azku: Ptam ´ ˚ zu na meho ´ otazku, jestli se muˇ bratra spolehnout

ˇ ak cˇ . 33 (91 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,28) Z´ ˇ sinu lid´ı zust ˚ av ´ a´ sport stale ´ kon´ıcˇ kem a zalibou ´ kon´ıcˇ ek – z´aliba (ampl.): pro vetˇ

119

´ vlohy, nejsem k tomu m´ıt vlohy (na co) – b´yt vhodn´y (k cˇ emu) (ampl.): Na to nemam vhodn´y ˚ ze b´yt pro mnoho lid´ı pop´ıran´ ´ ım tela ˇ / l´ıb´ı se mi ta svoboda mnoho – spousta: Sport muˇ ˇ ı, co k tomu patˇr´ı j´ızdy, adrenalin a spousta vec´ ˇ ´ e´ nutkan´ ´ ı / Sport muˇ ˚ ze b´yt pro obˇcas – nˇekdy: Obˇcas v cˇ loveku kˇriˇc´ı takove´ to znam ´ ım tela, ˇ pro nekoho ˇ ´ rad, nekdy ˇ mnoho lid´ı pop´ıran´ finanˇcn´ı uˇ take´ jen image

ˇ ak cˇ . 34 (101 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,23) Z´ ´ ’a je starˇs´ı neˇz ja´ Katka (expr.) – K´at’a (expr.): S Katkou jsme prosteˇ dvojka / Kat ´ ze spravit naladu ´ ´ / dok´azat – umˇet: kdyˇz mi dokaˇ nebo poradit, povzbudit a rozesmat Neum´ım si to ani pˇredstavit ´ ame ´ ˇ ´ obˇcas – nˇekdy: obˇcas se i pohad / Moje sestra nekdy m´ıva´ snahu meˇ vychovavat

vˇzdy – vˇzdycky: je tu vˇzdy, kdyˇz ji potˇrebuji / Vˇzdycky se ale brzo udobˇr´ıme ˇ ak cˇ . 35 (103 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,61) Z´ ´ a, ´ dˇreven ˇ a, ´ ruˇcneˇ vyrab ´ en ˇ a´ laviˇcka / Jak´y kr´asn´y (intenz.) – n´adhern´y (intenz.): krasn ´ ˇ nadhern´ y pohled je na svet ˇ oˇskliv´y – nehezk´y: Je park s novou, oˇsklivou laviˇckou takov´y, kter´y bych chtela ˇ ˇ ıte za novou, nehezkou laviˇcku navˇstevovat / Laviˇcku vymen´ ´ vyhled´avat – naj´ıt: Lide´ jako ja´ se j´ı budou sˇ t´ıtit a budou vyhledavat stara´ m´ısta / Po ˇ e´ dobeˇ si na laviˇcku zase vzpomenete, najdete ji a krasnou, ´ ˇ nejak dˇrevenou, ruˇcneˇ ´ enou ˇ ˇ ıte za novou vyrab laviˇcku vymen´

ˇ ak cˇ . 36 (67 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,1) Z´ ˚ bracha ´ ´ je hodn´y kluk Karel – K´aja (expr.): Muj se jmenuje Karel / Kaja ˚ bracha ´ sourozenec – br´acha (ideogr., ob., expr.): Muj se jmenuje Karel / Jin´ı sourozenci ´ ı se spolu hadaj´ ˇ sina kamarad ´ u˚ ho oslovuje Kajo ´ hodnˇe – vˇetˇsina (ˇca´ st.): Pˇreˇcetl jich opravdu hodneˇ / Vetˇ

ˇ ak cˇ . 37 (85 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,25) Z´ ˇ kde jezdit na vˇsem, co melo ˇ kola a kolo – koleˇcko (dem., ampl.): Asponˇ jsme meli koleˇcka ´ posledn´ıho hraˇ ´ ce – stopera posledn´ı hr´acˇ – stoper (ampl.): tak jsem hral ´ zn´ıka, kter´y nabeh ˇ a´ nejv´ıc bˇehat – nabˇehat (ˇca´ st.): Nakonec jsem se vypracoval na zaloˇ ˇ ´ na hˇriˇsti, mus´ı behat do utoku ´ chytal jsem v bran ´ eˇ / hr´at (co) [hra] – vˇenovat se (ˇcemu) [hra]: Kdyˇz jsem zaˇc´ınal hrat, ˇ Ja´ se venuji fotbalu a take´ in-line brusl´ım

120

ˇ ak cˇ . 38 (121 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,83) Z´ ˇ jsou velmi roztomile´ moc – velmi: to by nebylo moc dobre´ / Tyto deti

ˇ ak cˇ . 39 (91 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,47) Z´ ˚ zite´ si uvedomit ˇ d˚uleˇzit´y – nezastupiteln´y (intenz.): Je duleˇ / Laviˇcka ma´ prosteˇ nezastuˇ piteln´y v´yznam pro cˇ loveka

muset – m´ıt [povinnost]: Co vˇsechno si ta laviˇcka pˇres den mus´ı vyslechnout / jakou by ˇ m´ıt barvu laviˇcka mela

sednout si – posadit se: Kolik babiˇcek si na ni sedne / Kolik lid´ı za den jenom vyuˇzije pˇr´ıleˇzitost se posadit

ˇ ak cˇ . 40 (81 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,56) Z´ ´ ı ruzn ˚ e´ otazky, ´ dar – d´arek (dem.) – maliˇckost (kont. sit.): Co je to dar / Lide´ si davaj´ ´ u˚ / at’ uˇz je to jen maliˇckost nebo velk´y dar ktere´ se t´ykaj´ı dark

velk´y – velik´y: at’ uˇz je to maliˇckost nebo velk´y dar / to potom povaˇzuj´ı za velik´y dar ˇ ak cˇ . 41 (129 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,53) Z´ ´ z stejna´ / Dneˇsn´ı myslet si – podle m´eho n´azoru: Mysl´ıte si, zˇ e by byla starˇs´ı mladeˇ ´ z je podle meho ´ ´ ˇ ana ´ mladeˇ nazoru ovlivnov poˇc´ıtaˇci ˇ ano ´ ´ z, ktera´ je hodnˇe – velice – aˇz moc: D´ıteˇ je potom hodneˇ ovlivnov / dneˇsn´ı mladeˇ ˇ ı jsou hloup´ı, nejac´ ˇ ı zlobiv´ı a jin´ı zase jsou aˇz moc dokonal´ı velice rozd´ılna´ / Nejac´

ˇ ak cˇ . 42 (120 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,69) Z´ ´ z si niˇc´ı zdrav´ı / Vetˇ ˇ sinou jsou to dosp´ıvaj´ıc´ı deti ˇ ml´adeˇz – dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti: Dneˇsn´ı mladeˇ ´ eho ´ okolo patnact roku

rodiˇce – otec a matka: chova´ se jinak neˇz za dob naˇsich otcu˚ a matek / kdyby rodiˇce pouˇz´ıvali i fyzicke´ tresty ˇ v´ıc / podle nich“ si kaˇzd´y ˇr´ıka, ´ ten myslet si – podle nich: zase si mysl´ı, zˇ e budou neco ”

ˇ v´ıc je neco

ˇ ak cˇ . 43 (75 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,27) Z´ dostat se – vstoupit: Zanedlouho se dostaneme do jine´ tˇr´ıdy / Do naˇs´ı tˇr´ıdy jsem vstoupila jiˇz v prvn´ı tˇr´ıdeˇ ˇ hodnˇe – moc: hodiny jsou hodneˇ nebezpeˇcne´ / tahle tˇr´ıda mi bude moc chybet

ˇ ak cˇ . 44 (133 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,37) Z´ ˇ r´ı lide´ berou tento dar jako samozˇrejmost / Pokud se mezi dar – d´arek (dem.): nekteˇ ´ darky neobjev´ı zrovna slon ´ nejduleˇ ˚ zitejˇ ˇ s´ı / bez toho nejvzacn ´ ejˇ ˇ s´ıho daru, d˚uleˇzit´y – vz´acn´y: Jak´y dar byl pro nas daru zˇ ivota, bychom nemohli pˇrij´ımat ty ostatn´ı

121

´ / d´at dar (komu) – darovat (co) – obdarov´avat (koho): Kolik daru˚ pak bude muset dat ´ ame ´ chceme pˇrivodit starost neboli darovat takzvan´y danajsk´y dar“ / i my obdarovav ” druhe´ ´ ´ objevit se – naskytnout se (ˇca´ st.): Pokud se mezi darky neobjev´ı zrovna slon / Otazka, ktera´ se naskytne snad pˇred kaˇzd´ymi narozeninami

ˇ ak cˇ . 46 (125 lex´em˚u,index opakov´an´ı slov: 1,45) Z´ ´ nebo ti, co meli ˇ zabavu ´ probl´em – pr˚user (ob., cˇ a´ st.): byli jste vzorn´ı zˇ aci, ze sam´ych ´ u˚ / maj´ı zabavu ´ ˇ ı nejak´ ˇ y ten pruser ˚ problem z toho, kdyˇz udelaj´

vzorn´y – bez chyby (ˇca´ st.) – bez probl´emu (ˇca´ st.): Zamyslete se nad t´ım, jestli jste byli ´ / Nikdo nen´ı bez chyby / Mame ´ ´ bez problemu ´ ˇ je jen malo ´ vzorn´ı zˇ aci zde zˇ aky a tech

drˇzet pˇri sobˇe – drˇzet spolu: Drˇz´ı naˇse tˇr´ıda pˇri sobeˇ / udobˇr´ıme se a drˇz´ıme zase spolu rˇ´ıci (co) – pr´asknout (koho) (ob., expr.) – shodit (koho) (expr., ampl.): kdyˇz spoluˇzaˇcka ´ ´ vyhodila zˇ idli z okna, nikdo nic neˇrekl / Kaˇzd´y kaˇzdeho shod´ı a praskne ´ ´ bez problemu ´ ´ ´ zde – tady: Mame zde zˇ aky / Mame tady i ty, co maj´ı zabavu z toho

ˇ ak cˇ . 47 (116 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,63) Z´ ˇ / dar – maliˇckost (kont. sit.) – pozornost (ˇca´ st.): Dar nemus´ı b´yt jen urˇcita´ hmotna´ vec ˇ ceho dosahnou, ´ K zˇ ivotu nepotˇrebujeme pˇredraˇzene´ dary, ale jen maliˇckosti / kdyˇz lide´ neˇ obdarujeme je kytic´ı nebo malou pozornost´ı ˇ ˇ sinou kytice – kytiˇcka (dem.): obdarujeme je kytic´ı / K temto pˇr´ıleˇzitostem ale vetˇ obdarujeme zˇ eny kytiˇcky ˇ ktere´ slovo – sl˚uvko (dem.) – pojem (kont. sit.): Pod t´ımto slovem si pˇredstav´ım veci, ˇ ˇ sen´ı staˇc´ı jedine´ sluvko ˚ darujeme / Nekomu k poteˇ / Pod t´ımto pojmem si pˇredstav´ım ´ podob velkou sˇ kalu ´ nekomu ˇ ´ e´ a mile´ kr´asn´y – mil´y (kont. sit., ampl.): Dat dar je moc krasn ´ nekomu ˇ d´at dar (komu) – obdarovat (koho) / obdarov´avat (koho cˇ´ım): Dat dar je moc ´ e´ a mile´ / K temto ˇ ˇ sinou obdarujeme zˇ eny / Obdarovav ´ ame ´ krasn pˇr´ıleˇzitostem ale vetˇ lidi darama

ˇ ak cˇ . 48 (59 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,23) Z´ ´ svet ˇ nab´ız´ı, vlastneˇ pˇr´ımo nut´ı do rukou nab´ızet – nutit (intenz., kont. sit.): Kdyˇz je nam

ˇ ak cˇ . 49 (83 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,32) Z´ drˇzet (pˇri sobˇe) – b´yt (spolu) (kont. sit.): drˇz´ıme pˇri sobeˇ / Holky jsou sp´ısˇ e spolu ˇ ak cˇ . 50 (91 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,42) Z´ ´ z si vubec ˚ ´ z´ı toho, co ma´ / Nekter ˇ ˇ by chtely ˇ ml´adeˇz – dˇeti (ˇca´ st.): Dneˇsn´ı mladeˇ nevaˇ e´ deti vˇsechno

122

ˇ v tomto obdob´ı maj´ı na vˇsechno odpoved ˇ ’ a na odpovˇed’ – v´ymluva (ˇca´ st., ampl.): Deti vˇsechno v´ymluvu ´ z myslet si – podle m´eho [rozumˇej n´azoru]: Mysl´ım si, zˇ e to, jak se chova´ dneˇsn´ı mladeˇ ´ ˇ zke´ vychovavat ´ ´ z je vina rodiˇcu˚ / Podle meho je teˇ dneˇsn´ı mladeˇ

ˇ ak cˇ . 51 (157 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,41) Z´ doba – svˇet (kont. sit.): I kdyˇz v dneˇsn´ı dobeˇ uˇz je moˇzne´ snad cokoliv / v dneˇsn´ım ˇ ´ svet ˇ eˇ se vˇsechno pˇrepoˇc´ıtav ´ a´ na pen´ıze uspechan em ˇ muˇz – cˇ lovˇek: a muˇzi jim to jeˇsteˇ odsouhlas´ı / Albert Einstein byl velice chytr´y cˇ lovek ´ pulstolet´ ˚ ´ ´ ten druh´y (kont. sit.): Jeˇsteˇ v minulem ı se lide´ brali z cˇ iste´ lasky k tomu druhemu. ´ velik´y – ohromn´y (intenz.): naˇse narozen´ı je velik´y zazrak / A ma´ ohromnou pravdu ´ ame ´ ˇ d´at se – b´yt moˇzn´e: A t´ım se dostav k dalˇs´ı veci, ktera´ se neda´ koupit / I kdyˇz v dneˇsn´ı dobeˇ je moˇzne´ snad cokoliv ´ se, zˇ e kaˇzd´y cˇ lovek ˇ potˇrebuje / domn´ıvat se – myslet (si) – b´yt toho n´azoru: Domn´ıvam ˇ / Mysl´ıte, zˇ e je to spravn ´ e´ / Jsem Mysl´ım si, zˇ e Albert Einstein byl velice chytr´y cˇ lovek ´ ´ ˚ ´ z´ı toho nazoru, zˇ e zdrav´ı lide´ si sveho zdrav´ı vubec nevaˇ ´ erem ˇ ´ rˇ´ıci – uv´est (pˇr´ıklad) – vyslovit: Zav bych jenom ˇrekla, zˇ e pen´ıze zkratka nejsou ˇ vˇsechno / jako dalˇs´ı pˇr´ıklad bych uvedla zdrav´ı / kdyˇz vyslovil tuto vetu ˇ ˇ aˇz kdyˇz to nenavratn ´ uvˇedomit si (co) – doj´ıt (komu co): proˇc si lide´ uvedom´ ı to, co meli, eˇ ˇ mu dojde, zˇ e nove´ pˇratele ´ ztrat´ı / aˇz pozdeji si za pen´ıze nekoup´ı ˇ ˇ aˇz kdyˇz to ztratit (co) – potkat (koho) ztr´ata (ˇceho): proˇc si lide´ uvedom´ ı to, co meli, ´ ˇ potka´ ztrata ´ pˇratel ´ nenavratn eˇ ztrat´ı / kdyˇz cˇ loveka ´ takov´ych dnes – v dneˇsn´ı dobˇe – v dneˇsn´ım svˇetˇe (kont. sit.): Ale dnes je jen malo ˇ ´ svet ˇ eˇ pˇr´ıpadu˚ / I kdyˇz v dneˇsn´ı dobeˇ uˇz je moˇzne´ snad cokoliv / v dneˇsn´ım uspechan em ´ a´ na pen´ıze se vˇsechno pˇrepoˇc´ıtav ˇ je take´ hned veselejˇs´ı / uˇz naˇse narozen´ı je velik´y zazrak ´ hned – uˇz: ten svet ˇ velmi – velice: mus´ı b´yt velmi smutn´y / Albert Einstein byl velice chytr´y cˇ lovek

ˇ ak cˇ . 52 (159 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,51) Z´ ´ ´ ˇ eˇ v´yznam – smysl: pˇratelstv´ ı i laska ma´ jeden a ten sam´y v´yznam / neb´yt na svet ´ ´ ˇ smysl kamaradstv´ ı a laska, tak by zˇ ivot nemel ˇ ´ ze bez neˇ ˇ ceho zˇ ´ıt / Kdyˇz teˇ um´ı vyslechnout dok´azat – umˇet: Nekdo nedokaˇ ´ ´ ˇ eˇ opravdu existovat – b´yt – zˇ´ıt: Vˇzdyt’ existuje i kamaradsk a´ laska / takov´ych lid´ı je na svet ´ / cˇ ast, ´ bez ktere´ nema´ smysl zˇ ´ıt malo ˇ si mysl´ı, zˇ e / Podle myslet si – podle m´eho n´azoru – podle mˇe: Mladˇs´ı studenti a jine´ deti ´ ´ ´ ´ ´ meho nazoru pˇratelstv´ ı i laska ma´ jeden a ten sam´y v´yznam / Podle meˇ laska je jako slza

123

zapsat – vyr´yt (intenz.): aby si take´ zapsali svou vlastn´ı cestu / do toho srdce si vyreje svou vlastn´ı cestu ˇ spolu mus´ı proˇz´ıt zaˇz´ıt – proˇz´ıt: Kaˇzd´y uˇz zaˇzil hodneˇ / neco

ˇ ak cˇ . 53 (331 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,71) Z´ ˇ zsˇ ´ı chv´ıli / Pomah ´ am ´ chv´ıle – situace (kont. sit.): Prav´y pˇr´ıtel teˇ neopust´ı ani v te´ nejteˇ ˇ zk´ych situac´ıch jim v teˇ ´ zbude jen prazdn ´ ´ ze srdce – srd´ıcˇ ko (dem.): nam e´ m´ısto v srdci / ale vˇzdy meˇ dokaˇ ´ u srd´ıcˇ ka zahˇrat ´ bez ktere´ nema´ smysl zˇ ´ıt v´yznam – smysl: V kaˇzde´ etapeˇ zˇ ivota ma´ jin´y v´yznam / cˇ ast, ˚ zitejˇ ˇ s´ıch vec´ ˇ ı a citu˚ v zˇ ivoteˇ b´yva´ prav ´ eˇ ano / d˚uleˇzit´y – cenn´y – drah´y: jednou z nejduleˇ ˇ s´ım citem je pro meˇ pˇratelstv´ ´ ´ ´ nejcennejˇ ı / ztratit pˇratele znamena´ postradat kousek sebe, ˇ sinou tu draˇzsˇ ´ı cˇ ast ´ vetˇ

prav´y – opravdov´y: Prav´y pˇr´ıtel je tu vˇzdycky / opravdov´y pˇr´ıtel porad´ı tˇreba i sˇ patneˇ ˚ ery ˇ se kamaradstv´ ´ ˇ / Otcovske´ pouto nelze niˇc´ım d´at se – lze: bez duv ı neda´ stavet nahradit ´ / mam ´ chut’ skonˇcit s t´ım nudn´ym a krut´ym zˇ ivotem cht´ıt – m´ıt chut’: Pokud se chci smat ˇ ek ˇ roste, miluje rodiˇce / Nekdo ˇ ´ milovat – m´ıt r´ad: Clov k pˇratelstv´ ı potˇrebuje jen to m´ıt ´ ´ druheho rad

pomoci / pom´ahat – st´at (pˇri kom) – vyt´ahnout z trabl˚u (ob., expr.) – zvednout ze zemˇe ˇ c´ım pomoct / tak, jako oni pomahaj´ ´ ı mneˇ / Prav´y pˇr´ıtel se pozna´ (expr.): Kdyˇz chceˇs s neˇ ´ e´ jsou tu, kdyˇz potˇrebujeˇs vytahnout ´ ˇ ych trablu˚ / on tak, zˇ e stoj´ı pˇri tobeˇ / Pˇratel z nejak´ ´ je ten, kdo meˇ zvedne ze zemeˇ a donut´ı j´ıt dal ´ ze zahˇrat ´ u srd´ıcˇ ka a poteˇ ˇ sit potˇesˇit (ampl.) – zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka (expr.): ale vˇzdy meˇ dokaˇ ˇ ´ ´ potˇrebovat – b´yt (co k cˇ emu) (kont. sit.): Nekdo k pˇratelstv´ ı potˇrebuje jen to m´ıt druheho ´ / K cˇ emu ti jsou pen´ıze, kdyˇz je ti smutno rad ˇ ˇ pˇrij´ıt / pˇrich´azet – zaj´ıt (ke komu): kdyˇz mi neco je, tak nekdo pˇrijde a obejme meˇ / ´ e, ´ ke kter´ym muˇ ˚ zeˇs zaj´ıt, kdyˇz je ti smutno pˇratel ˇ ˇ aˇz kdyˇz to nenavratn ´ uvˇedomit si (co) – pochopit (co): proˇc si lide´ uvedom´ ı to, co meli, eˇ ˚ zitejˇ ˇ s´ıch vec´ ˇ ı a citu˚ v zˇ ivoteˇ b´yva´ ztrat´ı / Kaˇzd´y mus´ı pochopit, proˇc jednou z nejduleˇ ´ eˇ ano prav ˇ ıme druh´ym / nekdy ˇ ´ co c´ıt´ıme, vyslovit sdˇelit – vyslovit: Jak je sdel´ je nutne, ´ znamena´ pˇratelstv´ ´ ´ ma´ v zˇ ivoteˇ takov´y znamenat – m´ıt v´yznam: co pro nas ı / to pro nas v´yznam ´ ame ´ ´ cˇ asem – pak: dav pˇrednost lasce, ktera´ cˇ asem vyprcha´ / ale pak pˇrijde den ˇ ˇ ˇ obˇcas – nˇekdy: Uvedom si, jestli mu obˇcas neˇskod´ısˇ / i pˇrestoˇze si nekdy neuvedomujeme, zˇ e

124

´ ´ ˇ sinou tu draˇzsˇ ´ı vˇetˇsinou – zpravidla: ztratit pˇratele znamena´ postradat kousek sebe, vetˇ ´ / Zpravidla pozname, ´ ˇ cˇ ast zˇ e se nekdo velmi boj´ı ´ ze zahˇrat ´ u srd´ıcˇ ka / To, o cˇ em si mysl´ıme, zˇ e tu vˇzdycky vˇzdy – vˇzdycky: vˇzdy meˇ dokaˇ bude

ˇ ak cˇ . 54 (199 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,67) Z´ ´ ˇ em ´ doba – cˇ as: jen do doby, neˇz se jeden do druheho zamiluje / ti dva lide´ se po nejak cˇ ase zaˇcnou pˇritahovat ˇ kteremu ´ ˚ zeme veˇ ˇ rit / Pˇr´ıtelem se muˇ ˚ ze stat ´ i osoba cˇ lovˇek – osoba: Pˇr´ıtel je cˇ lovek, muˇ ´ opaˇcneho pohlav´ı ´ partner – ten druh´y (kont. sit.): laska k partnerovi / ten druh´y pro neˇ hraje v´yznamnou roli ´ ˚ zitejˇ ˇ s´ı vec´ ˇ ı v zˇ ivoteˇ / ten druh´y pro neˇ d˚uleˇzit´y – v´yznamn´y: Pˇratelstv´ ı je pro meˇ nejduleˇ hraje velmi v´yznamnou roli ´ zeme pojmenovat jinak neˇz takhle / Pˇr´ıtelem pojmenovat – oznaˇcit: cit, kter´y nedokaˇ ˚ zeme oznaˇcit jen tak nekoho ˇ nemuˇ

rˇ´ıci – zmiˇnovat (ˇca´ st.): i kdyˇz se budeme snaˇzit, nikdy neˇrekneme proˇc / jak uˇz jsem ˇ zminovala

ˇ ak cˇ . 55 (197 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,37) Z´ ´ ´ kapka cˇ a´ st – kapka (kont. sit., ampl.): odloupne se nebo odkapne cˇ ast, ˚ ´ ´ okamˇziku okamˇzik – vteˇrina (kont. sit.): zpusoby lasky, ktere´ jsme schopni v danem ´ ı vn´ımat / svou bezcitnost´ı vas ´ srazil na kolena behem ˇ poznan´ jedne´ vteˇriny ´ ı a pochopen´ı lasky ´ pozn´an´ı – pochopen´ı (ˇca´ st., ampl.): Me´ poznan´ je v tuto chv´ıli takove´ ˇ ´ ´ eho ´ kr´asn´y – u´ zˇasn´y (intenz., kont. sit.): Neco neuchopitelneho, krasn / Proto jsou ´ zasna´ miminka tak uˇ ´ ´ ˇ jeˇsteˇ niˇc´ım nenezkaˇzen´y – nepokroucen´y (ˇca´ st., ampl.): Mame tuto lasku v sobe, zkaˇzenou a nepokroucenou ´ ı je to nejhorˇs´ı a nejteˇ ˇ zsˇ ´ı nejhorˇs´ı – nejtˇezˇsˇ´ı (ampl.): zapom´ınan´ ´ z lasku ´ ´ ˇ cht´ıt – touˇzit (po cˇ em): chceme teˇ od nich dostavat / neco, po cˇ em kaˇzd´y touˇz´ı cel´y zˇ ivot ´ podvad´ ´ ı podv´adˇet / podv´est – srazit na kolena (expr., intenz.): jednoho dne zjist´ıte, zˇ e vas ˇ ek, ´ jednou podvedl / Clov ˇ ktereho ´ ´ srazil na kolena nebo zˇ e vas jste milovali, vas ˇ ı se vydˇelit se – odloupnout se (kont. sit., ampl.) – odk´apnout (kont. sit., ampl.): Vydel´ ˇ ´ ´ kapka z vyˇssˇ ´ıho vedom´ ı / odloupne se nebo odkapne cˇ ast, ´ zprotiv´ı a zoˇskliv´ı zprotivit – zoˇsklivit (ampl.): A pokud mu neodpust´ıte, tak se vam

ˇ ak cˇ . 56 (177 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,54) Z´ ´ ’a zaˇcal vyt’ukavat ´ Petr – P´et’a (expr.): Petr posp´ıchal / Pet svoj´ı obl´ıbenou melodii 125

ˇ p´ıle – dˇrina (expr., ampl.): Ten potlesk byl opravdovou odmenou za vˇsechnu dˇrinu a p´ıli ˇ i nekolik ˇ vystoupen´ı – koncert (ideogr.): Mel vystoupen´ı se sborem / Na koncert pˇriˇslo spoustu lid´ı ´ ’u posadila ke klav´ıru / Mal´y posadit (koho kam) – vyhrabat se (na zˇidliˇcku) (expr.): Pet ´ ’a se vyhrabal na zˇ idliˇcku ke klav´ıru Pet ´ ’a souhlasil / Pet ´ ’a nevahal ´ souhlasit – pˇrijmout / pˇrij´ımat nab´ıdku (kont. sit.): Pet a ´ nab´ıdku pˇrijal / Druh´y den Petr zavolal panu Novakovi, zˇ e nab´ıdku pˇrij´ıma´ ´ t’ukat – vyt’uk´avat (ˇca´ st.): zaˇcal t’ukat neohraban´ymi prst´ıky na cˇ erne´ a b´ıle´ klavesy / ´ ’a zaˇcal vyt’ukavat ´ Pet svoj´ı obl´ıbenou melodii ´ ’a byl velmi sˇ t’astn´y / Pan´ı uˇcitelce se moc l´ıbila velmi – moc: Pet

ˇ ak cˇ . 57 (119 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,2) Z´ 1. dubna – apr´ıl: Stalo se to 1. dubna / Byl pˇrece apr´ıl ˇ louka – pastva (okraj.): d´ıvali se smerem na louky, pole a vesniˇcky v okol´ı / klidneˇ ˇ behu ˇ pokraˇcovala ve smeru na pastvu ˇ obec – vesniˇcka (dem.): Skola v obci Vesela´ je malotˇr´ıdka / Na konci lesa jsme se ˇ zastavili a d´ıvali se smerem na louky, pole a vesniˇcky v okol´ı

srna – srnka (dem.): V tom okamˇziku vyskoˇcila z houˇst´ı srna / mneˇ ani srnce se nic nestalo ˇ navˇstˇevovat (co) [malotˇr´ıdka] – chodit (na, do) [ˇskola]: malotˇr´ıdka, kterou navˇstevuje ˇ aˇz tˇricet zˇ ak ´ u˚ / kdyˇz jsem jeˇsteˇ chodila na prvn´ı stupenˇ zakladn´ ´ asi dvacet pet ı sˇ koly

ˇ ak cˇ . 58 (143 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,39) Z´ ´ k rybn´ıku / Najednou jako rybn´ık – voda (kont. sit.): mohl jsem se zase spokojeneˇ vratit ˇ ´ nebo hodil do vody by meˇ nekdo stahl ˇ y kabat ´ / vousy, ktere´ byly hnˇed´y – cˇ ernohnˇed´y (ideogr.) – tmavˇe hnˇed´y (ideogr.): hned´ ˇ e´ / cˇ epice, mysl´ım cˇ ernohned ˇ e´ barvy tmaveˇ hned ˇ ˇ zel / Nevidel ˇ jsi tady nekoho ˇ bˇezˇet – ut´ıkat: Kter´ym smerem beˇ ut´ıkat ˇ ˇ ˇ el ˇ / rˇ´ıci – povˇedˇet / pov´ıdat: Rekl jsem mu: Dekuju.“ / vˇsechno jsem jim poved ”

”

´r . . . ,“ pov´ıda´ mlynaˇ

ˇ Mate ´ popis?“ / Cestou potkam ´ mlynaˇ ´ re zeptat se / pt´at se – rˇ´ıci (kont. sit.): zeptali se me: ” ˇ ´ se: Nevidel ˇ jste tady nekoho?“ ˇ ˇ ˇ zel?“ a ptam / Rekl jsem mu: Kter´ym smerem beˇ ” ”

ˇ ak cˇ . 59 (192 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,5) Z´ ´ st’ nevidel ˇ na cestu / doprovazela ´ ´ bouˇrka s lijakem ´ d´esˇt’ – lij´ak (intenz.): Pro deˇ nas ˇ jsme jen cˇ asteˇ ´ cne´ informace / Naˇsi sousede´ dostali zpravu, ´ informace – zpr´ava: Meli zˇ e ´ b´yt (kde) (kont. sit.): rano jsme byli koneˇcneˇ na m´ısteˇ (= dorazili jsme, dopl. M. S.) ´ to neudivilo divit se (ˇcemu) – udivit (koho co): Ti se budou divit / Moc nas

126

´ ıme vˇsechny starosti za koupat se – vˇenovat se (ˇcemu) [koup´an´ı]: my se koupeme a haz´ ˇ ´ ı hlavu / Cel´y den jsme se venovali koupan´ ´ pov´ım, kde to bylo a co se vlastneˇ stalo / co se vˇsechno st´at se – d´ıt se – b´yt: A ted’ vam ˇ / meli ˇ jsme strach, co je u nas ´ deje ˇ eli, ˇ co se vlastneˇ dozvˇedˇet se / dozv´ıdat se – dostat zpr´avu: Tam jsme se teprve dozved ´ / Naˇsi sousede´ dostali zpravu, ´ stalo / Postupneˇ jsme se dozv´ıdali dalˇs´ı zpravy zˇ e ˇ ´ ˇrekl: Vˇsechno vyfot’te.“ / A ted’ vam ´ pov´ım, kde to bylo rˇ´ıci – povˇedˇet: Deda nam ”

pˇrij´ıt – dorazit59 : Pˇriˇsla staleta´ voda / V noci bouˇrka dorazila do Chorvatska vylekat se – vydˇesit (intenz.): K smrti jsem se vylekal / Vˇsichni jsme z toho byli hrozneˇ ˇ seni vydeˇ

zapadnout (po kolena do vody) – st´at (po kolena ve vodˇe) (kont. sit.): Zapadl jsem vˇsak ´ jsem po kolena ve vodeˇ aˇz po kolena do vody / Vyˇsel jsem z karavanu a stal ˚ ˇ ı mnoho lid´ı zaˇz´ıt / zaˇz´ıvat – uˇz´ıt si (ˇca´ st.): ukaˇzte rodiˇcum, co jsme zaˇzili / jake´ neˇstest´ ˇ sili jsme se, jak si uˇzijeme chorvatskeho ´ zaˇz´ıva´ / Teˇ slun´ıcˇ ka ´ sv´ıtilo slun´ıcˇ ko / uˇz od V´ıdneˇ nas ´ doprovazela ´ ´ hned – uˇz: Hned od rana bouˇrka s lijakem ´ pov´ım, kde to bylo / v tuto chv´ıli haz´ ´ ıme vˇsechny starosti ted’ – v tuto chv´ıli: A ted’ vam za hlavu

ˇ ak cˇ . 60 (233 lex´em˚u, index opakov´an´ı slov: 1,47) Z´ hlas – hl´asek (dem., expr.): uˇz slyˇs´ım hlas sve´ manˇzelky / Po chvilce se ozve pˇr´ıjemn´y ´ zˇ ensk´y hlasek

chvilka (dem.) – chviliˇcka (dem., expr.) – minuta (ˇca´ st.): Po chvilce se ozve pˇr´ıjemn´y ´ ˇ zˇ ensk´y hlasek / Za chviliˇcku vystrˇcila zlata´ rybka hlavu / Ubehlo hodneˇ minut

Josef – Pepa (expr.): ˇr´ıka´ Pepovi: Jsi dobr´y muˇz, Josefe!“ ”

ˇ bych pro svou zˇ enu zdrav´ı manˇzelka – zˇena: Uˇz slyˇs´ım hlas sve´ manˇzelky / Chtel ´ pan´ı Krˇcm´arˇov´a – Maruˇska (expr., kont. sit.): okno, ze ktereho vykukovala pan´ı ´ rova´ / Maruˇsko, vˇzdyt’ v´ısˇ , jak rad ´ chod´ım na ryby. Krˇcmaˇ ´ aˇz se ryba poˇradn ´ eˇ nabodne / Vˇcera jsi pˇrinesl dva kapry ryba – kapr (ideogr.): cˇ ekam, ´ rybn´ık – vodn´ı kr´alovstv´ı (kont. sit.) – voda (kont. sit.): sˇ el jsem k bl´ızkemu rybn´ıku / ˇ ˇ do sveho ´ ´ ˇ do Rybka se se zˇ blunknut´ ım ponoˇrila zpet vodn´ıho kralovstv´ ı / pust’ meˇ zpet vody ´ chod´ım na ryby. / Pros´ım j´ıt / chodit – bˇezˇet (expr.): Pepo, kam zase jdeˇs / V´ısˇ , jak rad ˇ beˇ ˇ z uˇz te, ´ ´ se koukat (hovor.) – vykukovat (hovor., cˇ a´ st.): Udiveneˇ koukam, co jsem chytil / vratil ´ ´ rova´ k oknu, ze ktereho vykukovala pan´ı Krˇcmaˇ ˇ do vody pustit – hodit (kont. sit.): Dobˇre, zlata´ rybko, pust´ım teˇ / Pepa j´ı s d´ıky hodil zpet 59

Jedn´a se o pˇrenesen´e v´yznamy obou sloves.

127

rˇ´ıci / rˇ´ıkat – povˇedˇet / pov´ıdat: Rybka ˇrekla, zˇ e pˇra´ n´ı spln´ı / ˇr´ık´a Pepovi: Jsi dobr´y muˇz,

” ´ muj ˚ pˇr´ıbeh ˇ od zaˇcatku ´ ´ se k oknu a pov´ıda: ´ Mila´ Maruˇsko,“ Josefe.“ / pov´ım vam / vratil ” ´ evem ˇ ´ ri jsem si vzal do ruky pytel s vecmi ˇ vz´ıt – chytnout: S usm na tvaˇ / Chytnu ji do ´ ruky a cˇ ekam ˇ ıpnu se do tvaˇ ´ re, jestli se mi to nezda´ / Mysl´ım, zˇ e mam ´ vidiny zd´at se – m´ıt vidiny: St´ ´ zne, ˇ zˇ e jdeˇs opet ˇ na ryby! / Pepo, kam zase jdeˇs? opˇet – zase: To snad nemysl´ısˇ , vaˇ

Ve sledovan´ych zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch nach´az´ıme pˇrev´azˇ nˇe synonymick´e dvojice, synonymick´e ˇrady tvoˇren´e tˇremi cˇ leny se vyskytuj´ı pouze v´yjimeˇcnˇe.

6.2

Synonymn´ı v´yrazy uˇzit´e v jednotliv´ych slohov´ych prac´ıch – z hlediska frekvence Rozbor komunik´at˚u individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u spoˇc´ıv´a ve vymezen´ı nocion´aln´ı, pˇr´ıp. prag-

matick´e sloˇzky v´yznamu zkouman´ych lexik´aln´ıch jednotek, zjiˇstˇen´ı lex´em˚u vstupuj´ıc´ıch do synonymick´ych vztah˚u a pˇr´ıpadn´eho zhodnocen´ı jejich pˇr´ıznakovosti. Kvantifikace je uvedena v n´asleduj´ıc´ı tabulce. V kaˇzd´em zˇ a´ kovsk´em projevu sledujeme poˇcet zkouman´ych lex´em˚u60 a poˇcet uˇzit´ych vz´ajemnˇe synonymn´ıch v´yraz˚u. Zvl´asˇt’ uv´ad´ıme poˇcet uˇzit´ych synonym pˇr´ıznakov´ych a kontextovˇe situaˇcn´ıch. Pro kaˇzdou pr´aci jsme z´aroveˇn stanovili index opakov´an´ı slov (srov. Mistr´ık, 1985). Pˇredpokl´ad´ame urˇcit´y vztah mezi n´ızk´ym poˇctem opakuj´ıc´ıch se lex´em˚u (tj. n´ızkou hodnotou indexu opakov´an´ı slov) a cˇ etnost´ı uˇzit´ych synonym.

60

Poˇcet

Index

Uˇzit´a

Synonyma.

Synonyma

lex´em˚u

op. slov

synonyma

kont. sit.

pˇr´ıznakov´a

6

134

1,39

6

2

6

221

1,62

15

1

1

3

6

76

1,49

0

4

6

58

1,45

4

1

1

5

6

81

1,22

1

1

6

6

71

1,39

4

7

6

82

1,58

1

1

8

6

156

1,42

14

1

9

6

86

1,41

2

10

6

78

1,3

6

11

6

193

1,33

23

ˇ ak Z´

Tˇr´ıda

1

Zkouman´ymi lex´emy rozum´ıme soubor uˇzit´ych substantiv, adjektiv, sloves a adverbi´ı.

128

1 3

3

Poˇcet

Index

Uˇzit´a

Synonyma.

Synonyma

lex´em˚u

op. slov

synonyma

kont. sit.

pˇr´ıznakov´a

6

91

1,42

2

13

6

71

1,31

0

14

6

72

1,1

3

1

15

6

132

1,36

8

1

16

6

135

1,87

13

2

1

17

6

116

2,03

2

18

6

91

1,28

4

1

2

19

6

99

1,6

2

1

20

6

139

1,51

14

1

21

7

142

1,35

15

1

1

22

7

119

1,15

11

1

1

23

7

70

1,35

4

1

24

7

130

1,38

12

25

7

65

1,2

8

2

1

26

7

137

1,41

16

4

2

27

7

69

1,38

8

28

7

94

1,68

2

2

29

7

103

1,56

8

1

30

8

154

1,19

17

1

31

8

92

1,16

7

2

32

8

71

1,58

6

33

8

91

1,28

8

34

8

101

1,23

8

35

8

103

1,61

6

36

8

67

1,1

6

37

8

85

1,25

8

38

8

121

1,83

2

39

8

91

1,47

6

40

9

81

1,56

5

41

9

129

1,53

5

42

9

120

1,69

6

43

9

75

1,27

4

44

9

133

1,37

9

45

9

65

1,35

0

46

9

125

1,45

12

ˇ ak Z´

Tˇr´ıda

12

129

1

1

1

2

1

2 1

1

1 3

Poˇcet

Index

Uˇzit´a

Synonyma.

Synonyma

lex´em˚u

op. slov

synonyma

kont. sit.

pˇr´ıznakov´a

9

116

1,63

12

3

48

9

59

1,23

2

1

49

9

83

1,32

2

1

50

9

91

1,42

6

51

9

157

1,41

26

52

9

159

1,51

14

53

9

331

1,71

41

2

54

9

199

1,67

12

1

55

9

197

1,37

20

6

1

56

9

177

1,54

14

2

3

57

9

119

1,2

10

58

9

143

1,39

11

2

59

9

192

1,5

28

2

60

9

233

1,47

30

6

ˇ ak Z´

Tˇr´ıda

47

3 3

2

7

Tabulka 12: Pˇrehled zˇ a´ k˚u

Dalˇs´ı tabulka ukazuje pr˚umˇern´y poˇcet lexik´aln´ıch prostˇredk˚u na jednu slohovou pr´aci. Pro vˇetˇs´ı pˇrehlednost jsou hodnoty uvedeny t´ezˇ v grafu 10.

Pr˚umˇern´y poˇcet slov na jednu pr´aci 6. tˇr´ıda

109

7. tˇr´ıda

103

8. tˇr´ıda

98

9. tˇr´ıda

142

celkem

118

Tabulka 13: Pr˚umˇern´y poˇcet slov na jednu pr´aci

130

Graf 10: Pr˚umˇern´y poˇcet slov na jednu pr´aci Pr˚umˇern´y poˇcet synonymn´ıch lex´em˚u uˇzit´ych v komunik´atech zˇ a´ k˚u jednotliv´ych roˇcn´ık˚u je zn´azornˇen v grafu 11.

Graf 11: Pr˚umˇern´y poˇcet uˇzit´ych synonym na zˇ a´ ka Data uveden´a v tabulce 12 ukazuj´ı, zˇ e cˇ etnost uˇzit´ych synonym se liˇs´ı nejen v p´ısemn´ıch prac´ıch jednotliv´ych zˇ a´ k˚u, ale tak´e v p´ısemn´ych prac´ıch zˇ a´ k˚u r˚uzn´ych roˇcn´ık˚u.61 Krit´erii hodnocen´ı z´ıskan´ych u´ daj˚u byl v´yskyt synonymn´ıch lex´em˚u vzhledem k jednotliv´ym komunik´at˚um, k zastoupen´ı pˇr´ıznakov´ych synonym a k vˇeku zˇ a´ k˚u. 61

Sledovali jsme slohov´e pr´ace zˇ a´ k˚u tˇr´ı z´akladn´ıch sˇkol. Zjiˇst’ujeme, zˇ e rozd´ıly mezi cˇ etnost´ı uˇzit´ych synonym v prac´ıch zˇ a´ k˚u

sˇest´eho roˇcn´ıku nejsou t´emˇeˇr zˇ a´ dn´e, zat´ımco cˇ etnost uˇzit´ych synonym v prac´ıch zˇ a´ k˚u dev´at´eho roˇcn´ıku r˚uzn´ych sˇkol se liˇs´ı. Vzhledem k poˇctu zkouman´ych prac´ı nepovaˇzujeme toto zjiˇstˇen´ı za relevantn´ı a v dalˇs´ım zkoum´an´ı mu nevˇenujeme pozornost.

131

Hlubˇs´ı anal´yza ukazuje, zˇ e pouze tˇri zˇ a´ ci (ˇza´ k cˇ . 3, 13, 45) neuˇzili ve sv´em projevu zˇ a´ dn´e synonymum. Obvykle je v jedn´e pr´aci zastoupeno 2 – 6 synonymn´ıch v´yraz˚u, nejv´ıce synonymn´ıch v´yraz˚u (41) se vyskytuje v komunik´atu zˇ a´ ka cˇ . 53, kter´y je z´aroveˇn autorem nejdelˇs´ı zkouman´e kontroln´ı pr´ace. Zastoupen´ı pˇr´ıznakov´ych synonym je ve zkouman´ych komunik´atech velmi n´ızk´e, v´ıce neˇz polovina zˇ a´ k˚u (celkem 32) jich neuˇz´ıv´a v˚ubec, v dalˇs´ıch prac´ıch jsou zastoupeny jednou cˇ i dvakr´at, vyˇssˇ´ı poˇcet je v´yjimeˇcn´y (nejv´ıce 7). V´ypoˇctem pr˚umˇern´eho poˇctu uˇzit´ych synonym v jedn´e kontroln´ı pr´aci r˚uznˇe star´ych dˇet´ı zjiˇst’ujeme, zˇ e v komunik´atech zˇ a´ k˚u dev´at´e tˇr´ıdy je pr˚umˇernˇe uˇzito 12,8 synonymn´ıch v´yraz˚u, sedm´e tˇr´ıdy 9,3, osm´e 7,4 a v komunik´atech zˇ a´ k˚u sˇest´e tˇr´ıdy 6,2 synonymn´ıch v´yraz˚u. Indexy opakov´an´ı slov jednotliv´ych prac´ı jsou v rozmez´ı 1,1 – 2,03.

6.3

Synonymn´ı v´yrazy uˇzit´e v jednotliv´ych slohov´ych prac´ıch – z hlediska stylov´e funkce Synonymn´ı v´yrazy uˇzit´e ve slohov´ych prac´ıch jednotliv´ych zˇ a´ k˚u je nutno posuzovat

nejen z hlediska jejich frekvence. Z pohledu stylistiky je d˚uleˇzit´e, kter´e funkce pln´ı v textu. V tomto smyslu rozliˇsujeme dvˇe z´akladn´ı funkce synonym: variabilizaˇcn´ı a konstrukˇcn´ı. Ne vˇzdy lze pˇresnˇe urˇcit, o kterou z nich se jedn´a, protoˇze nˇekter´a synonyma ˇ m˚uzˇ eme povaˇzovat jak za prostˇredek variabilizaˇcn´ı, tak za prostˇredek konstrukˇcn´ı (Meli ˇ ale letadlo melo ˇ zpoˇzden´ ˇ ı, takˇze jsme meli jsme odletet ˇ ve dve, ˇ odlet ve tˇri).

Nejˇcastˇejˇs´ı zjiˇstˇenou funkc´ı synonym ve zkouman´ych textech je funkce variabilizaˇcn´ı. Uˇzit´ı variabilizaˇcn´ıch prostˇredk˚u projev ´ s trakturkem ˚ 1. oˇzivuje a dod´av´a mu urˇcitou rozmanitost (K veˇceru jsem musel vyvezt ´ listy ze stromu . . . Na louce jsem s bratrem vyhazel lupen´ı), ´ ´ eˇ nabodne . . . Vˇcera jsi pˇrinesl 2. v´yznamovˇe zpˇresˇnuje (cˇ ekam, aˇz se ryba poˇradn ´ posledn´ıho hra´ ce dva kapry / Tak jsem hral ˇ – stopera), ´ 3. zd˚urazˇnuje (Odloupne se nebo odkapne cˇ ast, kapka). ´

V´yznamov´e pˇresnosti a v´ystiˇznosti je v zˇ a´ kovsk´ych projevech dosahov´ano uˇzit´ım ´ synonym ideografick´ych a amplifikaˇcn´ıch (kaˇzd´y cˇ ekal na zavazadla . . . naskladali ˚ e´ obrazky jsme tasky do chodby, Na sklo se lep´ı ruzn a ornamenty), pro zd˚uraznˇen´ı ˇ ´

je vyuˇz´ıv´ana amplifikace (V letadle to bylo krasn ´ e´ a uˇ ´ zasne´ ). Variabilizaˇcn´ı funkce ˇ sili na krasn je naplˇnov´ana tak´e uˇzit´ım synonym intenzifikaˇcn´ıch (Moc jsme se teˇ ´ y´ v´yhled/ˇcetli cˇ asopisy a pozorovali nadhernou krajinu) a pˇr´ıznakov´ych synonymn´ıch ´ ´ lex´em˚u (Prima napad / Vˇsechno zat´ım bylo v pohodeˇ ).

Ojedinˇele jsou ve zkouman´ych textech zastoupeny synonymn´ı v´yrazy, jejichˇz vztah synonymie nen´ı v textu stylisticky funkˇcnˇe realizov´an. Je tomu tak v pˇr´ıpadˇe, jsou-li 132

synonymn´ı lex´emy ve vztahu cˇ a´ steˇcn´e synonymie a v konkr´etn´ım projevu je kaˇzd´eho ˚ z nich uˇzito v jin´em v´yznamu. Srov. napˇr. zaˇz´ıt – uˇz´ıt si: ukaˇzte rodiˇcum, co jsme ´ slun´ıcˇ ka. Podobnˇe uˇzit´ı synonymn´ıch lex´em˚u louka – zaˇzili. . . uˇzijeme si chorvatskeho ˇ pastva: d´ıvali se smerem na louky, pole a vesniˇcky v okol´ı/klidneˇ pokraˇcovala (kr´ava, ˇ je louka pozemek s pˇestˇen´ym ˇ behu ˇ dopl. M. S.) ve smeru na pastvu. Podle SSJC ’ souvisl´ym porostem‘, pˇrenesen´y v´yznam mnohoznaˇcn´eho lex´emu pastva (podle SSJCˇ

s oznaˇcen´ım ˇridˇc.) je pastvina – pozemek, na kter´em roste pastevn´ı porost‘. V kontextu ’ projevu nen´ı zˇreteln´e, v kter´em v´yznamu je lex´em pastva uˇzit, d˚usledkem je, zˇ e cˇ ten´aˇr nevn´ım´a jeho variabilizaˇcn´ı funkˇcnost. ´ cˇ ekal V menˇs´ı m´ıˇre je naplnˇena konstrukˇcn´ı funkce synonym (Nejhezˇc´ı v´yhled nas ´ zaj´ımavou v´ystavu o vys´ılaˇci a hotelu.). z ochozu hotelu. V budoveˇ jsme si prohledli

Zjiˇstˇen´ymi konstrukˇcn´ımi prostˇredky jsou v zˇ a´ kovsk´ych textech jednak synonyma, kter´a z´aroveˇn pln´ı funkci variabilizaˇcn´ı (V tom okamˇziku vyskoˇcila z houˇst´ı srna . . . mneˇ ani srnce se nic nestalo), jednak synonyma kontextovˇe situaˇcn´ı (Doˇsli jsme k vodeˇ a vˇsichni jsme se chv´ıli koupali jen tak v rˇece), liˇs´ıc´ı se mnohdy nestejn´ym rozsahem

v´yznamu (hotel – budova, rˇeka – voda). ´ ´ Stranou nech´av´ame dalˇs´ı navazovac´ı prostˇredky jako pronomina (Mame zde zˇ aky ´ ´ ) a m´ıstn´ı a cˇ asov´a adverbia (Potom jsme se sˇ li proj´ıt bez problemu a tech je jen malo ˇ ´ a´ krajina). po okol´ı. Byla tam opravdu krasn

Sledujeme-li stylov´e funkce zastoupen´ych synonymn´ıch v´yraz˚u, zjiˇst’ujeme, zˇ e nejˇcastˇejˇs´ı funkc´ı synonym v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch je funkce variabilizaˇcn´ı. V pˇrev´azˇ n´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u se jedn´a pouze o prostou variabilizaci, synonyma jsou uˇzita pro oˇziven´ı projevu. V mnohem menˇs´ı m´ırˇe jsou uplatnˇeny synonymn´ı lex´emy zpˇresˇnuj´ıc´ı a zd˚urazˇnuj´ıc´ı, v mal´em mnoˇzstv´ı jsou doloˇzena tak´e synonyma pˇr´ıznakov´a. Synonymn´ı lex´emy s konstrukˇcn´ı funkc´ı jsou ve zkouman´ych zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch doloˇzeny pouze ojedinˇele.

6.4

Shrnut´ı V komunik´atech individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u jsme sledovali frekvenci uˇzit´ych synonym i

jejich stylovou funkci. Zjistili jsme, zˇ e zˇ a´ ci ve sv´ych p´ısemn´ych prac´ıch obvykle uˇz´ıvaj´ı 2 – 6 synonymn´ıch v´yraz˚u, pouze v´yjimeˇcnˇe nen´ı ve slohov´e pr´aci zastoupeno zˇ a´ dn´e synonymum, v jednom pˇr´ıpadˇe je zastoupeno v jedn´e pr´aci 41 synonym. V pˇrev´azˇ n´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u jsou v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch doloˇzeny dvojice synonym, v´yjimeˇcnˇe se vyskytuj´ı synonymick´e ˇrady tvoˇren´e tˇremi synonymn´ımi lex´emy. Jen sporadicky jsou ve sledovan´ych zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch zastoupeny lexik´aln´ı jednotky pˇr´ıznakov´e.

133

V´ypoˇctem pr˚umˇern´eho poˇctu uˇzit´ych synonym v jedn´e kontroln´ı pr´aci r˚uznˇe star´ych dˇet´ı zjiˇst’ujeme, zˇ e v komunik´atech zˇ a´ k˚u dev´at´e tˇr´ıdy je pr˚umˇernˇe uˇzito 12,8 synonymn´ıch v´yraz˚u, zat´ımco v komunik´atech zˇ a´ k˚u sˇest´e tˇr´ıdy pouze 6,2. Tuto skuteˇcnost lze interpretovat jako zlepˇsen´ı dovednosti pouˇz´ıvat synonymn´ıch lex´em˚u v z´avislosti na vˇeku zˇ a´ k˚u. To je vˇsak v rozporu s pˇredchoz´ımi v´ysledky anal´yzy vyuˇzit´ı synonym z hlediska zjiˇstˇen´ych moˇznost´ı, kter´e nab´ız´ı lexik´aln´ı syst´em (viz kap. Vyuˇzit´e a nevyuˇzit´e moˇznosti nab´ızen´e synonymie). Ty prok´azaly, zˇ e rozd´ıly ve vyuˇzit´ı synonym v prac´ıch r˚uznˇe star´ych zˇ a´ k˚u jsou minim´aln´ı. Oba v´ysledky vˇsak povaˇzujeme za relevantn´ı, protoˇze v jednom pˇr´ıpadˇe sledujeme pouhou cˇ etnost uˇzit´ı synonym v zˇ a´ kovsk´ych projevech a v druh´em pˇr´ıpadˇe m´ıru naplnˇen´ı moˇzn´e synonymie. Naopak za irelevantn´ı povaˇzujeme v´ysledky, kter´e jsme z´ıskali v´ypoˇctem index˚u opakov´an´ı slov. N´asˇ pˇredpoklad, zˇ e n´ızk´y poˇcet opakuj´ıc´ıch se lex´em˚u souvis´ı s vyˇssˇ´ım zastoupen´ım synonymn´ıch v´yraz˚u v komunik´atu, se nepotvrdil. Nˇekter´e komunik´aty sice maj´ı n´ızk´y index opakov´an´ı slov, ale z´aroveˇn je v nich uˇzito mal´e mnoˇzstv´ı synonym (srov. napˇr. pr´ace cˇ . 5, 13, 14, 48). Nejˇcastˇejˇs´ı stylovou funkc´ı synonym v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch je funkce variabilizaˇcn´ı. V pˇrev´azˇ n´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u se jedn´a o prostou variabilizaˇcn´ı funkci, tzn., zˇ e synonyma jsou uˇzita za u´ cˇ elem oˇziven´ı projevu. V mnohem menˇs´ı m´ıˇre jsou uplatnˇeny synonymn´ı lex´emy zpˇresˇnuj´ıc´ı a zd˚urazˇnuj´ıc´ı. Synonymn´ı lex´emy s konstrukˇcn´ı funkc´ı jsou ve zkouman´ych zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch doloˇzeny pouze ojedinˇele.

134

7

´ ER ˇ ZAV Z´akladn´ı ot´azkou, kterou jsme si pˇri naˇsem zkoum´an´ı poloˇzili, bylo, zda zˇ a´ ci z´akladn´ı

sˇkoly dovedou vyuˇz´ıvat synonymii, jeˇz je jim nab´ızena lexik´aln´ım syst´emem cˇ eˇstiny. Nezaj´ımalo n´as, jak´e jsou teoretick´e znalosti zˇ a´ k˚u t´ykaj´ıc´ı se synonymie, ale zamˇeˇrili jsme se na to, zda jsou dˇeti schopny vhodnˇe a funkˇcnˇe vyuˇz´ıvat synonymn´ıch lexik´aln´ıch prostˇredk˚u neboli jak´a je jejich dovednost pracovat se synonymn´ımi lex´emy v p´ısemn´ych projevech, pˇr´ıpadnˇe jak se tato dovednost do kvality jejich projev˚u prom´ıt´a. V souvislosti s tˇemito ot´azkami bylo nutn´e formulovat dalˇs´ı d´ılˇc´ı ot´azky vypl´yvaj´ıc´ı z charakteru zkouman´eho materi´alu a hledat na nˇe odpovˇedi: V jak´e m´ıˇre se v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch vyskytuj´ı lexik´aln´ı jednotky pˇr´ıznakov´e, a pokud se vyskytuj´ı, nakolik jsou vyuˇz´ıv´any funkˇcnˇe? Jak´y je rozd´ıl v m´ıˇre zastoupen´ı sledovan´ych slovn´ıch druh˚u, a to zejm´ena ve vztahu k synonymii? Ve kter´ych s´emantick´ych skupin´ach a v jak´e m´ıˇre je synonymie lex´em˚u vyuˇz´ıv´ana? Je uˇz´ıv´an´ı synonymn´ıch lex´em˚u ovlivnˇeno vˇekem zˇ a´ k˚u neboli doch´az´ı s nar˚ustaj´ıc´ım vˇekem zˇ a´ k˚u k urˇcit´emu kvalitativn´ımu r˚ustu t´eto dovednosti? Svoji pozornost jsme zamˇeˇrili tak´e na to, kter´e typy synonymn´ıch v´yraz˚u jsou v zˇ a´ kovsk´ych projevech nejˇcastˇejˇs´ı. Samozˇrejm´ym pˇredpokladem bylo, zˇ e t´emˇeˇr nebudou zastoupena synonyma u´ pln´a. Sledovali jsme dalˇs´ı typy (pˇredevˇs´ım synonyma cˇ a´ steˇcn´a a ideografick´a) a souvislost jejich uˇzit´ı s nepˇresn´ym vyj´adˇren´ım obsahu a rozsahu v´yznamu slov. D´ılˇc´ı ot´azkou byla tak´e frekvence sloves s´emanticky vypr´azdnˇen´ych, funkce synonymie vlastn´ıch jmen a zastoupen´e stylov´e funkce v projevech individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u. Ke zkoum´an´ı jsme pˇristupovali ze dvou hledisek. Z pohledu obecn´eho zˇ a´ ka jsme zkoumali vyuˇzit´ı synonym ve vˇsech zˇ a´ kovsk´ych projevech, z pohledu individu´aln´ıho zˇ a´ ka jsme zkoumali vyuˇzit´ı synonym v jednotliv´ych zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch. Pˇri lexik´aln´ı anal´yze zkouman´eho materi´alu jsme uplatnili krit´erium slovn´ıho druhu, krit´erium uplatnˇen´ı paradigmatick´eho vztahu synonymie, krit´erium s´emantick´e klasifikace lex´emu, krit´erium u´ pln´e a cˇ a´ steˇcn´e synonymie, respektive dalˇs´ıch typ˚u synonym, a krit´erium pˇr´ıznakovosti. Z´akladn´ımi metodami uˇzit´ymi pˇri naˇsem zkoum´an´ı byly metoda komponentov´e anal´yzy, konfrontaˇcn´ı metoda, metoda distribuce a metoda lingvistick´e statistiky. Rozborem sˇedes´ati sledovan´ych komunik´at˚u jsme z´ıskali 7071 doklad˚u lexik´aln´ıch jednotek. Na z´akladˇe stanoven´ı s´emantick´ych klasifikaˇcn´ıch rys˚u (s´em˚u) jsme rozliˇsili lexik´aln´ı jednotky vstupuj´ıc´ı ve zkouman´em materi´alu do vztahu synonymie, lexik´aln´ı jednotky maj´ıc´ı synonymum v jazykov´em syst´emu, ale ve zkouman´em materi´alu vztah synonymie nen´ı realizov´an, a lexik´aln´ı jednotky, kter´e v cˇ eˇstinˇe do vztah˚u synonymie nevstupuj´ı v˚ubec (lex´emy nesynonymn´ı). Pro zjiˇstˇen´ı tzv. vyuˇzit´ych a nevyuˇzit´ych 135

pˇr´ıleˇzitost´ı nab´ızen´e synonymie (z pohledu obecn´eho zˇ a´ ka) jsme porovnali z´ıskan´e synonymick´e rˇady se synonymick´ymi rˇadami syst´emov´ymi a synonymick´e rˇady doloˇzen´e v komunik´atech r˚uznˇe star´ych zˇ a´ k˚u. Kvantitativn´ı v´yzkum jsme doplnili kvalitativn´ım hodnocen´ım opˇren´ym o frekvenci jednotliv´ych cˇ len˚u z´ıskan´ych synonymick´ych ˇrad. Sestavili jsme frekvenˇcn´ı seznam z´ıskan´ych lexik´aln´ıch jednotek, z nˇehoˇz jsme vybrali soubor nejˇcastˇeji se opakuj´ıc´ıch lex´em˚u a k nim jsme dohledali vˇsechny jejich synonymn´ı v´yrazy. Pozornost jsme vˇenovali jednotliv´ym typ˚um synonym, synonymn´ım lex´em˚um pˇr´ıznakov´ym, synonym˚um amplifikaˇcn´ım, kontextovˇe situaˇcn´ım, slovotvorn´ym a synonymn´ım spojen´ım slov. Pˇri zkoum´an´ı synonymie v projevech individu´aln´ıch zˇ a´ k˚u jsme se zamˇeˇrili na stylovou funkci uˇzit´ych synonym a na cˇ etnost jejich v´yskytu. Na z´akladˇe proveden´eho v´yzkumu m˚uzˇ eme na v´ysˇe uveden´e ot´azky formulovat n´asleduj´ıc´ı odpovˇedi: Pˇrestoˇze jsme hodnocen´ım vyuˇzit´ych a nevyuˇzit´ych pˇr´ıleˇzitost´ı synonymie nab´ızen´e lexik´aln´ım syst´emem cˇ eˇstiny (kap. 5.8 Vyuˇzit´e a nevyuˇzit´e pˇr´ıleˇzitosti nab´ızen´e synonymie) doˇsli k z´avˇeru, zˇ e zˇ a´ ci moˇznost´ı synonymie z vˇetˇs´ı cˇ a´ sti vyuˇz´ıvaj´ı, mus´ıme na z´akladˇe n´asledn´eho porovn´an´ı frekvence cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad vybran´eho vzorku konstatovat, zˇ e tomu tak nen´ı. Anal´yza uk´azala, zˇ e ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u je v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch v´yraznˇe naduˇz´ıv´an jeden cˇ len synonymick´e ˇrady, coˇz ukazuje na jistou stereotypnost dˇetsk´eho vyjadˇrov´an´ı. Z´aroveˇn tato skuteˇcnost potvrzuje naˇsi hlavn´ı hypot´ezu, zˇ e potenci´aln´ı synonymie je v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch realizov´ana minim´alnˇe neboli zˇ e komunikaˇcn´ı dovednost nen´ı v tomto ohledu naplˇnov´ana. Co se t´ycˇ e vhodnosti a funkˇcnosti uˇzit´ych synonymn´ıch lexik´aln´ıch prostˇredk˚u (z pohledu individu´aln´ıho zˇ a´ ka), uk´azalo se, zˇ e nejˇcastˇejˇs´ı stylovou funkc´ı synonym v zˇ a´ kovsk´ych projevech je prost´a funkce variabilizaˇcn´ı – synonyma jsou uˇzita za u´ cˇ elem oˇziven´ı projevu. Synonymn´ı lex´emy zpˇresˇnuj´ıc´ı a zd˚urazˇnuj´ıc´ı jsou uplatnˇeny v mnohem menˇs´ı m´ırˇe, synonymn´ı lex´emy s konstrukˇcn´ı funkc´ı se vyskytuj´ı pouze sporadicky. Domn´ıv´ame se, zˇ e zjiˇstˇen´a skuteˇcnost svˇedˇc´ı o autorsk´e nevyzr´alosti zˇ a´ k˚u. Jako nespr´avn´y se uk´azal p˚uvodn´ı pˇredpoklad o tom, zˇ e v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch jsou relativnˇe cˇ asto a funkˇcnˇe vyuˇz´ıv´any lexik´aln´ı jednotky pˇr´ıznakov´e. Zjistili jsme totiˇz, zˇ e pˇr´ıznakov´e lex´emy jsou doloˇzeny pouze s n´ızkou frekvenc´ı a podle naˇseho n´azoru nen´ı jejich uˇz´ıv´an´ı ani pˇr´ıliˇs funkˇcn´ı. Domn´ıv´ame se, zˇ e zˇ a´ ci jednak nedovedou odhadnout vhodnost uˇzit´ı tˇechto lex´em˚u a jednak mnohdy nevn´ımaj´ı rozd´ıl mezi lexik´aln´ım prostˇredkem neutr´aln´ım a pˇr´ıznakov´ym (srov. frekvence v´yskytu lex´em˚u babiˇcka, babi, dˇeda a dˇedeˇcek). N´asˇ pˇredpoklad o rozd´ılu v m´ıˇre zastoupen´ı synonymie jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u a s´emantick´ych skupin se potvrdil. V zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch je nejv´ıce vyuˇz´ıv´ana synonymie sloves a pˇrekvapivˇe tak´e adverbi´ı, nejm´enˇe jsou vyuˇz´ıv´ana synonymn´ı adjektiva. Pomˇer

136

zastoupen´ych slovn´ıch druh˚u v celkov´em materi´alu vˇsak k pomˇeru vyuˇzit´ı syst´emov´e synonymie jednotliv´ych slovn´ıch druh˚u nem´a vztah. S´emantick´a klasifikace uk´azala, zˇ e ve zkouman´em materi´alu je synonymie lex´em˚u nˇekter´ych s´emantick´ych skupin zastoupena s v´yznamnˇe vyˇssˇ´ı cˇ etnost´ı (se zjiˇstˇen´ymi v´ysledky cˇ a´ steˇcnˇe koresponduj´ı u´ daje o poˇctu cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad). Ve vyˇssˇ´ı m´ıˇre je vyuˇz´ıv´ana synonymie v s´emantick´e skupinˇe substantiv oznaˇcuj´ıc´ıch lidsk´a spoleˇcenstv´ı (zejm´ena n´azvy rodinn´ych pˇr´ısluˇsn´ık˚u), u sloves ve skupin´ach s v´yznamem pohybu, ˇreˇcov´e cˇ innosti a intelektu´aln´ı cˇ innosti (pˇr´ıchod, odchod, vstup, v´ychod; ˇreˇcov´a cˇ innost; intelekt, myˇslen´ı, znalost). Synonymn´ı adverbia jsou nejˇcastˇejˇs´ı v s´emantick´e skupinˇe cˇ as a adjektiva ve skupinˇe s v´yznamem kladn´eho hodnocen´ı. Vyuˇzit´ı synonymie v uveden´ych skupin´ach sloves a adverbi´ı je ovˇsem do jist´e m´ıry ovlivnˇeno zpracov´avan´ym slohov´ym u´ tvarem (vypravov´an´ı, u´ vaha). Zaj´ımav´e je zjiˇstˇen´ı o vyuˇzit´ı synonymn´ıch lex´em˚u v komunik´atech r˚uznˇe star´ych zˇ a´ k˚u. Zkoum´an´ı z pohledu obecn´eho zˇ a´ ka totiˇz uk´azalo, zˇ e se vyuˇz´ıv´an´ı synonym r˚uznˇe star´ymi dˇetmi nijak v´yraznˇe nemˇen´ı. Naproti tomu z pohledu individu´aln´ıho zˇ a´ ka doch´az´ıme k z´avˇeru, zˇ e v z´avislosti na vˇeku zˇ a´ k˚u k urˇcit´emu zlepˇsen´ı dovednosti pouˇz´ıvat synonymn´ıch lexik´aln´ıch prostˇredk˚u doˇslo. Oba v´ysledky vˇsak povaˇzujeme za relevantn´ı, protoˇze v prvn´ım pˇr´ıpadˇe sledujeme m´ıru naplnˇen´ı moˇzn´e synonymie, v druh´em cˇ etnost uˇzit´ı synonym v zˇ a´ kovsk´ych projevech. Neroste tedy dovednost ve smyslu naplnˇen´ı potenci´aln´ıch synonymick´ych vztah˚u, roste poˇcet uˇzit´ych synonymn´ıch lex´em˚u. To lze interpretovat jako r˚ust kvantity, ne kvality t´eto dovednosti. Dalˇs´ı zjiˇstˇen´ı plynouc´ı z v´ysledk˚u v´yzkumu: Ve sledovan´em materi´alu jsou zastoupeny vˇsechny typy synonymn´ıch v´yraz˚u, s nejvˇetˇs´ı frekvenc´ı jsou zastoupena synonyma se stejnou v´yznamovou sloˇzkou nocion´aln´ı a se zˇca´ sti odliˇsnou oblast´ı kontextov´eho uˇzit´ı, synonyma cˇ a´ steˇcn´a a synonyma ideografick´a. Tato klasifikace typ˚u synonym vˇsak nepˇrinesla zˇ a´ dn´e z´avaˇzn´e zjiˇstˇen´ı, jako irelevantn´ı se vzhledem k rozsahu zkouman´eho materi´alu uk´azalo tak´e sledov´an´ı sˇkoly, kterou zˇ a´ ci navˇstˇevuj´ı. Uˇz´ıv´an´ı amplifikaˇcn´ıch synonym, jejichˇz v´yskyt je ve zkouman´em materi´alu omezen´y, dokl´ad´a zlepˇsen´ı dovednosti zˇ a´ k˚u uˇz´ıvat tˇechto synonym s nar˚ustaj´ıc´ım vˇekem (starˇs´ı zˇ a´ ci tak´e cˇ astˇeji vyuˇz´ıvaj´ı dom´ack´e podoby jmen za u´ cˇ elem oˇziven´ı textu, mladˇs´ı dˇeti s r˚uzn´ymi podobami propri´ı t´emˇeˇr nepracuj´ı). Uˇz´ıv´an´ı synonym kontextovˇe situaˇcn´ıch naopak v nˇekter´ych pˇr´ıpadech ukazuje na nepˇresn´e cˇ i na neurˇcit´e ch´ap´an´ı obsahu v´yznamu slova a na tendenci k obecnosti ve vyjadˇrov´an´ı. Tuto tendenci potvrzuje rovnˇezˇ uˇz´ıv´an´ı sdruˇzen´ych pojmenov´an´ı s v´yznamovˇe sˇirok´ymi slovesy dˇelat / udˇelat, m´ıt a b´yt. Skupina synonym slovotvorn´ych zahrnuje z velk´e cˇ a´ sti slovotvornˇe utv´aˇren´a slovesa. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o slovesa pˇredponov´a, jejichˇz v´yznam b´yv´a pˇredponou

137

modifikov´an. Mezi slovotvorn´ymi synonymy jsou pomˇernˇe v´yznamnˇe zastoupena tak´e deminutiva, z vˇetˇs´ı cˇ a´ sti bezpˇr´ıznakov´a. Vˇsechny v´ysˇe uveden´e skuteˇcnosti se samozˇrejmˇe prom´ıtaj´ı do kvality sledovan´ych komunik´at˚u. V zˇ a´ kovsk´ych komunik´atech se cˇ asto opakuj´ı stejn´a slova, synonymie je ve vyˇssˇ´ı m´ırˇe vyuˇzita pouze v nˇekter´ych tematick´ych okruz´ıch a u nˇekter´ych slovn´ıch druh˚u. N´ızk´a frekvence pˇr´ıznakov´ych lexik´aln´ıch jednotek ukazuje na neschopnost dˇet´ı uˇz´ıvat jich ve sv´ych projevech funkˇcnˇe. D˚uleˇzit´a jsou rovnˇezˇ zjiˇstˇen´ı ukazuj´ıc´ı na urˇcitou obecnost ve vyjadˇrov´an´ı a na to, zˇ e se zˇ a´ kovsk´a dovednost vyuˇz´ıvat v p´ısemn´ych komunik´atech synonymn´ıch lex´em˚u kvalitativnˇe nezlepˇsuje (v´yjimkou je vyuˇzit´ı synonym amplifikaˇcn´ıch a dom´ack´ych podob propri´ı). Jsme si vˇedomi toho, zˇ e z´akladn´ım omezuj´ıc´ım faktorem zjiˇstˇen´ych v´ysledk˚u je rozsah zkouman´eho materi´alu. Omezen´ı vypl´yv´a z toho, zˇ e z´akladn´ı materi´alov´a z´akladna, tvoˇren´a 2515 autos´emantick´ymi lexik´aln´ımi jednotkami (poˇcet v´yskyt˚u 7071), byla anal´yzou z´uzˇ ena na 1189 lexik´aln´ıch jednotek vstupuj´ıc´ıch ve zkouman´em materi´alu do synonymick´ych vztah˚u (poˇcet v´yskyt˚u 3869). Uˇz tento fakt omezen´ı je vˇsak podle naˇseho n´azoru jeden ze z´avˇer˚u potvrzuj´ıc´ıch naˇsi hypot´ezu, zˇ e synonymie v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch pˇr´ıliˇs vyuˇz´ıv´ana nen´ı. Ve shodˇe s n´azory v odborn´e literatuˇre (viz kap. 4.2 Odborn´e lingvistick´e a didaktick´e studie a cˇ l´anky vˇenovan´e problematice vyjadˇrov´an´ı pubescent˚u) povaˇzujeme za z´asadn´ı rozv´ıjet dovednost zˇ a´ k˚u adekv´atnˇe vyuˇz´ıvat lexik´aln´ıch prostˇredk˚u vzhledem k funkci projevu a ke komunikaˇcn´ı situaci. Souˇca´ st´ı t´eto dovednosti je kromˇe jin´eho funkˇcn´ı vyuˇz´ıv´an´ı synonymie. Z´avˇery naˇs´ı pr´ace ukazuj´ı na konkr´etn´ı nedostatky zˇ a´ kovsk´eho vyjadˇrov´an´ı v t´eto oblasti, z´aroveˇn dovoluj´ı formulovat doporuˇcen´ı jak pro pedagogickou praxi, tak pro didaktick´e zpracov´an´ı uˇciva. Zjiˇstˇen´e u´ daje o r˚uzn´e m´ırˇe zastoupen´ı synonymie lex´em˚u vymezen´ych s´emantick´ych skupin ukazuj´ı na nutnost vˇenovat nˇekter´ym s´emantick´ym okruh˚um zv´ysˇenou pozornost (v n´ızk´e m´ıˇre je v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch vyuˇz´ıv´ana napˇr. synonymie lex´em˚u oznaˇcuj´ıc´ıch atmosf´erick´e jevy a stavy). Z´aroveˇn je vˇsak tˇreba br´at v u´ vahu naduˇz´ıv´an´ı nˇekter´ych lex´em˚u – cˇ len˚u synonymick´ych ˇrad v s´emantick´ych skupin´ach s relativnˇe vysokou synonymi´ı (slovesa ˇreˇcov´e cˇ innosti – sloveso rˇ´ıci). Domn´ıv´ame se, zˇ e pˇr´ınosem naˇseho zkoum´an´ı je rejstˇr´ık synonymn´ıch lex´em˚u uˇzit´ych v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch. Tento rejstˇr´ık (stejnˇe jako zjiˇstˇen´ı o vyuˇzit´ı lex´em˚u jednotliv´ych s´emantick´ych skupin) m˚uzˇ e b´yt v´ychodiskem pˇri tvorbˇe cviˇcen´ı zamˇeˇren´ych na synonymii, m˚uzˇ e b´yt vod´ıtkem pro uˇcitele cˇ esk´eho jazyka, na kter´e tematick´e okruhy a s´emantick´e skupiny se pˇri n´acviku synonymie zamˇeˇrit. Podobnˇe je tˇreba se pˇri v´yuce vˇenovat funkˇcn´ımu vyuˇz´ıv´an´ı synonym pˇr´ıznakov´ych, intenzifikaˇcn´ıch, kontextovˇe situaˇcn´ıch a ve vyˇssˇ´ıch roˇcn´ıc´ıch i amplifikaˇcn´ıch. V sou138

vislosti s t´ım zd˚urazˇnujeme zjiˇstˇen´ı o obecnosti ve vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u. Uˇcitel´e cˇ esk´eho jazyka by podle naˇseho n´azoru mˇeli i v uˇcivu o synonymii usilovat o to, aby zˇ a´ ci dobˇre rozumˇeli obsah˚um v´yznam˚u slov a vyjadˇrovali se pˇresnˇe a v´ystiˇznˇe. Z toho hlediska lze vhodnˇe vyuˇz´ıt uˇcivo o slovotvorbˇe, zejm´ena slovotvorn´a synonymie sloves nab´ız´ı pˇr´ıleˇzitosti k objasnˇen´ı modifikace v´yznamu. Jak jsme uvedli (viz Problematika synonymie v uˇcebnic´ıch cˇ esk´eho jazyka se zamˇeˇren´ım na metody cviˇcn´e), zˇ a´ ci se v uˇcebnic´ıch cˇ esk´eho jazyka setk´avaj´ı pˇredevˇs´ım s typy cviˇcen´ı lexik´aln´ıch, tj. cviˇcen´ı rozv´ıjej´ıc´ıch jejich znalosti, nikoli vˇsak dovednosti. Ty jsou rozv´ıjeny cviˇcen´ımi lexik´alnˇestylizaˇcn´ımi, pˇredevˇs´ım vˇsak textov´ymi. Domn´ıv´ame se, zˇ e v´ysˇe uveden´a doporuˇcen´ı vypl´yvaj´ıc´ı ze z´avˇer˚u naˇs´ı pr´ace mohou b´yt naplnˇena pˇredevˇs´ım v tomto typu cviˇcen´ı. Detailn´ı a vˇsestrann´a anal´yza jednoho lexik´aln´ıho vztahu (vztahu synonymie) v zˇ a´ kovsk´em vyjadˇrov´an´ı z´aroveˇn naznaˇcila moˇznosti dalˇs´ıho zkoum´an´ı v oblasti komunikaˇcn´ıch kompetenc´ı zˇ a´ k˚u. Jedn´a se zejm´ena o v´yzkum dovednosti zˇ a´ k˚u vyuˇz´ıvat pˇr´ıznakov´ych v´yraz˚u, a to ve vztahu k t´ematu, komunikaˇcn´ı situaci a vˇeku zˇ a´ ka. D´ale se nab´ız´ı moˇznost zkoumat posun stylov´eho hodnocen´ı lex´em˚u, na kter´y ukazuj´ı u´ daje o frekvenci jednotliv´ych lex´em˚u synonymick´ych ˇrad. Koneˇcnˇe z´avˇery naˇs´ı pr´ace, omezen´e pˇredevˇs´ım rozsahem zkouman´eho materi´alu, formou a m´ırou pˇripravenosti komunik´at˚u a vˇekem zˇ a´ k˚u, lze ovˇeˇrit srovn´an´ım s v´ysledky podobn´ych v´yzkum˚u, a to pˇredevˇs´ım komunik´at˚u mluven´ych a komunik´at˚u, jejichˇz autory jsou zˇ a´ ci jin´ych vˇekov´ych skupin.

139

8

ˇ E´ LITERATURY SEZNAM UZIT

ˇ BECKA, J. V. Slovn´ık synonym a frazeologism˚u. 1. vyd. Praha : Novin´aˇr, 1977, 463 s. ´ Jan, MARES, ˇ Jiˇr´ı. Psychologie pro uˇcitele, 2. vyd. Praha : Port´al, 2007. 655 s. ISBN Cˇ AP, 978-80-7367-273-7 ˇ ´ Marie. Ceˇ ˇ stina a jej´ı vyuˇcov´an´ı : didaktika cˇ esk´eho jazyka pro uˇcitele CECHOV A, z´akladn´ıch a stˇredn´ıch sˇkol a pro studenty uˇcitelstv´ı. 2. upr. vyd. Praha : SPN, 1998. 264 s. ISBN 80-85937-47-6 ˇ ´ Marie a kol. Ceˇ ˇ stina – ˇreˇc a jazyk, 2. pˇreprac. vyd. Praha : Institut soci´aln´ıch CECHOV A, vztah˚u, 2000. 407 s. ISBN 80-85866-57-9 ˇ ´ Marie. Komunikaˇcn´ı a slohov´a v´ychova. 1. vyd. Praha : ISV nakladatelstv´ı, CECHOV A, 1998. 226 s. ISBN 80-85866-32-3 ˇ ´ Marie, KRCMOV ˇ ´ Marie, MINA ´ ROV ˇ ´ Eva. Souˇcasn´a stylistika. 1. vyd. CECHOV A, A, A, Praha : Lidov´e noviny, 2008. 381 s. ISBN 978-80-7106-961-4 ˇ ´ Marie. Stylistika souˇcasn´e cˇ eˇstiny. 1. vyd. Praha : Institut soci´aln´ıch vztah˚u, CECHOV A, 1997. 282 s. ISBN 80-85866-21-8 ˇ ´ Frantiˇsek a kol. Frekvenˇcn´ı slovn´ık cˇ eˇstiny. 1. vyd. Praha : Lidov´e nakladaCERM AK, telstv´ı, 2004. 595 s. ISBN 80-7106-676-1 ˇ ´ CERM AK, Frantiˇsek. Idiomatika a frazeologie cˇ eˇstiny. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova, 1982. 239 s. ˇ ´ CERM AK, Frantiˇsek. Jazyk a jazykovˇeda : pˇrehled a slovn´ıky. 4. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 380 s. ISBN 978-80-246-1946-0 ˇ ´ Frantiˇsek. Lexikon a s´emantika. 1. vyd. Praha : Lidov´e noviny, 2010. 357 s. CERM AK, ISBN 978-80-7422-020-3 ˇ ´ ˇ Jaroslav. Slovn´ık cˇ esk´e frazeologie CERM AK, Frantiˇsek, HRONEK, Jiˇr´ı, MACHAC, a idiomatiky. 1. Pˇrirovn´an´ı. 2. pˇreprac. a dopl. vyd. Praha : Leda, 2009. 507 s. ISBN 978-80-7335-215-8 (soubor 1. aˇz 4. d´ılu : v´az.) ˇ ´ ˇ Jaroslav. Slovn´ık cˇ esk´e frazeologie CERM AK, Frantiˇsek, HRONEK, Jiˇr´ı, MACHAC, a idiomatiky. 2. V´yrazy neslovesn´e. 2. pˇreprac. a dopl. vyd. Praha : Leda, 2009. 547 s. ISBN 978-80-7335-215-8 (soubor 1. aˇz 4. d´ılu : v´az.) ˇ ´ Frantiˇsek, HRONEK, Jiˇr´ı, MACHAC, ˇ Jaroslav. Slovn´ık cˇ esk´e frazeologie a CERM AK, idiomatiky. 3. V´yrazy slovesn´e. 2. pˇreprac. a dopl. vyd. Praha : Leda, 2009. 1247 s. ISBN 978-80-7335-215-8 (soubor 1. aˇz 4. d´ılu : v´az.) ˇ ´ Frantiˇsek, HRONEK, Jiˇr´ı, MACHAC, ˇ Jaroslav. Slovn´ık cˇ esk´e frazeologie a CERM AK, idiomatiky. 4. V´yrazy vˇetn´e. 2. pˇreprac. a dopl. vyd. Praha : Leda, 2009. 1267 s. ISBN 978-80-7335-215-8 (soubor 1. aˇz 4. d´ılu : v´az.) ˇ Frantiˇsek, HLAVSA, Zdenˇek. Vˇetn´e vzorce v cˇ eˇstinˇe. 2. opr. vyd. Praha : DANES, Academia, 1987. 275 s. 140

ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou pr´aci. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7 ˇ FILIPEC, Josef. Cesk´ a synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie : Pˇr´ıspˇevek k pozn´an´ı ˇ syst´emu v slovn´ı z´asobˇe. 1. vyd. Praha : NCSAV, 1961. 383 s. ˇ ´ ˇ FILIPEC, Josef, CERM AK, Frantiˇsek. Cesk´ a lexikologie. 1. vyd. Praha : Academia, 1985. 281 s. FILIPEC, Josef. Slovn´ık spisovn´e cˇ eˇstiny : pro sˇkolu a veˇrejnost : s Dodatkem ˇ Ministerstva sˇkolstv´ı, ml´adeˇze a tˇelov´ychovy Cesk´ e republiky. 4. vyd. Praha : Academia, 2005. 647 s. ISBN 80-200-1446-2 GREPL, Miroslav a kol. Pˇr´ıruˇcn´ı mluvnice cˇ eˇstiny. 2. opr. vyd. Praha : Lidov´e noviny, 2008. 799 s. ISBN 978-80-7106-980-5 ˇ HALLER, Jiˇr´ı. Cesk´ y slovn´ık vˇecn´y a synonymick´y. 1. d´ıl. 1. vyd. Praha : St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1969. 291 s. ˇ HALLER, Jiˇr´ı. Cesk´ y slovn´ık vˇecn´y a synonymick´y. 2. d´ıl. 1. vyd. Praha : St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1974. 595 s. ˇ HALLER, Jiˇr´ı. Cesk´ y slovn´ık vˇecn´y a synonymick´y. 3. d´ıl. 1. vyd. Praha : St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1977. 709 s. ˇ ´ Ladislav. Cesk´ ˇ y slovn´ık vˇecn´y a synonymick´y. SMILAUER, Vladim´ır, HRADSKY, Rejstˇr´ık k svazk˚um 1-3. 1. vyd. Praha : St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1987. 983 s. ´ HAVRANEK, Bohuslav a kol. Slovn´ık spisovn´eho jazyka cˇ esk´eho. 1-8. 2. nezm. vyd. Praha : Academia, 1989 HUGO, Jan. Slovn´ık nespisovn´e cˇ eˇstiny : argot, slangy a obecn´a mluva od nejstarˇs´ıch dob po souˇcasnost : historie a p˚uvod slov. 3. rozˇs. vyd. Praha : Maxdorf, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1 HAUSER, Pˇremysl. Nauka o slovn´ı z´asobˇe. 1. vyd. Praha : St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1980. 192 s. HAUSER, Pˇremysl. Metodika vyuˇcov´an´ı cˇ esk´emu jazyku. Praha, 1974. ´ Jana. Stylistika a . . . Praha : Trizonia, 1997. HOFFMANNOVA, ˇ ´ Hana Vyuˇzit´ı nˇekter´ych jazykov´ych prostˇredk˚u zajiˇst’uj´ıc´ıch n´avaznost HRDLICKOV A, textu v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch. 1. vyd. Praha : SPN, 1985. 88 s. ´ JEL´INEK, Jaroslav. Uvod do teorie vyuˇcov´an´ı cˇ esk´emu jazyku. Praha : St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1980. 275 s. ˇ ´ Marie. P´ısemn´y a mluven´y projev zˇ a´ k˚u z´akladn´ı sˇkoly. KALA, Miroslav, BENESOV A, 1. vyd. Praha : SPN, 1989. 480 s. ´ ´ Jana, Encyklopedick´y slovn´ık KARLIK, Petr, NEKULA, Marek, PLESKALOVA, cˇ eˇstiny. Praha : Lidov´e noviny, 2002. 604 s. ISBN 80-7106.484-X ´ Jana Lingvistick´e sˇt´udie o komunik´acii det´ı. Preˇsov : N´auka, 2001, ISBN KESSELOVA,

141

80-89038-05-0 ´ KLEGR, Aleˇs. Tezaurus jazyka cˇ esk´eho : slovn´ık cˇ esk´ych slov a fr´az´ı souˇcasn´ych, bl´ızk´ych a pˇr´ıbuzn´ych. 1. vyd. Praha : Lidov´e noviny, 2007. 1189 s. ISBN 978-80-7106920-1 ˚ Tvoˇrivost´ı uˇcitele k tvoˇrivosti zˇ a´ k˚u : Sborn´ık z celost´atn´ıho KOLEKTIV AUTORU. semin´aˇre k problematice tvoˇrivosti v pr´aci uˇcitele a zˇ a´ ka. Brno : Paido, 1997. 133 s. ISBN 80-85931-47-8 ˇ Y, ´ Frantiˇsek. Slovesn´y vid v cˇ eˇstinˇe. Praha : Ceskoslovensk´ ˇ KOPECN a akademie vˇed, 1962. 144 s. ˇ ´ Jan. Promˇeny myˇslen´ı o ˇreˇci. Praha : Univerzita Karlova, 1998. 310 s. KORENSK Y, ISBN 80-85599-38-8 KRAUS, Jiˇr´ı. Jazyk v promˇen´ach komunikaˇcn´ıch m´edi´ı. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008. 172 s. ISBN 978-80-246-1578-3 MACHEK, V´aclav. Etymologick´y slovn´ık jazyka cˇ esk´eho. 5. vyd. Praha : Lidov´e noviny, 2010. 866 s. ISBN 978-80-7422-048-7 MACHEK, V´aclav. Studie o tvoˇren´ı v´yraz˚u expresivn´ıch. Praha : FF UK, 1930. 155 s. ´ ROV ˇ ´ Eva. Slohov´e vyuˇcov´an´ı. Brno : Masarykova univerzita, 1994 MINA A, ˇ Jiˇr´ı, KRIVOHLAV ˇ ´ Jaro Komunikace ve sˇkole. 1. vyd. Brno : Masarykova MARES, Y, univerzita, 1995. 210 s. ISBN 80-210-1070-3 ˇ MISTR´IK, Jozef. Stylistika. 1. vyd. Bratislava : Slovensk´e pedagogick´e nakladatel’stvo, 1985. 582 s. Mluvnice cˇ eˇstiny 1-3. 1. vyd. Praha : Academia, 1986-1987 ˇ ´ Jan. Slovn´ık cˇ esk´ych synonym. 3. dopl. vyd. Praha : Lidov´e PALA, Karel, VSIANSK Y, noviny, 2000. 479 s. ISBN 80-7106-450-5 PIAGET, Jean. Psychologie inteligence. 1. vyd. Praha : SPN, 1966. 147 s. ´ B¨arbel. Psychologie d´ıtˇete. 5. vyd. Praha : Port´al, PIAGET, Jean, INHELDEROVA, 2010. 143 s. ISBN 978-80-7367-798-5 ´ Jana a kol., Kapitoly z dˇejin cˇ esk´e jazykovˇedn´e bohemistiky. 1. vyd. PLESKALOVA, Praha : Academia, 2007. 683 s. ISBN 978-80-200-1523-5 PRˇ ´IHODA, V´aclav. Ontogeneze lidsk´e psychiky. V´yvoj cˇ lovˇeka do patn´acti let. Praha : SPN, 1963. 461 s. ¨ ROMER, Christine. Lexikologie des Deutschen : eine Einf¨urung. T¨ubingen : Gunter Narr Verlag, c2003. 226 s. ISBN 3-8233-4996-1 ROZENTAL, D. E., GOLUB, I. B., TELENKOVA, M. A. Sovremennyj russkij jazyk. Moskva : Vysˇsaja sˇkola, 1991. 558 s. ISBN 5-06-001663-3 ˇ SANSKIJ, N. M. Leksikologija sovremennogo russkogo jazyka : Uˇcebnoe posobie. Izdanie cˇ etvertoe, dopolnennoe. Moskva : Kniˇznyj dom LIBROKOM, 2009. 305 s.

142

ISBN 978-5-397-00704-7 SCHIPPAN, Thea. Lexikologie der deutschen Gegenwartssprache. 2., unver¨anderte Aufl. T¨ubingen : Max Niemeyer Verlag, 2002. 306 s. ISBN 3-484-73002-1 ˇ SEBESTA, Karel. Od jazyka ke komunikaci : didaktika cˇ esk´eho jazyka a komunikaˇcn´ı v´ychova. 2. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 166 s. ISBN 80-246-0948-7 ˇ ´ Marie. Kvantitativn´ı lingvistika. 1. vyd. Praha : St´atn´ı pedagogick´e TEˇ SITELOV A, nakladatelstv´ı, 1987. 187 s. ISBN 17-138-77 TIMOFEJEV, Leonid, Ivanoviˇc. Slovn´ık liter´arnovedn´ych term´ınov. 1. vyd. Bratislava : Slovensk´y spisovatel, 1981. 301 s. ´ ´ Marie. V´yvojov´a psychologie. 1. vyd. Praha : Port´al, 2000. 522 s. ISBN VAGNEROV A, 80-7178-308-0 VYGOTSKIJ, Lev, Semenoviˇc. Myˇslen´ı a ˇreˇc. 1. vyd. Praha : 1971, SPN. 296 s. VYGOTSKIJ, Lev, Semenoviˇc. Psychologie myˇslen´ı a ˇreˇci. 1. vyd. jako komentovan´y v´ybor. Praha : Port´al, 2004. 135 s. ISBN 80-7178-943-7 ZIMA, Jaroslav. Expresivita slova v souˇcasn´e cˇ eˇstinˇe : studie lexikologick´a a stylistick´a. ˇ Praha : Nakladatelstv´ı Ceskoslovensk´ e akademie vˇed, 1961. 139 s. Stati a cˇ l´anky: ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 1, 61/2010ADAM, Rudolf. Co neumˇej´ı studenti bohemistiky. Cesk´ 2011, s. 8-14. ´ Irena. Regiony a jejich (nejen jazykov´e) zvl´asˇtnosti. Cesk´ ˇ y jazyk a BOGOCZOVA, literatura. cˇ . 4, 58/2007-2008, s. 160-163. ˇ ´ Marie. Jsme v ˇreˇci in? (Onou z´aleˇzitost´ı je nicm´enˇe filozofie n´adob´ı). Cesk´ ˇ y CECHOV A, jazyk a literatura. cˇ . 2, 57/2006-2007, s. 54-59. ˇ ´ Marie. Nenaplniteln´y ide´al cˇ eˇstin´aˇre? Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 5, 61/2010CECHOV A, 2011, s. 224-228. ˇ ´ Marie. Pˇr´ıznakovost syst´emov´a a situaˇcnˇe-kontextov´a. Naˇse rˇeˇc. 88/2005. CECHOV A, cˇ . 1, s. 9-17. ˇ ´ Marie. V´yznamn´a studie z oblasti stylizace. Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. CECHOV A, 26/1975-1976, s. 427-430. ˇ ´ Marie. V´yznamn´a studie z oblasti stylizace II. Cesk´ ˇ y jazyk a literatura CECHOV A, 28/1977-1978, s. 41-44. ˇ ´ Marie. Znalost a uˇz´ıv´an´ı tradiˇcn´ı frazeologie u ml´adeˇze. Cesk´ ˇ y jazyk a CECHOV A, literatura. cˇ . 4, 55/2004-2005, s. 161-168. ˇ Frantiˇsek. Kontinuita cˇ eˇstiny. Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 2, 61/2010-2011, DANES, s. 53-55. ´ DVORˇ AK, Karel. Nˇekter´e probl´emy student˚u pˇri vyjadˇrov´an´ı (zvl´asˇtˇe pˇr´ıcˇ innostn´ıch ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 5, 58/2007-2008, s. 229-231. vztah˚u). Cesk´ 143

´ DVORˇ AK, Karel. Vyjadˇrovac´ı prostˇredky zp˚usobu a zˇretele ve studentsk´ych prac´ıch. ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 3, 61/2010-2011, s. 128-130. Cesk´ ˇ y jazyk a HAUSER, Pˇremysl. Souborn´y pˇr´ıstup k jazykov´ym jev˚um ve vyuˇcov´an´ı. Cesk´ literatura. cˇ . 1, 57/2006-2007, s. 10-11. ´ Radka. Jak reklamn´ı texty ovlivˇnuj´ı vyjadˇrov´an´ı stˇredoˇskolsk´ych stuHOLANOVA, ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 3, 61/2010-2011, s. 118-124. dent˚u. Cesk´ ´ CEK, ˇ HRBA Josef. Lexik´aln´ı ekvivalenty, dublety a varianty. Naˇse rˇeˇc 1, roˇcn´ık 57/1974, s. 28-33. ´ Alena. Existuje mluva ml´adeˇze? Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 3-4, 44/1993JAKLOVA, 1994, s. 54-57. ´ Alena. Mˇen´ı se studentsk´y slang? Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 5-6, 44/1993JAKLOVA, 1994, s. 117-121. JANOVEC, Ladislav. K projev˚um v´yvojov´ych tendenc´ı v souˇcasn´e cˇ eˇstinˇe. Naˇse rˇeˇc 90, 2007, cˇ . 2, s. 57-66. ˇ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 1, 55/2004KOSTECKA, Jiˇr´ı. Slangov´e v´yrazy stˇredoˇskol´ak˚u. Cesk´ 2005, s. 23-28. ˇ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 3, 58, 2007KOSTECKA, Jiˇr´ı. Slovn´ı z´asoba gymnazist˚u. Cesk´ 2008, s. 134-137. ˇ ˇ y KOSTECKA, Jiˇr´ı. Tˇri glosy k cˇ l´ank˚um o vyjadˇrovac´ıch schopnostech ml´adeˇze. Cesk´ jazyk a literatura. cˇ . 3, 59/2008-2009, s. 132-135. ´ Martina. Synonymie ve vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u. In M. Kyselov´a. K diferenciaci KYSELOVA, jazykov´ych prostˇredk˚u. FF OU, Ostrava 2007. ´ Martina. Synonymie sloves ˇreˇcov´e cˇ innosti ve vyjadˇrov´an´ı zˇ a´ k˚u z´akladn´ı KYSELOVA, sˇkoly. Bohemistyka, 2011, nr 1, ISSN 1642-9893, s. 27-34. ´ ´ Lucie. Znalost a ch´ap´an´ı cˇ´ıseln´ych fraz´em˚u u gymnazist˚u. Cesk´ ˇ y jazyk MARSˇ IKOV A, a literatura. 57/2006-2007, s. 121-125. ˇ NEMEC, Igor. Frazeologizace slovesa dˇelati a jeho synonym. Naˇse rˇeˇc. 68/1985, s. 14-26. ˇ NEMEC, Igor. Slovotvorn´y v´yznam a expresivita. Slovo a slovesnost. 33/1972, s. 116-121. ˇ NEMEC, Igor. Vztah centrum – periferie v lexik´aln´ım v´yvoji. Naˇse rˇeˇc. 59/1976, s. 118-124. ˇ NEMEC, Igor. Lexik´aln´ı v´yznam ve svˇetle teorie Praˇzsk´e sˇkoly. Slovo a slovesnost. 57/1996, s. 218-225. ˇ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 4, NEMEC, Igor. Hodnota slov na okraji naˇs´ı mateˇrsˇtiny. Cesk´ 38/1987-1988, s. 164-172. ˇ NOSEK Petr. Ke kultuˇre pˇripraven´ych a nepˇripraven´ych projev˚u zˇ a´ k˚u II. stupnˇe ZS. ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 1-2, 51/2000-2001, s. 39-41. Cesk´ ´ Kvˇeta. K u´ rovni mluven´eho projevu zˇ a´ k˚u ZS. ˇ Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 1-2, RYSOVA,

144

50/1999-2000, s. 27-32. ´ Kvˇeta. Propojen´ı jazyka, slohu a literatury ve v´yuce cˇ esk´eho jazyka. Cesk´ ˇ y RYSOVA, jazyk a literatura. cˇ . 3, 58/2007-2008, s. 137-142. ´ Kvˇeta. Slangov´e v´yrazy zˇ a´ k˚u. Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 1, 54/2003-2004, RYSOVA, s. 21-25. ´ Kvˇeta. Z´ ˇ akovsk´y popis pˇred p˚ulstolet´ım a dnes. Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 3, RYSOVA, 55/2004-2005, s. 130-136. ´ CEK. ˇ SEDLA Miloslav. Nad nˇekolika jazykov´ymi pˇr´ıruˇckami. Naˇse rˇeˇc. 75/1992, s. 263-267. SCHNEK, Richard, K ot´azke expres´ıvnych slov. Slovensk´a reˇc 21. 1956, s. 72-76. ´ Hana. Reklama pro dˇeti – r´adce, cˇ i manipul´ator? Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 5, SRPOVA, 57/2006-2007, s. 209-215. ´ Jana. J´a, my a spisovnost. Cesk´ ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 4, 59/2008-2009, SVOBODOVA, s. 180-184. ˇ ´ Svatava. Procesu´aln´ı pˇr´ıstup k p´ısemn´ym slohov´ym prac´ım. Cesk´ ˇ y jazyk a SKODOV A, literatura. cˇ . 1, 57/2006-2007, s. 12-19. ˇ EP ˇ AN, ´ ST Josef. K nepˇrehledn´ym souvˇet´ım v p´ısemn´ych prac´ıch zˇ a´ k˚u stˇredn´ıch sˇkol. ˇ y jazyk a literatura. 37/1986-1987, s. 108-115. Cesk´ ˇ EP ˇ AN ´ ´IK, Stanislav. Nˇekolik pozn´amek ke cˇ l´anku Co neumˇej´ı studenti bohemistiky. ST ˇ y jazyk a literatura. cˇ . 4, 61/2010-2011, s. 187-188. Cesk´ ˇ ´ Irena. Nˇekolik slov nejen o haluzi a srdnat´em dˇedeˇckovi. Cesk´ ˇ y jazyk a VANKOV A, literatura. cˇ . 5, 58/2007-2008, s. 226-228. Internetov´e zdroje R´amcov´y vzdˇel´avac´ı program pro z´akladn´ı vzdˇel´av´an´ı (Praha 2007) [online, citace 12. 2. 2012]. Dostupn´e z : http://www.rvp.cz/

145

9

SEZNAM ZKRATEK

ampl. – synonymum amplifikaˇcn´ı cˇ a´ st. – synonymum cˇ a´ steˇcn´e ˇ – Ceˇ ˇ stina – ˇreˇc a jazyk Cˇ RJ dem. – deminutivum ˇ – Encyklopedick´y slovn´ık cˇ eˇstiny ESC expr. – expresivn´ı FSCˇ – Frekvenˇcn´ı slovn´ık cˇ eˇstiny hovor. – hovorov´e ideogr. – synonymum ideografick´e kniˇz. - kniˇzn´ı kont. sit. – synonymum kontextovˇe situaˇcn´ı ob. – obecnˇecˇ esk´e PMCˇ – Pˇr´ıruˇcn´ı mluvnice cˇ eˇstiny ˇ – Slovn´ık cˇ esk´ych synonym SCS ˇ – Slovn´ık spisovn´eho jazyka cˇ esk´eho SSJC syn. – synonymn´ı

146

10

ABSTRACT The present paper primarily deals with senior elementary school pupils‘ communi-

cation skills. Our main objective was to assess the pupils‘ ability to use synonymous expressions, available within the Czech lexical system, in creative writing assignments. Furthermore, we were interested in the pupils‘ ability to use marked lexical units, expressive in particular, and whether the aforesaid ability improves progressively with pupils‘ age, as might be, owing to the anticipated influence of their educational institution. In accordance with experts‘ views as well as our own field teaching experience, we expected functional usage of synonyms to cause significant problems and repetition would be common in their writing output. In addition, it was assumed that functional usage of marked lexemes would be relatively frequent, and there would be discrepancies in synonymy in various parts of speech and semantic groups and differences among age groups. We took two different approaches towards the research. First, we analyzed synonymous lexemes usage in general in all the writing output, e.i. by a ’general pupil’. Second, synonymous lexemes usage with regard to any individual pupil, e.i. By an ’individual pupil’. Through an analysis of sixty writing compositions, we obtained 7071 occurrences of lexical units. Lexical units were divided into three categories through setting up semantic classification features – semes: (1) units acquiring synonymous relation in the analyzed material, (2) lexical units having synonymous units within the language system but the synonymous relation is not realized in the analyzed material, and (3) non-synonymous lexical units. To verify ’taken and ’missed opportunities’ (referring to a general pupil), obtained synonym chains were compared with system synonym chains and synonym chains appearing in writing output of pupils of different age groups. Quantitative data research was accompanied by qualitative research based on frequency of the individual units in the obtained synonymy chains. A frequency-based list of the obtained lexical units was compiled and most frequent lexemes were selected. Consequently, we allocated all synonyms to the selected units while attention was paid to various types of synonyms, marked synonymous lexemes, amplifying synonyms, contextual synonyms, word-formation synonyms and synonymous collocations. While analyzing usage of synonyms in writing output of individual pupils we focused on stylistic function and frequency of the synonyms used. The research revealed the following findings: Despite the fact that the taken and missed opportunities to use synonyms available within Czech lexical system assessment suggests that pupils to a great extend use synonyms, we have to admit that our comparative frequency analysis of synonym chains did not confirm this conclusion. The analysis revealed that one unit of the synonym 147

chain is significantly overused in most writing assignments, which points at certain limitation of expressive means among children. Simultaneously, this fact confirms our hypothesis that potential synonymy is realized scarcely, e.i. Communication skills are not applied in this regard. We further found out that marked lexical units are not frequently present in the writing output and their functional usage is, in our view, questionable. The hypothesis of discrepancies among various parts of speech and semiotic groups proved to be correct. Verbal and, surprisingly, adverbial synonymy is the most frequent in the pupils‘ writing output while adjectival synonymy is the least frequent. With regard to semantic groups, synonymy is used to a higher extend with nouns describing groups of people (especially family members), verbs of movement and verbs describing speech activity or intellectual activities. Synonymous adverbs were usually referring to time relations or positive evaluation. Synonym usage in writing output of different age groups revealed an interesting conclusion: the research based on a general pupils showed that synonyms usage does not differ significantly with age. From the point of view of the individual pupil, however, we may conclude that there is a positive correlation between the pupil’s age and their improving ability to use synonyms. Both conclusions are considered relevant because the first case focuses on the fulfillment rate of possible synonymy and the other case deals with synonym frequency in the pupils‘ writing output. In other words, the ability in the sense of fulfillment of potentially synonymous relations is not growing while the number of synonymous lexemes is. This can be be interpreted as quantitative, rather than qualitative growth of this ability.

148

PRˇ ´ILOHY

11 11.1

Pˇr´ıloha 1 – Abecedn´ı rejstˇr´ık uˇzit´ych synonym

Na z´akladˇe z´ıskan´ych synonymick´ych ˇrad jsme sestavili abecedn´ı seznam synonym. Jedn´a se o jak´ysi synonymick´y slovn´ık v´yraz˚u, kter´e jsou v zˇ a´ kovsk´ych prac´ıch uˇz´ıv´any. Rejstˇr´ık synonymn´ıch v´yraz˚u vych´az´ı ze z´ıskan´ych synonymick´ych ˇrad, ale k synonymn´ım v´yraz˚um je pˇristupov´ano z opaˇcn´eho pohledu. Nezaj´ım´a n´as, kter´y cˇ len synonymick´e ˇrady lze povaˇzovat za z´akladov´e synonymum, zaj´ım´a n´as, kter´e lex´emy lze povaˇzovat za synonymn´ı ke konkr´etn´ımu heslu. Napˇr. majitel – p´an´ıcˇ ek: lex´em majitel je d´ıky sˇirˇs´ımu v´yznamu povaˇzov´an za z´akladov´e synonymum. V rejstˇr´ıku je ovˇsem toto heslo zastoupeno pouze jako synonymn´ı v´yraz k lex´emu p´an´ıcˇ ek. 1. dubna – apr´ıl

blbnout (expr.) – dˇelat blbosti (expr.) –

absolvovat proch´azku – proj´ıt se – j´ıt na

ˇra´ dit (intenz.) – skotaˇcit

proch´azku – podniknout proch´azku – j´ıt se bl´ızk´y – nedalek´y proj´ıt

bl´ızk´y (ˇca´ st.) – kamar´ad – pˇr´ıtel

akvapark – baz´en (ideogr.)

bl´ızˇ it se – pˇrich´azet

apr´ıl – 1. dubna

bl´ızˇ it se (bouˇrka) – bl´yskat se

asi – moˇzn´a – snad

bl´yskat se – bl´ızˇ it se (bouˇrka) (ˇca´ st.)

auto – v˚uz

br´acha (ob., expr.) – bratr – Luk´asˇ (kont.

aˇz – teprve

sit.) – sourozenec (ideogr.)

aˇz moc (ˇca´ st.) – hodnˇe

br´at (co jak) – vn´ımat

babi (expr.) – babiˇcka

bratr – br´acha (ob., expr.) – Luk´asˇ (kont.

babiˇcka – babi (expr.)

sit) – sourozenec (ideogr.)

bahno – bl´ato (intenz.)

breˇcet – plakat

b´at se – m´ıt strach – klepat se (expr.)

brzo, brzy – hned – zanedlouho – za chv´ıli

bavit se – pov´ıdat si/popov´ıdat si –

bˇreh – kraj (ˇca´ st.)

kl´abosit (expr.)

budova (ideogr.) 1. d˚um 2. hotel (kont.

bˇeh – u´ tˇek (ˇca´ st.)

sit.)

bez chyby – dokonal´y – vzorn´y

bydlet – zˇ´ıt

bez probl´emu – v pohodˇe

b´yt 1. leˇzet, st´at 2. spadnout, upadnout

bˇezˇ et (pro co) (intenz.) – j´ıt (pro co) –

3. pˇrij´ıt, pˇrijet, doj´ıt, dorazit 4. bydlet, zˇ´ıt

doj´ıt (pro co) – odbˇehnout (pro co)

5. existovat, zˇ´ıt 6. b. (co komu cˇ´ım) –

(intenz., cˇ a´ st.)

znamenat (co pro koho) 7. pob´yvat 8. b.

bˇezˇ et – 1. ut´ıkat – pel´asˇit (expr.) 2. (ˇca´ st.)

(co k cˇ emu) – potˇrebovat 9. b.(na kom) –

posp´ıchat, spˇechat

z´aleˇzet – z´aviset 10. konat se, prob´ıhat

b´ıt (lij´ak) (expr.) – prˇset

11. d´ıt se, st´avat se 12. (kont. sit.) z˚ust´avat

bl´ato (intenz.) – bahno

13. jmenovat se, jm´enem 149

b´yt divn´e (komu co) (ˇca´ st.) – pˇrekva-

b´yt vhodn´y (k cˇ emu) – m´ıt vlohy (na co)

pit/pˇrekvapovat – udivit

b´yt vychovan´y – umˇet se chovat

b´yt dlouh´y – trvat

b´yt vzpurn´y (intenz.) – protestovat

b´yt duleˇ ˚ zit´y – hr´at v´yznamnou roli –

b´yt z´atˇezˇ – b´yt tˇezˇ k´e

z´aleˇzet (komu na cˇ em)

b´yt zima (komu) – klepat se zimou

b´yt jako – podobat se (komu) – vypadat

celkem – docela – vcelku

jako

cenn´y – d˚uleˇzit´y – drah´y – vz´acn´y –

b´yt jasn´e (komu co) – b´yt si jist – vˇedˇet

v´yznamn´y

b´yt l´ıto – mrzet

cesta 1. silnice (ideogr.), ulice (ideogr.) 2. b´yt n´azor (ˇc´ı na co) – myslet si (co o cˇ em) trasa, trat’ 3. proch´azka (ˇca´ st.), t´ura (ˇca´ st., intenz.), vandr (ˇca´ st., ob.), vyj´ızˇ d’ka, v´ylet b´yt nutn´y – b´yt potˇreba – potˇrebovat b´yt opatrn´y – d´avat (si) pozor

(ˇca´ st.)

b´yt oporou (pro koho) – pom´ahat (komu)

cit (ˇca´ st.) – pocit

– st´at (pˇri kom)

c´ıtit – m´ıt pocit

b´yt po obˇedˇe (ˇca´ st.) – doj´ıst – sn´ıst

cukrov´y (ideogr.) – sladk´y

b´yt potˇreba 1. b´yt nutn´y, potˇrebovat 2.

cˇ as – doba

muset, m´ıt (povinnost)

cˇ asem – pozdˇeji

b´yt pˇra´ tel´e (z koho) – st´at se kamar´ady

cˇ a´ st – kapka (kont. sit., expr.) – kousek

b´yt pˇr´ıcˇ inou – zp˚usobit

(dem.)

b´yt r´ad – m´ıt radost – b´yt radost´ı bez sebe cˇ asto – mnohdy – mnohokr´at (expr.)

cˇ ekat 1. oˇcek´avat 2. (ˇca´ st.) tˇesˇit se (na co)

b´yt radost´ı bez sebe (expr.) – b´yt r´ad –

cˇ ernohnˇed´y (ideogr.) – hnˇed´y – tmavˇe

m´ıt radost

hnˇed´y (ideogr.)

b´yt rozh´adan´y – h´adat se

cˇ lovˇek – osoba – os˚ubka (dem., expr.)

b´yt si jist – vˇedˇet

dalˇs´ı 1. n´asleduj´ıc´ı, pˇr´ısˇt´ı 2. jin´y

b´yt smutno (komu) – b´yt smutn´y – tr´apit

dar – d´arek (dem.)

se (intenz.)

d´arek (dem.) – dar – pozornost (ˇca´ st.)

b´yt smutn´y – b´yt smutno (komu) – tr´apit

darovat – d´at dar – obdarovat

se (intenz.)

d´at dar – darovat – obdarovat

b´yt spolu – pom´ahat si – drˇzet pˇri

d´at nab´ıdku – nab´ıdnout – navrhnout

sobˇe/spolu

(ˇca´ st.)

b´yt tˇezˇ k´e – b´yt z´atˇezˇ

d´at se 1. zaˇc´ıt, pustit se (do) j´ıt – lze – b´yt

b´yt toho n´azoru – domn´ıvat se – myslet

moˇzn´e – moci

(si) – podle m´eho (n´azoru) – podle mˇe

d´at se na utˇ ´ ek – ut´ect

b´yt ubytov´an (ˇca´ st.) – bydlet – b´yt – sp´at

d´at si (co) – pochutnat si (na cˇ em)

(ve stanu) (ˇca´ st.)

d´at/d´avat ot´azku – zeptat se/pt´at se –

b´yt vedro – paˇrit (expr.)

kl´ast ot´azku – poloˇzit ot´azku 150

d´avat (si) pozor – b´yt opatrn´y

dokonal´y – vzorn´y – bez chyby – bez

d´avat na sobˇe zn´at – d´avat najevo

probl´emu

d´avno – dlouho

dokonˇcit – skonˇcit – zakonˇcit

dˇeda (expr.) – dˇedeˇcek

domeˇcek (dem.) – d˚um – chaloupka

dˇedeˇcek – dˇeda (expr.)

(ideogr., dem.)

dˇelat 1. pracovat 2. podnikat

domn´ıvat se – myslet (si) – b´yt toho

dˇelat blbosti (expr.) – blbnout (expr.) –

n´azoru – podle m´eho (n´azoru) – podle mˇe

ˇra´ dit (intenz.) – skotaˇcit

dopadnout (koho) (intenz., ideogr.) –

dˇelat si legraci – nemyslet v´azˇ nˇe (co)

chytit

dˇesn´y – hrozn´y

dopadnout dobˇre – podaˇrit se – pov´est se

d´esˇt’ – lij´ak (intenz.)

dopadnout sˇpatnˇe – nepov´est se

dˇevˇce – d´ıvka – holka (hovor.)

doprov´azet (kont. sit.) – sledovat

d´ıt se – st´avat se

doprovodit – jet s

d´ıtˇe 1. miminko (ideogr.) 2. (ˇca´ st.) zˇ a´ k

dorazit 1. doj´ıt, pˇrij´ıt, b´yt (kont. sit.) 2.

d´ıvat se – koukat se (hovor.) – pozorovat

dojet, pˇrijet – b´yt (kont. sit.)

d´ıvka – dˇevˇce – holka (hovor.) dlouho – d´avno

dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti – ml´adeˇz – mladistv´ı – mlad´ı lid´e – mladˇs´ı studenti – pubert’a´ ci

dnes 1. dneska (ob.) 2. ted’ (ˇca´ st.)

(ob., expr.)

dneska (ob.) – dnes

dost – hodnˇe

doba 1. cˇ as, obdob´ı 2. svˇet (kont. sit.)

dostat se 1. vr´atit se (kont. sit.) 2. dojet,

dobr´y 1. vhodn´y, spr´avn´y, 2. chutn´y,

dorazit, pˇrijet

v´yborn´y (intenz.) 3. prima (hovor.), skvˇel´y dostat zpr´avu – dozvˇedˇet se (intenz.), super (ob.), u´ zˇ asn´y (intenz.) 4.

doufat – vˇeˇrit

hodn´y, vychovan´y

dozvˇedˇet se – dostat zpr´avu

dobˇre (ˇca´ st.) – spr´avnˇe

drah´y – cenn´y – d˚uleˇzit´y – vz´acn´y –

docela 1. u´ plnˇe, zcela 2. celkem, vcelku

v´yznamn´y

dodat 1. ˇr´ıci z´avˇerem 2. ˇr´ıci (ˇca´ st.)

druh´y – jin´y – ostatn´ı (pl.)

dohromady – spoleˇcnˇe – spolu

drˇzet pˇri sobˇe/spolu – pom´ahat si – b´yt

dojet – pˇrijet – dorazit – b´yt (kont. sit.)

spolu

doj´ıst – sn´ıst

dˇrevo – klacek (hovor., ideogr.) – kl´ada

doj´ıt – dorazit – pˇrij´ıt – b´yt (kont. sit.)

(ideogr.) – vˇetev (ideogr.)

doj´ıt (komu co) – uvˇedomit si

dˇrina (expr.) – pr´ace

doj´ıt (pro co) – bˇezˇ et (pro co) (intenz.) –

dˇr´ıv, dˇr´ıve – pˇredt´ım

j´ıt (pro co) – odbˇehnout (pro co) (intenz.,

duleˇ ˚ zit´y – cenn´y – drah´y – vz´acn´y –

cˇ a´ st.)

v´yznamn´y

doj´ıt k z´avˇeru – zjistit

dum ˚ – budova (ideogr.)

dok´azat – b´yt schopen – umˇet – zvl´adnout duˇsevn´ı – psychick´y 151

duvod – pˇr´ıcˇ ina ˚

hrozn´y – dˇesn´y

dˇz´ıp – ter´enn´ı v˚uz – v˚uz

hˇra´ t (ˇca´ st.) – sv´ıtit

etapa – obdob´ı

hˇreben – vrchol

existovat – b´yt – zˇ´ıt

hur´a 1. nastoupit, nasednout, j´ıt 2.

furt (ob., expr.) – poˇra´ d – st´ale – jeˇstˇe

jet/jezdit

(ˇca´ st.)

chaloupka (ideogr., dem.) – domeˇcek

grilovat – p´eci – op´ekat

(dem.) – d˚um

h´adat se – b´yt rozh´adan´y

chalupa (ˇca´ st.) – chata

h´azet za hlavu (ˇca´ st., expr.) – zapom´ınat

ch´ap´an´ı – pochopen´ı

hezky – kr´asnˇe – n´adhernˇe (intenz.)

chata – chatka (dem.)

hezk´y – kr´asn´y – pˇekn´y – n´adhern´y

chatka (dem.) – chata

(intenz.)

chlapec – hoch – kluk (hovor.)

hlas – hl´asek (dem., expr.)

chodit (do, na) [ˇskola] – navˇstˇevovat (co)

hl´asek (dem., expr.) – hlas

[malotˇr´ıdka]

hledat – vyhled´avat – nach´azet (ˇca´ st.)

cht´ıt 1. potˇrebovat (ˇca´ st.) 2. l´akat (koho co), m´ıt chut’, touˇzit (po cˇ em) (intenz.)

hloupost (expr.) – maliˇckost

hned 1. ihned, v tu r´anu (intenz., expr.) 2. chutn´y – dobr´y – v´yborn´y (intenz.) brzo, brzy – zanedlouho – za chv´ıli 3.

chv´ıle 1. chvilka (dem.) – chviliˇcka (dem.)

(ˇca´ st.) uˇz, jiˇz

– minuta (ˇca´ st.) – okamˇzik 2. situace

hodit – pustit (kont. sit.)

(kont. sit.)

hodnˇe 1. dost – mnoho – moc – plno –

chv´ılemi (ˇca´ st.) – obˇcas

spousta 2. velmi, velice

chviliˇcka (dem.) – chv´ıle – chvilka (dem.)

hoch – chlapec – kluk (hovor.)

– minuta (ˇca´ st.) – okamˇzik

holka (hovor.) – d´ıvka – dˇevˇce

chvilka (dem.) – chv´ıle – chviliˇcka (dem.)

hora – kopec (ˇca´ st.)

– minuta (ˇca´ st.) – okamˇzik

horko – vedro (intenz.)

chybˇet (komu co) – postr´adat (kdo co)

hospoda (hovor.) – restaurace

chytnout – vz´ıt – popadnout (intenz.)

hotel – budova (kont. sit.)

i – tak´e – taky (hovor.) – t´ezˇ

houˇst´ı – kˇrov´ı

idylka (dem., expr.) – klid

hra 1. hran´ı, 2. soutˇezˇ

ihned – hned – v tu r´anu (intenz., expr.)

hran´ı – hra

image (ˇca´ st.) – styl

hr´at (fotbal) – vˇenovat se (fotbalu)

informace – zpr´ava

hr´at (si) – tr´avit hran´ım

jako svoje boty (expr.) – dobˇre

hr´at v´yznamnou roli – b´yt d˚uleˇzit´y –

jeden a ten sam´y – stejn´y – ten sam´y

z´aleˇzet (komu na cˇ em)

(hovor.)

hroznˇe (intenz., expr.) – moc – straˇsnˇe

jedinˇe – jen – jenom

(intenz., ob., expr.)

jednoduch´y – lehk´y – jen tak 152

jednoho dne – jednou

kamar´ad – pˇr´ıtel

jednou – jednoho dne

kamar´adka – k´amoˇska (ob., expr.)

jednoznaˇcn´y – jasn´y

kamar´adstv´ı – pˇra´ telstv´ı

jen tak tak (expr.) – skoro – t´emˇeˇr –

k´amoˇska (ob., expr.) – kamar´adka

m´alem

kapka – trocha (ˇca´ st.)

jen tak (hovor.) – jednoduch´y – lehk´y

kapka (kont. sit., expr.) – cˇ a´ st – kousek

jen, jenom – jedinˇe

kapr (ideogr.) – ryba

jeˇstˇe (ˇca´ st.) 1. mnohem, o hodnˇe 2. st´ale,

kaˇzd´y s´am – po jednom

poˇra´ d, furt (ob., expr.)

kl´abosit (expr.) – bavit se – pov´ıdat

jeˇstˇe zˇ e – naˇstˇest´ı

si/popov´ıdat si

jet d´al – pokraˇcovat

klacek (hovor., ideogr.) – dˇrevo

jet s – doprovodit

kl´ada (ideor.) – dˇrevo

jet zp´atky – vracet se

kl´ast ot´azku – zeptat se/pt´at se – d´at/d´avat

jet/jezdit 1. hur´a (expr., kont. sit.) 2. vydat ot´azku – poloˇzit ot´azku se (kont. sit.), vypravit se (kont. sit.)

klepat se – b´at se – m´ıt strach

j´ıdlo – obˇcerstven´ı (ideogr.)

klepat se zimou – b´yt zima (komu)

jin´y 1. rozd´ıln´y 2. dalˇs´ı, nov´y (ˇca´ st.)

kl´ıcˇ ov´y – nezastupiteln´y

j´ıst (co) – m´ıt (co)

klidnˇe – v klidu

j´ıt (na co) (ˇca´ st., ob.) – st´at se (k´ym) – b´yt kluk (hovor.) – hoch – chlapec (k´ym)

koˇciˇcka (dem., expr.) – koˇcka

j´ıt (pro co) – bˇezˇ et (pro co) (intenz.) –

koˇcka – koˇciˇcka (dem., expr.)

doj´ıt (pro co) – odbˇehnout pro co (intenz.,

koleˇcko (dem.) – kolo

cˇ a´ st.)

kolo – koleˇcko (dem.)

j´ıt 1. bˇezˇ et (expr.) 2. nasednout (kont. sit.)

konat se – b´yt – prob´ıhat

3. vydat se, vyrazit 4. d´at se, lze

koncert – vystoupen´ı

j´ıt d´al – pokraˇcovat (v cˇ em) [cesta]

konec 1. c´ıl, m´ısto 2. kraj, okraj

j´ıt kolem – proj´ıt kolem

koneˇcnˇe – nakonec

j´ıt na proch´azku – proj´ıt se – absolvovat

kon´ıcˇ ek – z´aliba

proch´azku – podniknout proch´azku – j´ıt se kouknout se (hovor.) – pod´ıvat se – proj´ıt

rozhl´ednout se (ˇca´ st.)

j´ıt se pod´ıvat (kam) – navˇst´ıvit – zaj´ıt (za

koupit – zakoupit

k´ym)

kousek (dem.) – cˇ a´ st (ˇca´ st.) – trocha

j´ıt sp´at – lehnout si – ulehnout

kraj 1.bˇreh (ˇca´ st.) 2. konec, okraj

jiˇz – uˇz – hned (ˇca´ st.)

krajina – okol´ı (okraj.) – panor´ama (ˇca´ st.,

jm´enem – jmenovat se – b´yt

expr.) – pˇr´ıroda (ˇca´ st.)

jmenovat se – jm´enem – b´yt

kr´am (hovor.) – obchod

k padnut´ı (expr.) – velik´y

kr´asnˇe – hezky – n´adhernˇe (intenz.) 153

kr´asn´y 1. hezk´y – pˇekn´y – n´adhern´y

m´ama (hovor.) – matka – maminka –

(intenz.) 2. (kont. sit.) mil´y 3. (kont. sit.)

mamka (expr.) – mami

u´ zˇ asn´y

mami – matka – maminka – m´ama

krut´y (intenz.) – zl´y

(hovor.) – mamka (expr.)

kˇrov´ı – houˇst´ı

maminka – matka – m´ama (hovor.) –

kufr – zavazadlo

mamka (expr.) – mami

kveˇceru – veˇcer

mamka (expr. – matka – maminka –

kytice – kytiˇcka (dem., expr.)

m´ama – mami

kytiˇcka (dem., expr.) – kytice

manˇzelka – zˇ ena

labyrint (ideogr.) – atrakce

maˇsina – vlak – vl´acˇ ek (dem.)

l´akat (koho co) – cht´ıt – m´ıt chut’ – sn´ıt

matka – maminka – m´ama (hovor.) –

(o cˇ em) (ˇca´ st.) – touˇzit (po cˇ em) (intenz.)

mamka (expr.) – mami

leckdy (ˇca´ st.) – obˇcas – nˇekdy

mezit´ım – zat´ım

legrace (ideogr.) – z´abava – sranda (ob.,

m´ıcˇ ek (dem.) – m´ıcˇ

expr., ideogr.)

milovat – m´ıt r´ad – c´ıtit l´asku

lehk´y – jednoduch´y – jen tak (hovor.)

mil´y 1. partner, ten druh´y (kont. sit.) 2.

lehnout si – ulehnout – j´ıt sp´at

pˇr´ıjemn´y, sympatick´y

leknout se – polekat se – vylekat se

miminko (ideogr.) – d´ıtˇe

leknut´ı – vylek´an´ı

minuta (ˇca´ st.) – chv´ıle – chvilka (dem.) –

les – les´ık (dem.)

chviliˇcka (dem.) – okamˇzik

les´ık (dem.) – les

m´ısto – c´ıl – konec

leˇzet – b´yt

m´ıt (povinnost) – muset – b´yt potˇreba

lh´at – klamat

m´ıt 1. (co k j´ıdlu) – j´ıst (co) 2. b´yt

l´ıbit se – 1. uchv´atit (intenz.) 2. l. (komu)

m´ıt bud´ıcˇ ek – vst´avat

– pˇritahovat (koho)

m´ıt chut’ – cht´ıt

lij´ak (intenz.) – d´esˇt’

m´ıt k obˇedu – naobˇedvat se

list – lupen

m´ıt k sn´ıdani – nasn´ıdat se – posn´ıdat

lod’ – lod’ka (dem.)

m´ıt obavu (ˇca´ st.) – b´at se – m´ıt strach

lod’ka (dem.) – lod’

m´ıt odlet – odletˇet

lodˇzie (ˇca´ st.) – balkon

m´ıt odpovˇed’ – odpovˇedˇet/odpov´ıdat

louka – pastva (okraj.) – pole (kont. sit.)

m´ıt pocit – c´ıtit

lupen – list

m´ıt r´ad – milovat – c´ıtit l´asku

lze – d´at se – j´ıt – b´yt moˇzn´e – moci

m´ıt radost – b´yt r´ad – b´yt radost´ı bez sebe

m´alem – skoro – t´emˇeˇr

(expr.)

maliˇckost 1. dar, d´arek (dem.), pozornost

m´ıt smysl – m´ıt v´yznam – znamenat

(ˇca´ st.) 2. hloupost (expr.)

m´ıt sraz – sej´ıt se

m´alo – trocha

m´ıt strach – b´at se – m´ıt obavu (ˇca´ st.) 154

m´ıt sˇtˇest´ı – pˇra´ t sˇtˇest´ı (komu)

myslet (na co) – pˇrem´ysˇlet (o cˇ em)

m´ıt vlohy (na co) – b´yt vhodn´y (k cˇ emu)

myslet (si) – domn´ıvat se – b´yt toho

m´ıt v´yznam – m´ıt smysl – znamenat

n´azoru – zd´at se (komu co)

m´ıt vzpom´ınky (ˇca´ st.) – vzpom´ınat

myslet si (co o cˇ em) – b´yt n´azor (ˇc´ı na co)

m´ıt z pekla sˇtˇest´ı (expr.) – m´ıt sˇtˇest´ı – pˇra´ t 2. pˇrebrat si (co jak) sˇtˇest´ı (komu)

myˇslenka (ˇca´ st.) – n´apad

m´ıvat snahu – snaˇzit se

na . . . (expr.) – sˇpatn´y

ml´adeˇz – mladistv´ı – mlad´ı lid´e – mladˇs´ı na konci sil (ˇca´ st.) – unaven´y studenti – dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti – pubert’a´ ci (ob., na to – odpovˇedˇet/odpov´ıdat – m´ıt odpovˇed’ expr.) mlad´ı lid´e – ml´adeˇz – mladistv´ı – mladˇs´ı na z´avˇer – nakonec – z´avˇerem studenti – dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti – pubert’a´ ci (ob., nabˇehat (ˇca´ st.) – bˇezˇ et (bˇehat nen´ı expr.)

zastoupeno)

mladistv´ı – ml´adeˇz – mlad´ı lid´e – mladˇs´ı n´adhernˇe (intenz.) – hezky – kr´asnˇe studenti – dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti – pubert’a´ ci (ob., n´adraˇz´ı (ideogr.) – stanice expr.)

n´ahle – najednou – neˇcekanˇe – vtom –

mladˇs´ı studenti – ml´adeˇz – mladistv´ı – mlad´ı lid´e – dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti – pubert’a´ ci

zniˇcehonic

(ob., expr.)

najednou – n´ahle – neˇcekanˇe – vtom –

mnohdy – cˇ asto – mnohokr´at

zniˇcehonic

mnohem – o hodnˇe – jeˇstˇe (ˇca´ st.)

naj´ıt – sehnat (expr., cˇ a´ st.)

mnoho – hodnˇe – moc – plno – spousta

nakonec 1. na z´avˇer, z´avˇerem 2. koneˇcnˇe

mnohokr´at – cˇ asto – mnohdy

namoˇcit – ponoˇrit

mobil – mobiln´ı telefon

naobˇedvat se – m´ıt k obˇedu – naj´ıst se

mobiln´ı telefon – mobil

(ˇca´ st.)

moc 1. hodnˇe, mnoho, plno, spousta 2.

napl´anovat – m´ıt pl´an

hroznˇe (intenz., expr.), straˇsnˇe (intenz.,

napˇr´ıklad – tˇreba

ob., expr.)

nasednout – nastoupit – j´ıt (do) (kont. sit.)

moci 1. d´at se, j´ıt, lze, b´yt moˇzn´e 2.

naschv´al – schv´alnˇe

dok´azat, umˇet, zvl´adnout, b´yt schopen

naskytnout se (ˇca´ st.) – objevit se

mohutn´y (ˇca´ st., intenz.) – velk´y

n´aslednˇe – pak – potom – posl´eze (kniˇz.)

moˇzn´a – asi – snad

– pot´e

moˇznost (ˇca´ st.) – pˇr´ıleˇzitost

n´asledovat (ˇca´ st.) – pˇrij´ıt

mrzet – b´yt l´ıto

n´asleduj´ıc´ı – dalˇs´ı – pˇr´ısˇt´ı

m´ıt vidiny – zd´at se (komu co)

nasm´at se (ˇca´ st.) – sm´at se

muset – m´ıt (povinnost) – b´yt potˇreba

nasn´ıdat se – posn´ıdat – m´ıt k sn´ıdani –

muˇz 1. cˇ lovˇek 2. p´an

naj´ıt se (ˇca´ st.)

nahradit – vymˇenit

155

nastoupit/nastupovat – hur´a (kont. sit.,

nov´y (ˇca´ st.) – jin´y

expr.) – nasednout – j´ıt (do) (kont. sit.)

o hodnˇe – mnohem – jeˇstˇe (ˇca´ st.)

naˇstˇest´ı – jeˇstˇe zˇ e

obava 1. strach 2. starost

naˇstvat se (expr.) – rozzlobit se – vjet

obˇcas – nˇekdy

nervy (do koho) (expr.)

obˇcerstven´ı (ideogr.) – j´ıdlo

navrhnout (ˇca´ st.) – nab´ıdnout

obdarovat – darovat – d´at dar

navˇstˇevovat (co) [malotˇr´ıdka] – chodit

obdob´ı 1. cˇ as, doba 2. etapa

(do, na) [ˇskola]

obdob´ı puberty – puberta

navˇst´ıvit – j´ıt se pod´ıvat (kam) – zaj´ıt (za

obec – vesnice

k´ym)

obchod – kr´am (hovor.)

navˇzdy – nen´avratnˇe

obleˇcen´ı – odˇev

n´azor – ch´ap´an´ı

obliˇcej – tv´aˇr

neˇcekanˇe – n´ahle – najednou – vtom –

obr´azek (dem.) – ornament (ˇca´ st., ampl.)

zniˇcehonic

obvykle – vˇetˇsinou – povˇetˇsinou –

nedalek´y – bl´ızk´y

zpravidla

nehezk´y – oˇskliv´y

obyˇcejn´y – norm´aln´ı

nechat b´yt – nevˇsimnout si/nevˇs´ımat si

oˇcek´avat – cˇ ekat

nejbliˇzsˇ´ı (ˇca´ st.) – rodina – pˇr´ıbuzn´ı (ˇca´ st.)

odbˇehnout (pro co) (intenz., cˇ a´ st.) – bˇezˇ et

nejhorˇs´ı – nejtˇezˇ sˇ´ı

(pro co) – j´ıt (pro co) – doj´ıt (pro co)

nejtˇezˇ sˇ´ı – nejhorˇs´ı

odb´yt (ˇca´ st.) – ˇr´ıci

nˇekdy – obˇcas – leckdy (ˇca´ st.)

oddech – odpoˇcinek

nem´ıt r´ad – nesn´asˇet (intenz.)

oddechnout si – odpoˇcinout si

nemyslet v´azˇ nˇe (co) – dˇelat si legraci

odej´ıt – opustit

nen´avratnˇe – navˇzdy

odˇev – obleˇcen´ı

nepamatovat si – zapomenout

odhodl´an´ı (ˇca´ st.) – snaha – v˚ule

nepokroucen´y – nezkaˇzen´y

odj´ızˇ dˇet (kont. sit.) – vracet se

nepov´est se – dopadnout sˇpatnˇe

odk´apnout (kont. sit.) – odloupnout se

nesn´asˇet (intenz.) – nem´ıt r´ad

(kont. sit.) – vydˇelit se

neuchopiteln´y – abstraktn´ı

odletˇet – m´ıt odlet

naveˇceˇret se – naj´ıst se (ˇca´ st.)

odloupnout se (kont. sit.) – vydˇelit se –

nevˇsimnout si/nevˇs´ımat si – nechat b´yt

odk´apnout (kont. sit.)

nezapomenout – pamatovat si –

odpoˇcinek – oddech

vzpom´ınat

odpoˇcinout si/odpoˇc´ıvat – oddechnout si

nezastupiteln´y – kl´ıcˇ ov´y

odpoledne – po obˇedˇe (ˇca´ st.)

nezkaˇzen´y – nepokroucen´y

odpoutat se (ˇca´ st.) – odej´ıt

nic moc (ˇca´ st., expr.) – oˇskliv´y – nehezk´y

odpovˇedˇet/odpov´ıdat – m´ıt odpovˇed’ – na

nouze (okraj.) – probl´em

to 156

ohenˇ – ohn´ıcˇ ek (dem.)

partner – mil´y (ˇca´ st.) – ten druh´y (kont.

ohn´ıcˇ ek (dem.) – oheˇn

sit.)

ohromn´y (intenz.) – mohutn´y (ˇca´ st.,

paˇrit (expr.) – b´yt vedro

intenz.) – velk´y

pauza – pˇrest´avka (ideogr.)

ohˇra´ t (na ohni) (ˇca´ st.) – op´ect

p´eci – op´ekat – grilovat

okamˇzik – chv´ıle – chvilka (dem.) –

pˇekn´y – hezk´y – kr´asn´y – n´adhern´y

chviliˇcka (dem.)

(intenz.)

okol´ı – prostˇred´ı (ˇca´ st.)

pel´asˇit (expr.) – bˇezˇ et – ut´ıkat

opakovat (ˇca´ st.) – ˇr´ıkat

pˇesˇky – po sv´ych (expr.)

op´ekat – grilovat – p´eci

p´ıle – dˇrina (expr., ampl.) – snaha

opˇet – zase – zas – znova – znovu

p´ısemka (hovor.) – test (ideogr.)

oplatka (ˇca´ st.) – suˇsenka

plakat – breˇcet

opora – podpora

pl´an (ˇca´ st.) – n´apad plno – hodnˇe – mnoho – spousta

opravdov´y – prav´y

plynout (co z cˇ eho) – vypl´yvat (co z cˇ eho)

opustit – odej´ıt

po jednom – kaˇzd´y s´am

opuˇstˇen´y – s´am

po obˇedˇe (ˇca´ st.) – odpoledne

osada – obec – vesnice – vesniˇcka (dem.)

po sv´ych (expr.) – pˇesˇky

oslovovat (koho) – ˇr´ıkat (komu jak)

pob´yvat – str´avit – b´yt

osoba – cˇ lovˇek – os˚ubka (dem., expr.) ostatn´ı 1. zbyl´y, zb´yvaj´ıc´ı (ˇca´ st.) 2. druh´y osubka (dem., expr.) – osoba – cˇ lovˇek ˚ oˇskliv´y – nehezk´y ot´azka – probl´em otec – t´ata (hovor.) – tat´ınek – tat’ka (hovor.)

podaˇrit se – pov´est se pod´ıvat se – kouknout se (hovor.) podle m´eho (n´azoru) – podle mˇe – domn´ıvat se – myslet (si) podnikat – dˇelat podniknout proch´azku – proj´ıt se – absolvovat proch´azku – j´ıt na proch´azku –

otr´aven´y (hovor., expr.) – znudˇen´y

j´ıt se proj´ıt

oznaˇcit – pojmenovat

podniknout v´ylet – udˇelat si v´ylet

pak – potom – pozdˇeji – posl´eze (kniˇz.) –

podobat se (komu) – b´yt jako

pot´e

podpora – opora

p´alit (ˇca´ st.) – sˇt´ıpat

podporovat (koho) – pom´ahat (komu) –

pamatovat si – vzpom´ınat si

b´yt oporou (pro koho) – st´at (pˇri kom)

p´an – muˇz

podpoˇrit (koho) – pomoci (komu) –

p´an´ıcˇ ek – majitel

podrˇzet (koho) (ob., expr.)

p´arek (ˇca´ st.) – buˇrt (ob.)

podrˇzet (koho) (ob., expr.) – pomoci

parta (hovor., ideogr.) 1. skupina,

(komu) – b´yt oporou (pro koho) – st´at (pˇri

skupinka (dem.) 2. rodiny (kont. sit.)

kom) 157

podv´est (ˇca´ st.) – ubl´ızˇ it

postr´adat – chybˇet

pochopen´ı – ch´ap´an´ı (ˇca´ st.)

poˇseptat (ˇca´ st.) 1. ˇr´ıci 2. zeptat se/pt´at se

pochopit (co) 1. uvˇedomit si (co) 2.

(kont. sit.)

vyznat se (v cˇ em

poˇstuchovat (expr.) – provokovat

pochutnat si (na cˇ em) (ˇca´ st.) – d´at si (co)

pot´e – pak – potom – posl´eze (kniˇz.)

pojmenovat – oznaˇcit

potˇesˇen´ı (ideogr.) – radost

pokraˇcovat (na) [ˇskola] (ˇca´ st.) –

potˇesˇit – udˇelat radost – zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka

navˇstˇevovat (co) [ˇskola] – chodit (do) [

(expr.)

sˇkola]

potkat (koho co) – st´at se – ud´at se

pokraˇcovat (v cˇ em) [cesta] 1. j´ıt d´al 2. jet potkat (koho) – sej´ıt se – vidˇet d´al potkat ztr´ata – ztratit pokˇrikovat (ˇca´ st.) – volat – kˇriˇcet potok – pot˚ucˇ ek (dem.) – voda (kont. sit.) polekat se – leknout se – vylekat se potom – pak – pozdˇeji – posl´eze (kniˇz.) – poloˇzit ot´azku – zeptat se/pt´at se – pot´e d´at/d´avat ot´azku – kl´ast ot´azku potopa – velk´a voda – stalet´a voda pom´ahat/pomoci (komu) – podpoˇrit (ideogr.) (koho) – podrˇzet (koho) (ob., expr.) – potˇrebovat 1. (ˇca´ st.) cht´ıt 2. b´yt potˇreba, podporovat (koho) b´yt nutn´y pom´ahat si – b´yt spolu – drˇzet pˇri potuˇ ˚ cek (dem.) – potok – voda (kont. sit.) sobˇe/spolu povˇedˇet/pov´ıdat 1. ˇr´ıci/ˇr´ıkat, sdˇelit, ponoˇrit – namoˇcit vyslovit 2. vypr´avˇet popadnout (intenz.) – chytnout – vz´ıt pov´est se – podaˇrit se poˇra´ d – st´ale – furt (ob., expr.) – jeˇstˇe povˇetˇsinou (kniˇz.) – vˇetˇsinou – obvykle – (ˇca´ st.) zpravidla posadit se – sednout si – usadit se – pov´ıdat si/popov´ıdat si – bavit se – zaujmout m´ısto (ˇca´ st.) posb´ırat (ˇca´ st.) – vz´ıt

kl´abosit (expr.)

posedˇet – sedˇet

povol´an´ı – pr´ace

poslat – vyslat

pozdˇeji – cˇ asem – pak – potom

posledn´ı hr´acˇ – stoper

pozn´an´ı (ˇca´ st., ampl.) – pochopen´ı

posl´eze (kniˇz.) – pak – potom – pot´e

poznat – zaˇz´ıt

posm´ıvat se (ˇca´ st.) – sm´at se

pozornost (ˇca´ st.) – dar – d´arek (dem.) –

posn´ıdat – nasn´ıdat se – m´ıt k sn´ıdani –

maliˇckost (kont. sit.)

naj´ıst se (ˇca´ st.)

pozorovat – d´ıvat se – koukat se (hovor.)

posp´ıchat – spˇechat – bˇezˇ et (ˇca´ st.)

pr´ace – 1. dˇrina (expr.) 2. povol´an´ı

postava – cˇ lovˇek

pracovat – dˇelat

postaven´y (ˇca´ st.) – udˇelan´y

praktikovat (ˇca´ st.) – dˇelat 158

prarodiˇce (pouze v pl.) 1. dˇedeˇcek 2.

pˇreplavat (k cˇ emu) (ˇca´ st.) – doplavat

babiˇcka

(kam)

pr´asknout (koho) (ob., expr.) – ˇr´ıci (co na pˇresnˇe 1. zrovna 2. pˇr´ımo koho)

pˇrestat – skonˇcit

prav´y – opravdov´y

pˇrest´avka (ideogr.) – pauza

prima (hovor.) – dobr´y – skvˇel´y (intenz.)

pˇrevl´eci se (ˇca´ st.) – obl´eci se

– super (ob.) – u´ zˇ asn´y (intenz.)

pˇr´ıbˇeh 1. pˇr´ıhoda 2. vypr´avˇen´ı

prob´ıhat – b´yt – konat se

pˇr´ıbuzn´ı (ˇca´ st.) – rodina – nejbliˇzsˇ´ı

probl´em 1. ot´azka, t´ema, vˇec 2. starost

pˇr´ıcˇ ina – d˚uvod

(ideogr.), trabl (hovor., expr., cˇ a´ st.), pr˚user

pˇridˇelit (ˇca´ st.) – d´at

(ob., cˇ a´ st.)

pˇr´ıhoda – pˇr´ıbˇeh

problesknout hlavou (ˇca´ st., expr.) –

pˇr´ıjemn´y – mil´y – sympatick´y

vzpomenout si

pˇrijet – dorazit – b´yt (kont. sit.)

probrat se (ˇca´ st.) – probudit se

pˇrij´ıt (na co) – vymyslet (co)

probudit se – probrat se (ˇca´ st.)

pˇrij´ıt 1. doj´ıt, dorazit, b´yt (kont. sit.) 2.

proch´azka (ˇca´ st.) – cesta

vr´atit se pˇr´ıklad – vzor

proj´ıt kolem – j´ıt kolem

pˇrilehl´y – vedlejˇs´ı

proj´ıt se – absolvovat proch´azku – j´ıt na proch´azku – podniknout proch´azku – j´ıt se proj´ıt proj´ıt si (ˇca´ st.) – prohl´ednout si/prohl´ıdnout si prozkoum´av´an´ı (ˇca´ st.) – prohl´ıdka proˇz´ıt – zaˇz´ıt – str´avit prˇset – b´ıt (lij´ak) (expr.) pruser (ob., cˇ a´ st.) – probl´em ˚ pˇra´ t sˇtˇest´ı komu – m´ıt sˇtˇest´ı pˇra´ telstv´ı – kamar´adstv´ı

pˇrilehl´y (ˇca´ st.) – bl´ızk´y – nedalek´y pˇriletˇet (ˇca´ st.) – pˇrist´at pˇrin´est – pˇriv´ezt (kont. sit.) pˇrin´est pocit klidu – uklidnit pˇrip´ıt si (ˇca´ st.) – nap´ıt se pˇripravit (obˇed) – uvaˇrit pˇr´ısˇt´ı – dalˇs´ı – n´asleduj´ıc´ı pˇritahovat (kdo koho) – l´ıbit se (kdo komu) pˇr´ıtel – kamar´ad pˇritom – z´aroveˇn

pˇrebrat si (co jak) – myslet si (co o cˇ em)

pˇriv´ezt 1. dov´ezt 2. pˇrin´est (kont. sit.)

pˇredstaven´ı – vystoupen´ı

pˇrivodit – zp˚usobit

pˇredt´ım – dˇr´ıv, dˇr´ıve

psychick´y – duˇsevn´ı

pˇrekvapit – udivit

puberta – obdob´ı puberty

pˇrekvapovat – udivovat

pubert’a´ ci (ob., expr.) 1. ml´adeˇz –

pˇrem´ysˇlet (o cˇ em) 1. zamyslet se (nad

mladistv´ı – mlad´ı lid´e – mladˇs´ı studenti –

cˇ´ım) 2. rozm´ysˇlet si

dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti 2. zˇ a´ ci

pˇrenechat – nechat

pujˇ ˚ cit – zap˚ujˇcit 159

r´ad + by – cht´ıt

rˇ´ıci/ˇr´ıkat 1. povˇedˇet/pov´ıdat, sdˇelit,

restaurace – hospoda (hovor.)

vyslovit 2. zeptat se/pt´at se (kont. sit.)

rodiˇce (pouze v pl.) – otec a matka – maminka s tat’kou

rˇ´ıkat (komu jak) – oslovovat (koho)

rodina – pˇr´ıbuzn´ı (ˇca´ st.)

samotn´y (hovor.) – s´am

rodiny (kont. sit.) – parta (hovor., ideogr.)

sedl´ack´y – vesnick´y

rodit se (kniˇz.) – vznikat

sednout si – posadit se – usadit se –

rozdˇelat (ohen) ˇ – udˇelat (oheˇn)

zaujmout m´ısto (ˇca´ st.)

rozdˇelit se (ˇca´ st.) – rozlouˇcit se – rozej´ıt

sehnat (expr., cˇ a´ st.) – naj´ıt

se (ˇca´ st.)

sej´ıt se – m´ıt sraz

rozdˇelovat – dˇelat rozd´ıly

sen (ˇca´ st.) – pˇra´ n´ı

rozd´ıln´y – jin´y

sestra – sourozenec (ideogr.)

rozej´ıt se (ˇca´ st.) – rozlouˇcit se – rozdˇelit

shodit (koho) (ˇca´ st., hovor., expr.) – ˇr´ıci

se (ˇca´ st.)

(co na koho) – pr´asknout (koho) (ob.,

rozhl´ednout se (ˇca´ st.) – pod´ıvat se –

expr.)

kouknout se

shodnout se (na cˇ em) – domluvit se

rozhodnout se (pro co) – vybrat si (co)

schovat – skr´yt

s´am 1. opuˇstˇen´y 2. samotn´y (hovor.)

schv´alnˇe – naschv´al rozluˇstit – uh´adnout/uhodnout – vloˇzit ˇ str. 312 a 374) silnice (ideogr.) – cesta – ulice (ideogr.) pozn´amku pod cˇ arou (SCS, rozm´ysˇlet se 1. pˇrem´ysˇlet (o cˇ em) 2. v´ahat situace (kont. sit.) – chv´ıle roztomil´y (ˇca´ st.) – mil´y

skonˇcit se zˇ ivotem (ˇca´ st.) – umˇr´ıt – zemˇr´ıt

rozumˇet si – sn´asˇet se – vych´azet spolu

skoro – t´emˇeˇr – m´alem

rozzlobit se – naˇstvat se (expr.) – vjet

skotaˇcit – blbnout (expr.) – dˇelat blbosti

nervy (do koho)

(expr.) – ˇra´ dit (intenz.)

ruˇcnˇe – vlastnoruˇcnˇe (ideogr.)

skr´yt – schovat

ryba – kapr (ideogr.) – rybka (dem.)

skupina – skupinka (dem.)

rybka (dem.) – ryba

skupinka (dem.) – skupina

rybn´ık – vodn´ı kr´alovstv´ı (kont. sit.) –

skvˇel´y – dobr´y – prima (hovor.) – super

voda (kont. sit.)

(ob.) – u´ zˇ asn´y

rˇ a´ dit (intenz.) – blbnout (expr.) – dˇelat

slovo – sl˚uvko (dem., expr.)

blbosti (expr.) – skotaˇcit

slunce – slun´ıcˇ ko (dem.)

rˇ eka – voda (kont. sit.)

slun´ıcˇ ko (dem.) – slunce

rˇ´ıci (co na koho) – pr´asknout (koho) (ob.,

sluvko (dem., expr.) – slovo ˚

expr.)

smysl – v´yznam

rˇ´ıci ot´azku – zeptat se/pt´at se

snad – asi – moˇzn´a

rˇ´ıci si – domluvit se

sn´asˇet se (s k´ym) – rozumˇet si – vych´azet

rˇ´ıci z´avˇerem – dodat

spolu 160

sn´ıst – doj´ıst

st´at se kamar´ady – b´yt pˇra´ tel´e (z koho)

sn´ıt (o cˇ em) (ˇca´ st.) – cht´ıt – touˇzit (po

st´avat se – d´ıt se

cˇ em) (intenz.)

stejn´y – ten sam´y (hovor.)

souhlasit – pˇrij´ımat nab´ıdku

stoper – posledn´ı hr´acˇ

sourozenec (ideogr.) 1. bratr, br´acha (ob.,

strach – obava (ideogr.)

expr.), Luk´asˇ (kont. sit.) 2. sestra

straˇsnˇe (intenz., ob., expr.) – hroznˇe

souˇs – zemˇe

(intenz., expr.) – moc

soutˇezˇ – z´avod – hra

straˇsn´y (expr.) – ohromn´y (intenz.) –

spadnout – upadnout

velk´y

sp´at (ve stanu) (ˇca´ st.) – bydlet – b´yt

str´avit – pob´yvat – b´yt

ubytov´an (ˇca´ st.)

str´avit (ˇca´ st.) – proˇz´ıt

spˇechat – posp´ıchat – bˇezˇ et (ˇca´ st.)

str´avit koup´an´ım – koupat se – vˇenovat

spoˇc´ıvat (v cˇ em) (ˇca´ st.) – z´aleˇzet

se koup´an´ı

spojit s´ıly – spolupracovat

str´avit pˇri zkouˇsen´ı – zkouˇset

spoleˇcnˇe – dohromady – spolu

strhnout se (ˇca´ st.) – zaˇc´ıt

spolehnout se/spol´ehat se (na koho) –

super (ob.) – skvˇel´y – u´ zˇ asn´y

vˇeˇrit (komu

suˇsenka – oplatka (ˇca´ st.)

spolu – dohromady – spoleˇcnˇe

svˇet – doba (kont. sit.)

spr´avn´y – vhodn´y – dobr´y (ˇca´ st.)

svˇetlo – svˇet´ylko (dem.)

sranda (ob., expr., ideogr.) – legrace

svˇet´ylko (dem.) – svˇetlo

(ideogr.) – z´abava

sv´ıtit – hˇra´ t (ˇca´ st.)

srazit na kolena (expr., intenz.) – ubl´ızˇ it

sympatick´y – pˇr´ıjemn´y – mil´y (ˇca´ st.)

srdce – srd´ıcˇ ko (dem., expr.)

sˇerm – sˇermov´an´ı

srd´ıcˇ ko (dem., expr.) – srdce

sˇermov´an´ı – sˇerm

srna – srnka (dem., expr.)

sˇirok´y (ˇca´ st.) – velk´y

srnka (dem., expr.) – srna

sˇk´ala – ˇrada (ˇca´ st.)

st´ado (ˇca´ st.) – skupina

sˇpatn´y 1. na . . . (expr.), 2. zl´y

st´ale – poˇra´ d – furt (ob., expr.) – jeˇstˇe

sˇt´ıpat – p´alit (ˇca´ st.)

(ˇca´ st.)

sˇvihnout (ˇca´ st.) – hodit

stalet´a voda (ideogr.) – potopa – velk´a

tableta – pr´asˇek

voda

tady – zde – tu

starost 1. obava 2. probl´em (ideogr.)

tak´e, taky (hovor.) – jeˇstˇe – t´ezˇ – i

st´at (pˇri kom) – pom´ahat (komu) – b´yt

t´amhle – tam

oporou (pro koho) – podporovat (koho)

taˇska (ideogr.) – zavazadlo

st´at 1. b´yt 2. zapadnout (kont. sit.) st´at se – ud´at se

t´ata (hovor.) – tat´ınek – tat’ka (hovor.) tat’ka – t´ata (hovor.) – tat´ınek

st´at se (k´ym) – b´yt (k´ym)

t´eci – prot´ekat (ˇca´ st.) 161

ted’ 1. (ˇca´ st.) dnes 2. v tuto chv´ıli

udˇelat (ohen) ˇ – rozdˇelat (oheˇn)

televize – televizor

udˇelat hygienu – um´yt se

televizor – televize

udˇelat radost – potˇesˇit – zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka

t´ema (ˇca´ st.) probl´em

(expr.)

t´emˇerˇ – skoro – m´alem

udˇelat si v´ylet – podniknout v´ylet

ten druh´y (kont. sit.) – partner – mil´y

udivit – pˇrekvapit

(ˇca´ st.)

udivovat – pˇrekvapovat

ten sam´y (hovor.) – stejn´y

uh´adnout/uhodnout – rozluˇstit

teprve – aˇz

uchv´atit (intenz.) – l´ıbit se

ter´enn´ı vuz ˚ – dˇz´ıp – v˚uz

uklidnit – pˇrin´est pocit klidu

test (ideogr.) – p´ısemka (hovor.)

ulehnout – lehnout si – j´ıt sp´at

tˇesˇit se (na co) – cˇ ekat (ˇca´ st.)

ulice (ideogr.) – cesta – silnice

t´ezˇ – tak´e – taky (hovor.)

umˇet – dok´azat – moci – b´yt schopen

tmavˇe hnˇed´y (ideogr.) – cˇ ernohnˇed´y

umˇet se chovat – b´yt vychovan´y

(ideogr.) – hnˇed´y

umˇr´ıt – zemˇr´ıt

to d´a rozum (ˇca´ st.) – b´yt jasn´e

unaven´y – utahan´y (expr.)

touˇzit (po cˇ em) (intenz.) – cht´ıt – sn´ıt

upadnout – spadnout

(o cˇ em)

uplnˇ e – docela – zcela ´

trabl (hovor., expr., cˇ a´ st.) – probl´em –

uplynout – ubˇehnout

pr˚user (ob., cˇ a´ st.)

usadit se – sednout si – posadit se –

traktor – trakt˚urek (dem.)

zaujmout m´ısto (ˇca´ st.)

trakturek (dem.) – traktor ˚

utahan´y (expr.) – unaven´y

tr´apit se (intenz.) – b´yt smutn´y – b´yt

ut´ect – d´at se na u´ tˇek

smutno (komu)

utˇ ´ ek (ˇca´ st.) – bˇeh

trasa – cesta – trat’

ut´ıkat – bˇezˇ et – pel´asˇit (expr.)

trat’ – trasa

uvaˇrit – pˇripravit (obˇed)

trocha – m´alo

uvˇedomit si – pochopit

trochu – troˇsku (dem.)

uv´est – ˇr´ıci – sdˇelit

troˇsku (dem.) – trochu

uˇz 1. hned – ihned – v tu r´anu (intenz.,

tˇreba – napˇr´ıklad

expr.) 2.koneˇcnˇe 3. jiˇz

tu – zde – tady

uˇ ´ zasn´y 1. skvˇel´y, super (ob.) 2. kr´asn´y

tura ´ (ˇca´ st., intenz.) – vyj´ızˇ d’ka (ˇca´ st.) –

(kont. sit.)

v´ylet (ˇca´ st.)

uˇz´ıt si (ˇca´ st.) – proˇz´ıt

tv´arˇ – obliˇcej

v dobr´em – dobˇre

tvrdit (ˇca´ st.) – ˇr´ıkat

v klidu – klidnˇe

ubˇehnout – uplynout

v pohodˇe (expr.) – bez probl´emu – dobr´y

ud´at se – st´at se

v poˇra´ dku – zdrav´y 162

v tu r´anu (intenz., expr.) – hned – ihned

vidˇet 1. zahl´ednout (ˇca´ st.) 2. potkat, sej´ıt

v tuto chv´ıli – ted’

se

v´ahat – rozm´ysˇlet se

vjet nervy (do koho) (expr.) – naˇstvat se

vandr (ˇca´ st., ob.) – v´ylet

(expr.) – rozzlobit se

vcelku – celkem – docela

vl´acˇ ek (dem.) – vlak

vˇec (ˇca´ st.) – probl´em

vlak – vl´acˇ ek (dem.)

veˇcer – kveˇceru

vlastnoruˇcnˇe (ideogr.) – ruˇcnˇe

vˇedˇet 1. b´yt jasn´e (komu co) – b´yt si jist 2. voda (kont. sit.) 1. potok, pot˚ucˇ ek 2. rybn´ık, vodn´ı kr´alovstv´ı (kont. sit.) 3. ˇreka zn´at vedlejˇs´ı – pˇrilehl´y

vodn´ı kr´alovstv´ı (kont. sit.) – rybn´ık –

vˇedom´ı – psychika

voda (kont. sit.)

vedro (intenz.) – horko

vracet l´asku – milovat – m´ıt r´ad – c´ıtit

vej´ıt – vstoupit

l´asku

velice – velmi – hodnˇe – moc

vracet se – vyrazit zp´atky – jet zp´atky –

velk´a voda – potopa – stalet´a voda

odj´ızˇ dˇet (kont. sit.)

(ideogr.)

vstoupit 1. vej´ıt 2. dostat se

velk´y, velik´y 1. velk´y, mohutn´y (ˇca´ st.,

vtipn´y (ˇca´ st.) – z´abavn´y

intenz.), ohromn´y (intenz.), straˇsn´y (expr.), vtom – n´ahle – najednou – neˇcekanˇe – z pekla (expr.) 2. k padnut´ı 3. sˇirok´y (ˇca´ st.) zniˇcehonic velmi – velice – hodnˇe – moc

vule ˚ – odhodl´an´ı – snaha

vˇenovat se (fotbalu) – hr´at (fotbal)

vuz ˚ – auto – dˇz´ıp – ter´enn´ı v˚uz

vˇenovat se koup´an´ı – koupat se – str´avit

vyblbnout se (expr.) – vydov´adˇet se

koup´an´ım

v´yborn´y – chutn´y – dobr´y (ˇca´ st.)

vˇenovat se prozkoum´av´an´ı (ˇca´ st.) –

vybrat si (co) – rozhodnout se (pro co)

prohl´ızˇ et si

vydat se – vyjet – vypravit se – vyrazit

vˇerˇ it 1. doufat 2. (komu) – spolehnout

vydov´adˇet se – vyblbnout se (expr.)

se/spol´ehat se (na koho)

vyfotit – vyfotografovat

vesel´y – z´abavn´y

vyfotografovat – vyfotit

vesnice – obec – vesniˇcka (dem.)

v´yhled (ˇca´ st.) – pohled

vesnick´y – sedl´ack´y

vyhled´avat – hledat

vesniˇcka (dem.) – vesnice – obec – osada

vych´azet spolu – rozumˇet si – sn´asˇet se

vˇetev (ideor.) – dˇrevo

vyj´ıt/vych´azet – vystoupit/vystupovat

vˇetˇsina (ˇca´ st.) – hodnˇe

vyj´ızˇ d’ka – t´ura – v´ylet (ˇca´ st.)

vˇetˇsinou – obvykle – povˇetˇsinou –

vykoupat se/koupat se – str´avit koupan´ım

zpravidla

– vˇenovat se koup´an´ı

vhodn´y – dobr´y (ˇca´ st.) – spr´avn´y

vykˇriknout– zakˇriˇcet – zavolat – zvolat 163

vykukovat (hovor.) – d´ıvat se – koukat

v´yznam – smysl

(se)

v´yznamn´y – d˚uleˇzit´y

vylek´an´ı – leknut´ı

vyznat se (v cˇ em) – pochopit (co)

vylekat se – leknout se – polekat se

vz´acn´y – cenn´y – drah´y – d˚uleˇzit´y

v´ylet (ˇca´ st.) – cesta – t´ura (ˇca´ st.) – vyj´ızˇ d’ka (ˇca´ st.)

vz´ıt – chytnout – popadnout (intenz.)

vyl´ezt – vyˇslapat

vznikat – rodit se (kniˇz.)

vymˇenit – nahradit

vzor – pˇr´ıklad

v´ymluva – odpovˇed’ (ˇca´ st.)

vzorn´y – dokonal´y – bez chyby

vymyslet (co) – pˇrij´ıt (na co)

vzpom´ınat – nezapomenout – pamatovat

vyndat – vybalit

si

vypadat (co jak) – zd´at se

vˇzdy – vˇzdycky

vypadat jako – b´yt jako – podobat se

vˇzdycky – vˇzdy

(komu)

z pekla (expr.) – velk´y – ohromn´y (intenz.)

vyplaˇsit (ˇca´ st.) – vystraˇsit

z´abava – legrace (ideogr.) – sranda (ob.,

vz´ıt si (na sebe) – obl´eci se

vypl´yvat (co z cˇ eho) – plynout (co z cˇ eho) expr., ideogr.) vypr´avˇen´ı – pˇr´ıbˇeh (ideogr.)

z´abavn´y – vesel´y – vtipn´y (ˇca´ st.)

vypr´avˇet – pov´ıdat (pˇr´ıbˇeh)

zaˇc´ıt – d´at se – pustit se (do)

vypravit se – vydat se – vyjet – jet (kont.

zadejchan´y (ˇca´ st., expr.) – unaven´y –

sit.)

utahan´y (expr.)

vyr´abˇen´y – udˇelan´y

zahl´ednout (ˇca´ st.) – vidˇet

vyrazit – vydat se

zahnat (expr.) – poslat

vyrazit zp´atky – vracet se

z´ajem – z´aliba

vyr´yt (intenz.) – zapsat

zaj´ıt (ke komu) – pˇrij´ıt

vyslat – poslat

zaj´ıt (za k´ym) – navˇst´ıvit

vyslechnout (si) – slyˇset

z´akladka (hovor.) – z´akladn´ı sˇkola

vyslovit – ˇr´ıci

z´akladn´ı sˇkola – z´akladka (hovor.)

vystoupen´ı – pˇredstaven´ı

zakonˇcit – skonˇcit

vystoupit/vystupovat – vyj´ıt/vych´azet

zakoupit – koupit

vystudovat – dokonˇcit (ˇskolu)

zakousnout se (do cˇ eho) – pustit se (do

vyˇslapat – vyl´ezt

cˇ eho)

vyt´ahnout z trablu˚ (ob., expr.) – pomoci

zakˇriˇcet/kˇriˇcet – zavolat/volat – zvolat –

(komu) – zvednout ze zemˇe (expr.)

vykˇriknout

vyt’uk´avat (ˇca´ st.) – t’ukat

z´aleˇzet 1. (komu na cˇ em) – b´yt d˚uleˇzit´y,

vyuˇz´ıt (pro co) [odpoˇcinek] – odpoˇcinout

hr´at v´yznamnou roli 2. (komu na cˇ em,

si – oddechnout si

kom) – milovat, m´ıt r´ad 3. z´aviset, b´yt (na

vyzkouˇset – zkusit

kom) 164

z´aliba – kon´ıcˇ ek – z´ajem

zkusit – vyzkouˇset

zamyslet se (nad cˇ´ım) – pˇrem´ysˇlet

zlepˇsit n´aladu (ˇca´ st.) – potˇesˇit

(o cˇ em)

zl´y – krut´y (intenz.) – sˇpatn´y (ˇca´ st.)

zapadnout (kam) – st´at (kde) (kont. sit.)

zminovat (ˇca´ st.) – ˇr´ıkat ˇ

zapujˇ ˚ cit – p˚ujˇcit

znamenat – m´ıt v´yznam

z´arovenˇ – pˇritom

zn´am´y (ˇca´ st.) – kamar´ad – pˇr´ıtel

zase, zas – opˇet – znova – znovu

zn´at – vˇedˇet (co/o cˇ em)

zaskoˇcit – pˇrekvapit

zniˇcehonic – n´ahle – najednou – neˇcekanˇe

zat´ahnout se (ˇca´ st.) – zkazit/kazit se

– vtom

(poˇcas´ı)

zniˇcit – rozb´ıt

zat´ım – mezit´ım

znova, znovu – opˇet – zase – zas

zaujmout m´ısto (ˇca´ st.) – sednout si –

znudˇen´y – otr´aven´y (hovor., expr.)

posadit se – usadit se

zoˇsklivit se – zprotivit se

zavazadlo – kufr

zp´atky – zpˇet

z´avˇerem – nakonec – na z´avˇer

zpˇet – zp´atky

z´aviset – z´aleˇzet – b´yt (na kom)

zpr´ava – informace

z´avod – soutˇezˇ

zpravidla – vˇetˇsinou – povˇetˇsinou –

zavolat/volat – zvolat

obvykle

zaˇz´ıt/zaˇz´ıvat 1. poznat 2. proˇz´ıt/proˇz´ıvat

zprotivit se – zoˇsklivit se

zbyl´y – zb´yvaj´ıc´ı (ˇca´ st.) – ostatn´ı

zpusobit 1. b´yt pˇr´ıcˇ inou 2. pˇrivodit ˚

zb´yvaj´ıc´ı (ˇca´ st.) – zbyl´y – ostatn´ı

zrovna – pˇresnˇe

zcela – docela – u´ plnˇe

zust´ ˚ avat (kont. sit.) – b´yt

zd´at se (komu co) 1. m´ıt vidiny 2. domn´ı- zvednout ze zemˇe (expr.) – pomoci vat se, myslet (si) 3. vypadat (co jak)

(komu) – vyt´ahnout z trabl˚u (ob., expr.)

zde – tady – tu

zv´ırˇ a´ tko (dem., expr.) – zv´ırˇe

zdrav´y, zdr´av – v poˇra´ dku

zv´ırˇ e – zv´ıˇra´ tko (dem., expr.) – zvˇeˇr (pl.

zemˇe – souˇs

tantum., expr.)

zemˇr´ıt – umˇr´ıt

zvl´adnout – dok´azat – umˇet – b´yt schopen

zeptat se/pt´at se – d´at/d´avat ot´azku – kl´ast zvolat – zavolat/volat ot´azku – poloˇzit ot´azku

zˇ a´ k – d´ıtˇe (ˇca´ st.)

zjistit – doj´ıt k z´avˇeru

zˇ ena – manˇzelka

zkazit/kazit se (poˇcas´ı) – zat´ahnout se

zˇ idle – zˇ idliˇcka (dem.)

(ˇca´ st.)

zˇ idliˇcka (dem.) – zˇ idle

zkouˇset – str´avit pˇri zkouˇsen´ı

zˇ´ıt 1. bydlet 2. b´yt, existovat

165

11.2

Pˇr´ıloha 2 – Frekvenˇcn´ı seznam uˇzit´ych lex´emu˚

Frekvenˇcn´ı seznam dokl´ad´a vˇsechny uˇzit´e lex´emy a jejich poˇrad´ı podle absolutn´ı frekvence. Za kaˇzdou lexik´aln´ı jednotkou uv´ad´ıme hodnotu FRQ (hodnota podle absolutn´ı frekvence, tedy poˇcet v´yskyt˚u vˇsech tvar˚u dan´eho slova ve zkouman´em ˇ materi´alu) a rank FRQ (poˇrad´ı hesla podle absolutn´ı frekvence) (srov. Cerm´ ak, 2004, s. 15). lexik´aln´ı rank jednotka FRQ b´yt 1 j´ıt 2 m´ıt 3 cˇ lovˇek 4 jet 6 moci 5 ˇr´ıci 7 tam 7 den 8 uˇz 9 l´aska 10 moc 11 m´ıt (povinnost) 12 cht´ıt 13 muset 14 jen 15 vˇec 16 zaˇc´ıt 16 pˇr´ıtel 17 tak´e 17 cesta 18 dar 19 d´ıtˇe 19 ˇr´ıkat 19 vˇedˇet 19 velk´y 19 dobr´y 20 pak 21 hodnˇe 22 laviˇcka 22 ml´adeˇz 22 dobˇre 23 r´ano 23 tˇr´ıda 23 les 24 l´ıbit se 24 rodiˇc (pouze pl.) 24 rok 24 dneˇsn´ı 25 hr´at 25

FRQ 368 73 71 59 56 57 52 52 49 47 42 39 34 32 31 30 29 29 28 28 27 26 26 26 26 26 25 24 23 23 23 22 22 22 21 21 21 21 20 20

lexik´aln´ı jednotka chodit jeˇstˇe kr´asn´y myslet si voda dalˇs´ı kamar´ad zˇ ivot ot´azka pˇra´ telstv´ı st´at se dom˚u vidˇet cel´y jin´y mal´y Pepa autobus nˇekdy potom pˇrij´ıt v´ylet dˇeda chlapec chv´ıle najednou r˚uzn´y t´abor uˇcitel veˇcer vr´atit se z´avod babiˇcka d´at se kamar´adka odpovˇedˇet park svˇet sˇkola potˇrebovat

rank FRQ 25 25 25 25 25 26 26 26 27 27 27 28 28 29 29 29 29 30 30 30 30 30 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 32 32 32 32 32 32 32 33

166

FRQ 20 20 20 20 20 19 19 19 18 18 18 17 17 16 16 16 16 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 13 13 12

lexik´aln´ı jednotka pˇrijet sestra sp´at sˇpatn´y velmi zase zˇ´ıt dovolen´a chovat se Luk´asˇ m´ısto nakonec ted’ tˇezˇ k´y zˇ a´ k doba d˚uleˇzit´y hezk´y hodina hra kluk koupat se maminka myslet obˇed obr opravdu spolu srdce stan star´y udˇelat umˇet alkohol bˇezˇ et bratr b´yt r´ad cit dlouh´y dok´azat

rank FRQ 33 33 33 33 33 33 33 34 34 34 34 34 34 34 34 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 36 36 36 36 36 36 36

FRQ 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 11 11 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 9 9 9 9

lexik´aln´ı jednotka druh´y Esterka hlava hned koupit kouˇrit letadlo naj´ıt nechat okol´ı opˇet p´an Petr pˇredstavit si slyˇset st´ale t´yden uˇcitelka udice u´ plnˇe veˇceˇre vˇzdy zdrav´ı zeptat se zv´ıˇra´ tko auto b´yt (kde) cˇ asto holka Isajas jmenovat se klav´ır m´ıt r´ad moˇre nov´y obdarov´avat pen´ıze P´et’a Piko pod´ıvat se pravda prav´y prˇset r´ad starat se strejda vedouc´ı vˇeˇrit zaˇc´ınat z´amek

rank FRQ 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37

FRQ 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8

lexik´aln´ı jednotka zavolat b´at se bl´ızk´y cˇ ern´y d´arek dˇelat hotel chvilka koˇcka m´ydlo noc otec pan´ı p´ıt pocit pov´ıdat pr´azdniny princezna proch´azka pˇrin´est radost rybn´ık snaˇzit se sˇkoln´ı sˇpatnˇe sˇtˇest´ı tat´ınek tˇreba uvˇedomit si vyj´ıt vykoupat se zamyslet se zapomenout zdravotn´ı sestra baz´en bouˇrka cigareta cˇ as d´al doj´ıt dopadnout dorazit doufat Hana jen tak jezdit j´ıt sp´at kolo m´alo minul´y

167

rank FRQ 37 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 39 39 39 39 39 39 39 39 39 39 39 39 39 39 39 39

FRQ 8 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ M´ısˇa 39 moˇzn´a 39 napˇr´ıklad 39 pokraˇcovat 39 pon´ık 39 posledn´ı 39 poznat 39 probudit se 39 pˇra´ n´ı 39 pt´at se 39 rodina 39 ryba 39 rybka 39 rychle 39 ˇr´ıkat si 39 siln´y 39 slovo 39 slun´ıcˇ ko 39 spousta 39 tˇesˇit se 39 trochu 39 trvat 39 tu 39 urˇcitˇe 39 velice 39 venku 39 vˇetˇsinou 39 vlastn´ı 39 vydat se 39 vyjet 39 z´ajem 39 zjistit 39 zlat´y 39 zl´y 39 znamenat 39 zn´at koho 39 zp´atky 39 asi 40 brzy 40 bˇreh 40 b´yt d˚uleˇzit´y 40 cˇ ekat (co koho) 40 dojet 40 dospˇel´y 40 chatka 40 chybˇet 40 jablko 40 jednoho dne 40 jednou 40 jinak 40

FRQ 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ kemp 40 konec 40 koneˇcnˇe 40 kr´asnˇe 40 kˇrov´ı 40 letiˇstˇe 40 mamka 40 milovat 40 napadnout 40 narozeniny 40 navrhnout 40 n´azor 40 nikdy 40 obdarovat 40 opravdov´y 40 ostatn´ı 40 parta 40 pes 40 po obˇedˇe 40 pom´ahat (komu) 40 poradit 40 poˇra´ d 40 posekat 40 pov´ıdat si 40 probl´em 40 proj´ıt se 40 pˇr´ıklad 40 pˇr´ıpad 40 pˇriv´ezt 40 ps´at 40 Radka 40 ˇreka 40 Siky 40 sport 40 staˇcit 40 stejnˇe 40 sv´ıtit 40 tady 40 t´ata 40 uˇz´ıt si 40 ven 40 vˇetˇsina 40 vypadat 40 vypr´avˇet 40 vyrazit 40 vystoupen´ı 40 zahrada 40 zaˇz´ıt 40 zpˇet 40 z˚ustat 40

FRQ 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ zˇ ena 40 aˇz 41 bavit (koho co) 41 bydlet 41 b´yt k´ym 41 b´yt l´ıto 41 b´yt sˇt’astn´y 41 celkem 41 c´ıtit 41 cˇ ekat (na co) 41 docela 41 dokonal´y 41 dopoledne 41 dost 41 dostat 41 dostat se 41 drˇzet pˇri sobˇe 41 existovat 41 fotbal 41 fyzick´y 41 chodba 41 jenom 41 jeskynˇe 41 j´ıdlo 41 j´ıt co 41 karavan 41 klid 41 koleno 41 kon´ıcˇ ek 41 l´ekaˇr 41 letˇet 41 matka 41 mˇesto 41 mil´y 41 M´ıra 41 m´ıt pravdu 41 muˇz 41 nab´ıdka 41 naschv´al 41 nastoupit 41 navz´ajem 41 obˇcas 41 odjet 41 odpoˇcinout si 41 odpoledne 41 odpovˇed’ 41 odv´ezt 41 osoba 41 partner 41 plakat 41

168

FRQ 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

lexik´aln´ı jednotka plavat pohled pokoj potˇesˇit povˇedˇet pr´ace program pˇribˇehnout pˇr´ıleˇzitost pˇripravovat pˇr´ısˇt´ı pytl´ak rozhodnout se sbalit sekaˇcka shodit silnice sm´at se smutn´y sobota sourozenec splnit spoleˇcnˇe spoleˇcn´y st´at stejn´y stezka odvahy strom taky tat’ka t´ema tma tˇr´ıdn´ı uˇcitel t´ura tv´aˇr usnout ut´ect Vaˇsek v´azˇ it si Veronika vkus vlak v˚uz vybˇehnout vyl´ezt v´yznam vztah vˇzdycky z´abava zaˇca´ tek

rank FRQ 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41

FRQ 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

lexik´aln´ı jednotka zanedlouho z´azˇ itek zn´at se zv´ıˇre balkon bˇeh bl´ızˇ it se br´at (co jak) c´ıtit l´asku cˇ ekat dan´y darovat daˇrit se d´at d´at si dˇevˇce dlouho dnes doj´ıt (pro co) doma droga d˚uvod Eda h´adat se hledat hloup´y hnˇed´y hodit hodn´y hora hroznˇe hudebn´ı sˇkola hust´y chalupa chata chytat chytr´y i ihned jez´ırko j´ıt d´al j´ıt (pro co) jm´eno kabinka kamar´adstv´ı kapr klidnˇe koncert koukat kraj

rank FRQ 41 41 41 41 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42

FRQ 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

lexik´aln´ı jednotka krajina kˇriˇcet lanovka legrace lehnout si letn´ı letos lij´ak L´ıskulka louka maliˇckost m´ama mˇenit se mˇes´ıc minuta m´ıt radost m´ıt v´yznam m´ıt z´ajem mlyn´aˇr myslet (na co) n´adraˇz´ı naj´ıst se nasednout naskl´adat nedˇele obchod obl´ıben´y obrana odj´ızˇ dˇet odpoˇc´ıvat odpustit ohn´ıcˇ ek okamˇzik orchestr oslava osobnˇe ostrov oˇskliv´y ozvat se pan Petra poˇcas´ı poˇckat podle (koho) pom´ahat pomoci komu posp´ıchat postava potˇesˇen´ı potkat

169

rank FRQ 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42

FRQ 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ pozorovat 42 prob´ıhat 42 prosit 42 pˇriletˇet 42 pˇripravit 42 ’ pubert a´ k 42 restaurace 42 rodit se 42 Roman 42 rozd´ıl 42 roztomil´y 42 ruka 42 ˇridiˇc 42 s´am 42 samotn´y 42 sedˇet 42 sednout si 42 sek´an´ı 42 situace 42 skate 42 skoro 42 sledovat 42 sluneˇcn´y 42 sl˚uvko 42 sm˚ula 42 sn´ıdanˇe 42 st´ado 42 starost 42 st´at pˇri kom 42 stˇezˇ ovat si 42 strach 42 straˇsnˇe 42 str´avit 42 st˚ul 42 sv´atek 42 tak 42 tepl´y 42 tr´avit 42 troubit 42 ubˇehnout 42 ubytovat 42 udˇelat ohn´ıcˇ ek 42 umˇel´y 42 ut´ıkat 42 u´ zˇ asn´y 42 v´ahat 42 V´anoce 42 vedro 42 velik´y 42 vesnice 42

FRQ 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

lexik´aln´ı jednotka vesniˇcka vˇetev vhodn´y v´ıdat se vlastnost volat vracet se vstoupit vtom vybalit v´yhled v´yjimka vymˇenit vystraˇsit vz´ıt vzpomenout si zachr´anit zaj´ıc z´akladn´ı sˇkola z´aleˇzet zastavit se zn´am´y znovu zopakovat zpr´ava zrovna ztratit akvapark asi tak barva bavit se (s k´ym) bl´ato bl´yskat se br´acha br´ana br´at drogy br´at se br´at si pˇr´ıklad brzo budouc´ı buˇrt b´yt d´ano b´yt jedno b´yt ovlivˇnov´an b´yt radost´ı bez sebe b´yt vedro celkov´y cenn´y citov´y

rank FRQ 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

FRQ 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

lexik´aln´ı jednotka cˇ a´ st cˇ epice cˇ ervenec cˇ´ıst d´at ot´azku d´avat ot´azku d´avat pozor dˇedeˇcek dˇekovat dˇetsk´y d´ıt se d´ıvat se divit se divn´y divok´y dneska dobrodruˇzstv´ı domluvit se donutit doprov´azet doprovodit doslova dostat zpr´avu dozvˇedˇet se drah´y drˇza´ k dˇrevo d˚um duˇse duˇsevn´ı etapa film finanˇcn´ı foukat gar´azˇ Hanka hmotn´y hodinu houba houˇst´ı hrad hran´ı hr´at obranu hˇreben hudba hur´a chaloupka chytit in-line brusle jasn´y

170

rank FRQ 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

FRQ 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

lexik´aln´ı jednotka jazyk jedno jednoduch´y jet s j´ıst j´ızda Josef Josef Andreovsk´y k´acet kalhoty kapka K´at’a Katka kaˇzdodenn´ı klidn´y kolem kol´ık konat se koukat se kouknout se koup´an´ı kouˇren´ı kr´ava kuchyˇn k˚unˇ leknout se l´etat Lucka m´ıcˇ m´ıt na sobˇe m´ıt pocit m´ıt smysl m´ıt strach m´ıt z´abavu (z cˇ eho) mlad´y mnohem mnoho mokr´y moˇzn´y mrzet nab´ızet n´adhernˇe n´adhern´y najet nakoupit n´alada naobˇedvat se naopak

rank FRQ 43 43 43 43 43 43 43 43

FRQ 2 2 2 2 2 2 2 2

43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ n´apad 43 nap´ınav´y 43 naproti 43 narodit se 43 n´asledovat 43 n´asleduj´ıc´ı 43 nasn´ıdat se 43 nauˇcit se 43 n´avnada 43 navˇstˇevovat 43 nˇeco v´ıc 43 nejprve 43 nemocnice 43 neobvykl´y 43 neprav´y 43 nevˇedˇet 43 nevychovan´y 43 nic moc 43 niˇcit 43 novˇe 43 noviny 43 obdob´ı 43 obejmout 43 obleˇcen´ı 43 obloha 43 obyˇcejn´y 43 odej´ıt 43 odch´azet 43 odn´est 43 odpoˇcinek 43 odvaha 43 oheˇn 43 okno 43 opaˇcn´y 43 opustit 43 osada 43 ostuda 43 pacient 43 p´alit 43 pan´ı Krˇcm´aˇrov´a 43 p´an´ıcˇ ek 43 patˇrit 43 pern´ık 43 Petˇr´ık 43 p´ıpat 43 pl´an 43 platit 43 pl´azˇ 43 plno 43 poˇc´ıtaˇc 43

FRQ 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

lexik´aln´ı jednotka pod´avat podbˇer´ak podezˇrel´y podle m´eho n´azoru podoba podrˇzet pohlav´ı pochopit pochoutka pojem pole poledne poloˇzit ot´azku pomalu ponoˇrit popis popˇra´ t poˇra´ dnˇe poslat poslouchat postaven´y postavit stan postel postupnˇe pot´e potlesk pov´est se povzbudit pozdˇe pozn´an´ı pozvat prask´an´ı prohl´ıdnout (si) prohl´ızˇ et si proch´azet kontrolou projet projevovat se prvn´ı stupeˇn pˇrebˇehnout pˇres silnici pˇrem´ysˇlet pˇresnˇe pˇrest´avka pˇrij´ımat pˇrij´ıt na co pˇrin´asˇet sm˚ulu pˇripoutat se pˇriv´ıtat

171

rank FRQ 43 43 43 43

FRQ 2 2 2 2

43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

43 43 43 43

2 2 2 2

43 43 43 43 43 43 43 43

2 2 2 2 2 2 2 2

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ psychika 43 puberta 43 p˚ujˇcit 43 pustit 43 pytel 43 r´ad by 43 radˇeji 43 rampa 43 ret 43 rozbˇehnout se 43 rozdˇelat 43 rozdˇelen´y 43 rozd´ıln´y 43 rozumˇet si 43 ruˇcn´ık 43 r˚ust 43 ˇreck´y 43 ˇr´ıci si 43 safari 43 samozˇrejmˇe 43 schovat se 43 s´ıla 43 skl´arna 43 skok 43 skonˇcit 43 slunce 43 sluˇsnˇe 43 smˇerem 43 smˇet 43 smysl 43 snadno 43 snaha 43 sn´ıst 43 soused 43 soutˇezˇ 43 spac´ak 43 spadnout 43 spokojen´y 43 spoleˇcnost 43 spolehnout se 43 spr´avn´y 43 sraz 43 srnka 43 stihnout 43 stm´ıvat se 43 straˇsn´y 43 str´avit koup´an´ım 43 stˇredn´ı sˇkola 43 styl 43 svˇetlo 43

FRQ 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

lexik´aln´ı jednotka sympatick´y sˇt’astn´y taˇska t´emˇeˇr tenis tenkr´at terasa tˇezˇ ko touˇzit traktor trasa trest troˇsku tvrd´y uˇcit uˇcit se uk´azat uklidnit ulice um´ırat um´ıstit se um´yt un´asˇet upadnout uplynout upozornit urˇcit´y u´ ˇrad u´ smˇev u´ tˇek u´ vaha uv´est pˇr´ıklad uzdravit v dobr´em v´azˇ nˇe vcelku vˇcera vedlejˇs´ı vˇedom´ı vesel´y v´ıkend vina v´ıtr voln´y vor vst´at vst´avat vˇsude v´ybˇer vybrat

rank FRQ 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

FRQ 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ vybrat si 43 vydov´adˇet se 43 vyfotit 43 vyfotografovat 43 vyhodit 43 vyhr´at 43 vych´azet 43 vychovan´y 43 vychovat 43 vychov´avat 43 vyjadˇrovat 43 vypravit se 43 vyslechnout 43 vyslovit 43 vyt´ahnout se 43 vyv´ezt 43 vyzkouˇset 43 vz´ıt s sebou 43 vzpom´ınat 43 z niˇceho nic 43 zahnat 43 zakonˇcit 43 z´aliba 43 z´ameck´y 43 zamilovan´y 43 z´aroveˇn 43 zat´ım 43 z´avˇer 43 z´azrak 43 zcela 43 zd´at se 43 zde 43 zdrav´y 43 zemˇe 43 zima 43 zkratka 43 zkuˇsenost 43 zlobit 43 zn´ıt 43 zoo 43 zp´ıvat 43 ztratit se 43 zvˇeˇr 43 zvl´asˇtn´ı 43 zˇ´ınka 43 zˇ ivotn´ı 43 ... 44 1. dubna 44 absolvovat 44 proch´azku

172

FRQ 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ abstrakn´ı 44 adrenalin 44 aktivita 44 Albert Einstein 44 Aleˇs Bayer 44 Alpy 44 anglicky 44 ani stopa 44 apr´ıl 44 are´al 44 atrakce 44 aˇz moc 44 babi 44 bahno 44 balit 44 b´aseˇn 44 basketbalista 44 batoh 44 bˇehat do u´ toku 44 benzina 44 bes´ıdka 44 bez chyby 44 bez probl´emu 44 bezcitnost 44 bezohledn´y 44 bezpeˇc´ı 44 b´ıl´y 44 b´ıt 44 bl´aznit 44 blbnout 44 blbost 44 blok 44 bolest 44 bota 44 brambor 44 br´at jako 44 samozˇrejmost bratranec 44 breˇcet 44 brusle 44 bud´ıcˇ ek 44 budit 44 budova 44 bur´acen´ı 44 b´yt divn´e 44 (komu co) b´yt dlouh´y 44 b´yt dopaden 44 b´yt chycen´y 44 b´yt jako sochy 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ b´yt jasn´e 44 (komu co) b´yt jen tak 44 b´yt moˇzn´e 44 b´yt na . . . 44 b´yt na konci sil 44 b´yt na stopˇe 44 b´yt naopak 44 b´yt naplnˇen 44 b´yt nutn´e 44 b´yt opatrn´y 44 b´yt oporou 44 b´yt organizov´an 44 b´yt po obˇedˇe 44 b´yt potopen´y 44 b´yt potˇreba 44 b´yt pˇrevleˇcen 44 b´yt pˇr´ıcˇ inou 44 b´yt pˇr´ıkladem 44 b´yt rozh´adan´y 44 b´yt schopen 44 b´yt si jist´y 44 b´yt splnˇen 44 b´yt spolu 44 b´yt toho n´azoru 44 b´yt ubytov´an 44 b´yt vhodn´y 44 (k cˇ emu) b´yt vˇs´ım 44 b´yt vydˇesˇen 44 b´yt vychovan´y 44 b´yt vzd´alen´y 44 b´yt vzpurn´y 44 b´yvat 44 cestuj´ıc´ı 44 cibule 44 c´ıl 44 citliv´y 44 citovˇe 44 cizina 44 cizinec 44 co cˇ ert nechtˇel 44 cola 44 cukat se 44 cukrov´y 44 cˇ asem 44 cˇ asopis 44 cˇ a´ steˇcn´y 44 cˇ ast´y 44 cˇ ekat (koho co) 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ cˇ ekat (na koho) 44 cˇ ernohnˇed´y 44 cˇ ern´y punt´ık 44 ˇ e Cesk´ 44 Budˇejovice ˇ y Krumlov 44 Cesk´ cˇ esnek 44 cˇ eˇstina 44 cˇ ist´y 44 cˇ lovˇek nikdy 44 nev´ı cˇ tvrtek 44 cˇ tyˇri rohy, zˇ a´ dn´e 44 nohy a pˇrece chod´ı daleko 44 d´alka 44 danajsk´y dar 44 d´arce 44 d´at na radu 44 d´at na sebe 44 d´at nab´ıdku 44 d´at najevo 44 d´at pˇrednost 44 d´at si polibek 44 d´avat 44 d´avat na sobˇe 44 zn´at d´avat najevo 44 d´avat pˇrednost 44 d´avno 44 deka 44 dˇelat blbosti 44 dˇelat dojem 44 dˇelat chyby 44 dˇelat naschv´aly 44 dˇelat rozd´ıl 44 dˇelat si legraci 44 Denˇca 44 dˇesn´y 44 d´esˇt’ 44 deˇstn´ık 44 dˇetstv´ı 44 divadlo 44 d´ıvka 44 dodat 44 dohr´at 44 dohromady 44 dojem 44 doj´ıst 44 doj´ıt (komu co) 44

173

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ doj´ıt k z´avˇeru 44 dokola 44 dokonˇcit sˇkolu 44 dol˚u 44 dom´acnost 44 domeˇcek 44 domlouvat se 44 domn´ıvat se 44 dop´ıt 44 doplavat 44 doprostˇredka 44 dorozum´ıvat se 44 dos´ahnout 44 dospat 44 dosp´ıvaj´ıc´ı dˇeti 44 dosp´ıvat 44 dostat nab´ıdku 44 dostat se 44 (k cˇ emu) dostat strach 44 dost´avat 44 dost´avat l´asku 44 dost´avat se 44 dotyˇcn´y 44 dov´ezt 44 dovolit 44 dozv´ıdat se 44 druh 44 drˇzet spolu 44 dˇrevˇen´y 44 dˇrevorubec 44 dˇrina 44 dˇr´ıv 44 dˇr´ıve 44 d˚uvˇera 44 dveˇre 44 d´ychat pro koho 44 dˇz´ıp 44 fajn 44 fotka 44 frajer 44 fungovat 44 funkce 44 furt 44 grilovat 44 gyros 44 h´acˇ ek 44 had 44 h´adka 44 h´ajit 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka Harley h´azen´ı h´azenk´aˇrsk´y h´azet za hlavu Hejnice hezky historick´y hlad hladina hlas hl´asek hl´asit hlasivky hlavn´ı hloupost hluk hn´ızdo hod hoch hokej hokejka hokejov´y hokejov´y hr´acˇ holub horko hoˇrcˇ ice hospoda houpat se hranolek hr´at si hrneˇcek hrom hrozn´y hˇra´ t hˇrbitov hˇriˇstˇe hudebn´ı konzervatoˇr hudebn´ık husa hygiena ch´ap´an´ı chladn´y chlebov´y chov´an´ı chutn´y chv´ılemi chviliˇcka chyba chytnout

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ idylka 44 image 44 informace 44 jako svoje boty 44 jako tˇelo bez 44 duˇse jeden a ten sam´y 44 jedinˇe 44 jednat se 44 jednoznaˇcnˇe 44 jednoznaˇcn´y 44 jen tak tak 44 jeˇstˇe zˇ e 44 jeˇstˇer 44 jindy 44 jiskra 44 jist´y 44 j´ıt kolem 44 Jizersk´e hory 44 jiˇz 44 jm´enem 44 k padnut´ı 44 k smrti 44 kab´at 44 kafe 44 kachna 44 K´aja 44 kamar´adit 44 kamar´adsk´y 44 kamenn´y 44 k´amoˇska 44 kapit´an 44 Karel 44 karty 44 kazit se (poˇcas´ı) 44 keˇcup 44 kilometr 44 kl´abosit 44 klacek 44 kl´ada 44 Kl´ara 44 kl´ast ot´azku 44 kl´at´ıc´ı se 44 kl´avesa 44 klepat se 44 klepat se zimou 44 kl´ıcˇ 44 kl´ıcˇ ov´y 44 kliˇse´ 44 klouzat 44

174

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka kn´ızˇ ka kobliha koˇca´ r koˇciˇcka koktejl koleˇcko kolouˇscˇ´ı kolouˇsek komoˇr´ı kon´ırna konkr´etn´ı koˇnsk´y konzervatoˇr kopec kopr kop´ytko kosmetika kousek koutek kr´al´ıcˇ ek kr´alovstv´ı kr´am kr´ast krat’asy kr´atk´y krev krmit krut´y kr´yt se kˇreˇcek kˇr´ıda kˇrik kˇrivky Kuba kufr kuchaˇr kulat´y kupovat kuˇre kvˇetina kytice kytiˇcka labyrint l´akat lano lavice l´aznˇe leckdy lehk´y l´ekaˇrka

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka leknut´ı lenost lepit les´ık letoˇsn´ı leˇzet lh´at Liberec lidok˚unˇ lidsk´y limon´ada list lod’ lod’ka lodˇzie logick´y louskat luk lupen lze majitel m´alem malotˇr´ıdka malovat se mami manˇzelka manˇzelstv´ı marcip´anov´y marnˇe marn´y Maruˇska maska maso maˇsina matematika mateˇrsk´y matnˇe meˇc medvˇed melodie mez mezit´ım m´ıcˇ ek mikina miminko minim´alnˇe m´ıt bud´ıcˇ ek m´ıt cˇ as m´ıt chut’ m´ıt k obˇedu

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ m´ıt kamar´ady 44 m´ıt klid 44 m´ıt koupen´y 44 m´ıt moˇznost 44 m´ıt na jazyku 44 m´ıt obavu 44 m´ıt odlet 44 m´ıt odpovˇed’ 44 m´ıt pl´an 44 m´ıt pol´evku 44 m´ıt projet´e 44 m´ıt pˇra´ tele 44 m´ıt s sebou 44 m´ıt sbaleno 44 m´ıt se 44 m´ıt sn´ıdani 44 m´ıt sraz 44 m´ıt sˇtˇest´ı 44 m´ıt to lehk´e 44 m´ıt tvar 44 m´ıt vidiny 44 m´ıt vlohy 44 m´ıt v´yhody 44 m´ıt vysvˇetlen´ı 44 (pro co) m´ıt vzpom´ınky 44 m´ıt vztah 44 m´ıt z pekla sˇtˇest´ı 44 m´ıt z´ajmy 44 m´ıt z´aliby 44 m´ıt zpoˇzdˇen´ı 44 m´ıvat snahu 44 mladistv´y 44 mluvit 44 mnohdy 44 mnohokr´at 44 mobil 44 mobiln´ı telefon 44 model´aˇr 44 model´aˇrsk´y 44 modlit se 44 m´odn´ı 44 mohutn´y 44 motorov´y 44 mouka 44 moˇznost 44 mr´acˇ ek 44 mravenec 44 mr´az 44 mraz´ak 44

175

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ muˇc´ırna 44 muˇcit 44 m˚ustek 44 myslet si 44 (co o cˇ em) myslet to dobˇre 44 myˇsa´ k 44 myˇslenka 44 M´yto 44 m´ytsk´y 44 na . . . 44 na jednu 44 hromadu na konci sil 44 na oko 44 na to 44 na z´avˇer 44 nabˇehat 44 nabodnout se 44 nad´avat 44 nadstandardn´ı 44 n´ahle 44 nahodit 44 n´ahodou 44 nahradit 44 nach´azet 44 naj´ıt d˚uvod 44 n´amˇest´ı 44 namoˇcit 44 nanuk 44 nap´ıt se 44 napl´anovat 44 napnut´y 44 n´apor 44 napˇr. 44 narozen´ı 44 naskakovat 44 naskytnout se 44 n´aslednˇe 44 nasm´at se 44 nastartovat 44 nastupovat 44 naˇstˇest´ı 44 naˇstvat (koho co) 44 naˇstvat se 44 nauka 44 n´auˇsnice 44 naveˇceˇret se 44 navˇst´ıvit 44 navˇzdy 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ nebezpeˇcn´y 44 necky 44 neˇcekanˇe 44 neˇcekan´y 44 nedaleko 44 nedalek´y 44 nehezk´y 44 nejbliˇzsˇ´ı 44 nej´ıt komu co 44 nˇekam 44 nˇekteˇr´ı 44 nem´ıt r´ad 44 nemoc 44 nemocn´y 44 nemyslet v´azˇ nˇe 44 nen´avratnˇe 44 neohraban´y 44 neon 44 nepamatovat si 44 nepokroucen´y 44 Nepomuk 44 nepoˇra´ dnost 44 nepoˇskozen´y 44 nepˇrest´avat 44 nerad 44 nervozita 44 nerv´ozn´ı 44 nervy 44 nesmysln´y 44 nesn´asˇet 44 neˇstˇest´ı 44 netrpˇelivˇe 44 neuchopiteln´y 44 ne´unavn´y 44 nevˇera 44 nevˇeˇr´ıcnˇe 44 nevˇs´ımat si 44 nevˇsimnout si 44 nev´yhoda 44 nezapomenout 44 nezastupiteln´y 44 nez´avisle 44 nezkaˇzen´y 44 nikam 44 noˇcn´ı 44 noha 44 norm´aln´ı 44 nota 44 nouze 44 nuda 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka nudn´y nutk´an´ı nutn´y o hodnˇe obava obˇcerstven´ı obdarovan´y obec obˇet’ objevit se obklad obl´eci se obl´ek´an´ı obl´ekat se obliˇcej obn´asˇet obor obr´azek obtisknout obvykle oˇcek´avat od t´e doby odbˇehnout (pro co) odb´yt (koho) odd´alit se oddech oddechnout si oddychnout si odˇev odhadnout situaci odhaluj´ıc´ı odhodl´an´ı odjezd odk´apnout odlet odletˇet odloupnout odloˇzit odmˇena odpoutat se odpov´ıdat odradit odrazit se Odˇrichovsk´e sedlo odsouhlasit odsuzovat ohodnotit

176

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

44 44 44 44 44 44 44

1 1 1 1 1 1 1

44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

44 44 44

1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ ohromn´y 44 ohˇra´ t 44 ochoz 44 ochutnat 44 oko 44 okraj 44 om´acˇ ka 44 om´ılan´y 44 omluvit se 44 opadnout 44 opak byl 44 pravdou opakovat 44 opalovat se 44 opatrn´y 44 op´ect 44 op´ekat 44 opˇeradlo 44 opice 44 opil´y 44 opl´acet 44 oplatka 44 opora 44 opuˇstˇen´y 44 oranˇzov´y 44 ornament 44 oˇr´ısˇek 44 oslovit 44 osobn´ı 44 os˚ubka 44 osuˇsit se 44 osvˇetlit 44 oˇsklivˇe 44 otevˇr´ıt 44 otr´aven´y 44 ovlivnit 44 oznaˇcit 44 oznaˇckovat 44 pad´ak 44 padat 44 padnout vedrem 44 pam´atka 44 pamatovat si 44 pampeliˇska 44 pan ˇreditel 44 pan´ı ˇreditelka 44 panor´ama 44 p´ar 44 p´ar minut 44 p´arek 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ parkoviˇstˇe 44 paˇrez 44 paˇrit 44 pastva 44 p´atek 44 Patrick 44 pauza 44 pavilon 44 Pavla 44 p´ect 44 peˇcen´y 44 pˇekn´y 44 pel´asˇit 44 penze 44 pˇesˇky 44 pevnˇe 44 p´ıle 44 p´ıseˇcn´y 44 p´ısemka 44 p´ısniˇcka 44 pit´ı 44 pivo 44 placka 44 plast 44 plavky 44 pl´est 44 pln´y 44 plovouc´ı 44 plynout 44 plynout 44 ponauˇcen´ı plyˇsa´ k 44 po patn´acti 44 minut´ach po sv´ych 44 pob´ızet 44 pobyt 44 pob´yvat 44 poˇc´ıtat s 44 podaˇrit se 44 podˇelit se 44 podle m´eho 44 podloˇzka 44 podnikat 44 podniknout 44 proch´azku podniknout v´ylet 44 podobat se 44 (komu) podpora 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka podporovat podpoˇrit podv´adˇet podv´est poh´adat se pohodln´y pohr´at si pochopen´ı pochutnat si pochvala pojmenovat pokˇrikovat polekat se polibek policie policista polovina poloˇzit obˇet’ polˇst´aˇr polyk´an´ı pom´ahat si pomazlit se pomeranˇc pomoci s nˇecˇ´ım ponauˇcen´ı pondˇel´ı popadnout popov´ıdat si poradit se posadit posadit se posb´ırat posedˇet pos´ılat posledn´ı hr´acˇ posl´eze poslouch´an´ı posm´ıvat se posn´ıdat postr´adat poˇseptat poˇst’uchovat potichu potit se potkat (koho) ztr´ata (ˇceho) potok potopa pot˚ucˇ ek pouˇcovat

177

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ pouh´y 44 pouto 44 pouˇz´ıvan´y 44 pouˇz´ıvat 44 povaha 44 povaˇzovat 44 povˇetˇsinou 44 povinnost 44 povol´an´ı 44 povrchn´ı 44 povzbuzovat 44 pozdˇeji 44 pozemsk´y 44 poznamenat 44 pozor 44 pozornost 44 pracovat 44 pracovit´y 44 praktikovat 44 prarodiˇc 44 (pouze pl.) praskat 44 pr´asknout (koho) 44 pr´asˇek 44 prav´y opak 44 praxe 44 pr´azdn´y 44 praˇzsk´y 44 prima 44 probˇehnout 44 problesknout 44 hlavou probrat se 44 procento 44 prodlouˇzit 44 prohl´ednout 44 prohl´ednout (si) 44 prohl´ıdka 44 proj´ıt 44 proj´ıt kolem 44 proj´ıt si 44 prokousnout 44 prol´ezaˇcka 44 prol´ezat 44 pron´est 44 prostˇred´ı 44 prot´ekat 44 protestovat 44 proud 44 provokovat 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ prozkoum´av´an´ı 44 proˇz´ıt 44 proˇz´ıvat 44 prst´ık 44 prudk´y 44 pr˚user 44 pr˚uvodkynˇe 44 pryˇc 44 pˇrebrat si 44 pˇreˇc´ıst 44 pˇredn´ı 44 pˇredraˇzen´y 44 pˇredstava 44 pˇredstaven´ı 44 pˇredt´ım 44 pˇredv´adˇet se 44 pˇrehrada 44 pˇrech´azet 44 pˇrekvapit 44 pˇrekvapovat 44 pˇrem´ıstit se 44 pˇremlouvat 44 pˇrenechat 44 pˇreplavat 44 pˇrepoˇc´ıt´avat 44 pˇrestat 44 pˇreuˇcit 44 pˇrevl´eci 44 pˇreˇz´ıt 44 pˇr´ıbˇeh 44 pˇribliˇznˇe 44 pˇr´ıbuzn´y 44 pˇrib´yt 44 pˇr´ıcˇ ina 44 pˇridat se 44 pˇridˇelit 44 pˇrihl´asit 44 pˇr´ıhoda 44 pˇrich´azet 44 pˇr´ıjemnˇe 44 pˇr´ıjemn´y 44 pˇr´ıjezd 44 pˇrij´ımac´ı 44 zkouˇska pˇrij´ımat nab´ıdku 44 pˇrij´ıt pod ruku 44 pˇrij´ıt ˇrada 44 (na koho) pˇrijmout 44 pˇrilehl´y 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ pˇr´ımˇer 44 pˇr´ımo 44 pˇrin´est pocit 44 klidu pˇrip´ıt 44 pˇr´ıprava 44 pˇripravit obˇed 44 pˇripravit se 44 pˇripravovat se 44 pˇr´ıroda 44 pˇrir˚ust k srdci 44 pˇr´ısluˇsenstv´ı 44 pˇrist´an´ı 44 pˇrist´at 44 pˇr´ıstup 44 pˇr´ısˇtˇe 44 pˇritahovat 44 pˇritahovat se 44 pˇritom 44 pˇriv´est 44 pˇriv´est k rozumu 44 pˇriv´ıtan´a 44 pˇrivodit 44 pˇrivolat 44 pˇriznat 44 pˇriznat se 44 ps´ı 44 psychick´y 44 pt´acˇ ek 44 publikum 44 p˚uda 44 p˚ulnoc 44 p˚ulstolet´ı 44 pusinka 44 p˚usobit 44 pustit se (do) 44 rada 44 radit 44 radˇsi 44 rajsk´a pol´evka 44 r´ana 44 rann´ı 44 realita 44 recepce 44 reklama 44 Rokycany 44 role 44 rovn´y 44 rozb´ıt se 44 rozcviˇcka 44

178

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ rozdˇelit 44 rozdˇelit se 44 rozdˇelovat 44 rozej´ıt se 44 rozesm´at 44 rozhledna 44 rozhl´ednout se 44 rozhodnout se 44 pro co rozjet se 44 rozkousnut´y 44 rozkˇriˇcet 44 rozlouˇcit se 44 rozluˇstit 44 rozm´ysˇlet se 44 rozm´ysˇlet si 44 rozpis 44 rozprost´ırat se 44 roztrhnout 44 rozum 44 rozzloben´y 44 rozzlobit se 44 ruˇcnˇe 44 ruˇsno 44 ˇrada 44 ˇra´ dit 44 ˇra´ dn´y 44 ˇ Recko 44 ˇr´ıci (co na koho) 44 ˇr´ıci z´avˇerem 44 ˇr´ıdit 44 ˇr´ıdit se vkusem 44 ˇr´ıkat se 44 s d´ıky 44 s u´ smˇevem na 44 tv´aˇri salmonela 44 samozˇrejmost 44 sbor 44 sc´enka 44 sdˇelit 44 sd´ılet 44 sedat 44 sedl´ack´y 44 sedl´ak 44 sehnat 44 sej´ıt se 44 sejmout 44 sekat 44 sem 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka sen sestˇrenice seznam shodnout se schod schovka schv´alnˇe sk´akat skl´adka sklo skoˇcit skokansk´y skonˇcit se zˇ ivotem skotaˇcit skr´yvat skupina skupinka skvˇel´y sladkost sladk´y slajdovat sledov´an´ı slepice sl´ezt slitovat se slon sluˇset slza smˇer smutek smutno snad sn´asˇet sˇnatek sn´ıt sobec s´olo souhlasit souˇs spadnout nervozita spˇechat spl´est se spl´yvat spoˇc´ıvat spojit spokojenˇe spoleˇcensk´y spol´ehat se

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

44 44 44 44 44 44 44 44

1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ spolupracovat 44 spoluˇzaˇcka 44 spoluˇza´ k 44 sportem k trval´e 44 invaliditˇe sportovec 44 sportovn´ı 44 spouˇst’ 44 spravit n´aladu 44 spr´avnˇe 44 spravovat 44 sprostˇe 44 sranda 44 srazit na kolena 44 srd´ıcˇ ko 44 srna 44 srnˇc´ı 44 srpen 44 srpnov´y 44 st´ahnout 44 stalet´y 44 stanice 44 stanov´an´ı 44 stanovat 44 starosta 44 starˇs´ı zˇ a´ k 44 st´avat se 44 stavˇet 44 stejnˇe tak 44 stoln´ı 44 stoln´ı hra 44 stolov´an´ı 44 stoper 44 strach m´a velk´e 44 oˇci strategick´y 44 strefit 44 strhnout se 44 strojvedouc´ı 44 stˇrecha 44 stˇrepina 44 student 44 st´yskat se (komu) 44 such´y 44 super 44 suˇsenka 44 svˇet´ylko 44 svoboda 44 sv´ym zp˚usobem 44 sˇa´ hnout 44

179

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka sˇamp´anˇ o sˇatna sˇerm sˇermov´an´ı sˇero sˇ´ıp sˇirok´y sˇk´ala sˇkodit sˇkolka sˇkoln´ı j´ıdelna sˇlapadlo sˇpiˇcka sˇpinav´y sˇprt sˇtˇest´ı pˇreje (komu) sˇt´ıpat sˇt´ıpnout sˇt´ıtit se ˇ Stylec sˇumava sˇustˇen´ı sˇvihnout tableta t´acek tajn´y talism´anek t´amhle taˇzen?? t´eci telefon teletn´ık televize televizor tˇelo tˇelocviˇcna ten sam´y teplo teprve ter´enn´ı v˚uz Terka test tˇesto teta t´ezˇ tchoˇr titulek tleskat tmavˇe hnˇed´y

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka to d´a rozum toˇcit se hlava trabl trakt˚urek trans tr´apit se trat’ tr´ava trefit tren´er tr´enink triˇcko trocha trouchnivˇet tˇrpytit se t’ukat tunel Tunis turbulence Turecko tureck´y tvar tvor tvrdit tyˇcit se t´ydenn´ı t´ykat se ubl´ızˇ it ubr´anit se u´ cˇ elovˇe u´ cˇ inkov´an´ı ud´alost ud´at se udˇelan´y udˇelat hygienu udˇelat naschv´al udˇelat oheˇn udˇelat radost udˇelat se dobˇre (komu) udˇelat si n´azor udˇelat si v´ylet udivenˇe udivit udobˇrit se u´ dol´ı uh´adnout uhodnout ucho uchv´atit

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka uj´ıt uk´azat se ukazovat uklouznout ulehnout umˇr´ıt um´yv´arna unaven´y upˇr´ımn´y ur´azˇ livost usadit se usilovnˇe us´ınat uspˇechan´y uspoˇra´ dat utahan´y utˇesˇit u´ tok uvaˇrit uvˇedomovat si uvnitˇr uˇzasnout v dneˇsn´ı dobˇe v duchu v hloubi duˇse v pohodˇe v poˇra´ dku v tu r´anu v tuto chv´ıli vadit vandr v´anoˇcn´ı vdˇecˇ n´y vˇecˇ n´y vˇedˇet o vedle vej´ıt veletrh velk´a voda vˇeneˇcek vˇenovat se fotbalu vˇenovat se koup´an´ı vˇenovat se prozkoum´av´an´ı Verˇca vesnick´y vˇeta veverka

180

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

44

1

44

1

44 44 44 44

1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ vidina 44 vjet nervy do 44 koho vl´acˇ ek 44 vlastnoruˇcnˇe 44 vlasy 44 vlek 44 vloha 44 vn´ımat 44 vnuk 44 vodn´ı 44 vojensk´y 44 vos´ı 44 vousy 44 vracet l´asku 44 vr´atit 44 vrchol 44 vˇseobecnˇe 44 vˇs´ımat si 44 vˇsimnout si 44 vteˇrina 44 vtip 44 vtipn´y 44 v˚ule 44 vyb´ıjen´a 44 vyblbnout se 44 v´yborn´y 44 vyˇcerp´avaj´ıc´ı 44 vydˇelit se 44 vyfotografov´an´ı 44 vyh´azet 44 vyhazovat 44 vyhled´avat 44 vyhl´ıdkov´y 44 v´yhoda 44 vyhodnocen´ı 44 vyhrabat se 44 vyhubovat 44 vyj´ızˇ d’ka 44 vykˇriknout 44 vykukovat 44 vylek´an´ı 44 vylekat se 44 k smrti vyl´ezat 44 vylovit 44 v´ymluva 44 vymyslet 44 vyndat 44 vynikat 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ vypadnout 44 vypl´achnout 44 vyplachovat 44 vyplaˇsit 44 vyplnit 44 vypl´yvat 44 vypnout 44 vypov´ıdat se 44 vypracovat se 44 vypr´avˇen´ı 44 vyprchat 44 vyproˇst’ovat 44 vyr´abˇen´y 44 v´yraz 44 vyrazit si dech 44 v´yrobek 44 vyr´yt 44 vyˇreˇsit 44 vys´ılaˇc 44 vyskoˇcit 44 vyslat 44 vysok´a 44 vysoko 44 vysok´y 44 v´ystava 44 vystavit 44 vystoupit 44 vystrˇcit 44 vystudovat 44 vystupovat 44 vysvˇetlen´ı 44 vysvˇetlovat 44 vyˇslapat 44 vyt´ahnout 44 z trabl˚u vyt’uk´avat 44 vyuˇz´ıt 44 vyuˇz´ıt pro 44 odpoˇcinek vyuˇz´ıt pˇr´ıleˇzitost 44 vyznaˇcen´y 44 v´yznamn´y 44 vyznat se 44 vz´acn´y 44 vzbudit 44 vzd´alen´y 44 vzduch 44 vzdychnout 44 vz´ıt od zaˇca´ tku 44 vz´ıt si 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka vz´ıt si na sebe vzkˇr´ısit vznikat vzor vzorek vzorn´y vzpom´ınka vzpurn´y z d´alky z pekla sˇtˇest´ı z plna hrdla za deset minut zabalit se z´abavn´y z´abradl´ı zaˇcervenat se z´ada zadejchan´y zahl´ednout zahˇra´ t u srd´ıcˇ ka zahˇrmˇet zaj´ımav´y zaj´ıt z´akladka zakopnout zakoupit zakousnout se zakroˇcit zakroucen´y zakˇriˇcet zakut´alet se z´aloˇzn´ık zamˇeˇren´ı zamilovat se zanedbat zapadnout zapadnout do party zapamatovat si z´apisn´ıcˇ ek zaplavat si zapnout zapnut´y zapom´ın´an´ı zapom´ınat zapsat zapsat se zap˚ujˇcit zarazit se zar˚ust

181

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka zas zasadit zase aˇz tak moc zase tak moc zaschnout zaskoˇcit zasm´at se zastavit zat´ahnout se z´atˇezˇ zaujmout m´ısto za´utoˇcit zavazadlo z´avˇerem zav´est z´aviset zaˇz´ıvat zbraˇn zbyl´y zb´yt zbytek zb´yvaj´ıc´ı zdaleka zd´an´ı zd´an´ı klame zdr´av zdravit zdravotnictv´ı zebra zelen´y zem zemˇe/zem zemˇr´ıt zezdola zhruba zip z´ısk´avat z´ıtra zkazit se zklamat zkouˇsen´ı zkouˇset zkusit zlepˇsit n´aladu zloba zlobit se zlobiv´y zmˇenit zmˇenit se

rank FRQ 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı rank jednotka FRQ zmˇenit se 44 k lepˇs´ımu zmiˇnovat 44 zml´atit na jednu 44 hromadu zmoknout 44 zn´amka 44 zn´at 44 zn´at co 44 zn´at jako svoje 44 boty zniˇcit 44 znova 44 znudˇen´y 44 zoˇsklivit se 44

FRQ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

lexik´aln´ı jednotka zp´ateˇcn´ı zplozen´ı zpravidla zprotivit se zp˚usob zp˚usobit spouˇst’ zrzav´y ztr´acet u´ smˇev na tv´aˇri ztr´ata z´ucˇ astnit se z´ucˇ astnit se z´avod˚u z˚ust´avat

182

rank FRQ 44 44 44 44 44 44

FRQ 1 1 1 1 1 1

44 44

1 1

44 44 44

1 1 1

44

1

lexik´aln´ı jednotka zvednout ze zemˇe zv´ıˇrec´ı zvl´adnout zvolat zvonit zˇ a´ kovsk´a kn´ızˇ ka zˇ bluˇnknut´ı zˇ ensk´y zˇ idle zˇ idliˇcka zˇ´ıt si po sv´em zˇ ivoˇciˇsn´y zˇ iv´y

rank FRQ 44

FRQ 1

44 44 44 44 44

1 1 1 1 1

44 44 44 44 44 44 44

1 1 1 1 1 1 1

11.3

Pˇr´ıloha 3 – Seznam uˇzit´ych uˇcebnic

Nakladatelstv´ı Fraus ˇ Krausov´a, Z., Terˇsov´a, R. Cesk´ y jazyk pro 6. roˇcn´ık z´akladn´ı sˇkoly a primu v´ıcelet´eho gymn´azia. 2003 ˇ y jazyk pro 7. roˇcn´ık z´akladn´ı sˇkoly a sekundu Krausov´a, Z., Terˇsov´a, R. Cesk´ v´ıcelet´eho gymn´azia. 2004 ˇ Krausov´a, Z., Paˇskov´a, M. Cesk´ y jazyk pro 8. roˇcn´ık z´akladn´ı sˇkoly a tercii v´ıcelet´eho gymn´azia. 2005 ˇ Krausov´a, Z., Paˇskov´a, M., Vaˇnkov´a, J. Cesk´ y jazyk pro 9. roˇcn´ık a kvartu v´ıcelet´eho gymn´azia. 2006 Nakladatelstv´ı Alter ˇ Hrdliˇckov´a, H., Ber´ankov´a, E., Rudolf, S. Cesk´ y jazyk pro 6. roˇcn´ık ZSˇ a niˇzsˇ´ı roˇcn´ıky v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. 1998 ˇ y jazyk pro 7. roˇcn´ık ZSˇ a niˇzsˇ´ı roˇcn´ıky v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. Hor´acˇ kov´a, M. a kol. Cesk´ 2006 ˇ Hrdliˇckov´a, H., Ber´ankov´a, E., Kl´ıma, I. a kol. Cesk´ y jazyk pro 8. roˇcn´ık ZSˇ a niˇzsˇ´ı roˇcn´ıky v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. 2006 ˇ Hrdliˇckov´a, H. a kol. Cesk´ y jazyk pro 9. roˇcn´ık ZSˇ a niˇzsˇ´ı roˇcn´ıky v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. 2006 Nakladatelstv´ı Jinan ˇ Uliˇcn´y, O. a kol. Cesk´ y jazyk 6. 1997 ˇ Uliˇcn´y, O. a kol. Cesk´ y jazyk 7. 1998 ˇ Uliˇcn´y, O. a kol. Cesk´ y jazyk 8. 2000 ˇ Uliˇcn´y, O. a kol. Cesk´ y jazyk 9. 2001 Nakladatelstv´ı SPN, a. s. ˇ Stybl´ık, V. a kol. Cesk´ y jazyk pro 6. roˇcn´ık ZSˇ a pro odpov´ıdaj´ıc´ı roˇcn´ık v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. 1997 ˇ Stybl´ık, V. a kol. Cesk´ y jazyk pro 7. roˇcn´ık ZSˇ a pro odpov´ıdaj´ıc´ı roˇcn´ık v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. 1997 ˇ Stybl´ık, V. a kol. Cesk´ y jazyk pro 8. roˇcn´ık ZSˇ a pro odpov´ıdaj´ıc´ı roˇcn´ık v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. 1998 ˇ Stybl´ık, V. a kol. Cesk´ y jazyk pro 9. roˇcn´ık ZSˇ a pro odpov´ıdaj´ıc´ı roˇcn´ık v´ıcelet´ych gymn´azi´ı. 1998

183

Nakladatelstv´ı Tobi´asˇ ˇ anek, F. Cesk´ ˇ Biˇc´ıkov´a, V., Topil, Z., Safr´ y jazyk pro 6. roˇcn´ık. 1999 ˇ anek, F. Cesk´ ˇ Biˇc´ıkov´a, V., Topil, Z., Safr´ y jazyk pro 7. roˇcn´ık. 2001 ˇ anek, F. Cesk´ ˇ Biˇc´ıkov´a, V., Topil, Z., Safr´ y jazyk pro 8. roˇcn´ık. 2002 ˇ anek, F. Cesk´ ˇ Biˇc´ıkov´a, V., Topil, Z., Safr´ y jazyk pro 9. roˇcn´ık. 2003

184