Z řady pozitivně hodnocených ZP Vám předkládáme jednu z možných variant podoby „Úvodu“ DP
ÚVOD Praním špinavých peněz resp. legalizací výnosů z trestné činnosti (dále jen legalizace výnosů) rozumíme proces, jehož podstatou je zakrytí nezákonného původu výnosu z této činnosti s cílem vzbudit z d á n í , ž e j d e o p ř í j e m n a b y t ý v s o u l a d u s e z á k o n e m 1. Z a t o u t o prostou
definicí,
dokumentech, je skryta
ale
která
se
i právních
podstata
objevuje předpisech
významného
nejen
v mezinárodních
českého
právní
celospolečenského
řádu,
problému.
Obrovské částky výnosů, které jsou získávány především v prostředí organizovaného zločinu, se jejich noví vlastníci snaží očistit od nelegálního původu tak, aby mohly být dále použity pro jejich luxusní život nebo za účelem páchání další trestné činnosti.
Závažnost tohoto celospolečenského fenoménu spočívá především v tom, že praní špinavých peněz má destabilizující vliv na legální ekonomiku, neboť narušuje sociální stabilitu země a snižuje důvěru v její finanční sektor. Pokud finanční sektor poskytne prostor pro legalizaci
finančních
prostředků
plynoucích
z trestné
činnosti,
závažným způsobem poškozuje svoji reputaci a narušuje důvěru ve své instituce. Organizovaný zločin totiž infikuje finanční instituce2 špinavými penězi a narušuje významným způsobem jejich hlavní činnost.
Jedná se o tak rozsáhlý a závažný problém, který již není možno řešit pouze na úrovni národních ekonomik, ale nutná je i kooperace v rovině nadnárodní. Řešení však není nikterak jednoduché, neboť organizovaný zločin, už i tím, že disponuje, tak obrovskými zisky, dokáže infiltrovat i do prostředí politiky, policie či justice, čímž může působit nejen na legislativní nastavení obraných mechanismů, ale 1
Viz § 1a odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2 Finanční instituce je v práci chápána obecně a představuje pouze jakýsi pasivní subjekt, který je využit k legalizaci výnosů. Tento pojem je nutno odlišit od pojmu tzv. povinné osoby, jak ji definuje zákon č. 61/196 Sb. Povinnou osobou se rozumí právnická nebo fyzická osoba, na níž jsou z hlediska opatření proti legalizaci výnosů zákonem kladeny další požadavky, tudíž představuje subjekt, který aktivně vystupuje v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (viz kap. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..).
dokáže také aktivně bránit odhalování a dokazování nejen prvotní trestné činnosti, ale i samotné legalizace výnosů. Boj proti legalizaci výnosů však nemá za cíl pouze eliminovat organizovaný zločin, který využívá získané prostředky pro svoji spotřebu nebo k páchání další trestné
činnosti,
ale
i
k eliminaci
teroristických
organizací
sledujících dosažení určitých politických či ideologických cílů.
Boj proti tomuto fenoménu je proto nutno zahájit již v prostředí národních
ekonomik
v koordinaci
s nadnárodními
institucemi
bojujícími proti legalizaci výnosů, a to důsledným respektování přesně
vymezených
opatření,
která
jsou
především
finanční
instituce, jako prvotní adresáti v procesu praní špinavých peněz, povinny dodržovat.
Vzhledem k tomu, že se této problematice věnuji také profesionálně z pozice zaměstnance pojišťovny, tedy jedné z finančních institucí, na
které
český
právní
řád
prostřednictvím
svých
zákonných
a
podzákonných právních předpisů dopadá, zvolil jsem si dané téma k vypracování diplomové práce. Věřím, že v práci budu moci zúročit své praktické zkušenosti a pro čtenáře se bude jednat o zajímavé téma, se kterým se mohou blíže seznámit.
Cílem této práce je tedy především ukázat jaká minimální opatření pojišťovny
mohou
a
tam,
kde
to
stanoví
zákon,
jsou
povinny,
přijmout tak, aby bylo minimalizováno resp. znemožněno jejího zneužití za účelem legalizace výnosů. K tomuto cíli, jenž se snažím naplnit v poslední kapitole této práce, se dostávám přes krátký historický
exkurz,
teoretické
vymezení
dané
problematiky
s uvedením mezinárodních souvislostí, které se odrážejí v prostředí českého
právního
řádu,
jemuž
se
věnuji
již
se zaměřením
na
p o j i š ť o v n i c t v í 3. T e n t o s t r u č n ý p ř e h l e d p r á c e b l í ž e p o p i s u j i v p ř e h l e d u jednotlivých kapitol. 3
Problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti není možno vnímat izolovaně jenom se zaměřením na pojišťovny, ale je nutno ji pojímat v celém komplexu dalších činností a subjektů, které jsou účastny v pojistně
Výchozí metodologií při zpracování daného tématu je dedukce, kdy se na základě obecných principů stanovených v právních předpisech posouvám
ke konkrétním
povinnostem
a
opatřením,
jenž
jsou
realizovány tzv. povinnými osobami v prostředí pojišťovnictví. Tento postup
považuji
za
nejvhodnější
k vysvětlení
a
co
možná
nejsnadnějšímu pochopení dané problematiky, a to i s ohledem na j i s t é d i d a k t i c k é a m b i c e , n a k t e r é b y c h v t é t o p r á c i r á d a s p i r o v a l 4.
Deduktivní přístup k této problematice bych rád demonstroval, již při stručném popisu jednotlivých kapitol, kdy se od obecného vymezení problematiky
praní
špinavých
peněz
nejdříve
v historických
souvislostech, jak ve světě, tak následně i v České republice. Přes teoretický popis mechanismu legalizace výnosů se dostávám do prostředí mezinárodních opatření, smluv a organizací, jenž ovlivňují a dotváří prostředí českého právního řádu jako výchozího nástroje p r o b o j s t í m t o f e n o m é n e m 5. T í m j e v y t v o ř e n d o s t a t e č n ý t e o r e t i c k o metodologický
podklad
pro
práci
s tímto
tématem
v
prostředí
pojišťovnictví.
Po stručném úvodu provádím ve druhé kapitole diplomové práce krátké nahlédnutí do historie praní špinavých peněz od prvních
právních vztazích. Postavení pojišťoven je však v této oblasti nejvýznamnější, neboť jsou to právě ony, které jsou adresáty zákonných opatřeních, popř. sankcí a dalších negativních důsledků, ale především útoků pachatelů trestných činů. 4 Při zpracovávání této rozsáhlé problematiky budu vycházet zejména z monografií: Petra Lišky, Praní špinavých peněz v České republice, 1. vydání, Praha, RADIX, 1997 Praha, Profesional Publishing, 2001, Roberta E. Powise, Jak se perou špinavé peníze, 1. vydání, Praha, Victoria Publishing, 1993 a Jeffrey Robinsona, Pánové z prádelny špinavých peněz, 1. vydání, Praha, Columbus, 1995. V těchto monografiích je především rozebírán samotný proces praní špinavých peněz, který je dále demonstrován na příkladech několika odhalených případů, a to jak v České republice, ale i v zahraničí. Marie Rezkové., Zákon o praní špinavých peněz s komentářem a příklady, Podle stavu k 1. 11. 2004, Linde Praha, a. s., 2004 – představuje významné vodítko při interpretaci příslušných ustanovení zákona 61/1996 Sb. 5 Jedná se o výchozí obranný mechanismus, přičemž povinnosti a opatření stanovené v právních předpisech je nutno chápat jako minimální standard v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je v zájmu každé finanční instituce nad rámec právních norem aktivně vystupovat a rozšiřovat okruh stanovených opatření, zejména proto, aby nemohly být samy označeny za instituci, která z důvodu svého laxního přístupu umožnila legalizovat výnosy pocházející z trestné činnosti. To by mohlo mít devastující vliv na její dobrou pověst jako zdravé a dobře fungující finanční instituce.
výskytů
a rozebírám následné
změny,
ke
kterým
docházelo
v závislosti na rozvoji finančního trhu, až do současnosti.
Ve
třetí
kapitole
shrnuji,
popisuji
a vysvětluji
využívané
mechanismy a postupy v procesu zahlazování stop po výnosech pocházejících
z trestné
činnosti.
Legalizace
výnosů
zpravidla
probíhá v několika etapách, kterými jsou: 1) namáčení či umístění (placement),
které
znamená
zavedení
peněžních
prostředků
v hotovosti do finančního systému, 2) mydlení, vrstvení (layering), představuje zahlazení stop po špinavých penězích a 3) ždímání nebo
také
integrace
(integration)
spočívající
v návratu
ilegálně
získaných výnosů již v očištěné podobě jejich novým majitelům.
Ve čtvrté kapitole mapuji současný stav boje proti praní špinavých peněz
v nadnárodním
měřítku,
kdy
uvádím
nejdůležitější
mezinárodní dokumenty upravující boj proti praní špinavých peněz a nejvýznamnější mezinárodní organizace, do jejichž působnosti tato problematika spadá.
V páté kapitole provádím jednak krátký obecný přehled právní úpravy opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v prostředí českého právního řádu a dále již pokračuji se zaměřením pro oblast pojišťovnictví, oblast.
I
čímž
v této
metodologické
dané téma
kapitole
rovině,
se
avšak
již
postupně zužuji na převážně zde
se
předmětnou
pohybuji
v teoreticko-
pokouším
interpretovat
p r á v n í s t a v d e l e g e l a t a 6, p o u k á z a t n a n e d o s t a t k y v p r á v n í ú p r a v ě a naznačit, jakým směrem by bylo nejvhodnější se při úvahách de lege ferenda7 vydat. Do této kapitoly je také zařazen přehled orgánů dohledu právě s přihlédnutím ke změnám,
k nimž v této oblasti
v nedávné době došlo. 6
Úvaha o tom, jaké právo je, co jako právo platí De lege lata znamená uvažovat o problému z hlediska zákona či úpravy již přijaté, a tedy případně kritizovat obsah platných předpisů, poukazovat na nejasnosti jejich dikce a významu a zabývat se problémem jejich systematického zařazení ve stávajícím právním řádu. 7 Vyjádření názoru na to, jaké by právní normy měli být, aby beze zbytku naplňovaly účel, ke kterému byly vydány. De lege ferenda označuje námět pro přípravu nové právní úpravy, diskusi o její potřebnosti a smyslu, popřípadě kritiku navrhovaných osnov koncipovaných či renovovaných zákonů.
V p r a k t i c k é č á s t i , k t e r á j e z a h r n u t a d o p o s l e d n í š e s t é k a p i t o l y, se v návaznosti
na
teoreticko-metodologická
východiska
již
dostávám na úroveň konkrétních povinností, opatření a činností v prostředí
pojišťovnictví
s logickým
primárním
zaměřením
na
pojišťovny, pojišťovací zprostředkovatele, ale i na další účastníky pojistně
právních
vztahů.
V této
části
dále
přibližuji
možnosti
pojišťoven v boji proti praní peněz s ohledem na typické situace a obchody, jenž mohou být za účelem legalizace výnosů využívány. Zaměřuji zejména na nastavení preventivních mechanismů, způsobů detekce
podezřelých
obchodů
a postupů
v případě
podezření
či
zjištění, že se v daném obchodě může jednat nebo jedná o pokus legalizace výnosů.
Veškeré rozbory právních předpisů vycházejí ze znění účinného nejpozději ke dni odevzdání diplomové práce tj. 15. května 2007, není-li
u
příslušného
právního
předpisu
stanoveno
jinak.
Tato poznámka platí stejně i pro uváděné mezinárodní smlouvy a právní
normyPraním
špinavých
peněz
resp.
legalizací
výnosů
z trestné činnosti (dále jen legalizace výnosů) rozumíme proces, jehož
podstatou
je
zakrytí
nezákonného
původu
výnosu
z této
činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o příjem nabytý v souladu se z á k o n e m 8.
Za
touto
prostou
definicí,
která
se
objevuje
nejen
v mezinárodních dokumentech, ale i právních předpisech českého právní
řádu,
je skryta
podstata
významného
celospolečenského
problému. Obrovské částky výnosů, které jsou získávány především v prostředí organizovaného zločinu, se jejich noví vlastníci snaží očistit od nelegálního původu tak, aby mohly být dále použity pro jejich luxusní život nebo za účelem páchání další trestné činnosti.
Závažnost tohoto celospolečenského fenoménu spočívá především v tom, že praní špinavých peněz má destabilizující vliv na legální 8
Viz § 1a odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ekonomiku, neboť narušuje sociální stabilitu země a snižuje důvěru v její finanční sektor. Pokud finanční sektor poskytne prostor pro legalizaci
finančních
prostředků
plynoucích
z trestné
činnosti,
závažným způsobem poškozuje svoji reputaci a narušuje důvěru ve své instituce. Organizovaný zločin totiž infikuje finanční instituce9 špinavými penězi a narušuje významným způsobem jejich hlavní činnost.
Jedná se o tak rozsáhlý a závažný problém, který již není možno řešit pouze na úrovni národních ekonomik, ale nutná je i kooperace v rovině nadnárodní. Řešení však není nikterak jednoduché, neboť organizovaný zločin, už i tím, že disponuje, tak obrovskými zisky, dokáže infiltrovat i do prostředí politiky, policie či justice, čímž může působit nejen na legislativní nastavení obraných mechanismů, ale dokáže také aktivně bránit odhalování a dokazování nejen prvotní trestné činnosti, ale i samotné legalizace výnosů. Boj proti legalizaci výnosů však nemá za cíl pouze eliminovat organizovaný zločin, který využívá získané prostředky pro svoji spotřebu nebo k páchání další trestné
činnosti,
ale
i
k eliminaci
teroristických
organizací
sledujících dosažení určitých politických či ideologických cílů.
Boj proti tomuto fenoménu je proto nutno zahájit již v prostředí národních
ekonomik
v koordinaci
s nadnárodními
institucemi
bojujícími proti legalizaci výnosů, a to důsledným respektování přesně
vymezených
opatření,
která
jsou
především
finanční
instituce, jako prvotní adresáti v procesu praní špinavých peněz, povinny dodržovat.
Vzhledem k tomu, že se této problematice věnuji také profesionálně z pozice zaměstnance pojišťovny, tedy jedné z finančních institucí, 9
Finanční instituce je v práci chápána obecně a představuje pouze jakýsi pasivní subjekt, který je využit k legalizaci výnosů. Tento pojem je nutno odlišit od pojmu tzv. povinné osoby, jak ji definuje zákon č. 61/196 Sb. Povinnou osobou se rozumí právnická nebo fyzická osoba, na níž jsou z hlediska opatření proti legalizaci výnosů zákonem kladeny další požadavky, tudíž představuje subjekt, který aktivně vystupuje v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (viz kap. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..).
na
které
český
právní
řád
prostřednictvím
svých
zákonných
a
podzákonných právních předpisů dopadá, zvolil jsem si dané téma k vypracování diplomové práce. Věřím, že v práci budu moci zúročit své praktické zkušenosti a pro čtenáře se bude jednat o zajímavé téma, se kterým se mohou blíže seznámit.
Cílem této práce je tedy především ukázat jaká minimální opatření pojišťovny
mohou
a
tam,
kde
to
stanoví
zákon,
jsou
povinny,
přijmout tak, aby bylo minimalizováno resp. znemožněno jejího zneužití za účelem legalizace výnosů. K tomuto cíli, jenž se snažím naplnit v poslední kapitole této práce, se dostávám přes krátký historický
exkurz,
teoretické
vymezení
dané
problematiky
s uvedením mezinárodních souvislostí, které se odrážejí v prostředí českého
právního
p o j i š ť o v n i c t v í 10.
řádu,
Tento
jemuž stručný
se
věnuji
přehled
již
se zaměřením
práce
blíže
na
popisuji
v přehledu jednotlivých kapitol.
Výchozí metodologií při zpracování daného tématu je dedukce, kdy se na základě obecných principů stanovených v právních předpisech posouvám
ke konkrétním
povinnostem
a
opatřením,
jenž
jsou
realizovány tzv. povinnými osobami v prostředí pojišťovnictví. Tento postup
považuji
za
nejvhodnější
k vysvětlení
a
co
možná
nejsnadnějšímu pochopení dané problematiky, a to i s ohledem na j i s t é d i d a k t i c k é a m b i c e , n a k t e r é b y c h v t é t o p r á c i r á d a s p i r o v a l 11.
10
Problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti není možno vnímat izolovaně jenom se zaměřením na pojišťovny, ale je nutno ji pojímat v celém komplexu dalších činností a subjektů, které jsou účastny v pojistně právních vztazích. Postavení pojišťoven je však v této oblasti nejvýznamnější, neboť jsou to právě ony, které jsou adresáty zákonných opatřeních, popř. sankcí a dalších negativních důsledků, ale především útoků pachatelů trestných činů. 11 Při zpracovávání této rozsáhlé problematiky budu vycházet zejména z monografií: Petra Lišky, Praní špinavých peněz v České republice, 1. vydání, Praha, RADIX, 1997 Praha, Profesional Publishing, 2001, Roberta E. Powise, Jak se perou špinavé peníze, 1. vydání, Praha, Victoria Publishing, 1993 a Jeffrey Robinsona, Pánové z prádelny špinavých peněz, 1. vydání, Praha, Columbus, 1995. V těchto monografiích je především rozebírán samotný proces praní špinavých peněz, který je dále demonstrován na příkladech několika odhalených případů, a to jak v České republice, ale i v zahraničí. Marie Rezkové., Zákon o praní špinavých peněz s komentářem a příklady, Podle stavu k 1. 11. 2004, Linde Praha, a. s., 2004 – představuje významné vodítko při interpretaci příslušných ustanovení zákona 61/1996 Sb.
Deduktivní přístup k této problematice bych rád demonstroval, již při stručném popisu jednotlivých kapitol, kdy se od obecného vymezení problematiky
praní
špinavých
peněz
nejdříve
v historických
souvislostech, jak ve světě, tak následně i v České republice. Přes teoretický popis mechanismu legalizace výnosů se dostávám do prostředí mezinárodních opatření, smluv a organizací, jenž ovlivňují a dotváří prostředí českého právního řádu jako výchozího nástroje p r o b o j s t í m t o f e n o m é n e m 12. T í m j e v y t v o ř e n d o s t a t e č n ý t e o r e t i c k o metodologický
podklad
pro
práci
s tímto
tématem
v
prostředí
pojišťovnictví.
Po stručném úvodu provádím ve druhé kapitole diplomové práce krátké nahlédnutí do historie praní špinavých peněz od prvních výskytů
a rozebírám následné
změny,
ke
kterým
docházelo
v závislosti na rozvoji finančního trhu, až do současnosti.
Ve
třetí
kapitole
shrnuji,
popisuji
a vysvětluji
využívané
mechanismy a postupy v procesu zahlazování stop po výnosech pocházejících
z trestné
činnosti.
Legalizace
výnosů
zpravidla
probíhá v několika etapách, kterými jsou: 1) namáčení či umístění (placement),
které
znamená
zavedení
peněžních
prostředků
v hotovosti do finančního systému, 2) mydlení, vrstvení (layering), představuje zahlazení stop po špinavých penězích a 3) ždímání nebo
také
integrace
(integration)
spočívající
v návratu
ilegálně
získaných výnosů již v očištěné podobě jejich novým majitelům.
Ve čtvrté kapitole mapuji současný stav boje proti praní špinavých peněz
v nadnárodním
měřítku,
kdy
uvádím
nejdůležitější
mezinárodní dokumenty upravující boj proti praní špinavých peněz a
12
Jedná se o výchozí obranný mechanismus, přičemž povinnosti a opatření stanovené v právních předpisech je nutno chápat jako minimální standard v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je v zájmu každé finanční instituce nad rámec právních norem aktivně vystupovat a rozšiřovat okruh stanovených opatření, zejména proto, aby nemohly být samy označeny za instituci, která z důvodu svého laxního přístupu umožnila legalizovat výnosy pocházející z trestné činnosti. To by mohlo mít devastující vliv na její dobrou pověst jako zdravé a dobře fungující finanční instituce.
nejvýznamnější mezinárodní organizace, do jejichž působnosti tato problematika spadá.
V páté kapitole provádím jednak krátký obecný přehled právní úpravy opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v prostředí českého právního řádu a dále již pokračuji se zaměřením pro oblast pojišťovnictví, oblast.
I
čímž
v této
metodologické
dané téma
kapitole
rovině,
postupně zužuji na
se
avšak
převážně
již
zde
se
předmětnou
pohybuji
v teoreticko-
pokouším
interpretovat
p r á v n í s t a v d e l e g e l a t a 13, p o u k á z a t n a n e d o s t a t k y v p r á v n í ú p r a v ě a naznačit, jakým směrem by bylo nejvhodnější se při úvahách de lege f e r e n d a 14 v y d a t . D o t é t o k a p i t o l y j e t a k é z a ř a z e n p ř e h l e d o r g á n ů dohledu právě s přihlédnutím ke změnám,
k nimž v této oblasti
v nedávné době došlo.
V p r a k t i c k é č á s t i , k t e r á j e z a h r n u t a d o p o s l e d n í š e s t é k a p i t o l y, se v návaznosti
na
teoreticko-metodologická
východiska
již
dostávám na úroveň konkrétních povinností, opatření a činností v prostředí
pojišťovnictví
s logickým
primárním
zaměřením
na
pojišťovny, pojišťovací zprostředkovatele, ale i na další účastníky pojistně
právních
vztahů.
V této
části
dále
přibližuji
možnosti
pojišťoven v boji proti praní peněz s ohledem na typické situace a obchody, jenž mohou být za účelem legalizace výnosů využívány. Zaměřuji zejména na nastavení preventivních mechanismů, způsobů detekce
podezřelých
obchodů
a postupů
v případě
podezření
či
zjištění, že se v daném obchodě může jednat nebo jedná o pokus legalizace výnosů.
13
Úvaha o tom, jaké právo je, co jako právo platí De lege lata znamená uvažovat o problému z hlediska zákona či úpravy již přijaté, a tedy případně kritizovat obsah platných předpisů, poukazovat na nejasnosti jejich dikce a významu a zabývat se problémem jejich systematického zařazení ve stávajícím právním řádu. 14 Vyjádření názoru na to, jaké by právní normy měli být, aby beze zbytku naplňovaly účel, ke kterému byly vydány. De lege ferenda označuje námět pro přípravu nové právní úpravy, diskusi o její potřebnosti a smyslu, popřípadě kritiku navrhovaných osnov koncipovaných či renovovaných zákonů.
Veškeré rozbory právních předpisů vycházejí ze znění účinného nejpozději ke dni odevzdání diplomové práce tj. 15. května 2007, není-li
u
příslušného
právního
předpisu
stanoveno
jinak.
Tato poznámka platí stejně i pro uváděné mezinárodní smlouvy a právní normy.
